3
masthead
1. června 1904 Cislo 150
4
article
všechno, co může posíliti a povznésti vážnost a mocné
postavení mocnářství na venek. Není pravda, že vý-
lohy vojenské nejsou produktivní. Jsou, pro průmysl
i pro zemědělství.
Poukazuje k potřebě nábožnosti a mravnosti
obírá se soubojem. Je prý strašno, že člověk, jenž
věren své víře řídě se hlasem rozumu a poslušen stát-
ních zákonů, za něž je hotov každou chvíli zemříti
trestá se proto, že zdráhal se činu zákonem zapově-
zeného. Tu musí nastati náprava. Posléze žádá vo-
jenskou správu, by pilně bděla, aby vlastenecký duch
byl v obyvatelstvu zachován jako trvalý odkaz při-
tomnosti na věčné časy. (Hlučná pochvala a potlesk
řečníku gratulují.)
Del. dr. Stránský ubezpečuje, že rakoušt
národové pro těžké hospodářské poměry nemají tolik
vlastenectví a tolik sentimentálnosti pro některé
věci, jak tvrdil dr. Ebenhoch. Není dosud řešeno.
je-li lepší absolutismus nebo representační systém.
Onen je nákladný. U nás ho máme, vždyť o něm
nejlépe svědčí těch požadovaných 400 mill. U nás
vládnou doposud dvorní kruhy dle svého uznání
A v čem záleží přední právo systému representač-
ního? V povolování rozpočtu. Avšak většina jeho,
jako nějaké praecipuum a bsolutismu, vylučuje se
z rozhodování říšské rady a přika uje sboru na po-
bled representativnému, ale v podstatě plnícímu jen
vůli dvorních kruhů. V delegacích přehlasují se zá-
stupci lidu členy panské sněmovny. Řečník žasne
nad zjevem, že z těchto pánů nikdy ani jediný ne-
hlasoval v delegaci proti vládním požadavkům. Vo
jenská správa netroufala by si podati nikdy takovou
předlohu, kdyby neměla předem zabezpečenu většinu.
Bar. Oppenheimer ve výboru brojil proti předlozea
přece pro ni hlasoval.
Del
doktor
Stránský
Ebenhoch
Oppenheimer
panská sněmovna
5
article
Liché jsou vývody Ebenhochovy o účelu před-
lohy; v trůnní řeči, v předsedově proslovu a mini-
strově výkladu byl samý mír. Náš poměr ke všem
sousedům je velmi dobrý. S Německem máme úzký
spolek Stál nás mnoho peněz a je o jedinou výho-
dou je proslavovaný mír. S Ruskem jsme za jedno
v balkánské otázce. S Italií bychom se také do vojny
nepustili, spíše by došlo ke shodě, třeba osud hnal
Rakousko na Solun. Úloku netřeba se strachovati se
žádné strany. Arci, vyskytnou-li se zápletky, bývá
pozdě zbrojiti. Nebrojí tuze proli tomu, co vojen-
ská správa žádá, spíše že to chce náhle a najednou.
Kdykoli vojenská správa vytasí se s novými poža-
davky, vymlouvá se na armádní pohotovost. V Ně-
mecku věru nikdy netvrdí, že jejich vojsko není na
pohotově. Avšak ani naše vojenská správa nebere
pohotovost tak vážně, jako leckterý delegát. Loni se
žádal z téhož důvodu větší branecký kontingent
a předloha byla odvolána, že v Uhrách nepovolili.
Německo
Rusko
Rakousko
Uhry
6
article
My jsme si utržili blamáž, ale pohotovost tím ne-
utrpěla. Aby se neboda ta zatušovala změněn —
směšno dost — ministr vojenství.
Předseda ryt. Jaworski domlouvá řečníkovi
pro slovo »blamáž«.
Del. dr. Stránský praví, že tlumočil pouze
svůj náhled. Rakousko nemůže býti velmocí v mo-
derním slova smyslu, nemajíc jednotné národnosti.
Musíme býti rádi, stačí-li branná moc k ochrané
našeho státu. Neprovokujme — a nikdo na nás ne
půjde. Nynější branná moc stačí.
Dalším příznakem, že nejsme velmocí je, že
shánějíce 400 mili., musíme se dlužiti, neboť daně
nestačí. Máme velmecenské postavení na diuh
Řečník poukazuje na opozdilost říše v hospodářském
a kulturním ohledu. Když ministr vyučování žádal
40 mill. na zdokonalení vysokých škol, ministr financí
ho zhurta odbyl.
Výčitka přepadení s touto předlohou je zcela
oprávněna. O refundacích opakuje řečník, co řekl ve
výboru. Mamem je, že obyvatelstvo nečekají nová
břemena.
Jaworský
Del
doktor
Stránský
Rakousko
7
article
Nynější námořnictvo stačí, neboť Rakousko není
a nebude nikdy námořskou mocí. Posledním dů-
vodem, proč nemůže hlasovati pro předlohu, je, že
neví, slačí-li oněch 400 mill. na potřeby vojenské
správy; obává se dalších požadavků jako na alpské
železnice. Nepochybuje, že vláda i tu použije § 14.
Protiústavním činem bylo, že ministr vzal bez po-
volení parlamentního 15 mill. na houfnice. Na děla
opatřil peníze, na zmírnění živelních pohrom jich
neměl.
C ceme mír, ale především vnitřní, a potom ne-
musíme míti strachu z jiných. Avšak tento mír bude
možný jen s jinou ústavou, v níž národové jsou
rovnoprávní. Budou li míti Němci dobrou vůli, do-
spěeme ke shodě, avšak musí vzdáti se domněnky
že jsou jediným národem v Rakousku, jemuž pati
nadvláda.
Vzhledem k důležitosti věci navrhuje řečník jme-
novité hlasování o mimořádných úvěrech, žádaných
vojenskou správou.
Schůze byla potom přerušena do 3. hod. odpol
Když byla zase obnovena, del. Duleba pro-
hlásil se přítelem ke všem okolnostem, jež vyžadují.
aby Rakousko-Uhersko bylo připraveno na všecky
možné případy, a by opřelo se všelikému vnějšímu
nebezpečí, že potřebné investice musí se provésti
v době, ustanovené vojenskou správou, pročež bude
hlasovati se svými přáteli pro mimořádné vojenské
požadavky. O finanční otázce a úhradě mimořádných
požadavků nebudou jednati, protože patří před řiš-
skou radu. Konečně přednesl řečník přání haličského
průmyslu.
Del. Šusteršič prohlašuje, že kdo budou hla-
sovati proti nynější předloze, jsou dobtí vlastenci
vyprošuje si, aby jim vyslepovali něco ti, kdo hla-
sují pro předlohu jak je. Konstatuje, že votum dele-
gace, jež dle svého složení povoluje úvěry vždycky
bývá v odporu s duchem většiny obyvatelstva.
Němec
Rakousko
RakouskoUhersko
8
article
Přecházeje k vnitřoím poměrům praví, že hlavní
vinou smutných vnitropolitických poměrů je byro-
kratický system, jenž ničí svobodný vývoj obyva-
telsiva. Lid je nespokojen, chudne a nemůže přiná-
šeti nových obětí. Rečník vyčítá vládě, že chce
zničit ústavu úplně. Brojí proti ministru financía
proti podržení d savadního nespravedlivého kvolo-
vého rozvrhu na 25 let. V tom zdá se záleží celé
tajemství, proč Uhry spokojují se s refundačním plá-
nem. Vojenská pohotovost není všecko, důležitější
je pohotovost politická. A jak to vypadá s ní v Ra-
kousku? Parlameniní obstrukce je moderní revoluci
Obnovení politického míru je hlavní nutností. Ať se
dá národům, co jejich jest a oni povolí státu, co mu
náleží.
Del. bar. Parish soudí, že nynější vážná de-
bata svědčí proti tvrzení, že zájmy národa nejsou
v delegaci chráněny. Většina, hlasující pro úvěry
má na zřeteli pouze blaho státu a jeho národů, Ve-
řejné mínění bylo mile překvapeno výkladem mi-
nistra zahraničních věci. Máme dobrou vůli se všem
státy, ale zbrojíme jen proto, abychom zachoval
mír. Říše musí zachovati se jako svobodný, samo-
statný činitel moci mezi silně ozbrojenými sousedy
Velká branná moc jest jedinou zárukou státní samo-
statnosti. Mocné postavení státu je také důležito
v obchodně politickém ohledu a na ně se teď žádají
úvěry. O refundačním plánu soudí jako předešlý
řečník. Býval by si přál, by refundace byla pojata
do předloby, avšak nelze to více změniti pro náš
spletitý poměr k Uhrám. Hlasovati lak jako předešlý
řečník bar. Parish nemůže.
Konečně opřel se vývodům dra. Stránskéhoo
velmocenském postavení říše.
Del. Rhomberg opřel se vývodům dra.
Uher
Parish
Uhry
Lido
9
article
Stránského, že delegáti panské sněmovny nemají
vlastně co mluviti do jednání o vojenské předloze.
nejsouce zástupci lidu. Pro obstrukci bylo možno
svobodné slovo a klidná porada jen v panské sně-
movně. Mnozí členové této sněmovny jsou také
zemskými poslanci a na sněmích zasedají přece tak
dobře lidoví zástupci jako na říšské radě. Dále zmí-
nil se řečník o soubojové otázce, množících se úto-
cích na církevní a státní autority, všeněmecké
agitaci.
Del. dr. Kramář nechce již mluvit o refunda-
cích, neníť jich, máme jen vacuum. Vše je klam a
mam. Ministr pravil, že vláda položí svou těžkou
ruku na toto vacuum. Neřekl to žádný větší od-
půrce velmocenského postavení než ministr financí.
Po polemice proti Bärnreitherovým vývodům
dorážel řečník prudce na vládu, pravě, že zatracuje
zneužívání 8 14. resp. § 10. Věděl, že naše vláda
nezarazí se před žádným násilím a dopustí se ho.
Předsedající vicepresident bar. Gautsch pře-
rušuje řečníka slovy, že nesluší se mluviti tak
o vládě.
Del. dr. Kramář děkuje jménem rakouské
vlády za tuto laskavou obranu její pověsti, ale zka-
ziti na ní víe nemůže.
Stránský
Del
doktor
Kramář
Bärnreitherův
Gautsch
10
article
Předsedající bar. Gautsch napomíná řečníka
zase.
Del. dr. Kramář: Proč mám zrovna já neštěstí
že teď nepředsedá sám president! (Veselost. Před-
sedající zvoní.) Řečník pojednává o hospodářské
situaci a konstatuje ohromné spousty v rozpočtu z
posledních pěti let. Poukazuje na překročení staveb-
ního rozpočtu alpských železnic a praví, že nad naší
finanční budoucností stahují se mraky. Obyvatelstvo
musí přinésti velké oběti na obnovení rovnováhy
a budou postiženy zvláště nejnižší vrstvy, proto že
zvýšením přímých daní rovnováha se sotva obnoví.
Doposud neměli jsme znamenitý, ale přece dobrý
státní úvěr. Poukazuje na oběti, jichž vyžadovala ná-
prava valuty. Líčí obavy vzhledem k eventnálnímu
použití 88 14. a 10. při kontrahování půjčky. Kdyby
si vedl obchodník tak, jako vláda hodlá, oeil by se
před soudem pro lehkomyslnou kridu. Slátní úvěr
bude velice poškozen a bude trpěti také průmysl. Od-
mítáme všelikou zodpovědnost; upozorňovali jsme
však na velká nebezpečí. Třeba chtěli míti silné, ne-
odvislé Rakousko, tenkráte musíme hlasovati proti
rozpočtu. Odmítá vývody Rhombergovy, že používá
se §14. následkem obstrukce. Chtějí-li Němci udržeti
ústavu, musí hleděti, aby nezůstala na papíře a do
stala život.
Gautsch
Del
doktor
Kramář
Rhombergův
Němec
Rakousko
11
article
Čechové nebojí se státního převatu. Oktroyovaná
ústava nemohla by býti méně svobodná než je nynější.
Přímý a poctivý státní převrat je lepší než po-
tajmý s §§ 14. a 10. Ten je také nejhorší.
Předešlý řečník divil se, že Čechové nemohou
zříci se obstrukce. Budeme tak vytrvalí, jako vláda —
praví řečník. Ona nedostála svému slovu, ani svým
slibům. Neudělala pořádek uvnitř, parlamentarismus
zbabněl, vláda nestará se o nápravu. Ničí všeliky
pokus o ni, podporuje naše odpůrce v jejich úsiíi
proti našim požadavkům. Jedinou zásadou je sebe-
zachování. Pracuje pro italské plány germanisací
Slovincův a přesazováním německých úřadníků do
českých krajů podporuje plány Všeněmců. Ale vzdo
všem nezdarům je lepší než všecky její předchůd
kyně. Vládne pomocí novin, jež až na malé výminky
jsou na její straně, ovládá tyto noviny, v nichž je
velebena a balast zodpovědnosti v boji za sebe-
zachování odhodila. Naše postavení na proti níje
těžké, ale zůstalo pevné nejen v zájmu našeho ná-
roda, ale celé říše.
Čecho
Slovincův
12
article
Tento stav musí přestati. Narážeje na Šusterší
Tento stav musí přestati. Narážeje na Šusterší
čova slova o vlastenectví praví: Marné je zbrojení
nepečuje-li se o lásku k státu. Avšak k tomu třeba,
aby se nakládalo stejně a spravedlivě se všemi ná
rody této říše, aby žila ve všech láska k vlasti, ke
společnému státu. Nám zbývá jediná útěcha pře
dějinami, že jsme v čas varovali a že zodpovědnost
za nešťastnou politiku tohoto státu mají, kdo ji říd-
a o ní rozhodují. (Hlučná pochvala a potlesk
řečníku gratulují)
Del. ryt. Madeyski polemisoval s drem
Slránským o chování se členů panské sněmovny
jež hleděl vyněsti všemožnými pochvalami. Ať prý
zůstaví se každému zodpovědnost za plnění jeho
veřejných povinností před jeho svědomím.
Rokování bylo potom uzavřeno.
Del Oppenheimer (ve věcné poznámce
polemisoval s drem. Stránským a přidal se k pro-
testu del. Madeyského.
Madeyski
Slránský
Stránský
del Oppenheimer
13
article
Del. dr. Kramář (ve věcné poznámce) pro-
hlásil, že špatně porozuměl jedné poznámce Baern-
reitherově. Z protokolu seznal, že mu dělal křivdu
pročež příslušná svá slova odvolává. (Pochvala.)
Potom promluvil ministr Pitreich: Vojenské
požadavky předložil prý s těžkým srdcem, ale by o
jich nutné třeba, aby se dopinila vojenská a ná
mořní pohotovost. S dvorními kruhy nemá co dělat
a ty také neměly tu žádného vlivu. Dělostřelecká
otázka musila se již jednou řešiti. S dosavadními
ročními lhůtami bylo by trvalo opatřování nového
válečného materiálu 11 let. Vysokými požadavky
nechtěl překvapiti; není politik a schopen takové
arcichytrosti. Příčinou překvapení ve skutečnosti
je východoasijská vojna.
Vídělo se, kam to vede, vnutí-li se vojna státu
jenž není dokonale připraven. Dbalo se jen na nej-
potřebnější věci pro případ kritických poměrů
trvalo dlouho, než obojí ministři svolili. Pro dlouhé
vyjednávání nebylo také možno připraviti veřejnost
na velké požadavky. Zbrojení nemá politického rázu;
řídícím státníkům záleží skutečuě na zachování
míru.
Del
doktor
Kramář
14
article
Ministr lituje politických poměrů, jež hrozí roz-
šířiti se i na vojenství a přál by si vroucně, aby
došlo k srovnání. Nynějšími požadavky zjedná se
potřebná pohotovost atmádní, avšak pro budoucnost
musí se náležitě zvýšiti a proto nemůže převzít
zodpovědnost za to, že nebude třeba zcela žádných
nových objednávek a že vojenský rozpočet bude
»zabedněn«. To platí též o námořnictví.
Ministr nezřekl se většího braneckého kontin-
gentu, spíše kladl vždy důraz na jeho nutnost
Troufá, že delegace bude hlasovati dle svého nej-
lepšího vědomí a svědomi.
Konstatuje, že důstojníci mají znáti jen řeč, jí
mluví 20 procent mužstva. Ve příčině soubojův od-
kazuje na své dřívější vývody a vyličuje aféru Le-
dóchowského,
Konečně žádal ministr za schválení rozpočlu.
Po doslovu ref. Popowského přešlo se
zevrubné dehatě.
Všechny tituly příjaty beze změny.
Při 88 mill. úvěru del. dr. Stránský žádal
jmenovilé hlasování, ale návrh, pro nějž hlasovalo
pouze šest mladočeských delegátů, nebyl dostatečne
podporován, pročež provedeno hlasování prosté
úvěr schválen; rovněž prodloužení jednoho úvěru
dodatečného, čímž byl vojenský rozpočet vyřízen.
Del. Zaffron dolazoval se po zřízení paro-
plavební linie mezi Terstem, Splitem, Dubrovníkem
a republikou argentinskou.
Del. Dobernigg dotazoval se po vyznačen
zásobních úřadníků vojenskými odznaky
Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dopol
Na jednacím pořadu je: okupační úvěr, po při
padě námořní rozpočet.
Sdružený čtyřčlenný výboruhersky
přijal, vysloviv společnému ministru financí uznání
okupační úvěr.
Ministr Burian vyslovil se o přáních projeve
ných během debaty.
Stránský
Burian
Terst
Split
Dubrovník
15
article
Dozvuky všestudentské slavnosti,
Dozvuky všestudentské slavnosti,
jež uspořádány budou zejtra na výstavišti, poskytnou
obecenstvu přiležitosti, prohlédnouti si veškory pod-
niky, jež nemohly pro nepříznivé počasí býti dokon-
čeny. Nikdo jistě neopomene navštíviti egyptský pavil-
lon, jenž postaven jest dle návrhů posluchače malířské
akademie Skály a posl. architektury p. Zikmunda
vyzdoben nezvedenými kumštýři. Hieroglifické a r-
busové písmo, jež za Egypťany přestrojení posluchači
malířské akademie pomáhají divákům luštiti, vy-
vracejí veškery dosavadní popisy o životu starých
Egypťanů. Vidíme, že Egyptané žili týmž způsobem
jako my, neboť pracovníci, kteří budovali pavillon,
zvěčnili na něm současně tehdejší události. Tak za
povšimnutí stojí egyptský akademický orkestr, rant
pořadatel a předseda záb. odboru všestudentské slav
nosti, buml buršácký, zápas studenta s policistou
anarchistická schůze, kde se pije krev a brousí dýky.
jakož i několik epických básní, rovněž písmem obra
zovým provedených (»O faraonovi, záletné faraonce
a nevěrném sluze faraonském«, »O faraonovi a ba-
letkách«, »O laškovném krokodilu a nesvědomitém
faraonovi atd.«). V krčmě kumštýřské překvapí kaž-
dého očistec, pak ráj a peklo umělců. Ráj i peklo
jest kumštýři jediným pojmem, jak lze vyrozuměti
z tohoto danteovského nápisu nad peklem: »Vlast
zatracenců, poutníče, tu zeje, kde věčný trest si mají
odpykati; že ale kumštu na zemi už zle je, onz
pekla můž' si nebe udělati !«
Zikmund
Egypťan
Egyptaný
zatracenec
16
article
Divák pozná zde, jak vyhlížel strom dobra i zla.
uvidí karrikatury kritika v uměleckém životě vše-
obecně známého, »allegorie«: drama, zpěvohra, tanec
a veselohra V dolejších pak místnostech pobaví
obecenstvo bramborové divadlo, originálně vypra-
vené. Repertoir jest velice přítažlivý a uvádíme
z něho jen krvavé drama s draky a scenickým
effekty: »Malíř handita« aneb: »Nechtěj kazit nikdy
malířovi lásku — sic si poštveš na krk nezbednou
tu chásku!« Účasť bude zajisté co nejčetnější.
Všestudentská výstav a, jež olevřena jest
denně od 8—12 hod. dopol. a od 2—6 hod. odpol
v malém sále Měšťanské besedy a potrvá do 10
Účasť
17
article
června t. r., vábí stále nesčetné množství obecenstva
svojí úpravou a zajímavostí (účastenství od minulého
pátku na 600 osob). Zejmena vyníká svojí úpravou
historický interieur se studentskými prapory; ne-
sčetné upomínky budí v mysli kollekce středoškol-
ských časopisů studentských (též z »Minervy«.) Foto-
grafie výstavky velkého formátu i na pohlednicích
vyjdou v nejbližších dnech a prodávati se budou
u pokladny. Výstava památek z r. 1848 bude rovněž
co nejdříve otevřena. Kollegové z výstavního odboru
přijďte dnes ve středu všichni o 1 hod. do výstavních
místností. Vstupné do výstavy 40 h, studující 20h.
Akademický klub šermířský pořádá v
čtvrtek dozvuky akademie šermířské a zápas šermíř-
ský o přebornictví studentstva českoslovanského. Za-
čátek o 4. hod. odpol. v pravém křídle průmyslového
paláce. K akademii na čtvrtek přikročeno k žádosti
valné části obecenstva, kteréž sešlo se na akademii
nedělní a sledovalo celý průběh programu vybra-
ného, který právě bohalostí zajímavých bodů prot
očekávání pořadatelstva vzrosti tak, že musil býti
odložen i zápas šermířský na týž den určený, ovšem
s platností lístků na čtvrtek. Předvedeny budou přet
zápasem některé body, které zvláště těšily se přízni
(zvláště ukázky cvičby damského fleuretu) i nová
čísla. Pořadatelstvo doufá, že snaha mladistvého
sdružení studentského, šířiti porozumění pro tento
ušlechtilý sport mezi kollegy, bude ve společnosti
naší oceněna i podporována. Aby návštěva dozvuků
slavnosti šermířské byla co nejhojnější, jest žádoucno
již z toho důvodu, že pořádána jest za týmž účelem
jako slavnost všestudentská.
Minerva
18
article
Přátelský večírek s cabaretem a živým obrazem
Hold druhé české universitě, jest dnes v Národním
domě na Král. Vinohradech o 8. hod. večer. Přístup
mají dámy z čestného, užšího i širšího výboru, čle-
nové všech odborů (jen na legitimace odborové)
účastníci v krojích, vesměs však za režijní příspěvel
1 koruny.
V ústřední kanceláři u Choděrů přijímají se pe
níze a účty, podepsané předsedou dolyčného odbor
a jednatelem, se vyplácejí toliko od 3—6 hod. odpol
každodenně. Účty, které nebudou do 15. června
předloženy, pozbývají platnosti a obnosy, na něž
zní, budou považovány za dary »Všestudentsk
slavnosti.«
Rychtář plzeňské rychty vyzývá všecky sousedy
a sousedky, aby se zúčastnili večírku a zvláště slav-
nosti čtvrteční na výstavišti co nejčetněji.
Kollegové, kteří chtějí účinkovati v uměleckém
chantantu, nechť se přihlásí dnes v Národním domě
u kol. Zemana a sdělí svůj repertolr.
Z programu čtvrtečních dozvuků uvádíme: umě
lecký chantant (za ceny lidové), tamburaše-akademiky.
akad. pěvecký sbor, šermířské zápasy a přebornictví
studentstva, egyptský pavillon, kumštýrskou krěmu
s bramborovým divadlem, sportovní závody S. .
»Slavic«.
Choděra
Rychtář
Zeman
národní dům na Královský
národní dům u
sportovní závod S
19
article
Hekman Janda
Hekman Janda
z Budobostic.
Hekman Janda
20
article
Tak náhle
Skosí-li smrt pracovníka v letech, o nichž
mluví míra biblická, že dáno člověku jich sedm-
desále, jest to, byť bolestným, přece neodvratným
důsledkem zákona přírody; ale zasáhne-li drtivou
silou v běh života muže v plné síle, věštící
ještě dlouhou, činorodou budouenost, pak tragika
osudu až zmrazí v žilách krev. Mysl dlouhos
vzpírala věřiti žalozvěsti velvarského výboru, sdě-
lující telegraficky, že Heřman Janda mrtevl
Bohužel se zpráva potvrdila a nám nezbývá, než
páskou smuteční obepnout jeho jméno a věnovati
mu zaslouženou vzpomínku . ..
Heřman Janda byl synem nezapomenutel-
ného representanta Podřipska, Václava Jandy
z Budohostic. A byl synem zdárným, nebo
vychován ve vlasteneckém duchu svého otce, kráčel
pevně v jeho šlépějích, směřujících vždy jen po
cestách poctivých, lidu a vlasti užitečných.
Láska k hroudě podřipského kraje, láska k lidu
českému, hluboké, procítěné vědomí národní
stavovské — toť bylo oběma Jandům společno.
Heřman Janda zdědil po otci všechny rysy jeho
ušlechtilé povahy: klid rozvážného muže i onen
neuhasínající enthusiasm jinocha, jenž hnal je
neustále k novým a novým podnikům, ať to
bylo na poli národohospodářském, autonomním
či politickém.
Ve všech těchto oborech měla působnost
jeho podklad nezištnosti. Vše podnikal buď pro
blaho celého národa, všeho rolnictva nebo po
vznesení a zvelebení okresu, v němž se zrodi
Je to především Podřipsko a okres vel-
varský, jenž ztrácí v něm dobrého, obětavého
a poctivého přítele a oddaného rádce, jemuž dě
kuje za rozmach sil svých hmotných i mrav
ních . . . Je to dále všechno uvědomělé, svo-
bodomyslné rolnictvo, jenž ztrácí v něm nejen
muže širokého rozhledu praktického a vzácné
intelligence ekonomické, ale i neohroženého za-
stance zájmů zemědělských ve sborech zákono-
dárných.
Heřman Janda
Janda
Budohostice
Podřipsko
21
article
Heřman Janda jako poslanec na radě říšské
a na sněmu zemském hájil vždy s hlubokým
přesvědčením zájmy stavovské, zdobě tuto svoji
vlastnost ještě i jinou krásnou stránkou své
povahy, že dovedl a třeba proti všem, když
zájmy národa toho vyžadovaly, vlastenecké
stanovisko své pošinouti nad interessy svého
stavu . . . Z dob jeho činnosti ve sborech
zákonodárných — bylť zemským poslancem od
roku 1890, říšským od r. 1895 a po řadu le
také v delegaeíeh činným — leží před nám
doklady nejen jeho působnosti, ale i způsobilosti.
Heřman Janda jako poslanec podal celou řadu
imiciativních návrhů, vždy účelných a dů
myslných.
Dovede je také obhájiti, klidným, věcným
i obratným způsobem, jsa dobrým řečníkem,
jak dokázala veliká jeho státoprávní řeč, krátce
po vkročení do sněmu zemského a řeč pro vše-
obecné právo hlasovaci, jakož i na několika tá
borech lidu a nesčetných schůzích voličských.
Široký jeho rozhled v zemědělství došel oce-
nění, když zvolen za předsedu českého odboru
zemědělské rady, kterýžto úřad s neúmornou
pílí a pevnou rukou po řadu let, až do roku loň-
ského spravoval. V řadě hospodářských spolk
podřipských byl buď předsedou nebo členema
v každé hodnosti, důverou rolnictva mu svě-
řené, platně svou funkci zastával. Jsa pevně pře-
svědčen, že hospodářský rozkvět rolnictva jest
podepřen průmyslem zemědělským, přičinil se
o založení cukrovaru místního a mnoha jiných
podniků, o jichž rozvoj s celou mnergií poctiv
se staral.
Jako člověk byl zvěčnělý srdce ryzího, po-
vahy dobrotivé r šlechetné. Dlouhá jest řada
těch jednotlivců, kteří zavázáni jsou mu díky za
podání pomocné ruky . ..
Krátkost času nedopouští po zásluze po-
stihnouti vše, co zvěčnělý během svého, tal
náhle přerušeného života vykonal; ale uvedené
stačí, aby vycítil každý, že s Heřmanem Jandou
Heřman Janda
český odbor zemědělský rada
23
article
odešel muž svérázný, úcty hodný těžko nahra
ditelný.
Dle zpráv blízkých přátel zesnulého trpěi
Heřman Janda chorobou ledvinovou, jež zvolna
ale bezpečně hlodala na zdánlivě zdravém
organismu. Včera k 7. hodině večerní stižen
byl na statku svém v Budohosticích těžkým
záchvatem, jemuž po krátkém utrpení podlehl
v náručí drahé choti své, u věku necelých 4
let . . . Čestná a vřelá mu pamětl
Heřman Janda
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Studentsívo naše u příležilosti svých
manifestačních dnů pražských nezůstalo uše
třeno záštiplných útoků se stran, jež k smrt
nerady vídí obnovený národní život v tisíci
hlavých řadách studentských. Čin probuzení ná
rodní ideje v studentstvu českém, otravovane
v něm po celé desetiletí jedy a narkotiky nej
různějších modernistických, pseudointelektuálních
a lžipokrokových etiket, k životu nyní již bohdá
trvalému a na vždy zdravému, hýbe záštín
v odstavených travičích, kteří tiskem svým pro-
jevují tím jizlivější hněv, čím hlučnější, živel
nější a rozjařenější scény provázejí návrat naděje
vlasti národu, který ovšem nikdy nad ní ne
zoufal. Ukázalo se znovu, že pravý pokrok ne-
může jíti cestami, kteréž ponechávají náro
v levo, anebo vedou přímo přes něj jako přes
překonané stanovisko, a že české studentstv
nemůže ani žádnou značnější menšinou svou
dopustiti se hříchu proti přírodě a na prastaré
zkušenosti, že v každém národě studentstvo jes
nejnacionálnější vrstvou jeho. Národ český přece
mezi všemi národy nejméně mohl by si dopřáti
výjimky od tohoto pravidla a kdyby se byla
stala trvalou, podobal by se organismu k zdlou-
havé smrti živořicímu a bez mládeže, bez dě
diců odumírajícímu. Proto jest mu po slavném
návratu studentstva, po horoucně radostném
přivinutí jeho k srdci svému tak, jako kdyby
omládl, jako kdyby nová svěžejší krev zatepala
v jeho tepnách. V takových dnech štěstí a svě-
žích dojmech z něho všímati si blíže útoků
nenárodní publicistiky na obnovený svazek stu-
dentstva s národem znamenalo by olupovati se
o část povznešeného zadostučinění z epocháln
události. Kletby buďtež zůstaveny nepřátelům,
svátek jest ještě přiliš blizko, než abychom
mohli pomysliti na něco jiného, než díkůvzdání
těm, kdo jej národu přichystali a přistrojili
25
article
Nad všechny pochyby a jizlivé poznámky ztra-
cenců, či lépe sběhlíků, o skutečném nadšen
českého lidu a o »vlasteneckých maškarních
průvodech«, přece platí jásot ohromného množ
ství českého lidstva, jehož středem braly se
studentské barety na výstaviště a nesčelné tisíce
účastníků, které nedaly se spáčíti ani nejhanebněj-
ším počasím nedělním. Nad všechny úštěpky a
záštiplné kritiky již otištěné a ještě slibované
dlužno klásti vysoký morální i praktický úspěch
všestudentského sjezdu, imposantní schůze 3000
studentů. Té se může posmívati jenom orgán
strany, který je s to házeti blátem po baretua
psáti rozhorlené lokálky na obranu cerevisek,
vezených bezprostředně za studentským průvo-
dem za zřejmých provokačních úmyslů. Stu-
dentstvo české ukázalo, kterak ono dovede
přiznati barvu; a barvu, jakou jsme viděli, ne-
smyl ani nedělní liják, ani jí nesmyjou deště,
za něž se nedávno modlil realistický brovíř.
Ona nezvetší ani prskotem nepřátel podle krve
ani protivníků zradou. České studentstvo ukázalo
se národním tak jako v nejstarších dobách jeho
dějin a to jest událost, za kterou vzdán by
z mnohé staré hrudi vzdech díků k dobrému
geniu národa. Tu chvíli nedáme si zkazit zlobou
nikoho na světě . ..
Český studentstvo
26
article
— Spor rakouského turnérstva s »Něme
ckým Turnerschaftem«, vzniklý v následcích
usnesení berlinského sjezdu z příčin povolení
zvláštního německo-židovského okruhu (15 B
uvnitě rakouského turnérského okruhu »15«, ne-
došel definitivního vyřízení na vídeňském sjezdu
rakouských turnérů, svolaném na den 29. května
Pořad jednání obsahoval jediný návrh, a sice
na vystoupení rakouského okruhu ze svazu všeho
německého turnerschaftu. V předběžném jednání
večer před sjezdem bylo usneseno, že rakouský
okruh turnérský má zachovati svou celkovou
organisaci, ať dopadne výsledek sjezdu samého
jakkoli, menšina, že se musí podrobiti většině,
aby celek byl pohromadě zachován. Na sjezdu
druhého dne konaném byly pronášeny plamenné
řeči proti berlinské správě německého turner-
schaftu a vyšlo na jevo a také konstatováno, že
všichni řečníci jsou pro vystoupení z turner-
schaftu, jenom o tom, kdy vystoupiti se má.
názory se rozcházejí. Jeden z řečníků prohlásil,
že ideály německorakouských turnérů v Berlíně
byly nadobro stroskotány, jiný, že se německý
turnerschaft zachoval proti rakouskému turnérstvu
bídácky a proti nacionální cti. Jménem severo
české turnérské župy hájil Möchel z Rumburku
názor, že se má vytrvati ve svazu německého
turnerschaftu v nejostřejším protestním bojovném
postavení proti němu až do příštího sjezdu v Ber
líně a pokusiti se ještě jednou o to, aby ně
mecko-židovské spolky turnérské byly vůbec
vyloučeny z 15. okruhu turnérstva. Takovým
tónem prudké vášně proti německému turner-
schaftu vedlo se rokování dále po celý půlden
až po poledni došlo k hlasování podle jmén.
Möchel
Berlín
Rumburk
27
article
Ze 138 zástupců dostavilo se 133 a z těch
hlasovalo pro vystoupení z německého turner-
schaftu 75, pro další vytrvání 58 hlasů. Docí
leno sice pro vystoupení absolutní většiny, nikol
však dvoutřetinové, potřebné ke změně organi
sačních stanov. Tím návrh vlastně padl a po
delší debatě rozhodnuto, že většina má se v zájmu
jednoty celku podrobiti menšině a nevystupovati
z 15. okruhu turnerschaftu. V jaké náladě se
však rakouské turnérstvo rozešlo, tomu nasvěd-
čuje ta okolnost, že nijak nebylo možno zvoliti
výbor, tak zv. »turnrath«, Nikdo nechtěl přijati
hodnost činovníků a odstupující správa podržela
své mandáty do příštího sjezdu, který bude na
podzim. Očividno, že rakouské turnérstvo je
v gruntu svém otázkou židovskou otráveno, a že
mu už nikdy zdrávo nebude. Antisemitismus
německý sám obdržel takovou dávku potravy
že s ní tak brzy hotov nebude.
— Osobní. Starosta měst pražských p. dr. Sr
dnešním dnem nastoupil třínedělní dovolenou a ode
bere se do Karlových Varů.
— Ředitel českého ústavu ke vzdělání učitel
v Praze, pan dr. Fr. Xav. Blanda, kanovník král
kollegiátní kapitoly u Všech Svatých na hradě praž
doktor
Xav
Karlová Vary
Praha
Francie
Blanda
28
article
ském, jmenován byl tajným papežským komořin
O příčinách, jež přiměly Pia X. k udělení tohote vr
znamenání řediteli dru. Blandovi, oznamuje se z kr
duchovenských: Českou veřejnost zajímati bude, k
blavním důvodem pro vyznamenání dra. Blandy byo
jeho působení na roli školské. Jest totiž monsi mon
dr. Xav. Blanda ve světě učitelském osobností veln
váženou. Působí déle 36 let na pražském ústavě vř-
telském, jemuž zjednal zvučné jméno a vzlei
k němu neobyčejnou důvěru. Literárně pracoval mg
dr. Blanda pro vědecké vzdělání učitelstva i kněžstn
Vydal dílo „Pastorálka ve škole“, „Starožitnosti l-
blické národa vyvoleného,“ kteréžto dílo přijato byee
do rodinné knihovny císařské, sepsal „Didaktiku ob-
neu“, která ministerstvem kultu a vyučování byt
schválena a které se jako učebnice na ústavech učnla
ských užívá. Jako universitní docent paedagogiky
katechetiky odchoval také řadu kněží, z nichž mnel
k vysokým důstojnostem se povznesli a mnozí p
katecheti působí a tím se honosí, že byli posluchai
dra. Blandy. Pro zásluhy, jichž si získal jako a
slovo vzatý paedagog na roli školské r vydáváním
děl vědeckých, byl jmenován universitním kazatele
arcib. nolářem, konsistorním radou, prosynodalnín
examinátorem při farním konkursu, dozorcem nábe
ženským na vyšší dívčí škole v Praze, členem c.k
zemské školní rady pro království české. Pro svou
lidumilnost, hlubokou vzdělanost a učenost požirí
cti, vážnosti a nelíčené lásky učitelstva, kněžstva i r-
dičů, jichž dítky na vzorné škole se vzdělávaly. ke
jest spravedliv, nemůže upříti monsg dru. Blando
zásluhy o rozvoj českého školství o dobro a blah
učitelstva jemuž celý život svůj věnoval.
Pius
Blanda
doktor
Xav
Blanda
Praha
Blanda zásluha o rozvoj český školství o dobro
29
article
— Úmrti. Včera v noci skončil ve svém bytěm
Smíchově život školní ada Václav Hylmar v stál
63 let. Narodil se v r. 1841 v Nové Pace, studoval
v Jičíně a po skončených studiích působil na krátk
jako professor v Praze a v Klatovech, až od r. 1871
definitivně ustanoven professorem reálného gymnasi
na Malé straně, kde působil až do r. 1901. Při od
chodu do pense byl vyznamenám titulem školního
rady. Od r. 1901 až do posledních dnů působil ješt
jako professor na akademii hr. Straky. Churavěl ul
delší dobu, aniž by si byl vědom vážnosti své ne-
moci, ale skon jeho přišel přece jen náhle a způsobi
najisto bolestný rozruch mezi sty jeho bývalých
žáků a mnohými jeho přátely. Bylť prof. Hylma
mužem v každé příčině milým a vzorným, povahy
přímé a otevřené. Jako professor byl prost všeho
úzkoprsého školského byrokratismu a jako človšk
vždy a všude miloval pokrok, svobodu a pravdu.
Hylmar
Straka
profesor
Hylma
Nová Paka
Jičín
Praha
Klatovy
30
article
Nesčíslná řada jeho žáků zachová jej proto ve vděčne
paměti. Pozůstatky zesnulého budou ve čtvrtek o z
hod. na Smíchově vykropeny a ihned odvezeny
drahou do Nové Paky, kde uloženy budou v pálee
do rodné a zesnulému nad jiné milé půdy. Čest budil
jeho památce! — Dne 30. května zemřela v Pran
ve věku 84 let pí. Marie šl. Nejedlá z Vysoke
matka advokáta p. dra. Julia ryt. Nejedlého. Pohřben
bude ve čtvrtek 2. června o 2. hod. odpol. z hlar
ního farního chrámu sv. Jindřicha na hřbitov olšan-
ský. — V neděli dne 29. května zemřel na Smíchou
po delší trapné nemoci c. k. poštovní kontrolor pi
ředitelství pražském p. Frant. Křepelka v e
roce věku svého. V milé paměti jest u každého, kde
seznal jeho ryzí, přímou povahu, svobodomyslné ná-
zory a vlastenecké srdce. Byl upřímným Čechem
přispívatelem mnoha vlasteneckých spolků. Pohifei
koná se dnes 1. června o 31/2 hod. odpol. z chrámn
sv. Václava na Smíchově do rodinné hrobky na
hřbitov na Malvazinkách. — V Rokycanech zemčeln
v pondělí večer po delší trapné nemoci paní Berta
Roztočilová, choť přednosty stanice ve věku
47 let. Pohřeb její koná se dnes o 4. hod. odpol. z
staniční budovy na místní hřbitov.
Marie
Julio
Nejedlý
Jindřich
František
Křepelka
Čecho
Václav
Roztočilová
Smíchov
Nová Paka
Rokycany
31
article
—— Z Konopiště, 31. května. (C. B.) Za dnešního
křtu syna arciknížete Františka Ferdinanda a knéžny
Žofie z Hohenbergu uděleno dítěti jméno Arnosl
Alfons. Kmotrem byl hr. z Caserty
Z Marlanských Lázní, 31. května. (C B) Misto-
držitel hr. Coudenhove přibyl sem dnes z Karlových
Varů i odjel pak do Kynžvartu k návštěvě knižete
Metternicha; večer odjel opěl do Karl. Vard.
— Z Ohčanského kluhu v Holešovicích-Bubnech
Po přání interessentů z kruhů řeznických svolal Ob-
čanský klub v Praze—VII. schůzi svého člensivaa
na program její položena rozprava o záležito-
slech jatečních a to: a) o rozšíření jatek,
o úpravě tržních záležitostí jatečních s ohledem n
VII. část Prahy. Schůzi této přítomni byli a de-
batu zahájili pp. městští radní Červený a Va-
níček. Za hojné účasti zejmena živnostnictva za-
Lájil starosta klubu pan arch. Mikš schůzi, představi
pány Červeného a Vaníčka, městské radní z Nového
města, dále vítal zástupce řezníků z Libně, pány
František Ferdinand
Žofie
Arnosl
Coudenhove
Metternich
Karl
Červená
Mikš
Červený
Vaníček
Hohenberg
Caserta
Marlanský lázeň
Karlová Vary
Kynžvart
Holešovice
Bubno
Ob
Praha
Virginie
Libeň
C B
Misto
čanský klub
32
article
Koukala a Kotka. Schůzi přítomni byli také obecni
slarší pp. Bukovský, Eim a Rašín. M. r. pan Vaníček
v zahajovací řeči nastínil účel jatek, jich potřebu
důležitost pro velkoměsto, poukázal na příčiny
nynějšího zdražení masa a to sucha letní po
tři roky již trvající a pak na rostoucí vývoz masa
do ciziny, zejmena do Německa. Vývoz tento roku
1903 se oproti jiným létům již až ztrojnásobil. Pak
uvedl některé nedostatky pražských jatek, přál s
zejmena rozšíření (přestavbu) oddělení pro vepřový
dobytek a pak zřízení veliké, prostorné, přístupnější
a účelnější chladírny pro řezníky zejmena času le-
ního tak potřebné a důležité. Také poukázal na velikou
důležitost chladírny takové i z ohledů zdravotních,
což je i zájmem širšího obecenstva. Pak zmínil se
o poplatcích ve zdejších jatkách, z přivezeného do-
bytka a z masa odváděných, srovnal je s oněmi, ktere
se vybírají v jiných městech českých a konstatoval,
že poplatek ten je v Praze skorem nejmenší (tenlo
obnáší 1/4 poplatku venkovského). Schvaluje zavedenou
přísnou dohlidku zdravotní, jež zejmena utěšeně pod-
poruje vývoz pražského uzenářského zboží do ci-
ziny; omlouvá obec pražskou, která v jatkách svých
investovala přes 5 millionů zlatých, že musí hleděti
alespoň mírně kapitál ten zúročiti a tudíž poplate
přiměřený vybírati. Přimlouvá se ale přece za čá-
stečné zmírnění poplatků těch a vybízí přítomn
Koukal
Kotek
Bukovský
Eim
Rašín
Vaníček
Německo
Praha
33
article
interessenty, aby hledali způsob a cestu k domá-
hání se zmírnění poplatků těch, které by jistě na-
stalo, kdyby všechna předměstí spojila se s Pranou
a pak kdyby pošinula se potravní čára za obvod obc
těch. Pan přednášející za poulavou a věcnou rozpravu
odměněn byl bouřlivým potleskem. Stížnosti na ne-
destatky pražských jateke vyslovili přítomní řeznici
pp. Straka, který uváděl pronásledování řezníků na
zdejších jatkách a poukazoval na drahotu lékařské
prohlídky: Č. Koukal z Libně upozorňoval na zvý-
šení poplatků z masa v Libni od té doby, co tato e
sloučena s Prahou, poukázal na dělnické obyva-
telstvo VIII. části, které zdražení masa těžce nese,
vyličuje obtíže dovážení masa do jatek ku prohlídce
zejmena ve dnech horkých: p. Šrámek stěžoval si n
zmáhající se pokoutní prodej masa od osob nepovo-
laných zejmena v VII. části. Debaty dále ještě zůčast-
nili se a četné stesky přednesli pp. Slaba, Tůma a
Kotek. Ke všem těmto steskům a proneseným přáním
k úplné spokojenosti odpověděl městský rada pan
Straka
Koukal
Šrámek
Slaba
Tůma
Kotek
Libeň
Praha
34
article
Červený, vyzýval přítomné ke svorné práci za úpravu
a zlepšení dosavadních poměrů, omlouval obec praž-
skou, která veliké oběti postavením jatek přinesla
varoval před ukvapeným jednáním, z kterého ni
dobrého by nepošlo a uváděl platná ustanovení zl-
kenitá o vybírání poplatků, o zdravotní prohličte
masa atd. Také poukázal na přednosti pražských e-
tek, vytkl nedostatky jatečního zřízení i v obeic
těsně s Prahou sousedících, kde jatky nahražují poub
prosté kůlny. Připomenul, že řádní prodavači mas
v zájmu svých konsumentů přejí si přímé a sprave
dlivé zdravotní prohlídky, která má ohromnou důle
žitost zejmena pro velkoměsto. Panu řečníku projeve
plný souhlas přítomných za věcné výklady a poučen
vážená z bohatých zkušeností. Také správce městskýc
jatek pan Vacata podal některé důležité pokyny a vy-
světlení. Konečně usneseno, aby klub důrazným po-
dáním upozornil magistrát na neoprávněné a škodlive
pokoutní prodávání masa zejmena v VII. a VIII. části
které řezníky poškozuje a zdravotnictví v nejvyší
míře ohrožuje, dále požádána bude městská rada pral-
ská za rozšíření chladírny, zřízení velikého tržišti
předměstského a za přiměřené snížení poplatků. Prot
pokoutnímu prodeji masa nechť poškození také hledaj
pomoci u svých společenstev, která se jich zajiste
horhvě ujmou. Pan předseda Mikš v doslovu svém
vzdal upřímné díky pánům referentům m. r. Červe-
nému a Vaníčkovi za poutavé, věcné a odborné jich
výklady a vysvětlení. Pak ve volných návrzích z-
vedl starosta rozhovor o zamítnutí žádosti občanslv
zdejšího ministerstvem za zřízení lékarny v hořejších
částech Letně, která odůvodněna je počtem obova
Vacata
Prot
Mikš
Vaníček
Praha
referent m . r . červ