ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6aa0e780-7129-11dc-8d0c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 95, org 9, place 44, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
1. června 1904 Cislo 150
4 article
všechno, co může posíliti a povznésti vážnost a mocné postavení mocnářství na venek. Není pravda, že vý- lohy vojenské nejsou produktivní. Jsou, pro průmysl i pro zemědělství. Poukazuje k potřebě nábožnosti a mravnosti obírá se soubojem. Je prý strašno, že člověk, jenž věren své víře řídě se hlasem rozumu a poslušen stát- ních zákonů, za něž je hotov každou chvíli zemříti trestá se proto, že zdráhal se činu zákonem zapově- zeného. Tu musí nastati náprava. Posléze žádá vo- jenskou správu, by pilně bděla, aby vlastenecký duch byl v obyvatelstvu zachován jako trvalý odkaz při- tomnosti na věčné časy. (Hlučná pochvala a potlesk řečníku gratulují.) Del. dr. Stránský ubezpečuje, že rakoušt národové pro těžké hospodářské poměry nemají tolik vlastenectví a tolik sentimentálnosti pro některé věci, jak tvrdil dr. Ebenhoch. Není dosud řešeno. je-li lepší absolutismus nebo representační systém. Onen je nákladný. U nás ho máme, vždyť o něm nejlépe svědčí těch požadovaných 400 mill. U nás vládnou doposud dvorní kruhy dle svého uznání A v čem záleží přední právo systému representač- ního? V povolování rozpočtu. Avšak většina jeho, jako nějaké praecipuum a bsolutismu, vylučuje se z rozhodování říšské rady a přika uje sboru na po- bled representativnému, ale v podstatě plnícímu jen vůli dvorních kruhů. V delegacích přehlasují se zá- stupci lidu členy panské sněmovny. Řečník žasne nad zjevem, že z těchto pánů nikdy ani jediný ne- hlasoval v delegaci proti vládním požadavkům. Vo jenská správa netroufala by si podati nikdy takovou předlohu, kdyby neměla předem zabezpečenu většinu. Bar. Oppenheimer ve výboru brojil proti předlozea přece pro ni hlasoval.
Del doktor Stránský Ebenhoch Oppenheimer panská sněmovna
5 article
Liché jsou vývody Ebenhochovy o účelu před- lohy; v trůnní řeči, v předsedově proslovu a mini- strově výkladu byl samý mír. Náš poměr ke všem sousedům je velmi dobrý. S Německem máme úzký spolek Stál nás mnoho peněz a je o jedinou výho- dou je proslavovaný mír. S Ruskem jsme za jedno v balkánské otázce. S Italií bychom se také do vojny nepustili, spíše by došlo ke shodě, třeba osud hnal Rakousko na Solun. Úloku netřeba se strachovati se žádné strany. Arci, vyskytnou-li se zápletky, bývá pozdě zbrojiti. Nebrojí tuze proli tomu, co vojen- ská správa žádá, spíše že to chce náhle a najednou. Kdykoli vojenská správa vytasí se s novými poža- davky, vymlouvá se na armádní pohotovost. V Ně- mecku věru nikdy netvrdí, že jejich vojsko není na pohotově. Avšak ani naše vojenská správa nebere pohotovost tak vážně, jako leckterý delegát. Loni se žádal z téhož důvodu větší branecký kontingent a předloha byla odvolána, že v Uhrách nepovolili.
Německo Rusko Rakousko Uhry
6 article
My jsme si utržili blamáž, ale pohotovost tím ne- utrpěla. Aby se neboda ta zatušovala změněn — směšno dost — ministr vojenství. Předseda ryt. Jaworski domlouvá řečníkovi pro slovo »blamáž«. Del. dr. Stránský praví, že tlumočil pouze svůj náhled. Rakousko nemůže býti velmocí v mo- derním slova smyslu, nemajíc jednotné národnosti. Musíme býti rádi, stačí-li branná moc k ochrané našeho státu. Neprovokujme — a nikdo na nás ne půjde. Nynější branná moc stačí. Dalším příznakem, že nejsme velmocí je, že shánějíce 400 mili., musíme se dlužiti, neboť daně nestačí. Máme velmecenské postavení na diuh Řečník poukazuje na opozdilost říše v hospodářském a kulturním ohledu. Když ministr vyučování žádal 40 mill. na zdokonalení vysokých škol, ministr financí ho zhurta odbyl. Výčitka přepadení s touto předlohou je zcela oprávněna. O refundacích opakuje řečník, co řekl ve výboru. Mamem je, že obyvatelstvo nečekají nová břemena.
Jaworský Del doktor Stránský Rakousko
7 article
Nynější námořnictvo stačí, neboť Rakousko není a nebude nikdy námořskou mocí. Posledním dů- vodem, proč nemůže hlasovati pro předlohu, je, že neví, slačí-li oněch 400 mill. na potřeby vojenské správy; obává se dalších požadavků jako na alpské železnice. Nepochybuje, že vláda i tu použije § 14. Protiústavním činem bylo, že ministr vzal bez po- volení parlamentního 15 mill. na houfnice. Na děla opatřil peníze, na zmírnění živelních pohrom jich neměl. C ceme mír, ale především vnitřní, a potom ne- musíme míti strachu z jiných. Avšak tento mír bude možný jen s jinou ústavou, v níž národové jsou rovnoprávní. Budou li míti Němci dobrou vůli, do- spěeme ke shodě, avšak musí vzdáti se domněnky že jsou jediným národem v Rakousku, jemuž pati nadvláda. Vzhledem k důležitosti věci navrhuje řečník jme- novité hlasování o mimořádných úvěrech, žádaných vojenskou správou. Schůze byla potom přerušena do 3. hod. odpol Když byla zase obnovena, del. Duleba pro- hlásil se přítelem ke všem okolnostem, jež vyžadují. aby Rakousko-Uhersko bylo připraveno na všecky možné případy, a by opřelo se všelikému vnějšímu nebezpečí, že potřebné investice musí se provésti v době, ustanovené vojenskou správou, pročež bude hlasovati se svými přáteli pro mimořádné vojenské požadavky. O finanční otázce a úhradě mimořádných požadavků nebudou jednati, protože patří před řiš- skou radu. Konečně přednesl řečník přání haličského průmyslu. Del. Šusteršič prohlašuje, že kdo budou hla- sovati proti nynější předloze, jsou dobtí vlastenci vyprošuje si, aby jim vyslepovali něco ti, kdo hla- sují pro předlohu jak je. Konstatuje, že votum dele- gace, jež dle svého složení povoluje úvěry vždycky bývá v odporu s duchem většiny obyvatelstva.
Němec Rakousko RakouskoUhersko
8 article
Přecházeje k vnitřoím poměrům praví, že hlavní vinou smutných vnitropolitických poměrů je byro- kratický system, jenž ničí svobodný vývoj obyva- telsiva. Lid je nespokojen, chudne a nemůže přiná- šeti nových obětí. Rečník vyčítá vládě, že chce zničit ústavu úplně. Brojí proti ministru financía proti podržení d savadního nespravedlivého kvolo- vého rozvrhu na 25 let. V tom zdá se záleží celé tajemství, proč Uhry spokojují se s refundačním plá- nem. Vojenská pohotovost není všecko, důležitější je pohotovost politická. A jak to vypadá s ní v Ra- kousku? Parlameniní obstrukce je moderní revoluci Obnovení politického míru je hlavní nutností. Ať se dá národům, co jejich jest a oni povolí státu, co mu náleží. Del. bar. Parish soudí, že nynější vážná de- bata svědčí proti tvrzení, že zájmy národa nejsou v delegaci chráněny. Většina, hlasující pro úvěry má na zřeteli pouze blaho státu a jeho národů, Ve- řejné mínění bylo mile překvapeno výkladem mi- nistra zahraničních věci. Máme dobrou vůli se všem státy, ale zbrojíme jen proto, abychom zachoval mír. Říše musí zachovati se jako svobodný, samo- statný činitel moci mezi silně ozbrojenými sousedy Velká branná moc jest jedinou zárukou státní samo- statnosti. Mocné postavení státu je také důležito v obchodně politickém ohledu a na ně se teď žádají úvěry. O refundačním plánu soudí jako předešlý řečník. Býval by si přál, by refundace byla pojata do předloby, avšak nelze to více změniti pro náš spletitý poměr k Uhrám. Hlasovati lak jako předešlý řečník bar. Parish nemůže. Konečně opřel se vývodům dra. Stránskéhoo velmocenském postavení říše. Del. Rhomberg opřel se vývodům dra.
Uher Parish Uhry Lido
9 article
Stránského, že delegáti panské sněmovny nemají vlastně co mluviti do jednání o vojenské předloze. nejsouce zástupci lidu. Pro obstrukci bylo možno svobodné slovo a klidná porada jen v panské sně- movně. Mnozí členové této sněmovny jsou také zemskými poslanci a na sněmích zasedají přece tak dobře lidoví zástupci jako na říšské radě. Dále zmí- nil se řečník o soubojové otázce, množících se úto- cích na církevní a státní autority, všeněmecké agitaci. Del. dr. Kramář nechce již mluvit o refunda- cích, neníť jich, máme jen vacuum. Vše je klam a mam. Ministr pravil, že vláda položí svou těžkou ruku na toto vacuum. Neřekl to žádný větší od- půrce velmocenského postavení než ministr financí. Po polemice proti Bärnreitherovým vývodům dorážel řečník prudce na vládu, pravě, že zatracuje zneužívání 8 14. resp. § 10. Věděl, že naše vláda nezarazí se před žádným násilím a dopustí se ho. Předsedající vicepresident bar. Gautsch pře- rušuje řečníka slovy, že nesluší se mluviti tak o vládě. Del. dr. Kramář děkuje jménem rakouské vlády za tuto laskavou obranu její pověsti, ale zka- ziti na ní víe nemůže.
Stránský Del doktor Kramář Bärnreitherův Gautsch
10 article
Předsedající bar. Gautsch napomíná řečníka zase. Del. dr. Kramář: Proč mám zrovna já neštěstí že teď nepředsedá sám president! (Veselost. Před- sedající zvoní.) Řečník pojednává o hospodářské situaci a konstatuje ohromné spousty v rozpočtu z posledních pěti let. Poukazuje na překročení staveb- ního rozpočtu alpských železnic a praví, že nad naší finanční budoucností stahují se mraky. Obyvatelstvo musí přinésti velké oběti na obnovení rovnováhy a budou postiženy zvláště nejnižší vrstvy, proto že zvýšením přímých daní rovnováha se sotva obnoví. Doposud neměli jsme znamenitý, ale přece dobrý státní úvěr. Poukazuje na oběti, jichž vyžadovala ná- prava valuty. Líčí obavy vzhledem k eventnálnímu použití 88 14. a 10. při kontrahování půjčky. Kdyby si vedl obchodník tak, jako vláda hodlá, oeil by se před soudem pro lehkomyslnou kridu. Slátní úvěr bude velice poškozen a bude trpěti také průmysl. Od- mítáme všelikou zodpovědnost; upozorňovali jsme však na velká nebezpečí. Třeba chtěli míti silné, ne- odvislé Rakousko, tenkráte musíme hlasovati proti rozpočtu. Odmítá vývody Rhombergovy, že používá se §14. následkem obstrukce. Chtějí-li Němci udržeti ústavu, musí hleděti, aby nezůstala na papíře a do stala život.
Gautsch Del doktor Kramář Rhombergův Němec Rakousko
11 article
Čechové nebojí se státního převatu. Oktroyovaná ústava nemohla by býti méně svobodná než je nynější. Přímý a poctivý státní převrat je lepší než po- tajmý s §§ 14. a 10. Ten je také nejhorší. Předešlý řečník divil se, že Čechové nemohou zříci se obstrukce. Budeme tak vytrvalí, jako vláda — praví řečník. Ona nedostála svému slovu, ani svým slibům. Neudělala pořádek uvnitř, parlamentarismus zbabněl, vláda nestará se o nápravu. Ničí všeliky pokus o ni, podporuje naše odpůrce v jejich úsiíi proti našim požadavkům. Jedinou zásadou je sebe- zachování. Pracuje pro italské plány germanisací Slovincův a přesazováním německých úřadníků do českých krajů podporuje plány Všeněmců. Ale vzdo všem nezdarům je lepší než všecky její předchůd kyně. Vládne pomocí novin, jež až na malé výminky jsou na její straně, ovládá tyto noviny, v nichž je velebena a balast zodpovědnosti v boji za sebe- zachování odhodila. Naše postavení na proti níje těžké, ale zůstalo pevné nejen v zájmu našeho ná- roda, ale celé říše.
Čecho Slovincův
12 article Tento stav musí přestati. Narážeje na Šusterší
Tento stav musí přestati. Narážeje na Šusterší čova slova o vlastenectví praví: Marné je zbrojení nepečuje-li se o lásku k státu. Avšak k tomu třeba, aby se nakládalo stejně a spravedlivě se všemi ná rody této říše, aby žila ve všech láska k vlasti, ke společnému státu. Nám zbývá jediná útěcha pře dějinami, že jsme v čas varovali a že zodpovědnost za nešťastnou politiku tohoto státu mají, kdo ji říd- a o ní rozhodují. (Hlučná pochvala a potlesk řečníku gratulují) Del. ryt. Madeyski polemisoval s drem Slránským o chování se členů panské sněmovny jež hleděl vyněsti všemožnými pochvalami. Ať prý zůstaví se každému zodpovědnost za plnění jeho veřejných povinností před jeho svědomím. Rokování bylo potom uzavřeno. Del Oppenheimer (ve věcné poznámce polemisoval s drem. Stránským a přidal se k pro- testu del. Madeyského.
Madeyski Slránský Stránský del Oppenheimer
13 article
Del. dr. Kramář (ve věcné poznámce) pro- hlásil, že špatně porozuměl jedné poznámce Baern- reitherově. Z protokolu seznal, že mu dělal křivdu pročež příslušná svá slova odvolává. (Pochvala.) Potom promluvil ministr Pitreich: Vojenské požadavky předložil prý s těžkým srdcem, ale by o jich nutné třeba, aby se dopinila vojenská a ná mořní pohotovost. S dvorními kruhy nemá co dělat a ty také neměly tu žádného vlivu. Dělostřelecká otázka musila se již jednou řešiti. S dosavadními ročními lhůtami bylo by trvalo opatřování nového válečného materiálu 11 let. Vysokými požadavky nechtěl překvapiti; není politik a schopen takové arcichytrosti. Příčinou překvapení ve skutečnosti je východoasijská vojna. Vídělo se, kam to vede, vnutí-li se vojna státu jenž není dokonale připraven. Dbalo se jen na nej- potřebnější věci pro případ kritických poměrů trvalo dlouho, než obojí ministři svolili. Pro dlouhé vyjednávání nebylo také možno připraviti veřejnost na velké požadavky. Zbrojení nemá politického rázu; řídícím státníkům záleží skutečuě na zachování míru.
Del doktor Kramář
14 article
Ministr lituje politických poměrů, jež hrozí roz- šířiti se i na vojenství a přál by si vroucně, aby došlo k srovnání. Nynějšími požadavky zjedná se potřebná pohotovost atmádní, avšak pro budoucnost musí se náležitě zvýšiti a proto nemůže převzít zodpovědnost za to, že nebude třeba zcela žádných nových objednávek a že vojenský rozpočet bude »zabedněn«. To platí též o námořnictví. Ministr nezřekl se většího braneckého kontin- gentu, spíše kladl vždy důraz na jeho nutnost Troufá, že delegace bude hlasovati dle svého nej- lepšího vědomí a svědomi. Konstatuje, že důstojníci mají znáti jen řeč, jí mluví 20 procent mužstva. Ve příčině soubojův od- kazuje na své dřívější vývody a vyličuje aféru Le- dóchowského, Konečně žádal ministr za schválení rozpočlu. Po doslovu ref. Popowského přešlo se zevrubné dehatě. Všechny tituly příjaty beze změny. Při 88 mill. úvěru del. dr. Stránský žádal jmenovilé hlasování, ale návrh, pro nějž hlasovalo pouze šest mladočeských delegátů, nebyl dostatečne podporován, pročež provedeno hlasování prosté úvěr schválen; rovněž prodloužení jednoho úvěru dodatečného, čímž byl vojenský rozpočet vyřízen. Del. Zaffron dolazoval se po zřízení paro- plavební linie mezi Terstem, Splitem, Dubrovníkem a republikou argentinskou. Del. Dobernigg dotazoval se po vyznačen zásobních úřadníků vojenskými odznaky Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dopol Na jednacím pořadu je: okupační úvěr, po při padě námořní rozpočet. Sdružený čtyřčlenný výboruhersky přijal, vysloviv společnému ministru financí uznání okupační úvěr. Ministr Burian vyslovil se o přáních projeve ných během debaty.
Stránský Burian Terst Split Dubrovník
15 article Dozvuky všestudentské slavnosti,
Dozvuky všestudentské slavnosti, jež uspořádány budou zejtra na výstavišti, poskytnou obecenstvu přiležitosti, prohlédnouti si veškory pod- niky, jež nemohly pro nepříznivé počasí býti dokon- čeny. Nikdo jistě neopomene navštíviti egyptský pavil- lon, jenž postaven jest dle návrhů posluchače malířské akademie Skály a posl. architektury p. Zikmunda vyzdoben nezvedenými kumštýři. Hieroglifické a r- busové písmo, jež za Egypťany přestrojení posluchači malířské akademie pomáhají divákům luštiti, vy- vracejí veškery dosavadní popisy o životu starých Egypťanů. Vidíme, že Egyptané žili týmž způsobem jako my, neboť pracovníci, kteří budovali pavillon, zvěčnili na něm současně tehdejší události. Tak za povšimnutí stojí egyptský akademický orkestr, rant pořadatel a předseda záb. odboru všestudentské slav nosti, buml buršácký, zápas studenta s policistou anarchistická schůze, kde se pije krev a brousí dýky. jakož i několik epických básní, rovněž písmem obra zovým provedených (»O faraonovi, záletné faraonce a nevěrném sluze faraonském«, »O faraonovi a ba- letkách«, »O laškovném krokodilu a nesvědomitém faraonovi atd.«). V krčmě kumštýřské překvapí kaž- dého očistec, pak ráj a peklo umělců. Ráj i peklo jest kumštýři jediným pojmem, jak lze vyrozuměti z tohoto danteovského nápisu nad peklem: »Vlast zatracenců, poutníče, tu zeje, kde věčný trest si mají odpykati; že ale kumštu na zemi už zle je, onz pekla můž' si nebe udělati !«
Zikmund Egypťan Egyptaný zatracenec
16 article
Divák pozná zde, jak vyhlížel strom dobra i zla. uvidí karrikatury kritika v uměleckém životě vše- obecně známého, »allegorie«: drama, zpěvohra, tanec a veselohra V dolejších pak místnostech pobaví obecenstvo bramborové divadlo, originálně vypra- vené. Repertoir jest velice přítažlivý a uvádíme z něho jen krvavé drama s draky a scenickým effekty: »Malíř handita« aneb: »Nechtěj kazit nikdy malířovi lásku — sic si poštveš na krk nezbednou tu chásku!« Účasť bude zajisté co nejčetnější. Všestudentská výstav a, jež olevřena jest denně od 8—12 hod. dopol. a od 2—6 hod. odpol v malém sále Měšťanské besedy a potrvá do 10
Účasť
17 article
června t. r., vábí stále nesčetné množství obecenstva svojí úpravou a zajímavostí (účastenství od minulého pátku na 600 osob). Zejmena vyníká svojí úpravou historický interieur se studentskými prapory; ne- sčetné upomínky budí v mysli kollekce středoškol- ských časopisů studentských (též z »Minervy«.) Foto- grafie výstavky velkého formátu i na pohlednicích vyjdou v nejbližších dnech a prodávati se budou u pokladny. Výstava památek z r. 1848 bude rovněž co nejdříve otevřena. Kollegové z výstavního odboru přijďte dnes ve středu všichni o 1 hod. do výstavních místností. Vstupné do výstavy 40 h, studující 20h. Akademický klub šermířský pořádá v čtvrtek dozvuky akademie šermířské a zápas šermíř- ský o přebornictví studentstva českoslovanského. Za- čátek o 4. hod. odpol. v pravém křídle průmyslového paláce. K akademii na čtvrtek přikročeno k žádosti valné části obecenstva, kteréž sešlo se na akademii nedělní a sledovalo celý průběh programu vybra- ného, který právě bohalostí zajímavých bodů prot očekávání pořadatelstva vzrosti tak, že musil býti odložen i zápas šermířský na týž den určený, ovšem s platností lístků na čtvrtek. Předvedeny budou přet zápasem některé body, které zvláště těšily se přízni (zvláště ukázky cvičby damského fleuretu) i nová čísla. Pořadatelstvo doufá, že snaha mladistvého sdružení studentského, šířiti porozumění pro tento ušlechtilý sport mezi kollegy, bude ve společnosti naší oceněna i podporována. Aby návštěva dozvuků slavnosti šermířské byla co nejhojnější, jest žádoucno již z toho důvodu, že pořádána jest za týmž účelem jako slavnost všestudentská.
Minerva
18 article
Přátelský večírek s cabaretem a živým obrazem Hold druhé české universitě, jest dnes v Národním domě na Král. Vinohradech o 8. hod. večer. Přístup mají dámy z čestného, užšího i širšího výboru, čle- nové všech odborů (jen na legitimace odborové) účastníci v krojích, vesměs však za režijní příspěvel 1 koruny. V ústřední kanceláři u Choděrů přijímají se pe níze a účty, podepsané předsedou dolyčného odbor a jednatelem, se vyplácejí toliko od 3—6 hod. odpol každodenně. Účty, které nebudou do 15. června předloženy, pozbývají platnosti a obnosy, na něž zní, budou považovány za dary »Všestudentsk slavnosti.« Rychtář plzeňské rychty vyzývá všecky sousedy a sousedky, aby se zúčastnili večírku a zvláště slav- nosti čtvrteční na výstavišti co nejčetněji. Kollegové, kteří chtějí účinkovati v uměleckém chantantu, nechť se přihlásí dnes v Národním domě u kol. Zemana a sdělí svůj repertolr. Z programu čtvrtečních dozvuků uvádíme: umě lecký chantant (za ceny lidové), tamburaše-akademiky. akad. pěvecký sbor, šermířské zápasy a přebornictví studentstva, egyptský pavillon, kumštýrskou krěmu s bramborovým divadlem, sportovní závody S. . »Slavic«.
Choděra Rychtář Zeman národní dům na Královský národní dům u sportovní závod S
19 article Hekman Janda
Hekman Janda z Budobostic.
Hekman Janda
20 article
Tak náhle Skosí-li smrt pracovníka v letech, o nichž mluví míra biblická, že dáno člověku jich sedm- desále, jest to, byť bolestným, přece neodvratným důsledkem zákona přírody; ale zasáhne-li drtivou silou v běh života muže v plné síle, věštící ještě dlouhou, činorodou budouenost, pak tragika osudu až zmrazí v žilách krev. Mysl dlouhos vzpírala věřiti žalozvěsti velvarského výboru, sdě- lující telegraficky, že Heřman Janda mrtevl Bohužel se zpráva potvrdila a nám nezbývá, než páskou smuteční obepnout jeho jméno a věnovati mu zaslouženou vzpomínku . .. Heřman Janda byl synem nezapomenutel- ného representanta Podřipska, Václava Jandy z Budohostic. A byl synem zdárným, nebo vychován ve vlasteneckém duchu svého otce, kráčel pevně v jeho šlépějích, směřujících vždy jen po cestách poctivých, lidu a vlasti užitečných. Láska k hroudě podřipského kraje, láska k lidu českému, hluboké, procítěné vědomí národní stavovské — toť bylo oběma Jandům společno. Heřman Janda zdědil po otci všechny rysy jeho ušlechtilé povahy: klid rozvážného muže i onen neuhasínající enthusiasm jinocha, jenž hnal je neustále k novým a novým podnikům, ať to bylo na poli národohospodářském, autonomním či politickém. Ve všech těchto oborech měla působnost jeho podklad nezištnosti. Vše podnikal buď pro blaho celého národa, všeho rolnictva nebo po vznesení a zvelebení okresu, v němž se zrodi Je to především Podřipsko a okres vel- varský, jenž ztrácí v něm dobrého, obětavého a poctivého přítele a oddaného rádce, jemuž dě kuje za rozmach sil svých hmotných i mrav ních . . . Je to dále všechno uvědomělé, svo- bodomyslné rolnictvo, jenž ztrácí v něm nejen muže širokého rozhledu praktického a vzácné intelligence ekonomické, ale i neohroženého za- stance zájmů zemědělských ve sborech zákono- dárných.
Heřman Janda Janda Budohostice Podřipsko
21 article
Heřman Janda jako poslanec na radě říšské a na sněmu zemském hájil vždy s hlubokým přesvědčením zájmy stavovské, zdobě tuto svoji vlastnost ještě i jinou krásnou stránkou své povahy, že dovedl a třeba proti všem, když zájmy národa toho vyžadovaly, vlastenecké stanovisko své pošinouti nad interessy svého stavu . . . Z dob jeho činnosti ve sborech zákonodárných — bylť zemským poslancem od roku 1890, říšským od r. 1895 a po řadu le také v delegaeíeh činným — leží před nám doklady nejen jeho působnosti, ale i způsobilosti. Heřman Janda jako poslanec podal celou řadu imiciativních návrhů, vždy účelných a dů myslných. Dovede je také obhájiti, klidným, věcným i obratným způsobem, jsa dobrým řečníkem, jak dokázala veliká jeho státoprávní řeč, krátce po vkročení do sněmu zemského a řeč pro vše- obecné právo hlasovaci, jakož i na několika tá borech lidu a nesčetných schůzích voličských. Široký jeho rozhled v zemědělství došel oce- nění, když zvolen za předsedu českého odboru zemědělské rady, kterýžto úřad s neúmornou pílí a pevnou rukou po řadu let, až do roku loň- ského spravoval. V řadě hospodářských spolk podřipských byl buď předsedou nebo členema v každé hodnosti, důverou rolnictva mu svě- řené, platně svou funkci zastával. Jsa pevně pře- svědčen, že hospodářský rozkvět rolnictva jest podepřen průmyslem zemědělským, přičinil se o založení cukrovaru místního a mnoha jiných podniků, o jichž rozvoj s celou mnergií poctiv se staral. Jako člověk byl zvěčnělý srdce ryzího, po- vahy dobrotivé r šlechetné. Dlouhá jest řada těch jednotlivců, kteří zavázáni jsou mu díky za podání pomocné ruky . .. Krátkost času nedopouští po zásluze po- stihnouti vše, co zvěčnělý během svého, tal náhle přerušeného života vykonal; ale uvedené stačí, aby vycítil každý, že s Heřmanem Jandou
Heřman Janda český odbor zemědělský rada
22 article
a žil.
23 article
odešel muž svérázný, úcty hodný těžko nahra ditelný. Dle zpráv blízkých přátel zesnulého trpěi Heřman Janda chorobou ledvinovou, jež zvolna ale bezpečně hlodala na zdánlivě zdravém organismu. Včera k 7. hodině večerní stižen byl na statku svém v Budohosticích těžkým záchvatem, jemuž po krátkém utrpení podlehl v náručí drahé choti své, u věku necelých 4 let . . . Čestná a vřelá mu pamětl
Heřman Janda
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Studentsívo naše u příležilosti svých manifestačních dnů pražských nezůstalo uše třeno záštiplných útoků se stran, jež k smrt nerady vídí obnovený národní život v tisíci hlavých řadách studentských. Čin probuzení ná rodní ideje v studentstvu českém, otravovane v něm po celé desetiletí jedy a narkotiky nej různějších modernistických, pseudointelektuálních a lžipokrokových etiket, k životu nyní již bohdá trvalému a na vždy zdravému, hýbe záštín v odstavených travičích, kteří tiskem svým pro- jevují tím jizlivější hněv, čím hlučnější, živel nější a rozjařenější scény provázejí návrat naděje vlasti národu, který ovšem nikdy nad ní ne zoufal. Ukázalo se znovu, že pravý pokrok ne- může jíti cestami, kteréž ponechávají náro v levo, anebo vedou přímo přes něj jako přes překonané stanovisko, a že české studentstv nemůže ani žádnou značnější menšinou svou dopustiti se hříchu proti přírodě a na prastaré zkušenosti, že v každém národě studentstvo jes nejnacionálnější vrstvou jeho. Národ český přece mezi všemi národy nejméně mohl by si dopřáti výjimky od tohoto pravidla a kdyby se byla stala trvalou, podobal by se organismu k zdlou- havé smrti živořicímu a bez mládeže, bez dě diců odumírajícímu. Proto jest mu po slavném návratu studentstva, po horoucně radostném přivinutí jeho k srdci svému tak, jako kdyby omládl, jako kdyby nová svěžejší krev zatepala v jeho tepnách. V takových dnech štěstí a svě- žích dojmech z něho všímati si blíže útoků nenárodní publicistiky na obnovený svazek stu- dentstva s národem znamenalo by olupovati se o část povznešeného zadostučinění z epocháln události. Kletby buďtež zůstaveny nepřátelům, svátek jest ještě přiliš blizko, než abychom mohli pomysliti na něco jiného, než díkůvzdání těm, kdo jej národu přichystali a přistrojili
25 article
Nad všechny pochyby a jizlivé poznámky ztra- cenců, či lépe sběhlíků, o skutečném nadšen českého lidu a o »vlasteneckých maškarních průvodech«, přece platí jásot ohromného množ ství českého lidstva, jehož středem braly se studentské barety na výstaviště a nesčelné tisíce účastníků, které nedaly se spáčíti ani nejhanebněj- ším počasím nedělním. Nad všechny úštěpky a záštiplné kritiky již otištěné a ještě slibované dlužno klásti vysoký morální i praktický úspěch všestudentského sjezdu, imposantní schůze 3000 studentů. Té se může posmívati jenom orgán strany, který je s to házeti blátem po baretua psáti rozhorlené lokálky na obranu cerevisek, vezených bezprostředně za studentským průvo- dem za zřejmých provokačních úmyslů. Stu- dentstvo české ukázalo, kterak ono dovede přiznati barvu; a barvu, jakou jsme viděli, ne- smyl ani nedělní liják, ani jí nesmyjou deště, za něž se nedávno modlil realistický brovíř. Ona nezvetší ani prskotem nepřátel podle krve ani protivníků zradou. České studentstvo ukázalo se národním tak jako v nejstarších dobách jeho dějin a to jest událost, za kterou vzdán by z mnohé staré hrudi vzdech díků k dobrému geniu národa. Tu chvíli nedáme si zkazit zlobou nikoho na světě . ..
Český studentstvo
26 article
— Spor rakouského turnérstva s »Něme ckým Turnerschaftem«, vzniklý v následcích usnesení berlinského sjezdu z příčin povolení zvláštního německo-židovského okruhu (15 B uvnitě rakouského turnérského okruhu »15«, ne- došel definitivního vyřízení na vídeňském sjezdu rakouských turnérů, svolaném na den 29. května Pořad jednání obsahoval jediný návrh, a sice na vystoupení rakouského okruhu ze svazu všeho německého turnerschaftu. V předběžném jednání večer před sjezdem bylo usneseno, že rakouský okruh turnérský má zachovati svou celkovou organisaci, ať dopadne výsledek sjezdu samého jakkoli, menšina, že se musí podrobiti většině, aby celek byl pohromadě zachován. Na sjezdu druhého dne konaném byly pronášeny plamenné řeči proti berlinské správě německého turner- schaftu a vyšlo na jevo a také konstatováno, že všichni řečníci jsou pro vystoupení z turner- schaftu, jenom o tom, kdy vystoupiti se má. názory se rozcházejí. Jeden z řečníků prohlásil, že ideály německorakouských turnérů v Berlíně byly nadobro stroskotány, jiný, že se německý turnerschaft zachoval proti rakouskému turnérstvu bídácky a proti nacionální cti. Jménem severo české turnérské župy hájil Möchel z Rumburku názor, že se má vytrvati ve svazu německého turnerschaftu v nejostřejším protestním bojovném postavení proti němu až do příštího sjezdu v Ber líně a pokusiti se ještě jednou o to, aby ně mecko-židovské spolky turnérské byly vůbec vyloučeny z 15. okruhu turnérstva. Takovým tónem prudké vášně proti německému turner- schaftu vedlo se rokování dále po celý půlden až po poledni došlo k hlasování podle jmén.
Möchel Berlín Rumburk
27 article
Ze 138 zástupců dostavilo se 133 a z těch hlasovalo pro vystoupení z německého turner- schaftu 75, pro další vytrvání 58 hlasů. Docí leno sice pro vystoupení absolutní většiny, nikol však dvoutřetinové, potřebné ke změně organi sačních stanov. Tím návrh vlastně padl a po delší debatě rozhodnuto, že většina má se v zájmu jednoty celku podrobiti menšině a nevystupovati z 15. okruhu turnerschaftu. V jaké náladě se však rakouské turnérstvo rozešlo, tomu nasvěd- čuje ta okolnost, že nijak nebylo možno zvoliti výbor, tak zv. »turnrath«, Nikdo nechtěl přijati hodnost činovníků a odstupující správa podržela své mandáty do příštího sjezdu, který bude na podzim. Očividno, že rakouské turnérstvo je v gruntu svém otázkou židovskou otráveno, a že mu už nikdy zdrávo nebude. Antisemitismus německý sám obdržel takovou dávku potravy že s ní tak brzy hotov nebude. — Osobní. Starosta měst pražských p. dr. Sr dnešním dnem nastoupil třínedělní dovolenou a ode bere se do Karlových Varů. — Ředitel českého ústavu ke vzdělání učitel v Praze, pan dr. Fr. Xav. Blanda, kanovník král kollegiátní kapitoly u Všech Svatých na hradě praž
doktor Xav Karlová Vary Praha Francie Blanda
28 article
ském, jmenován byl tajným papežským komořin O příčinách, jež přiměly Pia X. k udělení tohote vr znamenání řediteli dru. Blandovi, oznamuje se z kr duchovenských: Českou veřejnost zajímati bude, k blavním důvodem pro vyznamenání dra. Blandy byo jeho působení na roli školské. Jest totiž monsi mon dr. Xav. Blanda ve světě učitelském osobností veln váženou. Působí déle 36 let na pražském ústavě vř- telském, jemuž zjednal zvučné jméno a vzlei k němu neobyčejnou důvěru. Literárně pracoval mg dr. Blanda pro vědecké vzdělání učitelstva i kněžstn Vydal dílo „Pastorálka ve škole“, „Starožitnosti l- blické národa vyvoleného,“ kteréžto dílo přijato byee do rodinné knihovny císařské, sepsal „Didaktiku ob- neu“, která ministerstvem kultu a vyučování byt schválena a které se jako učebnice na ústavech učnla ských užívá. Jako universitní docent paedagogiky katechetiky odchoval také řadu kněží, z nichž mnel k vysokým důstojnostem se povznesli a mnozí p katecheti působí a tím se honosí, že byli posluchai dra. Blandy. Pro zásluhy, jichž si získal jako a slovo vzatý paedagog na roli školské r vydáváním děl vědeckých, byl jmenován universitním kazatele arcib. nolářem, konsistorním radou, prosynodalnín examinátorem při farním konkursu, dozorcem nábe ženským na vyšší dívčí škole v Praze, členem c.k zemské školní rady pro království české. Pro svou lidumilnost, hlubokou vzdělanost a učenost požirí cti, vážnosti a nelíčené lásky učitelstva, kněžstva i r- dičů, jichž dítky na vzorné škole se vzdělávaly. ke jest spravedliv, nemůže upříti monsg dru. Blando zásluhy o rozvoj českého školství o dobro a blah učitelstva jemuž celý život svůj věnoval.
Pius Blanda doktor Xav Blanda Praha Blanda zásluha o rozvoj český školství o dobro
29 article
— Úmrti. Včera v noci skončil ve svém bytěm Smíchově život školní ada Václav Hylmar v stál 63 let. Narodil se v r. 1841 v Nové Pace, studoval v Jičíně a po skončených studiích působil na krátk jako professor v Praze a v Klatovech, až od r. 1871 definitivně ustanoven professorem reálného gymnasi na Malé straně, kde působil až do r. 1901. Při od chodu do pense byl vyznamenám titulem školního rady. Od r. 1901 až do posledních dnů působil ješt jako professor na akademii hr. Straky. Churavěl ul delší dobu, aniž by si byl vědom vážnosti své ne- moci, ale skon jeho přišel přece jen náhle a způsobi najisto bolestný rozruch mezi sty jeho bývalých žáků a mnohými jeho přátely. Bylť prof. Hylma mužem v každé příčině milým a vzorným, povahy přímé a otevřené. Jako professor byl prost všeho úzkoprsého školského byrokratismu a jako človšk vždy a všude miloval pokrok, svobodu a pravdu.
Hylmar Straka profesor Hylma Nová Paka Jičín Praha Klatovy
30 article
Nesčíslná řada jeho žáků zachová jej proto ve vděčne paměti. Pozůstatky zesnulého budou ve čtvrtek o z hod. na Smíchově vykropeny a ihned odvezeny drahou do Nové Paky, kde uloženy budou v pálee do rodné a zesnulému nad jiné milé půdy. Čest budil jeho památce! — Dne 30. května zemřela v Pran ve věku 84 let pí. Marie šl. Nejedlá z Vysoke matka advokáta p. dra. Julia ryt. Nejedlého. Pohřben bude ve čtvrtek 2. června o 2. hod. odpol. z hlar ního farního chrámu sv. Jindřicha na hřbitov olšan- ský. — V neděli dne 29. května zemřel na Smíchou po delší trapné nemoci c. k. poštovní kontrolor pi ředitelství pražském p. Frant. Křepelka v e roce věku svého. V milé paměti jest u každého, kde seznal jeho ryzí, přímou povahu, svobodomyslné ná- zory a vlastenecké srdce. Byl upřímným Čechem přispívatelem mnoha vlasteneckých spolků. Pohifei koná se dnes 1. června o 31/2 hod. odpol. z chrámn sv. Václava na Smíchově do rodinné hrobky na hřbitov na Malvazinkách. — V Rokycanech zemčeln v pondělí večer po delší trapné nemoci paní Berta Roztočilová, choť přednosty stanice ve věku 47 let. Pohřeb její koná se dnes o 4. hod. odpol. z staniční budovy na místní hřbitov.
Marie Julio Nejedlý Jindřich František Křepelka Čecho Václav Roztočilová Smíchov Nová Paka Rokycany
31 article
—— Z Konopiště, 31. května. (C. B.) Za dnešního křtu syna arciknížete Františka Ferdinanda a knéžny Žofie z Hohenbergu uděleno dítěti jméno Arnosl Alfons. Kmotrem byl hr. z Caserty Z Marlanských Lázní, 31. května. (C B) Misto- držitel hr. Coudenhove přibyl sem dnes z Karlových Varů i odjel pak do Kynžvartu k návštěvě knižete Metternicha; večer odjel opěl do Karl. Vard. — Z Ohčanského kluhu v Holešovicích-Bubnech Po přání interessentů z kruhů řeznických svolal Ob- čanský klub v Praze—VII. schůzi svého člensivaa na program její položena rozprava o záležito- slech jatečních a to: a) o rozšíření jatek, o úpravě tržních záležitostí jatečních s ohledem n VII. část Prahy. Schůzi této přítomni byli a de- batu zahájili pp. městští radní Červený a Va- níček. Za hojné účasti zejmena živnostnictva za- Lájil starosta klubu pan arch. Mikš schůzi, představi pány Červeného a Vaníčka, městské radní z Nového města, dále vítal zástupce řezníků z Libně, pány
František Ferdinand Žofie Arnosl Coudenhove Metternich Karl Červená Mikš Červený Vaníček Hohenberg Caserta Marlanský lázeň Karlová Vary Kynžvart Holešovice Bubno Ob Praha Virginie Libeň C B Misto čanský klub
32 article
Koukala a Kotka. Schůzi přítomni byli také obecni slarší pp. Bukovský, Eim a Rašín. M. r. pan Vaníček v zahajovací řeči nastínil účel jatek, jich potřebu důležitost pro velkoměsto, poukázal na příčiny nynějšího zdražení masa a to sucha letní po tři roky již trvající a pak na rostoucí vývoz masa do ciziny, zejmena do Německa. Vývoz tento roku 1903 se oproti jiným létům již až ztrojnásobil. Pak uvedl některé nedostatky pražských jatek, přál s zejmena rozšíření (přestavbu) oddělení pro vepřový dobytek a pak zřízení veliké, prostorné, přístupnější a účelnější chladírny pro řezníky zejmena času le- ního tak potřebné a důležité. Také poukázal na velikou důležitost chladírny takové i z ohledů zdravotních, což je i zájmem širšího obecenstva. Pak zmínil se o poplatcích ve zdejších jatkách, z přivezeného do- bytka a z masa odváděných, srovnal je s oněmi, ktere se vybírají v jiných městech českých a konstatoval, že poplatek ten je v Praze skorem nejmenší (tenlo obnáší 1/4 poplatku venkovského). Schvaluje zavedenou přísnou dohlidku zdravotní, jež zejmena utěšeně pod- poruje vývoz pražského uzenářského zboží do ci- ziny; omlouvá obec pražskou, která v jatkách svých investovala přes 5 millionů zlatých, že musí hleděti alespoň mírně kapitál ten zúročiti a tudíž poplate přiměřený vybírati. Přimlouvá se ale přece za čá- stečné zmírnění poplatků těch a vybízí přítomn
Koukal Kotek Bukovský Eim Rašín Vaníček Německo Praha
33 article
interessenty, aby hledali způsob a cestu k domá- hání se zmírnění poplatků těch, které by jistě na- stalo, kdyby všechna předměstí spojila se s Pranou a pak kdyby pošinula se potravní čára za obvod obc těch. Pan přednášející za poulavou a věcnou rozpravu odměněn byl bouřlivým potleskem. Stížnosti na ne- destatky pražských jateke vyslovili přítomní řeznici pp. Straka, který uváděl pronásledování řezníků na zdejších jatkách a poukazoval na drahotu lékařské prohlídky: Č. Koukal z Libně upozorňoval na zvý- šení poplatků z masa v Libni od té doby, co tato e sloučena s Prahou, poukázal na dělnické obyva- telstvo VIII. části, které zdražení masa těžce nese, vyličuje obtíže dovážení masa do jatek ku prohlídce zejmena ve dnech horkých: p. Šrámek stěžoval si n zmáhající se pokoutní prodej masa od osob nepovo- laných zejmena v VII. části. Debaty dále ještě zůčast- nili se a četné stesky přednesli pp. Slaba, Tůma a Kotek. Ke všem těmto steskům a proneseným přáním k úplné spokojenosti odpověděl městský rada pan
Straka Koukal Šrámek Slaba Tůma Kotek Libeň Praha
34 article
Červený, vyzýval přítomné ke svorné práci za úpravu a zlepšení dosavadních poměrů, omlouval obec praž- skou, která veliké oběti postavením jatek přinesla varoval před ukvapeným jednáním, z kterého ni dobrého by nepošlo a uváděl platná ustanovení zl- kenitá o vybírání poplatků, o zdravotní prohličte masa atd. Také poukázal na přednosti pražských e- tek, vytkl nedostatky jatečního zřízení i v obeic těsně s Prahou sousedících, kde jatky nahražují poub prosté kůlny. Připomenul, že řádní prodavači mas v zájmu svých konsumentů přejí si přímé a sprave dlivé zdravotní prohlídky, která má ohromnou důle žitost zejmena pro velkoměsto. Panu řečníku projeve plný souhlas přítomných za věcné výklady a poučen vážená z bohatých zkušeností. Také správce městskýc jatek pan Vacata podal některé důležité pokyny a vy- světlení. Konečně usneseno, aby klub důrazným po- dáním upozornil magistrát na neoprávněné a škodlive pokoutní prodávání masa zejmena v VII. a VIII. části které řezníky poškozuje a zdravotnictví v nejvyší míře ohrožuje, dále požádána bude městská rada pral- ská za rozšíření chladírny, zřízení velikého tržišti předměstského a za přiměřené snížení poplatků. Prot pokoutnímu prodeji masa nechť poškození také hledaj pomoci u svých společenstev, která se jich zajiste horhvě ujmou. Pan předseda Mikš v doslovu svém vzdal upřímné díky pánům referentům m. r. Červe- nému a Vaníčkovi za poutavé, věcné a odborné jich výklady a vysvětlení. Pak ve volných návrzích z- vedl starosta rozhovor o zamítnutí žádosti občanslv zdejšího ministerstvem za zřízení lékarny v hořejších částech Letně, která odůvodněna je počtem obova
Vacata Prot Mikš Vaníček Praha referent m . r . červ