ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6a9bde70-7129-11dc-aae2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 60, person 98, org 7, work 4
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu ane I. června 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 150.
4 masthead
nr. et- vo-
5 masthead
Na ranní a odpol. listy předplácí ser v Praze v adminisšraei us něsíe . . . . . n čint leta . . . . s drejí čonáškeu na něsí
Praha
6 masthead
něnt lets . . . . 7 K 50h ve fllalkáchs na něilo . . . . Poštout
7 masthead
nie
8 masthead
Bätvrt lefa . . . . 9 k 60h s dvojí zásilkou a něsíe nětnt leta . . . 1i K eo
9 article Válka.
Válka. Z Tokia, 31. května. (C. B.) Reuterova hancelář sděluje: Rusové opustili Dalný na kvap, když byli se pokusili mě- sto sbořiti. Japonské hlídky sdě- lují, že bylo shledáno poškození 100 budov, kasáren, skladiště, že- lezničních a telegrafních úřadoven a nepoškozeno 200 železničních vozů. Rusové pobořili velké ná- břeží a uzavřeli vjezd do přístavu potopeňými loďmi. Mosty, ku při- stání sloužící, neporušeny. Soudi se, že armáda gen. Oku neprodleně obsadí Dalný Z Čifu, 31. května. (C.-B.) »Reuter. kancelář« sděluje: Dnes večer sem došlá zpráva čínská sděluje, že Ja- ponci dne 29. t. m. obsadili bez odporu Dálný. Z Petrohradu, 31. kvělna. (C. B Úřadní sdělení gen. štábu praví 30. t. m. k polednímu počal u že- lezniční stanice Vagannu boj mezi naší jízdou a japouským oddílem, který s 8 setninami, S škadronami a4 mitrailleusami postoupil v před. Za boje napadly naše sotně tři- kráte japonskou škadronu na le- vém křídle nepřátelském a sko- rem úplně ji porubaly. Po- tom napadly pěchotu, můsily ale před palbou mitraileusami ustoupiti. Pochod japonské pěchoty, kteráž pravý bok náš obe- jíti chtěla, byl palbou naši baterie, jež nepříteli způ- sobila značné ztráty, zad- žen. Naše ztráty nejsou ještě známy. (Ostatní telefonieké a telegrafické zprávy viz na straně 4.
Reuterův Rus Tokio Most Petrohrad Vagann Reuter
10 article Velmocenské jubileum císařstv rakouského.
Velmocenské jubileum císařstv rakouského. Zcela nepozorovaně blíží se zvláštní a nad jiné významné jubileum politické, na kteréž ve hk mozu nynější velkoněmecké politiky ze stá- nikův vídeňských do té chvíle patrně nikdo an nevzpomněl, ale které právě v těchto dnech na- bývá památnosti větší, než jaké by bylo nabylo za pravidelných poměrů v tomto soustátí. Máme na mysli prohlášení monarchie habsburské z eísařství. V některých kruzích pokládá se titui císařství rakouské za věc, sahající snad ješte v doby předpotopní, za největší starožitnost, jížte dějiny světové vykázati se mohou a která svým stářím vzbuzuje obdiv a úctu v pokolení ny- nějším.
11 article
Tím časem bude tomu dne 11. srpna t.r. leprv sto let, co o císařství rakouském vůbec se počalo mluvit. Poněvadž pak minuléh téhodne v delegacích rakousko-uherských a po jejich podnětu i ve vládních listech vídeňských a peštských z titulu „eisařství“ odvozovala se po soustáti rakousko-uherské důstojnost vel- mocenská, jeví se nutno poukázati blíže na sám původ toho titulu a zároveň na závažnou okol- nost, jaká mezinárodní změna z něho pro po- slavení monarchie habsburské v tomto díle světa následovala. Když r. 1804 první konsul fran- couzský Napoleon všeobecným hlasováním dal se povýšiti za dědičného cisaře francouz- ského, tehdejší panovník v soustátí rakouském a zároveň říšsko-německý císař František II.. uznal za vhod, přidati si titul císaře rakou- ského. Chtěl tím zabrániti, aby Napoleon I. na novém svém titulu císaře francouzského ne- htěl si snad zakládati nijaké přednosti před jinými panovníky evropskými. Titul Františka II. „esař rakouský“ neměl však ani účelu a tím méně významu, aby snad znamenal více, než slarší názvy téhož panovníka „král český a král uherský“. V bojích, kteréž František II. vedl s Napoleonem od r. 1805—1812, byl přinucen petoupiti ze své říše na 3000 čtver. mil a sic po bitvě u Slavkova v míru prešpurském 1000 čtrer. mil a po bitvě u Vagramu v míru vídeň- ském 2000 čtver. mil.
František II Napoleon Slavkov Napoleon I
12 article
Patrno, že mocnářství, nazývané už tehdy císařstvím, za tu krátkou dobu doznalo ohrom- ného seslabení, tak že podobalo se spíše všemu jinému, než nějaké velmoci, zvláště, když i v starém římsko-německém císařství současně se udály změny, kteréž na „velmocenství“ ra- kouské měly nemalý vliv. Již mírem lynne villským r. 1801 ve staré, spuchřelé říši něme cké staly se veliké proměny, ale po míru preš purském (1805), jenž „ásledoval po bitvě u Slavkova, staroslavné císařství německé roz padlo se úplně, když knížata německá, báden ský, virtemberský a bavorský, uzavřela s Na poleonem spolek porýnský a samo Prusko ně jakého boje proti Francii účastniti se nechtělo Tenkráte r. 1806 římsko-německý císař Fran- tišek II. složil korunu německou a od toho roku nazýval se jen jako František I., titulem „cisaře rakouského“. Však o nějakém velmocenstv tohoto nového cisařství nemohlo býti a nebylo ani potuchy, poněvadž tato říše ohromnými po hromami a ztrátami, utrpěnými po porážkách u Slavkova a Vagramu, byla tak seslabena, že ještě r. 1812 císař František I. nemohl odepříti Francouzům pomoci proti Rusům. To byl stav „velmocenský“ tím smutnější, když rok pře tim, totiž r. 1811, přinesl obyvatelstvu této říše
Fran František Francouz Rus Slavkov Prusko Francie František I
13 article
pohromu finanční pověstným patentem, kte- rýmž všechny papírové peníze v celé říši uve- deny byly na pětinu (!) své jmenovité hodnoty Slabost politická a vojenská, která vedla cí- sařství rakouské ve vleku Napoleonově do Ruska a bankrot finanční, pověstný svými černými bankocetlemi, sotva asi byly příznaky nějaké velmocenské důstojnosti rakouské . .. V polovici minulého století mluvilo se v mezinárodní politice ovropské o pěti přednich státech tohoto dílu světa. K těm se počítalo Anglicko, Rusko, Francouzsko, Rakousko a Tu- recko. Titulu velmoci se tehdy ještě neužívalo To pojmenování stalo se modou teprve po pří kladu názvův „velkokupec, velkoobchodník“ atd Pokud se týče císařství rakouského, nazývalo se i v učebných knihách, uvedených vídeňským ministerstvem vyučování do gymnasií celé říše. soustátím; „velmocenské“ pak jeho posta- vení roku 1849 u Világoše zachránili — Rusové a r. 1859 u Magenty a Solferina silně otřás Napoleon III.
Napoleonův Solferina Napoleon Rusko Rakousko Világoš Rusová
14 article
Po bitvě u Hradce Králové udeřila konečně hodina, kdy soustátí rakouské mělo před sebou volnou dráhu, aby v řadě tehdejších velmocí do bylo si a zaujalo také pevné místo. Vyloučeno z buntu německého, mohlo a mělo pracovati povznesení sebe sama, o utvrzení a zabezpečen své vlastní existence a budouenosti. Však k tomu bylo potřebí, aby ředitelé této říše byli úplně vyzuli se ze starých tradic německých a po- němčujících, aby byli měli vědomí opravdu ra- kouského, aby spravovali toto soustátí v politice domácí i zahraničné na základech, na nichž ona roku 1526 byla vznikla. Místo toho všechna možnost, státi se samostatnou, na všechny strany úplně neodvislou velmocí rakouskou, velmocen- ství této říše hozeno za oběť záludnému spolku s Německem, jež od té doby provozuje nad říší rakousko-uherskou poručenství v politice zahra- ničné a zasahuje rušivě a mocně i do poměrův politiky její vnitřní. Od zřízení trojspolku pod náčelnictvím pruským Rakousko-Uhersko jest toliko filiálkou politiky všeněmecké, nad níž vlajou prapory černo-bílé. Už na třicátý rok celá
Hradec Králové Německo Rakousko Uhersko
15 article
Evropa vidí, že Rakousko-Uhersko přestalo pro- vezovati politiku zahraničnou vůbec, stavši se v ní toliko ochotným vykonavatelem pokynův rozkazův berlínských. A jakou měrou politika jeho vnitřní shoduje se s podmínkami a zá- rukami jeho vlastního života, jakožto státu neod- vislého a mnohonárodního, není potřebí zevrubně vypisovati, zvláště za posledních pět let, co zde panuje dr. Körber. Každá urážka, kterouž tento ministr učinil národu českému, každá křivda kterou provedl na státních, ústavních a jazyko- vých právech našich, jest posilou politiky vše německé, usilující o konečné vyhlazení posa- vadního soustátí rakouského. Každý čin ministra Körbra, poškozující ná- rodnost českou v jejím volném rozvoji a v jej zabezpečené budoucnosti, jest hřebíkem do rakve budoucího „velmocenství“ této říše. Neboť tolik už jest všemu světu jasno, že dvě samostatné velmoci německé a to ještě těsně vedle sebe v Evropě dlouho existovati nemohou, nýbrž že jedna přirozeně musí usilovati o pohlcení druhé.
doktor Körber Körbr Evropa Rakousko Uhersko
16 article
Výklady, které o velmocenství soustátí ra- kouského proneseny byly v letošních delegacích se strany ministrův a jejich časopisectva, maj ještě jinou velikou vadu, spatřujíce toto vel- mocenství vyjádřeno a zabezpečeno jen množ stvím vojákův, kanonův a torpěd. Kdyby vůbec bylo možno v dvacátém století založiti velmocen- ství nějaké říše toliko na moc její brannou, vra- cely by se dějiny světové do doby Čingis-chána Však na štěstí theorie o „velmocenství“ rakou- ském, hlásaná s křesel ministerských v letošních delegacích, jest naskrze klamná a nepravdivá Důkazem toho jsou ony skutečné velmoci evrop- ské i americké, v nichž péče vlády o rozkvěo zemědělství, o pokroky v průmyslu a řemeslech rozvoj obchodu není mnohem menší, než starost o rozmnožení vojákův a zdokonalení vražedne zbraně. Jest až úžasno, jak při rozpravě o „vel mocenství“ rakouském se strany vládní, vídeň ské rovněž jako uherské, kladen důraz jedině na militarism, jemuž všechny úrodné a plodné síly občanstva mají přiněsti nové veliké oběti, a jak úplně zapomenuto, aby tyto úrodné a plodné síly byly zachovány ve své svěžesti a působi vosti. Dle výkladův ministerských „velmocen ství“ rakouské spočívá toliko na moci branné. Na tuto jedinou kartu vlády vídeňská i pešťská sázejí budoucnost této říše, tak, jakoby nebylo zde posud zkušeností velice žalostných, když se provozovala podobná politíka. Rakousko-Uhersko jako „velmoc“ už dávno žije nad své síly a nad své prostředky. Národové pak, žijící v jeho ob vodu, jsou přesvědčeni, že možno býti říší dobře a spravedlivě řízenou a šťastnou, a že k tomu ne- třeba býti velmocí.
Rakousko Uhersko
17 article
Tou monarchie habsburská po staletí ne byla a k vůli své šťastné budoucnosti býti ne- musí. Ale jiného jest potřebí, čehož čeští čle- nové delegací s důrazem pronesli: úcty ku prá- vům všech národův, stejné spravedlnosti k nim všem, stejné péče o rozkvět a blaho jich všech. R. 1526 bylo soustátí rakouské zřízeno, aby bylo záštitou a hrází práv národův mnohojazyč- ných. Naplní-li někdy poctivě tuto velikou úlohu. bude velmocí, třeba nemělo půldruhého millionu zdravého mužstva ve zbranil
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 29. května. (Utraquismus a ruština v haličských středních školách.) O Letnicích konal se v Krakově sjezd spolku professorů vyšších škol, jehož se účastnilo na 150 zástupců učitelstva středních i vysokých škol z celé Haliče. Sjezd pojednal též o utraquismu na haličských středních ško- lách, o němž svým časem mluveno i na sněmě. Zpravodaj o této otázce, prof. Kurpil, zcela správně prohlásil, že dvoujazyčnost mohla by středním školám býti jen na škodua sjezd většinou hlasů přijal resoluci ve smyslu
profesor Kurpil Lvov Krakov Halič spolek profesor vysoký škola
19 article
návrhu Kurpilova. O druhé otázce, ke které dal podnět také zemský sněm haličský, totiž o za- vedení povinného vyučování oběma zemským jazykům, polskému a maloruskému na halič- ských středních školách, podával zprávu prof. Ljachowski. Referent byl pro závazné vyučo- vání oběma jazykům; sjezd však návrhu jeho nepřijal a vyslovil se pro takovou úpravu, aby se každému žáku středních škol poskytla mož- nost, naučiti se i druhému zemskému jazyku, bude-li si toho přáti.
profesor Ljachowski
20 article
Ze Zadru, 28. května. (Nová opevněn boky kotorské.) „Narod. Listu“ sdělu je se z Kotoru, že příjezd náčelníka generálního štábu, bar. Becka do boky kotorské jest ve spojení se stavbou nových třítvrzí v boce a s pro- dloužením vojenské železnédrá hy od Zeleniky dále na jih směrem k Albánii. Z Pešti, 29. května. (Školní refor ma v Uhrách.) V Pešti konají se nyni za před- sednictva ministra osvěty Berzevicze porady zvláštní školní komise, jež má rozhodnouti o ná- vrzích ministrových stran reformy národníh školství uherského. Hlavním účelem reformy jest zjednati maďarštině ještě větší platnost v ná- rodních školách, než má dosavad. I v nemaďar- ských školách má se maďarštině věnovati tolik pozornosti, aby se děti naučily správně madar- sky mluviti a psáti. Konfessionálné školy mají se trpěti i nadále, ale učitele má na příště do- dávati i školám konfessionálným jen stát, to jest zvláštní zkušební komise, která uzná za způso- bilé jen takové kandidáty, kteří mluví a píšou správně maďarsky a o jichž politickém smýšlení komise nabude nepochybných zpráv. Mimo to má se zostřiti dozor na školní dochůzku a ne- dbalí rodičové mají býti citelně tresláni. Nej- nižší plat učitele národní školy má obnášeti aspoň 800 K ročně. V Uhrách jest nyní 17.299 národních škol, z nichž jest konfessionálních 13.416, ostatní jsou státní. Maďarština jest vý- hradným vyučovacím jazykem již nyní v 10.682 školách, 3274 školy mají vyučování smíšené. v 3343 školách vyučuje se jazyky nemaďarským a z těch ve 2245 školách rumunsky. Proti těmt posledním školám míří především ostří chystano školní reformy.
Beck Kotor Albánie Pešť Uhry národní škola
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Selská obecní samospráva v království Zvláštní komise při ruském ministerstvě vnítra vypracovála a přehlédla projekt selské obecní samosprávy v království polském a brzy přistoupí k přehlědnutí projektu, jak upravi velmi obtížnou a složilou otázku cervílutů. Ob projekty byly pračovány na místě samém, ve Varšavě. Předsedou komise byl tajný rada Pod- gornikov. Obecné záležitosti selských obcí budou se řešiti zvolenými zastupitelstvy. Deset voličů majících méně půdy, nežli 60 jiter, bude vždy voliti jednoho zástupce. Soused, mající půdy nad 60 jiter, bude míti v obecním zastupitelstvé hlas virilný. Z účastenství při obecní samo správě vyloučeny budou osoby, které třeb v obci bydlí, ale nezabývají se rolnietvím Obecní tajemníky jmenovati budou náčelníc krajů.
Varšava
22 article Návštěva Alfonsa XIII. v Paříži a Vatikán.
Návštěva Alfonsa XIII. v Paříži a Vatikán. Madridský »Pais« tvrdí, že král. Alfon XIII uchystán jest k cestě do Pařiže pro 23 neb 24. června, načež by král 3 dny v Pařiži prodlel, že ale oficišlně datum nebude sděleno. dokud konflikt Francie s Vatikánem trvá. Došlo-i by ale na úplnou roztržku mezi Francií a Vati kánem, odložil by král Alfons XII. cestu svou, aby prý papeže neurazil. Prola prý také vláda španělská zatím nic oficiálního o cestě králové nevyhlašuje. V průvodu krále nalezati se má nejdokonalejší typ zpátečníka, Maura, předseda ministerstva. Hrozné ukrninosli v Arménsku. »Daily Newa« sděluje z Batumu, že se udály opět hrozné ukrutnosti proti Arménům. 4000 osob, mezi nimiž četné ženy a děti, bylo prý pobito. 55 vesnic bylo pobořeno. Ukrutností zúčastnilo se 15.000 Kurdů. Rakousko-italské napjetí. »Gazzelta di Venezia« sděluje nový připad vlídnosti, jakéž si oba spojenci v poslední době častěji projevují. Na palubu lodi italské. jež před 10 dny přibyla do Zadru, dostavili se. aniž k tomu oprávněni byli, finanční strážníci, i měli loď tu »po dva dny ne- přetržitě — jak italský list píše — obsazenu«. Teprve na zakročení italského konsula byli finaněníci odvoláni. Pruská svoboda shromažďovací. Pořadatelé IV. všeobecného sokolského sjezdu v Poznaňsku byli vyrozumění úřady, že v šec ky projevy pod širým nebem, tedy i vítá ní hostí i pochod v semknutých řadách v kroj sokolském jsou zakázány; rovněž zakázány jsou všeliké jiné barvy mimo zemské a říšská ně- mecká. Také všechny schůzky v uzavřených místech nutno prý jakožto politické ( schůze předem policii oznámiti.
Alfonso XIII Alfons XII Maur Armén Gazzelt Paříž Vatikán Francie Arménsko Poznaňsko Kurd
23 article
Liberální úspěchy v Belgii jeví se býti ještě značnějšími, nežli první oſlci- osní telegramy z Belgie přiznávaly. Získali na útraty klerikálů 4 mandáty senatorské a n útraty klerikálův i socialistův 9 mandátů posla- neckých. Socialisté ztratili na prospěch liberálů nejvíce hlasů v průmyslových okresích (v Lu- tychu, Charleroi, Monsu a v Tournai) a kleriká- lové v okresích vlamských, jež dosud platily za nejklerikálnější. V Gentu, volebním okrese klerikálního předsedy ministerstva de Smeta, ztrá- cejí klerikálové jeden mandát, rovněž tak ve volebním okrese vůdce klerikální strany Woesta, v Alostu. V provincii Limburku byl pak od r. 1830 zvolen vůbec na poprvé liberál. Pří- růstek liberálních hlasů v 15 volebních okresích činí 40.000. Nová sněmovna poslanecká číá 91 klerikálů, 43 liberálů, 30 socialistů a dva křesťanské demokraty. Liberální listy projevují naději, že za voleb příštích — jež za 2 lěta se konají — Belgie zbavena bude panství klerikálního. Nebezpečí tibetské výpravy. »Köln. Ztg.« sděluje na základě zprávz Omska od znalců Sibíře, že hnutí mezi Mon- goly není vyvoláno Japonci; budhisté nejsou rozniceni událostmi v Mandžursku, nýbrž zprá- vami z posvátného místa Lhassy. Nenávi st proti Angličanům vzrůstá. Mezi Kalmyky a mezi budhisty vůbec sbírají se pe- níze. Čiňané jsou prý odhodláni pro případ, že by Angličané vnikli do Lhassy, vyhlásit jim svatou válku, již by všichn budhisté podporovali.
Köln Japonec Angličan Kalmyk Belgie Lu Charleroi Mons Tournai Gent Alost Limburk Omsk ministerstvo jít Smet
24 article Delegace.
Delegace. Z Pešti, 31. května. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů«.) O 7. hodině večerní, po devítihodinném rokování, schváleny byly mimořádné úvěry, za které žádal polní zbrojmistr Pitreich, všemi hlasy proti 15. Delegát dr. Stránský navrhl sice hlasování dle jmen, ale pro ně vyslovili se pouze poslanci čeští; dle jednacího řádu dele- gačního může se konat jen v tom případě, je-li formální návrh podporován nadpoloviční vět- šinou. Také němečtí nacionálové byli proti ná- vrhu dra. Stránského. Proti úvěrům hlasoval delegáti čeští: dr. Fořt, dr. Kram ář, dr. Pacák, dr. Pantůček, dr. Stránský a dr. Žáček, Slovinec dr. Šusteršíč. zemský hejtman předarlberský Rhomberg, poněvadž ministr vojenství ne- zedpověděl uspokojivým způsobem jeho dotaz v příčině soubojů ve vojsku, předarlberský de- legát Thurnher, němečtí lidovci Dobernigg, We- ber, Nowak, Fr. Hofmann a Kienmann a konečně německý agrárník Peschka. Před hlasováním vy- šel antísemita Schneider, čtyři Vlachové, dal- matský Chorvat, dr. Zaffron a německý lidovec Walz. Při článku 3., který se týká refundace mimořádných úvěrů vojenských, vyšli konserva- ttvní poslanci bar. Parish a hr. Lažanský. Proui tomuto článku hlasoval s jmenovanou opposieí dr. Lecher, dr. Pergelt a dr. Tollinger. Podle dnešního hlasování můžeme s celou určitosti očekávati, že budou zejtra také schvá leny mimořádné úvěry na marinu.
doktor Stránský Fořt Kram ář Pacák Pantůček Žáček Slovinec Šusteršíč jítlegát Thurnher Dobernigg Nowak Hofmann Kienmann Peschek Schneider Vlach Chorvat Zaffron Walz Parish Lažanský Lecher Pergelt Tollinger Pešť Francie Iber
25 article
Byl dnes nejkritičtější den delegační kam- paně na rok 1905. Jednalo se a rozhodlo se mimořádných úvěrech pro vojsko. Tyto jsou sen- sací celého zasedání, jsou jeho střediskem, jsou jeho hlavní agendou. Jest v podstatě odbyta Tak, jak vojenská správa sobě přála. Dostala, co chtěla. Kdyby byla žádala milliardy korun, byly by se jí povolily. Ve sboru, ve kterém členové panské sněmovny jsou právě třetinou, ve kterém sedí letos 6 bý- valých ministrů, ve kterém velkostatek má silné procento, jest militarismus předem jist svou ma joritou, svým úspěchem, svým vítězstvím Ondyno v rozpočtovém výboru proto bar. Op penheimer pronesl zbožné přání, by P'ánbok ráčil zachovati toto složení delegace eislajtán- ské vlády. Na tento zjev ukázal v názorném výkladu delegát dr. Stránský, který také pravil, že není suma, vojenskou správou žádaná, momen- tem rozhodujícím, ale náhled, se kterým se vymahá a dovodil velmi zevrubně, že sama po litika zahraniční neposkytuje pražádné příčiny k ukvapenosti.
doktor Stránský panská sněmovna
26 article
Vznesl těžkou žalobu na vládu Körbrovu která odpírá vysokým školám českým potřebno místnosti, která českému rolnictvu odepřela státní podporu po živelních katastrofách, ale současně, dle doznání ministra financí dala ho tově, protizákonně a protiústavně, z kasovní hotovosti 38 mill. korun vojenskému eráru, která s lehkým srdcem svolila k mimořádným vý- dajům na neplodné vojenské účely, ale zdráhá se poskytnout 5 mill. K na opatření slušných poslucháren vysokoškolských, která udržela se před 4 roky dluhem tisícimillionovým a ted udržuje se dluhem o polovinu menším. Proto shrnul tento přehled finanční činnosti nynějšího syslému dr. Stránský v to, že kabinet byrokra- tický, kterým oblažen je stát na pátý rok, je hodně drahým. Zakončil pak moravský mluvči filipiku svou prohlášením, že Čechové chtěji především míru vnitřnímu, míru, který jesl ovšem vyloučen, dokud nebude Němcům vzata troufalá vypínavost, jakoby měli v Rakousku ná- rok na právo větší, než ostatní národové.
doktor Stránský Čecho Němec Rakousko
27 article
Svěží a jarý ton zanesl do debaty delegát dr. Kramář. Dal finanční a politický komentář k celé vojenské finanční akci. Vypočetl, kterak bude zatížen rozpočet roční novými 40 mill. K a jak právě chudé vrstvy ho pocití. Vysvětlil ná sledky operace té pro měnu rakouskou a zná- zornil nebezpečí, jakým provázeno bude mi mo- parlamentní, protizákonné a proti- ústavní opatření peněz vládou cislajtánskou Celá delegace, všichni ministři, všichni zá stupci vládní sledovali napjatě řeč dra. Kramáře Značně bylo pohnutí, když děl, že Orient se po sunuje se svým hospodářstvím finančním k Vídn a že by obchodník, jenž by stejně jednal, byl stíhán pro lehkomysl- nou kridu. Mohutným byl epilog, kterým zakončil dr. Kramář svůj dnešní výklad a zá- roveň politickou debatu v letošních delegacích Hrobové ticho bylo, když vypočetl křivdy ny V Praze, 31. května. polském. V arobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8b odpolodlní . . . . za 2h Ve flialkách na vezkovět 10h ranní číslo. . . . . . od polediní Inseráty platí se hožové rspřed. Předplacení a interty přijímá zdmini- straco v Mariansk é ulici č. 3. Tams nacházejí se též redhakce tiskárna a expedice „Národních Listá“ Eukopisy se novrncvji.
doktor Kramář Praha é ulice národní Listat
28 article
nější vlády a když způsobem, veškeru pochyb- nost vylučujícím, prohlásil, že Čechům nic nezáleží na ústavě, kterou ničí sami Němci, nemajice dosti, že jim volební řády po- skytují výhody a chtěji ještě, jakkoli jsou men- šinou, ovládati většinu národů ostatních. Zá- stupce městské skupiny táborské vybízel české voličstvo ku pevnosti a vytrvalosti v zájmu če- ského lidu, v zájmu celé monarchie a vyslovil přesvědčení, že nynějším zlořádům, které pojí se ke kabinetu Körbrovu, bude a musí býti uči- něna přítrž. Tak vyzněla debata o mimořádných vojenských úvěrech v debatu vnitropolitickou, v debatu o českých věcech, o postavení českého národa nejen k armádě, nýbrž ke státu, vyzněla v novou válečnou ohlášku. Rozhodně lidový ton nalezl k odůvodněm negativního vota svého dr. Šusteršič. „Kdy- by zejtra — volal — vykonalo se referendum o vojenských úvěrech, lid by je zamítl.“ Rakou- ský stát nazval oligarchií úřadnickou, pronesl zdreující kritiku nad byrokratickým režimem Körbrovým a ve shodě s drem. Stránským, žádal pacifikaci vnitřní, či, jak on to nazval, politickou pohotovost doma. Německá strana lidová poslala proti úvě- rům místo posl. Walze, nadporučíka ve vojsku arciknížete Maxmiliana, opavského professora dra. Františka IIofmanna. Tento pán neumí mluviti vůbec a německy již docela ne. Českým auskultantům se zazlívá a zanáší se jim do jich kvalifikační listiny, klopýtnou-li někdy o nějaký drát německé stylistiky. Ale tady učitel střední školy německé metal takové kotrmelce jazykové, že i Maďaři mnohdy se popadali za břicho.
Čecho Němec Körbrův Šusteršič Stránský Maxmilián IIofmann Maďar
29 article
Stanovisko jmenované strany je zamitavé. Pří- čina: dr. Körber nezatlačuje prý dosti Čechů!! Obhájce nalezly požadavky vojenské horli- vého, ale nešťastného. Na dru. Ebenhoch o vi se osvědčilo, že všeho moc škodí.. „Kdyby pan Pitreich — pravil dr. Ebenhoch — vyhověl žá- dostem za některé polevy ve službě vojenské, lid by nesl břemena vojenská ještě radostněji (!).“ Což pak nese je někdo radostně? Podle zem- ského hejtmana hornorakouského domníval by se člověk, že všichni mužové, povinní brannou službou v monarchii rakousko-uherské, mají jen jednu touhu: dát se porubati na bojišti. Zemský hejtman předarlberský Rhom- berg velmi se rozčilil pro soud, vynesený drem. Stránským o převaze Šlenů panské sněmovny v delegacích. K těmto protestům připojil se po- tom zcela zbytečně ještě bývalý koaliční ministr vyučování pan Madeyski. Zajisté, delegát je jako delegát, ale pan Rhomberg a pan Ma- deyski nenamluví nikomu, že panská sněmovna je zástupkyní lidu! Tou není, nemůže býta nemá býti; ona je předurčena naopak k omezení vlády lidu. To dělají také její delegáti, jak v Vídni, tak v Pešti. Neobyčejně prudkými akcenty ozvals tento konservativec předarlberský proti vše- německé velezradě a proti souboji v armádě. Stručné prohlášení bar. Parishe po- strádalo vůbec momentů politických. Zejtra odbude se rozpočet mariny a roz počet pro země zabrané.
Körber Čecho Pitreich Ebenhoch Stránský Madeyski Rhomberg ma Parish Vídeň Pešť panská sněmovna
30 article
Z Pežti, 31. května. (C. -B) Plenární schůze rakouská zahájena byla před- sedou ryt. Jaworským o 10.15 hod. dopol. Na jednacím pořadu jest mimořádný roz počet vojenský. (Rel. del. Popowski.) Ke slovu jsou přihlášeni proti delegáti Fr. Hofman, dr. Stránský a dr. Šusteršič, pro delegáti dr. Ebenhoch, Duleba, hr. Merveldt a Parish. Del. Fr. Hofmann praví, že poplatníci byl ohromnými požadavky vojenské správy překvapeni tím více, protože až do nejnovější doby označovány byly obnosy mnohem menší než patnáctina jako do- statečné k zachování brannosti mocnářství. Jiných požadavků třeba pro překročení a provedení usnesení o alpských a vodních dráhách, zařízení přísjavu v Terslu atd. Ale stát s 10 milliardami dluhů nesnese tak náhlého jich rozmnožení pro velké úrokové břemeno. Nové úvěry musí uhraditi poplatníci. Ví to vojenská správa, vědí to i oba ministři financí. Proto je celá akce zakryta, neupřímna a musí vzbuditi velikou ne- voli. Rečník přimlouvá se za upevnění spolku s Ně- meckem, jenž měl by se dále vyvíjeti. Ale pak musí se uplatniti v Rakousku také německý život, německá vzdělanost a německá stální řeč a německý živel nesmí se více zatlačovati. Jazykový výnos ministra vojenství, povolnost k Uhrám nejsou znamením, že Němci v Rakousku jsou hýčkáni, jak Čechové tvrdí. Ano Němci jsou ochotni k velikým občtem, uvidí-li jen, že vláda blíží se patrně k německo-rakouskému lidu, podporuje víc jeho přání, nepokládá jeho berní sílu stále jen za prostředek k upokojení jako na př v zemích sudetských zvláště Čechův a přihlíží klidně, ba dokonce to podporuje, že država Němců čím dál tím více se zmenšuje. Německý lid seslabuje se tím také hospodářsky. Proto německá strana lidová odmjtá předlohu z důvodů hospodářských.
Jaworský Hofman doktor Stránský Šusteršič Ebenhoch Duleba Merveldt Parish František Hofmann Němec Čecho Čechův Francie Rakousko Uhry
31 article
Del. dr. Ebenhoch (pro) prohlašuje, že v plném vědomí své zodpovědnosti před vlastí i lidem bude hlasovati pro všecky položky mimořádného rozpočtu vojenství i pro rozpočet námořnictva. Uznává, že mimořádná spotřeba znamená veliké břemeno pro poplatnictvo. Ale hlasuje pro ni především proto, že zbrojení čelí k zachování míru a odražení útoku. Dů- věřuje ve vojenskou správu, že nepožaduje více než jest nezbytně třeba. Dále bude hlasovati pro mimo- řádnou spotřebu také vzhledem ke spolku s Něme- ckem, s nímž on a jeho strana výslovně souhlasí Spolek s Německem je jaksi pokračováním v dřívějš politice s ním, osvědčil se a musí býti zachován. V tomto spolku Rakousko má býti rovnocenno s ostal- ními činiteli, poněvadž by jinak bylo jen trpěným chrá- něncem. V jiném ohledu pokládá řečník zachování branné síly mocnářství zvýšenou měrou za potřebno vzhle- dem ku přátelství s Ruskem a dohodě o úpravu bal- kánských poměrů. O postavení k Rusku souhlasí úplně se slovy del. Bärnreithra. Na námitku, že lid nesnese více velkých břemen řečník poukazuje k tomu, jak prý poměrně nízké jsou roční vojenské výlohy Rakouska u porovnání s ná- klady ostatních evropských států. Ty jsou značně větší v Italii, v Německu jsou téměř dvojnásobné, ve Francii a Anglii téměř trojnásobné. Škoda prohrané vojny byla by mnohem značnější než nynější přemena. Ale i vzhledem k udatnosti synům národů rakouských musí se dáti do rukou zbraně, aby v daném případě dobyli vítězství. Nebylo by prý možno omluviti se, kdybychom je vydali na pospas dělům. Pravilo se také, že vnitřní situace naší říše je velmi smutná a již proto jest těžko povolovati nová bře- mena. Ale i kdyby situace vnitřní ulvářila se ještě smutněji, delegace musila by povoliti tím spíše
Del doktor Ebenhoch Německo Rakousko Rusko Francie Anglie