5
article
řeský lid 6 ton, že ani vejské není instituiet fichu ne-
Přátelskou, nýbrž jen jednou větví slálního 6řganisnu
k blahu národů sloužíciho
Shledáváme na př., že všechny budevy vojenské
i v městech ryže českých mají jen německé naplsy
že všechny liskopisy vojenských útadů mají texí jen
německý, zlímne, že všechna vyřízení vojenská i sou-
kremým osobám i českým obaím svědčicí, jsou jen
hěmaccká.
K čemu pak jsou náplsy na budovách vojenských?
Mají-li býti k orientování publika, pak toto žádá pro-
stý rozum, aby byly v jazyku, kterému ono publikum
rozumí. Nebo mají snad tím, že okázale jen v jazyku
obyvatelstvu cizím jsou zhotoveny, obecenstvu hlásati
že I cela instituce, které budova slouží, t. j. vojsko
jest instilucí lidu cizí, ktorá i cizí zůstati chce?!
Nechci pokládali tuto domněnku za správnou.
poněvadž nemohu předpokládati, že by vojenská sprá-
va chtěla úmyslně a vědomě jednati proti předpisům.
ji šelření národností neněmeckých ukládajícím
Soudím spíše, že jest to jen zbytek starého ne-
správného zvyku a doufám, že pan ministr války, jenž
nalezl tak vřelých slov pro pěstění národního citu.
v tomto ohledu zjedná v brzku nápravu.
Toléž, co jsem řekl o nápisech na budovách, plat
v míře ještě větší o vyhláškách a poučeních, úřady
vojenskými vydávaných a pro obecenstvo určených.
Mají-li úkolu svému vyhověti, musí tyto vyhlášky
sláti se v řeči, jíž obecenstvo rozumí. Téhož musí
z důvodu spravedlnosti obzvláště tenkráte býti žádáno.
když neuposlechnutí nějakého poukazu, vojenským
úřadem vydaného, provázeno jest následky právními
Z důvodu toho jest zejmena třeba, aby poučení
připojená k vyřízením, obsílkám a podobným vyho-
lovením vojenských úřadů, jichž zanedbání spojeno
jest s disciplinárním nebo docela trestním stíháním,
byla sepsána jazykem, jemuž adresát rozumí.
6
article
Naprosto nesprávným a nemístným jest, jestli se
vojenské úřady nebo jednotlivé vojenské osoby p
všech příležitostech obracejí na obce, i představen
obecní jazykem německým, nedbajíce toho, že dotčená
obec jiný jazyk za svůj jazyk úřadní volila a že sta-
rosta obecní německy neumí a uměti nemusí.
Ovšem namítá se, že prý není možno žádati, aby
wojenské úřady znaly a úřadovaly ve všech jazycích
v Rakousku obvyklých.
Však nejde tu o úřadování ve všech jazycích
nýbrž jen o znalost jazyka místa, kde se vojenský
júřad nalezá, resp. o znalost jazyka obyvatelstva při-
slušného doplňovacího okresu.
Správa vojenská, která má úřadnictvo i důstojni
ctvo, pochodící ze všech zemí rakouských a náleže-
jící všem národnostem, může dojista vhodným ob-
sazením úřadů i míst toho docíliti, aby úřady vojensk
mohly nejen přijímati neněmecká podání, nýbrž i vy-
dávati vyřízení v jazyku adresáta.
Ve většíně případů stačí k tomu použití dvouja
zyčných tiskopisů. Ostatně, je-li to u civilních úřadů
na př. u pošty, jejíž působnost daleko za hranice říš-
ské zasahuje, možným, nebylo by to ani u vojska ne-
uskutečnitelným. Potřebí jest k tomu jen dobré vůle
Bohužel jsme nejen této dosud postrádali, nýbrž na-
opak pozorovali, že vojenská správa i tam, kde mohla
se k obecenstvu přiblížiti a kde tak v zájmu svém
vlastním učiniti měla, naprostým ignorováním, ne-
uražením národního citu jeho sama tvořila umělou
hradbu mezi lidem a vojskem.
U správy vojenské neproniklo dosud přesvědčení
o charakteru vojska jako vojska národního, které
s obyvatelstvem říše se kryje a v němž obraz říše jako
lůzemí různými rovnoprávnými národy obývané se
má zrcadliti.
Rakousko
7
article
Poukazováno jest stále ještě na potřebnou prý
jednotnost armády jako prý nezbytnou podmínku síly
i zdatnosti její, však zapomíná se, že jednotnost tute
nezakládá jednotnost řeči, jako nepodmiňuje jednotnos
vojska jednotná uniforma.
Jednotnost armády musí založili jednotný cit
Vuch, který každé individium v onom velikém těles
vojskem representovaném, s druhem jeho pojí, že za
pomínajíc na své já i svou subjektivní samostatnost.
pokládá se jen za atom jednoho organického celku
Cit tento vzbudí ve vojáku jen poznání, že stát, kte
rému své síly věnuje, pokládá za svůj úkol, jeho národ
i rodinu i všecky statky mu drahé ochraňovati, že
tedy své služby propůjčuje nikoli nějakému cizímu
účelu, nýbrž jen sobě a svým sourozencům
a sourodákům
Voják se musí cítiti na vojně jako doma, musí
s ním býti tak nakládáno, aby mohl pozírati na své
druhy jako na bratry a na svého představeného jako
na otce. Pak bude sloužiti rád a v dobách kritických
i krev za krále a svoji vlast ochotně vycedí.
Chce-li správa vojenská tohoto společenského
ducha pěstiti, pak nesmí poskytnouti jen příslušníkům
jednoho národa privilegovaného postavení, nýbrž se
všemi stejně nakládati a stejně všechny
národnosti respektovati. Učiní-li tak, pak přesvědčí se.
že tím ono vnitřní pojítko, jednotnost armády zaklá-
dající se neuvolňuje, nýbrž upevňuje a že ani zdat-
nost armády tím rovněž tak netrpí, jako není zkrácena
tím, že různé sbory různými zbraněmi jsou opatřeny
Učiní-li tak, pak zachová se nejen ve smyslu řádu slu-
žebního, nýbrž splní i čásť oněch povinností, které
stát vůči neněmeckým národům má a ulehčí jim tak
břímě vojenských výdajů, které jim dnes vzhledem
k dosavadnímu chování se vojenské správy jest dvoj-
násobně těžkým.
Vuch
8
article
Než nojen z těchto důvodů musíme proti dalšímu
trvání i zvyšování výdajů vojenských hlasovati, nýbrž
i proto, že výdaje tyto obmezují, ba docela i ničí vý-
dělkovou schopnost obyvatelstva a tudíž i nesmírnou
národohospodářskou škodu působí
Nechceme ovšem popírati, že nelze všechny vo-
jenské výdaje pokládati za naprosto neproduktivní
vědouce, že silná armáda pojistiti má mír a mír že
jest podmínkou hospodářského rozvoje národů i jeho
účinné výrobní činnosti.
Však nelze zapomínati, že ke každé hospodářsk
činnosti jest něco více ještě zapotřebí nežli míru, totiž
že každá činnost výrobní skládá se ze dvou činitelů
a sice práce a kapitálu, a že nesmí produkci býti
nutný kapitál vzat, nemá-li výroba sama býti ohro-
Než veřejná břemena, tížící zejmena rolnictvo
a živnostnictvo, jsou již tak veliká, že výrobní ka-
pitál, stavům těmlo zbývající, sotva ještě stačí k nuz-
nému pokračování v jejich hospodářské činnosti.
Každé zvýšení těchto břemen obmezí jejich vý-
robní schopnost, ba může způsobiti plně jejich hospo-
dářskou zkázu. Tato hospodářská bída vstoupila v Če-
chách u rolnictva, následkem živelních pohrom roku
posledního, k odstranění jichž následků vláda tak málo
učinila, u živnostnictva následkem krise po několik
let se vlekoucí, do té míry, že každé nové zatížení
těchto obou, těchto nejširších vrstev obyvatelstva jest
naprosto vyloučeno.
V zájmu těchto malých existencí i v zájmu udr
žení poplatné síly populace pro budoucnost, musíme
nejen proti každému novému zvýšení vojenských vý-
dajů protestovati, nýbrž i proti dalšímu trvání bře-
men dosavadních hlasovati.
9
article
Slavná delegace! Nemohu nepoužíti příležitosti
této, abych alespoň několika slovy nedotkl se před-
mětu již starého a často zde přetřásaného, totiž re-
formy vojenského řízení trestního.
Nechci zde dlouho vykládati nezbytnost dobrého
řádu soudního i dokazovati nedostatečnost i zasta-
ralost řízení nyní platného.
Přesvědčení o nutnosti reformy dosavadního zá-
kona jest všeobecně sdíleno a také i povolanými
orgány státními nejednou projeveno. Než přes to již
po deseliletí marně čekáme, kdy bude předložena
příslušná osnova zákona. Jak jsme slyšeli, jsou prý
již práce v lůně ministerstva vojenství skončenya
osnova již dohotovena, avšak to jest také vše, co
positivního o věci víme.
Naprosto neurčitá jest doba, kdy osnova do
parlamentu se dostane, naprosto v tajemství zahalen
jest i obsah připravovaného díla.
Vláda neuznala za vhodné dáti veřejnosti nebo
alespoň právnictvu nahlédnouti v její přípravné práce.
Nemůžeme tudíž dosud pronášeti úsudky, nýbrž jen
vyslovovati přání i appellovati na vládu, by pečo-
vala o to, aby slíbená reforma vyhovovala moderním
požadavkům.
V té příčině doufám, že v novém zákoně — ač-li
spatří někdy svěllo světa — nalezneme provedený
princip žalobní i zásady volného uvažování prostředků
průvodních a zjištění pravdy materiální, rovněž očeká-
vání, že v novém řízení trestním bude žalovanému
dáno právo si vzíti obhájce a bude odděleno vyše-
třová ní od přelíčení
Nebojím se také, že by v novém zákoně ne-
byla vhodně rozřešena otázka svého času v Německu
žena
Německo
10
article
šivě přelřásaná o verejnesti trestního ličení vojen-
skélio
Čehe se však otávám, jest, jak a pokud bud
v novém zákeně proveden prineip ústnosti a bez-
prestřednosti rízenl
Jost zajistě všeobecně uznáno, že lze mluviti
e spravedlivém soudnictví jen tehdáž, když nejen s
může obviněný sám hájiti, nýbrž když i soudce má
možnost a schopnost vmysliti se do duševního stavu
žalovaného a posuzovati čin se subjektivního stano-
viska osoby obviněného.
To však jest jen tenkráte možno, když se může
soudce přímo se žalovaným dorozuměti, když zvuk
slov z nítra obviněného jdoucích vníká přímo do duše
soudcovy a vzbuzuje tam onu resonanci, kterou za-
chvívá se i duše obviněného, svoji čest, svou osobu
ba i někdy svůj život hájícího.
Z tohoto důvodu, jakož i proto, aby zjištěna byl
pravda objektivní stanoví moderní řády soudní, že
řízení má býti ústní nebo bezprostřední l.j
že soudce má svůj úsudek si utvořiti nikoli z mrtvých
spisů nebo z bezbarvého sdělení osob třetích, ne-
zúčastněných, nýbrž přímo z výpovědi obviněného
a svědků slyšených.
Princip tento byl přijat i v civilním i v trestním
Mádě rakouském, princip tento akceplovaly i modern
vojenské řády trestní, zejmena i německý z r. 1898
Nemám ovšem nižádné pochybnosti, že podle něme-
ckého vzoru, i nový rakouský zákon bude obsahovati
předpis, že „řízení před soudy vojenskými“ má býti
Však mám za to, že toto ustanovení samo o sob
pro Rakousko nedostačí. V Rakousku, kde jest více
revnoprávných jazyků, musí při tom současně i ja-
zyková stránka býti řešena.
Rakousko
11
article
To jest však, co mne naplňuje obavami. Bojím
se, že tu pod záminkou bu nutného zachování jed-
notnosti vojska a řeči nebo s poukazem na domněle
obtíže jazykové, bude z mnohých stran žádáno, aby
jen jeden jazyk — rozumí se německý — byl jak
jednací připuštěn.
Že obavy tyto nejsou bezpředmětny, toho dokla-
dem jsou nedávné zprávy novinářské o diferencích.
které prý vzešly mezi rakouskou a uherskou vládou
o tom, zdali v Uhrách jen německy jazyk nebo i ma-
ďarský jako řeč jednací uznán býti má.
Je-li zpráva tato pravdivou a zamýšlí-li se jen
jeden jazyk jako jednací připustiti, pak měli bychom
v Rakousku sice ústní a bezprostřední řízení, však
jen pro příslušníky německé národnosti a nikoli pro
národy ostatní, kteří přece největší kontingent k vojsku
dodávají, pak byla by také celá reforma trestního řádu
vojenského pro většinu rakouských národů bezcennou
Je-li domněnka tato správnou, pak byla by zásada
v zákon pojatá o ústnosti a bezprostřednosti řízení
nejen ve většině případů bez praktického významu.
nýbrž přímo nepravdou, poněvadž není te řízení
ústní a bezprostředné, když soudce nemůže při roz-
boru případu jemu předloženého bráti v úvahu
všechny ony okolnosti vedlejší, které — jako na př.
zvuk hlasu, jistota výpovědí, výraz tváře, celý osobní
dojem a p. — pro posouzení pravdivosti nebo věro
hodnosti výpovědi jsou rozhodnými, nýbrž když musí
se opírati toliko o bezbarvý překlad tlumočníka, jenž
ve většině případů ani úplně ani správně soudci uči-
něné výpovědi sděliti nedovede.
Uhry
Rakousko
12
article
Obavy tyto pohnuly mne, abych pana ministra
vojenství, od něhož vzhledem k dosavadním jeho opa-
třením lze se pochopení důležitosti této věci nadíti
na moment tento v čas, dokud nestojíme před událost
hotovou, upozornil a jej žádal, by se přičinil, aby nový
trestní řád vojenský mohl nejen od příslušníků ná-
rodnosti jedné, nýbrž od všech národů rakouských
jako reformní dílo býti uvítán.
K tomu jest třeba, aby nový zákon ustanovoval
že jak výslech obviněného, tak i všech osob pře-
zvědných v řeči jejich se díli má a že přelíčení před
soudy vojenskými v jazyku obviněného vedeno a v ja-
zyku tom i rozeudek vyhlášen a vyhotoven býti má.
Jen když bude tímto způsobem proveden princin
bezprostřednosti, bude lze mluviti o reformě trest-
ního řízení vojenského. Nestane-li se tak, zůstanou
všechny vady dosavadního řízení ve své plné působ-
nosti a nový zákon bude ve své nejdůležitější a nej-
podstatnější části jen novým a to nezlepšeným vy-
dáním dosavadního, všeobecně odsuzovaného zákona.
Má-li tedy dojíti k opravdové nápravě nynějšího
neudržitelného stavu, musí vláda i olázku jazykovou
způsobem shora maznačeným rozřešiti.
Končím své vývody s výrazem vřelého přání
aby nezanikla snad slova má jako volání na poušti
nýbrž aby v zájmu spravedlnosti i soudnictví jakož
i v zájmu vojska i státu požadavky naše plného došly
splnění.
Del. hr. Hardegg pojednávai zevrubně o vo-
jenském koňstvu, doporučuje příslušnou resoluci roz-
počtového výboru. Věc musí rozřešiti se v moderním
smyslu.
Del. Nowak dovozuje, že vojenský rozpoče
není lidu sympatický. Má se platit a za to se ničeho
nedostane. Del. Pantůček přednesl různé požadavky.
Del
Nowak
Pantůček
Hardegg
13
article
Němci jsou prý krutě stiženi reservátním rozkazem
ministra vojenství a výnosem velitele X. armádního
sboru. Lituje, že tenkrát nebyl dosazen odbor pro
vojenské dodávky. Rád by, aby rakouské zemědělství
účastnilo se jich v kvotovém poměru. Kdyby bylo
pravda, co psalo se o objednávkách z cíziny a jejich
započítání do rakouské kvoty, oslabila by se tím
důvěra v sympatické jinak ministerstvo vojenství
Jeho strana povolí řádný rozpočet vojenský; o mimo-
řádném požadavku vysloví se jiný řečník jeho strany.
(Bravol
Del. ryt. Abrahamowicz přimlouval se, by
vojenské potřeby hradily se přímými objednávkami.
Uvažoval o remontách a tlumočii přání haličských
koňařů. Nalehal na konečné řešení otázky o pev-
nostních reversech a na zřízení divisních komisí pro
vyšetřování škod. Přimlouval se za úlevy zeměděl-
ského obyvatelstva a za manévry mimo žně a ko-
nečně za reformu trestního řádu vojenského v zájmu
humanity a civilisace. (Hlučná pochvala.)
O 341. hod. byla schůze přerušena a obnoven
až ve 3 hod. odpol.
Němec
Bravol del
14
article
Del. Zaffron přednesl různá přání o posta-
vení Chorvatů ve vojště. Zvláště vyslovil přání, by
v otázce nápisů na kasárnách vybovělo se Chorva-
tům jako vyhovuje se Maďarům. Nalehal, aby ná
mořnická služba byla snížena ze 4 na 3 leta
zmíniv se o lonských chorvatských nepokojích, na-
bádal k mírnosti a milosrdí.
Del. bar. Vasilko přimlouval se za rozmno-
žení bukovinských posádek, neboť Rumuni dbal
vždy dle svých sil o zachování branné moci a vel-
mocenského postavení říše nejen z vlastenectví, ale
také z vědomí, že v úpadku velmocenského posta-
vení říše zanikl by také rumunský lid. Arci poža-
davky vojenské správy jsou prý tuze velké, ale de-
legát bude se prý starat, aby obyvatelstvo mohlo
snésti taková břemena. Velkostatkáři budou konat
vždy svou povinnost, nedbajíce nájezdů, jež se na
ně podnikají.
Chorvat
Maďar
Vasilko
Rumun
15
article
Del. Hueber litoval, že nebyl tenkrát dosazen
odbor pro vojenské dodávky, o nichž uvažuje, při-
mlouval se za větší přízeň k maloživnostníkům.
Del. Dlužansky dovozoval, že vojenské po-
žadavky jsou tuze velké, ale dával na pováženou,
nebyly-li by oběti ještě větší, kdyby stát nepřipraven
byyl nucen hájiti svou existenci. Zmínil se s povdě
kem o zaopatření vojenských vdov a sirotků, při
mlouvaje se také za starší pensisty. Konečně pojed
nal o náhradě polních škod, způsobených manévry
soukromém používání vojenských koní, a přimlouva
se za lepší postup na ústředních místech vojenských.
Del. Schneider toužil na přílišné zemědělsk
objednávky v Uhrách. Nepochopuje, jak křesťanský
velkostatkář může přimlouvati se za rozmnožení
posádek v Haliči a Bukovině, z nichž mají zisk
pouze židé, lichvaríce s důstojnictvem a mužstvem.
Del. Peschka přimlouval se za výhody pro ná-
hradní záložníky-zemědelce, při výzvě k brannému
cvičení, připouštěje však, že poměry jsou již poně-
kud lepší. Stýská si, že absolventi odborných škol
hospodářských nepropouštějí se po 2. roku služby
vojenské. Nalehá na koupi potřeb pro vojsko u pro
ducentův a ne u obchodníků. V otázce remont sou
hlasí s Hardeggovými vývody.
Del. dr. Fořt poukazuje na petici ve prospěc
mlýnského průmyslu podanou v první plenární schůz
a konstatuje, že rakouské mlynářstvo ocilo se uber
skou soutěží na pokraj záhuby. Měla by se odstranit
nesrovnalost mezi dodávkami z uherských a rakou
ských mlýnů, vzniklá zejmena tak zv. vojenským tari-
fem, jehož revise ve prospěch rakouského mlynářstv
je žádoucí. Navrhuje přiměřenou resoluci a doporu
Schneider
Peschek
Del
doktor
Fořt
Uhry
Halič
Bukovina
17
article
čuje ji ku přijetí.
18
article
Tím je pořad řečníků u konce a předseda pro
hlašuje debalu za uzavřenu.
Ministr Pitreich praví, že na mnoho olázel
a přání odpověděl již v posledním delegačním zase
dání, o některých záležitostech pojednal v souvislosti
a vytkl meze, jež třeba zachovati, má-li některým
časovým požadavkům vyhovět, avšak zároveň také
zachovati společenství armády. Zakládá si na tehdej
ších důkazech důvěry a uznání, ale tato radost ne
měla — jak tušil — dlouhého trvání a vyskytly s
protivy. Vojenské správy musí míti na zřeteli zvláštn
poměry v říši, ale při tom dbát, aby netrpěla poboto-
vost a výcvík vojska. Ministr nesmí říditi se oka-
mžilými poměry; musí míti před sebou určitý cíl a na-
ději, že přijde a musí přijíti jednou čas, kdy zlichne
politické vlnobití k prospěchu národů a říše. (Hlučná
pochvala.)
Vysloveno přání, by vojenská správa vzhledem
k novým vojenským požadavkům projevovala víc
ochoty a poukazováno na některá ustanovení bran
ného zákona. Již v minulém zasedání prohlásil,že
nutně třeba revise branného zákona, neboť obsahuje
krutosti, jež tiží jednotlivce a pro pohotovost armády
nemají ceny. Leč dokud branecký kontingent neroz
množí se, úlevy branné povinnosti nejsou možny
Nový branný zákon jest již vypracován, a až se
v létě věc mezi vládami vyřídí, parlament budes
moci přesvědčiti, že v něm dbáno — pokud možní
— na všecky poměry. Dosavadní ustanovení se mě-
niti nemohou a vojenské úřady musí se jich držeti
Vojenská správa uváží některé podněty, jako
vyblášky o úlevác v branném cvičení z příčin země-
dělských.
19
article
Trestní řád vojenský jest již loni hotov a byo
odevzdán oběma vládám. Rakouská vláda přičinila
k němu záhy své zvláštní poznámky, ale v Uhrách
pro zdejší poměry nebylo to do nedávna možná
Avšak ty dni došla též odpověď uherské vlády, takže
bude možná obnoviti vyjednávání mezi justičním
ministerstvy a ústředními úřady vojenskými a věc
skoncovati. Kdo ví — třeba byla předloha pořízena
— zda parlamenty bývaly by ji mohly projednati.
(Souhlas a veselost.) Přál by si, by předloha záhy
byla parlamentům předložena a projednána.
V záležitosti vojenských dodávek stalo se mnoho
ale všecko najednou nelze provésti. Musí se odstra
niti mnohé třenice. Také poměry v jednotlivých
zemích jsou různé: co jedné je vhod, v druhé pro
vésti nelze. Objednávati se bude pokud možno
přímo u společenstev nebo producentů. Dané pod-
něty uváží a pokud možno vyhoví projaveným přá-
ním. Některým vyhověti nelze vzhledem k náklad-
nosti, neboť ministrovy prostředky jsou sporé, náš
vojenský rozpočet u porovnání s jinými poměrn
malý.
Uhry
20
article
Pesehkův podnět ve příčině vojenských prodejen
v kasárnách zasluhuje povšimnutí a myslí, žee
staniční velitelství příslušným žádostem vyhoví.
O průmyslových dodávkách soudí, že třeba setrvat
při kvotovém jich rozdětení, neboť je spravedlivéa
slušné. Ostatek musí učinit oba státy a jejich za-
stupitelstva. Ve příčině rozdělení dodávek vysloveno
přání, by se nezapočítávaly práce v erárních továr
nách. S tím nesouhlasí, ať započítáva,í se mzdy
státu, kde se peníze stráví, neboť dělníci po případě
platí také daně a j. Neni však pravda, že materiál
objednávaný v cizině, čítá se do rákouské kvoty
odpočítává se od celkových výdajů a zbytek rozdě
luje se dle kvoly.
Děkuje hr. Hardeggovi za jeho podnět v záleži-
tostí remont. Souhlasi s resolucí, aby auketa od
borníkův a zástupců ministerstva orby a vojenstv
pojednala o těchto věcech. Ústně dospěje se k cíli
spíše než písemně. Naše jízda za posledních 20 let
udělala neobyčejné pokroky, což uznává se také
cizině. To nesvědčí proti nynější naši remontní
soustavě. Doplňování koňstva v remontních depolech
jest ideálem, o jehož uskutečnění vojenská správa
snaží se již po leta. Zřidila 5—6 takých depotův,
ale víc sotva bude moci učinit z finančních ohledů.
Pesehkův
Zřidil
21
article
Obchodníků s koni proto přece postrádati nelze. Mi-
nistr doličuje, že na odvod koní zbývaji dva měsíce
a za ten čas opatří se jich — při roční potřeb
10.000 — 6000 kusů. Vojsko je sice stálým odbě-
ratelem, ale ceny koní ve své moci nemá.
Del. Nowakovi odpovídá, že v Terezíně kupoval
se loní pouze producentské zboží bezvadné jakosti
a správci zásobárny nelze činiti výčitku proto, že
kupoval z tohoto producentského zboží nejlevnější.
Malé živnostnictvo bude se podporovati, pokud
to dovolí pohotovost armády. Připouští, že rozvojem
společenstev zlepší se poměry ve prospěch malo-
živnostníků.
Konají se přípravy, aby na maloživnostníky při-
padlo více než 25 proc. a byla práce lépe rozdělena
neboť v monturních skladech zřídí se konfekční zá-
vody, ale nesmí se v tom směru tuze pospíchati.
Na Zaffronovy vývody, jež lýkají se skoro vesměs
království chorvatského, není s to odpověděti. Na
zlepšení poměrů personálu ministerstva vojenství bylo
by třeba mnohem více peněz než jich ministr mák
disposici. Milerád ujme se personálu ve svém mini
sterstvu. Jsou to znameniti páni, ale věnovavše se
kancelářské služhě, musí opozďovati se v postupu
pro jiné výhody, jichž požívají. Při postupu musí se
míti na zřeteli, že oni pánové nejsou vydáni štrapa-
eím a nebezpečím vojenské služby
Ohledně vojenských vdov a sirotků doufá, žese
mu letos podaří podati příslušnou předlobu. Se sta-
rými pensisty není věc tak snadna. Ostatně lze ře-
šiti tuto otázku pouze zákonodárským způsobem.
Nowak
Terezín
22
article
Ministr ubezpečuje konečně, že vojenská správa vy
nasnaží se v každém ohledu, aby vyhověla předne
šeným přáním, avšak musí se míti na pozoru, aby
tuze nezvýšila vojenský rozpočet. (Bravo! Bravol
Po doslovu ref. bar. Walterskirchen
přijat řádný rozpočet vojenský bez další debaty
rovněž výborové resoluce o reorganisaci remontni-
ctví, zvýšení pensí starších pensistů, reformě trest-
ního zákona a trestního řádu vojenského, dále Va-
silkova resoluce o bukovinských posádkách a Foř-
tova o dodávkách mouky a mlýnských výrobků,
čímž je řádný vojenský rozpočet vyřízen.
K návrhu del. hr. Stůrgkha dány na jednací
pořad: Zprávy rozpočtového výboru o rozpočtu
společného ministerstva financí
společné vrchní účtárny; o účetníc
závěrkách a celním důchodu, jež přijaty
po návrzích ref. Abrahamowicze a bar. Oppenheimer
bez debaty-
Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dop
Na jednacím pořadu je mimořádná vojenská potřeb
na r. 1905, mimořádná vojenská potřeba 88 mill. K pro
vojsko a zpráva rozpočtového výboru o prodloužení
mimořádných úvěrů: jednoho pro r. 1900, několik
pro r. 1901 resp. 1902, již povolených.
Konec schůze v 5.45 hod. večer.
Bravol
Stůrgkh
Oppenheimer
Virginie
23
article
Del. ryt. Schöller podal v dnešní schůz
petici stálého výboru průmyslnického klubu, svazu
rakouských průmyslníků a ústřední jednoty rakou-
ských průmyslníků v záležitosti rozdělení vojenských
dodávek vojenskou správou.
Del. Peschka podal pelici selské strany
selské jednoty křesťanské ve Štyrsku a delegát hr.
Stürgkh pelici hlavního výboru zemědělských
společenstev štyrských, v nichž protestuje se prot
postavení, jež zaujala dolnorakouská obchodní
živnostenská komora ve svém podání rakouské dele-
gaci, že naproti rakouskému zemědělství a lesnictv
není třeba ohledu na kvotový poměr při vojenských
dodávkách, proto, že Rakousko je naproti Uhrám
státem průmyslovým.
Schöller
Peschek
Stürgkh
Štyrsko
Rakousko
Uhry
průmyslnický klub
24
article
Slavnosti
českoslovanského studentstva
v Praze.
Slavnosti
českoslovanského studentstva
v Praze.
Druhý den slavnosti všestudentské na výstavišti
včerejšek, konal se za krásné pohody. Přirozeně
slákal pražskou společnost v počtu mnohem většín
než zamoklý předvčerejšek.
Výstaviště obohaceno o novou attrakci, egy pt-
ský pavillon, jenž pomalován tajemnými hiero
glyfy, jichž význam vykládaly sličné Egyptanky
slč. Ria Nechanská, slč. Marie Korecká, slč
Aša Knůptrova, slč. Veselých a Žení
škova s Egyptany, vesměs to žáky umělecké ak
demio
Vrcholem produkcí včerejšího dne byla Fermí
ská akademie, jejímž pořadatelem byl šermiřský aka-
demický klub. Mladý tento klub, původně šestičlenný
cerkl, těší se velké účasti studentstva a čítá dnes
300 členů činných a damský cerkle 22 dam. Dámy
šermují pouze francouzský fleuret. Z počátku cvičeni
jsou začátečníci vyspělejšími soudruhy a z nich pal
vynikající přiděleni k jednotlivým mistrům, kteř
pěstují hlavně italský šerm šavlí. Zápasy o mistrov-
ství pro pokročilou dobu přeloženy na den 2. června
kdy konány budou dozvuky všestudentské slavnosti
Program akademie sostaven následovně: A.
M. Š. Santelli — elov. AKŠ.: Feigl (škola spady). ml
M. Š. Berti — kolona členů AKŠ. (škola italské šavle).
III. M. Š. Feriaud — člen AKŠ. koll. Nigrin (škol
fieuretu). IV. M Š. Santelli — člen AKŠ. koll. Jechen-
thal (čkola šavle ital.). B. I. Řed. Hergsell — elevky
AKŠ. slč. Helenka a Olga Prochá zkovy (au mur, škol
fleuretu, assaul fleurotu.). II. Berti—Feriaud (assauí
III. Pp. Farkač—Twrzký (assaul). IV. Feriaud-
Santelli (assauí.
ria Nechanská
Korecká
Aša Knůptrův
A M Š Santelli
Feigl
M Š
Berti
M Š Feriaud
Nigrin
Š Santelli
Helenka
Prochá
Farkač
Twrzký
Praha
českoslovanský studentstvo
Akš
FeriaudSantelli
Feriaud
25
article
Jednollivá assaut přijata s bouřlivou pochvalou
a byla mistrnými výkony. Zejmena assaut dam elevel
AKŠ. slč. Helenky a Olgy Procházkovy s jich mistrem
ředitelem Hergsellem byl krásný a opět jednou bez
vadně proveden byl au mur. Dámy odměněny kyti
cemi. Výbor akademie sestaven byl následovně: Pr
tektor: Bedřich princ Lobkovic. Čestný výbor: Jose
hrabě Nostic, Zdeněk hrabě z Thunů a Max hrabě
Vratislav. Přípravný výbor: prof. C. Hynek Kašpa
JUC. Václav Kasalický, Ph. St. Em. Senohrábek, Ing
St. Václav Černý, Akad. St. Ot. Španicl, JUC. Jos
Sikyta, Ing. St. Maurice de Maillard.
Mezi hosty včerejšího dne zahlédli jsme: virtuos
Karbulku z Oděsy, carského radu Kaš p a ra,
dv. r. Randu, prince B. Lobkovice, děkana
Heyrovského, spís. Heritesa, posl. dra
Pinkasa, m. r. L. Jeřábka, slč. Horvát ovu,
slč. Kubátovu, pí. Maturovou, prof. Hlavu,
slč. Dostalovu, prof. Pešinu, prof. Píče,
Krausa, prof. dr. Jana Krejčího, prof. Žení-
ška, Petrlíka, Pastrnka, Hostinského,
Vrchlického ai
Za večera oživeno prostranství rejem lampiono-
vým, mnohem četnějším než včerejšího dne. Přd
palácem prostranství tanulo v jediné záplavě světel.
Helenka
Procházkův
Hergsell
Bedřich
Lobkovic
Jose
Nostic
Zdeněk hrabě
Max
Vratislav
profesor
Kašpa
Václav kasalický
Senohrábek
Černá
Stanislav
Otakar
Sikyt
Inga
Mauric
Maillard
Karbulka
Randa
Heyrovský
Pinkasa
L Jeřábek
Kubátův
Maturův
Dostalův
Pešina
Píč
Kraus
doktor
Krejčí
Petrlík
Pastrnek
Vrchlický
Thun
St . em
Inga St
26
article
Rozumí se, že ani konfclový boj nescházel. Všeho
uznání zaslouží obětavost dam účinkujících v buf-
fetech a restaurantech. Byly to dámy: pí. Anuše
Sevtzová, Luzunová, Lud. Lešingrová,
Stöhrová, Mrázová, slč. Štrossova, pí
Málková, slč. Malá, pí. a slč. Cilprov y, pí.
Brejchová, pí. Kuklová, pí. Scheinerová
slč. M. Pérova, Königova, slč. Hubených.
slč. Kaškova, Křepínova, Sokolova, Ur-
banova, Jakubíčkova, pí. M. Podlipská,
Nusbaumová, Langkramrová, Jelin-
ková, Smetanová, slč. Janotov a, slč. F ro
cházkova, pí. Batovcová, pí. Dokupilová
pí. Krausová a pí. Červinková.
Ve čivrtek konati se budou dozvuky všestudent
ské slavnosti s nestenčeným programem na vý-
stavišli.
Sevtzová
Luzunová
Lud
Lešingrová
Stöhrová
Mrázová
Štrossův
Málková
Brejchová
Kuklová
M Pérův
Königův
Hubená
Kaškův
Křepínův
Jakubíčkův
Jelin
Smetanová
Batovcová
Dokupilová
Krausová
Červinková
Sokolov
Ur
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Naše odhalení o rejdech dra! Eppingr
a několika vyšších úřadníků v pošt. ředitelství
jemu oddaných, vlastním dopisem dra. Eppingra
c. k. poštovnímu sekretáři Schwarzovi dolo-
žené, zaťalo patrně na nejpříslušnějším místě
Včerejší »Prager Tagblatt« patrně z téhož
trefou zasaženého autentického místa přináš
výbuch vzteku, který sice házi kolem sebe
tlustými slovesy, ale na eklatantně dokázané věc
ničeho nemění. Toť se rozumí, že jednání
z něhož jsme dra. Eppingra jeho vlastním do-
pisem usvěděili, v očich »Pr. Tagblattu« nen
ničím, zač by se on a pánové jeho dopisem
kompromitovaní styděti měli. To ovšem možno
napsati a vytisknouti v říši nejen největších ne-
možností, ale i nejkřiklavějších nestydatost.
Zdá se, že z politického slovníku německo-
liberálního slovo stud vůbec vyškrtnuto, proto
také účelem našeho uveřejnění nebylo snad při-
měti někoho, aby se zastyděl. To by byla práce
vůbec marná. Měli jsme v úmyslu ukázati české
veřejnosti na základě nesporně pravého doku-
mentu hloubku korrupce, jakouž se té
doby vášně prostého systému o její bytí i ne-
bytí pracuje. Může-li si vůdce politické strany
poříditi v zemské centrále určitého administra-
tivního odboru černý kabinet, pracující k usku-
tečnění jeho nacionálně-politických cílů a po-
dává-li o politicky prononcovaném jednání se
chefem takové centrály, který patrně asi sám
z největší části stal se nevolnou obětí těchto
intrik, podřízenému jeho úřadníku písemnou
zprávu, pak ovšem budiž řečenému vůdci n
vůli zůstaveno, chce-li se styděti čili nie.
Eppingr
Schwarz
Prager
28
article
Pro nás a pro celou českou veřejnost jest udá
lost taková původem ohromení i ustrnuti a nej-
hlubšího opovržení a to nejen pro obsnh, námi
uveřejněného Eppingrova dopisu, Připojili jsme
přece k němu ještě celou řadu fakt, kteréž jeho
skutečný význam jako pochodně osvětlují. Ve
spojení s těmito nepopíratelnými okolnostm
jest dopis páně Eppingrův — opakujeme znova
— dokladem toho, kterak jest český národ ve
své domovině prodáván a zrazován. Ukazuje
nad slunce jasněji, že tajnými cestami, celou
sítí intrikánů provádí se nejdůležitější německý
požadavek jazykového rozdělení administrativy
v zemi nejen podle jazykových, Němci diktova-
ných hranic, nýbrž i podle jich zásady o vlast
ním statutu úřadnickém za podmínky vyhození
všech českých úřadníků do české reservace ko
lem Prahy omezené. Tento neslýchaný politi-
cký úskok odhaliti v jednom oboru
administrativy, bylo naším účelem, nic jiného
Že se provádí ve všech, o tom není nejmenš
pochyby, toho křiklavým důkazem jest urgence
s velice vysokého místa poštovnímu řediteli za-
slaná a v nedělním článku našem eitovaná. —
Eppingrův
Praha
29
article
Ke konci ještě slůvko. »Prager Tagblatt« nade
psal svůj včerejší článek: »Indiskretnost nebo
krádež?« a na dvou místech činí narážky, že
se nám mohl dopis Eppingrův dostat do ruky
jenom krádeží. Není to první zloděj, který do-
paden při činu, sám volá: Zloděj! V té peci
bývá »Prager Tagblatt« častěji, dosud aspoň
dlužen jest veřejnosti výklad o tom, kterak
zmocnil se stanov »Moderní galerie« z uzavře-
ného stolku německého referenta, aneb koho
jiného o ně okradl, aby je mohl před časem
uveřejnit? Pamatuje se snad ještě? Kterak
nám poskytnuta možnost otisknouti dokument,
který pro vždy zůstane monumentem jedovatých
zbraní a nízkých politických prostředků ně-
meckoliberální camorry v Čechách, vypravon
ovšem nebudeme.
Prager
Čechy
30
article
— »Les Sokols hongrois«. Obrovskou radt
měla tyto dny kasiňácká žurnalistika z nedepu-
tření, kteréž přihodilo se pařížské »Le Monle
illustré«. Týdenník tento podepsal totiž obráze
představující sokolské vítěze v Arrasu názve
»Les Sokola hongrois«. Zvláště proslulý orgín
od Rajtknechtů dává na jevo takové potěšení,
že může býti co nejdříve navržen za důstojník
Akademie francouzské. Jako vždycky oplýni
vtipem, jejž dlužno nazvati přímo kolosálnin.
Omyl francouzského listu zaviněn prý nep
chybně tím, že Francouzi pokládali frančint
našich Sokolů za maďarštinu. To se nemůk
ovšem na příklad pánům od Rajtknechtů a jid
connacionálům jakživo stát. Stačí, aby promln
vili v jakékoli řeči tři slova, a už bude věda
kde kdo, co jsou zač, kdyby to nebylo náhodc
poznat už při profilu o zavřených ústech. On
který národ už se pánbůh tak postaral. Pod-
řenější je za to vtip tohoto znění: »Sokoln
vyhráli cenu v arraku (Arras! Gott der Gerecht,
was for e fajnes Wortspiel !) a vrací se rumen
pokryti do Prahy.« Tuto duchaplnost nikdo jinj
nespáchal než čpavkem parfumovaný původe
bonmotu a admirálu Urinovi. Snad kdysi ssl
sám mateřské mléko v oteckém obchodě me
láhvemi s nápisy »Rum« a »Arrak« a pod.
Kdyby byly v Arrasu skutečně dály se závody
s podobnými metami, byl by »Prager Tagblatte
ovšem soudcem v tom ohledu hors concour.
Aspoň jeho úspěchy v tom oboru o routuu
Neumannů, kde »bylo piv tuzemských a vl
cizozemských nadbytek« vzbudily pozornost
ve Vídni. Citovali jsme o tom v neděli »Fackele.
Rekonésanční Feuilleton listu od Raitknechtů
hostině u Neumannů nadchnul vídeňský listk
uveřejnění následující veršované karakteristiky
jeho počínání:
Francouz
Gott
Urin
Neumann
Arras
Praha
Neumann
Vídeň
Les Sokol
Sokol hongrois
was fórum e fajne Wortspiel
31
article
»Viele, aber nur zum Schein
Kamen zu den Fresserei n,
Gingen zum Buffet direkt.
Nahmen sich, was ihnen schmeckt,
Gratulierten nicht einmal
Und verliessen das Lokal.«
(Mnozí bez dlouhého ptaní
přišli plni chuti k ž . . ..
z buffelu si vzali na tácek
po čem zatoužil jich nácek
sotva s bohem komu dali,
potom roha honem vzali.)
Čím pokryt vracel se »Taglatt« z těchto závodů,
kronika nevypravuje.
— Letošní pouf lipanská konána v dešt
po několika lijaveích na rozbahněné půdě a p
rozmoklých cestách. Přes to alespoň sokolsk
čásť vyplněna jako jindy, ovšem za menšího
účastenství. Zúčastněny byly jednoty: Braní
(4), Český Brod (15), Koloděje (2), Kouřim (13),
Staré město, Praha (1), Modřany (3), Pankrác
(6), Pečky (15), Podol (2), Praha II. (1), Ř
čany (2), Král. Vinohrady (6), Vršovice (2),
Vyšehrad (6), Žižkov (9), celkem 15 jedno
s 87 členy. Jednoty z okolí Prahy podnikly
výlet hned časně ráno vlakem do Poříčan, kde
uvítáni a pohostěni obeením představenstvem.
Potom nastoupili Sokolové cestu přes Hořany
do Skranníků a Chotouně, kde prohlédli si za-
jímavé památnosti, v Skranníkách dílo Brokova
a hrob Vavákův, v Chotouni různé památnosti.
vížící se k osobnosti světce Prokopa, tamníh
rodáka. Také s vděkem přijali stručný životopis
chotouňského chalupníka, písmáka Fr. Dvořáka,
kterýž již v r. 1817 přeložil Constantina F
Volneya dílo »Les Ruines«. Čtení kapitoly » Nové
stoleti« tak zajímalo bratry Sokoly, že vyžádali
si pro své jednoty otisky a slíbili seznámit
členstvo s písmákem Dvořákem, dotud nezná-
mým. — Na Lipanech vykonán obvyklý hol
památce božích bojovníků a br. Miškovský pro-
mluvil o mravních názorech Táborů, Sirotků
bratří českých, načež nastoupen pochod k do-
movům. Přes to, že bylo účastenství slabé, byl
přítomni 3 komisaři a ve vsi ukryto 18 četniků.
Viele
Taglatt
Braný
Král
Sokol
Brokův
Vavákův
Prokop
Dvořák
Constantino
Miškovský
Český Brod
Koloděje
Kouřim
Stará město
Praha
Modřany
Pankrác
Pečky
Podol
Vršovice
Žižkov
Poříčany
Hořany
Skranník
Chotouň
Francie
Tábor
Praha II
Ř čany
Les Stones
Vyšehrad
32
article
Vytrvalost vládních orgánů překonala tentokráte
povědomou nestálost občanskou.
— Promoce. Pan JUC. Karel Engliš z Hra-
byně ve Slezsku bude dnes o 1/21. hod. poledn
na české universitě Karlo-Ferdinandově prohlášen
doktorem práv.
— Rodinné zprávy. Slečna Olga Peroutko va
a pan Jindřich Vaněk, velkoobchodník v Praze,
slaví sňatek ve středu dne 1. června o 11. hod. dop
v chrámu sv. Jiljí (u Dominikánů)
— Úmrtí. Včera zemřel v Nuslích po krátké ne-
moci em. řídící učitel a čestný občan michelský pan
Václav Přibil v 68. roce věku svého. Zesnulý
narodil se v Žehuni a od počátku své dráhy učitelské
po 44 roků působil v Michli u Prahy, kde občanstv
s láskou a úctou hledělo po všechen čas k němu.
svému učiteli a rádci, odměnivši jej za obrovskou
práci ve prospěch obce vykonanou nejvyšší poctou,
volbou za čestného občana svého. Učitelstvo okresu
král.vinohradského mělo v něm vzor neunavné píle
i stavovského sebevědomí. V milé paměti jest u ka-
ždého, kdož jeho ryzí, přímou povahu, svobodomyslné
názory a vlastenecké srdce znal. Pohřeb konán bude
zejtra ve středu o 3. hod. odpol. z kaple sv. Václava
v Nuslích na tamní hřbitov. — Na Král. Vinohradec
zemřel minulé neděle pan Karel Loula, okresní
hejtman v Roudnici n. L., čestný měšťan obce Klapé.
Pohřeb konati se bude dne 31. května o 4. hod.
odpol. z kaple král.-vinohradské nemocnice na král.-
vinohradský hřbitov.
— Řeholní slib. Dnes 31. května o 7. hod. ranní
skládá v kostele Milosrdných sester pod Petřínem slav
né sliby princezna Adéla z Isenburgu-Bürsteinu, nej
mladší dcera arcivévodkyně Marie Louisy Annunciatv
Princezna ve stáří 24 let obdržela řeholní jméno
Stanislava.
JUC
Engliš
Peroutka
Vaněk
svatý . Jiljí
Přibil
Král
Loula
Adéla
Marie
Louisa
Annunciatv
Stanislav
Slezsko
Ferdinandov
Praha
Nusle
Žehuň
Michle
Roudnice
Klapá
Petřín
český univerzita Karla
IsenburgBürstein
kaple svatý . Václav
33
article
— O representačním domě u Pračné brány. N
včerejší dopoledne byla svolána na staroměstskou
radnici společná schůze finanční a technické komise
aby porokovala o projektu representačního domu obec
ního u Prašné brány. Schůze, na kvap svolaná, byl
velmi slabě navštívena. Po delší rozpravě usneseno
šesti hlasy proti třem, aby vypracován byl nový roz-
počet, zejniena pokud se úhrady domu týče. Ony tr
hlasy vyslovily se proti stavbě domu a pro rozpro-
dání pozemků u Prašné brány. Pět členů komise před
hlasováním se vzdálilo. Do týdne má být svoláno nová
schůze komise
— Pro druhou českou universitu pořádala se dn
28. t. m. manifestační schůze ve Vysokém Mýtě. p
proslovu starosty města p. A. Tůmy, přednášelp
prof. dr. V. Sixta o významu dvor. r. prof. K.v.
Zengra. Poukázav na jeho theorii dynamoelektricko-
a předpovědí zemských katastrof, upozornil i na četni
jeho vynálezy, zejmena v ohledu fotografickém, př
čemž vzpomněl velkého uznání, jakého prof. Zeng
v cizině svou vědeckou činností si získal. Po před-
nášce vykonány volby předsedy a ostatních funkcio-
nářů schůze, načež se slova ujal delegát »Technick
komise pro zřízení vysokých slovanských škol« pan
IngC. Vl. Dyrynk; zmíniv se o neumdlévajíc
snaze studentstva prohlubovati myšlenku zřízeni
české brněnské university, poukázal na osvětový vý-
znam tohoto vysokého učení a pádnými důvody
opodstatnil právo a nutnost brzkého splnění tohoto
našeho kulturního požadavku. Objasniv, kde vlastně
nutno hledati hlavní příčinu jeho ignorování, vyzval
přítomné ku protestu proti zamýšlené universitě
utrakvistické, v kterémžťo smyslu i navržený projev
byl jednohlasně přijat, čímž schůze skončena.
A Tůma
profesor
doktor
V Sixt
Zengr
Zeng
Ingc
Dyrynk
Vysoký Mýto
reprezentační dům