ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6a81edd0-7129-11dc-a69c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: place 53, person 137, work 6, org 12
1 masthead
Gtrana
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
31. května
4 masthead
Císlo 149.
5 article
řeský lid 6 ton, že ani vejské není instituiet fichu ne- Přátelskou, nýbrž jen jednou větví slálního 6řganisnu k blahu národů sloužíciho Shledáváme na př., že všechny budevy vojenské i v městech ryže českých mají jen německé naplsy že všechny liskopisy vojenských útadů mají texí jen německý, zlímne, že všechna vyřízení vojenská i sou- kremým osobám i českým obaím svědčicí, jsou jen hěmaccká. K čemu pak jsou náplsy na budovách vojenských? Mají-li býti k orientování publika, pak toto žádá pro- stý rozum, aby byly v jazyku, kterému ono publikum rozumí. Nebo mají snad tím, že okázale jen v jazyku obyvatelstvu cizím jsou zhotoveny, obecenstvu hlásati že I cela instituce, které budova slouží, t. j. vojsko jest instilucí lidu cizí, ktorá i cizí zůstati chce?! Nechci pokládali tuto domněnku za správnou. poněvadž nemohu předpokládati, že by vojenská sprá- va chtěla úmyslně a vědomě jednati proti předpisům. ji šelření národností neněmeckých ukládajícím Soudím spíše, že jest to jen zbytek starého ne- správného zvyku a doufám, že pan ministr války, jenž nalezl tak vřelých slov pro pěstění národního citu. v tomto ohledu zjedná v brzku nápravu. Toléž, co jsem řekl o nápisech na budovách, plat v míře ještě větší o vyhláškách a poučeních, úřady vojenskými vydávaných a pro obecenstvo určených. Mají-li úkolu svému vyhověti, musí tyto vyhlášky sláti se v řeči, jíž obecenstvo rozumí. Téhož musí z důvodu spravedlnosti obzvláště tenkráte býti žádáno. když neuposlechnutí nějakého poukazu, vojenským úřadem vydaného, provázeno jest následky právními Z důvodu toho jest zejmena třeba, aby poučení připojená k vyřízením, obsílkám a podobným vyho- lovením vojenských úřadů, jichž zanedbání spojeno jest s disciplinárním nebo docela trestním stíháním, byla sepsána jazykem, jemuž adresát rozumí.
6 article
Naprosto nesprávným a nemístným jest, jestli se vojenské úřady nebo jednotlivé vojenské osoby p všech příležitostech obracejí na obce, i představen obecní jazykem německým, nedbajíce toho, že dotčená obec jiný jazyk za svůj jazyk úřadní volila a že sta- rosta obecní německy neumí a uměti nemusí. Ovšem namítá se, že prý není možno žádati, aby wojenské úřady znaly a úřadovaly ve všech jazycích v Rakousku obvyklých. Však nejde tu o úřadování ve všech jazycích nýbrž jen o znalost jazyka místa, kde se vojenský júřad nalezá, resp. o znalost jazyka obyvatelstva při- slušného doplňovacího okresu. Správa vojenská, která má úřadnictvo i důstojni ctvo, pochodící ze všech zemí rakouských a náleže- jící všem národnostem, může dojista vhodným ob- sazením úřadů i míst toho docíliti, aby úřady vojensk mohly nejen přijímati neněmecká podání, nýbrž i vy- dávati vyřízení v jazyku adresáta. Ve většíně případů stačí k tomu použití dvouja zyčných tiskopisů. Ostatně, je-li to u civilních úřadů na př. u pošty, jejíž působnost daleko za hranice říš- ské zasahuje, možným, nebylo by to ani u vojska ne- uskutečnitelným. Potřebí jest k tomu jen dobré vůle Bohužel jsme nejen této dosud postrádali, nýbrž na- opak pozorovali, že vojenská správa i tam, kde mohla se k obecenstvu přiblížiti a kde tak v zájmu svém vlastním učiniti měla, naprostým ignorováním, ne- uražením národního citu jeho sama tvořila umělou hradbu mezi lidem a vojskem. U správy vojenské neproniklo dosud přesvědčení o charakteru vojska jako vojska národního, které s obyvatelstvem říše se kryje a v němž obraz říše jako lůzemí různými rovnoprávnými národy obývané se má zrcadliti.
Rakousko
7 article
Poukazováno jest stále ještě na potřebnou prý jednotnost armády jako prý nezbytnou podmínku síly i zdatnosti její, však zapomíná se, že jednotnost tute nezakládá jednotnost řeči, jako nepodmiňuje jednotnos vojska jednotná uniforma. Jednotnost armády musí založili jednotný cit Vuch, který každé individium v onom velikém těles vojskem representovaném, s druhem jeho pojí, že za pomínajíc na své já i svou subjektivní samostatnost. pokládá se jen za atom jednoho organického celku Cit tento vzbudí ve vojáku jen poznání, že stát, kte rému své síly věnuje, pokládá za svůj úkol, jeho národ i rodinu i všecky statky mu drahé ochraňovati, že tedy své služby propůjčuje nikoli nějakému cizímu účelu, nýbrž jen sobě a svým sourozencům a sourodákům Voják se musí cítiti na vojně jako doma, musí s ním býti tak nakládáno, aby mohl pozírati na své druhy jako na bratry a na svého představeného jako na otce. Pak bude sloužiti rád a v dobách kritických i krev za krále a svoji vlast ochotně vycedí. Chce-li správa vojenská tohoto společenského ducha pěstiti, pak nesmí poskytnouti jen příslušníkům jednoho národa privilegovaného postavení, nýbrž se všemi stejně nakládati a stejně všechny národnosti respektovati. Učiní-li tak, pak přesvědčí se. že tím ono vnitřní pojítko, jednotnost armády zaklá- dající se neuvolňuje, nýbrž upevňuje a že ani zdat- nost armády tím rovněž tak netrpí, jako není zkrácena tím, že různé sbory různými zbraněmi jsou opatřeny Učiní-li tak, pak zachová se nejen ve smyslu řádu slu- žebního, nýbrž splní i čásť oněch povinností, které stát vůči neněmeckým národům má a ulehčí jim tak břímě vojenských výdajů, které jim dnes vzhledem k dosavadnímu chování se vojenské správy jest dvoj- násobně těžkým.
Vuch
8 article
Než nojen z těchto důvodů musíme proti dalšímu trvání i zvyšování výdajů vojenských hlasovati, nýbrž i proto, že výdaje tyto obmezují, ba docela i ničí vý- dělkovou schopnost obyvatelstva a tudíž i nesmírnou národohospodářskou škodu působí Nechceme ovšem popírati, že nelze všechny vo- jenské výdaje pokládati za naprosto neproduktivní vědouce, že silná armáda pojistiti má mír a mír že jest podmínkou hospodářského rozvoje národů i jeho účinné výrobní činnosti. Však nelze zapomínati, že ke každé hospodářsk činnosti jest něco více ještě zapotřebí nežli míru, totiž že každá činnost výrobní skládá se ze dvou činitelů a sice práce a kapitálu, a že nesmí produkci býti nutný kapitál vzat, nemá-li výroba sama býti ohro- Než veřejná břemena, tížící zejmena rolnictvo a živnostnictvo, jsou již tak veliká, že výrobní ka- pitál, stavům těmlo zbývající, sotva ještě stačí k nuz- nému pokračování v jejich hospodářské činnosti. Každé zvýšení těchto břemen obmezí jejich vý- robní schopnost, ba může způsobiti plně jejich hospo- dářskou zkázu. Tato hospodářská bída vstoupila v Če- chách u rolnictva, následkem živelních pohrom roku posledního, k odstranění jichž následků vláda tak málo učinila, u živnostnictva následkem krise po několik let se vlekoucí, do té míry, že každé nové zatížení těchto obou, těchto nejširších vrstev obyvatelstva jest naprosto vyloučeno. V zájmu těchto malých existencí i v zájmu udr žení poplatné síly populace pro budoucnost, musíme nejen proti každému novému zvýšení vojenských vý- dajů protestovati, nýbrž i proti dalšímu trvání bře- men dosavadních hlasovati.
9 article
Slavná delegace! Nemohu nepoužíti příležitosti této, abych alespoň několika slovy nedotkl se před- mětu již starého a často zde přetřásaného, totiž re- formy vojenského řízení trestního. Nechci zde dlouho vykládati nezbytnost dobrého řádu soudního i dokazovati nedostatečnost i zasta- ralost řízení nyní platného. Přesvědčení o nutnosti reformy dosavadního zá- kona jest všeobecně sdíleno a také i povolanými orgány státními nejednou projeveno. Než přes to již po deseliletí marně čekáme, kdy bude předložena příslušná osnova zákona. Jak jsme slyšeli, jsou prý již práce v lůně ministerstva vojenství skončenya osnova již dohotovena, avšak to jest také vše, co positivního o věci víme. Naprosto neurčitá jest doba, kdy osnova do parlamentu se dostane, naprosto v tajemství zahalen jest i obsah připravovaného díla. Vláda neuznala za vhodné dáti veřejnosti nebo alespoň právnictvu nahlédnouti v její přípravné práce. Nemůžeme tudíž dosud pronášeti úsudky, nýbrž jen vyslovovati přání i appellovati na vládu, by pečo- vala o to, aby slíbená reforma vyhovovala moderním požadavkům. V té příčině doufám, že v novém zákoně — ač-li spatří někdy svěllo světa — nalezneme provedený princip žalobní i zásady volného uvažování prostředků průvodních a zjištění pravdy materiální, rovněž očeká- vání, že v novém řízení trestním bude žalovanému dáno právo si vzíti obhájce a bude odděleno vyše- třová ní od přelíčení Nebojím se také, že by v novém zákoně ne- byla vhodně rozřešena otázka svého času v Německu žena
Německo
10 article
šivě přelřásaná o verejnesti trestního ličení vojen- skélio Čehe se však otávám, jest, jak a pokud bud v novém zákeně proveden prineip ústnosti a bez- prestřednosti rízenl Jost zajistě všeobecně uznáno, že lze mluviti e spravedlivém soudnictví jen tehdáž, když nejen s může obviněný sám hájiti, nýbrž když i soudce má možnost a schopnost vmysliti se do duševního stavu žalovaného a posuzovati čin se subjektivního stano- viska osoby obviněného. To však jest jen tenkráte možno, když se může soudce přímo se žalovaným dorozuměti, když zvuk slov z nítra obviněného jdoucích vníká přímo do duše soudcovy a vzbuzuje tam onu resonanci, kterou za- chvívá se i duše obviněného, svoji čest, svou osobu ba i někdy svůj život hájícího. Z tohoto důvodu, jakož i proto, aby zjištěna byl pravda objektivní stanoví moderní řády soudní, že řízení má býti ústní nebo bezprostřední l.j že soudce má svůj úsudek si utvořiti nikoli z mrtvých spisů nebo z bezbarvého sdělení osob třetích, ne- zúčastněných, nýbrž přímo z výpovědi obviněného a svědků slyšených. Princip tento byl přijat i v civilním i v trestním Mádě rakouském, princip tento akceplovaly i modern vojenské řády trestní, zejmena i německý z r. 1898 Nemám ovšem nižádné pochybnosti, že podle něme- ckého vzoru, i nový rakouský zákon bude obsahovati předpis, že „řízení před soudy vojenskými“ má býti Však mám za to, že toto ustanovení samo o sob pro Rakousko nedostačí. V Rakousku, kde jest více revnoprávných jazyků, musí při tom současně i ja- zyková stránka býti řešena.
Rakousko
11 article
To jest však, co mne naplňuje obavami. Bojím se, že tu pod záminkou bu nutného zachování jed- notnosti vojska a řeči nebo s poukazem na domněle obtíže jazykové, bude z mnohých stran žádáno, aby jen jeden jazyk — rozumí se německý — byl jak jednací připuštěn. Že obavy tyto nejsou bezpředmětny, toho dokla- dem jsou nedávné zprávy novinářské o diferencích. které prý vzešly mezi rakouskou a uherskou vládou o tom, zdali v Uhrách jen německy jazyk nebo i ma- ďarský jako řeč jednací uznán býti má. Je-li zpráva tato pravdivou a zamýšlí-li se jen jeden jazyk jako jednací připustiti, pak měli bychom v Rakousku sice ústní a bezprostřední řízení, však jen pro příslušníky německé národnosti a nikoli pro národy ostatní, kteří přece největší kontingent k vojsku dodávají, pak byla by také celá reforma trestního řádu vojenského pro většinu rakouských národů bezcennou Je-li domněnka tato správnou, pak byla by zásada v zákon pojatá o ústnosti a bezprostřednosti řízení nejen ve většině případů bez praktického významu. nýbrž přímo nepravdou, poněvadž není te řízení ústní a bezprostředné, když soudce nemůže při roz- boru případu jemu předloženého bráti v úvahu všechny ony okolnosti vedlejší, které — jako na př. zvuk hlasu, jistota výpovědí, výraz tváře, celý osobní dojem a p. — pro posouzení pravdivosti nebo věro hodnosti výpovědi jsou rozhodnými, nýbrž když musí se opírati toliko o bezbarvý překlad tlumočníka, jenž ve většině případů ani úplně ani správně soudci uči- něné výpovědi sděliti nedovede.
Uhry Rakousko
12 article
Obavy tyto pohnuly mne, abych pana ministra vojenství, od něhož vzhledem k dosavadním jeho opa- třením lze se pochopení důležitosti této věci nadíti na moment tento v čas, dokud nestojíme před událost hotovou, upozornil a jej žádal, by se přičinil, aby nový trestní řád vojenský mohl nejen od příslušníků ná- rodnosti jedné, nýbrž od všech národů rakouských jako reformní dílo býti uvítán. K tomu jest třeba, aby nový zákon ustanovoval že jak výslech obviněného, tak i všech osob pře- zvědných v řeči jejich se díli má a že přelíčení před soudy vojenskými v jazyku obviněného vedeno a v ja- zyku tom i rozeudek vyhlášen a vyhotoven býti má. Jen když bude tímto způsobem proveden princin bezprostřednosti, bude lze mluviti o reformě trest- ního řízení vojenského. Nestane-li se tak, zůstanou všechny vady dosavadního řízení ve své plné působ- nosti a nový zákon bude ve své nejdůležitější a nej- podstatnější části jen novým a to nezlepšeným vy- dáním dosavadního, všeobecně odsuzovaného zákona. Má-li tedy dojíti k opravdové nápravě nynějšího neudržitelného stavu, musí vláda i olázku jazykovou způsobem shora maznačeným rozřešiti. Končím své vývody s výrazem vřelého přání aby nezanikla snad slova má jako volání na poušti nýbrž aby v zájmu spravedlnosti i soudnictví jakož i v zájmu vojska i státu požadavky naše plného došly splnění. Del. hr. Hardegg pojednávai zevrubně o vo- jenském koňstvu, doporučuje příslušnou resoluci roz- počtového výboru. Věc musí rozřešiti se v moderním smyslu. Del. Nowak dovozuje, že vojenský rozpoče není lidu sympatický. Má se platit a za to se ničeho nedostane. Del. Pantůček přednesl různé požadavky.
Del Nowak Pantůček Hardegg
13 article
Němci jsou prý krutě stiženi reservátním rozkazem ministra vojenství a výnosem velitele X. armádního sboru. Lituje, že tenkrát nebyl dosazen odbor pro vojenské dodávky. Rád by, aby rakouské zemědělství účastnilo se jich v kvotovém poměru. Kdyby bylo pravda, co psalo se o objednávkách z cíziny a jejich započítání do rakouské kvoty, oslabila by se tím důvěra v sympatické jinak ministerstvo vojenství Jeho strana povolí řádný rozpočet vojenský; o mimo- řádném požadavku vysloví se jiný řečník jeho strany. (Bravol Del. ryt. Abrahamowicz přimlouval se, by vojenské potřeby hradily se přímými objednávkami. Uvažoval o remontách a tlumočii přání haličských koňařů. Nalehal na konečné řešení otázky o pev- nostních reversech a na zřízení divisních komisí pro vyšetřování škod. Přimlouval se za úlevy zeměděl- ského obyvatelstva a za manévry mimo žně a ko- nečně za reformu trestního řádu vojenského v zájmu humanity a civilisace. (Hlučná pochvala.) O 341. hod. byla schůze přerušena a obnoven až ve 3 hod. odpol.
Němec Bravol del
14 article
Del. Zaffron přednesl různá přání o posta- vení Chorvatů ve vojště. Zvláště vyslovil přání, by v otázce nápisů na kasárnách vybovělo se Chorva- tům jako vyhovuje se Maďarům. Nalehal, aby ná mořnická služba byla snížena ze 4 na 3 leta zmíniv se o lonských chorvatských nepokojích, na- bádal k mírnosti a milosrdí. Del. bar. Vasilko přimlouval se za rozmno- žení bukovinských posádek, neboť Rumuni dbal vždy dle svých sil o zachování branné moci a vel- mocenského postavení říše nejen z vlastenectví, ale také z vědomí, že v úpadku velmocenského posta- vení říše zanikl by také rumunský lid. Arci poža- davky vojenské správy jsou prý tuze velké, ale de- legát bude se prý starat, aby obyvatelstvo mohlo snésti taková břemena. Velkostatkáři budou konat vždy svou povinnost, nedbajíce nájezdů, jež se na ně podnikají.
Chorvat Maďar Vasilko Rumun
15 article
Del. Hueber litoval, že nebyl tenkrát dosazen odbor pro vojenské dodávky, o nichž uvažuje, při- mlouval se za větší přízeň k maloživnostníkům. Del. Dlužansky dovozoval, že vojenské po- žadavky jsou tuze velké, ale dával na pováženou, nebyly-li by oběti ještě větší, kdyby stát nepřipraven byyl nucen hájiti svou existenci. Zmínil se s povdě kem o zaopatření vojenských vdov a sirotků, při mlouvaje se také za starší pensisty. Konečně pojed nal o náhradě polních škod, způsobených manévry soukromém používání vojenských koní, a přimlouva se za lepší postup na ústředních místech vojenských. Del. Schneider toužil na přílišné zemědělsk objednávky v Uhrách. Nepochopuje, jak křesťanský velkostatkář může přimlouvati se za rozmnožení posádek v Haliči a Bukovině, z nichž mají zisk pouze židé, lichvaríce s důstojnictvem a mužstvem. Del. Peschka přimlouval se za výhody pro ná- hradní záložníky-zemědelce, při výzvě k brannému cvičení, připouštěje však, že poměry jsou již poně- kud lepší. Stýská si, že absolventi odborných škol hospodářských nepropouštějí se po 2. roku služby vojenské. Nalehá na koupi potřeb pro vojsko u pro ducentův a ne u obchodníků. V otázce remont sou hlasí s Hardeggovými vývody. Del. dr. Fořt poukazuje na petici ve prospěc mlýnského průmyslu podanou v první plenární schůz a konstatuje, že rakouské mlynářstvo ocilo se uber skou soutěží na pokraj záhuby. Měla by se odstranit nesrovnalost mezi dodávkami z uherských a rakou ských mlýnů, vzniklá zejmena tak zv. vojenským tari- fem, jehož revise ve prospěch rakouského mlynářstv je žádoucí. Navrhuje přiměřenou resoluci a doporu
Schneider Peschek Del doktor Fořt Uhry Halič Bukovina
17 article
čuje ji ku přijetí.
18 article
Tím je pořad řečníků u konce a předseda pro hlašuje debalu za uzavřenu. Ministr Pitreich praví, že na mnoho olázel a přání odpověděl již v posledním delegačním zase dání, o některých záležitostech pojednal v souvislosti a vytkl meze, jež třeba zachovati, má-li některým časovým požadavkům vyhovět, avšak zároveň také zachovati společenství armády. Zakládá si na tehdej ších důkazech důvěry a uznání, ale tato radost ne měla — jak tušil — dlouhého trvání a vyskytly s protivy. Vojenské správy musí míti na zřeteli zvláštn poměry v říši, ale při tom dbát, aby netrpěla poboto- vost a výcvík vojska. Ministr nesmí říditi se oka- mžilými poměry; musí míti před sebou určitý cíl a na- ději, že přijde a musí přijíti jednou čas, kdy zlichne politické vlnobití k prospěchu národů a říše. (Hlučná pochvala.) Vysloveno přání, by vojenská správa vzhledem k novým vojenským požadavkům projevovala víc ochoty a poukazováno na některá ustanovení bran ného zákona. Již v minulém zasedání prohlásil,že nutně třeba revise branného zákona, neboť obsahuje krutosti, jež tiží jednotlivce a pro pohotovost armády nemají ceny. Leč dokud branecký kontingent neroz množí se, úlevy branné povinnosti nejsou možny Nový branný zákon jest již vypracován, a až se v létě věc mezi vládami vyřídí, parlament budes moci přesvědčiti, že v něm dbáno — pokud možní — na všecky poměry. Dosavadní ustanovení se mě- niti nemohou a vojenské úřady musí se jich držeti Vojenská správa uváží některé podněty, jako vyblášky o úlevác v branném cvičení z příčin země- dělských.
19 article
Trestní řád vojenský jest již loni hotov a byo odevzdán oběma vládám. Rakouská vláda přičinila k němu záhy své zvláštní poznámky, ale v Uhrách pro zdejší poměry nebylo to do nedávna možná Avšak ty dni došla též odpověď uherské vlády, takže bude možná obnoviti vyjednávání mezi justičním ministerstvy a ústředními úřady vojenskými a věc skoncovati. Kdo ví — třeba byla předloha pořízena — zda parlamenty bývaly by ji mohly projednati. (Souhlas a veselost.) Přál by si, by předloha záhy byla parlamentům předložena a projednána. V záležitosti vojenských dodávek stalo se mnoho ale všecko najednou nelze provésti. Musí se odstra niti mnohé třenice. Také poměry v jednotlivých zemích jsou různé: co jedné je vhod, v druhé pro vésti nelze. Objednávati se bude pokud možno přímo u společenstev nebo producentů. Dané pod- něty uváží a pokud možno vyhoví projaveným přá- ním. Některým vyhověti nelze vzhledem k náklad- nosti, neboť ministrovy prostředky jsou sporé, náš vojenský rozpočet u porovnání s jinými poměrn malý.
Uhry
20 article
Pesehkův podnět ve příčině vojenských prodejen v kasárnách zasluhuje povšimnutí a myslí, žee staniční velitelství příslušným žádostem vyhoví. O průmyslových dodávkách soudí, že třeba setrvat při kvotovém jich rozdětení, neboť je spravedlivéa slušné. Ostatek musí učinit oba státy a jejich za- stupitelstva. Ve příčině rozdělení dodávek vysloveno přání, by se nezapočítávaly práce v erárních továr nách. S tím nesouhlasí, ať započítáva,í se mzdy státu, kde se peníze stráví, neboť dělníci po případě platí také daně a j. Neni však pravda, že materiál objednávaný v cizině, čítá se do rákouské kvoty odpočítává se od celkových výdajů a zbytek rozdě luje se dle kvoly. Děkuje hr. Hardeggovi za jeho podnět v záleži- tostí remont. Souhlasi s resolucí, aby auketa od borníkův a zástupců ministerstva orby a vojenstv pojednala o těchto věcech. Ústně dospěje se k cíli spíše než písemně. Naše jízda za posledních 20 let udělala neobyčejné pokroky, což uznává se také cizině. To nesvědčí proti nynější naši remontní soustavě. Doplňování koňstva v remontních depolech jest ideálem, o jehož uskutečnění vojenská správa snaží se již po leta. Zřidila 5—6 takých depotův, ale víc sotva bude moci učinit z finančních ohledů.
Pesehkův Zřidil
21 article
Obchodníků s koni proto přece postrádati nelze. Mi- nistr doličuje, že na odvod koní zbývaji dva měsíce a za ten čas opatří se jich — při roční potřeb 10.000 — 6000 kusů. Vojsko je sice stálým odbě- ratelem, ale ceny koní ve své moci nemá. Del. Nowakovi odpovídá, že v Terezíně kupoval se loní pouze producentské zboží bezvadné jakosti a správci zásobárny nelze činiti výčitku proto, že kupoval z tohoto producentského zboží nejlevnější. Malé živnostnictvo bude se podporovati, pokud to dovolí pohotovost armády. Připouští, že rozvojem společenstev zlepší se poměry ve prospěch malo- živnostníků. Konají se přípravy, aby na maloživnostníky při- padlo více než 25 proc. a byla práce lépe rozdělena neboť v monturních skladech zřídí se konfekční zá- vody, ale nesmí se v tom směru tuze pospíchati. Na Zaffronovy vývody, jež lýkají se skoro vesměs království chorvatského, není s to odpověděti. Na zlepšení poměrů personálu ministerstva vojenství bylo by třeba mnohem více peněz než jich ministr mák disposici. Milerád ujme se personálu ve svém mini sterstvu. Jsou to znameniti páni, ale věnovavše se kancelářské služhě, musí opozďovati se v postupu pro jiné výhody, jichž požívají. Při postupu musí se míti na zřeteli, že oni pánové nejsou vydáni štrapa- eím a nebezpečím vojenské služby Ohledně vojenských vdov a sirotků doufá, žese mu letos podaří podati příslušnou předlobu. Se sta- rými pensisty není věc tak snadna. Ostatně lze ře- šiti tuto otázku pouze zákonodárským způsobem.
Nowak Terezín
22 article
Ministr ubezpečuje konečně, že vojenská správa vy nasnaží se v každém ohledu, aby vyhověla předne šeným přáním, avšak musí se míti na pozoru, aby tuze nezvýšila vojenský rozpočet. (Bravo! Bravol Po doslovu ref. bar. Walterskirchen přijat řádný rozpočet vojenský bez další debaty rovněž výborové resoluce o reorganisaci remontni- ctví, zvýšení pensí starších pensistů, reformě trest- ního zákona a trestního řádu vojenského, dále Va- silkova resoluce o bukovinských posádkách a Foř- tova o dodávkách mouky a mlýnských výrobků, čímž je řádný vojenský rozpočet vyřízen. K návrhu del. hr. Stůrgkha dány na jednací pořad: Zprávy rozpočtového výboru o rozpočtu společného ministerstva financí společné vrchní účtárny; o účetníc závěrkách a celním důchodu, jež přijaty po návrzích ref. Abrahamowicze a bar. Oppenheimer bez debaty- Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dop Na jednacím pořadu je mimořádná vojenská potřeb na r. 1905, mimořádná vojenská potřeba 88 mill. K pro vojsko a zpráva rozpočtového výboru o prodloužení mimořádných úvěrů: jednoho pro r. 1900, několik pro r. 1901 resp. 1902, již povolených. Konec schůze v 5.45 hod. večer.
Bravol Stůrgkh Oppenheimer Virginie
23 article
Del. ryt. Schöller podal v dnešní schůz petici stálého výboru průmyslnického klubu, svazu rakouských průmyslníků a ústřední jednoty rakou- ských průmyslníků v záležitosti rozdělení vojenských dodávek vojenskou správou. Del. Peschka podal pelici selské strany selské jednoty křesťanské ve Štyrsku a delegát hr. Stürgkh pelici hlavního výboru zemědělských společenstev štyrských, v nichž protestuje se prot postavení, jež zaujala dolnorakouská obchodní živnostenská komora ve svém podání rakouské dele- gaci, že naproti rakouskému zemědělství a lesnictv není třeba ohledu na kvotový poměr při vojenských dodávkách, proto, že Rakousko je naproti Uhrám státem průmyslovým.
Schöller Peschek Stürgkh Štyrsko Rakousko Uhry průmyslnický klub
24 article Slavnosti českoslovanského studentstva v Praze.
Slavnosti českoslovanského studentstva v Praze. Druhý den slavnosti všestudentské na výstavišti včerejšek, konal se za krásné pohody. Přirozeně slákal pražskou společnost v počtu mnohem většín než zamoklý předvčerejšek. Výstaviště obohaceno o novou attrakci, egy pt- ský pavillon, jenž pomalován tajemnými hiero glyfy, jichž význam vykládaly sličné Egyptanky slč. Ria Nechanská, slč. Marie Korecká, slč Aša Knůptrova, slč. Veselých a Žení škova s Egyptany, vesměs to žáky umělecké ak demio Vrcholem produkcí včerejšího dne byla Fermí ská akademie, jejímž pořadatelem byl šermiřský aka- demický klub. Mladý tento klub, původně šestičlenný cerkl, těší se velké účasti studentstva a čítá dnes 300 členů činných a damský cerkle 22 dam. Dámy šermují pouze francouzský fleuret. Z počátku cvičeni jsou začátečníci vyspělejšími soudruhy a z nich pal vynikající přiděleni k jednotlivým mistrům, kteř pěstují hlavně italský šerm šavlí. Zápasy o mistrov- ství pro pokročilou dobu přeloženy na den 2. června kdy konány budou dozvuky všestudentské slavnosti Program akademie sostaven následovně: A. M. Š. Santelli — elov. AKŠ.: Feigl (škola spady). ml M. Š. Berti — kolona členů AKŠ. (škola italské šavle). III. M. Š. Feriaud — člen AKŠ. koll. Nigrin (škol fieuretu). IV. M Š. Santelli — člen AKŠ. koll. Jechen- thal (čkola šavle ital.). B. I. Řed. Hergsell — elevky AKŠ. slč. Helenka a Olga Prochá zkovy (au mur, škol fleuretu, assaul fleurotu.). II. Berti—Feriaud (assauí III. Pp. Farkač—Twrzký (assaul). IV. Feriaud- Santelli (assauí.
ria Nechanská Korecká Aša Knůptrův A M Š Santelli Feigl M Š Berti M Š Feriaud Nigrin Š Santelli Helenka Prochá Farkač Twrzký Praha českoslovanský studentstvo Akš FeriaudSantelli Feriaud
25 article
Jednollivá assaut přijata s bouřlivou pochvalou a byla mistrnými výkony. Zejmena assaut dam elevel AKŠ. slč. Helenky a Olgy Procházkovy s jich mistrem ředitelem Hergsellem byl krásný a opět jednou bez vadně proveden byl au mur. Dámy odměněny kyti cemi. Výbor akademie sestaven byl následovně: Pr tektor: Bedřich princ Lobkovic. Čestný výbor: Jose hrabě Nostic, Zdeněk hrabě z Thunů a Max hrabě Vratislav. Přípravný výbor: prof. C. Hynek Kašpa JUC. Václav Kasalický, Ph. St. Em. Senohrábek, Ing St. Václav Černý, Akad. St. Ot. Španicl, JUC. Jos Sikyta, Ing. St. Maurice de Maillard. Mezi hosty včerejšího dne zahlédli jsme: virtuos Karbulku z Oděsy, carského radu Kaš p a ra, dv. r. Randu, prince B. Lobkovice, děkana Heyrovského, spís. Heritesa, posl. dra Pinkasa, m. r. L. Jeřábka, slč. Horvát ovu, slč. Kubátovu, pí. Maturovou, prof. Hlavu, slč. Dostalovu, prof. Pešinu, prof. Píče, Krausa, prof. dr. Jana Krejčího, prof. Žení- ška, Petrlíka, Pastrnka, Hostinského, Vrchlického ai Za večera oživeno prostranství rejem lampiono- vým, mnohem četnějším než včerejšího dne. Přd palácem prostranství tanulo v jediné záplavě světel.
Helenka Procházkův Hergsell Bedřich Lobkovic Jose Nostic Zdeněk hrabě Max Vratislav profesor Kašpa Václav kasalický Senohrábek Černá Stanislav Otakar Sikyt Inga Mauric Maillard Karbulka Randa Heyrovský Pinkasa L Jeřábek Kubátův Maturův Dostalův Pešina Píč Kraus doktor Krejčí Petrlík Pastrnek Vrchlický Thun St . em Inga St
26 article
Rozumí se, že ani konfclový boj nescházel. Všeho uznání zaslouží obětavost dam účinkujících v buf- fetech a restaurantech. Byly to dámy: pí. Anuše Sevtzová, Luzunová, Lud. Lešingrová, Stöhrová, Mrázová, slč. Štrossova, pí Málková, slč. Malá, pí. a slč. Cilprov y, pí. Brejchová, pí. Kuklová, pí. Scheinerová slč. M. Pérova, Königova, slč. Hubených. slč. Kaškova, Křepínova, Sokolova, Ur- banova, Jakubíčkova, pí. M. Podlipská, Nusbaumová, Langkramrová, Jelin- ková, Smetanová, slč. Janotov a, slč. F ro cházkova, pí. Batovcová, pí. Dokupilová pí. Krausová a pí. Červinková. Ve čivrtek konati se budou dozvuky všestudent ské slavnosti s nestenčeným programem na vý- stavišli.
Sevtzová Luzunová Lud Lešingrová Stöhrová Mrázová Štrossův Málková Brejchová Kuklová M Pérův Königův Hubená Kaškův Křepínův Jakubíčkův Jelin Smetanová Batovcová Dokupilová Krausová Červinková Sokolov Ur
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Naše odhalení o rejdech dra! Eppingr a několika vyšších úřadníků v pošt. ředitelství jemu oddaných, vlastním dopisem dra. Eppingra c. k. poštovnímu sekretáři Schwarzovi dolo- žené, zaťalo patrně na nejpříslušnějším místě Včerejší »Prager Tagblatt« patrně z téhož trefou zasaženého autentického místa přináš výbuch vzteku, který sice házi kolem sebe tlustými slovesy, ale na eklatantně dokázané věc ničeho nemění. Toť se rozumí, že jednání z něhož jsme dra. Eppingra jeho vlastním do- pisem usvěděili, v očich »Pr. Tagblattu« nen ničím, zač by se on a pánové jeho dopisem kompromitovaní styděti měli. To ovšem možno napsati a vytisknouti v říši nejen největších ne- možností, ale i nejkřiklavějších nestydatost. Zdá se, že z politického slovníku německo- liberálního slovo stud vůbec vyškrtnuto, proto také účelem našeho uveřejnění nebylo snad při- měti někoho, aby se zastyděl. To by byla práce vůbec marná. Měli jsme v úmyslu ukázati české veřejnosti na základě nesporně pravého doku- mentu hloubku korrupce, jakouž se té doby vášně prostého systému o její bytí i ne- bytí pracuje. Může-li si vůdce politické strany poříditi v zemské centrále určitého administra- tivního odboru černý kabinet, pracující k usku- tečnění jeho nacionálně-politických cílů a po- dává-li o politicky prononcovaném jednání se chefem takové centrály, který patrně asi sám z největší části stal se nevolnou obětí těchto intrik, podřízenému jeho úřadníku písemnou zprávu, pak ovšem budiž řečenému vůdci n vůli zůstaveno, chce-li se styděti čili nie.
Eppingr Schwarz Prager
28 article
Pro nás a pro celou českou veřejnost jest udá lost taková původem ohromení i ustrnuti a nej- hlubšího opovržení a to nejen pro obsnh, námi uveřejněného Eppingrova dopisu, Připojili jsme přece k němu ještě celou řadu fakt, kteréž jeho skutečný význam jako pochodně osvětlují. Ve spojení s těmito nepopíratelnými okolnostm jest dopis páně Eppingrův — opakujeme znova — dokladem toho, kterak jest český národ ve své domovině prodáván a zrazován. Ukazuje nad slunce jasněji, že tajnými cestami, celou sítí intrikánů provádí se nejdůležitější německý požadavek jazykového rozdělení administrativy v zemi nejen podle jazykových, Němci diktova- ných hranic, nýbrž i podle jich zásady o vlast ním statutu úřadnickém za podmínky vyhození všech českých úřadníků do české reservace ko lem Prahy omezené. Tento neslýchaný politi- cký úskok odhaliti v jednom oboru administrativy, bylo naším účelem, nic jiného Že se provádí ve všech, o tom není nejmenš pochyby, toho křiklavým důkazem jest urgence s velice vysokého místa poštovnímu řediteli za- slaná a v nedělním článku našem eitovaná. —
Eppingrův Praha
29 article
Ke konci ještě slůvko. »Prager Tagblatt« nade psal svůj včerejší článek: »Indiskretnost nebo krádež?« a na dvou místech činí narážky, že se nám mohl dopis Eppingrův dostat do ruky jenom krádeží. Není to první zloděj, který do- paden při činu, sám volá: Zloděj! V té peci bývá »Prager Tagblatt« častěji, dosud aspoň dlužen jest veřejnosti výklad o tom, kterak zmocnil se stanov »Moderní galerie« z uzavře- ného stolku německého referenta, aneb koho jiného o ně okradl, aby je mohl před časem uveřejnit? Pamatuje se snad ještě? Kterak nám poskytnuta možnost otisknouti dokument, který pro vždy zůstane monumentem jedovatých zbraní a nízkých politických prostředků ně- meckoliberální camorry v Čechách, vypravon ovšem nebudeme.
Prager Čechy
30 article
— »Les Sokols hongrois«. Obrovskou radt měla tyto dny kasiňácká žurnalistika z nedepu- tření, kteréž přihodilo se pařížské »Le Monle illustré«. Týdenník tento podepsal totiž obráze představující sokolské vítěze v Arrasu názve »Les Sokola hongrois«. Zvláště proslulý orgín od Rajtknechtů dává na jevo takové potěšení, že může býti co nejdříve navržen za důstojník Akademie francouzské. Jako vždycky oplýni vtipem, jejž dlužno nazvati přímo kolosálnin. Omyl francouzského listu zaviněn prý nep chybně tím, že Francouzi pokládali frančint našich Sokolů za maďarštinu. To se nemůk ovšem na příklad pánům od Rajtknechtů a jid connacionálům jakživo stát. Stačí, aby promln vili v jakékoli řeči tři slova, a už bude věda kde kdo, co jsou zač, kdyby to nebylo náhodc poznat už při profilu o zavřených ústech. On který národ už se pánbůh tak postaral. Pod- řenější je za to vtip tohoto znění: »Sokoln vyhráli cenu v arraku (Arras! Gott der Gerecht, was for e fajnes Wortspiel !) a vrací se rumen pokryti do Prahy.« Tuto duchaplnost nikdo jinj nespáchal než čpavkem parfumovaný původe bonmotu a admirálu Urinovi. Snad kdysi ssl sám mateřské mléko v oteckém obchodě me láhvemi s nápisy »Rum« a »Arrak« a pod. Kdyby byly v Arrasu skutečně dály se závody s podobnými metami, byl by »Prager Tagblatte ovšem soudcem v tom ohledu hors concour. Aspoň jeho úspěchy v tom oboru o routuu Neumannů, kde »bylo piv tuzemských a vl cizozemských nadbytek« vzbudily pozornost ve Vídni. Citovali jsme o tom v neděli »Fackele. Rekonésanční Feuilleton listu od Raitknechtů hostině u Neumannů nadchnul vídeňský listk uveřejnění následující veršované karakteristiky jeho počínání:
Francouz Gott Urin Neumann Arras Praha Neumann Vídeň Les Sokol Sokol hongrois was fórum e fajne Wortspiel
31 article
»Viele, aber nur zum Schein Kamen zu den Fresserei n, Gingen zum Buffet direkt. Nahmen sich, was ihnen schmeckt, Gratulierten nicht einmal Und verliessen das Lokal.« (Mnozí bez dlouhého ptaní přišli plni chuti k ž . . .. z buffelu si vzali na tácek po čem zatoužil jich nácek sotva s bohem komu dali, potom roha honem vzali.) Čím pokryt vracel se »Taglatt« z těchto závodů, kronika nevypravuje. — Letošní pouf lipanská konána v dešt po několika lijaveích na rozbahněné půdě a p rozmoklých cestách. Přes to alespoň sokolsk čásť vyplněna jako jindy, ovšem za menšího účastenství. Zúčastněny byly jednoty: Braní (4), Český Brod (15), Koloděje (2), Kouřim (13), Staré město, Praha (1), Modřany (3), Pankrác (6), Pečky (15), Podol (2), Praha II. (1), Ř čany (2), Král. Vinohrady (6), Vršovice (2), Vyšehrad (6), Žižkov (9), celkem 15 jedno s 87 členy. Jednoty z okolí Prahy podnikly výlet hned časně ráno vlakem do Poříčan, kde uvítáni a pohostěni obeením představenstvem. Potom nastoupili Sokolové cestu přes Hořany do Skranníků a Chotouně, kde prohlédli si za- jímavé památnosti, v Skranníkách dílo Brokova a hrob Vavákův, v Chotouni různé památnosti. vížící se k osobnosti světce Prokopa, tamníh rodáka. Také s vděkem přijali stručný životopis chotouňského chalupníka, písmáka Fr. Dvořáka, kterýž již v r. 1817 přeložil Constantina F Volneya dílo »Les Ruines«. Čtení kapitoly » Nové stoleti« tak zajímalo bratry Sokoly, že vyžádali si pro své jednoty otisky a slíbili seznámit členstvo s písmákem Dvořákem, dotud nezná- mým. — Na Lipanech vykonán obvyklý hol památce božích bojovníků a br. Miškovský pro- mluvil o mravních názorech Táborů, Sirotků bratří českých, načež nastoupen pochod k do- movům. Přes to, že bylo účastenství slabé, byl přítomni 3 komisaři a ve vsi ukryto 18 četniků.
Viele Taglatt Braný Král Sokol Brokův Vavákův Prokop Dvořák Constantino Miškovský Český Brod Koloděje Kouřim Stará město Praha Modřany Pankrác Pečky Podol Vršovice Žižkov Poříčany Hořany Skranník Chotouň Francie Tábor Praha II Ř čany Les Stones Vyšehrad
32 article
Vytrvalost vládních orgánů překonala tentokráte povědomou nestálost občanskou. — Promoce. Pan JUC. Karel Engliš z Hra- byně ve Slezsku bude dnes o 1/21. hod. poledn na české universitě Karlo-Ferdinandově prohlášen doktorem práv. — Rodinné zprávy. Slečna Olga Peroutko va a pan Jindřich Vaněk, velkoobchodník v Praze, slaví sňatek ve středu dne 1. června o 11. hod. dop v chrámu sv. Jiljí (u Dominikánů) — Úmrtí. Včera zemřel v Nuslích po krátké ne- moci em. řídící učitel a čestný občan michelský pan Václav Přibil v 68. roce věku svého. Zesnulý narodil se v Žehuni a od počátku své dráhy učitelské po 44 roků působil v Michli u Prahy, kde občanstv s láskou a úctou hledělo po všechen čas k němu. svému učiteli a rádci, odměnivši jej za obrovskou práci ve prospěch obce vykonanou nejvyšší poctou, volbou za čestného občana svého. Učitelstvo okresu král.vinohradského mělo v něm vzor neunavné píle i stavovského sebevědomí. V milé paměti jest u ka- ždého, kdož jeho ryzí, přímou povahu, svobodomyslné názory a vlastenecké srdce znal. Pohřeb konán bude zejtra ve středu o 3. hod. odpol. z kaple sv. Václava v Nuslích na tamní hřbitov. — Na Král. Vinohradec zemřel minulé neděle pan Karel Loula, okresní hejtman v Roudnici n. L., čestný měšťan obce Klapé. Pohřeb konati se bude dne 31. května o 4. hod. odpol. z kaple král.-vinohradské nemocnice na král.- vinohradský hřbitov. — Řeholní slib. Dnes 31. května o 7. hod. ranní skládá v kostele Milosrdných sester pod Petřínem slav né sliby princezna Adéla z Isenburgu-Bürsteinu, nej mladší dcera arcivévodkyně Marie Louisy Annunciatv Princezna ve stáří 24 let obdržela řeholní jméno Stanislava.
JUC Engliš Peroutka Vaněk svatý . Jiljí Přibil Král Loula Adéla Marie Louisa Annunciatv Stanislav Slezsko Ferdinandov Praha Nusle Žehuň Michle Roudnice Klapá Petřín český univerzita Karla IsenburgBürstein kaple svatý . Václav
33 article
— O representačním domě u Pračné brány. N včerejší dopoledne byla svolána na staroměstskou radnici společná schůze finanční a technické komise aby porokovala o projektu representačního domu obec ního u Prašné brány. Schůze, na kvap svolaná, byl velmi slabě navštívena. Po delší rozpravě usneseno šesti hlasy proti třem, aby vypracován byl nový roz- počet, zejniena pokud se úhrady domu týče. Ony tr hlasy vyslovily se proti stavbě domu a pro rozpro- dání pozemků u Prašné brány. Pět členů komise před hlasováním se vzdálilo. Do týdne má být svoláno nová schůze komise — Pro druhou českou universitu pořádala se dn 28. t. m. manifestační schůze ve Vysokém Mýtě. p proslovu starosty města p. A. Tůmy, přednášelp prof. dr. V. Sixta o významu dvor. r. prof. K.v. Zengra. Poukázav na jeho theorii dynamoelektricko- a předpovědí zemských katastrof, upozornil i na četni jeho vynálezy, zejmena v ohledu fotografickém, př čemž vzpomněl velkého uznání, jakého prof. Zeng v cizině svou vědeckou činností si získal. Po před- nášce vykonány volby předsedy a ostatních funkcio- nářů schůze, načež se slova ujal delegát »Technick komise pro zřízení vysokých slovanských škol« pan IngC. Vl. Dyrynk; zmíniv se o neumdlévajíc snaze studentstva prohlubovati myšlenku zřízeni české brněnské university, poukázal na osvětový vý- znam tohoto vysokého učení a pádnými důvody opodstatnil právo a nutnost brzkého splnění tohoto našeho kulturního požadavku. Objasniv, kde vlastně nutno hledati hlavní příčinu jeho ignorování, vyzval přítomné ku protestu proti zamýšlené universitě utrakvistické, v kterémžťo smyslu i navržený projev byl jednohlasně přijat, čímž schůze skončena.
A Tůma profesor doktor V Sixt Zengr Zeng Ingc Dyrynk Vysoký Mýto reprezentační dům