1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 31. května 1904.
Praha
5
masthead
2 K 30
u nki ho
Poštou:
nánt bis . . . . 9 K 60
s erojt zlsilken
na rbnee
ke
n alnrt 1 á
Pošta
6
masthead
Nn ranní a odpol. Hinty
přel,lácí se
v Praze v aduuinistrael
s měsíc
p ětrrii lel
s dvoji čonáškeu
a nbee
nantkta . . : . 7 K oo
va álislkácht
Praha
7
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 30. května. (C.-B.
Dopisovatel »Rus. tel. agent.« sdě-
hje z Mukdenu ze včerejška
Hledé k tomu, že ruské posta-
vení na jihu od Kiněu nemohlo
býti hájeno bez podpory jiné, mělo
toto jen demonstrativní ráz. Bylo
vyzbrojeno jen děly, Číňa-
nům 1900 odňatými a opatřeno
jen nemnohým střelivem. Obsazeni
posic těch Japonci, jež provázeno
bylo pro ně velikými ztrátami, ne-
změnilo nie na celkové si-
tun ci.
Z Nov. Yorku, 30. května. (C.-B.
Reut. kancelář« sděluje: Dle zpráv
došlých do Washingtonu, byla z Ja
ponska odeslána nová divise vojska
Soudí se, že tato má za účel zadní
voj ruský na severovýchodu Ko-
reje obklíčiti, a ruskou jízdu, jež
hrozí přerušiti spojení s armádou
gen. Kurokiho, od ostatních vojů
ruských odříznouti.
Z Londýna, 30. května. »Times
oznamuje z Vejhajveje: Generál
stössel dostal rozkaz, aby hájil
každou píď půdy mezi Port Artu-
rem a Kinču, aby takto zdržel
hlavní útok Japonců proti Mukdenu.
Protože nyní hlavní význam pro
Kuropatkina má: získat čas, proto
zřídil Stössel co nejrychleji celou
řadu opevněných posic, ze kterých
generál Oku po šestidenních bojích
dobyl s velkými ztrátami jen první.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Kinč
Japonec
Mukden
Petrohrad
Rus
York
Washington
ko
Londýn
Times
8
article
Nová dějství ve válce rusko
japonské.
Nová dějství ve válce rusko
japonské.
Krvavou bitvou u Kinču, kterouž ukončen
třídenní, nad míru tuhý zápas posádky port
arturské s třemi divisemi japonskými o nejužší
převlaku poloostrova Liaotunského, na jehož
jižním cípu chrání rozsáhlá a mocná pevnost
ruská proslulý přístav Port Artur — zahájeno
ve velkém válečném dramatu rusko-japonské
války nové z míry napínavé dějství.
Hodlají Japonci pustiti se v řádné oblehání
a dobývání pevnosti portarturské, anebo ji chtějí
toliko sevříti a pozorovati na souši i na mo
za stejným asi účelem, jako obléhali Němei
r. 1871 pevnost francouzskou Mety, zatím eo
hlavním svým vojem táhli na Paříž?
Není dosud úplně jasno, proč vlastně po
vílězné své bitvě na Jalu zahájili tak náhle na
celé čáře pochod svůj proti hlavnímu táboru
Kuropatkinovu u Liaojanu. Příčiny udávají se
kolikeré. Neschůdnost trvalými dešti rozmoklých
cest horskými průsmyky a lesy, proniknuti
silných kozáckých sotní mezi různo postupujíeí
křidla armády japonské, konečně obava, aby
naposled létací sbory kozácké nedoslaly se jim
do zad na dopravní čáru a nezaskočili postupu-
jíeí armádě japonské její přívoz proviantu. —
Liaotunský
Artur
Japonec
Němei
Paříž
Jal
Kinč
Kuropatkinovo
Liaojan
9
article
Buď si jak buď, ze všeho je patrno, že ne
troufali si Japonci kořistiti ze svého, těžee vy-
koupeného vílězství na Jalu, neulevujíeím postu-
pem proti hlavní, soustředěné sile ruské posice
v Mandžursku, nýbrž opatrně zastavili se na třetině
cesty, vyčkávajíce nepochybně dalších posil pro
sebe, než odváží se bitvy rozhodné s nepřítelem.
klerý podal důkazy takého thermopylského hrdin-
siví. V Tokiu asi válečná rada japonská po zku-
šenostech na Jalu rozumně uvažovala: když taková
hrstka Rusův dovedla čeliti naší desatero-
násobné přesíle odporem tak dlouhým
a heroickým, jaké armády přesilné bude nám
teprve zapotřebí na hlavní bitvu u Liaojanu
pivítá-li nás tam Kuropatkin v opevněném po-
slavení silou asi 100.000 Rusův? Jakkoliv tedy
v první chvili po svém vítězství na Jalu Japonci
čile vykročili ku předu na západ po třech silni-
eích: levým křídlem směrem na Hajčen,
slředem na Liaojan, pravým křídlem pak
pak na Mukden, náhle a záhy zastavil
se jako přimrazeni na pochodu a počali zatím
horlivě vyloďovat jinou (druhou) a rmá d
svou, daleko na jihu, u Byčeva na východním
Japonec
Rusův
Jal
Tokio
Mukden
Rusův
10
article
břehu poloostrova Liatunského, která silou
60.000 mužův obrátila se čelem nikoliv na
sever proti Kuropatkinovi, nýbrž na jih proti —
pevnosti portarturské. Když se ne-
podařilo sebe četnějšími útoky loďstva japon-
ského dobýti přístavu portarturského od moře
pokoušejí se nyní Japonci o ztečení tvrzí port-
arlurských se strany severní na pevnině. Dnem
20. května zahájili tuto svou výpravu, avšak
jedva dostihli po čtyřech dnech stanice k in-
čuské, 10 hodin cesty severně před Port Artu-
rem, již tu vrazili na první krutou překážku : na
úpatl hory našanské očekávalo je 10.000 Rust
s 50 děly a nedbajíce šesteronásobné přesily ne-
přilelovy kladli po 3 dny (24.—26. května) takový
velkolepý odpor, že všechna divosmělá prudkost
válečníkův japonských do posledka o něj se
tříštila. Nechť plýtvali japonští generálové životy
svého mužstva až děsno, nechť přes barrikády
padlých svých houfů posílali stále čerstvé pra-
pory v nové útoky — Rusové vydrželi po
šeslnáete hodin v nerovném vražedném boji,
odrážejíce posléze muž proti muži nájezdy
jeponské, až posléze vystřílivše poslední ná boje
Liatunský
Japonec
Port
11
article
svých děl a pušek — a pobivše plno
šestinu armády nepřátelské, dal
se na ústup, krok za krokem k Port Arturu.
Japonci sami doznávají, že ztratili v neslýchaně
krvavých těch bojích od Kinču po Nuanknanlin
na 3500 m., mezi nimiž nesmírný počet důstojníků,
avšak zprávy anglických a francouzských pra-
menův odhadují ztráty japonské výše 10.00
mužův, ruské zprávy pak dokonce na 12.000
mužův.
A jaký jest strategický význam ví
tězství s takými obětmi hroznými vykoupeného
Japoncům strannící Reuterova telegrafní kan
celář sice tvrdí, že prý se Rusové již nehodlají
postaviti Japoncům v poli, nýbrž ustoupiti zcela
za hradby po tarturské, tak že Japonci až
k samým tvrzím jejich mají nyní dráhu — v délce
10 kilometrů volnou. Dejmež tomu — ač věrohod-
ných zpráv dosud není — však tím ještě na-
prosto není osud pevnosti portarturské roz-
hodnut a svrchovaně směšné jsou jásavé bramar-
bariády semitských těch »strategů« na Temž
i Dunaji, klábosících o brzkém pádu Port Arturu.
v týdnu, nejdéle ve 14 dnech, načež prý se ihned
započne společná akce tří armád japonských
proti Kuropatkinovi! To věříme, že by si
v Tokiu takový pěkný vývoj věcí srdečně přáli.
Avšak za jedno Rusové nejsou Číňany a za
druhé dnešní ruský Port Artur jest docela
jinou pevností než byl onen čínský před
desíti lety, jehož tenkráte Japonci hravě dobyli.
Dnešní ruský Port Artur jest proti severní, po-
zemní straně chráněn neméně než 16 tvrzemi
na vysokých skalních hřbetech do
polokruhu postavenými a nejlepším
děly ozbrojenými.
Port
Japonec
Rus
Artur
Číňan
Dunaj
mužův
12
article
Tvrze ty, mezi nimiž tři vynikají zvláště
velikými rozměry, jako výškou hradeb svých,
hájiti bude na 18.000 mužů chrabrého vojska,
zásobeného střelivem jako potravinami na mnoho-
měsíční obležení s dostatek. Kterak jest ale
Port Artur se strany námořní opevněn, dokázal
věru čtýřměsíční úsilovný a přece vž dy
marný bombardement, jenž stál Japonce tolik
munice a tolik — lodi válečných. Nejen
drahného času, nejen obětí neskonalých, ale
i polykratského štěstí potřebují Japonci k dobyte
Port Arturu. A při tom nejsou ani na hodinu
jisti, co podnikne — Kuropatkin.
Zda vydrží klidně ve své každým dnem
silnější a silnější posici u Lisojanu, či nevyšle-li
čásť své armády do zad Japoncům k osvobození
Port Arturu? Vskulku jde pověst, že prý již
vyslal. Na všechen způsob — jak jsme již
řekli — začíná v dramatu na dalekém Východě
nová scenerie, nové dějství, snad napinavějšía
důležitější všeho posavadního.
Artur
Japonec
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. května. (Svolání zem-
ských sněmů.) Novinářské zprávy o le-
tošním zasedání zemských sněmů se značně roz-
cházejí. Když byla říšská rada odročena, tvrdilo
se, že zemské sněmy se sejdou počátkem pod-
zimu, tedy někdy v září. O sněmu království če-
ského projevene pochybnost, bude-li letos vůbec
svolán, nebude-li dříve odstraněna německá ob-
strukce. Pak se vyskytla zpráva, že se sněmy
sejdou již v červnu, poněvadž vláda chce svolati
říšskou radu počátkem října, aby si vymohla
schválení půjčky na potřeby vojenské. S jiné
strany ozvalo se tvrzení, že v červnu bude svolán
pouze sněm království českého, kdežto ostatní
sněmy se sejdou až na podzim. Dnešní „P. T.“
dovídá se naproti tomu, že se vůbec nepomýšlí
svolati sněmy na červen a že tedy i sněm krá-
lovství českého může se sejíti až v září. Otázka
svolání zemských sněmů nevyšla tedy, jak vy-
svítá z těchto různých zpráv, ještě ze stadia kom-
binací.
V Praze, 30. května. (Rozpravy s ra-
kouskými delegáty.) Mínění různých
rakouských delegátů o situaci a provedení uher-
ského vyrovnání pomocí § 14., otištěná dle
„Budap. Hirlap.“ ve včerejším našem odpoled-
níku, doplňujeme ještě hlasem dra. Fořta
jenž mluvil hlavně o placení hotovými. Dr. Fořt
má placení hotovými za nebezpečné jak pro Ra-
kousko, tak i pro Uhry. Hotovými mohou platiti
jen velké, bohaté, hospodářsky silné státy. Ma
za pouhý sen, domnívají-li se v Uhrách, že na-
stane pro ně výhodnější položení, jakmile se
začne platiti hotovými. Mohlo by se naopak státi,
že by pod libovolnou záminkou státní papíry
obou států začaly náhle klesati a nastal by tím
všeobecný úpadek.
doktor
Fořt
Praha
Uhry
Ma
14
article
V Praze, 30. května. (Státní půjčka
a § 14.) V nejasných výkladech rakouského mi-
nistra financí Böhm-Bawerka v delegačním roz-
počtovém výboru nevidí také „Pester Lloyd“ nie
jiného, než zastřený pokyn, že rakouská vláda
jest již odhodlána utéci se opětně k § 14.
jestliže parlament neučiní sám opatření stran
úhrady millionů, žádaných vojenskou správou.
Vláda neuzavře však v takovém připadě půjčky
založené, poněvadž taková půjčka, stojíc pod
dozorem komise pro státní dluhy, mohla by býti
uzavřena jen se svolením parlamentu a uteče se
tedy k dluhu nezaloženému, na nějž
komise nemá vlivu meritorního, nýbrž jen mani-
pulační. „Ministr — píše „P. L.“ — neoznámi
to sice výslovně, ale poukázal na tuto možnost
svou zmínkou o § 10. Nevadí, že nemluvil o
dluhu nezaloženém; výroky jeho byly
vesměs neurčité. Jen poukázal na to, co dle ml-
nění vlády pokládá se za zákonité a tedy také
za možné. Byl to tedy — dodává „P. L.“ —
pokyn klackem pro parlament, aby si byl vědom
svých povinností a vyřídil v čas vládní před-
lohu.
Böhm
Lloyd
Ministr
P L
Praha
15
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 30. května.
Generál Puzyrevský zemřel.
Ve Varšavě tyto dny zemřel gen. Alexand
Kazimírovič Puzyrevský mrtvicí srdce ve věku
59 let. Byl to jeden z nejvíce vynikajících stra-
tegů ruských v době přitomné. Praktické zá-
sluhy dobyl si organisaci soustavy obrany celé
západní hranice ruské, zvláště království pol-
ského, jako teoretik proslul vojenskými spisy,
z nichž nejznámější jsou »Válka rusko-polskár
a »Somosierra«. Trefný úsudek, úplná nestran-
nost v traktování předmětu a sloučená s tím
spravedlivost jsou vedle důkladné znalosti věci
velkými a nepopíratelnými přednostmi jeho děl.
Generál Puzyrevský byl v posledních třeeh
létech vojenským pomocníkem varšavského gen.
gubernátora Čertkova a před tím náčelníkem
štábu varšavského vojenského okruhu. Když
car Mikuláš II. byl ještě následníkem trůnu,
generál Puzyrevský byl jeho vojenským instruk-
torem. Tehdy vyvinul se mezi učitelem a žákem
srdečný poměr, který trval až do smrti učite-
lovy. Puzyrevský byl považován za příštího ge-
nerálního gubernátora varšavského. Byl již po
otci pravoslavný Polák, s Poláky nikdy jinak
nemluvil, než polsky.
Puzyrevský
Válek
čertkův
Mikuláš II
Polák
Praha
Varšava
poloský
16
article
Rusko a Nťěmecko.
»Berl. Tageblatt« se dovidá, že v Petro
hradě konala se ministerská rada, jíž car před-
sedal hned po svém návratu z cesty. Jednalo
se o to, aby na bojiště byl poslán sbor granát
níků, ležící ve Varšavě a divise polské jízdy
Car byl pro tento plán a velmi chválil vybrané
a zdatné pluky z království polského. Ministn
vojenství tomu odporoval řka, že nelze z
dostatečnou záruku mirumilov
nosti Německa považovati dosa-
vadní ujišťování, dané pouze sou-
kromě.
Zmíněný list podotýká: Není pochybnosti,
že ruská hranice naproti Némecku nej spíše
může býti prosta vojska.
Anglický odpor proli militarismu.
Všechen tisk anglický — také vládní, mim
jediný »Morning Post« — odmítá rozhodně
podnět vojenské reformní komise na zaveden
všeobecné povinnosti branné (o návrhu tom zmí-
nili jsme se podrobněji již v čísle nedělním)
»Daily Graphie« podolýká, že Anglie zbavila
by se tak jedině výhody, kterou má nad svými
soupeři hospodářskými. Liberální »Daily Newse
praví dokonce, že jest to návrh přímo ne-
stoudný a že vojenská správa zůmyslně nechala
dobrovolnický sbor zehátrati, aby měla záminku
pro návrh taký. Sám imperialistický »Daily
Chroniele« zve návrh ten nepraktickým, ač sym-
ptomatickým pro záměry některých kruhů. Ve-
řejnost anglická obává se nových nákladů
vytýká, že byla ošálena, poněvadž své doby
byly povoleny nové obrovské náklady na roz
množení loďstva jen v předpokládání, že stač
to k obraně země bez nových výdajů na vojsko
pozemní.
Berl
Petro
Rusko
Varšava
Německo
Anglie
Morning Post
Daily News
Daily Chroniele
Daily Graphia
17
article
Ohlas francouzských debat o Vatikánn v Italii.
Italský tisk těší se z toho, že světské
nároky papežské stolice doznaly ve sněmovn
francouzské odmitnutí a porážky. »Tribunae
praví, že Ilalie této služby franeouzskému ná-
rodu nikdy nezapomene. Dle »Italie« pravil prj
papež v sobotu k jistému biskupu:
»Žádají ode mne hlavu »Merrya«, ale dříve
by musili ji odejmouti mně.«
Papežský »Osservatore Romano« popírá
Deleasséovy vývody sněmovní. Zvláště výrok, že
papežská nota vměšovala se do záležitosti ryze
francouzské. Nota netýká se vnitřních věci
Francie: nezadatelná prý ale práva papežské
stolice na Řím jsou otázkou světové poli-
tiky. Nepravdou jest také, že Merry chtěl věc
protahovati: naopak, chtěl ji vyřiditi v jediné
hodině, ovšem ale písemně. Události prý uká-
zaly, že papežská stolice osvědčila důstojnou
pevnost a že vláda francouzská hledala jen zá
minku, aby dospěla k cíli předem vytknutému
že však zvolila záminku nejnešťastnější, nejne-
upřímnější a nejneslušnější, poněvadž vystoupení
její příčilo se všem zvykům diplomatickým. Az
potud list vatikánský.
Španělská vláda odložila protestní notu pa-
pežskou proti římské návštěvě Loubetově a
aeta. Nyní pokládá se cesta Alfons a XII.
do Paříže za zabezpečenou. Také bý-
valý ministerský předseda špa-
nělský, Silvela, vyslovil se pře
neshody v otázce marocké roz-
hodně pro sbližení s Francií.
Ilalie
Deleasséův
Noto
Merry
Alfons
Francie
Řím
Paříž
Osservatore Romana
18
article
Belgické volby sněmovní.
Belgické volby sněmovní.
Včeravykonané volby za polovinu vystupu-
jících členů senátu a sněmovny poslanecké měly
klidný průběh. Liberálům přibylo mandátů, ale
klerikálové vládní většiny nepozbyli. Nicméně
většina ta ze 26 hlasů v sněmovně poslanecké
klesla přece na 20 hlasů.
Liberálové dobyli ve sněmovně poslanecké
tří míst na katolické většině, čtyři na sociali
stech a jednoho na křesťanských demokratech
V senátě dobyli liberálové dvou míst na většiné
klorikální.
senát
19
article
Velkovévbda meklenbursko-střelický zemřel.
Velkovévbda meklenbursko-střelický zemřel.
Velkovévoda meklenbursko-střelický Bedřiek
Vilém zemřel po mnohotýdenní chorobě měchýře
Bedřich Vilém narodil se r. 1819. Studoval na
universitě v Bonnu. Roku 1843 zasnoubil se
s anglickou princeznou Augustou Karolinou,
roku 1860 nastoupil vládu po svém otci a pro
hlásil se rozhodně pro starý feudální slib. By
doktorem oxfordské university a pruským gene-
rálem jízdy. Na trůn po něm nastupuje syn
jeho velkovévoda Adolf Bedřich, jenž narozen
jest roku 1848 a od roku 1877 ženat s an-
haltskou princeznou Alžbětou. Má s ní dva
syny, z nichž nejstarší, nynější následník Adol
Bedřich, narozen jest roku 1882, a dvě dcery
z nichž mladší provdána jest za následník
černohorského.
Vilém
Bedřich Vilém
Augusta
Adolf Bedřich
Alžběta
Adol
Bonn
oxfordský univerzita
20
article
Nebezpečí anglické výpravy fibetské.
Pařížské »Patrii« sděluje se z Londýna
V úřadu zahraničném mají veliké obavy ve pří-
čině stavu věcí v Tibetu. Ministr Lansdowne
měl opětně rozmluvy o tom s místokrálem indi-
ckým lordem Curzonem. Tento chtěl původně
sám výpravě, aby využil nynějších rozpaků
Ruska, ale nyní jest znepokojen tvrdošijným
odporem Tibetanů, ozbrojených puškami a děly
nejnovějších modelů a podněcovaných knězi fa-
natickými. Rusové sami pak netají nevoli nad
výpravou tou, zasahující do sféry zájmů jejich.
V Londýně se dokonce domýšlejí, že Rusko Ti-
betu pomáhá. Mimo to ruská armáda, jež bere
kozáky ze všech posic svých pohraničných, čítí
v řadách svých deset tisíc Tibeťanů nejzdatněj
ších. Zahraničný úřad anglický rád by věděl
zdaž Rusko těchto 10.000 ozbrojenců tibetských
pošle zpět do vlasti. Rusko mělo by k tomu
právo, neboť vojáci ti nepřestali býti Tibeťany
Nelze si ale ani představiti potíže, jež by z toho
vznikly výpravě anglické, a v Londýně by v tom
viděli výpad Ruska proti sobě. Jest sice otázka.
zdaž ruská armáda v nynějším boji s Japon-
skem může těchto 10.000 Tibeťanů postrádat
ale při nynějším napjetí anglo ruském, míní do-
pisovatel francouzského listu, lze se nadít
všeho.
Lansdowne
Curzon
Rus
Tibeťan
Londýn
Rusko
Patria
21
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešti, 30. května.
(Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Ministerstvo vojenství má své příjmy roz
děleny na čtyři přihrádky: řádný rozpočet, mimo
řádný rozpočet, dodatečné úvěry a nové úvěry
Lidu jest tento rozvrh naprosto lhostejný. Tomu
záleží jen na tom, kolik platí sumárně. Z ny
nější kampaně delegační nabývá občanstv
truchlivé jistoty, že jeho břemena na vojsko na
r. 1905—1906 vzrostla na sumu v pravdě
strašnou a již teď má bezpečnost, že novým zá-
konem vojenským jich přibude ještě více.
Ale na druhé straně není slyšeti pranic o
tom, že by vojenská správa chtěla anebo po-
mýšlela navzájem učiniti něco pro lid, že by
uskutečniti hodlala zásadu: „stejné povinnosti,
stejná práva“ — alespoň pomalu, částečně a
postupně.
Dnes odbýval se řádný rozpečet. O něm
promluvil za české delegáty dr. Panlůček.
Tenem sympatickým, formou mírnou, ale věcně
rozhodnou, vyložil poměr armády k národu če-
skému, k mužstvu, k důstojnictvu, k obcím a
obyvatelstvu vůbec. Po všech těchto stránkách
dokázal smutné faktum, že jest armáda stálým
a velkým dlužníkem naším a že splátky na tento
dluh jsou jejím vlastním interessem. Dovodil,
že nic naplat nejsou reglementy, reservátní
výnosy, zůstanou-li mrtvou literou. Pověděl
s rozhorlením a nevoli ministru, celému štábu
i vysokým důstojníkům, kteří stáli kol něho a
které apostrofoval, že ostentativně urážejí se
city národa českého a žádal energicky nápravu,
připomínaje jim, že nikoliv uniforma a nikoliv
armádní němčina jsou zárukou jednoty armády.
nýbrž stejné nakládání se všemi národy.
doktor
Panlůček
Pešť
22
article
Velice zevrubně pojednal zástupce měsla
Prahy o reformě trestního řádu vojenskéhoa
formuloval právní a jazykové podmínky řádnéa
uspokojivé opravy, Klada zvláště důraz na úst-
nost a bezprostřednost, prohlásil pak, že nový
tento řád, kdyby vyhovoval jen Němcům a MMa
ďarům, anebo dokonce jen Němcům, byl by
pro většinu obyvatelstva monarchie nepřijatel
ným a nebyl by pokrokem, nýbrž jen zhoršeným
vydáním řádu dosud platného.
Cokoliv žádal dr. Pantůček, jenž opětně
osvědčil se zdatným tlumočníkem našich potřeb
horlivým pracovníkem ve všech oborech, ve
kterých působí, jsou věci nejen skromné a splni
telné, nýbrž samozřejmé. O takové věci mu-
síme my Čechové teprve bojovati celá de
sitiletí!
Del. dr. Nowak papouškoval pe dru
Pergeltovi, že vláda nadržuje nám, že vydala
svůj známý reservátní výnos a ke všemu ještě
že vydán byl zvláštní výnos pro sbor pražský
Naříkal, že jsou Němci roztrpčeni, Čechové pak
nenasytni. Dokud p. Nowak a jeho soudruz
nedokáží, že vojenská správa učinila něco, co
jest křivdou pro Němce, zůstanou jeho žaloby
planou frásí. Vydán byl sice výnos zvláštní, ale
s tímto výnosem jest to tak, jako se základním
zákonem státním. Tímto jest zaručena naprostá
rovnost našeho jazyka ve všech odvětvích správy
státní, ale žel, také ta dosud provedena není.
Němec
Pantůček
Čecho
Del
doktor
Nowak
Pergelt
Praha
23
article
Ve stručném proslovu del. dr. Fořt do
poručoval petici, podanou svazem rakouských
mlynářů, ve které se žádá, aby vojenská správa
na mlýny, které tolik trpí konkurencí uherskou,
vzala náležitý zřetel. Resoluce, jím navržená
byla celou delegací přijata.
Ministr vojenství polní zbrojmistr Pit-
reich naproti del. Nowakovi prohlásil, že ar-
mádní správa vydala svůj reservátní výnos a
zaujala své stanovisko v jazykové otázce po
dlouhé a zevrubné úvaze poměrů skuteč-
ných a na tomto stanovisku že setrvá, poně-
vadž jest povinna vyhovovati jednotlivým ná-
rodům a jich citům stejně, jako na druhé straně
miti na mysli potřeby vojenského
výcviku. Prohlásil, že cokoliv proslovil v po-
slední kampani delegační, zůstává jeho vodítkem
nadále a projevil naději, že vlny národnostních
zápasů se zkonejší. Pokud jde o nový trestn
v drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 9 h
. . . za 2h
os peladlní
Ve flialkách na venkově:
rapní číslé. . . . . . . . 10 h
sdpelední
. . . . . . . S h
Inserá ty
plati se hotevě nnpře
Přudplncení a lnsesty přijímá sdmini-
stracu v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redlakee
tiskárna s ezpedice „Národnich Lásta“.
Rukoplsy se novraceji.
Nowak
Národnich Lásta
24
article
řád vojenský, sdělil, že dle sděleni uherské vlády
začnou o něm nové porady. Dodal potom poně-
kud humoristicky: „co jest nám naplat hotový
trestní řád, když není parlamentu, který by ho
projednal?“ Delegáti jedni se smáli, jiní při-
zvukovali. A přece jest výrok ten naprosto bez-
podstatný. Pan min. Pitreich ukazoval patrně
na nynější obstrukci. Obstrukce trvá ve vídeň-
ském parlamentě sedm roků. O reformě vojen-
ského řádu pracuje se však již déle 40 roků.
Vojenská správa měla tudíž dosti času, aby toto
dílo zákonodárné vypracovala a parlamentu před-
ložila. Ostatně může býti vyčkáno, j aké bude.
O podrobnostech ministr Pitreich úplně po-
mlčel.
Zejtra bude se delegace zabývati mimořád-
ným 100millionovým úvěrem. Rozprava dlo
všeho bude velkou.
Pitreich
25
article
Z Pešti, 30. května. (C.-B.)
Rozpočtový výbor rakouský sešel se
o 1/210. hod. dopol. před plenární schůzí a jednal
o zprávě námořního výboru uherského o mimořád-
ných úvěrech, která — jak známo — liší se od pří-
slušných usnesení rozpočtového výboru rakouského.
Výbor přistoupil k usnesení uherského námořni-
ckého výboru.
Plenární schůzi zahájil předseda ryt. Ja-
worski o 10.45 hod. dopol.
Mezi došlými spisy je Schalkovo ozná-
mení, že pro nemoc vzdává se mandátu a zpráva,
že na jeho místo povolává se náhradník Peschka.
Mezi dotazy je Nowakův po vydání sazeb
na dříví na labském překladišti a v obchodu se
Saskem, po odstranění nedostatků na staňkovické
střelnici a podporování rakouského průmyslu v za-
braných zemích.
Delegace rokovala o vojenském rozpočtu
a zahájil debatu ref. del. bar. Walterskirchne
jeho doporučením, oznámiv zároveň, že rozpočtový
výbor usnesl se navrhnouti za rokování o námořním
rozpočtu resoluci s přáním, by příští delegace po-
starala se, aby rozpočtový výbor hned po svém usta-
vení zvolil odbor, jemuž by se přikazovaly ku pro-
zkoumání vojenské a námořní dodávky, také proto,
aby zjistilo se, dodržuje-li se zejmena kvotové úča-
stenství obou států.
Schalkův
Peschek
Nowakův
Pešť
Sasko
26
article
Del. dr. Pantůček: Slavná delegace! Hlásím-li se
k slovu, nečiním to, že bych si troufal nějakou novou
pravdu objeviti nebo zcela originální myšlenku pro-
nésti. Však jsou určité otázky, o kterých nelze dosti
často hovořiti a jsou jisté nezvratné pravdy, které
třeba stále a stále opakovati, aby v Rakousku neupadly
v zapomenutl.
K pravdám takovým patří i ta, že Rakousko není
obýváno jen národností jedinou, nýbrž četnými men-
šími kmeny národními, že všechny tyto národy v Ra-
kousku sídlící nejen polohou své otčiny, nýbrž i tisíci-
letou jednotností hospodářských i jinakých zájmů na
sebe jsou poutány a že blaho a spokojenost všech
těchto národů stát dohromady tvořících znamenái
blaho a velikost státu sama.
Z toho plyne dvojí: jednak že rakouské soustálí
chce-li vyhověti svému vznešenému historickému po-
slání, musí všem národům, kteří území jeho obý-
vají i příště obývati musí, skytati stejně teplý
krb i stejně milý domov, jednak že i všichni
národové tito v Rakousku podmínky svého svobod-
ného národního, hospodářského, kulturního rozvoje hle-
dati a nalézti mají.
Český národ neuzavírá se poznání, že může i
v rámci říše rakouské — předpokládaje, že tato svoji
vůdčí ideu náležitč pochopí — dojíti splnění svých
politických tužeb a proto nepřeje si seslabení sily
státu tohoto jako takového.
Z důvodu toho nejsou také zástupci českého ná-
roda zásadně proti silné armádě, vědouce, že armá-
da jest nejen známkou síly, nýbrž i prostředkem k je-
jímu osvědčení v dobách potřeby. Jestliže přes to pro-
náší své votum proti povolení rozpočtu vojenského,
protestují proti novým břemenům vojenským, jest
důvody tohoto jejich chování hledati jinde, než v zá-
sadném nepřátelství vůči militarismu.
Del
doktor
Pantůček
Rakousko
kulturní rozvoj hle
27
article
Již shora jsem připomněl, že nejen všichni ná-
rodové rakouští mají v Rakousku viděti svoji budouc-
nost, nýbrž že také stát sám všem těmto národům,
kteří dohromady i vedle sebe území jeho obývají, má
poskytnouti stejně ochrany jejich národnosti a jim
všem stejnou dáti možnost, by se samostatně
národně hospodářsky, duševně i kulturně mohli vy-
víjeti.
Jest tudíž mezi státem s jedné a každým z národů
rakouských s druhé strany jakýsi poměr bilaterální,
oběma stranám práva i povinnosti ukládající.
Poměr tento vyhledává, aby stát, žádá-li od svých
národů, by splnily povinnosti, pro ně z tohoto po-
měru piynoucí, sám svým závazkům vůči těmto ná-
rodům dostál, tedy, žádá-li od nich daň z krve i statků,
aby sám také jim dal úplatu vzájemnou, záležející
v ochraně a pěstění jejich národnosti a v rovné pod-
poře jejich vývoje
Povinnosti této stát rakouský vůči národu če-
skému zadost nečiní a nečinil.
Nechci jíti pro důkazy na pole politiky vnitřní
a dovozovati, že i zmatky vnitropolitické, které nyní
říši pustoší, pokrok hospodářský podlamují, význam
stálu oslabují a jeho finance ohrožují, jen v tom jedině
mají svůj původ, že stát oněm samozřejmým povin-
nostem svým vůči českému národu nevyhovuje.
Zde chci jenom toho si povšimnouti, že takéi
správa vojenská v působišti jí vykázaném málo, ne-li
ničeho neučinila, co by mohlo český národ přesvědčiti,
že stát chce dle své povinnosti všech národností si
stejně vážiti a všechny jazyky zemské stejně pěstovati.
Rakousko
28
article
Máme sice známé ustanovení § 21. odsl. 247. III.
dílu služebního regiementu, ukládající veliteli, by
zvláštní zřetel obracel k národnosti svého pluku
a podstatu její zevrubně hleděl pochopiti, máme také
i reservátní výnos nynějšího ministra války, v němž
způsobem všeho uznání hodným klade se důraz na
pěstění řeči plukovní.
Však co prospějí nám nejlepší ustanovení a nej-
krásnější výnosy, zůstanou-li v praxi mrtvou literou?
Nestačí jen ustanoviti, že důstojníci mají s muž-
stvem v řeči tohoto obcovati i v tomto jazyku je vy-
učovati, nestane-li se opatření, aby se tomuto ustano-
vení mohlo vyhověti. Bohužel stalo se v ohledu tomto
dosud velmi málo.
Co se zejmena Čech dolýče, jest dávnoletým zvy-
kem, že čeští důstojníci nikoli k českým, nýbrž k ně-
jakým cizím plukům jsou přidělováni, aniž by opě-
tovaným jich prosbám za přeložení do jejich vlasti
bylo kdy vyhověno. U českých pak pluků slouží dů-
stojníci cizí, jazyk mužstva buď vůbec neovládající,
nebo tak málo, že o styku jejich s mužstvem v řeči
tohoto nelze mluviti.
Těch několik málo českých důstojníků, kteři tu
zbudou, nepadne na váhu, nejen pro jejich nepatrný
počet, nýbrž i proto, že ani nesmí česky mluviti hud
že jest jim to přímo od představených zakázáno, nebo
že se báti musí, aby nebyli, mluvíce svým rodným
jazykem, hned vyhlášeni ne-li za štváče, alespoh za
rušitele kollegiální shody.
Zda lze za okolností těchto za to míti, že by bylo
lze náležitého pěstění jazyka a národnosti českého
mužstva od vojenské správy se nadíti?
Nejlepší jsou poměry, pokud jde o poměr vojska
k obyvatelstvu civilnímu a civilním orgánům.
I tu nevidíme snahy šetřením národního citu
a vhodným používáním českého jazyka přesvědčiti
Čo