ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6a7f55c0-7129-11dc-82b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 36, person 67, work 5, org 11
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 31. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 149.
4 masthead
pár dry se
5 masthead
2 K 30 u nki ho Poštou: nánt bis . . . . 9 K 60 s erojt zlsilken na rbnee ke n alnrt 1 á
Pošta
6 masthead
Nn ranní a odpol. Hinty přel,lácí se v Praze v aduuinistrael s měsíc p ětrrii lel s dvoji čonáškeu a nbee nantkta . . : . 7 K oo va álislkácht
Praha
7 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 30. května. (C.-B. Dopisovatel »Rus. tel. agent.« sdě- hje z Mukdenu ze včerejška Hledé k tomu, že ruské posta- vení na jihu od Kiněu nemohlo býti hájeno bez podpory jiné, mělo toto jen demonstrativní ráz. Bylo vyzbrojeno jen děly, Číňa- nům 1900 odňatými a opatřeno jen nemnohým střelivem. Obsazeni posic těch Japonci, jež provázeno bylo pro ně velikými ztrátami, ne- změnilo nie na celkové si- tun ci. Z Nov. Yorku, 30. května. (C.-B. Reut. kancelář« sděluje: Dle zpráv došlých do Washingtonu, byla z Ja ponska odeslána nová divise vojska Soudí se, že tato má za účel zadní voj ruský na severovýchodu Ko- reje obklíčiti, a ruskou jízdu, jež hrozí přerušiti spojení s armádou gen. Kurokiho, od ostatních vojů ruských odříznouti. Z Londýna, 30. května. »Times oznamuje z Vejhajveje: Generál stössel dostal rozkaz, aby hájil každou píď půdy mezi Port Artu- rem a Kinču, aby takto zdržel hlavní útok Japonců proti Mukdenu. Protože nyní hlavní význam pro Kuropatkina má: získat čas, proto zřídil Stössel co nejrychleji celou řadu opevněných posic, ze kterých generál Oku po šestidenních bojích dobyl s velkými ztrátami jen první. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Kinč Japonec Mukden Petrohrad Rus York Washington ko Londýn Times
8 article Nová dějství ve válce rusko japonské.
Nová dějství ve válce rusko japonské. Krvavou bitvou u Kinču, kterouž ukončen třídenní, nad míru tuhý zápas posádky port arturské s třemi divisemi japonskými o nejužší převlaku poloostrova Liaotunského, na jehož jižním cípu chrání rozsáhlá a mocná pevnost ruská proslulý přístav Port Artur — zahájeno ve velkém válečném dramatu rusko-japonské války nové z míry napínavé dějství. Hodlají Japonci pustiti se v řádné oblehání a dobývání pevnosti portarturské, anebo ji chtějí toliko sevříti a pozorovati na souši i na mo za stejným asi účelem, jako obléhali Němei r. 1871 pevnost francouzskou Mety, zatím eo hlavním svým vojem táhli na Paříž? Není dosud úplně jasno, proč vlastně po vílězné své bitvě na Jalu zahájili tak náhle na celé čáře pochod svůj proti hlavnímu táboru Kuropatkinovu u Liaojanu. Příčiny udávají se kolikeré. Neschůdnost trvalými dešti rozmoklých cest horskými průsmyky a lesy, proniknuti silných kozáckých sotní mezi různo postupujíeí křidla armády japonské, konečně obava, aby naposled létací sbory kozácké nedoslaly se jim do zad na dopravní čáru a nezaskočili postupu- jíeí armádě japonské její přívoz proviantu. —
Liaotunský Artur Japonec Němei Paříž Jal Kinč Kuropatkinovo Liaojan
9 article
Buď si jak buď, ze všeho je patrno, že ne troufali si Japonci kořistiti ze svého, těžee vy- koupeného vílězství na Jalu, neulevujíeím postu- pem proti hlavní, soustředěné sile ruské posice v Mandžursku, nýbrž opatrně zastavili se na třetině cesty, vyčkávajíce nepochybně dalších posil pro sebe, než odváží se bitvy rozhodné s nepřítelem. klerý podal důkazy takého thermopylského hrdin- siví. V Tokiu asi válečná rada japonská po zku- šenostech na Jalu rozumně uvažovala: když taková hrstka Rusův dovedla čeliti naší desatero- násobné přesíle odporem tak dlouhým a heroickým, jaké armády přesilné bude nám teprve zapotřebí na hlavní bitvu u Liaojanu pivítá-li nás tam Kuropatkin v opevněném po- slavení silou asi 100.000 Rusův? Jakkoliv tedy v první chvili po svém vítězství na Jalu Japonci čile vykročili ku předu na západ po třech silni- eích: levým křídlem směrem na Hajčen, slředem na Liaojan, pravým křídlem pak pak na Mukden, náhle a záhy zastavil se jako přimrazeni na pochodu a počali zatím horlivě vyloďovat jinou (druhou) a rmá d svou, daleko na jihu, u Byčeva na východním
Japonec Rusův Jal Tokio Mukden Rusův
10 article
břehu poloostrova Liatunského, která silou 60.000 mužův obrátila se čelem nikoliv na sever proti Kuropatkinovi, nýbrž na jih proti — pevnosti portarturské. Když se ne- podařilo sebe četnějšími útoky loďstva japon- ského dobýti přístavu portarturského od moře pokoušejí se nyní Japonci o ztečení tvrzí port- arlurských se strany severní na pevnině. Dnem 20. května zahájili tuto svou výpravu, avšak jedva dostihli po čtyřech dnech stanice k in- čuské, 10 hodin cesty severně před Port Artu- rem, již tu vrazili na první krutou překážku : na úpatl hory našanské očekávalo je 10.000 Rust s 50 děly a nedbajíce šesteronásobné přesily ne- přilelovy kladli po 3 dny (24.—26. května) takový velkolepý odpor, že všechna divosmělá prudkost válečníkův japonských do posledka o něj se tříštila. Nechť plýtvali japonští generálové životy svého mužstva až děsno, nechť přes barrikády padlých svých houfů posílali stále čerstvé pra- pory v nové útoky — Rusové vydrželi po šeslnáete hodin v nerovném vražedném boji, odrážejíce posléze muž proti muži nájezdy jeponské, až posléze vystřílivše poslední ná boje
Liatunský Japonec Port
11 article
svých děl a pušek — a pobivše plno šestinu armády nepřátelské, dal se na ústup, krok za krokem k Port Arturu. Japonci sami doznávají, že ztratili v neslýchaně krvavých těch bojích od Kinču po Nuanknanlin na 3500 m., mezi nimiž nesmírný počet důstojníků, avšak zprávy anglických a francouzských pra- menův odhadují ztráty japonské výše 10.00 mužův, ruské zprávy pak dokonce na 12.000 mužův. A jaký jest strategický význam ví tězství s takými obětmi hroznými vykoupeného Japoncům strannící Reuterova telegrafní kan celář sice tvrdí, že prý se Rusové již nehodlají postaviti Japoncům v poli, nýbrž ustoupiti zcela za hradby po tarturské, tak že Japonci až k samým tvrzím jejich mají nyní dráhu — v délce 10 kilometrů volnou. Dejmež tomu — ač věrohod- ných zpráv dosud není — však tím ještě na- prosto není osud pevnosti portarturské roz- hodnut a svrchovaně směšné jsou jásavé bramar- bariády semitských těch »strategů« na Temž i Dunaji, klábosících o brzkém pádu Port Arturu. v týdnu, nejdéle ve 14 dnech, načež prý se ihned započne společná akce tří armád japonských proti Kuropatkinovi! To věříme, že by si v Tokiu takový pěkný vývoj věcí srdečně přáli. Avšak za jedno Rusové nejsou Číňany a za druhé dnešní ruský Port Artur jest docela jinou pevností než byl onen čínský před desíti lety, jehož tenkráte Japonci hravě dobyli. Dnešní ruský Port Artur jest proti severní, po- zemní straně chráněn neméně než 16 tvrzemi na vysokých skalních hřbetech do polokruhu postavenými a nejlepším děly ozbrojenými.
Port Japonec Rus Artur Číňan Dunaj mužův
12 article
Tvrze ty, mezi nimiž tři vynikají zvláště velikými rozměry, jako výškou hradeb svých, hájiti bude na 18.000 mužů chrabrého vojska, zásobeného střelivem jako potravinami na mnoho- měsíční obležení s dostatek. Kterak jest ale Port Artur se strany námořní opevněn, dokázal věru čtýřměsíční úsilovný a přece vž dy marný bombardement, jenž stál Japonce tolik munice a tolik — lodi válečných. Nejen drahného času, nejen obětí neskonalých, ale i polykratského štěstí potřebují Japonci k dobyte Port Arturu. A při tom nejsou ani na hodinu jisti, co podnikne — Kuropatkin. Zda vydrží klidně ve své každým dnem silnější a silnější posici u Lisojanu, či nevyšle-li čásť své armády do zad Japoncům k osvobození Port Arturu? Vskulku jde pověst, že prý již vyslal. Na všechen způsob — jak jsme již řekli — začíná v dramatu na dalekém Východě nová scenerie, nové dějství, snad napinavějšía důležitější všeho posavadního.
Artur Japonec
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. května. (Svolání zem- ských sněmů.) Novinářské zprávy o le- tošním zasedání zemských sněmů se značně roz- cházejí. Když byla říšská rada odročena, tvrdilo se, že zemské sněmy se sejdou počátkem pod- zimu, tedy někdy v září. O sněmu království če- ského projevene pochybnost, bude-li letos vůbec svolán, nebude-li dříve odstraněna německá ob- strukce. Pak se vyskytla zpráva, že se sněmy sejdou již v červnu, poněvadž vláda chce svolati říšskou radu počátkem října, aby si vymohla schválení půjčky na potřeby vojenské. S jiné strany ozvalo se tvrzení, že v červnu bude svolán pouze sněm království českého, kdežto ostatní sněmy se sejdou až na podzim. Dnešní „P. T.“ dovídá se naproti tomu, že se vůbec nepomýšlí svolati sněmy na červen a že tedy i sněm krá- lovství českého může se sejíti až v září. Otázka svolání zemských sněmů nevyšla tedy, jak vy- svítá z těchto různých zpráv, ještě ze stadia kom- binací. V Praze, 30. května. (Rozpravy s ra- kouskými delegáty.) Mínění různých rakouských delegátů o situaci a provedení uher- ského vyrovnání pomocí § 14., otištěná dle „Budap. Hirlap.“ ve včerejším našem odpoled- níku, doplňujeme ještě hlasem dra. Fořta jenž mluvil hlavně o placení hotovými. Dr. Fořt má placení hotovými za nebezpečné jak pro Ra- kousko, tak i pro Uhry. Hotovými mohou platiti jen velké, bohaté, hospodářsky silné státy. Ma za pouhý sen, domnívají-li se v Uhrách, že na- stane pro ně výhodnější položení, jakmile se začne platiti hotovými. Mohlo by se naopak státi, že by pod libovolnou záminkou státní papíry obou států začaly náhle klesati a nastal by tím všeobecný úpadek.
doktor Fořt Praha Uhry Ma
14 article
V Praze, 30. května. (Státní půjčka a § 14.) V nejasných výkladech rakouského mi- nistra financí Böhm-Bawerka v delegačním roz- počtovém výboru nevidí také „Pester Lloyd“ nie jiného, než zastřený pokyn, že rakouská vláda jest již odhodlána utéci se opětně k § 14. jestliže parlament neučiní sám opatření stran úhrady millionů, žádaných vojenskou správou. Vláda neuzavře však v takovém připadě půjčky založené, poněvadž taková půjčka, stojíc pod dozorem komise pro státní dluhy, mohla by býti uzavřena jen se svolením parlamentu a uteče se tedy k dluhu nezaloženému, na nějž komise nemá vlivu meritorního, nýbrž jen mani- pulační. „Ministr — píše „P. L.“ — neoznámi to sice výslovně, ale poukázal na tuto možnost svou zmínkou o § 10. Nevadí, že nemluvil o dluhu nezaloženém; výroky jeho byly vesměs neurčité. Jen poukázal na to, co dle ml- nění vlády pokládá se za zákonité a tedy také za možné. Byl to tedy — dodává „P. L.“ — pokyn klackem pro parlament, aby si byl vědom svých povinností a vyřídil v čas vládní před- lohu.
Böhm Lloyd Ministr P L Praha
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30. května. Generál Puzyrevský zemřel. Ve Varšavě tyto dny zemřel gen. Alexand Kazimírovič Puzyrevský mrtvicí srdce ve věku 59 let. Byl to jeden z nejvíce vynikajících stra- tegů ruských v době přitomné. Praktické zá- sluhy dobyl si organisaci soustavy obrany celé západní hranice ruské, zvláště království pol- ského, jako teoretik proslul vojenskými spisy, z nichž nejznámější jsou »Válka rusko-polskár a »Somosierra«. Trefný úsudek, úplná nestran- nost v traktování předmětu a sloučená s tím spravedlivost jsou vedle důkladné znalosti věci velkými a nepopíratelnými přednostmi jeho děl. Generál Puzyrevský byl v posledních třeeh létech vojenským pomocníkem varšavského gen. gubernátora Čertkova a před tím náčelníkem štábu varšavského vojenského okruhu. Když car Mikuláš II. byl ještě následníkem trůnu, generál Puzyrevský byl jeho vojenským instruk- torem. Tehdy vyvinul se mezi učitelem a žákem srdečný poměr, který trval až do smrti učite- lovy. Puzyrevský byl považován za příštího ge- nerálního gubernátora varšavského. Byl již po otci pravoslavný Polák, s Poláky nikdy jinak nemluvil, než polsky.
Puzyrevský Válek čertkův Mikuláš II Polák Praha Varšava poloský
16 article
Rusko a Nťěmecko. »Berl. Tageblatt« se dovidá, že v Petro hradě konala se ministerská rada, jíž car před- sedal hned po svém návratu z cesty. Jednalo se o to, aby na bojiště byl poslán sbor granát níků, ležící ve Varšavě a divise polské jízdy Car byl pro tento plán a velmi chválil vybrané a zdatné pluky z království polského. Ministn vojenství tomu odporoval řka, že nelze z dostatečnou záruku mirumilov nosti Německa považovati dosa- vadní ujišťování, dané pouze sou- kromě. Zmíněný list podotýká: Není pochybnosti, že ruská hranice naproti Némecku nej spíše může býti prosta vojska. Anglický odpor proli militarismu. Všechen tisk anglický — také vládní, mim jediný »Morning Post« — odmítá rozhodně podnět vojenské reformní komise na zaveden všeobecné povinnosti branné (o návrhu tom zmí- nili jsme se podrobněji již v čísle nedělním) »Daily Graphie« podolýká, že Anglie zbavila by se tak jedině výhody, kterou má nad svými soupeři hospodářskými. Liberální »Daily Newse praví dokonce, že jest to návrh přímo ne- stoudný a že vojenská správa zůmyslně nechala dobrovolnický sbor zehátrati, aby měla záminku pro návrh taký. Sám imperialistický »Daily Chroniele« zve návrh ten nepraktickým, ač sym- ptomatickým pro záměry některých kruhů. Ve- řejnost anglická obává se nových nákladů vytýká, že byla ošálena, poněvadž své doby byly povoleny nové obrovské náklady na roz množení loďstva jen v předpokládání, že stač to k obraně země bez nových výdajů na vojsko pozemní.
Berl Petro Rusko Varšava Německo Anglie Morning Post Daily News Daily Chroniele Daily Graphia
17 article
Ohlas francouzských debat o Vatikánn v Italii. Italský tisk těší se z toho, že světské nároky papežské stolice doznaly ve sněmovn francouzské odmitnutí a porážky. »Tribunae praví, že Ilalie této služby franeouzskému ná- rodu nikdy nezapomene. Dle »Italie« pravil prj papež v sobotu k jistému biskupu: »Žádají ode mne hlavu »Merrya«, ale dříve by musili ji odejmouti mně.« Papežský »Osservatore Romano« popírá Deleasséovy vývody sněmovní. Zvláště výrok, že papežská nota vměšovala se do záležitosti ryze francouzské. Nota netýká se vnitřních věci Francie: nezadatelná prý ale práva papežské stolice na Řím jsou otázkou světové poli- tiky. Nepravdou jest také, že Merry chtěl věc protahovati: naopak, chtěl ji vyřiditi v jediné hodině, ovšem ale písemně. Události prý uká- zaly, že papežská stolice osvědčila důstojnou pevnost a že vláda francouzská hledala jen zá minku, aby dospěla k cíli předem vytknutému že však zvolila záminku nejnešťastnější, nejne- upřímnější a nejneslušnější, poněvadž vystoupení její příčilo se všem zvykům diplomatickým. Az potud list vatikánský. Španělská vláda odložila protestní notu pa- pežskou proti římské návštěvě Loubetově a aeta. Nyní pokládá se cesta Alfons a XII. do Paříže za zabezpečenou. Také bý- valý ministerský předseda špa- nělský, Silvela, vyslovil se pře neshody v otázce marocké roz- hodně pro sbližení s Francií.
Ilalie Deleasséův Noto Merry Alfons Francie Řím Paříž Osservatore Romana
18 article Belgické volby sněmovní.
Belgické volby sněmovní. Včeravykonané volby za polovinu vystupu- jících členů senátu a sněmovny poslanecké měly klidný průběh. Liberálům přibylo mandátů, ale klerikálové vládní většiny nepozbyli. Nicméně většina ta ze 26 hlasů v sněmovně poslanecké klesla přece na 20 hlasů. Liberálové dobyli ve sněmovně poslanecké tří míst na katolické většině, čtyři na sociali stech a jednoho na křesťanských demokratech V senátě dobyli liberálové dvou míst na většiné klorikální.
senát
19 article Velkovévbda meklenbursko-střelický zemřel.
Velkovévbda meklenbursko-střelický zemřel. Velkovévoda meklenbursko-střelický Bedřiek Vilém zemřel po mnohotýdenní chorobě měchýře Bedřich Vilém narodil se r. 1819. Studoval na universitě v Bonnu. Roku 1843 zasnoubil se s anglickou princeznou Augustou Karolinou, roku 1860 nastoupil vládu po svém otci a pro hlásil se rozhodně pro starý feudální slib. By doktorem oxfordské university a pruským gene- rálem jízdy. Na trůn po něm nastupuje syn jeho velkovévoda Adolf Bedřich, jenž narozen jest roku 1848 a od roku 1877 ženat s an- haltskou princeznou Alžbětou. Má s ní dva syny, z nichž nejstarší, nynější následník Adol Bedřich, narozen jest roku 1882, a dvě dcery z nichž mladší provdána jest za následník černohorského.
Vilém Bedřich Vilém Augusta Adolf Bedřich Alžběta Adol Bonn oxfordský univerzita
20 article
Nebezpečí anglické výpravy fibetské. Pařížské »Patrii« sděluje se z Londýna V úřadu zahraničném mají veliké obavy ve pří- čině stavu věcí v Tibetu. Ministr Lansdowne měl opětně rozmluvy o tom s místokrálem indi- ckým lordem Curzonem. Tento chtěl původně sám výpravě, aby využil nynějších rozpaků Ruska, ale nyní jest znepokojen tvrdošijným odporem Tibetanů, ozbrojených puškami a děly nejnovějších modelů a podněcovaných knězi fa- natickými. Rusové sami pak netají nevoli nad výpravou tou, zasahující do sféry zájmů jejich. V Londýně se dokonce domýšlejí, že Rusko Ti- betu pomáhá. Mimo to ruská armáda, jež bere kozáky ze všech posic svých pohraničných, čítí v řadách svých deset tisíc Tibeťanů nejzdatněj ších. Zahraničný úřad anglický rád by věděl zdaž Rusko těchto 10.000 ozbrojenců tibetských pošle zpět do vlasti. Rusko mělo by k tomu právo, neboť vojáci ti nepřestali býti Tibeťany Nelze si ale ani představiti potíže, jež by z toho vznikly výpravě anglické, a v Londýně by v tom viděli výpad Ruska proti sobě. Jest sice otázka. zdaž ruská armáda v nynějším boji s Japon- skem může těchto 10.000 Tibeťanů postrádat ale při nynějším napjetí anglo ruském, míní do- pisovatel francouzského listu, lze se nadít všeho.
Lansdowne Curzon Rus Tibeťan Londýn Rusko Patria
21 article Delegace.
Delegace. Z Pešti, 30. května. (Zvláštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Ministerstvo vojenství má své příjmy roz děleny na čtyři přihrádky: řádný rozpočet, mimo řádný rozpočet, dodatečné úvěry a nové úvěry Lidu jest tento rozvrh naprosto lhostejný. Tomu záleží jen na tom, kolik platí sumárně. Z ny nější kampaně delegační nabývá občanstv truchlivé jistoty, že jeho břemena na vojsko na r. 1905—1906 vzrostla na sumu v pravdě strašnou a již teď má bezpečnost, že novým zá- konem vojenským jich přibude ještě více. Ale na druhé straně není slyšeti pranic o tom, že by vojenská správa chtěla anebo po- mýšlela navzájem učiniti něco pro lid, že by uskutečniti hodlala zásadu: „stejné povinnosti, stejná práva“ — alespoň pomalu, částečně a postupně. Dnes odbýval se řádný rozpečet. O něm promluvil za české delegáty dr. Panlůček. Tenem sympatickým, formou mírnou, ale věcně rozhodnou, vyložil poměr armády k národu če- skému, k mužstvu, k důstojnictvu, k obcím a obyvatelstvu vůbec. Po všech těchto stránkách dokázal smutné faktum, že jest armáda stálým a velkým dlužníkem naším a že splátky na tento dluh jsou jejím vlastním interessem. Dovodil, že nic naplat nejsou reglementy, reservátní výnosy, zůstanou-li mrtvou literou. Pověděl s rozhorlením a nevoli ministru, celému štábu i vysokým důstojníkům, kteří stáli kol něho a které apostrofoval, že ostentativně urážejí se city národa českého a žádal energicky nápravu, připomínaje jim, že nikoliv uniforma a nikoliv armádní němčina jsou zárukou jednoty armády. nýbrž stejné nakládání se všemi národy.
doktor Panlůček Pešť
22 article
Velice zevrubně pojednal zástupce měsla Prahy o reformě trestního řádu vojenskéhoa formuloval právní a jazykové podmínky řádnéa uspokojivé opravy, Klada zvláště důraz na úst- nost a bezprostřednost, prohlásil pak, že nový tento řád, kdyby vyhovoval jen Němcům a MMa ďarům, anebo dokonce jen Němcům, byl by pro většinu obyvatelstva monarchie nepřijatel ným a nebyl by pokrokem, nýbrž jen zhoršeným vydáním řádu dosud platného. Cokoliv žádal dr. Pantůček, jenž opětně osvědčil se zdatným tlumočníkem našich potřeb horlivým pracovníkem ve všech oborech, ve kterých působí, jsou věci nejen skromné a splni telné, nýbrž samozřejmé. O takové věci mu- síme my Čechové teprve bojovati celá de sitiletí! Del. dr. Nowak papouškoval pe dru Pergeltovi, že vláda nadržuje nám, že vydala svůj známý reservátní výnos a ke všemu ještě že vydán byl zvláštní výnos pro sbor pražský Naříkal, že jsou Němci roztrpčeni, Čechové pak nenasytni. Dokud p. Nowak a jeho soudruz nedokáží, že vojenská správa učinila něco, co jest křivdou pro Němce, zůstanou jeho žaloby planou frásí. Vydán byl sice výnos zvláštní, ale s tímto výnosem jest to tak, jako se základním zákonem státním. Tímto jest zaručena naprostá rovnost našeho jazyka ve všech odvětvích správy státní, ale žel, také ta dosud provedena není.
Němec Pantůček Čecho Del doktor Nowak Pergelt Praha
23 article
Ve stručném proslovu del. dr. Fořt do poručoval petici, podanou svazem rakouských mlynářů, ve které se žádá, aby vojenská správa na mlýny, které tolik trpí konkurencí uherskou, vzala náležitý zřetel. Resoluce, jím navržená byla celou delegací přijata. Ministr vojenství polní zbrojmistr Pit- reich naproti del. Nowakovi prohlásil, že ar- mádní správa vydala svůj reservátní výnos a zaujala své stanovisko v jazykové otázce po dlouhé a zevrubné úvaze poměrů skuteč- ných a na tomto stanovisku že setrvá, poně- vadž jest povinna vyhovovati jednotlivým ná- rodům a jich citům stejně, jako na druhé straně miti na mysli potřeby vojenského výcviku. Prohlásil, že cokoliv proslovil v po- slední kampani delegační, zůstává jeho vodítkem nadále a projevil naději, že vlny národnostních zápasů se zkonejší. Pokud jde o nový trestn v drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 9 h . . . za 2h os peladlní Ve flialkách na venkově: rapní číslé. . . . . . . . 10 h sdpelední . . . . . . . S h Inserá ty plati se hotevě nnpře Přudplncení a lnsesty přijímá sdmini- stracu v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redlakee tiskárna s ezpedice „Národnich Lásta“. Rukoplsy se novraceji.
Nowak Národnich Lásta
24 article
řád vojenský, sdělil, že dle sděleni uherské vlády začnou o něm nové porady. Dodal potom poně- kud humoristicky: „co jest nám naplat hotový trestní řád, když není parlamentu, který by ho projednal?“ Delegáti jedni se smáli, jiní při- zvukovali. A přece jest výrok ten naprosto bez- podstatný. Pan min. Pitreich ukazoval patrně na nynější obstrukci. Obstrukce trvá ve vídeň- ském parlamentě sedm roků. O reformě vojen- ského řádu pracuje se však již déle 40 roků. Vojenská správa měla tudíž dosti času, aby toto dílo zákonodárné vypracovala a parlamentu před- ložila. Ostatně může býti vyčkáno, j aké bude. O podrobnostech ministr Pitreich úplně po- mlčel. Zejtra bude se delegace zabývati mimořád- ným 100millionovým úvěrem. Rozprava dlo všeho bude velkou.
Pitreich
25 article
Z Pešti, 30. května. (C.-B.) Rozpočtový výbor rakouský sešel se o 1/210. hod. dopol. před plenární schůzí a jednal o zprávě námořního výboru uherského o mimořád- ných úvěrech, která — jak známo — liší se od pří- slušných usnesení rozpočtového výboru rakouského. Výbor přistoupil k usnesení uherského námořni- ckého výboru. Plenární schůzi zahájil předseda ryt. Ja- worski o 10.45 hod. dopol. Mezi došlými spisy je Schalkovo ozná- mení, že pro nemoc vzdává se mandátu a zpráva, že na jeho místo povolává se náhradník Peschka. Mezi dotazy je Nowakův po vydání sazeb na dříví na labském překladišti a v obchodu se Saskem, po odstranění nedostatků na staňkovické střelnici a podporování rakouského průmyslu v za- braných zemích. Delegace rokovala o vojenském rozpočtu a zahájil debatu ref. del. bar. Walterskirchne jeho doporučením, oznámiv zároveň, že rozpočtový výbor usnesl se navrhnouti za rokování o námořním rozpočtu resoluci s přáním, by příští delegace po- starala se, aby rozpočtový výbor hned po svém usta- vení zvolil odbor, jemuž by se přikazovaly ku pro- zkoumání vojenské a námořní dodávky, také proto, aby zjistilo se, dodržuje-li se zejmena kvotové úča- stenství obou států.
Schalkův Peschek Nowakův Pešť Sasko
26 article
Del. dr. Pantůček: Slavná delegace! Hlásím-li se k slovu, nečiním to, že bych si troufal nějakou novou pravdu objeviti nebo zcela originální myšlenku pro- nésti. Však jsou určité otázky, o kterých nelze dosti často hovořiti a jsou jisté nezvratné pravdy, které třeba stále a stále opakovati, aby v Rakousku neupadly v zapomenutl. K pravdám takovým patří i ta, že Rakousko není obýváno jen národností jedinou, nýbrž četnými men- šími kmeny národními, že všechny tyto národy v Ra- kousku sídlící nejen polohou své otčiny, nýbrž i tisíci- letou jednotností hospodářských i jinakých zájmů na sebe jsou poutány a že blaho a spokojenost všech těchto národů stát dohromady tvořících znamenái blaho a velikost státu sama. Z toho plyne dvojí: jednak že rakouské soustálí chce-li vyhověti svému vznešenému historickému po- slání, musí všem národům, kteří území jeho obý- vají i příště obývati musí, skytati stejně teplý krb i stejně milý domov, jednak že i všichni národové tito v Rakousku podmínky svého svobod- ného národního, hospodářského, kulturního rozvoje hle- dati a nalézti mají. Český národ neuzavírá se poznání, že může i v rámci říše rakouské — předpokládaje, že tato svoji vůdčí ideu náležitč pochopí — dojíti splnění svých politických tužeb a proto nepřeje si seslabení sily státu tohoto jako takového. Z důvodu toho nejsou také zástupci českého ná- roda zásadně proti silné armádě, vědouce, že armá- da jest nejen známkou síly, nýbrž i prostředkem k je- jímu osvědčení v dobách potřeby. Jestliže přes to pro- náší své votum proti povolení rozpočtu vojenského, protestují proti novým břemenům vojenským, jest důvody tohoto jejich chování hledati jinde, než v zá- sadném nepřátelství vůči militarismu.
Del doktor Pantůček Rakousko kulturní rozvoj hle
27 article
Již shora jsem připomněl, že nejen všichni ná- rodové rakouští mají v Rakousku viděti svoji budouc- nost, nýbrž že také stát sám všem těmto národům, kteří dohromady i vedle sebe území jeho obývají, má poskytnouti stejně ochrany jejich národnosti a jim všem stejnou dáti možnost, by se samostatně národně hospodářsky, duševně i kulturně mohli vy- víjeti. Jest tudíž mezi státem s jedné a každým z národů rakouských s druhé strany jakýsi poměr bilaterální, oběma stranám práva i povinnosti ukládající. Poměr tento vyhledává, aby stát, žádá-li od svých národů, by splnily povinnosti, pro ně z tohoto po- měru piynoucí, sám svým závazkům vůči těmto ná- rodům dostál, tedy, žádá-li od nich daň z krve i statků, aby sám také jim dal úplatu vzájemnou, záležející v ochraně a pěstění jejich národnosti a v rovné pod- poře jejich vývoje Povinnosti této stát rakouský vůči národu če- skému zadost nečiní a nečinil. Nechci jíti pro důkazy na pole politiky vnitřní a dovozovati, že i zmatky vnitropolitické, které nyní říši pustoší, pokrok hospodářský podlamují, význam stálu oslabují a jeho finance ohrožují, jen v tom jedině mají svůj původ, že stát oněm samozřejmým povin- nostem svým vůči českému národu nevyhovuje. Zde chci jenom toho si povšimnouti, že takéi správa vojenská v působišti jí vykázaném málo, ne-li ničeho neučinila, co by mohlo český národ přesvědčiti, že stát chce dle své povinnosti všech národností si stejně vážiti a všechny jazyky zemské stejně pěstovati.
Rakousko
28 article
Máme sice známé ustanovení § 21. odsl. 247. III. dílu služebního regiementu, ukládající veliteli, by zvláštní zřetel obracel k národnosti svého pluku a podstatu její zevrubně hleděl pochopiti, máme také i reservátní výnos nynějšího ministra války, v němž způsobem všeho uznání hodným klade se důraz na pěstění řeči plukovní. Však co prospějí nám nejlepší ustanovení a nej- krásnější výnosy, zůstanou-li v praxi mrtvou literou? Nestačí jen ustanoviti, že důstojníci mají s muž- stvem v řeči tohoto obcovati i v tomto jazyku je vy- učovati, nestane-li se opatření, aby se tomuto ustano- vení mohlo vyhověti. Bohužel stalo se v ohledu tomto dosud velmi málo. Co se zejmena Čech dolýče, jest dávnoletým zvy- kem, že čeští důstojníci nikoli k českým, nýbrž k ně- jakým cizím plukům jsou přidělováni, aniž by opě- tovaným jich prosbám za přeložení do jejich vlasti bylo kdy vyhověno. U českých pak pluků slouží dů- stojníci cizí, jazyk mužstva buď vůbec neovládající, nebo tak málo, že o styku jejich s mužstvem v řeči tohoto nelze mluviti. Těch několik málo českých důstojníků, kteři tu zbudou, nepadne na váhu, nejen pro jejich nepatrný počet, nýbrž i proto, že ani nesmí česky mluviti hud že jest jim to přímo od představených zakázáno, nebo že se báti musí, aby nebyli, mluvíce svým rodným jazykem, hned vyhlášeni ne-li za štváče, alespoh za rušitele kollegiální shody. Zda lze za okolností těchto za to míti, že by bylo lze náležitého pěstění jazyka a národnosti českého mužstva od vojenské správy se nadíti? Nejlepší jsou poměry, pokud jde o poměr vojska k obyvatelstvu civilnímu a civilním orgánům. I tu nevidíme snahy šetřením národního citu a vhodným používáním českého jazyka přesvědčiti
Čo