Strana 2. Číslo 334

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 5. prosince 1900.

komise. A v té zasedá jako předseda náměstek sta- rostův a 12 členů obecního zastupitelstva. Ti rozhodují Proč to pořizovali, když chtěli, aby se konaly pohřby z ústřední síně hřbitovní, odkud, jak p. rada Schwarz pravil, jsou pohřby tak levné? Všimněme si té láce. Samotné upravení katafalku v síni ústřední stojí při pohřbech 1. třídy 55 zl. 50 kr. (111 korun), při po- hřbech 2. třídy 41 zl. 60 kr. (83 korun 20 hal.) Při pohřbech dítek 1. tř. 53 zl. 50 kr. (107 kor.) při 2. tř. 40 zl. 60 kr. (81 kor. 20 hal.) Než toto nepodotýkáme snad proto, abychom zráželi od pohřbů z ústřední síně, nebo víme, že co se z té nádhery při pohřbech v Praze a v ústře dní síni vyzíská, z toho má užitek nejen úřad zádušní, nýbrž i pražské kostely ano i důchod obecní král. města Prahy. Ze šestispřežního vozu platí se totiž obci za koně 15 zl., z vozu na věnce 9 zl. A žei jinak obec pražská má z těch nádherných pohřbů užitek, myslím, že netřeba teprv dopodrobna dokazovati. Obec pražská jest totiž patronem velikého počtu pražských kostelů. Jakožto patron má nejen práva, nýbrž také i po- vinnosti. Nemají-li na př. patronátní kostely dosta- tečného jmění k udržování a hrazení jistých potřeb, jest patron povinen ze svého jmění k tomu přispí- vati. Vétšina kostelů pražských jest passivní, t. j. ty rozličné nadace a fundace, které zbožní předkové při kostelích pražských založilí, nestačí, aby se veškeré vydání na udržování chrámů a jich potřeb krylo.

Rozpočet na r. 1899 páčí tento schodek při kostelích pražských na 11.746 zl. Z čeho se uhražuje tento schodek? Velkou částí z výnosu hřbitovů a příjmů pohřebních. Výtěžek ze hřbitovů olšanských rozpočtěn řečeného roku na 4442 zl., a z hřbitovů malostran- ských na 322 zl.; příjmy pohřební pak na 2900 zl.; v celku tedy na 7664 zl. (15.328 K). Kdyby příjmů těchto, z pohřbů a hřbitovů nebylo, byla by obec pražská co patron nucena část těchto vydání sama hraditi! Jak pak by asi potom ty kostely vypadaly, nechceme prorokovati. A proto, pánové, pomalu s tou výčitkou, že se těmi nádhernými průvody hospodář- ské obecní zájmy poškozují. Dožadují-li se faráři pražští toho, aby své osadníky na hřbitovech olšan- ských dle řádu církevního pochovávati směli, hájejí tím právo své, které jim co katolickým farářům tisíci- letým právem náleží, a doufají bezpečně, že je i nejd. konsistoř v tom podporovati bude, jako doposud to činila. Co pak se průvodů nádherných městem do- týče, máme za to, že se tím nepoškozují nikterak hmotné a hospodářské zájmy obca, nýbrž naopak, že se tím jak obec, tak i rozličné průmyslové a obchodní závody podporují, a že se farářům pražským nejedná jen o zisk a větší příjmy, to dokázali zajisté tím, že ač fara olšanská jest jedna z těch nejvýnosnějších, přece žádný z farářů pražských, ani těch nejchudších, se o ni nehlásil.

Zprávy politické. V Praze, 4. prosince. K situaci. Více než kdy jindy rozepisují se německé levičácké listy o politické vnitřní situaci. Nejvíce následkem toho. že vláda nevyhověla tento- krát jejich diktátu, nýbrž sněm království českého svolala — byť jen i k několikadennímu zasedání. Vláda sama potázala se arciť se zlou. Jmenované listy se na ni vrhají co den a nepřestávají současně jí vytýkati, že drží ne s nimi, nýbrž — s námi Čechy. Vykládají také jí ve zlé, ba prohlašují přímo za zločin, že jmenováno bylo právě pro Čechy ně- kolik finančních radů, kteří prý netají, že jsou pů- vodu a smýšlení českého. A konečně jest prý také nově jmenovaný president vrchního soudu pro krá- lovství české, ryt. Wessely tajným spojencem Čechů, protože přijímaje podřízené úřednictvo, oslovil je nej- dříve česky a potom teprve německy a že prohlásil ve své řeči, že přichází do království českého ze sesterské Moravy.

Hrůza věru pojímá člověka, pomyslí-li, jak ve- likými zločiny zahrnován jest předseda ministerstva dr. šl. Körber od levičáckého tisku, jehož byl až doposud miláčkem a zároveň také nadějí. Možná, že dočteme se v nich co nejdříve, že dr. šl. Körber je potajným českým vlastencem, kterýž obléká se v ča- maru neb snad i v červenou sokolskou košili. Či není do nebes volajícím proviněním, když postaral se o svolání sněmu, aby v několika dnech vyřídil opa- tření zemských potřeb, což mělo se státi již dávno a co přikazují samy ústavní zákony, na kteréž levi- čácký tisk jindy při každé příležitosti poukazuje aje současně při tom vyhlašuje za nedotknutelné palla- dium? A není hrozným zločinem, když jmenováno bylo finančními rady několik Čechů, vynikajících úředníků a pracovníků, protože byli právě na řaděa musili býti jmenováni hlavně proto, že žádných ně- meckých konkurrentů nebylo? A není konečně nej- černějším zločinem, když nově jmenovaný president vrchního zemského soudu neleká se zákonitého po- jmenování »království české« a užívá v první řadě

českého jazyka, kterýž až do r. 1627 byl v království českém jazykem panujícím, jehož až doposud užívá většina jeho obyvatelstva a v němž i každé sněmo- vání musí býti zahajováno, byť i na místě nejv. zemského maršálka zasedal Němec? A slovo »se- sterská Morava?« Můj ty milý Bože! Svazek pouta- jící po staletí tyto země, nedá se nikým popříti, tím méně tedy roztrhovati a nově jmenovaný president vrchního soudu prokázal svým výrokem pouze tolik, že zná historii daleko lépa a má také více taktu, nežli ti, kdož nyní naň proto útočí. Ale vyvozovati z toho, že je zakukleným Čechem, jest hotovým ne- rozumem. Netajíme sice, že bychom si ze srdce přáli, aby nejvyšším sudím království českého byl také konečně jednou upřímný a přesvědčený Čech, tak jako místo jeho zaujímali skoro až dosud vesměs upřímní a přesvědčení Němci. ale spokojíme se ve své skromnosti rádi již tím, když nově jmenovaný president bude mužem naprosto nestranným a k oběma národním kmenům, kteříž obývají toto království, úplně spravedlivým. Němci buhužel tak skromní nejsou.

Nejv. zemský maršálek J. J. kníže Jiří Lobkowiez nezískal si, jak přirozeno, lásky našich německých spolukrajanův, ačkoliv jim sám nikdy ne- ublížil a pokud jest v jeho moci, také nikdy by jim nemohl ublížiti. Nezískal si ji proto, že vždyckya za všech okolností hrdě se hlásil ku svému českému národu, že dbal vždycky jen a jen úplné rovnopráv- nosti a rovnocennosti obou národních, vlasť naši obý- vajících kmenův, a protože tato rovnoprávnost a rov- nocennost byla našemu národu upírána, postavil se již před lety a stojí až do dnes v prvních řadách jeho obránců. Ale nikdy snad neútočil německý le- vičácký tisk na Jeho Jasnost tak, jako činí dnes po krásné, významné a vroucím vlastenectvím prodchnuté řeči, kterouž promluvil v nedělní slavnostní schůzi České Akademie. Rozumí se samo sebou, že všecky nekalé útoky a nájezdy rozdrtí se o čistý a neporu- šený štít nejv. pana zemského maršálka, neboť stojí nad svými politickými nactiutrhači tak vysoko, že může na ně pohlížeti jen — s politováním. Zvláště když ještě větší než nenávist našich národních od- půrců jest láska, jíž k němu chová český lid a to bez rozdílu svého politického přesv dčení. — »Pol.« na příklad píše: »Jenom málo českých šlechticů má tak hluboké porozumění pro věc českého lidu, jako kníže Jiří Lobkowicz, důstojný duševní od- chovanec nezapomenutelného hraběte Jindřicha Clam- Martinice, jenž rovněž tak krásně jako pravdivě vy- tknul povolání šlechty, jak následuje: »Velkostatek

musí podle mého přesvědčení míti pevné kořeny v půdě vlasti; pevné kořeny nejen podle hroudy, nýbrž také v duševním životě, v konání, v básnění a snažení lidu, v jehož středu žije, jemuž patří a jehož jest a býti má trvalým exponentem — exponentem, kterýž minulosti, přítomnosti a budoucnosti propůjčuje výrazu spojujícího.« Malý jen jest počet českých kavalírů, kteří buďto vyrostli z našeho 1du, nebo do něho vrostli, kteří plného vědomí nabyli o poslání, jež tak praegnantně vyznačil hrabě Clam. V tomto malém zástupu jest však kníže Jiří Lobkowicz jedním z nej- pevnějších, nejlepších a nejušlechtilejších. Jestsi vědom svých povinností jako potomek rodu, jehož jméno od staletí zaznamenáno jest velikými skutky na poli umění státnického a duševního vzdělání skoro na každém listě českých letopisů. Cítí v nezt-nčené intensitě utrpení a nátisky našeho národa, napomíná a varuje, jedná li se o to, aby nová křivda byla od něho odvrácena; neskrbí také slovem a skutkem, jedná li se o to, aby osvědčil své radostné účasten- ství na nějaké radostné události národa. Jmenujte jména nejlepších, nikdy nebude chyběti jméno nej- vyššího maršálka. Rozumí se proto jen samo sebou, že J. J. vzal si také z nedělní jubilejní slavnosti Če ské Akademie podnět k tomu, aby nadšenýmia nadšení probouzejícími slovy dal výrazu tomu, co hýbá nejen srdci přítomné vybrané společnosti, nýbrž celým národem a ve všech vrstvách jeho

Doplňovací volby do sněmu morav- ského. Při volbě zemského poslance do sněmu mo- ravského, kteráž konána byla dnes za venkovské obce okresu Jihlavsko-telečského zvolen byl kandidát katolické národní strany P. dr. Stojan 89 hlasy proti 63 hlasům, kteréž obdržel lidovec Povolný. Třetí kandidát dr. Veselý v po- slední chvíli ustoupil od kandidatury. Ze 155 voličů dostavilo se k volbě 152. Dříve zastupoval, jak zná- mo, tuto volební skupinu vůdce lidové strany na Mo- ravě dr. Tuček. — Také na Kroměřížsku byla konána dnes doplňovací volba zemského poslance a také tam lidovci pohořeli. Zvolen byl totiž 68 hlasy kandidát rolnický. Znamení dojista pro lidovce špatné. Moravské voličstvo prohlédlo již více než do- statečně všecko jejich velkohubé vlastenectví a počíná se obraceti k mužům statečné práce, kteří stojí v řa- dách katolicko-národní strany. Blahopřejeme jí k je- jímu dnešnímu úspěchu a přejeme jí zároveň v nad- cházejících volbách říšských hojných úspěchů dalších

Obě sněmovny uherského říšského sně- mu konati budou dnes volbu nového strážce koruny, kterážto hodnost uprázdněna byla úmrtím Jos. Szlavyho. Ve společné schůzi obou sněmoven bude předčítán královský reskript, kterým koruna na- vrhne pro hodnost korunního strážce čtyry osoby. V první řadě bude to člen magnátské směnovny hr. Béla Szechenyi, jenž ovšem bude i zvolen. Ostatní tři kandidatury jsou povahy jen formální. Hr. Béla Szechenyi, rozhodný liberál, jest mladším synem velkého reformátora hr. Štěpána Szechenyiho a plnozrnným aristokratem. Zabýval se dotud otáz- kami většinou uměleckými, v politice hrál důležitou úlohu jenom jednou; tenkráte totiž, když v době zá- pasů církevně-politických působil s velikou rozhodno- stí na prospěch myšlénky liberální. Z toho patrno že předseda uherského ministerstva Széll hledí nej- důležitější úřady a hodnosti v zemi obsaditi jen a jen čistokrevnými liberály. Členové obou sněmoven do- staví se dnes do schůze v nádherných uherských krojích, protože před ní odjedou do budínského hradu, kdež za rozvinutí velikého lesku a za velmi složitých obřadů bude nově zvolený strážce koruny u přítom- nosti císařovy vzat ihned do přísahy. Z dvorního hradu odjedou poslanci a magnáti zas nazpět do par- lamentu. Císař sám odjede hned po složení přísahy nového strážce koruny na trvalý pobyt do Vídně.

»Polské nebezpečí«. »Nordd. Allg. Žtg.« přinesla právě proti Polákům ostrý článek, kterýž jest patrně pokračováním v řadě oněch článků, kte- réž vyšly v posledních dnech pod záhlavím »Pol- ské nebezpečí« v »Berl. Corr.«, kteráž jest redigována v pruském ministerstvu vnitra. V prvním z těchto článků na základě statistických dat upozor- ňováno bylo na rychlé, do oka bijící množení se polského živlu, zvláště ve Westfálsku a ve středním Německu; ve druhém článku poukazováno bylo zase na hospodářský rozmach Poláků v Prusku a pak také na nedostatečné výsledky t. zv. komise osazo- vací. Není pochybnosti, že uveřejnění takovýchto článků znamená nové pronásledování Poláků v Pru- sku a v Německu vůbec, ale důvěřujeme v Boha, že naši polští bratří odolají s pomocí Boží vítězně také tomu.

Nové znamení kulturního boje ve Francii. Kardinál-arcibiskup Langevieux v Remeši, jakož i někteří duchovní jeho diecése byli pro po- rušení městským zastupitelstvem vydaného zákazu, kterýmž zapovězeno bylo konati v den dušičkový městem církevní průvod, smírčím soudem odsouzeni k peněžité pokutě. Anglický parlament zahájen byl sice již včera, ale trůnní řeč bude čtena teprve ve čtvrtek. Ale pochybuje se, že dozvíme se z ní něco určitého o příští budoucnosti jižní Afriky. Pozoruhodno jest, že všichni angličtí politikové zabývají se touto otázkou a že naléhají většinou na vládu, aby chovala se vůči jihoafrickým republikám umírněně. Přimlouvají se také za nejrychlejší ukončení války s Boery. Ve španělské poslanecké sněmovně po- dal dnes finanční ministr předlohu, týkající se úmluvy s majiteli dluhu zahraničního. Bulharské národní sobrání přijalo včera jednomyslně a téměř bez debaty celní tarif, jak smluven byl mezi vládami bulharskou a tureckou. Švýcarské stavovská rada v Bernu schválila z úmluv, přijatých na konferenci haagské, následující: Úmluvu ohledně smírného uklizení mezi- národních sporů, úmluvu stran rozšíření platnosti. smlouvy ženevské pro válku námořní, prohlášení ve příčině metání střel a látek výbušných s balonů, prohlášení úžívání střel, jež šíří dusivé nebo otravné plyny a konečně prohlášení o užívání koulí, jež se snadno v těle lidském rozšíří a sploští.

Volební ruch. Čechy. K oficiálním kaudidaturám národní strany svobodomyslné přibyly opět některé nové. Zejména kandidováni jsou dosavadní poslanci: za městskou skupinu Malá strana, Hradčany, Josefov, Král. Vyšehrad a Holešovice-Bubna inženýr Kaf- tan; za obchodní komoru plzeňskou Max Há- jek, obchodník v Písku, a za venkovskou skupinu mladoboleslavskou hospodářský řiditel Vilém Teklý. Zatím konají se dále volby volitelů v V. a IV. kurii. Celkový jejich průběh znamená značný úpadek sociální demokracie v řadách českého voličstva. V řa- dách německého voličstva sociální demokracie však vzrůstá, byť tu a tam přece jenom pochlubiti se mohla některými úspěchy volebními. Včera o 2. hodině odpolední konala se schůze českých velkostatkářů, které předsedal hrabě Karel Bouguoi. Přítomni byli: Nejvyší mar- šálek kníže J. Lobkowicz, kníže Windisch- graetz, hr. Max Zedwitz, hr. Kolovrat, M. Jan Lažanský, hr. Chotek, bar. Dobřen- ský, dr. šl. Mettal, a velkostatkáři Pabst-