1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 6. května 1913.
Praha
4
article
Barannt a večerní listy
před plátcci se-
v Praze v zdminls
za dtvrt Tota . . . S K —
s dvojl donáškoo
e rie
áno e akdeh
tke
rioa : :
a ma dvají zástl
ree in n h
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
stranách, s přílohou pro venkov
o 18 stranách.
Praha
5
article
Černá Hora přinesla obět
Černá Hora přinesla obět
světovému míru.
Historickou událostí dneška jest nad
lidská soběť, jakou statečný král černohor
ský Nikola přinesl dokonávajícímu již míru
světovému tím, že v posledním okamžiku.
lze tušit po jakém asi zápasu vnitřním! —
rozhodlse povoliti jednosvor-
nému nátlaku velmocí a vydat
osud dobytého Skadru rukám
Evropy.
Prostě a důstojně oznamuje úřadn
zpráva cetyňská tento anticky velký čin
sebezapření:
„Vůči velikému nátlaku Evropy
a nevidouc možnosti, že by pro-
dlouženým odporem bylo lze z této krise
vyjíti vítězně: povolila Černá Hor
včera (4. května) mocnostem a klade
osud Skadru do rukou mocností, Král čer-
nohorský odhodlal se k tomuto kroku těž-
kému a žv poslední chvíli, hluboce
přesvědčen, že tím vůči své vlasti a svému
lidu přináší velikou obět pro v še-
obecnýmír, kterážto oběť byla na něm
požadována jednomyslně se
všech stran, při čemž poukazovánoi
na hrozící nebežpečí, že by Černá
Hora mohla pozbýti své — samo-
statnosti! Při svém rozhodnutí řídil se
se král též ohledy na spojence své, obávaje
se, kdyby setrval v odporu svém, že by
mohl ohrozit i jejich vítězství, tolika obět-
mi vykoupené... Minulé noci (s neděle
4. května) zaslal král Nikola černohorský
prostřednictvím anglického vyslance před-
sedovi evropské konference siru Edvardu
Greyovi tento telegram: „Moje vláda
vyložila ve své nótě z 30. dubna t. r.
důvody svého stanoviska v otázce skader-
ské. Toto stanovisko byl5 dáno neochvěj-
nými zásadami spravedlnosti. Ještě jednou
prohlašuji s národem svým
naše právo, posvěcené dějinamia
dobytím. Důstojnost moje i národa mého
nedovolujt mně povoliti isolovaným akcím:
proto kladu o sud Skadru do ruko
Evropy.
Grey
Černá Hora
Evropa
6
article
Vzbouřené moře evropské diplomacie
tedy obdrželo svou oběť. černohorskou hr-
dinnou krví na Turcích těžce dobytého
Skadru — uzříme, zda se nýní utiší? Ví-
tězstvím míru a koncertu evropského na-
zývá londýnský „Daily Telegraf“ tent
stoický čin Černé Hory. Velmoci trojdoho-
dy, Anglie, Rusko a Francie slíbily Černé
Hoře za její oběť odškodnění úrodným úze-
mím v poříčí Bojany a mimo to pomoc fi-
nanční zaručením půjčky státní. Jsme žá-
dostivi, zdali na dnešní konferenci londýn-
ské již otázkou tou hnuli vůči Rakousku
a Německu, které prý dosud každoukoliv
náhradu Černé Hoře odpírají. Právě do-
chází z Londýna lakonický telegram, že
dnešní konference velvyslanců mocností.
konaná pod dojmem rozhodnutí krále čer-
nohorského, skončila opět bezvýsled-
ně a byla o dročena znovu ku příštímu
čtvrtku ..
Co to as znamená? Patrně trvají ještě
další neshody mezi mocnostmi trojdohody
a trojspolku; ale k vůli čemu? K vůli kom-
Turec
Anglie
Rusko
Francie
Rakousko
Německo
Londýn
Bojana
7
article
NARO
NARO
pensacím Černé Hoře, anebo k vůli
ohlášenému pochodu Rakouska s Italií do
Albanie?
Asi k vůli oběma otázkám. Proti Čer-
né Hoře nebude již lze podnikati válečných
operací, když se ona bez výhrady podro-
bila vůli Evropy, ale proti Albanii prý
bude vedena vojenská společná výprava.
Italie a Rakousko bez ohledu na skončený
spor o Skader, aby se v té krásné — dosud
stále ještě turecké provincii — ukrotil
bující prý tam anarchie a zjednal delš
italsko-rakouskou okkupací „evropský
pořádek“.
Leč s touto „civilisační missí“, o níž
se Řím a Vídeň spolu smluvily, nesou-
hlasí z ostatních velmocí než — jediné
Německo.
Za to Francie, R uskoi Anglie
jsou dle všech zpráv rozhodně proti ní!
Vážný orgán diplomacie francouzské
„Temps“ oznamoval včera na čelném mí-
stě: „Zástupcové Anglie, Ruska a Francie
prohlásí (v zítřejší schůzi velvyslanců
v Londýně), že Rakousko a Italie
žádného evropského mandátu
pro operace v Albanii a pro vojenskou vý-
pravu proti Essadu pašovi a Džavidu pa-
šovi neobdržely. Krok takový, o němž
se mezi zástupci velmocí dosud ani nemlu-
vilo, byl by s to porušit soula
mezivevropskými mocnostmi.
Také jiné mocností mají na Balkáně své
zájmy a proto nemohou dopustit, aby to-
liko dvě mocnosti podnikaly samostatnou
výpravu v Pobalkánsko pouze za vlastními
zájmy svými.
Nara
Černá hoře
Rakousko
Albánie
Evropa
Řím
Vídeň
Německo
Francie
Anglie
Rusko
Londýn
Balkán
8
article
Stejně ruský tisk varuje důtklivě Italii
a Rakousko před zamýšleným zájezdem do
Albanie proti Essadu pašovi a tolikéž čelné
listy berlínské nad podnikáním tím kroutí
hlavou, jako nad skokem do tmy. Strachují
se, aby za té budoucí spoludržavy alban-
ské mezi oběma členy trojspolk u, Ita-
lií a Rakouskem, nevznikly různé mrzutosti
a sváry, pro něž by na konec celý trojspo-
lek mohl se roztříštiti.
Však i v táboře Němců rakouských
počínají se vzhledem k akci albanské ozý-
vati hlasy teskné a pochybující. Aby prý se
nám naposled ta společná akce s Italy ne-
vyplatila špatně. Aby nám nezůstal rožeň,
kdežto Italové by snědli pečeni. My, aby-
chom se potýkali s divošskými kmeny ho-
ralů v pustých skalách severní Albanie
kdežto Italové by tábořili v úrodných kra-
jích jižní Albanie a zmocnili se tamních
důležitých přístavů — obzvláště V alo ny
což by pro nás znamenalo největší ne-
bezpečí pro budoucnost.
Sama ta „N. Fr. Presse“ varuje a n-
pomíná před povážlivou hrou. Jak prý
tomu dávno, co hrabě Goluchowski propo-
věděl, že by pro nás znamenalo příčinuk
válce, kdyby se Italové stali pány Valony.
A teď si máme dát namluvit, že při-
stání italských pluků ve Valoně přijde nám
k duhu? To půjde těžko do hlavy rakouské.
Tolikéž prý jest na pováženou, nevyžádá-l
na nás okkupace severní Albanie a válčení
proti vojům Essadovým velikých obětí na
lidech, kterých bychom pak třebas těžce
postrádali, kdyby nadešla doba, kde by
nám bylo brániti našeho vlastního ústřed-
ního postavení mocenského v Evropě. Tak
jasně promyslit možné následky! ..., teskni
v neděli bravurní ten orgán vídeňský
Němec
Italos
Goluchowský
Valon
Rakousko
Albánie
Evropa
9
article
DNÍL
DNÍL
Ještě ostřeji vyslovil své obavy a po-
chybnosti „Reichenberger Ztg.“. Vykládal.
co znamená pro Italy přístav Valona, jak
vroucně a dávno po něm italští vlastenci
touží: neboť, má-li Italie nejen Brindísi, ale
i protější Valonu, jest vyplněn sen Italia-
nissimů o italském moři jaderském
pak může Rakousko, jakožto námořn
mocnost se poroučet. „V tom tkví nei.
větší nebezpečí této chvíle.“ My ale
trváme na tom, že ještě povážlivější nebez-
pečí hrozilo by nám z veliké výpravy
dlouhé okkupace, nesmírnými ztrá-
tami hospodářskými s nesnesitelnými bře-
meny novými, když již poklesáme pod pře-
mírou a tíhou posavadních.
Reichenberger Ztg
Italos
Valon
Rakousko
10
article
Král Nikola klade osud Skadru do
Král Nikola klade osud Skadru do
rukou mocností.
Z Cetyně, 5. května. (K. k.) Z úřad-
niho pramene sdělují: Kríse ve příčině
požadavku po vyklizení města Skadru
byla rozřešena ve smyslu, jaký si velmoci
přály. Protože Černá Hora byla vůči ve-
likému nátlaku Evropy a nevíděla mož-
nosti, že by se prodlouženým odporem
mohlo podařiti z této krise vyjíti vítězně,
povolila včera mocnostem a prohlásíla,
že klade osud Skadru do rukou mocno-
stí. Král odhodlal se v posledním oka-
mžiku k tomuto těžkému kroku. Jest
hluboce přesvědčen, že tím před svou
zemí a lidem přináší velikou oběť pro
všeobecný mír, která jednomyslně se
všech stran i s poukazováním na hrozící
nebeznečí, že by Černá Hora mohla po-
zbýti samostatnosti, byla od něho žádá-
na. Při svém rozhodnutí řídil se též
ohledy na spojence, obávaje se, kdyby
setrval ve svém odporu, že by mohl
ohroziti jejich vítězství, vykoupená to-
lika obětmi.
Minulou noc zaslal král prostředni-
ctvím anglického vyslance ministru
Greyovi telegram, který stručně pra-
ví toto: Moje vláda vyložila ve své nátě
ze 30. m. m. důvody svého stanoviska
otázce skaderské. Toto stanovisko bylo
řízeno nezvratnými zásadami spravedl-
nosti.
Ještě jednou osvědčuji se svým ná
rodem své právo posvěcené dějinami
dobytím. Moje a důstojnost mého národ
nedovolují mně povoliti isolovaných akcí.
Proto kladu oeud. Skadru do rukou
Evropy.
Z Paříže, 5. května. „Temps“ oznamuj
z Cetyně: Schůze včerejší korunní rady, kter
zúčastnili se všichni generálové, byla velmi
bouřliva. Král přijal dnes demisi celého mi-
nisterstva. Krá! Mikulaš vyslovil s
vůči některým okolnostem, že j
odhodlán vzdát se koruny.
Grey
Cetyně
Skadr
Černá Hora
Evropa
Paříž
11
article
Úsudky cíziny
Z Londýna, 5. května. (K. k.) Ministe-
ský předseda Asquith podal toto prohlá-
šeni: Došlo sdělení černohorského krále,v
němž se problašuje, že Černá Hora jest ochot-
na vložiti skaderskou otázku do ru-
kou velmocí. To jsou velmi uspokojivé zprávy
a musí se blahopřáti králi v záj me
jeho země a mezinárodního míru
k jeho rozhodnutí. (Pochvala.)
Z Berlína, 5. května. (K. k.) Veškerý tisk
spatřuje v bezpodmínečně přiznaném vykli-
zení Skadru definitivné odstranění nejhlav-
nějšího kamene úrazu, zdůrazňuje však nut-
nost okamžitého skutečného vyklizení. z
roveň poukazují časopisy na albanskou otáz-
ku, jež potřebuje naléhavé vyjasnění.
Z Bělehradu, 5. května. (K. k.) Vládní „Sa-
mouprava ličí vážnost situace, v niž je Čern
Hora se zřetelem na jednomyslnost velmocí v
skaderské otázce a projevuje naději, že směrodatn
činitelé v Černé Hoře se přizpůsobí poměrům. Na-
jiti ve vážné situaci správnou cestu, je právě tal
velikým činem, jako udatnost ve válce. List apeluje
konečně na prozíravost a vlastenectví krále Nikoly
aby se podrobil nezbytnosti.
Demise černohorského kabinetu.
Z Paříže, 5. května. (K. k.) »Ag. Havas
oznamuje z Cetyně ze včerejška
Dnešní ministerská rada se
usnesla navrhnouti koruně.
aby v otázce skaderské nepo-
volovala, a to i v tom případě.
kdyby došlo k válečnému kon-
fliktu. Poněvadž koruna za-
mítla tento návrh, kabinet od-
stoupil.
Asquith
Havas
Londýn
Berlín
Bělehrad
Paříž
Aga
12
article
Dle novinových zpráv zúčastnili se vče-
rejší mimořádné porady za před-
sednictví králova všichni ministři
generálové. Většina generál
se vyslovila v tom smy slu.
aby vláda vyhověla požadav-
kům mocností ve příčině Ska-
dru. Ministerstvo podalo demisi. Pova-
žuje se to všeobecně za důkaz, že
stoupenci vyklizení Skadru
měli převahu.
Dle jiné zprávy naléhal ruský
vyslanec cetyňský z rozkazu Sa-
zonova opětně s největší rozhodností na
krále Mikuláše, aby povolil. Král koneč
nahlédl, že další odpor je zbytečný a ne-
bezpečný.
Z Cetyně, 5. května. (K. k.) Kabine
Martinovičův podal demisi, p -
něvadž nesouhlasí s králem v
příčině jeho rozhodnutí stran
Skadru. Král demisi přijal.
Z Londýna, 5. května. (K. k.) »Times
litují, že usnesení černohorských generáli
bude předloženo skupštíně teprve ve čtvrtek.
Přál by si, aby konferenci velevyslanců bylo
už dnes předloženo bezpodmínečné úřadn
prohlášení, že Černá Hora podrobuje se
přání mocností, neboť vojenská akce Rak.-
Uherska a Italie bezprostředně nastává.
»Standard« mysli, že všechno na-
svědčuje, že úkol velevyslanců bude v dnešní
schůzi usnadněn jak přáním. Rakousko-
Uherska spolupůsobiti s ostat ni mi
mocnostmi, aby se dospělo k uspokojí-
vému rozřešení, tak také změnou ve stano-
visku Černé Hory, a kojí se nadějí, ž
Rakousko-Uhersko nebude činiti překážel
ku poskytnutí spravedlivé náhrady. Černé
»Daily Graphic« pravi. Rozhod-
nutí Černé Hory vyhověti vůli Evropy jest
vítězstvím nejen míru, ale také evropského
koncertu.
Kabine Martinovičův
Mikuláš
Cetyně
Londýn
Uhersko
Rakousko
Černá Hora
RakouskoUhersko
Evropa
Times
Daily Graphic
14
article
Velvyslanecká konference londýnská“
Z Londýna, 5. kvělna. (K. k.) Velvyslanc
se navzájem dopoledne navštívili. Několik
jich dostavilo se do zahraničného úřadu.
Konference velvyslanecká
sešla se o 31 hod. odpol.
Z Londýna, 5. května. (K. k.) „Reuterov
kancelář sděluje: Velvyslanecká konferenc
skončila schůzi o 5.30 hod. odp. a odročil
se na čtvrtek.
Londýn
15
article
V drohném prodejli
sas
veBpr. . . za di
ranví čislokách na venkově
vočerní
Inaeráty
plati se hotově Bapřea
sdmnistona r Přijime
redakce, diskárna a okpedie
Rukopiny se novranoi
16
article
O 6. hod. vočer obdržela Reuterova kan-
celář ze zahraničního úřadu tuto zprávu: Roz-
hodnutí černohorského kréle, svěřiti se, po-
kud jde o osud Skadru, mocnostem, vzbuzuje
veliké uspokojení. Vlády mocností budou nyní
zkoumati opatření, jež lze očekávati ve pří-
čině Skadru.
Z Londýna, 5. května. Kon-
ference velvyslanců byla
dnes bez jakéhokoliv vý-
sledku odročena na
čtvrtek.
Albanská akce rakousko-italská.
Z Londýna, 5. května. (K. k.) „Daily Tele-
graph“ praví o pravděpodobné výpravě Ra-
kousko-Uherska a Italie do Albanie: Jest nej-
vyšší čas, aby se někdo zabýval Albanií, ne-
chce-li se ponechati vnitřním konfliktům na
pospas. Ať je pravdivou nebo nepravdivou po-
věst, že mezi Essadem pašou a Džavidem pa-
šou došlo k třenicím, je nepochybně úmysl
zničiti mocnostmi projektovaný autonomní stát
v Albanii. Vše to jest přirozeně velice pobu-
řujícím pro Vídeň a menší měrou také pro
Essad paša před vojenský soud?
Z Paříže, 5. května. Dle došlých zpráv tu-
reckého vyslanectva je prý Porta odhodlána
povolat Essada pašu do Cařihradu. Rozkaz byl
mu již doručen. Porta má prý důkazy, žev
jeho domě byl zavražděn bývalý velitel Ska-
dru Ríza paša. Essad paša bude prý pohnán
před vojenský soud.
Řím.
Reuterův
Port
Essad
Ríza
Londýn
Albánie
Vídeň
Paříž
Cařihrad
Řím
Roza
Kon
Daily Tela
RakouskýUhersko
Italia
17
article
Trojdohoda za jedno.
Z Petrohradu, 5. května. V zahraničním
úřadě se prohlašuje, že velmoci trojdohody
jsou ohledně Albanska naprosto
jednotny. Současně se vyslovuje pochyb-
nost, že Rakousko a Italie podnik-
nou expedici do Albanie. Rozhodnutí
toto nemůže býti považováno, i kdyby se ji
stalo, za definitivní.
Mezínárodní policie a správa v Albanli?
Z Vidně, 5. května. Ve zdejších diploma-
tických kruzích ujišťuje se dnes, že do' Alban-
ska poslána bude mezinárodní policejní stráž
a dosazena také mezinárodní správa.
Vojsko Džavida paše do Anatolie.
Z Cařihradu, 5. května. („Tasvir i Efkiar“.)
Řecko svolilo, aby armáda Džavida paše byla
dopravena do Anatolie.
Petrohrad
Rakousko
Albánie
Alban
Anatólie
Cařihrad
Řecko
Trojdohoda
18
article
Italská výprava
19
article
Z Říma, 5. května. Pozoruhodno je, že ve-
škeré depeše o event. akčním programu Italie
v Albansku byly zadrženy. Byly vyloučeny z
dopravy i depeše s výňatky z oficiosních listů.
Z toho se soudí, že italská vláda nemá
valné chuti dlouho s Rakouskem
vyjednávat o zavedení pořádkuv
Albansku. Soudí se to také z jiných okol-
ností, nasvědčujících, že vyjednávání to skon-
čilo bezvýsledně, k čemuž přispělo také,
že trojdohoda stále zdůrazňuje, že
Italii a Rakousku nedal nikdo
mandátu, aby vtrhly do Albanska.
Záležitost Albanska je záležitostí všech
velmocí, které byly Rakouskem donuceny,
aby se jí zabývaly a stěží by dopustily, aby
jednostranně bylo o Albansku nějak rozhodo-
váno-
Z Milána, 5. května. Dle „Avanti“ bude
expedice italská sestávat ze 40.000 mužů a to
z 10 pluků pěchoty, jednoho piuku bersaglierů,
Řím
Rakousko
Milán
Italia
21
article
Z Paříže.
Z Paříže.
Stalo se tolik významných událostí v po-
sledních dnech na rozhraní dvou měsíců, al
dnes nelze nezamýšleti se do včerejšího páteč-
ního večera, nelze nevraceti se k dojmům z
schůze na Sorbonně a neobírati se jimi znovu
a znovu, neboť dvojnásobně událost dožaduje
se našeho zájmu, i tím, jak byla duchaplnou
manifestací francouzské kultury, i tím, že
při ní šlo o nás cizince. Jedná se o Společ-
nost cizineckých přednášek ve Francii, jež
byla založena za protektorátu presidenta re-
publiky na podnět a zásluhou mladého kri-
tika a spisovatele francouzského J. Ernest-
Charlesa.
Čím dále pociťuje se ve Francii více nut-
nost intelektuálních styků s cizími národy
jež nikdy, v žádné době neopomíjeli přicháze
do tohoto hlavního města světa, aby zde při
jímali z bohatství, jež věky vybudovaly, aby
zde rostli, vyspívali a poznávali a hodnotil
lépe sebe samy, přicházejíce v bezprostředn
styky s největší kulturou moderní doby. Pakl
Francie má možnost ve všech oborech uspo-
kojovati tuto kulturní zvědavost a ukojiti
touhu po širokém rozletu a hlubokém pozná-
vání, má také onu převzácnou a jen sob
vlastní cnost, umět otevírat své prameny a
rozdávat své statky s půvabem a vždy vkus-
nou a příjemnou formou, v níž ovšem nikdy
neschází neškodné ješitnosti a parádní oká-
zalosti francouzské.
Ernest
Charlesa
Paříž
Francie
Sorbonna
22
article
Všichni ti, kteří kdy přicházeli a kteří
přicházejí stále hojněji nežli kdy jindy, pocifo-
vali a pociťují potřebu organisace svých styků
s Francií, zajištěné zde právě, kde tolikrát
se rozhodují osudy národů, jakési pospolito-
sti zájmů, nebezpečí i vítězství. Byly zaklá-
dány společnosti se vznešeným cílem, jichž
posláním bylo brániti omylům diplomacie,
hrániti násilí a hájiti slabá před nespravedli-
vostí silných. Není oboru, v němž by nebylo
postaráno zde o sdružení pracovní, neboť ve
všech směrech, jimiž se bral zájem cízinců
Francii a Francie o ně, bylo třeba dojíti k oněm
vzájemným smlouvám požadavků a zisků
k odhadnutí vzájemného poměru a k organi-
saci vzájemné práce.
Lépe než kde jinde jest právě u nás
známo jedno z nejmladších podobných sdru
žení pařížských, Union des nationalités, Jed
nota národností, jež zásluhou jednoho ze svých
tvůrců a zakladatelů, mladého Litvance dra
J. Gabryse, neúnavně a zmužile se probcjo-
vává ze svých začátků, aby se stala mohut-
ným činitelem k uhájení a získání posic ma-
lých národů. Ale kdežto v tomto případě jd
z velké části jen o jakýsi sbor dobrovolník
mezi nimiž v některých případech, bohužel
i ochotní polointeligentí se dostávají ke slovu,
kde bychom chtěli viděti činnost nejlepších
nejvýznamnějších představitelů toho neb
onoho národa, jest nová Společnost cizine-
ckých přednášek jakýmsi zenerálním štábem
sdružujícím vedle vynikajících zástupců ci-
zích států, největší jmena dnešní republikán-
ské Francie.
Litvanka
J Gabrys
Francie
23
article
Páteční schůze byla prvním veřejným
vystoupením nové Společnosti. Ve velkém
amfiteatru Sorbonny, v oné prostorné aule
vyzdobené hemicyklem Puvise de Chavan-
nes. sešla se přečetná společnost, v níž jistě
polovici posluchačů tvořila elita zdejších ci-
zinců, zástupců snad všech národů světa.J.
Ernest-Charles vysvětlil účel Společnosti, jež
chce poskytnouti cizincům možnost probírat
před francouzským obecenstvem zásadní
ptázky všeobecného zájmu, jimiž se projevuje
život jejich národa. Jde o literaturu, umění.
vědu, hospodářské a sociální otázky, o nichž
by mluvili spisovatelé, umělci, učenci, filoso-
fové nebo státníci cizích zemí. Jedná se o
jakousi organisaci mezinárodní práce, mezi-
národního dohodování se v kulturních proje-
vech, kde každý národ má možnost i sebe
obohacovati i svou vlastní činností umožňo-
vati kulturní statky lidstva. Francie se staví
Ernest
Charles
Francie
Sorbonna
Puvis jít Chavan
24
article
3. května.
v čelo této pospolité činnosti, chce ji jaksi
organisovati utvořením táto Společnosti ci-
zineckých přednášek, ale nikoliv, aby se snad
vyvyšovala nad jiné, naopak Francie prý, pra-
vil řečník, si udržela ve světě primáť v inte-
lektuelní práci právě tím, že měla vždy
schopnost se assimilovati.
Brazilský básník a diplomat Graca Aranh
zahájil jako řečník první schůze Společnosti
onu řadu přednášek, jež mají podávati obraz
cizích národů a určovati, čím který z nich
zasahuje ve formaci kulturní dnešní doby
Mluvil o brazilské obrazivosti a slovy mo-
hutné vzletnosti vykládal, jak se vytvořila
duše jeho země, jak splynuti několika rac
všechna ohromná nádhera tropických krajt
vytvořily v Braziliánu onui charakteristickou
pro něho vlastnost, jakéhosi obrazotvorného
roznícení.
Graca
25
article
Po cizím řečníku, jenž měl trochu humo-
risticky rušivé cizokrajnosti ve své řečnické
formě, promluvil ministerský předseda Bar-
thou, jeden z největších mistrů slova dnešní
Francie. Jeho řeč byla nejvýznačnějším dů-
kazem, jak zase a opět je to Francie ze všech
zemí, jež má právo stavět se v čelo kultur-
ního rozvoje lidstva, jak stále zde myšlenk
člověka se nejplněji a definitivně formuje
Znovu se vrátil k tomu, že kultura francouz-
ská nemůže než získávati, poznávajic práce
vykonané jinde, odměřujíc, pokud ona sama
k nim přispěla a nechávajíc se pronikati my-
šlenkami a pokroky, jimiž jiné racy a jiné ja-
zyky dosvědčuji svou původnost. Když se byl
poklonami nejvýmluvnějších slov zmínil o
práci navrhovatele nové Společnosti, když
byl ocenil básnickou činnost a přednášku řeč-
níka první schůze a oslavil krásnými větami.
i svým oddaným přátelstvím předsedu tohoto
zahájení, Edmonda Rostanda, rozhovořil se
řečník o francouzských universitách a jejich
stycích s cizinou, o francouzských ústavech
ve velkých cizích městech, k nimž v těchto
dnech se připojil čtvrtý v Londýně, a nemohl
voliti lepší doklady. aby uvedl, jak nová Spo-
lečnost jest právě správnými pokračovánín
díla, jež Francie od let zahájila svými nejvyš-
šími vědeckými institucemi. A všichni my ci-
zinci z oné schůze jsme poslouchali se svrcho-
vaným zadostučiněním věty, jimiž končil svou
řeč, a kde hájil čest Francie jako země poho-
stinné proti těm, kteří mezi Francouzi chtějí
přesvědčovati o opaku. Dílo podniknuté no-
vou Společnosti cizineckých přednášek jest
jistě významné i tím právě, že staví v ústraní
a sesměšňuje, aniž by se přímo nebo nepřímo
k nim snižovalo, všechny ty fanatické proje-
vy, jimiž některé bezvýznamné strany začaly
a znovu budou začinati boje proti cizincům.
Rostand
Francouz
Francie
Londýn
Baratha
26
article
Po řečníku takové výmluvnosti zakonči
schůzi její předseda Edmond Rostand. Básník
mluvil a uváděl své posluchačstvo v bouři.
skutečnou bouři nadšení, krásou svého slova
a elegancí své myšlenky. Nutno si znovu
znovu opakovati jako lahodnou hudbu ony
rozkošné lichotnosti, jakými Rostand obetká-
val v myslech posluchačů obraz Paříže, vra-
ceti se k jeho duchaplným a tak často půva-
bem humoru zabarveným motivacím. Jako
vždy u Rostanda, myšlenka letí jako hbítá
tanečnice a slova jeho mají všechnu zázrač-
nou možnost doprovodu.
Nová Společnost, v níž — doufejme —
i my se dostaneme časem ke slovu — ne-
mohla býti lépe zahájena, než se stalo těmi.
kteří se první ujali slova a než se stalo právě
v oné posvátné síni pařížské university, jistě
nejpohostinnějšího ze všech pohostinných míst
v Paříží.
A když už mluvím o Sorbonně a její po-
hostinnosti, nelze nezastaviti se u jedné udá-
losti, české události, jež byla nedávno naším
potěšením a naší pýchou.
(Ze Sorbonny.) Letošního roku se obje-
vilo mezi doktorskými thesemi na literární fakult
pařížské university několik velmi zajímavých pra-
cí, obírajících se otázkami slovanskými. Z pravidla
jsou to práce z historie nebo literatury ruské, jako
bylo zejména vynikající dilo o Ostrovském o
prof. J. Patoušlleta, posledně však došlo i na naši
literární historii. V sobotu 12. dubna hájila v dol-
Rostand
Ostrovský
profesor
J Patoušllet
Paříž
Sorbonna
27
article
torském sále Sorbonny svou thesi „o Ludvíku
štúrovi a myšlence slovenské nezávislosti“ sloven-
ská dívka slečna Helena Turcerova a byla prohlá-
šena jak na základě své práce, tak na základe
svých bohatých vědomostí, jež prokázala s pozoru-
hodnou bystrostí a rozvážností ve chvílích přísné
zkoušky, doktorem pařížské university s uznáním
velmi čestným. Když these týkala se naší literatury
a ježto fakultu zastupovali tři francouzšti nejen
největší slavisti, nýbrž i nejlepší znatelé českých
věcí, prof. Denis, prof. Leger a prof. Haumant,
stalo se sobotní dopoledne zajímavou českosloven-
skou událostí v mezinárodním životě Paříže. Četné
posluchačstvo, v němž ovšem česká kolonie uni-
versitní byla velmi hojně zastoupena, dovídalo se
z referátu slečny Turcerovy mnoho zajímavého
z našeho národního života z první polovice deva-
tenáctého století a otázky a poznámky examina-
torů zamířily nejednou až v současný náš život,
a některé podrobnosti výkladu živě objasňovaly
mnohé pozoruhodné situace naší národní práce
našeho osvětového i národního boje.
Ludvík
Turcerův
profesor
Denis
Leger
Haumant
Paříž
Sorbonna
28
article
V každém případě jest však největší radostí
a potěšením, jež nikdo nesdílí s námi upřímněji
a šťastněji, nežli sám prof. Denis, k jehož popudu
vlastně ona práce vznikla, setkati se zde s tak
oddaným a bystrým vědeckým pracovníkem v oné
slovenské dívce, jež, opustivši v nejútlejším dět-
ství své rodiště v turčanské stolici, probouzí s
teprve jako velká lyceistka v Moskvě k životu
slovenské dívky, vidouc vlastenectví svých pol-
ských družek, učí se sama svě rodné řeči, jíž vlast-
ně nikdy řádně nemluvila, čte slovenskou litera-
turu, navazuje literární styky se svým domovem
a ocitá se konečně zde v Paříži v plné práci, je-
jímž velmí čestným výsledkem jest uvedená mono-
grafie o Štúrovi a československých sporech. P -
kud možno souditi z prvních dojmů i obsáhlé práce
na základě referátu a prvního prolistování, dostá-
vá se jí naší a slovenské literatuře díla tím cen-
nějšího, ježto jest z velké části spracováním dosud
neprobádaných pramenů rukopisných a archivních.
Ale o tom všem bude zajisté jinde jednáno, zde-
nešlo než říci několik poznámek k psychologi
R. K.
slovanské dív ly.
profesor
Denis
Štúr
Moskva
Paříž