ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6a75cf50-8f0f-11dd-9675-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 72, person 38, org 12, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 6. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 123.
4 article
Barannt a večerní listy před plátcci se- v Praze v zdminls za dtvrt Tota . . . S K — s dvojl donáškoo e rie áno e akdeh tke rioa : : a ma dvají zástl ree in n h Dnešní číslo pro Prahu jest o 10 stranách, s přílohou pro venkov o 18 stranách.
Praha
5 article Černá Hora přinesla obět
Černá Hora přinesla obět světovému míru. Historickou událostí dneška jest nad lidská soběť, jakou statečný král černohor ský Nikola přinesl dokonávajícímu již míru světovému tím, že v posledním okamžiku. lze tušit po jakém asi zápasu vnitřním! — rozhodlse povoliti jednosvor- nému nátlaku velmocí a vydat osud dobytého Skadru rukám Evropy. Prostě a důstojně oznamuje úřadn zpráva cetyňská tento anticky velký čin sebezapření: „Vůči velikému nátlaku Evropy a nevidouc možnosti, že by pro- dlouženým odporem bylo lze z této krise vyjíti vítězně: povolila Černá Hor včera (4. května) mocnostem a klade osud Skadru do rukou mocností, Král čer- nohorský odhodlal se k tomuto kroku těž- kému a žv poslední chvíli, hluboce přesvědčen, že tím vůči své vlasti a svému lidu přináší velikou obět pro v še- obecnýmír, kterážto oběť byla na něm požadována jednomyslně se všech stran, při čemž poukazovánoi na hrozící nebežpečí, že by Černá Hora mohla pozbýti své — samo- statnosti! Při svém rozhodnutí řídil se se král též ohledy na spojence své, obávaje se, kdyby setrval v odporu svém, že by mohl ohrozit i jejich vítězství, tolika obět- mi vykoupené... Minulé noci (s neděle 4. května) zaslal král Nikola černohorský prostřednictvím anglického vyslance před- sedovi evropské konference siru Edvardu Greyovi tento telegram: „Moje vláda vyložila ve své nótě z 30. dubna t. r. důvody svého stanoviska v otázce skader- ské. Toto stanovisko byl5 dáno neochvěj- nými zásadami spravedlnosti. Ještě jednou prohlašuji s národem svým naše právo, posvěcené dějinamia dobytím. Důstojnost moje i národa mého nedovolujt mně povoliti isolovaným akcím: proto kladu o sud Skadru do ruko Evropy.
Grey Černá Hora Evropa
6 article
Vzbouřené moře evropské diplomacie tedy obdrželo svou oběť. černohorskou hr- dinnou krví na Turcích těžce dobytého Skadru — uzříme, zda se nýní utiší? Ví- tězstvím míru a koncertu evropského na- zývá londýnský „Daily Telegraf“ tent stoický čin Černé Hory. Velmoci trojdoho- dy, Anglie, Rusko a Francie slíbily Černé Hoře za její oběť odškodnění úrodným úze- mím v poříčí Bojany a mimo to pomoc fi- nanční zaručením půjčky státní. Jsme žá- dostivi, zdali na dnešní konferenci londýn- ské již otázkou tou hnuli vůči Rakousku a Německu, které prý dosud každoukoliv náhradu Černé Hoře odpírají. Právě do- chází z Londýna lakonický telegram, že dnešní konference velvyslanců mocností. konaná pod dojmem rozhodnutí krále čer- nohorského, skončila opět bezvýsled- ně a byla o dročena znovu ku příštímu čtvrtku .. Co to as znamená? Patrně trvají ještě další neshody mezi mocnostmi trojdohody a trojspolku; ale k vůli čemu? K vůli kom-
Turec Anglie Rusko Francie Rakousko Německo Londýn Bojana
7 article NARO
NARO pensacím Černé Hoře, anebo k vůli ohlášenému pochodu Rakouska s Italií do Albanie? Asi k vůli oběma otázkám. Proti Čer- né Hoře nebude již lze podnikati válečných operací, když se ona bez výhrady podro- bila vůli Evropy, ale proti Albanii prý bude vedena vojenská společná výprava. Italie a Rakousko bez ohledu na skončený spor o Skader, aby se v té krásné — dosud stále ještě turecké provincii — ukrotil bující prý tam anarchie a zjednal delš italsko-rakouskou okkupací „evropský pořádek“. Leč s touto „civilisační missí“, o níž se Řím a Vídeň spolu smluvily, nesou- hlasí z ostatních velmocí než — jediné Německo. Za to Francie, R uskoi Anglie jsou dle všech zpráv rozhodně proti ní! Vážný orgán diplomacie francouzské „Temps“ oznamoval včera na čelném mí- stě: „Zástupcové Anglie, Ruska a Francie prohlásí (v zítřejší schůzi velvyslanců v Londýně), že Rakousko a Italie žádného evropského mandátu pro operace v Albanii a pro vojenskou vý- pravu proti Essadu pašovi a Džavidu pa- šovi neobdržely. Krok takový, o němž se mezi zástupci velmocí dosud ani nemlu- vilo, byl by s to porušit soula mezivevropskými mocnostmi. Také jiné mocností mají na Balkáně své zájmy a proto nemohou dopustit, aby to- liko dvě mocnosti podnikaly samostatnou výpravu v Pobalkánsko pouze za vlastními zájmy svými.
Nara Černá hoře Rakousko Albánie Evropa Řím Vídeň Německo Francie Anglie Rusko Londýn Balkán
8 article
Stejně ruský tisk varuje důtklivě Italii a Rakousko před zamýšleným zájezdem do Albanie proti Essadu pašovi a tolikéž čelné listy berlínské nad podnikáním tím kroutí hlavou, jako nad skokem do tmy. Strachují se, aby za té budoucí spoludržavy alban- ské mezi oběma členy trojspolk u, Ita- lií a Rakouskem, nevznikly různé mrzutosti a sváry, pro něž by na konec celý trojspo- lek mohl se roztříštiti. Však i v táboře Němců rakouských počínají se vzhledem k akci albanské ozý- vati hlasy teskné a pochybující. Aby prý se nám naposled ta společná akce s Italy ne- vyplatila špatně. Aby nám nezůstal rožeň, kdežto Italové by snědli pečeni. My, aby- chom se potýkali s divošskými kmeny ho- ralů v pustých skalách severní Albanie kdežto Italové by tábořili v úrodných kra- jích jižní Albanie a zmocnili se tamních důležitých přístavů — obzvláště V alo ny což by pro nás znamenalo největší ne- bezpečí pro budoucnost. Sama ta „N. Fr. Presse“ varuje a n- pomíná před povážlivou hrou. Jak prý tomu dávno, co hrabě Goluchowski propo- věděl, že by pro nás znamenalo příčinuk válce, kdyby se Italové stali pány Valony. A teď si máme dát namluvit, že při- stání italských pluků ve Valoně přijde nám k duhu? To půjde těžko do hlavy rakouské. Tolikéž prý jest na pováženou, nevyžádá-l na nás okkupace severní Albanie a válčení proti vojům Essadovým velikých obětí na lidech, kterých bychom pak třebas těžce postrádali, kdyby nadešla doba, kde by nám bylo brániti našeho vlastního ústřed- ního postavení mocenského v Evropě. Tak jasně promyslit možné následky! ..., teskni v neděli bravurní ten orgán vídeňský
Němec Italos Goluchowský Valon Rakousko Albánie Evropa
9 article DNÍL
DNÍL Ještě ostřeji vyslovil své obavy a po- chybnosti „Reichenberger Ztg.“. Vykládal. co znamená pro Italy přístav Valona, jak vroucně a dávno po něm italští vlastenci touží: neboť, má-li Italie nejen Brindísi, ale i protější Valonu, jest vyplněn sen Italia- nissimů o italském moři jaderském pak může Rakousko, jakožto námořn mocnost se poroučet. „V tom tkví nei. větší nebezpečí této chvíle.“ My ale trváme na tom, že ještě povážlivější nebez- pečí hrozilo by nám z veliké výpravy dlouhé okkupace, nesmírnými ztrá- tami hospodářskými s nesnesitelnými bře- meny novými, když již poklesáme pod pře- mírou a tíhou posavadních.
Reichenberger Ztg Italos Valon Rakousko
10 article Král Nikola klade osud Skadru do
Král Nikola klade osud Skadru do rukou mocností. Z Cetyně, 5. května. (K. k.) Z úřad- niho pramene sdělují: Kríse ve příčině požadavku po vyklizení města Skadru byla rozřešena ve smyslu, jaký si velmoci přály. Protože Černá Hora byla vůči ve- likému nátlaku Evropy a nevíděla mož- nosti, že by se prodlouženým odporem mohlo podařiti z této krise vyjíti vítězně, povolila včera mocnostem a prohlásíla, že klade osud Skadru do rukou mocno- stí. Král odhodlal se v posledním oka- mžiku k tomuto těžkému kroku. Jest hluboce přesvědčen, že tím před svou zemí a lidem přináší velikou oběť pro všeobecný mír, která jednomyslně se všech stran i s poukazováním na hrozící nebeznečí, že by Černá Hora mohla po- zbýti samostatnosti, byla od něho žádá- na. Při svém rozhodnutí řídil se též ohledy na spojence, obávaje se, kdyby setrval ve svém odporu, že by mohl ohroziti jejich vítězství, vykoupená to- lika obětmi. Minulou noc zaslal král prostředni- ctvím anglického vyslance ministru Greyovi telegram, který stručně pra- ví toto: Moje vláda vyložila ve své nátě ze 30. m. m. důvody svého stanoviska otázce skaderské. Toto stanovisko bylo řízeno nezvratnými zásadami spravedl- nosti. Ještě jednou osvědčuji se svým ná rodem své právo posvěcené dějinami dobytím. Moje a důstojnost mého národ nedovolují mně povoliti isolovaných akcí. Proto kladu oeud. Skadru do rukou Evropy. Z Paříže, 5. května. „Temps“ oznamuj z Cetyně: Schůze včerejší korunní rady, kter zúčastnili se všichni generálové, byla velmi bouřliva. Král přijal dnes demisi celého mi- nisterstva. Krá! Mikulaš vyslovil s vůči některým okolnostem, že j odhodlán vzdát se koruny.
Grey Cetyně Skadr Černá Hora Evropa Paříž
11 article
Úsudky cíziny Z Londýna, 5. května. (K. k.) Ministe- ský předseda Asquith podal toto prohlá- šeni: Došlo sdělení černohorského krále,v němž se problašuje, že Černá Hora jest ochot- na vložiti skaderskou otázku do ru- kou velmocí. To jsou velmi uspokojivé zprávy a musí se blahopřáti králi v záj me jeho země a mezinárodního míru k jeho rozhodnutí. (Pochvala.) Z Berlína, 5. května. (K. k.) Veškerý tisk spatřuje v bezpodmínečně přiznaném vykli- zení Skadru definitivné odstranění nejhlav- nějšího kamene úrazu, zdůrazňuje však nut- nost okamžitého skutečného vyklizení. z roveň poukazují časopisy na albanskou otáz- ku, jež potřebuje naléhavé vyjasnění. Z Bělehradu, 5. května. (K. k.) Vládní „Sa- mouprava ličí vážnost situace, v niž je Čern Hora se zřetelem na jednomyslnost velmocí v skaderské otázce a projevuje naději, že směrodatn činitelé v Černé Hoře se přizpůsobí poměrům. Na- jiti ve vážné situaci správnou cestu, je právě tal velikým činem, jako udatnost ve válce. List apeluje konečně na prozíravost a vlastenectví krále Nikoly aby se podrobil nezbytnosti. Demise černohorského kabinetu. Z Paříže, 5. května. (K. k.) »Ag. Havas oznamuje z Cetyně ze včerejška Dnešní ministerská rada se usnesla navrhnouti koruně. aby v otázce skaderské nepo- volovala, a to i v tom případě. kdyby došlo k válečnému kon- fliktu. Poněvadž koruna za- mítla tento návrh, kabinet od- stoupil.
Asquith Havas Londýn Berlín Bělehrad Paříž Aga
12 article
Dle novinových zpráv zúčastnili se vče- rejší mimořádné porady za před- sednictví králova všichni ministři generálové. Většina generál se vyslovila v tom smy slu. aby vláda vyhověla požadav- kům mocností ve příčině Ska- dru. Ministerstvo podalo demisi. Pova- žuje se to všeobecně za důkaz, že stoupenci vyklizení Skadru měli převahu. Dle jiné zprávy naléhal ruský vyslanec cetyňský z rozkazu Sa- zonova opětně s největší rozhodností na krále Mikuláše, aby povolil. Král koneč nahlédl, že další odpor je zbytečný a ne- bezpečný. Z Cetyně, 5. května. (K. k.) Kabine Martinovičův podal demisi, p - něvadž nesouhlasí s králem v příčině jeho rozhodnutí stran Skadru. Král demisi přijal. Z Londýna, 5. května. (K. k.) »Times litují, že usnesení černohorských generáli bude předloženo skupštíně teprve ve čtvrtek. Přál by si, aby konferenci velevyslanců bylo už dnes předloženo bezpodmínečné úřadn prohlášení, že Černá Hora podrobuje se přání mocností, neboť vojenská akce Rak.- Uherska a Italie bezprostředně nastává. »Standard« mysli, že všechno na- svědčuje, že úkol velevyslanců bude v dnešní schůzi usnadněn jak přáním. Rakousko- Uherska spolupůsobiti s ostat ni mi mocnostmi, aby se dospělo k uspokojí- vému rozřešení, tak také změnou ve stano- visku Černé Hory, a kojí se nadějí, ž Rakousko-Uhersko nebude činiti překážel ku poskytnutí spravedlivé náhrady. Černé »Daily Graphic« pravi. Rozhod- nutí Černé Hory vyhověti vůli Evropy jest vítězstvím nejen míru, ale také evropského koncertu.
Kabine Martinovičův Mikuláš Cetyně Londýn Uhersko Rakousko Černá Hora RakouskoUhersko Evropa Times Daily Graphic
13 title
Hoře.
14 article
Velvyslanecká konference londýnská“ Z Londýna, 5. kvělna. (K. k.) Velvyslanc se navzájem dopoledne navštívili. Několik jich dostavilo se do zahraničného úřadu. Konference velvyslanecká sešla se o 31 hod. odpol. Z Londýna, 5. května. (K. k.) „Reuterov kancelář sděluje: Velvyslanecká konferenc skončila schůzi o 5.30 hod. odp. a odročil se na čtvrtek.
Londýn
15 article
V drohném prodejli sas veBpr. . . za di ranví čislokách na venkově vočerní Inaeráty plati se hotově Bapřea sdmnistona r Přijime redakce, diskárna a okpedie Rukopiny se novranoi
16 article
O 6. hod. vočer obdržela Reuterova kan- celář ze zahraničního úřadu tuto zprávu: Roz- hodnutí černohorského kréle, svěřiti se, po- kud jde o osud Skadru, mocnostem, vzbuzuje veliké uspokojení. Vlády mocností budou nyní zkoumati opatření, jež lze očekávati ve pří- čině Skadru. Z Londýna, 5. května. Kon- ference velvyslanců byla dnes bez jakéhokoliv vý- sledku odročena na čtvrtek. Albanská akce rakousko-italská. Z Londýna, 5. května. (K. k.) „Daily Tele- graph“ praví o pravděpodobné výpravě Ra- kousko-Uherska a Italie do Albanie: Jest nej- vyšší čas, aby se někdo zabýval Albanií, ne- chce-li se ponechati vnitřním konfliktům na pospas. Ať je pravdivou nebo nepravdivou po- věst, že mezi Essadem pašou a Džavidem pa- šou došlo k třenicím, je nepochybně úmysl zničiti mocnostmi projektovaný autonomní stát v Albanii. Vše to jest přirozeně velice pobu- řujícím pro Vídeň a menší měrou také pro Essad paša před vojenský soud? Z Paříže, 5. května. Dle došlých zpráv tu- reckého vyslanectva je prý Porta odhodlána povolat Essada pašu do Cařihradu. Rozkaz byl mu již doručen. Porta má prý důkazy, žev jeho domě byl zavražděn bývalý velitel Ska- dru Ríza paša. Essad paša bude prý pohnán před vojenský soud. Řím.
Reuterův Port Essad Ríza Londýn Albánie Vídeň Paříž Cařihrad Řím Roza Kon Daily Tela RakouskýUhersko Italia
17 article
Trojdohoda za jedno. Z Petrohradu, 5. května. V zahraničním úřadě se prohlašuje, že velmoci trojdohody jsou ohledně Albanska naprosto jednotny. Současně se vyslovuje pochyb- nost, že Rakousko a Italie podnik- nou expedici do Albanie. Rozhodnutí toto nemůže býti považováno, i kdyby se ji stalo, za definitivní. Mezínárodní policie a správa v Albanli? Z Vidně, 5. května. Ve zdejších diploma- tických kruzích ujišťuje se dnes, že do' Alban- ska poslána bude mezinárodní policejní stráž a dosazena také mezinárodní správa. Vojsko Džavida paše do Anatolie. Z Cařihradu, 5. května. („Tasvir i Efkiar“.) Řecko svolilo, aby armáda Džavida paše byla dopravena do Anatolie.
Petrohrad Rakousko Albánie Alban Anatólie Cařihrad Řecko Trojdohoda
18 article
Italská výprava
19 article
Z Říma, 5. května. Pozoruhodno je, že ve- škeré depeše o event. akčním programu Italie v Albansku byly zadrženy. Byly vyloučeny z dopravy i depeše s výňatky z oficiosních listů. Z toho se soudí, že italská vláda nemá valné chuti dlouho s Rakouskem vyjednávat o zavedení pořádkuv Albansku. Soudí se to také z jiných okol- ností, nasvědčujících, že vyjednávání to skon- čilo bezvýsledně, k čemuž přispělo také, že trojdohoda stále zdůrazňuje, že Italii a Rakousku nedal nikdo mandátu, aby vtrhly do Albanska. Záležitost Albanska je záležitostí všech velmocí, které byly Rakouskem donuceny, aby se jí zabývaly a stěží by dopustily, aby jednostranně bylo o Albansku nějak rozhodo- váno- Z Milána, 5. května. Dle „Avanti“ bude expedice italská sestávat ze 40.000 mužů a to z 10 pluků pěchoty, jednoho piuku bersaglierů,
Řím Rakousko Milán Italia
20 title
FEUHLETON.
21 article Z Paříže.
Z Paříže. Stalo se tolik významných událostí v po- sledních dnech na rozhraní dvou měsíců, al dnes nelze nezamýšleti se do včerejšího páteč- ního večera, nelze nevraceti se k dojmům z schůze na Sorbonně a neobírati se jimi znovu a znovu, neboť dvojnásobně událost dožaduje se našeho zájmu, i tím, jak byla duchaplnou manifestací francouzské kultury, i tím, že při ní šlo o nás cizince. Jedná se o Společ- nost cizineckých přednášek ve Francii, jež byla založena za protektorátu presidenta re- publiky na podnět a zásluhou mladého kri- tika a spisovatele francouzského J. Ernest- Charlesa. Čím dále pociťuje se ve Francii více nut- nost intelektuálních styků s cizími národy jež nikdy, v žádné době neopomíjeli přicháze do tohoto hlavního města světa, aby zde při jímali z bohatství, jež věky vybudovaly, aby zde rostli, vyspívali a poznávali a hodnotil lépe sebe samy, přicházejíce v bezprostředn styky s největší kulturou moderní doby. Pakl Francie má možnost ve všech oborech uspo- kojovati tuto kulturní zvědavost a ukojiti touhu po širokém rozletu a hlubokém pozná- vání, má také onu převzácnou a jen sob vlastní cnost, umět otevírat své prameny a rozdávat své statky s půvabem a vždy vkus- nou a příjemnou formou, v níž ovšem nikdy neschází neškodné ješitnosti a parádní oká- zalosti francouzské.
Ernest Charlesa Paříž Francie Sorbonna
22 article
Všichni ti, kteří kdy přicházeli a kteří přicházejí stále hojněji nežli kdy jindy, pocifo- vali a pociťují potřebu organisace svých styků s Francií, zajištěné zde právě, kde tolikrát se rozhodují osudy národů, jakési pospolito- sti zájmů, nebezpečí i vítězství. Byly zaklá- dány společnosti se vznešeným cílem, jichž posláním bylo brániti omylům diplomacie, hrániti násilí a hájiti slabá před nespravedli- vostí silných. Není oboru, v němž by nebylo postaráno zde o sdružení pracovní, neboť ve všech směrech, jimiž se bral zájem cízinců Francii a Francie o ně, bylo třeba dojíti k oněm vzájemným smlouvám požadavků a zisků k odhadnutí vzájemného poměru a k organi- saci vzájemné práce. Lépe než kde jinde jest právě u nás známo jedno z nejmladších podobných sdru žení pařížských, Union des nationalités, Jed nota národností, jež zásluhou jednoho ze svých tvůrců a zakladatelů, mladého Litvance dra J. Gabryse, neúnavně a zmužile se probcjo- vává ze svých začátků, aby se stala mohut- ným činitelem k uhájení a získání posic ma- lých národů. Ale kdežto v tomto případě jd z velké části jen o jakýsi sbor dobrovolník mezi nimiž v některých případech, bohužel i ochotní polointeligentí se dostávají ke slovu, kde bychom chtěli viděti činnost nejlepších nejvýznamnějších představitelů toho neb onoho národa, jest nová Společnost cizine- ckých přednášek jakýmsi zenerálním štábem sdružujícím vedle vynikajících zástupců ci- zích států, největší jmena dnešní republikán- ské Francie.
Litvanka J Gabrys Francie
23 article
Páteční schůze byla prvním veřejným vystoupením nové Společnosti. Ve velkém amfiteatru Sorbonny, v oné prostorné aule vyzdobené hemicyklem Puvise de Chavan- nes. sešla se přečetná společnost, v níž jistě polovici posluchačů tvořila elita zdejších ci- zinců, zástupců snad všech národů světa.J. Ernest-Charles vysvětlil účel Společnosti, jež chce poskytnouti cizincům možnost probírat před francouzským obecenstvem zásadní ptázky všeobecného zájmu, jimiž se projevuje život jejich národa. Jde o literaturu, umění. vědu, hospodářské a sociální otázky, o nichž by mluvili spisovatelé, umělci, učenci, filoso- fové nebo státníci cizích zemí. Jedná se o jakousi organisaci mezinárodní práce, mezi- národního dohodování se v kulturních proje- vech, kde každý národ má možnost i sebe obohacovati i svou vlastní činností umožňo- vati kulturní statky lidstva. Francie se staví
Ernest Charles Francie Sorbonna Puvis jít Chavan
24 article
3. května. v čelo této pospolité činnosti, chce ji jaksi organisovati utvořením táto Společnosti ci- zineckých přednášek, ale nikoliv, aby se snad vyvyšovala nad jiné, naopak Francie prý, pra- vil řečník, si udržela ve světě primáť v inte- lektuelní práci právě tím, že měla vždy schopnost se assimilovati. Brazilský básník a diplomat Graca Aranh zahájil jako řečník první schůze Společnosti onu řadu přednášek, jež mají podávati obraz cizích národů a určovati, čím který z nich zasahuje ve formaci kulturní dnešní doby Mluvil o brazilské obrazivosti a slovy mo- hutné vzletnosti vykládal, jak se vytvořila duše jeho země, jak splynuti několika rac všechna ohromná nádhera tropických krajt vytvořily v Braziliánu onui charakteristickou pro něho vlastnost, jakéhosi obrazotvorného roznícení.
Graca
25 article
Po cizím řečníku, jenž měl trochu humo- risticky rušivé cizokrajnosti ve své řečnické formě, promluvil ministerský předseda Bar- thou, jeden z největších mistrů slova dnešní Francie. Jeho řeč byla nejvýznačnějším dů- kazem, jak zase a opět je to Francie ze všech zemí, jež má právo stavět se v čelo kultur- ního rozvoje lidstva, jak stále zde myšlenk člověka se nejplněji a definitivně formuje Znovu se vrátil k tomu, že kultura francouz- ská nemůže než získávati, poznávajic práce vykonané jinde, odměřujíc, pokud ona sama k nim přispěla a nechávajíc se pronikati my- šlenkami a pokroky, jimiž jiné racy a jiné ja- zyky dosvědčuji svou původnost. Když se byl poklonami nejvýmluvnějších slov zmínil o práci navrhovatele nové Společnosti, když byl ocenil básnickou činnost a přednášku řeč- níka první schůze a oslavil krásnými větami. i svým oddaným přátelstvím předsedu tohoto zahájení, Edmonda Rostanda, rozhovořil se řečník o francouzských universitách a jejich stycích s cizinou, o francouzských ústavech ve velkých cizích městech, k nimž v těchto dnech se připojil čtvrtý v Londýně, a nemohl voliti lepší doklady. aby uvedl, jak nová Spo- lečnost jest právě správnými pokračovánín díla, jež Francie od let zahájila svými nejvyš- šími vědeckými institucemi. A všichni my ci- zinci z oné schůze jsme poslouchali se svrcho- vaným zadostučiněním věty, jimiž končil svou řeč, a kde hájil čest Francie jako země poho- stinné proti těm, kteří mezi Francouzi chtějí přesvědčovati o opaku. Dílo podniknuté no- vou Společnosti cizineckých přednášek jest jistě významné i tím právě, že staví v ústraní a sesměšňuje, aniž by se přímo nebo nepřímo k nim snižovalo, všechny ty fanatické proje- vy, jimiž některé bezvýznamné strany začaly a znovu budou začinati boje proti cizincům.
Rostand Francouz Francie Londýn Baratha
26 article
Po řečníku takové výmluvnosti zakonči schůzi její předseda Edmond Rostand. Básník mluvil a uváděl své posluchačstvo v bouři. skutečnou bouři nadšení, krásou svého slova a elegancí své myšlenky. Nutno si znovu znovu opakovati jako lahodnou hudbu ony rozkošné lichotnosti, jakými Rostand obetká- val v myslech posluchačů obraz Paříže, vra- ceti se k jeho duchaplným a tak často půva- bem humoru zabarveným motivacím. Jako vždy u Rostanda, myšlenka letí jako hbítá tanečnice a slova jeho mají všechnu zázrač- nou možnost doprovodu. Nová Společnost, v níž — doufejme — i my se dostaneme časem ke slovu — ne- mohla býti lépe zahájena, než se stalo těmi. kteří se první ujali slova a než se stalo právě v oné posvátné síni pařížské university, jistě nejpohostinnějšího ze všech pohostinných míst v Paříží. A když už mluvím o Sorbonně a její po- hostinnosti, nelze nezastaviti se u jedné udá- losti, české události, jež byla nedávno naším potěšením a naší pýchou. (Ze Sorbonny.) Letošního roku se obje- vilo mezi doktorskými thesemi na literární fakult pařížské university několik velmi zajímavých pra- cí, obírajících se otázkami slovanskými. Z pravidla jsou to práce z historie nebo literatury ruské, jako bylo zejména vynikající dilo o Ostrovském o prof. J. Patoušlleta, posledně však došlo i na naši literární historii. V sobotu 12. dubna hájila v dol-
Rostand Ostrovský profesor J Patoušllet Paříž Sorbonna
27 article
torském sále Sorbonny svou thesi „o Ludvíku štúrovi a myšlence slovenské nezávislosti“ sloven- ská dívka slečna Helena Turcerova a byla prohlá- šena jak na základě své práce, tak na základe svých bohatých vědomostí, jež prokázala s pozoru- hodnou bystrostí a rozvážností ve chvílích přísné zkoušky, doktorem pařížské university s uznáním velmi čestným. Když these týkala se naší literatury a ježto fakultu zastupovali tři francouzšti nejen největší slavisti, nýbrž i nejlepší znatelé českých věcí, prof. Denis, prof. Leger a prof. Haumant, stalo se sobotní dopoledne zajímavou českosloven- skou událostí v mezinárodním životě Paříže. Četné posluchačstvo, v němž ovšem česká kolonie uni- versitní byla velmi hojně zastoupena, dovídalo se z referátu slečny Turcerovy mnoho zajímavého z našeho národního života z první polovice deva- tenáctého století a otázky a poznámky examina- torů zamířily nejednou až v současný náš život, a některé podrobnosti výkladu živě objasňovaly mnohé pozoruhodné situace naší národní práce našeho osvětového i národního boje.
Ludvík Turcerův profesor Denis Leger Haumant Paříž Sorbonna
28 article
V každém případě jest však největší radostí a potěšením, jež nikdo nesdílí s námi upřímněji a šťastněji, nežli sám prof. Denis, k jehož popudu vlastně ona práce vznikla, setkati se zde s tak oddaným a bystrým vědeckým pracovníkem v oné slovenské dívce, jež, opustivši v nejútlejším dět- ství své rodiště v turčanské stolici, probouzí s teprve jako velká lyceistka v Moskvě k životu slovenské dívky, vidouc vlastenectví svých pol- ských družek, učí se sama svě rodné řeči, jíž vlast- ně nikdy řádně nemluvila, čte slovenskou litera- turu, navazuje literární styky se svým domovem a ocitá se konečně zde v Paříži v plné práci, je- jímž velmí čestným výsledkem jest uvedená mono- grafie o Štúrovi a československých sporech. P - kud možno souditi z prvních dojmů i obsáhlé práce na základě referátu a prvního prolistování, dostá- vá se jí naší a slovenské literatuře díla tím cen- nějšího, ježto jest z velké části spracováním dosud neprobádaných pramenů rukopisných a archivních. Ale o tom všem bude zajisté jinde jednáno, zde- nešlo než říci několik poznámek k psychologi R. K. slovanské dív ly.
profesor Denis Štúr Moskva Paříž