2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
6. května 1913. číslo 123
4
article
2 praporů granátníků, 2 ženijních praporů,8
baterií dělostřelectva a 6 škadron jízdy.
Z Říma, 5. května. (K. k.) Promlouvajíc
rozhodnutí Černé Hory, aby osud Skadru vlo-
žen byl do rukou velmocí, píše „Tribuna“
Mocnosti jsou povinny nyní použíti londýn-
ského protokolu o stanovení severních hranic
Albanie tím, že vyzvou Černou Horu, aby vy-
klidila Skader, kteréžto město pravděpodobně
bude hlavním městem nového stálu. A dál.
Lze proto předpokládati, že nyní jest odstra-
něno nebezpečí rakousko-uherské akce proti
Černé Hoře, při nejmenším v otázce skader-
ské. Pokud se týče otázky vnitřního pořádku
v Albanii, usnesly se Rakousko-Uhersko
Italie v zásadě, že vylodí tam okupační sbory.
aby opět zřídily normální režim a novému
státu daly k disposíci moc, která mu schází.
aby uplatnil hranice, jež stanovila mu lon-
dýnská konference. O akci bylo učiněno do-
hodnutí zvláště na pověsti, že Essad paša pro-
hlásil se králem Albanie a že Džavid paša po-
stupuje proti Valoně, aby ji obsadil. Dnešní
zprávy tvrdí naproti tomu, že Essad paša chce
svoje vojsko naloditi a že Džavid paša bude
nucen učiniti totéž. Velkovezír dal svým ge-
nerálům rozkaz, aby co nejdříve vrátili sedo
otomanské říše.
Skader
Džavid
Řím
Černá Hora
Albánie
RakouskoUhersko
5
article
Možná, že — jakmile se dovědí, co při-
pravuje se proti nim v Tarentu a Dalmacii —
pospíší, aby projevili své pokojné úmysly.
Rovněž kdyby Essad paša dohodl se s Kema-
lem bejem a kdyby Džavíd paša nařídil svému
vojsku odchod do Anatolie, ztratila by ra-
kousko-uhersko-italská výprava značně na
významu, anebo bylo by od ní upuštěno. Italie
nesleduje žádných dobývačných cílů, protože
jest eminentně mírovým státem, jenž žádá
pouze možnost, aby klidně mohl rozvíjeti
svůj obchod a průmysl. Nikdo nebyl by šťast-
nější než my, kdyby po úpravě skaderské
otázky rozptýleny byly obavy o vnitřní bez-
pečnosti v Albanii, která má již uznanou za-
tímnou vládu. Této vládě bylo by možno.
má-li dosti síly k tomu, přenechati čestný
úkol založiti novou státní správu.
Džavíd
Tarent
Dalmacie
Anatólie
Albánie
kouskýuherský
6
article
Případný komentář k situaci.
Z Vídně, 5. května. Večerní »Zeite
píše mezi jiným: Černá Hora povolila a naše
diplomacie docílila tím úspěchu, který však
není v pražádném poměru k obrovskému vy-
vinutí siláckých prostředků. Nebrala po-
hrůžky naší vlády již vážně a proto čekala
s podrobením do posledního okamžiku. Te-
prve nalehavé domluvy trojdo-
hody, zejména Ruska, zlomily
odpor Černé Hory.
Neomalenost vídeňských reptilů.
Z Vídně, 5. května. V bojovné náladě
je ještě polooficiosní »Allg. Zeitun g“.
Mluví stále o vyhození (deložování) Černě
Hory ze Skadru, o nutnosti aby král Miku-
láš město ještě dnes vyklidil a do-
kládá, že otázka teritoriální kompensace na
vrub Albanska nemůže býti rozvinuta v žádné
formě. Ze všech pohrůžek, které pouštěl
tento list do světa, ještě žádná nesplnila se,
ale zlobila nevázanost tonu tohoto listu a
jeho sprostší odnože »W. Mittagsztgu. «, do
kterých zahraniční tisková kancelář ukládá
své novinářské výrobky. Bylo by již na čase,
aby rakouská oficiosní žurnalistika naučila
se slušnému tonu nejen naproti cízině, ný-
brž i vůči domácím Slovanům, neboť tak b
se v rozrušené době v listech špikovaných
z disposíčního fondu, proti Slovanům rakou-
ským brojiti nemělo.
Finanční konference pařížská.
Z Athén, 5. května. (K. k.) Guvernér
národní banky Valaoritis odjede zejtra do
Paříže, kde bude zastupovati Řecko na
mezinárodní konferenci finanční.
Hora
Slovan
Valaoritis
Vídeň
Rusko
Atény
Paříž
Řecko
národní banka
král Mik
7
article
Hudba.
Hudba.
Český koncert Pražského pěveckého
sdružení učitelů v Lucemburku.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Lucemburk, dne 3. května 1913.
Veliká manifestace pro Čechy, jaké nebylo
v Lucemburku od návštěvy Sokolů, byla uspo-
řádána dne 2. května u příležitosti zájezdu Pěve-
ckého sdružení pražských učitelů, kteří počali zde
svoje umělecké tournée. Již při příjezdu na ná-
draží byli čeští pěvci očekáváni zástupci korporac
a srdečně pozdraveni. Před koncertem byli ofi-
ciálně přijatí ve staré radnici zástupci města
školských úřadů. Při cerelu a vin d'honneur byly
proneseny oboustranně vzletné řeči, v nichž bylo
vzpomínáno minulosti a projeveno přání plného
zdaru úspěchů obou zemí. Pravým svátkem pro
obyvatelstvo Lucemburku byl večerní koncert.
úořádaný ve slaynostním sále nové radnice. Pří-
tomna byla velkovévodkyně se svou suitou
a dvorním úřadnictvem, členové vlády, z nich
hlavně ministr vnitra Braun dal na jevo své
přátelství k Čechům, velevyslanec německý hrabě
de Schwerin, Stümpfer, echévin města Lucem-
burku, četní poslanci, městští radní Vanuaus, před-
seda státní rady, zástupci úřadů, hudebních kruhů.
učitelských spolků a vybrané občanstvo města.
Průběh večera byl nepřetržitým řetězem ovací
jichž si pěvci i je doprovázející umělkyně Mme.
Raymonde Delaunois plně zasloužili. Zvláště
přednesenými národními písněmi a tanci bylo
posluchačstvo přímo elektrisováno. Dirigentské
umění prof. Spilky bylo korunováno neočeká-
vaným úspěchem a uznáním ciziny. Před koncertem
byli v průvodu generálního inspektora Keiffra,
echévina Strumpía a hodnostářů, před-
staveni velkokněžně dirigent F. Spilka, předsed
A. V. Obst.
Sokol
Lucemburk
Braun
Čecho
Schwerin
Vanuaus
Delaunois
profesor
Spilka
F Spilka
A V Obst
Lucemburk
Čechy
Luc
pražský pěvecký sdružený
Keiffr
8
article
A. Hraba a podepsaný-
+ Hlahol vinohradský. Na pořadu druhéh
řádného koncertu ve čtvrtek dne 8. května pro-
vedeny budou sbory: 1. M. Krejčí: a) Poledne.
b) Dcera Jeftova, mužské sbory. 2. J. Jindřich:
Louky, háje už se stměly, ženský sbor s průvodem
karfy, 3. Hugo Mrázek: Věčné jaro, smíšený sbor
4. A. Piskáček: a) Děva a jinoch, b) Krdžallijská.
mužské sbory. 4. J. Jindřich: a) Vy necheete.
bych za ním chodila, b) Jasmínové květy, ženské
sbory s průvodem harfy. 6. Karel Nedbal, Opu-
štěný, smíšený sbor. Diriguje Karel Nedbal, na
harfu doprovází virtuoska slečna Věra Kruisova.
Lístky v obvyklých předprodejích Začátek o 8.
hod. večerní.
A Hrab
M Krejčí
Jeftův
Jindřich
Hugo Mrázek
A Piskáček
Nedbal
Kruisův
9
article
Říšsko-německé hlasy o Skadru.
Vedle Delbrückových „Preussische Jahr-
bücher“, jichž redaktor Daniels olevřeně na-
psal, že pro Rakousko bylo by lépe, kdyby se
Albanie rozdělila mezi Řeky a Srby, než aby se
na jejím jihu usadila Italie, podobným způsobem
vyslovuje se i Hardenova „Zukunít“. Připominá
se tam zajímavý výrok černohorského krále k cí-
saři, když se r. 1876 setkali v Kotoru. Patře vzhůru
na zář slavnostního ohně, jenž byl zapálen na Lov-
čenu, řekl prý František Josef Nikolovi: „Můj bratr
bydlí hezky vysoko.“ Načež Nikola: „Turci vza-
li mi zemi a Rakušané moře; zbylo mi
toliko nebe.“ O Skadru píše Harden: Žádá ně-
jaký životní zájem Rakouska, aby byl Skader
zavřen Černohorcům? Ne. Hrabě Berchtold mohl
by sí vzpomenouti, že jeho kolega Jan Giuliano
slyšel ve Skadru školní děti zpívati italskou hymnu
a hřměti slávu Veličenstvu Viktoru Emanuelovin
že prastará Skodra stala se dnes pro Italii hlav-
ním albanským trhem (na němž rakouský odbyt
rychle klesá) a nejjistějším kotvištěm římské naděje
na obemlnutí Adrie. Italie ví, proč, ačkoliv by
její lid tak rád přál královninu otci každé rozšíření
moci, pracuje pro samostatnou Albanli. Rakousko.
které přece konec konců není německým státem,
mohlo by jednoho ne dalekého dne pykati, že
do Skadru a Medvy neotevřelo cestu
raději Slovanům než Italům. Jde tuo
čest, jakmile byl mezi Petrohradem a Vídní pakt
o Dakově a Skadru? Budiž. Každý upřímný přítel
Delbrückův
Daniels
Řek
Srba
Hardenův
Zukunít
František Josef
Nikola
Turek
Rakušan
Harden
Skader
Černohorec
Berchtold
Jan Giuliana
Emanuelovin
Adrie
Slovan
Italos
Skadr
Rakousko
Albánie
Kotor
Petrohrad
Vídeň
Dakov
Preussische Jahr
10
article
Rakouska musí si však přáti, aby důstojná, uvnitř
ale přec jenom ne zcela nerozborná monarchie ne-
byla, jako Piemontem z Italie a Pruskem z Něme-
cka slovansko-italskou koalicí vytlačena i z Bal-
kánu. Pověstné „dorozumění a Římem, které přl-
bližuje k vyplnění staré přání ltalie
svádí do nového Šlesvicko-Holštýnska a zatěžuje
aby zadrželo Petrovy a Nikolovy Srby, pozemko-
vou knihu východního jaderského břehu ital-
skou hypotekou. Poněvadž si Rakousko ne-
může přáti, aby zuřivost nebo hlad dohnaly Černo-
horce k tomu, aby se připojili k Srbsku, zbývá
mu jenom volba, aby moc Srbů buď zlomilo nebo
si ji naklonilo. Osudným by se mu mmuselo státi
kdyby si z turecké massy přineslo domů jenom
nenávist bývalé ráje a pomohlo bílému caru ještě
jednou na trůn slovanských nadějí. Jan Giuliano.
jenž nesmí zkrotiti tchána svého krále, rád b
ponechal tento nevděčný obchod rakouskému
armádnímu sboru. Takové vítězství přineslo by po-
litice italsko-ruské svornosti na Balkáně, posvěce-
né v Racconigi, bohatý výtěžek, Rakušanům však
kteří po šest měsíců ustupovali před každým sil-
ným, pověst malicherně ukrutného u-
tiskovatele těch nejslabších a hněv
všech Stovanů, jenž musí rozežrati uvolněnou
souvislost říše. Myslí-li Rakousko, že se musí uká-
zati schopným rozhodnutí a činu, pak nechť, místo
aby razilo cestu Italii, zabrání v Novopazarsku
oběma srbským státům, aby se nemohly spojit. Ale
Skader? Pyrrhovo vítězství
„Berliner Tagblatt“: Italii vznikne
přechodu od theorie autonomie Albanie k theorii
rozdělení anebo sfér vlivu grandiosní pro-
spěch — ale Rakousku také? Ve Vídni platila
dosud každá myšlenka nechati Italy vniknouti do
Prusek
Petrův
Nikolov Srba
Černo
Srba
Jan Giuliana
Rakušan
Pyrrhův
Italos
Rakousko
Nout
Bala
Řím
nový Šlesvicko
Holštýnsko
Srbsko
Balkán
Albánie
Vídeň
Berliner Tagblatt
Italia
11
article
Albanie za velezrádu, a smlouva z r. 1897 byla
uzavřena, aby tam nemohli, ne aby se jim otevřely
dvéře. A nebyly pro to také nejpádnější důvody.
aby se v tomto odporu proti italské vojenské moci
a italskému vlivu spatřoval životní zájem Ra-
kouska, kdyžtě může Jaderské moře na jih býti
uzavřeno a rakouské loďstvo v něm „zazátková-
no“, uhnízdí-li se nyní Italie i ve Valoně a s obou
stran ovládne úžinu otrantskou? Dreadnoughty.
které se staví v Pulii, budou se projíždět jako po
jezeře, jakmile jim Italie zavře přístup k Středo-
zemnímu moří, a Konrad z Hötzendorfu sotva může
za daných okolností skliditi dosti vavřínů, aby se
při tom zapomnělo, co Rakousko ztrácí. Ještě když
Srbové požadovali ojedinělý přistav na jader-
ském břehu, v končínách strategicky daleko méně
důležitých, spatřovalo se v tom nebezpečí pro vol-
nost pohybu Rakouska v Jaderském moři — a nyní
se pod tlakem nadšené podnikavosti přinášejí oběti
daleko vážnější. Může se uvažovati o neutralisaci
úžiny otrantské nebo podobném uklidňujícím pro-
středku, avšak to nemůže zabrániti, že se celá
jižní Albanie učiní jevištěm a akčním polem život-
ného a tuhého italského národa. Ti, kdo ve Vídni
nehledí jenom na přítomnost, nejsou nad rakousko-
italským těsným spolužitím v Albanii příliš nad-
šeni, a zda by bylo příliš na prospěch trojspol-
kové svornosti, je při nejmenším pochybno
Tak může Rakousko býti nuceno skočiti do do-
brodružství, které — neumožní-li mu chování
Srbska rozšíření jeviště — slibuje mu vedle oka-
mžitého úspěchu prestiže, jenom velmi pochybné
nadělení. Může pocítit, že je zatlačeno na cestu
kde podpora přítele budí více starostí, nežli odpo
nepřítele.
Středa
Konrád
Srba
Albánie
Hötzendorf
Rakousko
Vídeň
12
title
Krajský sjezd nár. strany svo-
bodomyslné v Novém Městě n. M.
14
article
Když na krajském dnešním sjezdu národn
strany svobodomyslné, uspořádaném pro se-
verovýchodní volební skupiny 23. a 24. v No-
vém Městě nad Met. na odpolední veřejne
schůzi, o které referovali jsme ve včerejším
čísle poledním, dozněl dlouhotrvající potlesk
po skvělých vývodech posl. dra. Kramáře
ujal se slova
posl. rada z. v. dr. Franta
a promluvil o činnosti říšské rady
Prohlásil, že po tak výborné, hluboce zalo-
žené řečí dra. Kramáře nebude mluviti o za-
hraniční situací. Souhlasí s jeho slovy, že
vláda měla poskytnouti příležitost poslancům,
aby mohli v nynější těžké době promluviti
pronésti své mínění a dodává, že předevčí-
rem, aby se tak nemohlo státi ani v národo-
hospodářském výboru říšské rady, nedostavil
se do ní němečtí nacionálové a sociální demo-
kraté a schůzi tím zmařili, aby neuvedli vládu
do rozpaků a aby vláda nemusila slyšeti ve-
řejné hlasy pro zachování míru.
Říšská rada není již dlouho pohromadě
vláda ji naschvál nesvolává, aby nemusila vy-
slechnouti výstražné hlasy. Pokud však říš-
ská rada pracovala, poslanci strany svobodo-
myslné účastnili se horlivě jejích prací, pro-
tože hned po svém vstupu do ní se tam uplat-
nila. Řečník uvádí, co učinili poslanci svo-
bodomyslní v otázce rovnoprávnosti jazy
kové.
Kramář
doktor
Franta
vý město nad Met
hospodářský výbor říšský rada
strana svoboda
15
article
Přes to, že vláda práci poslanecké sně-
movny zdržuje, bylo zejména v posledních
2 letech vykonáno mnoho. Projednán nový
statut rakousko-uherské banky, obnoven
smlouva s dunajskou paroplavební společ-
ností, schválen provisorní řád jednací, vyří-
zeno 8 vojenských předloh., služební pragma-
tika pro státní úřadníky a zřízence, prodlou-
žení zákona o sirotčích pokladnách, upravena
práce žen a dětí v dolech a předloha o inže-
nýrských komorách atd. A také co učinil par-
lament v reformě bytové, má cenu trvalou
V dalším šíří se řečmík o zákonu spol-
kovém, zabývá se otázkou vodocestnou
otázkami sociálního pojišťování a přešel n
malý finanční plán, u kterého se déle zdržel
a promluvil zejména o otázce úpravy zem-
ských financí, načež pojednal také o úpravě
platů učitelských. Zevrubněji promluvil o če-
sko-německém vyrovnání a různých otázkách
zemského sněmu.
Vrátiv se znovu k říšské radě, pravil, ž
dnešní doba je takovou, že jsme na říšské
radě roztříštěni a sice takovým způsobem, že
se nikdy nepomýšlelo na to, že bude tam to-
lik stran a že půjde každá svým směrem.
Přeje si proto, aby v českém lidu a v českém
národě zavládla nálada jiná a národ český
aby řekl poslancům: Pracujte na říšské radě
společně, je to vaší povinností, protože máte
společných zájmů mnoho. (Výborně. Potlesk.)
Bylo by hříchem prohrávati bitvy, které mo-
hou býti vítězné a činiti něco, co je dětin-
stvím, co není vážná práce. (Výborněl Po
tlesk.)
Musíme se připravovati do budoucnost-
a každý jednotlivec musí ve směru tom pra-
covati.
uherský banka
16
article
Národ nemá ani tu velnost, jako ji má
jednotliveci je tu na půdě, kterou zdědil
kterou nemůže a nechce opustiti, tím spíše
musí připravovati se na doby příští. Jednotlive
stárne, rozvíjející se národ však činností svo
omlazuje se stále. Rostoucí sílu svou nesm
mařiti marným, neplodným vyhazováním jej
na bezúčelné věci, nýbrž musí jí využiti plně
k dalšímu rozvoji kulturni, hospodářskou
politickou opravdovou prací.
To jest ideální a zároveň reální úkol čin-
nosti národní, ke kterému přispěti je povin-
ností všech. (Výborně! Všecbecný hlučný po-
tlesk.)
Předseda dr. Vostřebal prohlásil, že třet
řeč a sice o poměrech tkalcovských na če-
ském severovýchodě měl promluviti poslane
řed. dr. Preiss, který ze však pro neod
kladnou cestu omluvil. Tím je jednací pořac
sjezdu vyčerpán.
Předseda poděkoval srdečně oběma řeč
níkům za jejich skvělé, zajímavé vývody, ze-
jména p. dru. Kramářovi: všem účastníkůn
schůze za velice četnou návštěvu. Když vy-
slovil za bouřlivého souhlasu a pochvaly po-
slancům svobodomyslným neobmezenou dů-
věru za jejich činnost, zakončil veřejnou sje-
zdovou schůzi vřelým apelem na všechny po-
slance národa českého, aby v takovéto těžko
době sešli se, semkli se druh k druhu a ne-
chali, co je dělí, zanechali všech třenic
vášní, ale přiložili ruce ke společné práci ve
prospěch národa. (Bouřlivý všeobecný po-
tlesk a pochvala.)
doktor
Vostřebal
Preiss
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
širší výkonný výbor české strany pokro-
kové...
Resoluce, přijatá na nedělní schůzi širšíh
výkonného výboru české strany pokrokové
obsahující projev upřímného přání po čest
ném vyrovnání česko-německém, kteréž by
spojeno bylo s reformou volebního práva, žá-
dající všeobecné hlasovací právo s poměrným
zastoupením také do všech zastupitelských
sborů, dále bezodkladnou úpravu učitelských
platů jako otázky ryze hospodářské, prote-
stující proti zúmyslné netečnosti vlády vůči
poměrům v království Českém — jest krom
toho všeho také z valné části neslušným
pamfletem.
Především v odstavci, v němž žádá bezod-
kladné svolání říšské rady se zárukou svo-
bodného jednání. Vyskytuje se tu pasus, kte-
rým se vina nesvolávání říšské rady uvádi
i na poselstvo vedoucí české většiny, což
zasluhuje pro domo co nejrozhodnějšího od-
mínutí.
První z poslanců národní strany svobodo-
myslné, kteří přišli k veřejnému slovu po
prohlášení vládních listů, že se na svolání říš-
ského parlamentu nepomýšlí, posl. dr. Rašír
na Král. Vinohradech dne 2. května, a posl
dr. Kramář v Novém Městé n. M. dne 4. květ-
na pronesli proti odpírání žíšské tribuny zvo-
leným zástupcům lidu prolest stejně výmluv-
ný, jako zdůvodněný.
Řeč posl. dra. Rašína byla jistě nedělnín
resolventům realistickým. známa i flumoč
stejně jako nedělní řeč posl. dra. Kramáře
stanovisko napadených českých stran, vyslo-
vené i novinářsky v této otázce také tiskem
české strany agrární.
doktor
Rašír
Král
Kramář
Rašín
Nový Města
národní strana svoboda
19
article
Naprostou infamií jest pak odstavec
realistické resoluce o „neslýchaném násilní-
ctví“, páchaném prý na příslušnících české
strany pokrokové i jiných stran stranou
mladočeskou, jejíž četn: členově prý
se ze strannického záští neštít
ani denunciací a jiných prostřed-
ků podobně nečestných.“
Je to vůbec zjevem naprosto neobvyklým
v politických projevech vážných stran —
pokud k nim českou zkranu pokrokovou
počítati lze, ovšem není na jisto postaveno! —
ale jestliže se strana profesora Masaryka do-
pouští dokonce munifestantne
takového paušalního obviňování
aniž by byla s to, a y uvedla kon-
krétní případy těchto násilno st
a denunciací a jména napadených
čelných členů naší strany, potom
nezbývá nic jiného, než označiti takové vy-
brané výkony jejího výkonného výboru ja-
kožto vyložené utrhání na cti. Čelní politikové
v nejvyšší instanci české strany pokrokové
vědomě hlasují pro zřejmé nepravdy a po-
mluvy!
A tak zajisté není bez významu, když
řečená resoluce výkonného výboru české
strany pokrokové vítá volání po součinnost
českých oposičních stran i ujišťuje, že se ráda
zúčastní společné práce.
Ejhle této společné práce počinek! Nen
v oposičních stranách českých jiné práce než
hanobení vedoucí většiny českého poselstva
a v tom ohledu lze očekávati, že česká strana
pokroková bezvadně zapadne do mezery, pro
ni mezi oposičními stranami uprázdněné a že
tu jako utrhač na cti českých vedoucích stran
zaujme ihned místo jako primus inter pare
Masaryk
český strana
20
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Hr. Jul. Andrássy o zahraniční polítice.
Hr. Julius Andrássy vítá v „N. Fr. Pr.)
usnesení rozhodujících kruhů vídeňských, za-
kročiti energicky v Albanii a proti Černé
Hoře, ať už jako zmocněnec Evropy nebo bez
zmocnění. Kdyby Rakousko po všech dosavad
ních hrozbách ustoupilo, nebylo by prý hodno
názvu velmoci a nepotřebovalo by vydržovati
armádu, stojící ročně sta milionů. Nyní neběží
už o Skader, nýbrž o to, má-li Rakousko do-
sud právo promluviti své slovo v otázce bal-
kánské. Kdyby pozbylo svého vlivu na Bal-
káně, pozbylo by také vážnosti na jihu své
vlastní monarchie, kde by se rozhodujícím stal
panslavismus! Hr. Andrássy jako ma-
ďarský šoven nebojí se ovšem ničeho na svět
tak jako panslavismu.
Jula
Andrássy
Julius Andrássy
RakouskoUhersko
Hradec
Francie
Albánie
Evropa
Rakousko
Bala
21
article
Uděliv takto své požehnání nejnovější ví-
deňské zahraničné politice, hr. Andrássy zmi-
ňuje se o Černé Hoře a rakousko-uherských
Slovanech. Rakousko 8 Černou Horu nemá
proč stát: Černá Hora uhájila své samostat-
nosti proti Turkům, když jim podlehli všichni
balkánští národové a tím si zabezpečila právo
na svobodu. Bylo by šílenstvím a hříchem
chtít násílně zlomiti lášku ke svobodě černo-
horského národa. Evropské války hr. Andrássy
se neobává, poněvadž úřadní Rusko se nedá
panslavskými štvanicemi vehnati do války
Tím se Rusko staví na stejné stanovisko jako
Rakousko, které nesmí sice prováděti žádnou
protislovanskou politiku, už vzhledem
ke svým četným slovanským státním přísluš-
níkům, ale musí se brániti proti vlivům pan-
slávským, ježto politiku, namířenou prot
panslavismu, diktuje mu právě vzhledemk
slovanskému obyvatelstvu cit sebezachování
Nijaké panslavistické politiky není; poli-
tika taková je fikce, která straší jen v hlavách
maďarské šlechtické oligarchie. V Uhrách je
panslávem každý, kdo se nechce hlásiti k „ma-
ďarskému národu“ a hájí práv své slovanské
národnosti. Měl tedy hr. Andrássy také vy-
světliti, jak je možno nedělati politiky proti-
slovanské a potírati panslavismus, který ne-
existuje.
Andrássy
Turek
Černá hoře
Rakousko
Rusko
Uhry
evropský válek
Černá Hora
22
article
Haličská krise.
Haličská krise.
Haličský sněm byl vládou uzavřen
Místodržitel dr. Bobrzyňski oznámilto
písemně zemskému maršálku hr. Golu-
chowskému. V nejbližších dnech očekává
se, že sněm bude také rozpuštěn. Ještěv
sobotních číslech psaly haličské listy, že nové
volby budou provedeny během měsíce června,
a že je bude říditi zatímný správce místodrži-
telstva, dvor. rada Ustyanowski. V ne-
dělním čísle má však „Nov. Ref.“ z Vídně
zprávu, že následkem mezinárodní situace
blízkého počátku vojenského zakročení Ra-
kouska v Albanii změnila se náhle situace
co do haličské krise. Místodržitel dr. Bobr-
zyňski nebude nyní propuštěn, ný-
brž zůstane v úřadě, dokud se zahraniční po
měry nevyjasní. Z téže příčiny nebudou tako
nové sněmovní volby vypsány již nyní.
doktor
Bobrzyňski
Gola
Vídeň
Albánie
23
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Slovanské srdce.
24
article
O ruské diplomacii nelze říci, že by měl
slovanské srdce, a bohužel nemá ani slovan-
ské hlavy. Ale slovanské srdce, jak píše „No-
voje Vremja“, probudilo se v ruském ná-
rodě, a to by bylo, nač Slovanstvo čekalo
„Slovanské srdce v ruském národě se probu-
dilo a zlatá jeho jiskra roste z vrstvy popel
v jasný plápol. Toto slovanské srdce, jakkol
je to podivno, zrodilo se zde, v Petrohradě,
městě na okrajině carské říše, v městě mlhy
protiruských vlivů. V minulém století slovan-
ské srdce bilo v Moskvě. Tamtě car Osvobo-
ditel vssál do sebe slovanskou myšlenku
nadchl se jí a rozhodl proti „blahoruzumu“ kan-
cléře Gorčakova a veškeré vyšší petrohrad-
ské byrokracie, aby Rusko vykonalo slavný
skutek osvobození Slovanů. Ale nyní Moskva
obchodní Moskva, ztratila duchovnou prozíra-
vost. Srdce Moskvy zarostlo sádlem. Ono ne-
cítí, nehovoří, nepředvídá, nepředtuší. Slovan-
ské srdce narodilo se v chladném Petrohradě
Plápol tohoto mladého srdce již neuhasne, a
se namahá ono vyšší „blahorozumi“ jak chce
Ono neuhasne nikdy víc, ono neumře, to slo-
vanské srdce Ruska, jemuž přináleží budouc-
nost!“
Velkonoční „slovanský oběd“ v Petrohradě.
Gorčakov
Petrohrad
Moskva
Rusko
Slovan
25
article
Velkonoční slovanský oběd byl velmi čet-
ně navštíven, zvláště hosty. Mezi hosty by
bratr bulharského vyslance při ruském dvoře
Nikola Bobčev. Předseda gen. A. P. Skugarev
ský byl přivítán bouřlivým potleskem. Zased-
nuv na křeslo předsedy, A. P. Skugarevský
přečetl telegram černohorského krále Nikoly
kterým děkoval účastníkům slovanských obě-
dů za blahopřání k dobytí Skadru. Shromáž-
dění vyslechli telegram stojíce.
Gen. Skugarevský zahájil řeči. Pravil
Klubko velikých události se pořád ještě roz
víjí. Slovanské obědy jsou odezvou slovan-
ských citů ruské společnosti, které tyto udá-
losti budí. Význam slovanských obědů vidí se
z hluku a nepřátelství, jež je provázejí. Právě
jsem se vrátil z ruského venkova a oznamuji
že všecko je tam plno slovanského cítění. Roz
umím tomu, že jsou Němci proti nám a Slo-
vanům, ale jak mohou býti proti Slovanům
ruští diplomaté, tomu zhola nerozumím. Rov-
něž nerozumím tomu, že naše politika vždy-
cky začíná pomahati slabým státům, ale potom
je nechává na holičkách a dělá z nich nepřá-
tele Ruska,
Afanasij V. Vasiljev, tajný rada, známý
slavjanofil, připil černohorskému králi Ni
kolovi a jeho junáckému vojsku, i jeho nejno-
vějšímu spojencí Essadu pašovi.
Pozdravné telegramy poslány gen. Pota-
povu, vojenskému představiteli Ruska na Čer-
né Hoře a věrnému příteli Černohorců, Essadu
pašovi do Elbassanu. V telegramu se mu gra-
tuluje, že přistoupil jako hlava Al-
banie k balkánskému spolku, a pra-
ví se, zůstanou-li Albanci tomuto spolku věr-
ni, že to bude nejlepší zárukou kulturného
národního rozvoje albanského národa.
Bobčev
Skugarev
Skugarevský
Němec
Slovan
V Vasiljev
Černohorec
Al
Shromáž
Rusko
Čer
26
article
O bulharsko-srbském sporu.
V „Novám Vremeni“ píše profesor bělehradské
university Belié o sporu bulharsko-srbském.
Přiznává, že mezi Bulhary a Srby došlo v zabra-
ných zemích ke srážkám, nepopírá, že by v kaž-
dém případě srbští vojáci jednali se salonní zdvo-
řilostí, ale poukazuje na to, že srážky byly na-
mnoze vyvolány dráždivým chováním exarchát-
ních duchovních, kteří nejprostší příkazy proza-
tímní správy srbské odmítali. Dále prof. Beli
ukazuje na to, že za sporné území bylo ve smlou-
vě bulharsko-srbské prohlášeno všechno území o
Šar-planiny po Rodopy, a nikoli jen od Šar-planiny
po bulharské hranice, jak se dnes tvrdí. Obyva-
telstvo sporného území je smíšeného rázu, k ex-
archátu hlásili se často Srbové, kteří chtěli mít
slovanské bohoslužby a školy, tedy nejen „buga-
raši“. Nelze prý také tvrdit, že by obyvatelstvo
sporného území bylo proniknuto jen odporem k
Srbům; vynikající Bulhar psal nedávno z tohoto
kraje, že do měsíce všechno obyvatelstvo se po-
srbšti, nezakročí-li rychle Bulhaři. Bylo by tak
možno mluviti, ptá se prof. Belič, kdyby bulhar-
skost místního obyvatelstva byla tak nesporna?
Vremit
Bulhar
Srba
profesor
Beli
Belič
Šar
Rodopy
univerzita Belié
27
article
V cholmské gubernii.
V nové gubernii cholmské veřejná správa bu-
de vedena po způsobu nynějšího zřízení gubern-
ského v království Polském, jen úřad gubernského
tlumočníka bude zrušen, poněvadž většina obyva-
telstva nové dubernie mluví rusky. Platy úřadní-
ků budou v té výši jako platy podobných hod-
nostů ve vlastním Rusku. Gubernátor kromě bytu
bude dostávati 10.000 rb. ročně, vicegubernator
4500 rb., gubernští radové po 2500, náčelník kan-
celáře 2400 rb., lékařský inspektor 2500, inžený
2200, zvěrolékař 2200, stálý člen selské komise
3200 rb., menší úřadníci od 920—1300 rb. ročně.
V celku platy na udržování gubernských úřadů
budou činiti ročně 117.900 rb. Působnost nových
úřadů bude zahájena po vymezení hranic nové
gubernie dle vzájemné dohody ministra vnitra
a varšavského generál-gubernátora. Než budou
vystavěny úřadní budovy v Cholmě, gubernská
správa bude prozatímně úřadovati v Sedlcích.
Rusko
Sedlec
28
article
Ze slovanských listů.
V Kyjevě bylo zakázáno zpívati v sofijském
chrámu „mnogaja lěta“ černohorskému králi Ni-
kolovi po pádu Skadru.
O náladě mohamedánského obyvatelstva Kav-
kazu svědčí tato příhoda: Miljukov přednášel
v Baku o balkánské otázce. Místní musulmané
přivítali Miljukova pískáním, svědčícím, že jich
sympatie jsou na straně Turecka. Po této demon-
straci opustili přednáškovou dvoranu.
Turecká svrchovanost v Egyptě dostala no-
vou trhlinu; snad poslední. Egyptský khediv
přerušil styky s tureckým vrchním komisařem
Reuf-pašov.
Slovanský komitét moskevský na ná-
vrh tajemníka „Spolku slovanské kultury“ Jefi-
movského, usnesl se svolat na 18. října slo-
vanský sjezd do Moskvy.
Vyznamenání, kterého se dostalo v posled-
ních dnech hr. Wittemu, dalo patrně podnět ke
zprávám, že Sazonov je na odchodě a jeho nástup-
cem že bude Witte.
Miljukov
Witte
Sazonov
Witt
Kyjev
Bak
Turecko
Egypt
Moskva
29
article
Barthou o tříleté vojenské službě.
Barthou o tříleté vojenské službě.
Ministerský předseda Barthou pronesl v neděli
na banketu, uspořádaném městskou správouv
Caenu, řeč, v níž se rozhodně ohradil proti insi-
nuaci, jako by chtěl vlasteneckého citu nebo obtíže
zahraniční situace využiti k politickým účelům.
Poukázal na to, že balkánská válka porušila sta-
rou rovnováhu a zasloužená vítězství balkánských
států způsobila nové problémy i zmařila výpočty
diplomacie. Ocenil práci londýnské konference,
v níž Francie hrála úlohu, která se srovnávala
s jejím spojenectvím, s jejími přátelstvími a a její
vůlí, vyhnouti se konfliktu, jehož následky by ne-
mohly býti předvídány. Při tom však konstatoval,
že nelze prohlásiti, že by mír byl za-
jištěn proti každému nebezpečí. Po-
ložil důraz na mírumilovnost Francie a dodal, ž
Francie chce mír, jenž by se srovnával s její hrdo-
stí a důstojností, nikoli však mír, zrozený z bázně.
Aby jej zabezpečila, je ochotna přinésti oběti, jich
vyžaduje obrana. Žemě již seznala, že zákono
třileté službě je nutností. Vláda odhodlala se jen
z nezvratných důvodů uložiti zemi obět takového
významu, z důvodů, jež vyplývaly z nejnaléba-
vějších národních zájmů.
Barthou
Caen
Francie
30
article
Barthou uvedl pak výhody tříleté vojenské
služby, totiž zvýšení aktivního stavu, lepší výcvik,
zvýšení ofensivní síly a sesílení dobře vycvičeného
a stále připraveného vojska na hranicích. Zákon
bude nutnou odpovědí na jinde při-
jaté zákony, kterými se francouzská armáda
stává početně slabší. Mezi francouzskou a něme-
ekou armádou, i když se nepřihlíží k jistému ji
sesílení a k zákonu nyní v Německu projednáva-
nému, je rozdíl 180.000 mužů. Jediným pro-
středkem, odstraniti tento rozdíl, jenž bude v blíz-
ké budoucnosti ještě větší, je zabezpečení dosta-
tečného, trvalého aktivního stavu prodloužením
služební doby. Neskrývajíc se za vrchní vojenskou
radu, která se jednomyslně vyslovila pro tříletou
službu, zasadí se vláda svojí existencí o přijetí
návrhu. Vláda plní jen svou povinnost, ohlašuje-li
svou vůli, podržeti u praporů ročník, jenž dne
1. října doslouží.
Barthou
Německo
31
article
V turecké Arménií a Kurdístaně.
Turecký komitét »jednoty a pokroku« za-
hrává si hned s Armény, hned s Kurdy, snaže se,
aby poštval jedny proti druhým a získal oboje
pro sebe různými sliby. Po příkladu Kiamil-paše
vyzval dokonce Armény, aby vyslali své zástupce
do komise pro vypracování návrhu o reformách
v Arménii, ale předem si vymínil, že nebude řeči
o arménské autonomii. Arménští vůdcové
odepřeli účast v komisi, ale naznačili, že by
Arméní byli uspokojeni provedením těch para-
grafů berlínské smlouvy, které se týkají Arménie.
Kompetentním pro zastoupení Arménů považují
jen arménského patriarchu jako hlavu národa.
Zároveň komitét vyjednává se zástupci Kurdů,
nabízeje jim různé výsady. Na rozpacích je však
proto, že neví, s kým vlastně vyjednává. Za hlavu
kurdského hnutí jedni považují Abdula Rizaka a
s ním komitét původně zahájil vyjednávání, ale
jeho příbuzný Abdul Kader, senátor kurdistanský,
soudí, že Abdul Rizak nemá v Kurdistaně vlivu
a že za stejnou odměnu mnohem lépe on sám
uspokojí Kurdistan.
I jinak se snaží komitét sesílit tureckou po-
síci na Východěj začíná tam řídit vystěhova-
lecký proud. přicházející z Rumelie, obsazené
vítěznými spojenci. Turecké zprávy mluví o půl-
druhém milionu muhadžirů (vystěhovalců), kteří
prý budou usazeni v krajích, kde je dosud většina
armenská, aby tak zabezpečili převahu mu-
sulmanům.
Armén
Arméní
Kurd
Rizak
Kader
Arménie
Rumelie
32
article
Hrozící bouře v Číně.
Anglické lísty uveřejňují list, v němž vůdee
revolucionářů dr. Sunjacen apeluje na cizí vlády.
aby zabránily půjčce, kterou čínská vláda pode-
psala. Prohlašuje, že taková půjčka rozpoutá hroz-
nou válku mezi vládou a národem.
Dohoda revolučních vůdců s Juanšikajem, kte-
rý ji obratně sjednal, je nadobro zmařena. Zdá
se však, že tentokráte Juanšikaj v případě vzpoury
na jihu hodlá použiti násilí, čehož se posud v zá-
jmu říše varoval. „New York Herald“ oznamuje
z Pekina, že Juanšikaj nařídil generálu Šanšunovi.
aby postupoval na Pukov a 10.000 muži a obsadil
dle potřeby Nankin. Generál Hsupaosan pak, jenž
se nalézá s 12.000 muži u Junšova na Jance, má
postupovati na Šanchaj, kdyby bylo nutno.
Vojska Juanšikajova obsadila již arsenál v
Hanjanu a je významno, že někdejší vůdce revo-
luce ve Vučanu, generál Lijuanhun, jenž byl vždy-
cky v podezření, že je tajně smluven s Juanšika-
jem, podporuje ho nyní veřejně.
doktor
Sunjatit
Juanšikaj
Šanšun
Hsupaosan
Janec
Lijuanhun
Čína
Juanšikajov
New York Herald
muž u Junšův