ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4d0e9370-8f41-11dd-ba4f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 110, place 72, org 14, work 6
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. května 1913. číslo 123
4 article
2 praporů granátníků, 2 ženijních praporů,8 baterií dělostřelectva a 6 škadron jízdy. Z Říma, 5. května. (K. k.) Promlouvajíc rozhodnutí Černé Hory, aby osud Skadru vlo- žen byl do rukou velmocí, píše „Tribuna“ Mocnosti jsou povinny nyní použíti londýn- ského protokolu o stanovení severních hranic Albanie tím, že vyzvou Černou Horu, aby vy- klidila Skader, kteréžto město pravděpodobně bude hlavním městem nového stálu. A dál. Lze proto předpokládati, že nyní jest odstra- něno nebezpečí rakousko-uherské akce proti Černé Hoře, při nejmenším v otázce skader- ské. Pokud se týče otázky vnitřního pořádku v Albanii, usnesly se Rakousko-Uhersko Italie v zásadě, že vylodí tam okupační sbory. aby opět zřídily normální režim a novému státu daly k disposíci moc, která mu schází. aby uplatnil hranice, jež stanovila mu lon- dýnská konference. O akci bylo učiněno do- hodnutí zvláště na pověsti, že Essad paša pro- hlásil se králem Albanie a že Džavid paša po- stupuje proti Valoně, aby ji obsadil. Dnešní zprávy tvrdí naproti tomu, že Essad paša chce svoje vojsko naloditi a že Džavid paša bude nucen učiniti totéž. Velkovezír dal svým ge- nerálům rozkaz, aby co nejdříve vrátili sedo otomanské říše.
Skader Džavid Řím Černá Hora Albánie RakouskoUhersko
5 article
Možná, že — jakmile se dovědí, co při- pravuje se proti nim v Tarentu a Dalmacii — pospíší, aby projevili své pokojné úmysly. Rovněž kdyby Essad paša dohodl se s Kema- lem bejem a kdyby Džavíd paša nařídil svému vojsku odchod do Anatolie, ztratila by ra- kousko-uhersko-italská výprava značně na významu, anebo bylo by od ní upuštěno. Italie nesleduje žádných dobývačných cílů, protože jest eminentně mírovým státem, jenž žádá pouze možnost, aby klidně mohl rozvíjeti svůj obchod a průmysl. Nikdo nebyl by šťast- nější než my, kdyby po úpravě skaderské otázky rozptýleny byly obavy o vnitřní bez- pečnosti v Albanii, která má již uznanou za- tímnou vládu. Této vládě bylo by možno. má-li dosti síly k tomu, přenechati čestný úkol založiti novou státní správu.
Džavíd Tarent Dalmacie Anatólie Albánie kouskýuherský
6 article
Případný komentář k situaci. Z Vídně, 5. května. Večerní »Zeite píše mezi jiným: Černá Hora povolila a naše diplomacie docílila tím úspěchu, který však není v pražádném poměru k obrovskému vy- vinutí siláckých prostředků. Nebrala po- hrůžky naší vlády již vážně a proto čekala s podrobením do posledního okamžiku. Te- prve nalehavé domluvy trojdo- hody, zejména Ruska, zlomily odpor Černé Hory. Neomalenost vídeňských reptilů. Z Vídně, 5. května. V bojovné náladě je ještě polooficiosní »Allg. Zeitun g“. Mluví stále o vyhození (deložování) Černě Hory ze Skadru, o nutnosti aby král Miku- láš město ještě dnes vyklidil a do- kládá, že otázka teritoriální kompensace na vrub Albanska nemůže býti rozvinuta v žádné formě. Ze všech pohrůžek, které pouštěl tento list do světa, ještě žádná nesplnila se, ale zlobila nevázanost tonu tohoto listu a jeho sprostší odnože »W. Mittagsztgu. «, do kterých zahraniční tisková kancelář ukládá své novinářské výrobky. Bylo by již na čase, aby rakouská oficiosní žurnalistika naučila se slušnému tonu nejen naproti cízině, ný- brž i vůči domácím Slovanům, neboť tak b se v rozrušené době v listech špikovaných z disposíčního fondu, proti Slovanům rakou- ským brojiti nemělo. Finanční konference pařížská. Z Athén, 5. května. (K. k.) Guvernér národní banky Valaoritis odjede zejtra do Paříže, kde bude zastupovati Řecko na mezinárodní konferenci finanční.
Hora Slovan Valaoritis Vídeň Rusko Atény Paříž Řecko národní banka král Mik
7 article Hudba.
Hudba. Český koncert Pražského pěveckého sdružení učitelů v Lucemburku. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Lucemburk, dne 3. května 1913. Veliká manifestace pro Čechy, jaké nebylo v Lucemburku od návštěvy Sokolů, byla uspo- řádána dne 2. května u příležitosti zájezdu Pěve- ckého sdružení pražských učitelů, kteří počali zde svoje umělecké tournée. Již při příjezdu na ná- draží byli čeští pěvci očekáváni zástupci korporac a srdečně pozdraveni. Před koncertem byli ofi- ciálně přijatí ve staré radnici zástupci města školských úřadů. Při cerelu a vin d'honneur byly proneseny oboustranně vzletné řeči, v nichž bylo vzpomínáno minulosti a projeveno přání plného zdaru úspěchů obou zemí. Pravým svátkem pro obyvatelstvo Lucemburku byl večerní koncert. úořádaný ve slaynostním sále nové radnice. Pří- tomna byla velkovévodkyně se svou suitou a dvorním úřadnictvem, členové vlády, z nich hlavně ministr vnitra Braun dal na jevo své přátelství k Čechům, velevyslanec německý hrabě de Schwerin, Stümpfer, echévin města Lucem- burku, četní poslanci, městští radní Vanuaus, před- seda státní rady, zástupci úřadů, hudebních kruhů. učitelských spolků a vybrané občanstvo města. Průběh večera byl nepřetržitým řetězem ovací jichž si pěvci i je doprovázející umělkyně Mme. Raymonde Delaunois plně zasloužili. Zvláště přednesenými národními písněmi a tanci bylo posluchačstvo přímo elektrisováno. Dirigentské umění prof. Spilky bylo korunováno neočeká- vaným úspěchem a uznáním ciziny. Před koncertem byli v průvodu generálního inspektora Keiffra, echévina Strumpía a hodnostářů, před- staveni velkokněžně dirigent F. Spilka, předsed A. V. Obst.
Sokol Lucemburk Braun Čecho Schwerin Vanuaus Delaunois profesor Spilka F Spilka A V Obst Lucemburk Čechy Luc pražský pěvecký sdružený Keiffr
8 article
A. Hraba a podepsaný- + Hlahol vinohradský. Na pořadu druhéh řádného koncertu ve čtvrtek dne 8. května pro- vedeny budou sbory: 1. M. Krejčí: a) Poledne. b) Dcera Jeftova, mužské sbory. 2. J. Jindřich: Louky, háje už se stměly, ženský sbor s průvodem karfy, 3. Hugo Mrázek: Věčné jaro, smíšený sbor 4. A. Piskáček: a) Děva a jinoch, b) Krdžallijská. mužské sbory. 4. J. Jindřich: a) Vy necheete. bych za ním chodila, b) Jasmínové květy, ženské sbory s průvodem harfy. 6. Karel Nedbal, Opu- štěný, smíšený sbor. Diriguje Karel Nedbal, na harfu doprovází virtuoska slečna Věra Kruisova. Lístky v obvyklých předprodejích Začátek o 8. hod. večerní.
A Hrab M Krejčí Jeftův Jindřich Hugo Mrázek A Piskáček Nedbal Kruisův
9 article
Říšsko-německé hlasy o Skadru. Vedle Delbrückových „Preussische Jahr- bücher“, jichž redaktor Daniels olevřeně na- psal, že pro Rakousko bylo by lépe, kdyby se Albanie rozdělila mezi Řeky a Srby, než aby se na jejím jihu usadila Italie, podobným způsobem vyslovuje se i Hardenova „Zukunít“. Připominá se tam zajímavý výrok černohorského krále k cí- saři, když se r. 1876 setkali v Kotoru. Patře vzhůru na zář slavnostního ohně, jenž byl zapálen na Lov- čenu, řekl prý František Josef Nikolovi: „Můj bratr bydlí hezky vysoko.“ Načež Nikola: „Turci vza- li mi zemi a Rakušané moře; zbylo mi toliko nebe.“ O Skadru píše Harden: Žádá ně- jaký životní zájem Rakouska, aby byl Skader zavřen Černohorcům? Ne. Hrabě Berchtold mohl by sí vzpomenouti, že jeho kolega Jan Giuliano slyšel ve Skadru školní děti zpívati italskou hymnu a hřměti slávu Veličenstvu Viktoru Emanuelovin že prastará Skodra stala se dnes pro Italii hlav- ním albanským trhem (na němž rakouský odbyt rychle klesá) a nejjistějším kotvištěm římské naděje na obemlnutí Adrie. Italie ví, proč, ačkoliv by její lid tak rád přál královninu otci každé rozšíření moci, pracuje pro samostatnou Albanli. Rakousko. které přece konec konců není německým státem, mohlo by jednoho ne dalekého dne pykati, že do Skadru a Medvy neotevřelo cestu raději Slovanům než Italům. Jde tuo čest, jakmile byl mezi Petrohradem a Vídní pakt o Dakově a Skadru? Budiž. Každý upřímný přítel
Delbrückův Daniels Řek Srba Hardenův Zukunít František Josef Nikola Turek Rakušan Harden Skader Černohorec Berchtold Jan Giuliana Emanuelovin Adrie Slovan Italos Skadr Rakousko Albánie Kotor Petrohrad Vídeň Dakov Preussische Jahr
10 article
Rakouska musí si však přáti, aby důstojná, uvnitř ale přec jenom ne zcela nerozborná monarchie ne- byla, jako Piemontem z Italie a Pruskem z Něme- cka slovansko-italskou koalicí vytlačena i z Bal- kánu. Pověstné „dorozumění a Římem, které přl- bližuje k vyplnění staré přání ltalie svádí do nového Šlesvicko-Holštýnska a zatěžuje aby zadrželo Petrovy a Nikolovy Srby, pozemko- vou knihu východního jaderského břehu ital- skou hypotekou. Poněvadž si Rakousko ne- může přáti, aby zuřivost nebo hlad dohnaly Černo- horce k tomu, aby se připojili k Srbsku, zbývá mu jenom volba, aby moc Srbů buď zlomilo nebo si ji naklonilo. Osudným by se mu mmuselo státi kdyby si z turecké massy přineslo domů jenom nenávist bývalé ráje a pomohlo bílému caru ještě jednou na trůn slovanských nadějí. Jan Giuliano. jenž nesmí zkrotiti tchána svého krále, rád b ponechal tento nevděčný obchod rakouskému armádnímu sboru. Takové vítězství přineslo by po- litice italsko-ruské svornosti na Balkáně, posvěce- né v Racconigi, bohatý výtěžek, Rakušanům však kteří po šest měsíců ustupovali před každým sil- ným, pověst malicherně ukrutného u- tiskovatele těch nejslabších a hněv všech Stovanů, jenž musí rozežrati uvolněnou souvislost říše. Myslí-li Rakousko, že se musí uká- zati schopným rozhodnutí a činu, pak nechť, místo aby razilo cestu Italii, zabrání v Novopazarsku oběma srbským státům, aby se nemohly spojit. Ale Skader? Pyrrhovo vítězství „Berliner Tagblatt“: Italii vznikne přechodu od theorie autonomie Albanie k theorii rozdělení anebo sfér vlivu grandiosní pro- spěch — ale Rakousku také? Ve Vídni platila dosud každá myšlenka nechati Italy vniknouti do
Prusek Petrův Nikolov Srba Černo Srba Jan Giuliana Rakušan Pyrrhův Italos Rakousko Nout Bala Řím nový Šlesvicko Holštýnsko Srbsko Balkán Albánie Vídeň Berliner Tagblatt Italia
11 article
Albanie za velezrádu, a smlouva z r. 1897 byla uzavřena, aby tam nemohli, ne aby se jim otevřely dvéře. A nebyly pro to také nejpádnější důvody. aby se v tomto odporu proti italské vojenské moci a italskému vlivu spatřoval životní zájem Ra- kouska, kdyžtě může Jaderské moře na jih býti uzavřeno a rakouské loďstvo v něm „zazátková- no“, uhnízdí-li se nyní Italie i ve Valoně a s obou stran ovládne úžinu otrantskou? Dreadnoughty. které se staví v Pulii, budou se projíždět jako po jezeře, jakmile jim Italie zavře přístup k Středo- zemnímu moří, a Konrad z Hötzendorfu sotva může za daných okolností skliditi dosti vavřínů, aby se při tom zapomnělo, co Rakousko ztrácí. Ještě když Srbové požadovali ojedinělý přistav na jader- ském břehu, v končínách strategicky daleko méně důležitých, spatřovalo se v tom nebezpečí pro vol- nost pohybu Rakouska v Jaderském moři — a nyní se pod tlakem nadšené podnikavosti přinášejí oběti daleko vážnější. Může se uvažovati o neutralisaci úžiny otrantské nebo podobném uklidňujícím pro- středku, avšak to nemůže zabrániti, že se celá jižní Albanie učiní jevištěm a akčním polem život- ného a tuhého italského národa. Ti, kdo ve Vídni nehledí jenom na přítomnost, nejsou nad rakousko- italským těsným spolužitím v Albanii příliš nad- šeni, a zda by bylo příliš na prospěch trojspol- kové svornosti, je při nejmenším pochybno Tak může Rakousko býti nuceno skočiti do do- brodružství, které — neumožní-li mu chování Srbska rozšíření jeviště — slibuje mu vedle oka- mžitého úspěchu prestiže, jenom velmi pochybné nadělení. Může pocítit, že je zatlačeno na cestu kde podpora přítele budí více starostí, nežli odpo nepřítele.
Středa Konrád Srba Albánie Hötzendorf Rakousko Vídeň
12 title
Krajský sjezd nár. strany svo- bodomyslné v Novém Městě n. M.
14 article
Když na krajském dnešním sjezdu národn strany svobodomyslné, uspořádaném pro se- verovýchodní volební skupiny 23. a 24. v No- vém Městě nad Met. na odpolední veřejne schůzi, o které referovali jsme ve včerejším čísle poledním, dozněl dlouhotrvající potlesk po skvělých vývodech posl. dra. Kramáře ujal se slova posl. rada z. v. dr. Franta a promluvil o činnosti říšské rady Prohlásil, že po tak výborné, hluboce zalo- žené řečí dra. Kramáře nebude mluviti o za- hraniční situací. Souhlasí s jeho slovy, že vláda měla poskytnouti příležitost poslancům, aby mohli v nynější těžké době promluviti pronésti své mínění a dodává, že předevčí- rem, aby se tak nemohlo státi ani v národo- hospodářském výboru říšské rady, nedostavil se do ní němečtí nacionálové a sociální demo- kraté a schůzi tím zmařili, aby neuvedli vládu do rozpaků a aby vláda nemusila slyšeti ve- řejné hlasy pro zachování míru. Říšská rada není již dlouho pohromadě vláda ji naschvál nesvolává, aby nemusila vy- slechnouti výstražné hlasy. Pokud však říš- ská rada pracovala, poslanci strany svobodo- myslné účastnili se horlivě jejích prací, pro- tože hned po svém vstupu do ní se tam uplat- nila. Řečník uvádí, co učinili poslanci svo- bodomyslní v otázce rovnoprávnosti jazy kové.
Kramář doktor Franta vý město nad Met hospodářský výbor říšský rada strana svoboda
15 article
Přes to, že vláda práci poslanecké sně- movny zdržuje, bylo zejména v posledních 2 letech vykonáno mnoho. Projednán nový statut rakousko-uherské banky, obnoven smlouva s dunajskou paroplavební společ- ností, schválen provisorní řád jednací, vyří- zeno 8 vojenských předloh., služební pragma- tika pro státní úřadníky a zřízence, prodlou- žení zákona o sirotčích pokladnách, upravena práce žen a dětí v dolech a předloha o inže- nýrských komorách atd. A také co učinil par- lament v reformě bytové, má cenu trvalou V dalším šíří se řečmík o zákonu spol- kovém, zabývá se otázkou vodocestnou otázkami sociálního pojišťování a přešel n malý finanční plán, u kterého se déle zdržel a promluvil zejména o otázce úpravy zem- ských financí, načež pojednal také o úpravě platů učitelských. Zevrubněji promluvil o če- sko-německém vyrovnání a různých otázkách zemského sněmu. Vrátiv se znovu k říšské radě, pravil, ž dnešní doba je takovou, že jsme na říšské radě roztříštěni a sice takovým způsobem, že se nikdy nepomýšlelo na to, že bude tam to- lik stran a že půjde každá svým směrem. Přeje si proto, aby v českém lidu a v českém národě zavládla nálada jiná a národ český aby řekl poslancům: Pracujte na říšské radě společně, je to vaší povinností, protože máte společných zájmů mnoho. (Výborně. Potlesk.) Bylo by hříchem prohrávati bitvy, které mo- hou býti vítězné a činiti něco, co je dětin- stvím, co není vážná práce. (Výborněl Po tlesk.) Musíme se připravovati do budoucnost- a každý jednotlivec musí ve směru tom pra- covati.
uherský banka
16 article
Národ nemá ani tu velnost, jako ji má jednotliveci je tu na půdě, kterou zdědil kterou nemůže a nechce opustiti, tím spíše musí připravovati se na doby příští. Jednotlive stárne, rozvíjející se národ však činností svo omlazuje se stále. Rostoucí sílu svou nesm mařiti marným, neplodným vyhazováním jej na bezúčelné věci, nýbrž musí jí využiti plně k dalšímu rozvoji kulturni, hospodářskou politickou opravdovou prací. To jest ideální a zároveň reální úkol čin- nosti národní, ke kterému přispěti je povin- ností všech. (Výborně! Všecbecný hlučný po- tlesk.) Předseda dr. Vostřebal prohlásil, že třet řeč a sice o poměrech tkalcovských na če- ském severovýchodě měl promluviti poslane řed. dr. Preiss, který ze však pro neod kladnou cestu omluvil. Tím je jednací pořac sjezdu vyčerpán. Předseda poděkoval srdečně oběma řeč níkům za jejich skvělé, zajímavé vývody, ze- jména p. dru. Kramářovi: všem účastníkůn schůze za velice četnou návštěvu. Když vy- slovil za bouřlivého souhlasu a pochvaly po- slancům svobodomyslným neobmezenou dů- věru za jejich činnost, zakončil veřejnou sje- zdovou schůzi vřelým apelem na všechny po- slance národa českého, aby v takovéto těžko době sešli se, semkli se druh k druhu a ne- chali, co je dělí, zanechali všech třenic vášní, ale přiložili ruce ke společné práci ve prospěch národa. (Bouřlivý všeobecný po- tlesk a pochvala.)
doktor Vostřebal Preiss
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. širší výkonný výbor české strany pokro- kové... Resoluce, přijatá na nedělní schůzi širšíh výkonného výboru české strany pokrokové obsahující projev upřímného přání po čest ném vyrovnání česko-německém, kteréž by spojeno bylo s reformou volebního práva, žá- dající všeobecné hlasovací právo s poměrným zastoupením také do všech zastupitelských sborů, dále bezodkladnou úpravu učitelských platů jako otázky ryze hospodářské, prote- stující proti zúmyslné netečnosti vlády vůči poměrům v království Českém — jest krom toho všeho také z valné části neslušným pamfletem. Především v odstavci, v němž žádá bezod- kladné svolání říšské rady se zárukou svo- bodného jednání. Vyskytuje se tu pasus, kte- rým se vina nesvolávání říšské rady uvádi i na poselstvo vedoucí české většiny, což zasluhuje pro domo co nejrozhodnějšího od- mínutí. První z poslanců národní strany svobodo- myslné, kteří přišli k veřejnému slovu po prohlášení vládních listů, že se na svolání říš- ského parlamentu nepomýšlí, posl. dr. Rašír na Král. Vinohradech dne 2. května, a posl dr. Kramář v Novém Městé n. M. dne 4. květ- na pronesli proti odpírání žíšské tribuny zvo- leným zástupcům lidu prolest stejně výmluv- ný, jako zdůvodněný. Řeč posl. dra. Rašína byla jistě nedělnín resolventům realistickým. známa i flumoč stejně jako nedělní řeč posl. dra. Kramáře stanovisko napadených českých stran, vyslo- vené i novinářsky v této otázce také tiskem české strany agrární.
doktor Rašír Král Kramář Rašín Nový Města národní strana svoboda
19 article
Naprostou infamií jest pak odstavec realistické resoluce o „neslýchaném násilní- ctví“, páchaném prý na příslušnících české strany pokrokové i jiných stran stranou mladočeskou, jejíž četn: členově prý se ze strannického záští neštít ani denunciací a jiných prostřed- ků podobně nečestných.“ Je to vůbec zjevem naprosto neobvyklým v politických projevech vážných stran — pokud k nim českou zkranu pokrokovou počítati lze, ovšem není na jisto postaveno! — ale jestliže se strana profesora Masaryka do- pouští dokonce munifestantne takového paušalního obviňování aniž by byla s to, a y uvedla kon- krétní případy těchto násilno st a denunciací a jména napadených čelných členů naší strany, potom nezbývá nic jiného, než označiti takové vy- brané výkony jejího výkonného výboru ja- kožto vyložené utrhání na cti. Čelní politikové v nejvyšší instanci české strany pokrokové vědomě hlasují pro zřejmé nepravdy a po- mluvy! A tak zajisté není bez významu, když řečená resoluce výkonného výboru české strany pokrokové vítá volání po součinnost českých oposičních stran i ujišťuje, že se ráda zúčastní společné práce. Ejhle této společné práce počinek! Nen v oposičních stranách českých jiné práce než hanobení vedoucí většiny českého poselstva a v tom ohledu lze očekávati, že česká strana pokroková bezvadně zapadne do mezery, pro ni mezi oposičními stranami uprázdněné a že tu jako utrhač na cti českých vedoucích stran zaujme ihned místo jako primus inter pare
Masaryk český strana
20 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Hr. Jul. Andrássy o zahraniční polítice. Hr. Julius Andrássy vítá v „N. Fr. Pr.) usnesení rozhodujících kruhů vídeňských, za- kročiti energicky v Albanii a proti Černé Hoře, ať už jako zmocněnec Evropy nebo bez zmocnění. Kdyby Rakousko po všech dosavad ních hrozbách ustoupilo, nebylo by prý hodno názvu velmoci a nepotřebovalo by vydržovati armádu, stojící ročně sta milionů. Nyní neběží už o Skader, nýbrž o to, má-li Rakousko do- sud právo promluviti své slovo v otázce bal- kánské. Kdyby pozbylo svého vlivu na Bal- káně, pozbylo by také vážnosti na jihu své vlastní monarchie, kde by se rozhodujícím stal panslavismus! Hr. Andrássy jako ma- ďarský šoven nebojí se ovšem ničeho na svět tak jako panslavismu.
Jula Andrássy Julius Andrássy RakouskoUhersko Hradec Francie Albánie Evropa Rakousko Bala
21 article
Uděliv takto své požehnání nejnovější ví- deňské zahraničné politice, hr. Andrássy zmi- ňuje se o Černé Hoře a rakousko-uherských Slovanech. Rakousko 8 Černou Horu nemá proč stát: Černá Hora uhájila své samostat- nosti proti Turkům, když jim podlehli všichni balkánští národové a tím si zabezpečila právo na svobodu. Bylo by šílenstvím a hříchem chtít násílně zlomiti lášku ke svobodě černo- horského národa. Evropské války hr. Andrássy se neobává, poněvadž úřadní Rusko se nedá panslavskými štvanicemi vehnati do války Tím se Rusko staví na stejné stanovisko jako Rakousko, které nesmí sice prováděti žádnou protislovanskou politiku, už vzhledem ke svým četným slovanským státním přísluš- níkům, ale musí se brániti proti vlivům pan- slávským, ježto politiku, namířenou prot panslavismu, diktuje mu právě vzhledemk slovanskému obyvatelstvu cit sebezachování Nijaké panslavistické politiky není; poli- tika taková je fikce, která straší jen v hlavách maďarské šlechtické oligarchie. V Uhrách je panslávem každý, kdo se nechce hlásiti k „ma- ďarskému národu“ a hájí práv své slovanské národnosti. Měl tedy hr. Andrássy také vy- světliti, jak je možno nedělati politiky proti- slovanské a potírati panslavismus, který ne- existuje.
Andrássy Turek Černá hoře Rakousko Rusko Uhry evropský válek Černá Hora
22 article Haličská krise.
Haličská krise. Haličský sněm byl vládou uzavřen Místodržitel dr. Bobrzyňski oznámilto písemně zemskému maršálku hr. Golu- chowskému. V nejbližších dnech očekává se, že sněm bude také rozpuštěn. Ještěv sobotních číslech psaly haličské listy, že nové volby budou provedeny během měsíce června, a že je bude říditi zatímný správce místodrži- telstva, dvor. rada Ustyanowski. V ne- dělním čísle má však „Nov. Ref.“ z Vídně zprávu, že následkem mezinárodní situace blízkého počátku vojenského zakročení Ra- kouska v Albanii změnila se náhle situace co do haličské krise. Místodržitel dr. Bobr- zyňski nebude nyní propuštěn, ný- brž zůstane v úřadě, dokud se zahraniční po měry nevyjasní. Z téže příčiny nebudou tako nové sněmovní volby vypsány již nyní.
doktor Bobrzyňski Gola Vídeň Albánie
23 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Slovanské srdce.
24 article
O ruské diplomacii nelze říci, že by měl slovanské srdce, a bohužel nemá ani slovan- ské hlavy. Ale slovanské srdce, jak píše „No- voje Vremja“, probudilo se v ruském ná- rodě, a to by bylo, nač Slovanstvo čekalo „Slovanské srdce v ruském národě se probu- dilo a zlatá jeho jiskra roste z vrstvy popel v jasný plápol. Toto slovanské srdce, jakkol je to podivno, zrodilo se zde, v Petrohradě, městě na okrajině carské říše, v městě mlhy protiruských vlivů. V minulém století slovan- ské srdce bilo v Moskvě. Tamtě car Osvobo- ditel vssál do sebe slovanskou myšlenku nadchl se jí a rozhodl proti „blahoruzumu“ kan- cléře Gorčakova a veškeré vyšší petrohrad- ské byrokracie, aby Rusko vykonalo slavný skutek osvobození Slovanů. Ale nyní Moskva obchodní Moskva, ztratila duchovnou prozíra- vost. Srdce Moskvy zarostlo sádlem. Ono ne- cítí, nehovoří, nepředvídá, nepředtuší. Slovan- ské srdce narodilo se v chladném Petrohradě Plápol tohoto mladého srdce již neuhasne, a se namahá ono vyšší „blahorozumi“ jak chce Ono neuhasne nikdy víc, ono neumře, to slo- vanské srdce Ruska, jemuž přináleží budouc- nost!“ Velkonoční „slovanský oběd“ v Petrohradě.
Gorčakov Petrohrad Moskva Rusko Slovan
25 article
Velkonoční slovanský oběd byl velmi čet- ně navštíven, zvláště hosty. Mezi hosty by bratr bulharského vyslance při ruském dvoře Nikola Bobčev. Předseda gen. A. P. Skugarev ský byl přivítán bouřlivým potleskem. Zased- nuv na křeslo předsedy, A. P. Skugarevský přečetl telegram černohorského krále Nikoly kterým děkoval účastníkům slovanských obě- dů za blahopřání k dobytí Skadru. Shromáž- dění vyslechli telegram stojíce. Gen. Skugarevský zahájil řeči. Pravil Klubko velikých události se pořád ještě roz víjí. Slovanské obědy jsou odezvou slovan- ských citů ruské společnosti, které tyto udá- losti budí. Význam slovanských obědů vidí se z hluku a nepřátelství, jež je provázejí. Právě jsem se vrátil z ruského venkova a oznamuji že všecko je tam plno slovanského cítění. Roz umím tomu, že jsou Němci proti nám a Slo- vanům, ale jak mohou býti proti Slovanům ruští diplomaté, tomu zhola nerozumím. Rov- něž nerozumím tomu, že naše politika vždy- cky začíná pomahati slabým státům, ale potom je nechává na holičkách a dělá z nich nepřá- tele Ruska, Afanasij V. Vasiljev, tajný rada, známý slavjanofil, připil černohorskému králi Ni kolovi a jeho junáckému vojsku, i jeho nejno- vějšímu spojencí Essadu pašovi. Pozdravné telegramy poslány gen. Pota- povu, vojenskému představiteli Ruska na Čer- né Hoře a věrnému příteli Černohorců, Essadu pašovi do Elbassanu. V telegramu se mu gra- tuluje, že přistoupil jako hlava Al- banie k balkánskému spolku, a pra- ví se, zůstanou-li Albanci tomuto spolku věr- ni, že to bude nejlepší zárukou kulturného národního rozvoje albanského národa.
Bobčev Skugarev Skugarevský Němec Slovan V Vasiljev Černohorec Al Shromáž Rusko Čer
26 article
O bulharsko-srbském sporu. V „Novám Vremeni“ píše profesor bělehradské university Belié o sporu bulharsko-srbském. Přiznává, že mezi Bulhary a Srby došlo v zabra- ných zemích ke srážkám, nepopírá, že by v kaž- dém případě srbští vojáci jednali se salonní zdvo- řilostí, ale poukazuje na to, že srážky byly na- mnoze vyvolány dráždivým chováním exarchát- ních duchovních, kteří nejprostší příkazy proza- tímní správy srbské odmítali. Dále prof. Beli ukazuje na to, že za sporné území bylo ve smlou- vě bulharsko-srbské prohlášeno všechno území o Šar-planiny po Rodopy, a nikoli jen od Šar-planiny po bulharské hranice, jak se dnes tvrdí. Obyva- telstvo sporného území je smíšeného rázu, k ex- archátu hlásili se často Srbové, kteří chtěli mít slovanské bohoslužby a školy, tedy nejen „buga- raši“. Nelze prý také tvrdit, že by obyvatelstvo sporného území bylo proniknuto jen odporem k Srbům; vynikající Bulhar psal nedávno z tohoto kraje, že do měsíce všechno obyvatelstvo se po- srbšti, nezakročí-li rychle Bulhaři. Bylo by tak možno mluviti, ptá se prof. Belič, kdyby bulhar- skost místního obyvatelstva byla tak nesporna?
Vremit Bulhar Srba profesor Beli Belič Šar Rodopy univerzita Belié
27 article
V cholmské gubernii. V nové gubernii cholmské veřejná správa bu- de vedena po způsobu nynějšího zřízení gubern- ského v království Polském, jen úřad gubernského tlumočníka bude zrušen, poněvadž většina obyva- telstva nové dubernie mluví rusky. Platy úřadní- ků budou v té výši jako platy podobných hod- nostů ve vlastním Rusku. Gubernátor kromě bytu bude dostávati 10.000 rb. ročně, vicegubernator 4500 rb., gubernští radové po 2500, náčelník kan- celáře 2400 rb., lékařský inspektor 2500, inžený 2200, zvěrolékař 2200, stálý člen selské komise 3200 rb., menší úřadníci od 920—1300 rb. ročně. V celku platy na udržování gubernských úřadů budou činiti ročně 117.900 rb. Působnost nových úřadů bude zahájena po vymezení hranic nové gubernie dle vzájemné dohody ministra vnitra a varšavského generál-gubernátora. Než budou vystavěny úřadní budovy v Cholmě, gubernská správa bude prozatímně úřadovati v Sedlcích.
Rusko Sedlec
28 article
Ze slovanských listů. V Kyjevě bylo zakázáno zpívati v sofijském chrámu „mnogaja lěta“ černohorskému králi Ni- kolovi po pádu Skadru. O náladě mohamedánského obyvatelstva Kav- kazu svědčí tato příhoda: Miljukov přednášel v Baku o balkánské otázce. Místní musulmané přivítali Miljukova pískáním, svědčícím, že jich sympatie jsou na straně Turecka. Po této demon- straci opustili přednáškovou dvoranu. Turecká svrchovanost v Egyptě dostala no- vou trhlinu; snad poslední. Egyptský khediv přerušil styky s tureckým vrchním komisařem Reuf-pašov. Slovanský komitét moskevský na ná- vrh tajemníka „Spolku slovanské kultury“ Jefi- movského, usnesl se svolat na 18. října slo- vanský sjezd do Moskvy. Vyznamenání, kterého se dostalo v posled- ních dnech hr. Wittemu, dalo patrně podnět ke zprávám, že Sazonov je na odchodě a jeho nástup- cem že bude Witte.
Miljukov Witte Sazonov Witt Kyjev Bak Turecko Egypt Moskva
29 article Barthou o tříleté vojenské službě.
Barthou o tříleté vojenské službě. Ministerský předseda Barthou pronesl v neděli na banketu, uspořádaném městskou správouv Caenu, řeč, v níž se rozhodně ohradil proti insi- nuaci, jako by chtěl vlasteneckého citu nebo obtíže zahraniční situace využiti k politickým účelům. Poukázal na to, že balkánská válka porušila sta- rou rovnováhu a zasloužená vítězství balkánských států způsobila nové problémy i zmařila výpočty diplomacie. Ocenil práci londýnské konference, v níž Francie hrála úlohu, která se srovnávala s jejím spojenectvím, s jejími přátelstvími a a její vůlí, vyhnouti se konfliktu, jehož následky by ne- mohly býti předvídány. Při tom však konstatoval, že nelze prohlásiti, že by mír byl za- jištěn proti každému nebezpečí. Po- ložil důraz na mírumilovnost Francie a dodal, ž Francie chce mír, jenž by se srovnával s její hrdo- stí a důstojností, nikoli však mír, zrozený z bázně. Aby jej zabezpečila, je ochotna přinésti oběti, jich vyžaduje obrana. Žemě již seznala, že zákono třileté službě je nutností. Vláda odhodlala se jen z nezvratných důvodů uložiti zemi obět takového významu, z důvodů, jež vyplývaly z nejnaléba- vějších národních zájmů.
Barthou Caen Francie
30 article
Barthou uvedl pak výhody tříleté vojenské služby, totiž zvýšení aktivního stavu, lepší výcvik, zvýšení ofensivní síly a sesílení dobře vycvičeného a stále připraveného vojska na hranicích. Zákon bude nutnou odpovědí na jinde při- jaté zákony, kterými se francouzská armáda stává početně slabší. Mezi francouzskou a něme- ekou armádou, i když se nepřihlíží k jistému ji sesílení a k zákonu nyní v Německu projednáva- nému, je rozdíl 180.000 mužů. Jediným pro- středkem, odstraniti tento rozdíl, jenž bude v blíz- ké budoucnosti ještě větší, je zabezpečení dosta- tečného, trvalého aktivního stavu prodloužením služební doby. Neskrývajíc se za vrchní vojenskou radu, která se jednomyslně vyslovila pro tříletou službu, zasadí se vláda svojí existencí o přijetí návrhu. Vláda plní jen svou povinnost, ohlašuje-li svou vůli, podržeti u praporů ročník, jenž dne 1. října doslouží.
Barthou Německo
31 article
V turecké Arménií a Kurdístaně. Turecký komitét »jednoty a pokroku« za- hrává si hned s Armény, hned s Kurdy, snaže se, aby poštval jedny proti druhým a získal oboje pro sebe různými sliby. Po příkladu Kiamil-paše vyzval dokonce Armény, aby vyslali své zástupce do komise pro vypracování návrhu o reformách v Arménii, ale předem si vymínil, že nebude řeči o arménské autonomii. Arménští vůdcové odepřeli účast v komisi, ale naznačili, že by Arméní byli uspokojeni provedením těch para- grafů berlínské smlouvy, které se týkají Arménie. Kompetentním pro zastoupení Arménů považují jen arménského patriarchu jako hlavu národa. Zároveň komitét vyjednává se zástupci Kurdů, nabízeje jim různé výsady. Na rozpacích je však proto, že neví, s kým vlastně vyjednává. Za hlavu kurdského hnutí jedni považují Abdula Rizaka a s ním komitét původně zahájil vyjednávání, ale jeho příbuzný Abdul Kader, senátor kurdistanský, soudí, že Abdul Rizak nemá v Kurdistaně vlivu a že za stejnou odměnu mnohem lépe on sám uspokojí Kurdistan. I jinak se snaží komitét sesílit tureckou po- síci na Východěj začíná tam řídit vystěhova- lecký proud. přicházející z Rumelie, obsazené vítěznými spojenci. Turecké zprávy mluví o půl- druhém milionu muhadžirů (vystěhovalců), kteří prý budou usazeni v krajích, kde je dosud většina armenská, aby tak zabezpečili převahu mu- sulmanům.
Armén Arméní Kurd Rizak Kader Arménie Rumelie
32 article
Hrozící bouře v Číně. Anglické lísty uveřejňují list, v němž vůdee revolucionářů dr. Sunjacen apeluje na cizí vlády. aby zabránily půjčce, kterou čínská vláda pode- psala. Prohlašuje, že taková půjčka rozpoutá hroz- nou válku mezi vládou a národem. Dohoda revolučních vůdců s Juanšikajem, kte- rý ji obratně sjednal, je nadobro zmařena. Zdá se však, že tentokráte Juanšikaj v případě vzpoury na jihu hodlá použiti násilí, čehož se posud v zá- jmu říše varoval. „New York Herald“ oznamuje z Pekina, že Juanšikaj nařídil generálu Šanšunovi. aby postupoval na Pukov a 10.000 muži a obsadil dle potřeby Nankin. Generál Hsupaosan pak, jenž se nalézá s 12.000 muži u Junšova na Jance, má postupovati na Šanchaj, kdyby bylo nutno. Vojska Juanšikajova obsadila již arsenál v Hanjanu a je významno, že někdejší vůdce revo- luce ve Vučanu, generál Lijuanhun, jenž byl vždy- cky v podezření, že je tajně smluven s Juanšika- jem, podporuje ho nyní veřejně.
doktor Sunjatit Juanšikaj Šanšun Hsupaosan Janec Lijuanhun Čína Juanšikajov New York Herald muž u Junšův