ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6a2b7fe0-8f0f-11dd-81de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 61, org 7, person 55, work 8
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 3. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 120.
4 article
Ma rannt avečerníliety předplácí se V Praze v administracii na měslo. . . . . . 2 K —b na čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvoji donáškou na měste. . na čtvrt leta . . . . 7kelk ve fiIlálkádhi na měsío . . . . . 2 K 80 Poštont na měsle. Ba čtvrt feta : . . . k o0h s dvojí záallkou na měsle n avrtieta: ! . Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 18 stranách.
Ma Praha
5 article Zkouška ohněm.
Zkouška ohněm. Neodvislý denník pro křesťanský li rakousko-uherský, totiž pověstný bojovný „Reichspost“ vidí již, jak monarchie bude nucena zjednati usnesení velmocí průchod zbraněmi, a sice — bez průtahu a s plným důrazem. Jako orgán křesťanský měl by te- dy pořádati aspoň modlení za zdar akce,o jejíž neodvratném uskutečnění tváří se býti hluboce přesvědčen, ale jeho křesťanství se asi hodně vzdálilo od zásad křesťanských. když snaží se zahraníční nesnáze, vzniklé pro rakousko-uherskou monarchii pádem Skadru, zvýšovati podezříváním vlastního jejího obyvatelstva, tedy podněcová- ním v poměrech vnitřních. Sám a listy jemu podobné nejvíce svým nekonečným sočením proti balkán- ským Slovanům přičinil k tomu, že dozná- vá Rakousko-Uhersko čím dále tím více ho- spodářských ztrát na blízkém Východě, nyní — splní-li se jeho touha ve příčině Skadru — pokrytecky již předem podrývá důvěru i doma, jakoby bylo lhostejno, když neuká cizina pokrytecké to kroucení oč bude účtovati jakožto další článek hospo- dářské nejistoty ve stycích s naší mon- archií. V době annekční, tak líčí, byl to Šu- steršič a katoličtí Slovinci, kteří slavnost- ním vlasteneckým osvědčením ve sněmovně poslanecké z kořene vyvrátili fantasie, že by slovanská cizina v případu válečných zápletek mohla spoléhati na tajné nebo ve- řejné spojenectví a pomoc Slovanů rakou- ských.
Rakousko Uhersko blízký východ Slovan
6 article
A dnes? Přirozeně se podobné osvěd- čení ani státi nemůže, protože říšská rada nezasedá, a svolání její stále se oddaluje Již tato jediná okolnost mohla by stačit podezřívači, jinak by musil se domáhati je- jiho svolání, což však nečiní! Za to tím podrobněji se rozepisuje o úspěších balkán- ských spojenců, aby mohl srovnati nynější válku s válkou německo-francouzskou z 1870—71 a upozorniti na tehdejší oprávně- ný jásot rakouských Němců, že „spojené armády německé porazily odvěké nepřáte- Slovanům rakousko-uherským nemín popřáti stejnou radost z porážky barbar- ského Turecka hrdinnými pokrevenci pro- to prý, že to jest „útok výbojné slovanské pravoslavné politiky, jež na západní část Balkánu se zvrhla v ničení katolického ná- roda (t. j. Albanců) a drze vyzývá mon- archií.
Němec Turecko Balkán Slovan rakouský
7 article
A tu prý jsou meze, kde povinná loyalita brání zdejším Slovanům sympati- sovati s vítězi nad Tureckem. Tu prý za- činá kategorický imperativ věrnosti k říši jenž se nedá odčiniti tím, že v té nebo oné části monarchie nehoví některému slovan- skému kmení správa a politika vnitřní Němci prý nikdy neselhali monarchii, aniv nešťastném roce 1866., kdy odpůrce Ra- kouska mluvil německým jazykem — ne- rozpakovali prý se ani na okamžik proliti krev a obětovati statky na oltáři vlasti. — Než pokročíme dále, učiníme k tomu několik poznámek. Pověstí, šířené zvláště „Reichspostem“ o pronásledování alban- ských katolíků byly všestranně vyvráceny a i v případě Paličově pomlouvači spojen- ců byli usvědčeni. O vyzývání monarchie pak nemůže býti řeči, kdyžtě sama na po- čátku války přistoupila s ostatními mocnostmi na stejné, neutrální stanovisko, a pád Skadru nevybočuje ani z práva vá- lečného, ani není vyzýváním — protože válka není dosud skončena a mír nebyl u- zavřen. I když se provede akce, aby Skader se stal albanským, neznamená to ještě vál- ku naší monarchie se spojenci, zvláště, když akce se zúčastní i Italie a bude tedy míti ráz společný. O věci této se stále ještě vy- jednává, a možná dost, že z akce se vy- vine okupace tak zvané Albanie, při níž by se mohla dostati do moci italské
Němec Turecko Albánie Italia
8 article
Valona a s ní závora v moři Adriatickém Chce tomu snad „Reichspost“7 To vše vymáhá co největší střízlivosti a nikdo ani není povolán mluviti k národům rakouským o válce — dokud ji náš stařičký mocnář neprohlásí a jako takovou ne- označí. Je-li však na někom, aby tlumil vý- střelky svých citů, jest to na těch, kdož by rádi vypadali jako křesťanští horlivci jsouce nelíčenými pokrytci a štváči! Ti se octli nyní u mezí poslušnosti a povinné loyality, osobujíce si předstihovati rozhod- nutí mocnářovo! Jinak máme za to, že ti, kdož zavíraj slovanským dětem ve Vídni školy v době míru, usilujíce takto ubíti ducha jejich jsoy mravně nekonečně hluboko pod oněmi kdož i proti Paličům se řídili právem vá- lečným! Dějiny zdejších Slovanů dobře snesou i vzpomínky na chování Němců v r. 1866 vždyť tenkráte šlo o utvoření německé říše a válka byla jen krátká — ale z Vídně se přece tehdy nápadně naléhalo na její brzké zakročeníl Považujeme to proto za zneužití tisku v nynější pohnuté době, opovažuje-li se list druhu uvedeného hráti si na mentora zdej- ších Slovanů a zneužívati jak jména mon- archie, tak vlastenectví a loyality, o čemž nejméně vědí ti, kdož jsou příslušníky tma- vé internacionály, kdož nabádají k nábo- ženským štvanicím a staví se mezi sta- říčkého panovníka a národyí „O zkoušce ohněm“ však zvláště ne mají mluviti ti, kdož v případu opravdov války zůstanou hodně daleko mimo dostřel
Valon Němec Vídeň Slovan
9 article Společná porada ministrů financí.
Společná porada ministrů financí. Z Vídně, 2. května, Včera odpoledneo 4. hod. konali společný ministr financí ryt Bilinski, rakouský ministr financí, dr. Zaleski a uherský ministr financí dr. Teleszky společnou poradu, která trvala dvě hodiny. Z Vídně, 2. května. Večerní »Ze ite oznamuje: Výlučným předmětem ministerské rady byla otázkou skaderskou zo- střená mezinárodní situace a z ní plynoucí přípravy, ktere monarchie vzhledem na očeká- vané události musí učiniti. Po- kračovati se v ministerské radě nebude. Po ministerské radě se proslýchalo, že hrabě Berchtold ještě dopoledne odebral se do Schönbrunnu, aby zpravil panovníka o výsledku konference. Z Vídně, 2. května. Z uherské strany sdělují o společné minislerské radě: Spo- lečná ministerská konference konstatovala jednotný názor obou vlád mon- archie na situaci. O naprosté jedno- myslnosti svědčí usnesení, které ministr br
Bilinský doktor Zaleski Berchtold Vídeň Schönbrunn Spo
10 article
Berchtold oznámí panovníkovi. Uherský ka- binet sejde se zejtra ku poradě za účelem ratifikace dnešních usnesení. Uherští ministři dr. Lukacs, hrabě Szerenyi a dr. Teleszky vrátili se odpoledne do Pešti. Zpravodaji »Zeitu« pro- hlásil m.-p. šl. Lukacs, že situace je nezměněna.
Berchtold Lukacs Szerenyi doktor Teleszky Pešť
11 article K čtvrteční velvyslanecké konferenci londýnské,
K čtvrteční velvyslanecké konferenci londýnské, Z Vídně, 2. května. »W. Allg. Ztg. oznamuje naproti rozšířeným pověstem, že je naprosto nesprávné, že na včerejší konferenci velvyslanců učiněno bylo usne- sení, předložití Černé Hoře ultimatum velmocí, aby do 48 hodin vyklidila Skader. Teritoriální kompensace Černe Hoře, o kterých uvažovaly zahraniční listy. jsou také po vyklizení Skadru naprosto indiskutabl. Dnešní ministerská rada zabývala se mezinárodní situací a trvala od 11 hod. do- poledne až do 3 hod. odpol. Veškeré otázky byly vyřízeny- Z Londýna, 2. května. O průběhu vče- rejší konference se ještě proslýchá, že se strany, která má velký význam, učíněn byi důležitý návrh, který v pondělí bude opět předmětem úvah. Italie napomenula k trpě- livosti, při čemž byla Ruskem podporo- vána. Zde mluví se o tom, že v posledních dnech děla se mezi Římem a Petrohradem velmi čilá výměna depeší. Zde se všeobecně dále praví, že Rakousko- Uhersko před pondělkem nepodnik n žádných kroků proti Černé Hoře
W Allg Vídeň Černe hoře Londýn Rusko Řím Petrohrad Rakousko Uhersko Italia
12 article
Z Paříže, 2. května. (K. k.) »Figaroe opakuje, že pro velmoci jest úkolem loyality provéstí usnesení o Skadru v zájmu obec- ného míru. Bylo by prý pouhým šílenstvím ohrožovati jej šetřením samolibosti krále Mikuláše. »Le Journal« praví, že vče- rejší den vykazuje síce sklon ke zlepšení avšak nesjednocenost v průvodních prostřed- cích trvá dál. Z Říma, 2. května. (K. k.) »Popol Romano« píše: Možná, že Rakousko- Uhersko podává poslední důkaz shovíva- vosti, neboť musí mu záležeti na tom, aby za každou cenu dosťalo se z této situace Italie převzatým závazkům dostojí loyálně působíc s Rakousko-Úherskem, aby jak spo- lečným jaderským zájmům, tak také právo- platnému rozhodnutí Evropy dodáno bylo vážnosti. Z Paříže, 2. května. »Temps« oznamuje z Říma, že jeho korrespondentu prohlásil italský diplomat v příčině stanoviska Italie ke skaderské otázce, že Italie chýlí se více ke směru, který žádá, aby od násilného opatření proti Černe Hoře bylo upuštěno. Z Paříže, 2. května. Z Cetyně sem telegrafují: Ruský a italský vyslanec měli dopoledne audiencí u krále Mikuláše, ve které jednalo se o vyklizení Skadru. Záhy na to podnikli zástupci Anglie a Francie- demarchi u krále ve smyslu přání velmocí ve skaderské otázce. O výsledku audience nelze nic vyzvědět, leč projevuje se na- dějný názor na sítuaci a všeobecně se tvrdí, že do pondělka budou potíže odstraněny a konference vel- vyslanců jednat bude o kompen- sační otázce. Z těchto narážek oficiál- ních kruhů dovozuje se, že král Mikuláš
Italia Mikuláš Paříž Řím Rakousko Uhersko Evropa Černe hoře Mikuláš Anglie Francie král Mikuláš popolo Romana
13 article
Skader snad jíž v nejblížší době skutečně vyklidí. Okupace Albanie? Z Vídně, 2. května. (12 hodin v nocí. Pozdě v noci dovídáme se, že zásadně bylo usneseno mezí Italií a Rakousko- Uherskem okkupovati Albanií, ale níko- liv pro Skader, nýbrž vzhledem na pro klamaci Essada paší a ustavení nové pro visorní vlády albanské. Ohledně Černé Hory jest zde i v Římě pevné přesvědčení, že skaderská záleží- tost bude zcela pokojně vyřízena. Týž názor nesdílí se však ve příčině akce Essada paší. Dnešní situace.
pašit Albánie Vídeň Rakousko Uhersko Řím
14 article
Z Londýna, 2. května. Z diplomatických míst rakouských se praví o dnešní situac toto: Rakousko-Uhersko prohlásilo v úterý že zjednalo si ve skaderské záležitosti volnou ruku. Toto prohlášení bylo přijato velmocem s politováním, ale bez odporu, na vědomí Žádná velmoc se nepokusila Rakousko od- vrátiti od eventuelní exekuce proti Čern Hoře anebo ji zameziti. Evropská válka je tu- díž z tohoto důvodu vyloučena. Jakmile na stane vhodný okamžik k akci Rakouska, roz- hodne o ni císař a jeho diplomatičtí a vojenšt rádcové. Ve včerejší schůzi velevyslanecké konference byl s četných stran učiněn pokus docíliti odročení rakousko-uherské akce. Hr Mensdorfí prohlásil předem, že eventuelní no vé podněty, které dle své povinnosti oznám do Vídně, nemusí zrovna míti odročující úči nek. Jen za tohoto předpokladu vstoupí do diskuse. Rozhodnutí spočívá výlučně ve Víd- ni. Velevyslanecká konference potrvá, i kdy. by Rakousko podniklo vojenské kroky proti Černé Hoře. Také i potom by hr. Mensdorfí účastnil se dalších konferencí. Hr. Mens- dorff vzal včera prostě na vědomí a do Vídně oznámil, že různé velmoci přece ještě doufají Černou Horu přiměti ku povolnosti a proto že radíly k odročení. Rusko a Italie působilyv tomto smyslu v posledních dnech v Cetynia král Mikuláš jim nyní oznámil, že Skader z jiné teritoriální odškodnění vydá. Ra- kousko však nenechalo nikoho v pochybno- stech, že takové odškodnění je úplně vylou- čeno. Trojdohoda a Italie doufají, že zdaří s příměti krále Mikuláše ku povolnosti za f- nanční náhradu. S touto akcí, v jejímž prostředí nalézá se velevyslanec Cambon, nemá Rakousko ni společného. Žádá prostě okamžitě, bez- podmínečné vyklizení Skadru a nikteraks nezúčastňuje diskuse o Hinanční kompensaci zatím co teritoriální vůbec odmítá. Situace je tedy taková:
Čern Mikuláš Skader Cambon Londýn Rakousko Uhersko Hradec Vídeň Černá hoře Rusko Mensa Italia
15 article Skaderská otázka.
Skaderská otázka. Jestliže vůdcové rakousko-uherské po- litiky se domnívají, že ostatním velmocen se zdaří krále Mikuláše přiměti ku povol- nosti nebo jestliže tomu nevěří, bude směro- datnou pro stanovisko Rakouska Italie. Kdyby bylo lze očekávatí, že italský vysla- nec v Cetyní prohlásil vůčí králi Mikulá- šoví, že kdyby nadále odporoval, že Italie půjde s Rakousko-Uherskem, aby osvobo- díla Skader, bylo by možno očekávati úči- nek od tohoto kroku. Dojde-li k akci, žádná velmoc níčeho nebude namítatí. Tím záhad- nější je, že právě Francie je v nejostřejšt oposici proti Rakousku, daleko ostřejší než Rusko. Zdá se, že francouzští díplomaté dal se zneužiti neoficielní ruskou polítikou. Vojenská porada ruská. Z Petrohradu, 2. května. Za předsed- nictví cara konána předevčírem vojenská
Mikuláš Mikulýšový Rakousko Uhersko Francie Rusko Petrohrad Italia
16 article
V drobném prodejle ranní člslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4h Ve fliálkách na venkověe ranní čislo . . . . . . . 10 večernl . . . . . . . 5h lnsoráty platí se hotově napřed. Předplucení a insorty přijíma administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se táž redakce. Miskárna a expedice „Národních Listů“ Rnkopisy se nevracejt
17 article
porada, které se zúčastnili ministr vojenství a četní generálové. Prohlášení Albanska tureckou pro- vincií a zvýšené bulharské clo na- proti solunskému kraji. Z Vídně, 2. května. Ze zdejších zahra- ničních kruhů dostalo se nám této infor- mace: Dvě zprávy, které dnes došly, zatla- čily zájem o skaderskou záleži tost hodně do pozadí: prohlášení Albanska za tureckou provinci a zavedení cla o 100 procent zvýšeného Bulharskem proti solun- skému kraji. Prohlášením Albanska zemí sul- tánovou způsobena byla — jak se zde praví — situace do krajnosti překvapující nejen pro rakouskou a evropskou diplomacii, nýbrž také pro státy balkánské. Bulharské clo proti solunskému zboží nazýváno je přímo výpovědí hospodář- ské války Bulharskem Řecku. Oběma momenty je stav věci na Balkáně velmi značně komplikován. Schůzka konsulů s Essadem pašou. — O postoupení Drače. Z Londýna, 2. května. (K. k.) »Reute- rova kancelář« oznamuje z Korfu: Rakousko- uherský a italský konsul a francouzský kon- sulátní agent v Drači odjeli dnes do Tirany na schůzku s Essadem pašou. Ten poslal do Drače důstojníky, aby vyzvali Srby ku po- stoupení města. Srbové odpověděli, že může obsaditi město, až je jejich vojsko úplně vy- klidí. (Víz poslední zprávy.)
paša Srba Vídeň Bulharsko Řecko Balkán Drač Londýn Reut Rakousko Tirana
18 title
Srbové a Bulhaři.
Srba Bulhar
19 article Od pražských Srbů.“)
Od pražských Srbů.“) „N. L.“ přinesly minulé soboty dne 26. dubna dopis ze Sofije pod titulem „Slovo včas“ od Čecha p. V. Síse, jenž napadl Srby, řka, že se Bulharům se srbské strany „děje bezpráví““, že se Srbové utvrzují na území, jež „patří Bulharům“, že Srbové tím „ubijejí morálku národa“, že „Srbové vstupují úlohu Poláků“, že sa takto „Bulharsko vhání do objetí, Slovanstvu ani trochu přátelského“, že sly- šel od Bulharů, že „Srbové barbarsky se chovají k Bulharům v nových krajích“, že „tu může snadno nadejíti okamžik, kdy národ vzkypí a napne po- slední síly k boji proti bratrské nepravdě i ná- silí.“ Každý Srb byl překvapen, že sofijské klevely. jež dosud srbský národ špinily jen v německých li- stech, našly též misto v českých „N. L.“ Poněvadž jsou „N. L.“ nejen u Srbů, nýbrž též v cizině vá- ženy jako vynikající český list a bývají často i ci- továny, poněvadž dopis ten obsahuje těžké nařčení na náš národ, poněvadž p. Sts si dovolil k těmto klevetám pokrytecky dodati, že jsou mu Srbové stejně milí jako Bulhaři, a poněvadž Srbům ne- může býti lhostejno, když jsou Čechové o nás tak špatně informováni, pro to vše takový dopis dává nám podnět, abychom odpověděli a bránili svůj národ proti nespravedlivým útokům.
Srba Čecho V Sís Bulhar Polák Srb Sts Bulharsko
20 article
) Poznámka red. „N. L.“ Náš list chtěl pů- vodně nikterak nezasahovatí do sporu srbsko-bul- harského, jak se vyvinul po válce. Chtěli jsme pouze jedněm i druhým stále připomínati, že mu- sejí pevně trvati ve spolku, neboť jen on je činí mocí, která může imponovat i mimo Balkán. Uka- zujeme na svůj úvodní článek dne 13. dubna, ve kterém jsme Srby i Bulhary prosili a zapřísahali. aby nechali sporů, anebo je rozumně vyrovnali, a nerušili toho krásného bratrství, které bylo zpeče- těno jejich společně prolitou krví. Ale když už jsou Srbové označování, jakoby oni byli rušiteli svazku s Bulhary, náš list ovšem nemůže jim odepříti, aby v jeho sloupcích se hájíli.
Srba Bulhar Balkán
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Vzpomínky.) Před čtvrt stoletím v průchodním domě mezi Spálenou a Vladisla- vovou ulicí bylo v prostředním traktu mezi dvěma dvory „první české reálné vyšší gy- mnasium“. V přízemí vcházelo se do tmavého špinavého schodiště, v jeho levém koutě zela černá díra se skleněnými dveřmi plná beden na uhlí a různého harampátí, a tou se pro- cházelo do tmavé jizby s těsnými lavicemi, v které jsme trávili — nás třicet kamarádů — pět až šest hodin denně, po čtyři léta své mládí, nejsvěžejší dobu života, kdy se děti mění v jinochy. Za zabílenými okny stála na dvorku pumpa v zeleném houští, od ní dolé- haly do třídy někdy veselé hlasy děvčat, cho- dících pro vodu — to byla jediná známka vnějšího života v této kobce učenosti, kde nad našimi hlavami blikaly fialové plaménky plynu a s žluté kathedry u tabule zazníval hlas našich učitelů. Celá ta čtyři léta — a co vše se nesběhle v rozkvétajících mladých duších za tu dobul— splývají ve vzpomínce v jeden šedý, beztvár- ný obraz, zarámovaný špinavými bílými stě- nami, s náladou únavné nudy, neustálých úzkostí, věčných starostí o úlohy, přípravy,a vytrvalých zápasů s „kázeňským řádem“, jenž kreslil nám neživými barvami obraz ideálního jinocha, sedícího s rukama na lavici šest ho- din denně ve třídě a čtyři hodiny — ne více — doma nad přípravou, užívaje zbývajícíh volného času k slušným procházkám a hovo- rům o školských předmětech. Nepodobalí jsme se nikterak, primusem počínaje, tomuto ideálu scholastické paedagogiky, ale šroub kázeň- ského řádu přiléhal tak těsně a lisoval naši živou fantasii tak dokonale, že trochu nadšen profesora češtiny, živější výklad historie neb přírodopisu, vlídná sympatie profesora mate- matiky a volnější rozhovor v hodinách filo- sofie zdál se nám vrcholem mužné svobody.
Vladislo
22 article
Každé společenské a duševní hnutí mimo rámec předpisů zdálo se vzpourou. Návštěva divadla neb dokonce tanečních hodin bez do- volení a dozoru svědčila o vzpurném duchu a zálibě v bezuzdnosti, hůlka na procházce. skřipec na nose, letní čepice byly zřetelnými příznaky revolty a zpupnosti. Tennis, kopaná a podobné výstřednosti nevnikly sice ještě tehdy do studentského světa, ale jezdění na ledě bylo nebezpečím pro kázeňský řád,a tajné hlídky na kluzištích, v divadlech a vý- letních místech vyžadovaly velkého úsilí, aby nám zabránily „rozptylovat se“ a přiměly nás k hlavnímu, důstojnému zaměstnání vzorného studenta: sedět celý den a večer nad knihou a žít s klapkami na očích jen v tom světě formulek, učebnic, pravidel, mrtvého, vyliso- vaného a zdestilovaného duševního světa. jímž jsme byli krmeni v nestravitelných dáv- kách.
23 article
Ale i v tom uzavřeném světě číhalo ne- bezpečí. Celá ta spousta oficiální učenosti ne- stačila vyplnit náš duševní hlad, a třída hlta- la romány, básně, vědecká díla, vydávala svůj časopis, zaplavovala básněmi a povídkami krajinské listy — co to bylo za hrůzy, když se v lavicích objevily zakázané knihy, když padl do rukou konference psaný časopis a když vrchol neštěstí objevila se v „Zlaté Praze“ báseň, podepsaná plným jménem slávy- chtivého oktavána! Dodnes cítím ozvěnu těch úzkosti a starostí ze všech těch přečinů proti kázni a řádu a v nejtrapnějších snech je mi vrcholem utrpení nepokoj před vyvoláním neb výslech v nějakém tom literárním zločinu. S maturitou zmízel ovšem celý ten svět, jako by jej smyl houbou a zbylo jen trochu upomí- nek na milé kamarády a na vlídné sympatie učitelů, kteří dovedli i přes zeď kázeňského řádu svým žákům upřímně tisknout ruku. Dnes však, po létech, zalétl ke mně ohla z těch gymnasijních zdí. Oktaváni mého gy- mnasia, jež se zatím přestěhovalo do Křemen- cové ulice, poslali mi pozvání na divadlo, jež uspořádali v Měšťanské besedě. Nevěřil jsem svým očím: veřejné divadlo za vstupné, se souhlasem ředitelství a s pomocí profesorů samostatně pořádané studenty v době, kdy my jsme s horečným napětím musíli vysedá- vat celé noci nad přípravou k písemní matu- ritě a hltali učenost k ústním zkouškám. Byl jsem opravdu zvědav, jak vypadají dnešní oktaváni bezprostředně před zkouškou, která ze školáků činí svobodné akademické ob- čany. A když jsem stoupal po schodech do velkého sálu Měšťanské besedy, bylo mi, ja- kobych se vracel čtvrtstoletí zpět do minu- losti. Bezděky hledal jsem mezi těmi svěžími.
Bezděk Křemen cová ulice zlatý Praga
24 article
rozčilenými tvářemi u vchodu své staré známé ze školních lavic a chvilkami mihly se hlavou zcela živě neklidné myšlenky, mám-li na zi- třek řeckou přípravu a jsem-li dosti pevný ve statistice rakouského vývozu. Sedadla plná obecenstva, a kolem nich hlava na hlavě, plno drobných i velkých studentů, horečně rozčí- lených. Je to jejich samostatný večer, sám ředitel ústavu, vládní rada Šafránek, i jejich třídní, profesor Zeman, jsou jejich hosty: mladi pořadatelé uvádějí hosty, a můj průvodce, za- tím než uplynula akademická čtvrt před po- čátkem hry, podal mi informace, o nichž mlč divadelní cedule, ohlašující jen, že sehrána bude Plautova komédie „Zajatci“. Oktaván smyslili si svůj podnik sami, a byli svými uči- teli vlídně přijati. Sami společně přeložili s Plautovu latinskou hru, vypilovali s profeso- rem. Zemanem překlad, aby dobře a plynně zněl s jeviště, sehnali dekorace z Národního divadla, kostymy z Vinohradů a vzali si na pomoc člena Národního divadla J. Hurta za učitele a režiséra. Sehráli spoustu zkoušeka režisér tříbil neúnavně přednes, dialog, sou- hru, gesta, až do posledního dne. Jeho úsil mělo opravdu výsledek docela neočekávaný Celý ten večer nečinil naprosto ochotnický dojem: měl ráz rozhodné opravdovosti, pevné vůle a poctivé práce. Není třeba být ani ge- niem, ani odborníkem, ani virtuosem, aby byl dosažen úspěch, jen když v daných okolno- stech a úměrně k vlastním silám je vykonáno
Zeman Plautův J Hurt rada Šafránka národní divadlo
25 article
pečlivě a upřímně vše, co se vykonat dá, jal v jednotlivostech tak v celku. A to učinil naši studenti sutou měrou. Ve dvou hodinách sehráli pětiaktovou komedii s proslovem i do slovem tak hladce a přesně, jako zkušenáa sehraná divadelní družina. Pan Novák, patrně budoucí klasický filo log. přednesl svůj historický úvod, jenž neby nijak přetížen školskou učeností, ale jasněa pěkně vyložil o autorovi, o jeho hře, o jeho době, o způsobu, jak překládali. Po něm pan Rosenkranz v řecké tunice a s věncem ve vlasech zadeklamoval básníkův proslov s ta kovou živostí, že docela opravdově strhl obe- censtvo ku potlesku.
Novák Rosenkranz
26 article
A pak rozvíjela se hra živým tempem jasně a čistě mluvená, s mladickou vervou hraná, a když došlo z běžných dialogů ku prudším srážkám, udrželi mladí herci ve svém zápalu zrychlené tempo s takovou hbitostía s tak pečlivými a upřímnými akcenty, že bylo radost je poslouchat. Celá hra má jen jednu komickou figuru, drzého příživníka, pře- kreslenou schválně mnohomluvným groteskním humorem. Pro díletanta je to tvrdý oříšek — ale pan Brtník maskou, mimikou i temperament- ním přednesem dal zcela zapomenout, že jsme na studentském, školském představení, utvoři skutečnou figuru. Byl to veselý a milý večeí a pan Hurt, jenž projevil režií neobyčejnou schopnost ku pečlivému prostudování a pro- duševnění jak mimiky, tak souhry a čistého přednesu svých žáků, mohl býti zcela spoko jen s jejich schopnostmi i praci. Odcházel jsem trochu smuten ze sálu: s jak svěžím kli- dem a s jakou radostnou prací jdou dnešní studenti ke zkoušce, na kterou my musili po- mýšleti úzkostně jako na okamžik, v němž se bude rozhodovati o celém budoucím životě. A co prošlo let, než se vžilo přesvědčení, že škola nemá ubíjet, ale rozvíjet individualitu a vlastní touhy mladých duší. „Kázeňský řád“ trvá sice na papíře dosud, ale je na učitelích aby dovedli vdechnout mu nového ducha.
Brtník Hurt
27 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + (Z divadelní kroniky.) Před pade- sáti lety byla třetího května nedele. A patrně byl pěkný jarní den, neboť do českého divadla, jež nedávno stalo se samostatným, příšlo jen poskrov- nu obecenstva na příjem pana Chramosty. A přece bylo významné to představení Schillerovy Panny Orleanské v Macháčkově překladu, jež po dlouhé době opět poprvé se octlo na českém jevišti. Di- vadlo dostalo pravidelnou roční zemskou subvenci 10.500 zlatých, mělo hrát pravidelně a doplnit svůj casemble. Hledalo české síly, a ten večer vystu- povali tři noví herci na zkoušku: slečna Malá úloze Panny Orleanské, pan Grund v úloze Lionel a pan Seifert v úloze Raoula. Slečně Malé bylo tehdy devatenáct let, byla to krasavice jinošských rysů klassické pravidelnosti a měla zářivé, velké oči hlubokého, smutného výrazu. Pan Seifert byl o dvě léta mladší, štíhlý mladík pěkné tváře. Ale byla-li si energická a vášnívá panna Orleanská sama sebou zcela jista, měl mladý Raoul značnou trému. Obecenstvo dalo již slabou návštěvou pře- dem znát, že toho večera neočekává mnoho — tím větší byl však úspěch, jenž způsobil opravdové pře- kvapení. Slečna Malá slavila triumf, a je příznačné pro tehdejší divadelní kritiku, jak správně odhadla její umění. Nebyla shovívavá k jejím začátečnickým slabostem a krásná debutantka dozvěděla se zcela podrobných věcí o tom, jak nepěkně krčí rameny.
Chramosta Schillerův Macháčkův Grund Lionel Seifert Raoul Malá Orleanská pannus Orleanský
28 article
věsí hlavu, mazlí se s hlasem atd., ale byla jistě spokojena srdečnou sympatií a obdivem svého tra- gického umění: „Slečna Malá jest skutečný, pěkný talent, do jehož rozvinu můžeme klásti nejlepší na- děje,“ psal Hálek v „Národních Listech“. „Cojí především ceny dodává, jest jakási opravdivost. prýštící se z vlastního uměleckého popudu, bezpro- střednost citu, snažící se po pravém výrazu, prostá všeho komediantství. Cit její jest hluboký, oprav- divý, deklamace ušlechtilá a karakteristická — to vše nás opravňuje viděti ve slečně Malé za ne- dlouho důstojnou tragickou milovnici.“ V „Lumíru oddal se mnohem vřeleji svému nadšení, když na- psal: „Tak ještě ústa ženská na českém jevišti ne-
Hálek