1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 3. května 1913.
Praha
4
article
Ma rannt avečerníliety
předplácí se
V Praze v administracii
na měslo. . . . . . 2 K —b
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvoji donáškou
na měste. .
na čtvrt leta . . . .
7kelk
ve fiIlálkádhi
na měsío . . . . . 2 K 80
Poštont
na měsle.
Ba čtvrt feta : . . . k o0h
s dvojí záallkou
na měsle
n avrtieta: ! .
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 18 stranách.
Ma
Praha
5
article
Zkouška ohněm.
Zkouška ohněm.
Neodvislý denník pro křesťanský li
rakousko-uherský, totiž pověstný bojovný
„Reichspost“ vidí již, jak monarchie bude
nucena zjednati usnesení velmocí průchod
zbraněmi, a sice — bez průtahu a s plným
důrazem. Jako orgán křesťanský měl by te-
dy pořádati aspoň modlení za zdar akce,o
jejíž neodvratném uskutečnění tváří se býti
hluboce přesvědčen, ale jeho křesťanství se
asi hodně vzdálilo od zásad křesťanských.
když snaží se zahraníční nesnáze, vzniklé
pro rakousko-uherskou monarchii pádem
Skadru, zvýšovati podezříváním vlastního
jejího obyvatelstva, tedy podněcová-
ním v poměrech vnitřních.
Sám a listy jemu podobné nejvíce
svým nekonečným sočením proti balkán-
ským Slovanům přičinil k tomu, že dozná-
vá Rakousko-Uhersko čím dále tím více ho-
spodářských ztrát na blízkém Východě,
nyní — splní-li se jeho touha ve příčině
Skadru — pokrytecky již předem podrývá
důvěru i doma, jakoby bylo lhostejno, když
neuká cizina pokrytecké to kroucení oč
bude účtovati jakožto další článek hospo-
dářské nejistoty ve stycích s naší mon-
archií.
V době annekční, tak líčí, byl to Šu-
steršič a katoličtí Slovinci, kteří slavnost-
ním vlasteneckým osvědčením ve sněmovně
poslanecké z kořene vyvrátili fantasie, že
by slovanská cizina v případu válečných
zápletek mohla spoléhati na tajné nebo ve-
řejné spojenectví a pomoc Slovanů rakou-
ských.
Rakousko
Uhersko
blízký východ
Slovan
6
article
A dnes? Přirozeně se podobné osvěd-
čení ani státi nemůže, protože říšská rada
nezasedá, a svolání její stále se oddaluje
Již tato jediná okolnost mohla by stačit
podezřívači, jinak by musil se domáhati je-
jiho svolání, což však nečiní! Za to tím
podrobněji se rozepisuje o úspěších balkán-
ských spojenců, aby mohl srovnati nynější
válku s válkou německo-francouzskou z
1870—71 a upozorniti na tehdejší oprávně-
ný jásot rakouských Němců, že „spojené
armády německé porazily odvěké nepřáte-
Slovanům rakousko-uherským nemín
popřáti stejnou radost z porážky barbar-
ského Turecka hrdinnými pokrevenci pro-
to prý, že to jest „útok výbojné slovanské
pravoslavné politiky, jež na západní část
Balkánu se zvrhla v ničení katolického ná-
roda (t. j. Albanců) a drze vyzývá mon-
archií.
Němec
Turecko
Balkán
Slovan rakouský
7
article
A tu prý jsou meze, kde povinná
loyalita brání zdejším Slovanům sympati-
sovati s vítězi nad Tureckem. Tu prý za-
činá kategorický imperativ věrnosti k říši
jenž se nedá odčiniti tím, že v té nebo oné
části monarchie nehoví některému slovan-
skému kmení správa a politika vnitřní
Němci prý nikdy neselhali monarchii, aniv
nešťastném roce 1866., kdy odpůrce Ra-
kouska mluvil německým jazykem — ne-
rozpakovali prý se ani na okamžik proliti
krev a obětovati statky na oltáři vlasti. —
Než pokročíme dále, učiníme k tomu
několik poznámek. Pověstí, šířené zvláště
„Reichspostem“ o pronásledování alban-
ských katolíků byly všestranně vyvráceny
a i v případě Paličově pomlouvači spojen-
ců byli usvědčeni. O vyzývání monarchie
pak nemůže býti řeči, kdyžtě sama na po-
čátku války přistoupila s ostatními
mocnostmi na stejné, neutrální stanovisko,
a pád Skadru nevybočuje ani z práva vá-
lečného, ani není vyzýváním — protože
válka není dosud skončena a mír nebyl u-
zavřen. I když se provede akce, aby Skader
se stal albanským, neznamená to ještě vál-
ku naší monarchie se spojenci, zvláště, když
akce se zúčastní i Italie a bude tedy míti
ráz společný. O věci této se stále ještě vy-
jednává, a možná dost, že z akce se vy-
vine okupace tak zvané Albanie, při
níž by se mohla dostati do moci italské
Němec
Turecko
Albánie
Italia
8
article
Valona a s ní závora v moři Adriatickém
Chce tomu snad „Reichspost“7
To vše vymáhá co největší střízlivosti
a nikdo ani není povolán mluviti k národům
rakouským o válce — dokud ji náš stařičký
mocnář neprohlásí a jako takovou ne-
označí.
Je-li však na někom, aby tlumil vý-
střelky svých citů, jest to na těch, kdož by
rádi vypadali jako křesťanští horlivci
jsouce nelíčenými pokrytci a štváči! Ti se
octli nyní u mezí poslušnosti a povinné
loyality, osobujíce si předstihovati rozhod-
nutí mocnářovo!
Jinak máme za to, že ti, kdož zavíraj
slovanským dětem ve Vídni školy v době
míru, usilujíce takto ubíti ducha jejich
jsoy mravně nekonečně hluboko pod oněmi
kdož i proti Paličům se řídili právem vá-
lečným!
Dějiny zdejších Slovanů dobře snesou
i vzpomínky na chování Němců v r. 1866
vždyť tenkráte šlo o utvoření německé říše
a válka byla jen krátká — ale z Vídně se
přece tehdy nápadně naléhalo na její brzké
zakročeníl
Považujeme to proto za zneužití tisku
v nynější pohnuté době, opovažuje-li se list
druhu uvedeného hráti si na mentora zdej-
ších Slovanů a zneužívati jak jména mon-
archie, tak vlastenectví a loyality, o čemž
nejméně vědí ti, kdož jsou příslušníky tma-
vé internacionály, kdož nabádají k nábo-
ženským štvanicím a staví se mezi sta-
říčkého panovníka a národyí
„O zkoušce ohněm“ však zvláště ne
mají mluviti ti, kdož v případu opravdov
války zůstanou hodně daleko mimo dostřel
Valon
Němec
Vídeň
Slovan
9
article
Společná porada ministrů financí.
Společná porada ministrů financí.
Z Vídně, 2. května, Včera odpoledneo
4. hod. konali společný ministr financí ryt
Bilinski, rakouský ministr financí, dr.
Zaleski a uherský ministr financí dr.
Teleszky společnou poradu, která trvala
dvě hodiny.
Z Vídně, 2. května. Večerní »Ze ite
oznamuje: Výlučným předmětem ministerské
rady byla otázkou skaderskou zo-
střená mezinárodní situace a
z ní plynoucí přípravy, ktere
monarchie vzhledem na očeká-
vané události musí učiniti. Po-
kračovati se v ministerské radě nebude. Po
ministerské radě se proslýchalo, že hrabě
Berchtold ještě dopoledne odebral se do
Schönbrunnu, aby zpravil panovníka o
výsledku konference.
Z Vídně, 2. května. Z uherské strany
sdělují o společné minislerské radě: Spo-
lečná ministerská konference konstatovala
jednotný názor obou vlád mon-
archie na situaci. O naprosté jedno-
myslnosti svědčí usnesení, které ministr br
Bilinský
doktor
Zaleski
Berchtold
Vídeň
Schönbrunn
Spo
10
article
Berchtold oznámí panovníkovi. Uherský ka-
binet sejde se zejtra ku poradě za účelem
ratifikace dnešních usnesení.
Uherští ministři dr. Lukacs, hrabě
Szerenyi a dr. Teleszky vrátili se
odpoledne do Pešti. Zpravodaji »Zeitu« pro-
hlásil m.-p. šl. Lukacs, že situace je
nezměněna.
Berchtold
Lukacs
Szerenyi
doktor
Teleszky
Pešť
11
article
K čtvrteční velvyslanecké konferenci
londýnské,
K čtvrteční velvyslanecké konferenci
londýnské,
Z Vídně, 2. května. »W. Allg. Ztg.
oznamuje naproti rozšířeným pověstem, že
je naprosto nesprávné, že na včerejší
konferenci velvyslanců učiněno bylo usne-
sení, předložití Černé Hoře ultimatum
velmocí, aby do 48 hodin vyklidila Skader.
Teritoriální kompensace Černe
Hoře, o kterých uvažovaly zahraniční listy.
jsou také po vyklizení Skadru naprosto
indiskutabl.
Dnešní ministerská rada zabývala se
mezinárodní situací a trvala od 11 hod. do-
poledne až do 3 hod. odpol. Veškeré otázky
byly vyřízeny-
Z Londýna, 2. května. O průběhu vče-
rejší konference se ještě proslýchá, že se
strany, která má velký význam, učíněn byi
důležitý návrh, který v pondělí bude opět
předmětem úvah. Italie napomenula k trpě-
livosti, při čemž byla Ruskem podporo-
vána. Zde mluví se o tom, že v posledních
dnech děla se mezi Římem a Petrohradem
velmi čilá výměna depeší. Zde se všeobecně
dále praví, že Rakousko- Uhersko
před pondělkem nepodnik n
žádných kroků proti Černé Hoře
W Allg
Vídeň
Černe hoře
Londýn
Rusko
Řím
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Italia
12
article
Z Paříže, 2. května. (K. k.) »Figaroe
opakuje, že pro velmoci jest úkolem loyality
provéstí usnesení o Skadru v zájmu obec-
ného míru. Bylo by prý pouhým šílenstvím
ohrožovati jej šetřením samolibosti krále
Mikuláše. »Le Journal« praví, že vče-
rejší den vykazuje síce sklon ke zlepšení
avšak nesjednocenost v průvodních prostřed-
cích trvá dál.
Z Říma, 2. května. (K. k.) »Popol
Romano« píše: Možná, že Rakousko-
Uhersko podává poslední důkaz shovíva-
vosti, neboť musí mu záležeti na tom, aby
za každou cenu dosťalo se z této situace
Italie převzatým závazkům dostojí loyálně
působíc s Rakousko-Úherskem, aby jak spo-
lečným jaderským zájmům, tak také právo-
platnému rozhodnutí Evropy dodáno bylo
vážnosti.
Z Paříže, 2. května. »Temps« oznamuje
z Říma, že jeho korrespondentu prohlásil
italský diplomat v příčině stanoviska Italie
ke skaderské otázce, že Italie chýlí se
více ke směru, který žádá, aby od
násilného opatření proti Černe
Hoře bylo upuštěno.
Z Paříže, 2. května. Z Cetyně sem
telegrafují: Ruský a italský vyslanec měli
dopoledne audiencí u krále Mikuláše, ve
které jednalo se o vyklizení Skadru. Záhy
na to podnikli zástupci Anglie a Francie-
demarchi u krále ve smyslu přání velmocí
ve skaderské otázce. O výsledku audience
nelze nic vyzvědět, leč projevuje se na-
dějný názor na sítuaci a všeobecně se
tvrdí, že do pondělka budou potíže
odstraněny a konference vel-
vyslanců jednat bude o kompen-
sační otázce. Z těchto narážek oficiál-
ních kruhů dovozuje se, že král Mikuláš
Italia
Mikuláš
Paříž
Řím
Rakousko
Uhersko
Evropa
Černe hoře
Mikuláš
Anglie
Francie
král Mikuláš
popolo Romana
13
article
Skader snad jíž v nejblížší době skutečně
vyklidí.
Okupace Albanie?
Z Vídně, 2. května. (12 hodin v nocí.
Pozdě v noci dovídáme se, že zásadně
bylo usneseno mezí Italií a Rakousko-
Uherskem okkupovati Albanií, ale níko-
liv pro Skader, nýbrž vzhledem na pro
klamaci Essada paší a ustavení nové pro
visorní vlády albanské.
Ohledně Černé Hory jest zde i v Římě
pevné přesvědčení, že skaderská záleží-
tost bude zcela pokojně vyřízena.
Týž názor nesdílí se však ve příčině
akce Essada paší.
Dnešní situace.
pašit
Albánie
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Řím
14
article
Z Londýna, 2. května. Z diplomatických
míst rakouských se praví o dnešní situac
toto: Rakousko-Uhersko prohlásilo v úterý
že zjednalo si ve skaderské záležitosti volnou
ruku. Toto prohlášení bylo přijato velmocem
s politováním, ale bez odporu, na vědomí
Žádná velmoc se nepokusila Rakousko od-
vrátiti od eventuelní exekuce proti Čern
Hoře anebo ji zameziti. Evropská válka je tu-
díž z tohoto důvodu vyloučena. Jakmile na
stane vhodný okamžik k akci Rakouska, roz-
hodne o ni císař a jeho diplomatičtí a vojenšt
rádcové. Ve včerejší schůzi velevyslanecké
konference byl s četných stran učiněn pokus
docíliti odročení rakousko-uherské akce. Hr
Mensdorfí prohlásil předem, že eventuelní no
vé podněty, které dle své povinnosti oznám
do Vídně, nemusí zrovna míti odročující úči
nek. Jen za tohoto předpokladu vstoupí do
diskuse. Rozhodnutí spočívá výlučně ve Víd-
ni. Velevyslanecká konference potrvá, i kdy.
by Rakousko podniklo vojenské kroky proti
Černé Hoře. Také i potom by hr. Mensdorfí
účastnil se dalších konferencí. Hr. Mens-
dorff vzal včera prostě na vědomí a do Vídně
oznámil, že různé velmoci přece ještě doufají
Černou Horu přiměti ku povolnosti a proto že
radíly k odročení. Rusko a Italie působilyv
tomto smyslu v posledních dnech v Cetynia
král Mikuláš jim nyní oznámil, že Skader z
jiné teritoriální odškodnění vydá. Ra-
kousko však nenechalo nikoho v pochybno-
stech, že takové odškodnění je úplně vylou-
čeno. Trojdohoda a Italie doufají, že zdaří s
příměti krále Mikuláše ku povolnosti za f-
nanční náhradu.
S touto akcí, v jejímž prostředí nalézá se
velevyslanec Cambon, nemá Rakousko ni
společného. Žádá prostě okamžitě, bez-
podmínečné vyklizení Skadru a nikteraks
nezúčastňuje diskuse o Hinanční kompensaci
zatím co teritoriální vůbec odmítá. Situace
je tedy taková:
Čern
Mikuláš
Skader
Cambon
Londýn
Rakousko
Uhersko
Hradec
Vídeň
Černá hoře
Rusko
Mensa
Italia
15
article
Skaderská otázka.
Skaderská otázka.
Jestliže vůdcové rakousko-uherské po-
litiky se domnívají, že ostatním velmocen
se zdaří krále Mikuláše přiměti ku povol-
nosti nebo jestliže tomu nevěří, bude směro-
datnou pro stanovisko Rakouska Italie.
Kdyby bylo lze očekávatí, že italský vysla-
nec v Cetyní prohlásil vůčí králi Mikulá-
šoví, že kdyby nadále odporoval, že Italie
půjde s Rakousko-Uherskem, aby osvobo-
díla Skader, bylo by možno očekávati úči-
nek od tohoto kroku. Dojde-li k akci, žádná
velmoc níčeho nebude namítatí. Tím záhad-
nější je, že právě Francie je v nejostřejšt
oposici proti Rakousku, daleko ostřejší než
Rusko. Zdá se, že francouzští díplomaté dal
se zneužiti neoficielní ruskou polítikou.
Vojenská porada ruská.
Z Petrohradu, 2. května. Za předsed-
nictví cara konána předevčírem vojenská
Mikuláš
Mikulýšový
Rakousko
Uhersko
Francie
Rusko
Petrohrad
Italia
16
article
V drobném prodejle
ranní člslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách na venkověe
ranní čislo . . . . . . . 10
večernl
. . . . . . . 5h
lnsoráty
platí se hotově napřed.
Předplucení a insorty přijíma
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se táž
redakce. Miskárna a expedice
„Národních Listů“
Rnkopisy se nevracejt
17
article
porada, které se zúčastnili ministr vojenství
a četní generálové.
Prohlášení Albanska tureckou pro-
vincií a zvýšené bulharské clo na-
proti solunskému kraji.
Z Vídně, 2. května. Ze zdejších zahra-
ničních kruhů dostalo se nám této infor-
mace: Dvě zprávy, které dnes došly, zatla-
čily zájem o skaderskou záleži tost
hodně do pozadí: prohlášení Albanska
za tureckou provinci a zavedení cla o 100
procent zvýšeného Bulharskem proti solun-
skému kraji. Prohlášením Albanska zemí sul-
tánovou způsobena byla — jak se zde praví
— situace do krajnosti překvapující
nejen pro rakouskou a evropskou
diplomacii, nýbrž také pro státy
balkánské.
Bulharské clo proti solunskému zboží
nazýváno je přímo výpovědí hospodář-
ské války Bulharskem Řecku. Oběma
momenty je stav věci na Balkáně velmi
značně komplikován.
Schůzka konsulů s Essadem pašou. —
O postoupení Drače.
Z Londýna, 2. května. (K. k.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Korfu: Rakousko-
uherský a italský konsul a francouzský kon-
sulátní agent v Drači odjeli dnes do Tirany
na schůzku s Essadem pašou. Ten poslal do
Drače důstojníky, aby vyzvali Srby ku po-
stoupení města. Srbové odpověděli, že může
obsaditi město, až je jejich vojsko úplně vy-
klidí.
(Víz poslední zprávy.)
paša
Srba
Vídeň
Bulharsko
Řecko
Balkán
Drač
Londýn
Reut
Rakousko
Tirana
18
title
Srbové a Bulhaři.
Srba
Bulhar
19
article
Od pražských Srbů.“)
Od pražských Srbů.“)
„N. L.“ přinesly minulé soboty dne 26. dubna
dopis ze Sofije pod titulem „Slovo včas“ od Čecha
p. V. Síse, jenž napadl Srby, řka, že se Bulharům
se srbské strany „děje bezpráví““, že se Srbové
utvrzují na území, jež „patří Bulharům“, že Srbové
tím „ubijejí morálku národa“, že „Srbové vstupují
úlohu Poláků“, že sa takto „Bulharsko vhání do
objetí, Slovanstvu ani trochu přátelského“, že sly-
šel od Bulharů, že „Srbové barbarsky se chovají
k Bulharům v nových krajích“, že „tu může snadno
nadejíti okamžik, kdy národ vzkypí a napne po-
slední síly k boji proti bratrské nepravdě i ná-
silí.“
Každý Srb byl překvapen, že sofijské klevely.
jež dosud srbský národ špinily jen v německých li-
stech, našly též misto v českých „N. L.“ Poněvadž
jsou „N. L.“ nejen u Srbů, nýbrž též v cizině vá-
ženy jako vynikající český list a bývají často i ci-
továny, poněvadž dopis ten obsahuje těžké nařčení
na náš národ, poněvadž p. Sts si dovolil k těmto
klevetám pokrytecky dodati, že jsou mu Srbové
stejně milí jako Bulhaři, a poněvadž Srbům ne-
může býti lhostejno, když jsou Čechové o nás tak
špatně informováni, pro to vše takový dopis dává
nám podnět, abychom odpověděli a bránili svůj
národ proti nespravedlivým útokům.
Srba
Čecho
V Sís
Bulhar
Polák
Srb
Sts
Bulharsko
20
article
) Poznámka red. „N. L.“ Náš list chtěl pů-
vodně nikterak nezasahovatí do sporu srbsko-bul-
harského, jak se vyvinul po válce. Chtěli jsme
pouze jedněm i druhým stále připomínati, že mu-
sejí pevně trvati ve spolku, neboť jen on je činí
mocí, která může imponovat i mimo Balkán. Uka-
zujeme na svůj úvodní článek dne 13. dubna, ve
kterém jsme Srby i Bulhary prosili a zapřísahali.
aby nechali sporů, anebo je rozumně vyrovnali, a
nerušili toho krásného bratrství, které bylo zpeče-
těno jejich společně prolitou krví. Ale když už jsou
Srbové označování, jakoby oni byli rušiteli svazku
s Bulhary, náš list ovšem nemůže jim odepříti, aby
v jeho sloupcích se hájíli.
Srba
Bulhar
Balkán
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Vzpomínky.) Před čtvrt stoletím v
průchodním domě mezi Spálenou a Vladisla-
vovou ulicí bylo v prostředním traktu mezi
dvěma dvory „první české reálné vyšší gy-
mnasium“. V přízemí vcházelo se do tmavého
špinavého schodiště, v jeho levém koutě zela
černá díra se skleněnými dveřmi plná beden
na uhlí a různého harampátí, a tou se pro-
cházelo do tmavé jizby s těsnými lavicemi,
v které jsme trávili — nás třicet kamarádů —
pět až šest hodin denně, po čtyři léta své
mládí, nejsvěžejší dobu života, kdy se děti
mění v jinochy. Za zabílenými okny stála na
dvorku pumpa v zeleném houští, od ní dolé-
haly do třídy někdy veselé hlasy děvčat, cho-
dících pro vodu — to byla jediná známka
vnějšího života v této kobce učenosti, kde
nad našimi hlavami blikaly fialové plaménky
plynu a s žluté kathedry u tabule zazníval
hlas našich učitelů.
Celá ta čtyři léta — a co vše se nesběhle
v rozkvétajících mladých duších za tu dobul—
splývají ve vzpomínce v jeden šedý, beztvár-
ný obraz, zarámovaný špinavými bílými stě-
nami, s náladou únavné nudy, neustálých
úzkostí, věčných starostí o úlohy, přípravy,a
vytrvalých zápasů s „kázeňským řádem“, jenž
kreslil nám neživými barvami obraz ideálního
jinocha, sedícího s rukama na lavici šest ho-
din denně ve třídě a čtyři hodiny — ne více
— doma nad přípravou, užívaje zbývajícíh
volného času k slušným procházkám a hovo-
rům o školských předmětech. Nepodobalí jsme
se nikterak, primusem počínaje, tomuto ideálu
scholastické paedagogiky, ale šroub kázeň-
ského řádu přiléhal tak těsně a lisoval naši
živou fantasii tak dokonale, že trochu nadšen
profesora češtiny, živější výklad historie neb
přírodopisu, vlídná sympatie profesora mate-
matiky a volnější rozhovor v hodinách filo-
sofie zdál se nám vrcholem mužné svobody.
Vladislo
22
article
Každé společenské a duševní hnutí mimo
rámec předpisů zdálo se vzpourou. Návštěva
divadla neb dokonce tanečních hodin bez do-
volení a dozoru svědčila o vzpurném duchu
a zálibě v bezuzdnosti, hůlka na procházce.
skřipec na nose, letní čepice byly zřetelnými
příznaky revolty a zpupnosti. Tennis, kopaná
a podobné výstřednosti nevnikly sice ještě
tehdy do studentského světa, ale jezdění na
ledě bylo nebezpečím pro kázeňský řád,a
tajné hlídky na kluzištích, v divadlech a vý-
letních místech vyžadovaly velkého úsilí, aby
nám zabránily „rozptylovat se“ a přiměly nás
k hlavnímu, důstojnému zaměstnání vzorného
studenta: sedět celý den a večer nad knihou
a žít s klapkami na očích jen v tom světě
formulek, učebnic, pravidel, mrtvého, vyliso-
vaného a zdestilovaného duševního světa.
jímž jsme byli krmeni v nestravitelných dáv-
kách.
23
article
Ale i v tom uzavřeném světě číhalo ne-
bezpečí. Celá ta spousta oficiální učenosti ne-
stačila vyplnit náš duševní hlad, a třída hlta-
la romány, básně, vědecká díla, vydávala svůj
časopis, zaplavovala básněmi a povídkami
krajinské listy — co to bylo za hrůzy, když
se v lavicích objevily zakázané knihy, když
padl do rukou konference psaný časopis a
když vrchol neštěstí objevila se v „Zlaté
Praze“ báseň, podepsaná plným jménem slávy-
chtivého oktavána! Dodnes cítím ozvěnu těch
úzkosti a starostí ze všech těch přečinů proti
kázni a řádu a v nejtrapnějších snech je mi
vrcholem utrpení nepokoj před vyvoláním neb
výslech v nějakém tom literárním zločinu.
S maturitou zmízel ovšem celý ten svět, jako
by jej smyl houbou a zbylo jen trochu upomí-
nek na milé kamarády a na vlídné sympatie
učitelů, kteří dovedli i přes zeď kázeňského
řádu svým žákům upřímně tisknout ruku.
Dnes však, po létech, zalétl ke mně ohla
z těch gymnasijních zdí. Oktaváni mého gy-
mnasia, jež se zatím přestěhovalo do Křemen-
cové ulice, poslali mi pozvání na divadlo, jež
uspořádali v Měšťanské besedě. Nevěřil jsem
svým očím: veřejné divadlo za vstupné, se
souhlasem ředitelství a s pomocí profesorů
samostatně pořádané studenty v době, kdy
my jsme s horečným napětím musíli vysedá-
vat celé noci nad přípravou k písemní matu-
ritě a hltali učenost k ústním zkouškám. Byl
jsem opravdu zvědav, jak vypadají dnešní
oktaváni bezprostředně před zkouškou, která
ze školáků činí svobodné akademické ob-
čany. A když jsem stoupal po schodech do
velkého sálu Měšťanské besedy, bylo mi, ja-
kobych se vracel čtvrtstoletí zpět do minu-
losti. Bezděky hledal jsem mezi těmi svěžími.
Bezděk
Křemen
cová ulice
zlatý Praga
24
article
rozčilenými tvářemi u vchodu své staré známé
ze školních lavic a chvilkami mihly se hlavou
zcela živě neklidné myšlenky, mám-li na zi-
třek řeckou přípravu a jsem-li dosti pevný ve
statistice rakouského vývozu. Sedadla plná
obecenstva, a kolem nich hlava na hlavě, plno
drobných i velkých studentů, horečně rozčí-
lených. Je to jejich samostatný večer, sám
ředitel ústavu, vládní rada Šafránek, i jejich
třídní, profesor Zeman, jsou jejich hosty: mladi
pořadatelé uvádějí hosty, a můj průvodce, za-
tím než uplynula akademická čtvrt před po-
čátkem hry, podal mi informace, o nichž mlč
divadelní cedule, ohlašující jen, že sehrána
bude Plautova komédie „Zajatci“. Oktaván
smyslili si svůj podnik sami, a byli svými uči-
teli vlídně přijati. Sami společně přeložili s
Plautovu latinskou hru, vypilovali s profeso-
rem. Zemanem překlad, aby dobře a plynně
zněl s jeviště, sehnali dekorace z Národního
divadla, kostymy z Vinohradů a vzali si na
pomoc člena Národního divadla J. Hurta za
učitele a režiséra. Sehráli spoustu zkoušeka
režisér tříbil neúnavně přednes, dialog, sou-
hru, gesta, až do posledního dne. Jeho úsil
mělo opravdu výsledek docela neočekávaný
Celý ten večer nečinil naprosto ochotnický
dojem: měl ráz rozhodné opravdovosti, pevné
vůle a poctivé práce. Není třeba být ani ge-
niem, ani odborníkem, ani virtuosem, aby byl
dosažen úspěch, jen když v daných okolno-
stech a úměrně k vlastním silám je vykonáno
Zeman
Plautův
J Hurt
rada Šafránka
národní divadlo
25
article
pečlivě a upřímně vše, co se vykonat dá, jal
v jednotlivostech tak v celku. A to učinil
naši studenti sutou měrou. Ve dvou hodinách
sehráli pětiaktovou komedii s proslovem i do
slovem tak hladce a přesně, jako zkušenáa
sehraná divadelní družina.
Pan Novák, patrně budoucí klasický filo
log. přednesl svůj historický úvod, jenž neby
nijak přetížen školskou učeností, ale jasněa
pěkně vyložil o autorovi, o jeho hře, o jeho
době, o způsobu, jak překládali. Po něm pan
Rosenkranz v řecké tunice a s věncem ve
vlasech zadeklamoval básníkův proslov s ta
kovou živostí, že docela opravdově strhl obe-
censtvo ku potlesku.
Novák
Rosenkranz
26
article
A pak rozvíjela se hra živým tempem
jasně a čistě mluvená, s mladickou vervou
hraná, a když došlo z běžných dialogů ku
prudším srážkám, udrželi mladí herci ve svém
zápalu zrychlené tempo s takovou hbitostía
s tak pečlivými a upřímnými akcenty, že bylo
radost je poslouchat. Celá hra má jen jednu
komickou figuru, drzého příživníka, pře-
kreslenou schválně mnohomluvným groteskním
humorem. Pro díletanta je to tvrdý oříšek — ale
pan Brtník maskou, mimikou i temperament-
ním přednesem dal zcela zapomenout, že jsme
na studentském, školském představení, utvoři
skutečnou figuru. Byl to veselý a milý večeí
a pan Hurt, jenž projevil režií neobyčejnou
schopnost ku pečlivému prostudování a pro-
duševnění jak mimiky, tak souhry a čistého
přednesu svých žáků, mohl býti zcela spoko
jen s jejich schopnostmi i praci. Odcházel
jsem trochu smuten ze sálu: s jak svěžím kli-
dem a s jakou radostnou prací jdou dnešní
studenti ke zkoušce, na kterou my musili po-
mýšleti úzkostně jako na okamžik, v němž
se bude rozhodovati o celém budoucím životě.
A co prošlo let, než se vžilo přesvědčení, že
škola nemá ubíjet, ale rozvíjet individualitu
a vlastní touhy mladých duší. „Kázeňský řád“
trvá sice na papíře dosud, ale je na učitelích
aby dovedli vdechnout mu nového ducha.
Brtník
Hurt
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ (Z divadelní kroniky.) Před pade-
sáti lety byla třetího května nedele. A patrně byl
pěkný jarní den, neboť do českého divadla, jež
nedávno stalo se samostatným, příšlo jen poskrov-
nu obecenstva na příjem pana Chramosty. A přece
bylo významné to představení Schillerovy Panny
Orleanské v Macháčkově překladu, jež po dlouhé
době opět poprvé se octlo na českém jevišti. Di-
vadlo dostalo pravidelnou roční zemskou subvenci
10.500 zlatých, mělo hrát pravidelně a doplnit svůj
casemble. Hledalo české síly, a ten večer vystu-
povali tři noví herci na zkoušku: slečna Malá
úloze Panny Orleanské, pan Grund v úloze Lionel
a pan Seifert v úloze Raoula. Slečně Malé bylo
tehdy devatenáct let, byla to krasavice jinošských
rysů klassické pravidelnosti a měla zářivé, velké
oči hlubokého, smutného výrazu. Pan Seifert byl
o dvě léta mladší, štíhlý mladík pěkné tváře. Ale
byla-li si energická a vášnívá panna Orleanská
sama sebou zcela jista, měl mladý Raoul značnou
trému. Obecenstvo dalo již slabou návštěvou pře-
dem znát, že toho večera neočekává mnoho — tím
větší byl však úspěch, jenž způsobil opravdové pře-
kvapení. Slečna Malá slavila triumf, a je příznačné
pro tehdejší divadelní kritiku, jak správně odhadla
její umění. Nebyla shovívavá k jejím začátečnickým
slabostem a krásná debutantka dozvěděla se zcela
podrobných věcí o tom, jak nepěkně krčí rameny.
Chramosta
Schillerův
Macháčkův
Grund
Lionel
Seifert
Raoul
Malá
Orleanská
pannus Orleanský
28
article
věsí hlavu, mazlí se s hlasem atd., ale byla jistě
spokojena srdečnou sympatií a obdivem svého tra-
gického umění: „Slečna Malá jest skutečný, pěkný
talent, do jehož rozvinu můžeme klásti nejlepší na-
děje,“ psal Hálek v „Národních Listech“. „Cojí
především ceny dodává, jest jakási opravdivost.
prýštící se z vlastního uměleckého popudu, bezpro-
střednost citu, snažící se po pravém výrazu, prostá
všeho komediantství. Cit její jest hluboký, oprav-
divý, deklamace ušlechtilá a karakteristická — to
vše nás opravňuje viděti ve slečně Malé za ne-
dlouho důstojnou tragickou milovnici.“ V „Lumíru
oddal se mnohem vřeleji svému nadšení, když na-
psal: „Tak ještě ústa ženská na českém jevišti ne-
Hálek