2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
3. května 1913. Číslo 120.
4
article
Nejprve slovo o srbako-bulharské
smlouvě. Před válkou proti Turecku srbská
vláda učínila s Bulharskem smlouvu o rozdělen
území, až bude dobyto. (Řecko nechtělo přistoupiti
na odstavec smlouvy o rozdělení území, přistou-
pilo toliko na kooperaci vojenskou.) Z důvodů z-
hraničné politiky smlouva tato nebyla dosud uve-
řejněna. Ve veřejnosti jest však známo toto: Srbo-
vé mají obdržeti území od srbských hranic do Ja-
derského moře s přímořím kolem Drače. Bulharsku
mělo připadnouti stejně velké území od hranic bul-
harských až k moři Egejskému. O Odrinu a území
za ním nebylo ve smlouvě ani zminky, poněvadž
smluvné strany nepředpokládaly, že Turecko zničl
Hranice mezi takto rozšiřeným Srb-
skem a současně takto rozšířeným Bulhar-
skem byly označeny na jihu tak, že města Prílip.
Bitolie a Ochrid patří do sporného územního
pásma (celý spor srbsko-bulharský teď se točí ko-
lem těch měst). A mimo to bylo určeno, že má
Bulharsko poskytnouti určitou pomoc Srbsku.
Vzniknou-li spory o hranicích, má spory tyto
rozsouditi Rusko. Z této poslední klausule jest
vidno, že všechny jednotlivosti a eventuality ne-
mohly býti ve smlouvě akordovány. A z velikosti
území, ve smlouvě každému spojenci určeného, je
vidno, že rozdělení území mělo se státi na pod-
kladě rovnováhy, aby žádný z ních neobdržel vět-
šího území než druhý.
Drač
Srb
Bulhar
Turecko
Bulharsko
Řecko
Prílip
Srbsko
Rusko
5
article
Ale válečné události smlouvu tuto ze základ
změnily. Rozšíření území Srbska a Bulharska roz-
vinulo se zcela jinak, než se ve smlouvě předpo-
kládalo.
1. I když Srbsko svoji povinnost nejpřesněji
splnílo — dokonce nad svoji povinnost — i když
po hrozných mukách letos v zimě vniklo přes ne-
schůdné horské albanské útesy k přímoří, jež mu
bylo smlouvou vyhrazeno, přece je Srbsko dnes
nuceno nejen staré srbské přímoří, nýbrž i ve-
škeré území od moře až k Prizrenu ponechati pře-
moženým tureckým poddaným Albancům — poně-
vadž „Evropa“ Srbům zamezuje přístup k moři.A
Bulharsko právě bylo onou smluvní stranou, která
ani svým tiskem, ani svou diplomacií ničím ne-
přispěla, aby této části smlouvy vymožena byla
vážnost třetí známé strany.
Bulhaři, spojenci Srbska, chovali se tak, jako
by vše to bylo jedině věcí srbskou. Bulharský tisk
nepsal tentokráte, že Srbsku v této věci pomůže
v každém případě a třebas i zbraněmi. Konstato-
vali jsme však naproti tomu, že Bulhaři projevo-
vali radost nad tím, že se tvoří Albanie proti Srbům
— jejich spojencům. Jeden z bulharských advokáti
ze Sofije dokonce zaslal albanskému kongresu do
Terstu pozdravný telegram a bulharská veřejnost
toho neodsoudila. Jak toto jednání pojmenovat.
nevíme.
Srba
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
Evropa
Albánie
Terst
6
article
Sám dr. Danev podlehl Srbsku nepřátelskému
proudu, který Bulhary po válce zachvátil, a ne-
dávno se vyjádřil, že „Bulharsko k vůli srbskému
přímoří nebude se vůbec exponovati.“ A takou
vede všechen bulharský tisk. Srbská věc utrpěla
tím velkou škodu. Nechceme říci, jak toto chování
Bulharska nazvati, ale každému je samozřejmo, že
jak p. Danev, tak i bulharské noviny měli povin-
nost jinak vykonávati úlohu sekundanta svému
spojenci. Mohou si vzíti příklad ze Srbů. Na př.
bělehradská vládní „Samouprava“ ve sporu rumun-
sko-bulharském rozhodně se postavila po bok Bul-
harsku, ačkoliv Srbsko vždy trvalo s Rumunskem
ve velmi příznivých a přátelských poměrech. Jak
jinak a s jakou rozhodností zachovali se v otázee
srbského přímoří Češi, kteří nejsou v tak Hťastné
situaci, jako srbští spojenci Bulhaři. Jaký rozdíl
mezi podezřelým chováním p. Daneva a hrdinskou
poctivosti p. dra. Kramáře, z něhož promluvila krev
husitská v rakouských delegacích, aby jej uslyšela
celá Evropal Proto dru. Kramářovi netleskal ně-
mecko-maďarský tisk, nýbrž proti němu štval. O
ovšem útočí proti každému poctivému Slovanu.A
p. Gešov, ministerský předseda srbského spojence
doktor
Danev
Bulhar
Srba
Čech
Kramář
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
7
article
Bulharska, napsal — mirabile dictu — předmluvu
ke knize „Mit den siegreichen Bulgaren“, něm.
křesťan, soc. žurnalisty, známého válečného kor-
respondenta štváčské vídeňské „Reichspost“ Wag-
nera, v této knize štve se proti Srbům způsobem
nejsprostěím. To zajisté nemůže býti milo bulhar-
ským spojencům Srbům.
Ale Srbové tehdy neprojevili nikde své mí-
nění o způsobu jednání Bulharů, poněvadž věděli
jakou by tím učinili radost svým nepřátelům —
Němcům. Srbsku zbylo jedině chladně konstato-
vati, že nebude rozšířeno, jak mu smlouvou se spo
jenci bylo zaručeno.
promluvila — povznášelo to, rozohnilo to, zvonilo
Srba
Bulhar
Němec
Bulharsko
Srbsko
Wag
8
article
tol-
V „Hlasu“ Neruda, jehož se Malá nejvíce bála
nepsal: odjížděl právě s bouří v rozervaném srdci
na cestu do Paříže. Pan V. V. psal místo něho, že
„v slečně Malé spočívá zárodek k velké tragicko
umělkyni.“ A „Pražské noviny“ chválí její roz-
hodný talent, usedlost mysli, vážnost, výtečnou de-
klamaci, zakládající se na ryzí výslovnosti a inte-
ligentní akcentuaci, podporované důmyslnou ml-
mikou.“
Vedle této skvělé hvězdy měl mladičký začá-
tečník velmi těžkou posici. Kritika věnovala mu
také sotva několik řádek, ale i v těch jedno je ná-
padno: všichní vytýkají mu slabý, nevýrazný hlue
„Pan Seifert co Raoul deklamoval svoje vypravo-
vání o vítězství velmi rozumně, mladistvý orgán
jeho je však posud slabý, a musí hledět, aby jej ee
možná sesílil,“ napsal Hálek. Referent „Hlasu“ po-
važuje jej za „slušnou akvisíci“, „Maje slabší hlne
právě by se pro obor pana Terže lépe hodil,, než
pro úlohu, v které vystoupil, an tu namáhání hlasu
ho zavádí k jakémust mačkání řeči ze sebe.“A
„Pražské noviny“ si dokonce „ponechaly úsudel
na později.“ Pan Seifert přečte si dnes jistě tyto
rady s úsměvem. A právem. Možno, že vskutku
sedmnáctiletý jinoch odříkával svoji první úlohu
stísněným hlasem, a sám netušil, když s úctou na-
slouchal bouřícímu orgánu pana Šimanovského, že
jeho hlas vyvine se v nejvzácnější orgán, jaký jsme
kdy na našem divadle měli, a že jeho krásný před-
nes bude uchvacovati obecenstvo. Ale je zajímnave.
že jeho družka na scěně odhadla lépe jeho talent.
Neruda
Malá
jítklamac
Seifert
Raoul
Hálek
Terž
Šimanovský
Paříž
Maja
9
article
Napsala ve svých vzpominkách: „Slyšela jsem h
mluviti; z počátku stísněně, ale pak se mu řeč u-
volnila, překvapujíc vroucností a silou.“ Dnes po
padesáti letech zmizela hvězda, která tehdy vyšla
českému divadlu, a pan Selfert vzpomíná s hrdosti
na řadu let, v nichž prospěl svým uměním tak
značně k rozkvětu naší seény. Oba umělci byl
vzácní mistři slova, a jejich odchodem deklamačn
umění na našem jevišti pokleslo.
Selfert
10
article
2. Po celou dobu války Srbové to byli, kdož
dávali, a Bulhaři ti, kdož příjímali, ačkoliv smlouva
stanovila opak toho. Srbsko bylo ze všech spojenců
k válce nejvíce připraveno; žádný to nevěděl, jeli-
kož politická methoda inženýra Pašiče záležela
v tom, aby všichní nepřátelé o naši připravenosti
zůstali v omylu a bludu. Srbsko o své válečné po-
hotovosti a zdatnosti nečinilo si žádné reklamy
dokonce ani po skvělých vítězstvích svého vojska
Pašič však má ve svých rukou psané dokumenty
stálých prosbách Bulharska za pomoc, za dodání
šatstva, muníce, vojska, děl a sanitního materiálu
a všem těm žádostem vyhověl Pašič lhned. I dokud
evropský tisk přinášel zprávy o bojích Bulharů
s Turky na východních bojištích, bojovali v jejich
řadách anonymně Srbové. Zatím, co všechny te-
legramy ze Sofije starosllivě se vyhýbaly slovu
„Srbové“, zatím, co se o Srbech u Odrinu šíříl
mezi Bulhary přezdívka „levaši“, jimž „platí náš
car Ferdinand denně po lvu“, zatím, co ze Sofie
oznamovali, že oněch 60.000 srbských vojákůu
Odrinu vydržuje bulharská vláda — zatím ti hloupí
Srbové byli vydržování jen a jedině vládou srb-
skou, stříleli na Turky jen svou municí, jen z
svých pušek a děl, hynouce a mrznouce pro velké
Bulharsko na těch posicích u Odrinu, jež právě
v letoční zimě byly vydány za terč nejhorším stu-
deným větrům. A při tom všem žádala ještě bul-
harská vláda od Srbů přes půl milionů korun z
dopravu srbského vojska do Odrinu a zpět —
Srbsko této žádosti vyhovělo! Jak to nazvati, rcete
Srba
Bulhar
Pašič
Turek
Ferdinand
Srbsko
Bulharsko
Sofie
Odrin
11
article
Konec konců je ten, že Bulharsko se rozšíř
dvojnásob více, než smlouva určovala, aniž po-
skytlo Srbům té pomoci, kterou jim smlouvou za-
ručilo — ovšem kromě nadání nepotřebovali Srbové
bulharské pomoci, nýbrž Bulhaři srbské. Srbsko
svůj úkol i nad svou povinnost přesně vyplnilo,
poskytlo i Bulharsku a všem spojencům pomocia
ale osudná vis major „Evropy znemožňuje mu roz-
šíření území, jak bylo stanoveno. Mechanika těchto
událostí změnila rovnováhu ve smlouvě.
Poněvadž při každém tvoření jest vodítkem
zásada rovnováhy, poněvadž se komponenty ve
smlouvě změníly, proto se i směr resultanty mezi
Bulharskem a Srbskem změniti musí. A proto tedy
Srbové žádají revisi smlouvy srbsko-bulharské. Na
tento srbský požadavek Bulhaři důsledně odpoví-
dají: Smlouvu musíte skrupulosně zachovávatil
sami.
Srba
Bulhar
Bulharsko
Srbsko
Evropa
12
article
Ze školské komise sněmovní
(Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
Ze školské komise sněmovní
(Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
Referentský komitét permanentní komise
školské
konal v pátek dne 2. května schůzi, v níž bylo
rokováno o obsahu petic organisací českých
německých učitelek ručních prací. Následkem
těchto petic byl § 10. (nový § 133.) potud změněn.
že byly odstavce 3. a 2. vzájemně v pořadí za-
měněny. Odstavce 1. a 4. zůstanou na svém místě.
Tím se zastupování učitelek ručních prací učitel-
kami líterními dostane až na místo poslední.
Pak bylo ještě rokováno o §8 9. a 11. až 17.
zákona o zastupování. Změna v nich provedena
byla potud, že byl 8 12. vsunut až za § 17. Dále
pak byl poněkud změněn text §8 9., 13., 14. a 15.
Tím jest oddíl VII. o zastupování osob učitelských
v §8 124. až 142, definitivně stylisován.
Zpravodaj posl. Morawetz podá příště
odůvodňovací zprávu k tomuto odstavci.
Další schůze byla vyplněna poradou o důvo-
dové, tiskem už předložené zprávě ku prvním
šesti oddilům zákona o platech učitelských. Poně-
vadž se ukázalo, že při jednotlivých odstavcích
této důvodové zprávy jsou nutny také věcně
doplňky a poněvadž tyto dopláky byly hned
v dohodě s referenty zařadováný, mohla býti
probráná pouze asi polovice zprávy důvodové.
O druhé polovici, jakož i o VIIÍ. oddílu zákona
o platech učitelských (o právních poměrech uči-
telů, náležejících ozbrojené moci) bude rokováno
v příští scbůzi komitětu referentského, jež se
koná ve středu 7. května o 11. ho d. dop.
Morawetz
13
title
Politický přehled.
14
article
Země české.
Země české.
Učitelská deputace u místodržítele a nejv.
maršálka.
Ve středu dostavila se společná deputace
českého a německého zemského svazu učitel
ského, vedená posl. drem. Viškovským a v za
stoupení posl. Leglera ředitelem Pohlem k mí
stodržiteli a potom k nejv. maršálkovi král
Českého v záležitostech urychlení úpravy uči-
telských platů. Po řečech obou mluvčích, za
české učitele předsedy zem. spolku p. Smrtky
a za Němce řed. p. J. Pohla odpověděl místo-
držítel, že jest mu velmi dobře známo i smut-
né položení učitelstva i jeho přání. Jako dobrý
syn vlasti — tak děl — vždy byl pro vyrov-
nání obou národních kmenů. K vyrovnání ná-
leží však povolnost obou stran, i jest přesvěd-
čen, že při oböustranné dobré vůli by se vy-
rovnání docílilo rychle a snadno. Od prvo-
počátku však byl toho názoru, že
jednostranné řešení otázky pla-
tů nepovede k cíli, vyrovnání j est
v zájmu země, ano i státu, nejenom
v zájmu pouze stavu učitelského
nýbrž všech stavů. Přejí-li si strany
dorozumění v takovém smyslu, aby nebylo
ani vitězů aní poražených, musila
by se projevíti povolnost na obou stranách
a bylo by také na učitelstvu, aby takovému
vyrovnání připravilo půdu.
Viškovský
Pohl
Němec
J Pohl
německý zemský svaz učitel ský
15
article
Místodržitel zmínil se také o postupu
učitelstva v zápasu za úpravu platů a pouká-
zal k tomu, že příliš ostré projevy nejsou nn
v zájmu učitelstva ani jich přání. Na kone
ujistil, že bude s důrazem pokračova-
ti vesvých snahách, aby v těžce zkou-
šené zemi mír a pořádek byl zjednán.
U nejvyššího maršálka tlumočil přání uči-
telstva odborný učitel p. Skalický a po-
dotkl, že spojení úpravy platů s politickým
vyrovnáním řešení této otázky velmi ztěžuje.
Úprava učitelských platů nesnese dalšího od-
kladu a také žádného provisorního vyřízení.
Jménem německých učitelů promluvil řed
Pohl. Nejv, maršálek prohlásil, že zná poměry
učitelstva i přiznává nutnost zvýšení jich pla-
tů, kteréž ovšem vyžádá si velmi značné su-
my. Vždycky hájil názor, že úprava učitel-
ských platů dá se provéstí jedině ve s poji-
tosti s vyřízeními veškerých po-
třeb země. To však státi se může
jenom ve sněmu pracovním a proto
musí podle nynějších poměrů dříve dojtíi ke
spravedlivému vyrovnání mezi oběma náro-
dy. Prohlásil svou ochotu v tomto smyslu
svůj vliv uplatňovati.
Deputace obou svazů vyžádala si pak roz-
mluvu s posl. drem. Viškovským, náměstkem
předsedy svazu českých zemských poslaneů
Švehly. Ředitel Pohl vyslovil mu dík za ve-
dení deputace a přímluvu za přání učitelstva
a žádal jej, aby žádost za urychlení vyrovnání
tlumočil ve svazu českých zemských poslan-
ců. Posl. dr. Viškovský ve své řeči naznačil
vyrovnání, z něhož by oba národové měli
stejný prospěch, za snadné a možné. Doslo-
vem díků se strany pana učitele Skály z
české učitelstvo skončila rozmluva s posl
drem. Viškovským.
»Vyrovnací přítmía.
Skalický
Pohl
Viškovský
Švehla
Posl
doktor
Skála
Doslo
svaz český zemský
16
article
Jenom takovýto titul, který si »Bohemiae
postavila v čelo svého druhého včerejšího,
ať v jejím smyslu díme, »povyrovnacího
článku«, vysvětluje některá rčení tohoto vý-
kladu. Neboť — píše-li »Bohemia«, že prý
jedíně ještě jen spásonosný děs před hrozíci
zemskou finanční katástrofou může Čechy
přiměti k tak zvaným »spravedlivým ústup-
kům« Němcům, potom špatně vidí ve svém
vyrovnacím přítmí, způsobeném úmyslným
spuštěním všech záslon před skutečností po-
měrů. Zvláště pokud se týče umožnění hospo-
dářského zasedání sněmu, byli Němci přec
obslouženi s české strany nad všechnu stíž-
nost ochotně. Přáli si propuštění učitelských
platů ze své vlastní obstrukce — bylo jim
vyhověno, ovšem s podmínkou železných nut-
nosti, jedině tuto úpravu umožňující, to jest
hospodářský pořádek ve sněmovně a roz-
počtu jakožto základny pro takovou úpravu.
Přáli si projednání nového zemského zřízení,
i na to bylo přistoupeno, ovšem s podmínkou
úpravy jazykové otázky u zeměpanských
úřadů, spojené stejně železným junctím se
zemským zřízením, na němž stojí Češi s ne-
méně důraznou podmíněčností, s jakou Němei
žádají zaplacení rozpočtu a indemnity zem-
ským zřízením. Vyrovnání i částečné žádá
matematicky přesnou rovnost obou vážek
bez vývažku na české i německé straněa
z vyrovnacího kompromisu musí být vylou-
čeno heslo »dej, abys dal« a svrchovanou
jeho zásadou musí býti heslo »dej, abys
také příjal«.
Němec
Čech
Čechy
Bohemia
17
article
Naprosto špatným optickým rozeznává-
ním ve vyrovnacím »přítmi« jest pak také
tvrzení »Bohemie«, že bude »eklatant-
ním úspěchem německé taktiky.
dojde-li bez vyrovnání ke zkáze zemských
financí.« O demonstrativní ceně této ně-
mecké taktiky, o které »Bohemie« bájí
mohlo by se mluviti, kdyby a priori prohlá-
šeným cílem této taktiky bylo bývalo fi-
nanční zničení země. Ve skutečnosti bylo
dokázáno, že německá obstruk ee
s tímto dnes doznaným účelem
jest zemězradou a demonstra-
tivní cena jejího fiaska jest, že
zemězrada Němců v Čechách ne-
může býti odměňována politi-
ckými jednostrannými úspěchy
Demonstrandum německé obstrukční taktiky
bylo, dokázati Němcůns že tento historický
zločin vydírání není přípostným prostředkem
k smíru mezi oběma národy v zemi a nebo
dokonce k výnucení takových politickýc
ústupků na národě českém, které se ne-
srovnávají ani s jeho ctí, ani jeho vítálným
prospěchem, ani programem jeho budouc-
nosti v jednotné vlasti, a k jichž vynucení
na Češích není vůbec žádného prostředku
na světě. A to bylo demonstrováno.
Německé spravedlivé poža-
davky doznaly však po celou dobu vyrov
nacího jednání na české straně nejzazšícl
úvah a bezmeznou trpělivostí provázené
ochoty, bezpříkladné ještě i správně osvěd-
čenou předtuchou, že vyrovnací komedie ně
mecká sleduje docela jíně cíle, to jest vše-
možné oddálení změny systému na říšské
radě. Souhra hr. Stürgkha s německým
vyrovnacími fariseji dosvědčovala by, že
zájmy nynějšího kabinetu a německých ob-
strukterů byly totožny. V tom smyslu by se
mohlo mluviti konečně o demonstrativn
ceně německé taktiky.
Schůze německého Gewerbeverelnu pro
Němec
Čech
Stürgkh
Čechy
Bohemia
18
article
Čechy.
Čechy.
Za účastenství posl. dra. Bachmanna, dv. radí
Skedla a Pfersche konala se v německém spolko-
vém domě v Praze dne 1. května ustavující schůze
místní skupiny všeodborového sdružení německo-
nacionálního dělnictva, na níž promluvil posl. Fahr-
ner, jenž varoval německé dělnictvo, aby nevstu-
povalo v řady sociálně demokratické strany a ne-
dalo se ziskati od ní k boji proti poslanecké snč-
movně. Odsuzuje boj proti německému svazu. O
otázce zemských údělů musí býti říšská politika
německých poslanců uvedena v soulad se zemskou.
Vedle učitelstva má na této otázce největší zájem
německé dělnictvo, kteréž z čistě nacionálních
ohledů svoje požadavky odstavuje a žádá účelnou
a energickou politiku německých zem, poslanců
Vládě musí však býti dáno jasně a přesně na sroz-
uměnou, že každé její zakročení na prospěch Čechů
bude míti v zápětí boj do nejzazších důsledků.
Jinak pohybovala se řeč německého dělnického
vůdce po nejvyšlapanějších stezkách obvyklého
štváčství a vývody jeho mohl pověděti konečně
dv. rada Bachmann. Z povídání dv. rady prol.
Skedla, který vítal německé všeodborníky dělnick
v Praze a ujišťoval je sympatiemi „všech kruhů
společnosti“, jest zjevno, že místní skupina něme-
ckonacionálního všeodborového sdružení zahajuje
se v Praze z důvodů místně nacionálních, dvorním
radům německým jedná se o líheň stavu, jehož s
kruhům německé společnosti v Praze nedostává —
německého dělnictva totiž. Jeho nedostatek kryl
na schůzi hlavně účast všech pražských německých
buršáckých spolků.
Bachmann
Skedl
Pfersch
Čecho
Čechy
Fahr
Praha
vý dům v Praga den
19
article
Z Moravy.
Dne 1. května 1913.
Morava
20
article
(Kandidatury lIdovopokrové strany.
Roste lidovopokroková strana za vůdcovstv
dra, Stránského a dra. Fischera znamenitě. Je to
viděti z té neúplné dosud sice — ale skoro celé —
kandidátní listiny. Strana je dle chlubných frásí
na sjezdu svém i po sjezdu pronesených, výborně
organisována. Má svou organisaci živnostenskou
rolnickou, učitelskou, kulturní atd. A kdo srov-
nává stranu před šesti lety a dnes, ten vidí tu
sílu, ten vidí ten „vzrůst
Před šesti lety kandidovala strana lidová
zvlášť a strana pokroková zvlášť. Celkem postavily
ve všeobecné kurii 10 kandidátů na 14 man-
dátů, každá pěť a to na Hodoňsku, Dačicku, Novo-
městsku. Kroměřížsku. Ostravsku, Přerovaku, Hra-
dišťsku, Kyjovsku. a Vyškovsku (tam obě). Kandi-
dáti ti dostali 32,517 hlasů. Nebyl zvolen anl jede
a pouze prof. Smrček, který byl společnýn
národním zvítězil na Olomoucku a přešel pal
do strany lidově. Za šest let strana „sesílila“, „zmo-
hutněla“ — a proto kandiduje pouze ve dvou
okresích: na Kroměřížsku býv. posl. Reichstädira.
jenž před 6 lety zvítězil jako samostatný, a na
Kyjovsku taj. Šlesingra, jenž to ví, že propadne.
Ve venkovských obcích před šesti lety
postavila strana lidová a pokroková kandidáty
to lidová ve 25 okresích, pokroková v 5 ze 39
Zvítězili tehdy tři lidoví a jeden pokrokový
kandidát. Poněvadž časem samostatní se přidali.
bylo koncem zasedání 5 poslanců lidovopokroko-
vých za venkovské obce. Letos staví strana lidovo-
pokroková celkem 11 kandidatur (Brno venkov
rolník Polák, učitel Mrázek, Tišnov rolník Balák.
Blansko rolník Kupsa. Velké Meziříčí rolník Po-
spíšil, Vsetín továrník Bubela, Vyškov rolník Po-
korný. Slavkov rolník Střelec, Hodonín dr. Hess.
Stránský
Fischer
Přerovako
Kyjovsko
Šlesingr
Polák
Mrázek
Balák
Kupsa
Bubela
doktor
Hess
Vyškovsko
Olomoucko
Kyjovsko
Brno
Tišnov
Blansko
Velká Meziříčí
Vsetín
Vyškov
Slavkov
Hodonín
Nova
21
article
Ostroh lékař dr. Pavlinec. Napajedla továrník Ště-
pánek] — ostatní okresy ponechává stranám dru-
hým. Še 30 na 11 — to je viděti ten „vzrůst“
V kurii městské před 6 lety ucházelos
o důvěru voličstva 13 kandidátů strany lidové,
pokrokových z celkového počtu 20 mandátů. Zvo-
leno bylo 10 lidových, 4 pokrokoví a 1 samo-
sťatný, jenž přešel k lidovým. Ostatních 5 kandi-
dátů patřilo straně národní. V kandidátní listi-
ně letošní má strana lidovopokroková kandidalu
16 (Brno: dr. Pluhař. Husovice: Votruba. Kromě-
říž: dr. Kubala, Prostějov: dr. Přikryl. Ostrava: d
Fajírlík, Třebíč: dr. Chlum, Tišnov: dr. Stránský
Boskovice: dr. Kirchman, Budějovice: dr. Budín-
ský, Kyjov: dr. Koutecký, Hradiště: dr. Seifer
Holešov: Pastyřík, Vyškov: Janda, Přerov: dr
Mohapl. Olomouc: dr. Físcher, Znojmo: J. Havlík)
Nejsou kandidáti: Frenštát, Hranice, Vsetín
Brno I.
doktor
Pavlinec
Pluhař
Votruba
Kubal
Přikryl
Kirchman
Koutecký
Pastyřík
Janda
Mohapl
Físcher
J Havlík
Napajedla
Šta
Brno
Husovice
Prostějov
Ostrava
Třebíč
Chlum
Tišnov
Stránský Boskovice
Budějovice
Budín
Kyjov
Vyškov
Přerov
Olomouc
Znojmo
Frenštát
Hranice
d Fajírlík
Seifer Holešov
Vsetín Brno
22
article
Strana lidovopokroková měla koncem zasedá-
ní sněmovního celkem 22 poslanců ze 73 poslaneů
českých. Letos dosud staví kandidatur celkem z
— z těch několik předem beznadějných. Pí-
še sice orgán strany, že kandidatury další budou
ustanoveny ve dnech příštích a „oznámen
také kandidatury kompromisní“ — ale
to na věci nic nezmění. Neboť ti kompromisní ne-
budou lidovo-pokrokoví, nýbrž snad sociálně-de-
mokratičtí, národně-sociální a živnostenští. Stra-
na lidovopokroková z nich nic míti nebude.
Nejzajímavějším na celé kandidátní listině
strany lidovopokrokové je, že nestaví ona, nej-
větší nepřítelkyně klerikalismu.
protikandidáty vůdcům klerikálním Šrámkov
a Hrubanovil Jak se má ten protiklerikáln
boj strany bráti do opravdy, po tomto faktu to-
mu rozuměti pokrokové voličstvo asi velmi málo
dovede. Bíti do Bulína, Staroštíka, Žáčka a j. —
to je práce protiklerikální, ale když se má jiti
porážet Šrámek, Hruban, tu zůstane strána lidovo-
pokroková domal
jítmokratický
Bulín
Staroštík
Žáček
Šrámek
Hruban
Stra
23
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24
article
Maďaří o skaderské krisi.
Maďaří o skaderské krisi.
Nikoho nepřekvapuje, že nynější uherská
vláda, vystupující zjevně jako úhlavní nepří-
tel slovanského obyvatelstva v zemích ko-
runy sv. Štěpána, ať Chorvatů a Srbů nebo
Slováků, stojí věrně po boku bojovné strany
vídeňské a přeje si třebas i válečného zakro-
čení proti Černé Hoře, bude-li se vzpírati vůli
velmocí a nevydá Skadru. Ale ani uherská
oposice nestaví se v této zahraničné otázce
celá proti vládě. Nedávno psal o skaderských
věcech ve svém orgáně hr. Jul. András sy
jenž Berchtoldovu politiku neschvaluje jen
proto, že je mu příliš umírněná, kdežto on by
si přál rázného zakročení a příkladného zkro-
cení neposlušných jižních Slovanů. Opatrněj
vyslovil se Frant. Košut, který sice nen
proti politice velmocí, ale má pochybnosti
tom, co se stane s Albanií, až velmoci nebo
jich zmocněnci, Rakousko a Italie, vypudí od
tud Černohorce, Srby a Řeky. Dle jeho mí-
nění bylo by rozumnější zříditi napřed v Al-
banii pořádnou vládu a teprve potom nutiti
cizí vojska, aby opustila okupovaná území.
Chorvat
Srba
Slovák
Jula
Berchtoldův
František
Košut
Řek
Albánie
Rakousko
Alo
run svatý . Štěpán
25
article
Proti skaderskému dobrodružství vyslo-
vuje se však rozhodně Julius Justh. Kore-
spondence Justhovy strany uveřejňuje právě
následující klubovní usnesení: V klubovní
schůzi Justhovy strany odsouzeny ostře snahy
oněch útočných kruhů, které chtějí vehnat
monarchií do takové situace, aby se vnějš
zápletka musila řešiti zbraní. Takové snahy
jsou tím nápadnější, poněvadž situaci netřeba
posuzovati tak vážně, aby pro Skader nebo
jinou podobnou otázku bylo nutno pouštět
se do války anebo národům monarchie při-
pravovati konilikt s Evropou. S rozhořčením
bylo v klubovní schůzi poukazováno na to
že 80% mužstva, shromážděného na jižních
hranicích, pochází ze zemí uherských. Vojen-
ská správa chce tedy věsti do boje uherskou
armádu v době, kdy se doma šlape po záru-
kách uherské ústavnosti a ústavných svobo-
dách Uherska. Poslanci upozorňují důrazně.
že dříve, než se pomyslí o neodvislosti Alba-
nie, má se napřed obnoviti ústavnost v
Uhersku.
Julius Justh
Justhův
Evropa
Uhersko
26
article
Stíhání pravoslavných v Haličí.
Stíhání pravoslavných v Haličí.
V neděli, na pravoslavný boží hod ve-
likonoční, byl ve vesnici Grabu zatčen pravo-
slavný duchovní Petr Solovej, sotva od-
sloužil mši a posvětil osadníkům velikonoční
chleby, a četníky odveden do Jasla do věze-
ní. Grab jest jedna z těch haličských malo-
ruských obcí, která se vrátila ku pravoslaví
k němuž se přiznávali předkové nynějších
grabských osadníků, kteří se vlastně pravo-
slaví nikdy nezřekli a za unity byli prohlašo-
váni jen duchovenstvem a haličskými úřady
Vláda nedovoluje zříditi v Grabu pravoslav-
nou modlitebnu a každého duchovního, jeni
se odváží tam konati bohoslužby dle obřadu
pravoslavného, dává zatknouti a vězniti
Osadníci jsou bez duchovní správy, poněvadi
unitských kněží neuznávají. Na opuštěné čle-
ny pravoslavné církve vzpomněl si před ve-
likonočními svátky mnich Petr Solovej, příje
schválně do Grabu a odsloužil aspoň mši
největší svátek pravoslavné církve. Hned na
to, jako předchůdci, odveden do vězení.
Grab
Petr Solová
Halič
Jaslo
27
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Černohorci převzali Skader.
Černohorci se formálně uvázali v držení
Skadru. Králevič následník Danilo při tom
zastupoval svého otce krále Nikolu. Do Ska-
dru se dostavili všichni členové dynastie P -
trovičů kromě krále. Nejprve vykonána slav-
ná děkovná bohoslužba v pravoslavném chrá-
mě. Za bohoslužby stálo kolem chrámu n
15.000 černohorských vojínů. Mezi nimi bylo
již mnoho Albanců z dobytého území, kteř
se dobrovolně přihlásili pod prapory nového
zeměpána.
Před chrámem bylo shromážděno všechno
obyvatelstvo skaderské. Křesťané, pravoslaví
i katolíci, klečeli a modlili se. Lidu bylo
rozdáváno následující provolání v jazyku srb-
ském i albanskéma
„Obyvatelé města Skadru! Vítězné vojsko
J. V. krále Černé Hory přichází mezí vás n
jako vojsko dobyvatelů, nýbrž jako osvobodí-
telná síla, která dnes rozrazí otomanské jar-
mo, pod které vaši předkové po zoufalém
boji podpadlí téhož měsíce, zrovna tomu 435
„Černohorské vojsko přinášt
vám s osvobozením ještě i úctu ke
všem vašim zákonům a obyčejům,
ke všem vašim vyznáním, jež ve
mně najdou svého ochrance, jak
to odpovídá tradicím snášeli-
vosti, vrozené Černé Hoře i srb-
skému národu.
Černohorec
Skader
král
Skadr
28
article
„Obyvatelé města Skadru! V okamžiku,
kdy ve jméno J. V. krále Černé Hory uva-
zuji se v držení slavného vašeho
města, jež v dějinách srbského ná-
roda se stkvíleskem veliké a šle-
chetné residence, zaručuji vám
nedotknutelnost vašich osob i
statků, nestranný soud, veřejný
pořádek a pokoj, všechny blahodati kře-
sťanského a civilisovaného státu. Vraťte s
k svému obyčejnému zaměstnání. Buďte po-
kojní a poslušní nařízení vlády, aby proti ne-
poslušným nemusilo být užito přísnosti zá-
kona.
„Obyvatelé města Skadru! Kéž se tra-
dičná vaše krotkost i vaše pohostinnost ukáží
ve svém lesku nyní, kdy vás osud pod slav-
nými prapory Černé Hory znova poutá
k srbské historii, od níž jste byli
před čtyřmi stoletími odtrženil
„Obyvatelé města Skadrul Společně s ná-
mi zvolejte: Živio kralj Nikola I.! Živiol Živiol
Živiol“
„Ve Skadru, 14. (27.) dubna 1913. Vrchní
velitel černohorského vojska následník trůnu
Danilo.“
Z chrámu se členové královského domu
odebrali v průvodu generálů, důstojníků, po-
slanců a delegátů všech druhů zbraní na Ta-
raboš, kde vzdána poslední čest padlým.
král
Živiol Živiol
Danila
Skadr
Skadrul
Černá Hora
29
article
Odtud se králevič následník vrátil na
svou yachtu „Neptun“ v přístavě jezera Ska-
derského. Zde udílel audience. První se do-
stavili a králeviči následníku jako zástupcí
královu holdovali katoličtí církevn
hodnostové, skaderský arcibiskup Se-
redži (jejž vídeňské noviny několik dní před
tím daly od Essada paše zavraždit) a zadrim-
ský biskup Bumči. Po nich byla přijata ska-
derská městská rada, jež králevíči následníku
odevzdala klíče města, vzdala jménem oby-
vatelstva dík, že dobytím města učiněn ko-
nec nouzí a hladu, a přednesla jeho přání. Po
představitelích města přijati skaderští notá-
blové: Srbové, moslemové i katolíci. Všichni
složili v ruce následníkovy přísahu věrnosti.
S klíčí města Skadru králevič následník
se vrátil na Cetyň, kde byla veliká sláva. Král
Nikola s královnou Milenou a s ženskými
členy dynastie již následníka očekával, stoje
přede dvorcem. S ním byl černohorský mitro-
polit Mitrofan Ban, duchovenstvo, hodnostové
vojenští i státní. Kolem stály zástupy cetyň-
ského obyvatelstva a jiného lidu černohor-
ského.
Králevič následník přibyv odevzdal otci
králi klíče města Skadru a tři dobyté „alaj-
barjaky“ (turecké armádní prapory ze zele-
ného hedvábí). Příjav zprávu následníkovu l
trofeje, král dal pokyn, aby se šlo do chrámu
poděkovat bohu za dobyté vítězství. Když po
vykonané modlitbě panstvo vycházelo z chrá-
mu, královna Milena spatřila mezi čekajícím
lidem rančného vojína. Šla k němu, podala mu
loket a odváděla si jej. Totéž učinily po krá-
lovně ostatní dámy. Z toho mezi lidem veliký
Neptun
Srba
Milena
Skadr
Mitrofany Bana
Cetyně
Král Nikola s královna Milena
31
article
jásot.
Kolem albanské otázky.
Tvrdý oříšek, který nabídl velmocem Ess ad
paša, když se vzdal Škadru ve prospěch Černé
Hory, posud není rozlousknut. Ani chrabří bojov-
níci ve vídeňských novinách a v kruzích je „inspi-
rujících“ dosud se neodhodlali ku „přímé akel“.
Boj vede se prozatím jako za starých homérských
časů, nejprve vystupují zlolajní jazykové, kteří spí-
lají tam tém na druhé straně. Ale Černá Hora ne-
spěchá s odpovědí na tuto válečnou opověď. Tae
kový klid ve všeobecném zmatku dráždí nejen dl-
plomaty na Dunaji, nýbrž i diplomaty nad Něvou,
pokud můžeme věřit zprávám ruských novin. Udě-
lalo prý na ruskou diplomacii a na vlivné sléry
zlý dojem, když král Nikola odmítl hned odpo-
vědět na velmocenskou notu, vymlouvaje se na
velkonoční svátky. Jinak týž ruský pramen tvrdí,
že diplomacie ruská snaží se vší silou získat co
největších výhod pro Černou Horu za odstou-
pení Skadru, ale neústupnost a upřetost Čern
Hory prý tyto snahy maří.
Nikola
Dunaj
Esso
Černá Hora
32
article
Zatím Černá Hora patrně se stará, jak by nej-
lépe zachránila si kořist ze svého půlročního zá-
pasu. Ví asl, že velmoci tak snadno se nepohnou
proti nepoddajným nynějším vládcům Skadru.A
pohnou-li se opravdu, co to může pro nás zna-
menat? Jihoslovanské noviny ukazují na to, že
Italie nedopustí samostatného vystoupení Rakou-
ska proti Černé Hoře. A potáhne-li Rakousko proti
Skadra, může mu příspět na pomoc spojená llalie,
a kdo ručí za to, že nevysadí svoje vojska právě
na jihu Albanie u Valony nad kterou teď vlaje
turecký prapor Džavida paší? Na začátku balkán-
ské války měla Ilalie na protější straně mořské
úžiny, která spojuje Adriatické moře
mořem Středozemním, pohotově válečné
dopravní lodi a vojenský sbor, uchystaný ke vpádu
do Valony. Na všetečnou otázku Řakouska, co ty
přípravy znamenají, odpověděli synové vlastí Mac-
chlavelliho, že chtějí zaměnit válečné sbory v Ta
polsku.
Valon
Mac
Rakousko
Albánie
Italia
33
article
Nezdá se tento italský tah pro nás dosti ne-
bezpečným? Co budou dělat naše draho zaplacené
dreadnoughty, až Italie obsadí na obou březích
východ do Středozemního moře? Měli bychom ro-
tom z Jaderského moře to, co mají Rusi z moře
Černého — mare clausum, zavřené jezero. 1 ně-
mecký publicista Danlels přiznává, že pro Pa-
kousko bylo by nepoměrně výhodnějším, aby ra-
ději pobřeží albanské patřilo Srbům a Řekům,
než aby se usadila Italie ve Valoně.
Ještě dobře, že posud ve Valoně je pánem Dža-
vid paša. Dohodne-li se s Essadem pašou, bude
samostatná Albanie hned na začátku mít k dispo-
sici silné vojsko. Ale dohoda mezi Džavidem pašou
a Essadem pašou není snadná. Essad paša jako
Albánec bojuje za samostatnost Albanie, kdežto
Džavid paša byl poslán r. 1909 v čele trestní
výpravy pokořit vzbouřené Albánce; neměl jich
rád a posud se mu v nich nezalíbilo. Podle po-
sledních zpráv „Srbobranu“ z Bělehradu poslaných,
Džavid paša provedl zakončení své smělé anabase
za pomoci Srbů, kteří místo, aby ho definitivně
zničili, v poslední chvíli ještě mu v Albanii pos
máhali potravinami a léky, aby v jižní Albanii pa-
ralysoval postup samozvaného albanského komi-
tétu s Kemalem bejem v čele. Kemal be] před jeho
příchodem také uprchl a Džavid paša nad jižní Al-
banií opět vyhlásil tureckou svrchovanost.
Tak pomáhali Srbi uskutečnit plán autonom l
Albanie pod svrchovaností tureckou, který byl pod-
porován mocnostmi trojdohody x Cařihsadě a b
Rus
Černý
Danlels
Srba
Řek
Dža
Essad
Albánec
Srbobran
Kemal
Srb
Albánie
Bělehrad
jižní Alo