ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4ccc0c30-8f41-11dd-a518-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 117, place 81, org 12, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
3. května 1913. Číslo 120.
4 article
Nejprve slovo o srbako-bulharské smlouvě. Před válkou proti Turecku srbská vláda učínila s Bulharskem smlouvu o rozdělen území, až bude dobyto. (Řecko nechtělo přistoupiti na odstavec smlouvy o rozdělení území, přistou- pilo toliko na kooperaci vojenskou.) Z důvodů z- hraničné politiky smlouva tato nebyla dosud uve- řejněna. Ve veřejnosti jest však známo toto: Srbo- vé mají obdržeti území od srbských hranic do Ja- derského moře s přímořím kolem Drače. Bulharsku mělo připadnouti stejně velké území od hranic bul- harských až k moři Egejskému. O Odrinu a území za ním nebylo ve smlouvě ani zminky, poněvadž smluvné strany nepředpokládaly, že Turecko zničl Hranice mezi takto rozšiřeným Srb- skem a současně takto rozšířeným Bulhar- skem byly označeny na jihu tak, že města Prílip. Bitolie a Ochrid patří do sporného územního pásma (celý spor srbsko-bulharský teď se točí ko- lem těch měst). A mimo to bylo určeno, že má Bulharsko poskytnouti určitou pomoc Srbsku. Vzniknou-li spory o hranicích, má spory tyto rozsouditi Rusko. Z této poslední klausule jest vidno, že všechny jednotlivosti a eventuality ne- mohly býti ve smlouvě akordovány. A z velikosti území, ve smlouvě každému spojenci určeného, je vidno, že rozdělení území mělo se státi na pod- kladě rovnováhy, aby žádný z ních neobdržel vět- šího území než druhý.
Drač Srb Bulhar Turecko Bulharsko Řecko Prílip Srbsko Rusko
5 article
Ale válečné události smlouvu tuto ze základ změnily. Rozšíření území Srbska a Bulharska roz- vinulo se zcela jinak, než se ve smlouvě předpo- kládalo. 1. I když Srbsko svoji povinnost nejpřesněji splnílo — dokonce nad svoji povinnost — i když po hrozných mukách letos v zimě vniklo přes ne- schůdné horské albanské útesy k přímoří, jež mu bylo smlouvou vyhrazeno, přece je Srbsko dnes nuceno nejen staré srbské přímoří, nýbrž i ve- škeré území od moře až k Prizrenu ponechati pře- moženým tureckým poddaným Albancům — poně- vadž „Evropa“ Srbům zamezuje přístup k moři.A Bulharsko právě bylo onou smluvní stranou, která ani svým tiskem, ani svou diplomacií ničím ne- přispěla, aby této části smlouvy vymožena byla vážnost třetí známé strany. Bulhaři, spojenci Srbska, chovali se tak, jako by vše to bylo jedině věcí srbskou. Bulharský tisk nepsal tentokráte, že Srbsku v této věci pomůže v každém případě a třebas i zbraněmi. Konstato- vali jsme však naproti tomu, že Bulhaři projevo- vali radost nad tím, že se tvoří Albanie proti Srbům — jejich spojencům. Jeden z bulharských advokáti ze Sofije dokonce zaslal albanskému kongresu do Terstu pozdravný telegram a bulharská veřejnost toho neodsoudila. Jak toto jednání pojmenovat. nevíme.
Srba Bulhar Srbsko Bulharsko Evropa Albánie Terst
6 article
Sám dr. Danev podlehl Srbsku nepřátelskému proudu, který Bulhary po válce zachvátil, a ne- dávno se vyjádřil, že „Bulharsko k vůli srbskému přímoří nebude se vůbec exponovati.“ A takou vede všechen bulharský tisk. Srbská věc utrpěla tím velkou škodu. Nechceme říci, jak toto chování Bulharska nazvati, ale každému je samozřejmo, že jak p. Danev, tak i bulharské noviny měli povin- nost jinak vykonávati úlohu sekundanta svému spojenci. Mohou si vzíti příklad ze Srbů. Na př. bělehradská vládní „Samouprava“ ve sporu rumun- sko-bulharském rozhodně se postavila po bok Bul- harsku, ačkoliv Srbsko vždy trvalo s Rumunskem ve velmi příznivých a přátelských poměrech. Jak jinak a s jakou rozhodností zachovali se v otázee srbského přímoří Češi, kteří nejsou v tak Hťastné situaci, jako srbští spojenci Bulhaři. Jaký rozdíl mezi podezřelým chováním p. Daneva a hrdinskou poctivosti p. dra. Kramáře, z něhož promluvila krev husitská v rakouských delegacích, aby jej uslyšela celá Evropal Proto dru. Kramářovi netleskal ně- mecko-maďarský tisk, nýbrž proti němu štval. O ovšem útočí proti každému poctivému Slovanu.A p. Gešov, ministerský předseda srbského spojence
doktor Danev Bulhar Srba Čech Kramář Srbsko Bulharsko Rumunsko
7 article
Bulharska, napsal — mirabile dictu — předmluvu ke knize „Mit den siegreichen Bulgaren“, něm. křesťan, soc. žurnalisty, známého válečného kor- respondenta štváčské vídeňské „Reichspost“ Wag- nera, v této knize štve se proti Srbům způsobem nejsprostěím. To zajisté nemůže býti milo bulhar- ským spojencům Srbům. Ale Srbové tehdy neprojevili nikde své mí- nění o způsobu jednání Bulharů, poněvadž věděli jakou by tím učinili radost svým nepřátelům — Němcům. Srbsku zbylo jedině chladně konstato- vati, že nebude rozšířeno, jak mu smlouvou se spo jenci bylo zaručeno. promluvila — povznášelo to, rozohnilo to, zvonilo
Srba Bulhar Němec Bulharsko Srbsko Wag
8 article
tol- V „Hlasu“ Neruda, jehož se Malá nejvíce bála nepsal: odjížděl právě s bouří v rozervaném srdci na cestu do Paříže. Pan V. V. psal místo něho, že „v slečně Malé spočívá zárodek k velké tragicko umělkyni.“ A „Pražské noviny“ chválí její roz- hodný talent, usedlost mysli, vážnost, výtečnou de- klamaci, zakládající se na ryzí výslovnosti a inte- ligentní akcentuaci, podporované důmyslnou ml- mikou.“ Vedle této skvělé hvězdy měl mladičký začá- tečník velmi těžkou posici. Kritika věnovala mu také sotva několik řádek, ale i v těch jedno je ná- padno: všichní vytýkají mu slabý, nevýrazný hlue „Pan Seifert co Raoul deklamoval svoje vypravo- vání o vítězství velmi rozumně, mladistvý orgán jeho je však posud slabý, a musí hledět, aby jej ee možná sesílil,“ napsal Hálek. Referent „Hlasu“ po- važuje jej za „slušnou akvisíci“, „Maje slabší hlne právě by se pro obor pana Terže lépe hodil,, než pro úlohu, v které vystoupil, an tu namáhání hlasu ho zavádí k jakémust mačkání řeči ze sebe.“A „Pražské noviny“ si dokonce „ponechaly úsudel na později.“ Pan Seifert přečte si dnes jistě tyto rady s úsměvem. A právem. Možno, že vskutku sedmnáctiletý jinoch odříkával svoji první úlohu stísněným hlasem, a sám netušil, když s úctou na- slouchal bouřícímu orgánu pana Šimanovského, že jeho hlas vyvine se v nejvzácnější orgán, jaký jsme kdy na našem divadle měli, a že jeho krásný před- nes bude uchvacovati obecenstvo. Ale je zajímnave. že jeho družka na scěně odhadla lépe jeho talent.
Neruda Malá jítklamac Seifert Raoul Hálek Terž Šimanovský Paříž Maja
9 article
Napsala ve svých vzpominkách: „Slyšela jsem h mluviti; z počátku stísněně, ale pak se mu řeč u- volnila, překvapujíc vroucností a silou.“ Dnes po padesáti letech zmizela hvězda, která tehdy vyšla českému divadlu, a pan Selfert vzpomíná s hrdosti na řadu let, v nichž prospěl svým uměním tak značně k rozkvětu naší seény. Oba umělci byl vzácní mistři slova, a jejich odchodem deklamačn umění na našem jevišti pokleslo.
Selfert
10 article
2. Po celou dobu války Srbové to byli, kdož dávali, a Bulhaři ti, kdož příjímali, ačkoliv smlouva stanovila opak toho. Srbsko bylo ze všech spojenců k válce nejvíce připraveno; žádný to nevěděl, jeli- kož politická methoda inženýra Pašiče záležela v tom, aby všichní nepřátelé o naši připravenosti zůstali v omylu a bludu. Srbsko o své válečné po- hotovosti a zdatnosti nečinilo si žádné reklamy dokonce ani po skvělých vítězstvích svého vojska Pašič však má ve svých rukou psané dokumenty stálých prosbách Bulharska za pomoc, za dodání šatstva, muníce, vojska, děl a sanitního materiálu a všem těm žádostem vyhověl Pašič lhned. I dokud evropský tisk přinášel zprávy o bojích Bulharů s Turky na východních bojištích, bojovali v jejich řadách anonymně Srbové. Zatím, co všechny te- legramy ze Sofije starosllivě se vyhýbaly slovu „Srbové“, zatím, co se o Srbech u Odrinu šíříl mezi Bulhary přezdívka „levaši“, jimž „platí náš car Ferdinand denně po lvu“, zatím, co ze Sofie oznamovali, že oněch 60.000 srbských vojákůu Odrinu vydržuje bulharská vláda — zatím ti hloupí Srbové byli vydržování jen a jedině vládou srb- skou, stříleli na Turky jen svou municí, jen z svých pušek a děl, hynouce a mrznouce pro velké Bulharsko na těch posicích u Odrinu, jež právě v letoční zimě byly vydány za terč nejhorším stu- deným větrům. A při tom všem žádala ještě bul- harská vláda od Srbů přes půl milionů korun z dopravu srbského vojska do Odrinu a zpět — Srbsko této žádosti vyhovělo! Jak to nazvati, rcete
Srba Bulhar Pašič Turek Ferdinand Srbsko Bulharsko Sofie Odrin
11 article
Konec konců je ten, že Bulharsko se rozšíř dvojnásob více, než smlouva určovala, aniž po- skytlo Srbům té pomoci, kterou jim smlouvou za- ručilo — ovšem kromě nadání nepotřebovali Srbové bulharské pomoci, nýbrž Bulhaři srbské. Srbsko svůj úkol i nad svou povinnost přesně vyplnilo, poskytlo i Bulharsku a všem spojencům pomocia ale osudná vis major „Evropy znemožňuje mu roz- šíření území, jak bylo stanoveno. Mechanika těchto událostí změnila rovnováhu ve smlouvě. Poněvadž při každém tvoření jest vodítkem zásada rovnováhy, poněvadž se komponenty ve smlouvě změníly, proto se i směr resultanty mezi Bulharskem a Srbskem změniti musí. A proto tedy Srbové žádají revisi smlouvy srbsko-bulharské. Na tento srbský požadavek Bulhaři důsledně odpoví- dají: Smlouvu musíte skrupulosně zachovávatil sami.
Srba Bulhar Bulharsko Srbsko Evropa
12 article Ze školské komise sněmovní (Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
Ze školské komise sněmovní (Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.) Referentský komitét permanentní komise školské konal v pátek dne 2. května schůzi, v níž bylo rokováno o obsahu petic organisací českých německých učitelek ručních prací. Následkem těchto petic byl § 10. (nový § 133.) potud změněn. že byly odstavce 3. a 2. vzájemně v pořadí za- měněny. Odstavce 1. a 4. zůstanou na svém místě. Tím se zastupování učitelek ručních prací učitel- kami líterními dostane až na místo poslední. Pak bylo ještě rokováno o §8 9. a 11. až 17. zákona o zastupování. Změna v nich provedena byla potud, že byl 8 12. vsunut až za § 17. Dále pak byl poněkud změněn text §8 9., 13., 14. a 15. Tím jest oddíl VII. o zastupování osob učitelských v §8 124. až 142, definitivně stylisován. Zpravodaj posl. Morawetz podá příště odůvodňovací zprávu k tomuto odstavci. Další schůze byla vyplněna poradou o důvo- dové, tiskem už předložené zprávě ku prvním šesti oddilům zákona o platech učitelských. Poně- vadž se ukázalo, že při jednotlivých odstavcích této důvodové zprávy jsou nutny také věcně doplňky a poněvadž tyto dopláky byly hned v dohodě s referenty zařadováný, mohla býti probráná pouze asi polovice zprávy důvodové. O druhé polovici, jakož i o VIIÍ. oddílu zákona o platech učitelských (o právních poměrech uči- telů, náležejících ozbrojené moci) bude rokováno v příští scbůzi komitětu referentského, jež se koná ve středu 7. května o 11. ho d. dop.
Morawetz
13 title
Politický přehled.
14 article Země české.
Země české. Učitelská deputace u místodržítele a nejv. maršálka. Ve středu dostavila se společná deputace českého a německého zemského svazu učitel ského, vedená posl. drem. Viškovským a v za stoupení posl. Leglera ředitelem Pohlem k mí stodržiteli a potom k nejv. maršálkovi král Českého v záležitostech urychlení úpravy uči- telských platů. Po řečech obou mluvčích, za české učitele předsedy zem. spolku p. Smrtky a za Němce řed. p. J. Pohla odpověděl místo- držítel, že jest mu velmi dobře známo i smut- né položení učitelstva i jeho přání. Jako dobrý syn vlasti — tak děl — vždy byl pro vyrov- nání obou národních kmenů. K vyrovnání ná- leží však povolnost obou stran, i jest přesvěd- čen, že při oböustranné dobré vůli by se vy- rovnání docílilo rychle a snadno. Od prvo- počátku však byl toho názoru, že jednostranné řešení otázky pla- tů nepovede k cíli, vyrovnání j est v zájmu země, ano i státu, nejenom v zájmu pouze stavu učitelského nýbrž všech stavů. Přejí-li si strany dorozumění v takovém smyslu, aby nebylo ani vitězů aní poražených, musila by se projevíti povolnost na obou stranách a bylo by také na učitelstvu, aby takovému vyrovnání připravilo půdu.
Viškovský Pohl Němec J Pohl německý zemský svaz učitel ský
15 article
Místodržitel zmínil se také o postupu učitelstva v zápasu za úpravu platů a pouká- zal k tomu, že příliš ostré projevy nejsou nn v zájmu učitelstva ani jich přání. Na kone ujistil, že bude s důrazem pokračova- ti vesvých snahách, aby v těžce zkou- šené zemi mír a pořádek byl zjednán. U nejvyššího maršálka tlumočil přání uči- telstva odborný učitel p. Skalický a po- dotkl, že spojení úpravy platů s politickým vyrovnáním řešení této otázky velmi ztěžuje. Úprava učitelských platů nesnese dalšího od- kladu a také žádného provisorního vyřízení. Jménem německých učitelů promluvil řed Pohl. Nejv, maršálek prohlásil, že zná poměry učitelstva i přiznává nutnost zvýšení jich pla- tů, kteréž ovšem vyžádá si velmi značné su- my. Vždycky hájil názor, že úprava učitel- ských platů dá se provéstí jedině ve s poji- tosti s vyřízeními veškerých po- třeb země. To však státi se může jenom ve sněmu pracovním a proto musí podle nynějších poměrů dříve dojtíi ke spravedlivému vyrovnání mezi oběma náro- dy. Prohlásil svou ochotu v tomto smyslu svůj vliv uplatňovati. Deputace obou svazů vyžádala si pak roz- mluvu s posl. drem. Viškovským, náměstkem předsedy svazu českých zemských poslaneů Švehly. Ředitel Pohl vyslovil mu dík za ve- dení deputace a přímluvu za přání učitelstva a žádal jej, aby žádost za urychlení vyrovnání tlumočil ve svazu českých zemských poslan- ců. Posl. dr. Viškovský ve své řeči naznačil vyrovnání, z něhož by oba národové měli stejný prospěch, za snadné a možné. Doslo- vem díků se strany pana učitele Skály z české učitelstvo skončila rozmluva s posl drem. Viškovským. »Vyrovnací přítmía.
Skalický Pohl Viškovský Švehla Posl doktor Skála Doslo svaz český zemský
16 article
Jenom takovýto titul, který si »Bohemiae postavila v čelo svého druhého včerejšího, ať v jejím smyslu díme, »povyrovnacího článku«, vysvětluje některá rčení tohoto vý- kladu. Neboť — píše-li »Bohemia«, že prý jedíně ještě jen spásonosný děs před hrozíci zemskou finanční katástrofou může Čechy přiměti k tak zvaným »spravedlivým ústup- kům« Němcům, potom špatně vidí ve svém vyrovnacím přítmí, způsobeném úmyslným spuštěním všech záslon před skutečností po- měrů. Zvláště pokud se týče umožnění hospo- dářského zasedání sněmu, byli Němci přec obslouženi s české strany nad všechnu stíž- nost ochotně. Přáli si propuštění učitelských platů ze své vlastní obstrukce — bylo jim vyhověno, ovšem s podmínkou železných nut- nosti, jedině tuto úpravu umožňující, to jest hospodářský pořádek ve sněmovně a roz- počtu jakožto základny pro takovou úpravu. Přáli si projednání nového zemského zřízení, i na to bylo přistoupeno, ovšem s podmínkou úpravy jazykové otázky u zeměpanských úřadů, spojené stejně železným junctím se zemským zřízením, na němž stojí Češi s ne- méně důraznou podmíněčností, s jakou Němei žádají zaplacení rozpočtu a indemnity zem- ským zřízením. Vyrovnání i částečné žádá matematicky přesnou rovnost obou vážek bez vývažku na české i německé straněa z vyrovnacího kompromisu musí být vylou- čeno heslo »dej, abys dal« a svrchovanou jeho zásadou musí býti heslo »dej, abys také příjal«.
Němec Čech Čechy Bohemia
17 article
Naprosto špatným optickým rozeznává- ním ve vyrovnacím »přítmi« jest pak také tvrzení »Bohemie«, že bude »eklatant- ním úspěchem německé taktiky. dojde-li bez vyrovnání ke zkáze zemských financí.« O demonstrativní ceně této ně- mecké taktiky, o které »Bohemie« bájí mohlo by se mluviti, kdyby a priori prohlá- šeným cílem této taktiky bylo bývalo fi- nanční zničení země. Ve skutečnosti bylo dokázáno, že německá obstruk ee s tímto dnes doznaným účelem jest zemězradou a demonstra- tivní cena jejího fiaska jest, že zemězrada Němců v Čechách ne- může býti odměňována politi- ckými jednostrannými úspěchy Demonstrandum německé obstrukční taktiky bylo, dokázati Němcůns že tento historický zločin vydírání není přípostným prostředkem k smíru mezi oběma národy v zemi a nebo dokonce k výnucení takových politickýc ústupků na národě českém, které se ne- srovnávají ani s jeho ctí, ani jeho vítálným prospěchem, ani programem jeho budouc- nosti v jednotné vlasti, a k jichž vynucení na Češích není vůbec žádného prostředku na světě. A to bylo demonstrováno. Německé spravedlivé poža- davky doznaly však po celou dobu vyrov nacího jednání na české straně nejzazšícl úvah a bezmeznou trpělivostí provázené ochoty, bezpříkladné ještě i správně osvěd- čenou předtuchou, že vyrovnací komedie ně mecká sleduje docela jíně cíle, to jest vše- možné oddálení změny systému na říšské radě. Souhra hr. Stürgkha s německým vyrovnacími fariseji dosvědčovala by, že zájmy nynějšího kabinetu a německých ob- strukterů byly totožny. V tom smyslu by se mohlo mluviti konečně o demonstrativn ceně německé taktiky. Schůze německého Gewerbeverelnu pro
Němec Čech Stürgkh Čechy Bohemia
18 article Čechy.
Čechy. Za účastenství posl. dra. Bachmanna, dv. radí Skedla a Pfersche konala se v německém spolko- vém domě v Praze dne 1. května ustavující schůze místní skupiny všeodborového sdružení německo- nacionálního dělnictva, na níž promluvil posl. Fahr- ner, jenž varoval německé dělnictvo, aby nevstu- povalo v řady sociálně demokratické strany a ne- dalo se ziskati od ní k boji proti poslanecké snč- movně. Odsuzuje boj proti německému svazu. O otázce zemských údělů musí býti říšská politika německých poslanců uvedena v soulad se zemskou. Vedle učitelstva má na této otázce největší zájem německé dělnictvo, kteréž z čistě nacionálních ohledů svoje požadavky odstavuje a žádá účelnou a energickou politiku německých zem, poslanců Vládě musí však býti dáno jasně a přesně na sroz- uměnou, že každé její zakročení na prospěch Čechů bude míti v zápětí boj do nejzazších důsledků. Jinak pohybovala se řeč německého dělnického vůdce po nejvyšlapanějších stezkách obvyklého štváčství a vývody jeho mohl pověděti konečně dv. rada Bachmann. Z povídání dv. rady prol. Skedla, který vítal německé všeodborníky dělnick v Praze a ujišťoval je sympatiemi „všech kruhů společnosti“, jest zjevno, že místní skupina něme- ckonacionálního všeodborového sdružení zahajuje se v Praze z důvodů místně nacionálních, dvorním radům německým jedná se o líheň stavu, jehož s kruhům německé společnosti v Praze nedostává — německého dělnictva totiž. Jeho nedostatek kryl na schůzi hlavně účast všech pražských německých buršáckých spolků.
Bachmann Skedl Pfersch Čecho Čechy Fahr Praha vý dům v Praga den
19 article
Z Moravy. Dne 1. května 1913.
Morava
20 article
(Kandidatury lIdovopokrové strany. Roste lidovopokroková strana za vůdcovstv dra, Stránského a dra. Fischera znamenitě. Je to viděti z té neúplné dosud sice — ale skoro celé — kandidátní listiny. Strana je dle chlubných frásí na sjezdu svém i po sjezdu pronesených, výborně organisována. Má svou organisaci živnostenskou rolnickou, učitelskou, kulturní atd. A kdo srov- nává stranu před šesti lety a dnes, ten vidí tu sílu, ten vidí ten „vzrůst Před šesti lety kandidovala strana lidová zvlášť a strana pokroková zvlášť. Celkem postavily ve všeobecné kurii 10 kandidátů na 14 man- dátů, každá pěť a to na Hodoňsku, Dačicku, Novo- městsku. Kroměřížsku. Ostravsku, Přerovaku, Hra- dišťsku, Kyjovsku. a Vyškovsku (tam obě). Kandi- dáti ti dostali 32,517 hlasů. Nebyl zvolen anl jede a pouze prof. Smrček, který byl společnýn národním zvítězil na Olomoucku a přešel pal do strany lidově. Za šest let strana „sesílila“, „zmo- hutněla“ — a proto kandiduje pouze ve dvou okresích: na Kroměřížsku býv. posl. Reichstädira. jenž před 6 lety zvítězil jako samostatný, a na Kyjovsku taj. Šlesingra, jenž to ví, že propadne. Ve venkovských obcích před šesti lety postavila strana lidová a pokroková kandidáty to lidová ve 25 okresích, pokroková v 5 ze 39 Zvítězili tehdy tři lidoví a jeden pokrokový kandidát. Poněvadž časem samostatní se přidali. bylo koncem zasedání 5 poslanců lidovopokroko- vých za venkovské obce. Letos staví strana lidovo- pokroková celkem 11 kandidatur (Brno venkov rolník Polák, učitel Mrázek, Tišnov rolník Balák. Blansko rolník Kupsa. Velké Meziříčí rolník Po- spíšil, Vsetín továrník Bubela, Vyškov rolník Po- korný. Slavkov rolník Střelec, Hodonín dr. Hess.
Stránský Fischer Přerovako Kyjovsko Šlesingr Polák Mrázek Balák Kupsa Bubela doktor Hess Vyškovsko Olomoucko Kyjovsko Brno Tišnov Blansko Velká Meziříčí Vsetín Vyškov Slavkov Hodonín Nova
21 article
Ostroh lékař dr. Pavlinec. Napajedla továrník Ště- pánek] — ostatní okresy ponechává stranám dru- hým. Še 30 na 11 — to je viděti ten „vzrůst“ V kurii městské před 6 lety ucházelos o důvěru voličstva 13 kandidátů strany lidové, pokrokových z celkového počtu 20 mandátů. Zvo- leno bylo 10 lidových, 4 pokrokoví a 1 samo- sťatný, jenž přešel k lidovým. Ostatních 5 kandi- dátů patřilo straně národní. V kandidátní listi- ně letošní má strana lidovopokroková kandidalu 16 (Brno: dr. Pluhař. Husovice: Votruba. Kromě- říž: dr. Kubala, Prostějov: dr. Přikryl. Ostrava: d Fajírlík, Třebíč: dr. Chlum, Tišnov: dr. Stránský Boskovice: dr. Kirchman, Budějovice: dr. Budín- ský, Kyjov: dr. Koutecký, Hradiště: dr. Seifer Holešov: Pastyřík, Vyškov: Janda, Přerov: dr Mohapl. Olomouc: dr. Físcher, Znojmo: J. Havlík) Nejsou kandidáti: Frenštát, Hranice, Vsetín Brno I.
doktor Pavlinec Pluhař Votruba Kubal Přikryl Kirchman Koutecký Pastyřík Janda Mohapl Físcher J Havlík Napajedla Šta Brno Husovice Prostějov Ostrava Třebíč Chlum Tišnov Stránský Boskovice Budějovice Budín Kyjov Vyškov Přerov Olomouc Znojmo Frenštát Hranice d Fajírlík Seifer Holešov Vsetín Brno
22 article
Strana lidovopokroková měla koncem zasedá- ní sněmovního celkem 22 poslanců ze 73 poslaneů českých. Letos dosud staví kandidatur celkem z — z těch několik předem beznadějných. Pí- še sice orgán strany, že kandidatury další budou ustanoveny ve dnech příštích a „oznámen také kandidatury kompromisní“ — ale to na věci nic nezmění. Neboť ti kompromisní ne- budou lidovo-pokrokoví, nýbrž snad sociálně-de- mokratičtí, národně-sociální a živnostenští. Stra- na lidovopokroková z nich nic míti nebude. Nejzajímavějším na celé kandidátní listině strany lidovopokrokové je, že nestaví ona, nej- větší nepřítelkyně klerikalismu. protikandidáty vůdcům klerikálním Šrámkov a Hrubanovil Jak se má ten protiklerikáln boj strany bráti do opravdy, po tomto faktu to- mu rozuměti pokrokové voličstvo asi velmi málo dovede. Bíti do Bulína, Staroštíka, Žáčka a j. — to je práce protiklerikální, ale když se má jiti porážet Šrámek, Hruban, tu zůstane strána lidovo- pokroková domal
jítmokratický Bulín Staroštík Žáček Šrámek Hruban Stra
23 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24 article Maďaří o skaderské krisi.
Maďaří o skaderské krisi. Nikoho nepřekvapuje, že nynější uherská vláda, vystupující zjevně jako úhlavní nepří- tel slovanského obyvatelstva v zemích ko- runy sv. Štěpána, ať Chorvatů a Srbů nebo Slováků, stojí věrně po boku bojovné strany vídeňské a přeje si třebas i válečného zakro- čení proti Černé Hoře, bude-li se vzpírati vůli velmocí a nevydá Skadru. Ale ani uherská oposice nestaví se v této zahraničné otázce celá proti vládě. Nedávno psal o skaderských věcech ve svém orgáně hr. Jul. András sy jenž Berchtoldovu politiku neschvaluje jen proto, že je mu příliš umírněná, kdežto on by si přál rázného zakročení a příkladného zkro- cení neposlušných jižních Slovanů. Opatrněj vyslovil se Frant. Košut, který sice nen proti politice velmocí, ale má pochybnosti tom, co se stane s Albanií, až velmoci nebo jich zmocněnci, Rakousko a Italie, vypudí od tud Černohorce, Srby a Řeky. Dle jeho mí- nění bylo by rozumnější zříditi napřed v Al- banii pořádnou vládu a teprve potom nutiti cizí vojska, aby opustila okupovaná území.
Chorvat Srba Slovák Jula Berchtoldův František Košut Řek Albánie Rakousko Alo run svatý . Štěpán
25 article
Proti skaderskému dobrodružství vyslo- vuje se však rozhodně Julius Justh. Kore- spondence Justhovy strany uveřejňuje právě následující klubovní usnesení: V klubovní schůzi Justhovy strany odsouzeny ostře snahy oněch útočných kruhů, které chtějí vehnat monarchií do takové situace, aby se vnějš zápletka musila řešiti zbraní. Takové snahy jsou tím nápadnější, poněvadž situaci netřeba posuzovati tak vážně, aby pro Skader nebo jinou podobnou otázku bylo nutno pouštět se do války anebo národům monarchie při- pravovati konilikt s Evropou. S rozhořčením bylo v klubovní schůzi poukazováno na to že 80% mužstva, shromážděného na jižních hranicích, pochází ze zemí uherských. Vojen- ská správa chce tedy věsti do boje uherskou armádu v době, kdy se doma šlape po záru- kách uherské ústavnosti a ústavných svobo- dách Uherska. Poslanci upozorňují důrazně. že dříve, než se pomyslí o neodvislosti Alba- nie, má se napřed obnoviti ústavnost v Uhersku.
Julius Justh Justhův Evropa Uhersko
26 article Stíhání pravoslavných v Haličí.
Stíhání pravoslavných v Haličí. V neděli, na pravoslavný boží hod ve- likonoční, byl ve vesnici Grabu zatčen pravo- slavný duchovní Petr Solovej, sotva od- sloužil mši a posvětil osadníkům velikonoční chleby, a četníky odveden do Jasla do věze- ní. Grab jest jedna z těch haličských malo- ruských obcí, která se vrátila ku pravoslaví k němuž se přiznávali předkové nynějších grabských osadníků, kteří se vlastně pravo- slaví nikdy nezřekli a za unity byli prohlašo- váni jen duchovenstvem a haličskými úřady Vláda nedovoluje zříditi v Grabu pravoslav- nou modlitebnu a každého duchovního, jeni se odváží tam konati bohoslužby dle obřadu pravoslavného, dává zatknouti a vězniti Osadníci jsou bez duchovní správy, poněvadi unitských kněží neuznávají. Na opuštěné čle- ny pravoslavné církve vzpomněl si před ve- likonočními svátky mnich Petr Solovej, příje schválně do Grabu a odsloužil aspoň mši největší svátek pravoslavné církve. Hned na to, jako předchůdci, odveden do vězení.
Grab Petr Solová Halič Jaslo
27 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Černohorci převzali Skader. Černohorci se formálně uvázali v držení Skadru. Králevič následník Danilo při tom zastupoval svého otce krále Nikolu. Do Ska- dru se dostavili všichni členové dynastie P - trovičů kromě krále. Nejprve vykonána slav- ná děkovná bohoslužba v pravoslavném chrá- mě. Za bohoslužby stálo kolem chrámu n 15.000 černohorských vojínů. Mezi nimi bylo již mnoho Albanců z dobytého území, kteř se dobrovolně přihlásili pod prapory nového zeměpána. Před chrámem bylo shromážděno všechno obyvatelstvo skaderské. Křesťané, pravoslaví i katolíci, klečeli a modlili se. Lidu bylo rozdáváno následující provolání v jazyku srb- ském i albanskéma „Obyvatelé města Skadru! Vítězné vojsko J. V. krále Černé Hory přichází mezí vás n jako vojsko dobyvatelů, nýbrž jako osvobodí- telná síla, která dnes rozrazí otomanské jar- mo, pod které vaši předkové po zoufalém boji podpadlí téhož měsíce, zrovna tomu 435 „Černohorské vojsko přinášt vám s osvobozením ještě i úctu ke všem vašim zákonům a obyčejům, ke všem vašim vyznáním, jež ve mně najdou svého ochrance, jak to odpovídá tradicím snášeli- vosti, vrozené Černé Hoře i srb- skému národu.
Černohorec Skader král Skadr
28 article
„Obyvatelé města Skadru! V okamžiku, kdy ve jméno J. V. krále Černé Hory uva- zuji se v držení slavného vašeho města, jež v dějinách srbského ná- roda se stkvíleskem veliké a šle- chetné residence, zaručuji vám nedotknutelnost vašich osob i statků, nestranný soud, veřejný pořádek a pokoj, všechny blahodati kře- sťanského a civilisovaného státu. Vraťte s k svému obyčejnému zaměstnání. Buďte po- kojní a poslušní nařízení vlády, aby proti ne- poslušným nemusilo být užito přísnosti zá- kona. „Obyvatelé města Skadru! Kéž se tra- dičná vaše krotkost i vaše pohostinnost ukáží ve svém lesku nyní, kdy vás osud pod slav- nými prapory Černé Hory znova poutá k srbské historii, od níž jste byli před čtyřmi stoletími odtrženil „Obyvatelé města Skadrul Společně s ná- mi zvolejte: Živio kralj Nikola I.! Živiol Živiol Živiol“ „Ve Skadru, 14. (27.) dubna 1913. Vrchní velitel černohorského vojska následník trůnu Danilo.“ Z chrámu se členové královského domu odebrali v průvodu generálů, důstojníků, po- slanců a delegátů všech druhů zbraní na Ta- raboš, kde vzdána poslední čest padlým.
král Živiol Živiol Danila Skadr Skadrul Černá Hora
29 article
Odtud se králevič následník vrátil na svou yachtu „Neptun“ v přístavě jezera Ska- derského. Zde udílel audience. První se do- stavili a králeviči následníku jako zástupcí královu holdovali katoličtí církevn hodnostové, skaderský arcibiskup Se- redži (jejž vídeňské noviny několik dní před tím daly od Essada paše zavraždit) a zadrim- ský biskup Bumči. Po nich byla přijata ska- derská městská rada, jež králevíči následníku odevzdala klíče města, vzdala jménem oby- vatelstva dík, že dobytím města učiněn ko- nec nouzí a hladu, a přednesla jeho přání. Po představitelích města přijati skaderští notá- blové: Srbové, moslemové i katolíci. Všichni složili v ruce následníkovy přísahu věrnosti. S klíčí města Skadru králevič následník se vrátil na Cetyň, kde byla veliká sláva. Král Nikola s královnou Milenou a s ženskými členy dynastie již následníka očekával, stoje přede dvorcem. S ním byl černohorský mitro- polit Mitrofan Ban, duchovenstvo, hodnostové vojenští i státní. Kolem stály zástupy cetyň- ského obyvatelstva a jiného lidu černohor- ského. Králevič následník přibyv odevzdal otci králi klíče města Skadru a tři dobyté „alaj- barjaky“ (turecké armádní prapory ze zele- ného hedvábí). Příjav zprávu následníkovu l trofeje, král dal pokyn, aby se šlo do chrámu poděkovat bohu za dobyté vítězství. Když po vykonané modlitbě panstvo vycházelo z chrá- mu, královna Milena spatřila mezi čekajícím lidem rančného vojína. Šla k němu, podala mu loket a odváděla si jej. Totéž učinily po krá- lovně ostatní dámy. Z toho mezi lidem veliký
Neptun Srba Milena Skadr Mitrofany Bana Cetyně Král Nikola s královna Milena
31 article
jásot. Kolem albanské otázky. Tvrdý oříšek, který nabídl velmocem Ess ad paša, když se vzdal Škadru ve prospěch Černé Hory, posud není rozlousknut. Ani chrabří bojov- níci ve vídeňských novinách a v kruzích je „inspi- rujících“ dosud se neodhodlali ku „přímé akel“. Boj vede se prozatím jako za starých homérských časů, nejprve vystupují zlolajní jazykové, kteří spí- lají tam tém na druhé straně. Ale Černá Hora ne- spěchá s odpovědí na tuto válečnou opověď. Tae kový klid ve všeobecném zmatku dráždí nejen dl- plomaty na Dunaji, nýbrž i diplomaty nad Něvou, pokud můžeme věřit zprávám ruských novin. Udě- lalo prý na ruskou diplomacii a na vlivné sléry zlý dojem, když král Nikola odmítl hned odpo- vědět na velmocenskou notu, vymlouvaje se na velkonoční svátky. Jinak týž ruský pramen tvrdí, že diplomacie ruská snaží se vší silou získat co největších výhod pro Černou Horu za odstou- pení Skadru, ale neústupnost a upřetost Čern Hory prý tyto snahy maří.
Nikola Dunaj Esso Černá Hora
32 article
Zatím Černá Hora patrně se stará, jak by nej- lépe zachránila si kořist ze svého půlročního zá- pasu. Ví asl, že velmoci tak snadno se nepohnou proti nepoddajným nynějším vládcům Skadru.A pohnou-li se opravdu, co to může pro nás zna- menat? Jihoslovanské noviny ukazují na to, že Italie nedopustí samostatného vystoupení Rakou- ska proti Černé Hoře. A potáhne-li Rakousko proti Skadra, může mu příspět na pomoc spojená llalie, a kdo ručí za to, že nevysadí svoje vojska právě na jihu Albanie u Valony nad kterou teď vlaje turecký prapor Džavida paší? Na začátku balkán- ské války měla Ilalie na protější straně mořské úžiny, která spojuje Adriatické moře mořem Středozemním, pohotově válečné dopravní lodi a vojenský sbor, uchystaný ke vpádu do Valony. Na všetečnou otázku Řakouska, co ty přípravy znamenají, odpověděli synové vlastí Mac- chlavelliho, že chtějí zaměnit válečné sbory v Ta polsku.
Valon Mac Rakousko Albánie Italia
33 article
Nezdá se tento italský tah pro nás dosti ne- bezpečným? Co budou dělat naše draho zaplacené dreadnoughty, až Italie obsadí na obou březích východ do Středozemního moře? Měli bychom ro- tom z Jaderského moře to, co mají Rusi z moře Černého — mare clausum, zavřené jezero. 1 ně- mecký publicista Danlels přiznává, že pro Pa- kousko bylo by nepoměrně výhodnějším, aby ra- ději pobřeží albanské patřilo Srbům a Řekům, než aby se usadila Italie ve Valoně. Ještě dobře, že posud ve Valoně je pánem Dža- vid paša. Dohodne-li se s Essadem pašou, bude samostatná Albanie hned na začátku mít k dispo- sici silné vojsko. Ale dohoda mezi Džavidem pašou a Essadem pašou není snadná. Essad paša jako Albánec bojuje za samostatnost Albanie, kdežto Džavid paša byl poslán r. 1909 v čele trestní výpravy pokořit vzbouřené Albánce; neměl jich rád a posud se mu v nich nezalíbilo. Podle po- sledních zpráv „Srbobranu“ z Bělehradu poslaných, Džavid paša provedl zakončení své smělé anabase za pomoci Srbů, kteří místo, aby ho definitivně zničili, v poslední chvíli ještě mu v Albanii pos máhali potravinami a léky, aby v jižní Albanii pa- ralysoval postup samozvaného albanského komi- tétu s Kemalem bejem v čele. Kemal be] před jeho příchodem také uprchl a Džavid paša nad jižní Al- banií opět vyhlásil tureckou svrchovanost. Tak pomáhali Srbi uskutečnit plán autonom l Albanie pod svrchovaností tureckou, který byl pod- porován mocnostmi trojdohody x Cařihsadě a b
Rus Černý Danlels Srba Řek Dža Essad Albánec Srbobran Kemal Srb Albánie Bělehrad jižní Alo