1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 30. dubna 1913.
Praha
4
article
Na rannt a večerní liety
předplácí sei
v Praze v administraci
na měsla.
ns čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsío. . . . . . B K
na čtvrt lota . . . . 7 K 6h
ve Mliálkácht
na měsle . . . . . 2 K c0a
Poštou-
na měsle.
na čtvrt ieta . . . . 9 K e0
s dvojí zásilkou.
na město,
tvrtiet : . :k
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Pošta
Praha
5
article
Předčasný poplach.
Předčasný poplach.
Nedočkavé literární bureau zahra-
ničního ministerstva vyběhlo včera zas
jednou s celou serií zpráv a hrozeb, které
potom během večera zase vzalo
zpátky. Napřed nechalo rozbít londýnskou
konferenci a tvářilo se tak, jako by tažení
rakousko-uherské armády nejenom proti
Skadru, nýbrž proti celé Černé Hoře bez-
prostředně nastávalo. Pak ale začala vylé-
zat pravda. Ukázalo se, že londýnská kon-
ference se nerozbila, nýbrž byla — buď o-
pravdu z rozpaků, nebo v naději, že se za-
tím najde kompromis, ale najisto docela
klidně — odložena na čtvrtek. Všecky po-
plašné zprávy o nejostřejších opatřeních
byly pak vyvráceny konstatováním, že na
rozhodujících místech si těchto
opatření nepřejí. Zatím se tedy považu-
je za vyloučeno, že by se do čtvrtka, kdy
se velevyslanci zase sejdou, proti Černé
Hoře z Vídně něco násilného podniklo.
Ve skutečnosti máme za to, že ani po-
fom k žádnému násilí dojíti nemusí a ne-
dojde. Události posledních dnů změnily
situací albanské otázky do té míry, že lze
na ní teď hledět ze dvou hledisek, mezi ni-
miž nebude Rakousku nijak těžko se roz-
hodnout. V každém případě počítá ses
existencí albanského státu, jak si to rakou-
ská vláda na londýnské konferenci vy-
mohla. Avšak až do pádu Skadru hleděli
z Vídně na Albanii jako na věc, kterou bul-
harští spojenci vzali Turecku a kterou ted
Černá hoře
Vídeň
Rakousko
Albánie
Turecko
6
article
Evropa má zase vzíti jim, chránit ji před
nimi a dopomoci jí k tomu, aby se stala
samostatným státem. To je dosavadní cí
rakouské politiky, sledovaný proti Srbsku,
Černé Hoře i Řecku při určování alban-
ských hranic a jmenovitě při obléhání
Skadru. Zde stála monarchie, která k tomu
přiměla i ostatní Evropu, jako obhajce
sebeurčení albanského kmene proti jeho
sousedům, opírajíc se při tom o zásadu
Balkán balkánským národům a nechtějic
nic jiného, než po dobrém nebo po zlém
Albanii zajístiti svobodné vykonávání ná-
rodní vůle.
Od pádu Skadru se však situace valně
změnila. Z nepřátel stali se spojencí. Essad
paša, sevřený ve městě a obléhaný ne-
jenom Černohorci, nýbrž i vyhladovělým
obyvatelstvem, proklestil si řadami černo-
horské armády cestu pomocí přátelské
smlouvy, uzavřené mezi Černou Horoua
nastávající Albanií.
A tato smlouva má býti zpečetěna od-
stoupením Skadru a celého pravého břehu
dolního Drinu Černé Hoře. Albanie sama
by zůstala pod tureckou suverenitou, a ú-
pravy poměrů by se v ní ujal Essad paša.
jenž je k tomu jediné schopen, poněvadž
má k disposíci armádu, se kterou může za-
staviti anarchii, která tam po odchodu spo-
jeneckých vojsk hrozí vypuknout. Má-li
Evropa skutečně tak hluboký právní cita
má-li jmenovitě pro status quo tak vyvinu-
tý smysl, jak to na počátku balkánské
války dávala na jevo, nebude nyní jistě
chtíti Turecku vzíti i to, co mu spojenci
nechávají; to by přece znamenalo, že se
velmocenské autority užívá ne k udržení,
nýbrž porušení statu quo! Chce-li Evropa
pokojnému a jednoduššímu řešení albanské
otázky dáti přednost před násilným a sple-
titým, nebude jistě Albancům vnucovati
cizího panovníka, zvláště když by se svým
Evropa
Srbsko
Řecko
Balkán
Albánie
Drina
Černá hoře
Turecko
7
article
pravdě podobným přestoupením k islamu
dojista zle dotekl náboženských cítů vel-
mocenských vlád. Ostatně nejenom city.
nýbrž i disposiční fondy všech zahra-
ničních ministerstev při tom pochodí lépe.
A konec konců nelze přece ani od Rakou-
ska očekávat, že by bylo albanštější než
Albanci, že by na ně ze samé lásky šlo s
metlou, a nutilo je, dokonce snad násilíma
rozšířením blokády, aby se odtrhli od Tu-
recka — dají-li na jevo, že to nechtějí.
Neočekáváme to skutečně. Když nez
těchto důvodů, tedy z toho, že Rakousko
nemůže v Albanii nic učiniti bez Italie, a co
učiní asi Italie, o tom dosti napovídá ná-
sledující výrok římské vládní „Tribuny“
který nám ovšem zatajila korespondenční
kancelář: „Bylo by, táže se tento list, za-
kročení velmocí ještě oprávněno, kdy-
by se Essadu pašovi podařilo neodvislou
Albanil rychle organisovati? A riskovaly
by Italie a Rakousko, že v případě zakro-
čení ztratí všecky sympthie Albanie, které
se tak dlouho snažily získat?“ Proti bal-
kánskému čtyřspolku, Albanii, Turecku.
trojdohodě a Italii?
Na to se do čtvrtka ještě vyspíme!
Rakousko
Albánie
Turecko
Italia
8
article
Situace ve Vídni.
Situace ve Vídni.
Z Vídně, 29. dubna. Situace ve skaderské
záležitosti se do večera naprosto nezměnila
Válečná nálada ve Vídni trvá a je
jisto, že konference, která konala se v mini-
sterstvu zahraničních záležitostí a v Schön-
brunnu, má za účel docílit souhlasu panovní-
kova k akci, která označována je stále smě-
rodatnými rakousko-uherskými kruhy za ne-
odkladnou a naprosto nutnou pro prestíž mon-
archie. Přirozeno však, že celá akce nezá-
visí pouze od Vídně a proto dlužno vy-
čkat, jaký ohlas bude míti válečný pokřik vi-
deňský. Věří se ještě dnes, že ke čtvrteční
konferenci velevyslanců v Londýně vůbec
nedojde. Naproti tomu se ale ozývají hla-
sy, že na konferenci této vytasí se i členové
trojdohody s novými návrhy na základě
nových instrukcí, které dostanou. — Dnes do-
šla zpráva z Paříže, že pro příští schůzi
vyzbrojen bude i francouzský zástupce
novými návrhy, ale zprávy ty přijímány jsou
ve vídeňských směrodatných kruzích dostí
pessimisticky, pročež je málo naděje.
že Vídeň usilovati bude ještě nyní o rozřešení
skaderské krise v Londýně.
Z Vídně, 29. dubna. Odpoledne dostavi
se do ministerstva zahraničních věcí násled-
ník trůnu arcikníže František Ferdi-
nand a měl dlouhou konferenci s ministrem
hr. Berchtolde m.
Schön
Ferdi
Berchtold
Vídeň
Londýn
Paříž
9
article
Po konferenci s následníkem odebrals
ministr zahraničních věcí o 1/43. hod. odpol.
do Schönbrunnu, kde byl panovníkem přijat
ve zvláštní audienci, která trvala až do 5 ho-
din. Praví se, že dnes konány budou ještě jiné
velmi důležité konference. Dále také udržuje
se pověst ve zdejších dobře informovaných
kruzích, že na zítřek svolána bude korunnt
rada.
Posuzování situace v Pešti.
Z Pešti, 29. dubna. Sem došly zprávyo
zahraniční situaci, které nasvědčují krajní-
mu zostření konfliktu s Černou
Horou. Členové národní strany práce, kteří
se ve značném počtu nalézají v Pešti, hodlají
dnes večer konati poradu o mezinárodní si-
tuaci.
Schönbrunn
Pešť
10
article
Příznivější vyhlídky.
Příznivější vyhlídky.
Z Vídně, 29. dubna. Pozdě večer posu-
zuje se situace poněkud příznivěji. Jak
se nám ujíšťuje z dobře informovaného pra-
mene, nescházelo ještě dnes odpoledne ani
Vídeň
11
article
návrhů, které měly za účel akci nejostřejšího
tempa v záležítosti skaderské. Leč návrhy
tyto zůstaly bez souhlasu nejvyšších míst. Pro-
to také je vyloučeno, že by Rakousko před
čtvrteční konferencí velevyslanců odhodlalo
se vůbec k nějaké samostatné akci. Je to již
také patrno z polooficiosní „W. Allg. Ztg.“,
která oznamuje v situační zprávě, že teprve
na čtvrteční konferenci velevyslanců bude
rozhodnuto, zda a které velmoci zúčastní se
na opatřeních Rakousko-Uherska pro případ,
že by král černohorský bezpodmínečně ne-
couvl. Tento nenadálý ústupek po alarmují-
jících pověstech, šířených z literární kanceláře
mínisterstva zahraničních záležitostí celé do-
poledne a také ještě odpoledne, přirozeně
vyvolal ve vídeňských kruzích značné pře-
kvapení.
Rakousko-italské vyjednávání. Do-
mněnky o včerejší velvysl. konferenci.
M. Z Kolína n. R., 29. dubna. (Zvl. telgn
„Nár. L.“) Berlínský, dopisovatel „Frankí
Ztgu.“ telegrafuje z poloúřadního pramene
Klíčem situace je římsko-vídeňské vyjednává-
ní o společném postupu Rakouska a Italie
proti Černé Hoře ve skaderské otázce. V di-
plomatických kruzích domnívají se prý, že
vyjednávání povede k cíli.
Doposud nelze posouditi, odročila-li se
včerejší velevyslanecká konference v Londý-
ně z rozpaků anebo domníváno se, že v příští
schůzi dojde k usnesení, které uspokojí Ra-
kousko. Situace je napiata jako dosud.
W Allg
Rakousko
RakouskoUhersko
Kolín
Londý
12
article
Snad ani ve čtvrtek nebude rozhod-
nuto.
Snad ani ve čtvrtek nebude rozhod-
nuto.
Z Londýna, 29. dubna. (Zvl. telegr. „Nár
Listů“.) Není ještě jisto, že ve čtvrteční kon-
ferenci velevyslanců dojde vůbec k rozhod-
nutí v naprostém smyslu rakousko-uherských
návrhů. Jeví se silná oposice protí jakýmkoli
násilným opatřením vůči Černé Hoře a není
neodůvodněna. Nemluvě o Rusku nejen se
strany francouzské, nýbrž i anglické,
uznává se všeobecně, že v záležitosti Skadru
musí býti voleno tempo, které by nejen vy-
hovovalo stanovisku Rakouska, ale umožnilo
by také Černé Hoře Noliti k pokojné mu
vyřízení.
Essad paša a Turecko.
Z Cařihradu, 29. dubna. Některé zdejší
listy, které mají styky s vyslanectvími troj-
spolku, prohlašují, že Porta naprosto odho-
dlána je desavouovat Easada pašu
a pokud možno způsobit, aby vojsko Dža-
vida paše po zrušení řecké blokády vy-
klidilo Albansko.
Předběžný mír nebude ještě tento
týden podepsán. Velmoci pracují intensivně.
aby stalo se to příštího týdne.
Celý komplex albanské otázky zůstane
prozatím nerozřešen. Ve skaderské otázce
po mínění vládního tureckého listu, ponechá-
no bude Rakousko-Uhersku vedení.
Port
Londýn
Černá hoře
Rusko
Rakousko
Turecko
Cařihrad
13
article
Scylla a Charybda.
Scylla a Charybda.
Z Petrohradu, 29. dubna. Černohorský
král přijal korrespondenta „Birž. Vědom.“
kterému prohlásil: Ocitám se mezi Scyllou
a Charybdou, mezi vůlí národa a vůlí Evropy
Kdybych i Skader chtěl odstoupit, vzbouří se
proti mně můj národ a armáda, kteří nechtějí
abych hroby svých bratří vydal nepříteli.
Skylla
Charybda
Petrohrad
Evropa
14
article
V Paříži klid.
V Paříži klid.
Z Paříže, 29. dubna. Zdejší politické kruhy
posuzují dnes odpoledne situaci příznivěj
než včera. Na Quni d'Orsay se prohlašuje, že
na základě zpráv z Cetyně je oprávněná do-
mněnka, že Černá Hora za slušné kompensace
byla by ochotna vykliditi Skader. Tento pře-
vrat v náladě v Cetyni jest dílem krále
d ' Orsay
Paříž
15
article
italského a ruského vyslance
Cetyni, kterýž poslední obdržel rozkaz své
vlády, aby se vším důrazem působil na krále
Mikuláše ve prospěch vyklizení Skadru, aby
tím znemožněno bylo zakročení Rakousko-
Uherska, Jak se dále praví, vyslal král ital-
ský zvláštního kurýra do Cetyně, kte-
rý doručil vlastnoruční list krále italského jeho
tchánovi. Této audienci přítomen byl italský
vyslanec a zdařilo se prý krále přesvědčit o
bezúspěšném dalším odporu proti velmocem
a přímět ho, že slíbil, že za výhodné kompen-
sace Skader vyklídí. Rozsah těchto
kompensacíje předmětemvýměny
názorů mezi velmocemi trojdo-
hody. Převládá přesvědčení, že Rakousko-
Uhersko bude souhlasit s tímto vyřízením ska-
derské otázky. „Liberté“ zmiňuje se o obratu
ve své situační zprávě a prohlašuje, že díplo-
matické prostředky proti Černé Hoře ještě
nejsou vyčerpány a k zahájení vojenské akce
buď jedné moci neb velmocí jest ještě dale-
ká cesta. Rozhodujícím dnem bude čtvrtek
Tento moment očekává se zde s napro-
stým klidem.
Cetyňa
Mikuláš
Skadr
Rakousko
Uhersko
Cetyně
16
article
Černá Hora nepodrobí se trestu smrti.
Z Cetyně, 29. dubna. „Cetyňský Věstník
uveřejňuje na úvodním místě článek, ve kte-
rém dovozuje, že Černá Hora za žádných
okolností není s to, aby Skader do-
brovolně vydala. Nejen v národním
nýbrž i v historickém a kulturním
ohledu je Skader srbským městem. Skader je
hlavním městem prvého srbského království
později hlavním městem Zety, posledního ne-
odvislého srbského státu v tomto kraji. Když
Skader stal se tureckým, zůstalo obyvatelstvo
při kultuře starého Srbska. Také prvá srbská
tiskárna, která před 400 lety v Cetyní byla zří-
zena, obdržela záhy sestru a to ve druhé srb-
ské tiskárně, která v 16. století zřízena byla
ve Skadru. Nikoli turecké panství připravilo
Skader o srbský charakter, nýbrž divoke
arnautské kmeny, kterým se zdařilo
srbský element ve Skadru vyhubit. Nejdůle-
žitější jsou však politické okolností
které nutí Černou Horu, aby trvala na državě
Skadru. Skader dominuje úrodnému krajív
jihozápadním Černohorsku a také krajínám,
které jsou pro Černou Horu životní otáz-
kou. Černá Hora nemůže se tudiž trestu
smrti, který evropská diplomacie nad stá-
tem vyřkla, dobrovolně podvolit. Methoda
evropské diplomacie, která postupuje tako-
vým způsobem proti Černé Hoře, jako by i
šlo o dívoký národ v Africe, stroskotala
navůlimalého státu, který je si vědom
že bojuje nejen pro velké národní, nýbrž také
kulturní účely.
(Víz poslední zprávy.)
Skader
Cetyně
Zeta
Afrika
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Selhalo.
19
article
Jaké zuby dělal si „Čas“ na výsledek sjezdu
širšího výkonného výboru národní strany svobodo-
myslné, bylo vidět včera, když zvučně sklaply a —
nic v nich nezbylo, jak sám konstatuje ve zvlášt-
ním článku: „Usnesení mladočeského sjezdu“. Kam
mířil zálusk orgánu prof. Masaryka, doznává svými
narážkami na soud, na žalovaného, na kacíře, ale
při nejlepší vůli nemůže nic jiného zjistiti, než nej-
dokonalejší soulad, jemuž nevytýká nic jiného, leč
právě naprostou jeho bezvadnost. Je mu z toho
strašně kyselo, až do nepokryté mrzutosti, a po-
něvadž mu ze zálusku zbyly sliny, udává aspoň ty.
Nestalo se mu po vůli, důvěrnický sjezd naší stra-
ny ukázal jenom správnost názoru v našem listu
obhájeného, že „spormé názory o politické taktice
mají se podle organisačních řádů strany řešiti ve
sborech k tomu příslušných“. Toť vše a upřímná lí-
tost „Času“ z toho je novým svědectvím, jaké do-
brodiní by se dobrým přátelům strany prokazo-
profesor
Masaryk
národní strana svoboda
20
article
V drobném prodejla
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za l h
Ve fliálkách na venkově
ranní čiste
večerní
Ineeráty
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijtmá
administrace v Marianské ul., l
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a sxpedlne
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceit
21
article
valo, kdyby byl pravdou opak naší these o orga-
nisačních řádech strany.
Jazyková eázka veřejných telefonických
automatů.
Německému tísku v Praze nebyly vhod ná-
pisy, umístěné na telefonických automatech praž-
ských, a německý ústřední Verein poštovních, te-
legrafních a telefonních interesentů v Čechách za-
kročil u poštovního ředitelství v Praze a učinil mu
rozklady o pořadí nápisů těch. Těchto dnů dostalo
se mu se strany interpelovaného ředitelství objas-
nění v ten smysl, že „poštovní správě nepřísluší
žádný vliv na jazykové označení telefonických
automatů, pokud se nenacházejí v poštovní budo-
vě, a že soukromá společnost, která tyto automaty
postavila, jest ve volbě nápisů na nich naprost
svéprávna. K potěše kverulantů dodává pak
ředitelství, že telefonické automaty v pražské po-
štovní budově jsou ovšem opatřeny nápisy v obou
zemských jazycích.“ Uvidí se nyní, zdali telefonní
interesenti výhradně německého jazyka poznají te-
lefonický automat i přes stěžované jeho nápisy,
anebo poběhnou až na automat v poštovní budově.
aby na něm telefonovali česky svým z 99 procent
českým komitentům.
Praha
Čechy
22
article
Redakční tajemství.
Jak známo, trvá redaktor „Ducha Času“ v
Mor. Ostravě Prokeš, vyslýchaný v procesu proí
Judy proli olomouckému „Našinci“ jako svědek na
bezpodmínečnému odmítání jakékoli výpovědi
o autorství článků, v jeho časopise uveřejněných.
Po dvakráte stižen byl pořádkovou pokutou. Po
třetí vyslýchán, odmitl znova, a lu vyšetřující soud-
ce prohlásil, že už pokutou nezakročí, ale že zašle
spisy radní komoře krajského soudu olomouckého
se žádosti za sdělení dalšího postupu. Redaktor
Prokeš jest odhodlán nevypovídati, děj se co děi.
Německé učitelstvo o úpravě platů.
Radikální resoluce německých učitelských
spolků začínají v „Bohemii“ plniti sloupce, důkaz to
systemalicky pracujícího resolučního aparátu. Ale
ne všechny hodí se do krámu k tomu účelu, k
jakému jsou v jeho výkladu vystaveny. Aspoň u-
snesení ústecko-chabařovického Lehrervereinu po-
zoruhodně vyjímá se v proudu bezmezného rozhoř-
čení, jež vedení organisace německého učitelstva
dává nyní šmahem vyslovovati českým a velko-
statkářským skupinám, ačkoli si počíná ovšem vel-
mi radikálně. Protestní resoluce tato žádá, aby
sněm království Českého ihned rozpuštěn a novž
volby bezodkladně vypsány byly, poněvadž prý
jednání o vyrovnání dlužno pokládati za naproslo
ztroskotané. Je prý tudíž naprosto bezúčelno dal-
ším děláním dluhů břemena země ještě zvyšovati,
k ještě větší škodě nejen učitele, školy, nýbrž i
Prokeš
Juda
Morava
Ostrava
Bohemia
23
article
poplatnictva. Ústecko-chabařovický učitelský Ver-
ein projevuje však dále přesvědčení, že nutno
přímo frivolním označiti jednání jed-
notlivých poslanců, kteříjiž zase při-
pravují náladu proti malému finanč-
nímu plánu, případně proti údělům
jím zamýšleným, neboť úděly tyto mají pro-
spěti zadluženým zemím a jich malým poplatní-
kům.“ A na konec prohlašují ústecko-chabařovšti
učitelé „Učitelstvo vyhražuje si u pří-
ležitosti nových voleb přímět poslan-
ce k tomu, aby složili číselně jasné
účty škod. z obstrukce plynoucích pro
lid, zvláště pro stavy produktivní,a
učiní od toho své jednání při nových
volbách odvislý m.
Tato píseň se zpívá jinou notou, než jakou posl.
Legler německému učitelstvu z Liberce předzpě-
vuje.
Zbytečná německá škola v Třemošné.
Na včerejší schůzi německé sekce zemské škol-
ní rady byla projednávána žádost obce Třemošné
u Plzně, aby tamní německá trojtřídka byla změ-
něna v jednotřídní. K návrhu posl. Schreitera bylo
usneseno vyčkati tří let a teprve potom o žádané
změně uvažovati. „Prager Tagblatt“ nadepsal tuto
zprávu sentimentálním nadpisem „Boj proti něme-
cké škole“, a zatím tato německá škola nemá ani
tolik dětí, co je skutečných Němců v místě, a ty,
co má, jsou z největší částí českého původu.
Schreiter
Prager
Němec
Liberec
Třemošná
Plzeň
24
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
25
article
Nezdar Berchtoldovy politíky.
Nezdar Berchtoldovy politíky.
Albanské dobrodružství Essada-paše za-
vdalo „Zeitu“ podnět k velice nepříznivé kri-
tice Berchtoldovy balkánské politiky. Hrabě
Berchtold dával po šest měsíců svými orgány
hlásati do světa, že Srbové a Černohorci jsou
úhlavní nepřátelé Albanců a že by tedy bylo
Berchtoldův
Berchtold
Srba
Essada
26
article
Václav Hladík.
Václav Hladík.
Na sklonu osmdesátých let odbýval se
literárním odboru Umělecké besedy recitační
večer, který jistou měrou symbolisoval vztah
našich obou tehdejších literárních generací
Umělecká beseda dotud byla výlučným vlast-
nictvím staršího pokolení. Onoho večera vtrhla
tam mládež. Vrchlický předsedal a po jeho
boku usedlo několik jemu blízkých. Čím dál
od čela zasedacího stolu, tím mladší lidé: mladí
básníci, mladí kritikové, mladí prosatéři . .
Vilém Mrštík, prý ve fraku a bílých ruka-
vičkách, usedl vedle Vrchlického a s celou
vervou svého temperamentu předčítal prácí,
kterou „mladí“ uchystalí jako výbušný granát
na tábor „starých“. Byla to črta jednoho z nej-
mladších, toho, jehož ztráty dnes želíme: Vá-
clava Hladíka. Naturalistický obrázek praž-
ského ovzduší, namalovaný barvami, jichž bru-
talita odstrašovala a vyhořčovala horní dí
stolu, naplňovala však nadšením díl dolní.
Se zanícením pravověrného naturalisty
vstoupil mladičký Hladík do literatury. Studo-
vat život. bylo heslem jemu jako tolika jiným.
A životem rozumělo se velké město v složité
mnohosti svých různých společenských vrstev.
Z vlastního názoru znala se doat obstojně po-
vaha středních tříd pražské společnosti. Ale
literární cíle nutily postoupit hloub i výš na
společenském žebříku, jednak ke spodině vel-
koměstského živlu, jednak k jeho vybranějším
výjimečnějším vrstvám. A tak hned v prvých
dvou Hladíkových kni ách Z lepší společ-
nosti (z roku 1892) a Z Pražské ho
ovzduší (z roku 1894), k nimž možno při-
řadit i román Třetí láska (z roku 1895)
Hladík
Vrchlický
Mrštík
Hladíkův
třetí láska
27
article
zračí se úsilí zasadit obraz velkého města do
rámce co možno nejširšího. Postavy z různých
tříd se tu mihají v pestré směsící: komptotry
obchodních firem, rodinné zátiší bohatého fi-
nančníka, výhled do nuzně upraveného so-
chařského atelieru nebo do plesového sálu, šu-
mícího masopustním veselím.
Ale z těchto drobných povídek, kter
nám dnes svým naturalismem připadají anti-
kvovanými, vyzírá dvojí Hladikova láska, jíž
pro celý život zůstal věren: jsou to Praha a
žena. Hladík zadíval se na Prahu opojeným
zrakem; zprvu chtěl ji pouze popisovat, kre-
slit, později však — jako mnohý z hrdinů auto-
ra, jenž měl na něho, vedle Maupassanta, nej-
větší vliv, totiž Balzaca — stával nad velko-
městem s touhou dobýt je a zmocnit se ho
Praha jevila se mu jako velký příboj sil, zá-
jmů a popudů; rozuměl vždy spíše jejímu vněj-
šímu životu než vnitřnímu, utajenému do osa-
mělých pracoven těch, kdo spolubudují my-
šlenkový vzrůst národa. Podobně má se to
u něho se ženou: hned v jeho prvních pracích
shledáš se s ženskou bytůstkou, elegantní, ko-
ketní, oblečenou se vkusem stále vybranějším.
útočící na mužskou vášeň tisícerým svodem
svého smyslného kouzla. Ale tato žena je stvo-
řením, vždy a stále žijícím jen svým vztahem
k mužské touze; jednou muže zotročuje, po
druhé je jím sama zotročována. Nikdy však
a já to neříkám jako výtku, nýbrž jen
proto, abych karakterisoval danou skutečnost
— nedpoutaly Hladíkův zájem vnitřní, mravní
kríse ženské duše. Těm zůstal pro vždy
vzdálen.
Takové bylo v hrubých rysech první ob-
dobí jeho literární tvorby. Zatím, v druhé po-
lovíně devadesátých let, udály se v jeho ži-
votě důležité změny. Byla to, myslím, jeho
nejšťastnější doba, doba, v níž se i vnějším
Hladík
Maupassant
Balzac
Hladíkův
Praha
Hladikův láska
28
article
rázem svých životních podmínek nejvíce při-
blížil představě, kterou si vytvořil o svém
uměleckém i praktickém snažení. Roku 1899
přešla do jeho rukou redakce „Lumír a“ a
tím zároveň otevřely se sloupce této revue
mladým a nejmladším. Nový redaktor neudr-
žel, bohužel, celý okruh spolupracovníků,s
námiž do „Lumíra“ vstupoval, ale i tak do-
vedl kolem sebe soustřediti řadu svěžích sil a
poskylnouti jim pole volného rozvoje. Nebot
Hladík byl velmi sympatickým redaktorem.
Ne, že by ho vedení listu přípravovalo o noční
spánek (pedantství nevězelo nikterak v jeho
povaze): byl však svrchovaně liberální ve vý-
běru přispívatelů, neohlížel se ani na frakce,
ani na tábory a pak, jako již celá jeho bytost
nesla se rušným tempem, dodával listu hyb-
nosti a živosti. Za osm let jeho redak torství
stal se „Lumír“ cennou sbírkou prací mladé
literární generace.
Nebot Hladík
Lumír
29
article
V týž čas spadá 1 jiná jeho činnost. Hla-
dík, tehdy již člen redakce t. l., odjíždíval do
Paříže, stýkal se tam s celou řadou osobností
vlivných ať již politicky či umělecky, usiloval
velmi horlivě o poznání a sblížení česko-fran-
couzské, psal odtamtud „Národním Li-
stům“ nejednu rušnou a barvitou causerii.
Býval vítaným hostem u slavného historika
Sorela i v rodině p. René Henryho, dochází-
val k pp. L. Légerovi, Deschanelovi, Bourge-
tovi, Loliéeovům, C. Caireovi a j. Jiní, lépe
informovaní než já, ocení jednou ovoce těchto
styků a šíře se budou obírati faktem, který
zde prostě konstatují: že Hladíkovy pařížské
styky, z počátku kotvící v kruzích pravice.
ve straně nationalistické, rozšířily se v po-
zdějších letech také o vztahy k osobnostem
z levého křídla politické Francie. Tolik mohu
však z vlastní zkušenosti potvrditi, že tyto
zájezdy do Paříže působily hlubokým a zd-
rodňujícím vlivem na Hladíka-románopisce
Myslím, že předem tam učil se jemným analy-
sám svých dobrodruhů lásky a že odtamtuc
přinášel si zájem o politické a průmyslové
otázky, které hrají tak důležitou úlohu v jeho
pozdějších románech.
Hla
Sorel
René Henry
L Léger
Deschanel
Bourge
Loliéeov
Hladíkův
Hladík
Paříž
30
article
Kniha drobných pros Ze samot a z
společnosti (z roku 1899) vznikla jižv
této nové periodě Hladíkovy tvorby. Ale je-
jím nejpodstatnějším plodem je románek
Trest (z r. 1901). Mám velmi rád toto drob-
né dílo, které je svého druhu dílem mistrov-
ským. Styl stal se tu tak pružným a barvi-
tým, jako snad v žádné ani z předchozích ani
z pozdějších prací. S lehkou gracií vyvíjí se
scena za scenou, vše neseno je prudkým ží-
votním tepem. Zde také poprvé pokusil se
Hladík o to, zachytit moderní erotickou tra-
giku a nutno přiznat, že pokus neminul se
zdarem. Postavil proti sobě ženu a muže
bytostném zápase o vítězství. A na této dvo-
jici ukazuje podvratnou a rozvratnou mo
ženinu, její živelnou touhu zničit muže příliš
oddaného jejímu rafinovanému svodu. Jedině
ten, který se dává milovat, sám však nemi-
luje, vítězí nad ženou, která — tak aspoň se
Hladíkovi zdálo — zůstává věrna toliko pod
karabáčem. Tento typ pokořeného mužství
vítězného ženství opakuje se v románě Vá-
šeň a síla (z r. 1902), v rámci sice širším.
ale barvami ne tak svitivými.
Za nedlouho však prohloubil Hladík toto
pojetí lásky a to způsobem velmi zajímavým.
V dalších svých románech pokusil se totiž vy-
tvořiti muže i ženy, kteří, nepřestávajíce žít
eroticky, zlomili podvratnou sílu lásky, ja-
kousi filosofií síly. Zbavit se veškeré senti-
mentality a přes všechny erotické krise žít
intensivním, činným životem — toť meta
těchto nových typů. Tuším, že nová Hladíkova
koncepco nevzníkla bez ovlivnění literární-
ho. Nutno však přiznat, že měrou daleko
větší je plodem vnitřních jeho zápasů, že jí
řešil si člověk, kterému hrozil osud malíře
Buriana z románu Trest, na svůj vrub pro-
blém lásky. Lze diskutovat o způsobu, jakým
si jej rozřešil. Nelze mu však upřít zásluhy
hrdinného úsilí.
Hladíkův
Hladík
Burian
31
article
Vzpomenutá „filosofie síly“ je osou tří
románů: Evžena Voldana (z r. 1905; byl
přeložen do ruštiny). Vlnobití (z r. 1908)
a Dobyvatelů (z r. 1910). Spolu s odliš-
nou myšlenkovou náplní mění se, na rozdíl
od dřívějších prací, i dějové prostředí. Přes-
něji řečeno: nemění se ani tak příliš, ale obo-
hacuje se a diferencuje. Politický, finanční a
žurnalistický svět je tu vymalován širokými
tahy štětce. V poslední ze jmenovaných knih,
v Dobyvatelích, opustil Hladík Prahu
zvolil si za dějiště Paříž.
Do těchto prací vložil Hladík své my-
šlenkové postuláty. Ale právě v posledních
letech tříští se jeho osobnost ve dvé: vedle
apoštola síly hlásí se ke slovu ironik a kou-
savý skeptik, který doprovází vtipem, jednou
břitkým, podruhé poněkud otupeným, kome-
dii života. Leckdy je umělecký účin porušen
příliš patrnou snahou zabavit čtenáře lehkými
anekdotkami. Jindy však vyhrotil Hladík své
příběhy ostrou pointou společenské satiry.
Sem náleží kniha Barevné skizzya
malé povídky (z r. 1906). Valentino-
vy ženy (z r. 1906) a Artušovy po-
vídky.
Z Hladíkova díla třeba ještě uvésti dvé
dramat: Nový život (z r. 1897) a Závr at
(z r. 1903) a knihu O současné Francii
(z r. 1908), vzniknuvší z feuílletonů otištěných
v „Národních Listech“,
O. T.
Voldan
Hladík
Artušův
Hladíkův
Praha
Paříž
Závr at
kniha O současný Francie