ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 69daa0c0-8f0f-11dd-8c99-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 56, person 48, work 5, org 3
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu 30. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 1I7.
4 article
Na rannt a večerní liety předplácí sei v Praze v administraci na měsla. ns čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsío. . . . . . B K na čtvrt lota . . . . 7 K 6h ve Mliálkácht na měsle . . . . . 2 K c0a Poštou- na měsle. na čtvrt ieta . . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou. na město, tvrtiet : . :k Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Pošta Praha
5 article Předčasný poplach.
Předčasný poplach. Nedočkavé literární bureau zahra- ničního ministerstva vyběhlo včera zas jednou s celou serií zpráv a hrozeb, které potom během večera zase vzalo zpátky. Napřed nechalo rozbít londýnskou konferenci a tvářilo se tak, jako by tažení rakousko-uherské armády nejenom proti Skadru, nýbrž proti celé Černé Hoře bez- prostředně nastávalo. Pak ale začala vylé- zat pravda. Ukázalo se, že londýnská kon- ference se nerozbila, nýbrž byla — buď o- pravdu z rozpaků, nebo v naději, že se za- tím najde kompromis, ale najisto docela klidně — odložena na čtvrtek. Všecky po- plašné zprávy o nejostřejších opatřeních byly pak vyvráceny konstatováním, že na rozhodujících místech si těchto opatření nepřejí. Zatím se tedy považu- je za vyloučeno, že by se do čtvrtka, kdy se velevyslanci zase sejdou, proti Černé Hoře z Vídně něco násilného podniklo. Ve skutečnosti máme za to, že ani po- fom k žádnému násilí dojíti nemusí a ne- dojde. Události posledních dnů změnily situací albanské otázky do té míry, že lze na ní teď hledět ze dvou hledisek, mezi ni- miž nebude Rakousku nijak těžko se roz- hodnout. V každém případě počítá ses existencí albanského státu, jak si to rakou- ská vláda na londýnské konferenci vy- mohla. Avšak až do pádu Skadru hleděli z Vídně na Albanii jako na věc, kterou bul- harští spojenci vzali Turecku a kterou ted
Černá hoře Vídeň Rakousko Albánie Turecko
6 article
Evropa má zase vzíti jim, chránit ji před nimi a dopomoci jí k tomu, aby se stala samostatným státem. To je dosavadní cí rakouské politiky, sledovaný proti Srbsku, Černé Hoře i Řecku při určování alban- ských hranic a jmenovitě při obléhání Skadru. Zde stála monarchie, která k tomu přiměla i ostatní Evropu, jako obhajce sebeurčení albanského kmene proti jeho sousedům, opírajíc se při tom o zásadu Balkán balkánským národům a nechtějic nic jiného, než po dobrém nebo po zlém Albanii zajístiti svobodné vykonávání ná- rodní vůle. Od pádu Skadru se však situace valně změnila. Z nepřátel stali se spojencí. Essad paša, sevřený ve městě a obléhaný ne- jenom Černohorci, nýbrž i vyhladovělým obyvatelstvem, proklestil si řadami černo- horské armády cestu pomocí přátelské smlouvy, uzavřené mezi Černou Horoua nastávající Albanií. A tato smlouva má býti zpečetěna od- stoupením Skadru a celého pravého břehu dolního Drinu Černé Hoře. Albanie sama by zůstala pod tureckou suverenitou, a ú- pravy poměrů by se v ní ujal Essad paša. jenž je k tomu jediné schopen, poněvadž má k disposíci armádu, se kterou může za- staviti anarchii, která tam po odchodu spo- jeneckých vojsk hrozí vypuknout. Má-li Evropa skutečně tak hluboký právní cita má-li jmenovitě pro status quo tak vyvinu- tý smysl, jak to na počátku balkánské války dávala na jevo, nebude nyní jistě chtíti Turecku vzíti i to, co mu spojenci nechávají; to by přece znamenalo, že se velmocenské autority užívá ne k udržení, nýbrž porušení statu quo! Chce-li Evropa pokojnému a jednoduššímu řešení albanské otázky dáti přednost před násilným a sple- titým, nebude jistě Albancům vnucovati cizího panovníka, zvláště když by se svým
Evropa Srbsko Řecko Balkán Albánie Drina Černá hoře Turecko
7 article
pravdě podobným přestoupením k islamu dojista zle dotekl náboženských cítů vel- mocenských vlád. Ostatně nejenom city. nýbrž i disposiční fondy všech zahra- ničních ministerstev při tom pochodí lépe. A konec konců nelze přece ani od Rakou- ska očekávat, že by bylo albanštější než Albanci, že by na ně ze samé lásky šlo s metlou, a nutilo je, dokonce snad násilíma rozšířením blokády, aby se odtrhli od Tu- recka — dají-li na jevo, že to nechtějí. Neočekáváme to skutečně. Když nez těchto důvodů, tedy z toho, že Rakousko nemůže v Albanii nic učiniti bez Italie, a co učiní asi Italie, o tom dosti napovídá ná- sledující výrok římské vládní „Tribuny“ který nám ovšem zatajila korespondenční kancelář: „Bylo by, táže se tento list, za- kročení velmocí ještě oprávněno, kdy- by se Essadu pašovi podařilo neodvislou Albanil rychle organisovati? A riskovaly by Italie a Rakousko, že v případě zakro- čení ztratí všecky sympthie Albanie, které se tak dlouho snažily získat?“ Proti bal- kánskému čtyřspolku, Albanii, Turecku. trojdohodě a Italii? Na to se do čtvrtka ještě vyspíme!
Rakousko Albánie Turecko Italia
8 article Situace ve Vídni.
Situace ve Vídni. Z Vídně, 29. dubna. Situace ve skaderské záležitosti se do večera naprosto nezměnila Válečná nálada ve Vídni trvá a je jisto, že konference, která konala se v mini- sterstvu zahraničních záležitostí a v Schön- brunnu, má za účel docílit souhlasu panovní- kova k akci, která označována je stále smě- rodatnými rakousko-uherskými kruhy za ne- odkladnou a naprosto nutnou pro prestíž mon- archie. Přirozeno však, že celá akce nezá- visí pouze od Vídně a proto dlužno vy- čkat, jaký ohlas bude míti válečný pokřik vi- deňský. Věří se ještě dnes, že ke čtvrteční konferenci velevyslanců v Londýně vůbec nedojde. Naproti tomu se ale ozývají hla- sy, že na konferenci této vytasí se i členové trojdohody s novými návrhy na základě nových instrukcí, které dostanou. — Dnes do- šla zpráva z Paříže, že pro příští schůzi vyzbrojen bude i francouzský zástupce novými návrhy, ale zprávy ty přijímány jsou ve vídeňských směrodatných kruzích dostí pessimisticky, pročež je málo naděje. že Vídeň usilovati bude ještě nyní o rozřešení skaderské krise v Londýně. Z Vídně, 29. dubna. Odpoledne dostavi se do ministerstva zahraničních věcí násled- ník trůnu arcikníže František Ferdi- nand a měl dlouhou konferenci s ministrem hr. Berchtolde m.
Schön Ferdi Berchtold Vídeň Londýn Paříž
9 article
Po konferenci s následníkem odebrals ministr zahraničních věcí o 1/43. hod. odpol. do Schönbrunnu, kde byl panovníkem přijat ve zvláštní audienci, která trvala až do 5 ho- din. Praví se, že dnes konány budou ještě jiné velmi důležité konference. Dále také udržuje se pověst ve zdejších dobře informovaných kruzích, že na zítřek svolána bude korunnt rada. Posuzování situace v Pešti. Z Pešti, 29. dubna. Sem došly zprávyo zahraniční situaci, které nasvědčují krajní- mu zostření konfliktu s Černou Horou. Členové národní strany práce, kteří se ve značném počtu nalézají v Pešti, hodlají dnes večer konati poradu o mezinárodní si- tuaci.
Schönbrunn Pešť
10 article Příznivější vyhlídky.
Příznivější vyhlídky. Z Vídně, 29. dubna. Pozdě večer posu- zuje se situace poněkud příznivěji. Jak se nám ujíšťuje z dobře informovaného pra- mene, nescházelo ještě dnes odpoledne ani
Vídeň
11 article
návrhů, které měly za účel akci nejostřejšího tempa v záležítosti skaderské. Leč návrhy tyto zůstaly bez souhlasu nejvyšších míst. Pro- to také je vyloučeno, že by Rakousko před čtvrteční konferencí velevyslanců odhodlalo se vůbec k nějaké samostatné akci. Je to již také patrno z polooficiosní „W. Allg. Ztg.“, která oznamuje v situační zprávě, že teprve na čtvrteční konferenci velevyslanců bude rozhodnuto, zda a které velmoci zúčastní se na opatřeních Rakousko-Uherska pro případ, že by král černohorský bezpodmínečně ne- couvl. Tento nenadálý ústupek po alarmují- jících pověstech, šířených z literární kanceláře mínisterstva zahraničních záležitostí celé do- poledne a také ještě odpoledne, přirozeně vyvolal ve vídeňských kruzích značné pře- kvapení. Rakousko-italské vyjednávání. Do- mněnky o včerejší velvysl. konferenci. M. Z Kolína n. R., 29. dubna. (Zvl. telgn „Nár. L.“) Berlínský, dopisovatel „Frankí Ztgu.“ telegrafuje z poloúřadního pramene Klíčem situace je římsko-vídeňské vyjednává- ní o společném postupu Rakouska a Italie proti Černé Hoře ve skaderské otázce. V di- plomatických kruzích domnívají se prý, že vyjednávání povede k cíli. Doposud nelze posouditi, odročila-li se včerejší velevyslanecká konference v Londý- ně z rozpaků anebo domníváno se, že v příští schůzi dojde k usnesení, které uspokojí Ra- kousko. Situace je napiata jako dosud.
W Allg Rakousko RakouskoUhersko Kolín Londý
12 article Snad ani ve čtvrtek nebude rozhod- nuto.
Snad ani ve čtvrtek nebude rozhod- nuto. Z Londýna, 29. dubna. (Zvl. telegr. „Nár Listů“.) Není ještě jisto, že ve čtvrteční kon- ferenci velevyslanců dojde vůbec k rozhod- nutí v naprostém smyslu rakousko-uherských návrhů. Jeví se silná oposice protí jakýmkoli násilným opatřením vůči Černé Hoře a není neodůvodněna. Nemluvě o Rusku nejen se strany francouzské, nýbrž i anglické, uznává se všeobecně, že v záležitosti Skadru musí býti voleno tempo, které by nejen vy- hovovalo stanovisku Rakouska, ale umožnilo by také Černé Hoře Noliti k pokojné mu vyřízení. Essad paša a Turecko. Z Cařihradu, 29. dubna. Některé zdejší listy, které mají styky s vyslanectvími troj- spolku, prohlašují, že Porta naprosto odho- dlána je desavouovat Easada pašu a pokud možno způsobit, aby vojsko Dža- vida paše po zrušení řecké blokády vy- klidilo Albansko. Předběžný mír nebude ještě tento týden podepsán. Velmoci pracují intensivně. aby stalo se to příštího týdne. Celý komplex albanské otázky zůstane prozatím nerozřešen. Ve skaderské otázce po mínění vládního tureckého listu, ponechá- no bude Rakousko-Uhersku vedení.
Port Londýn Černá hoře Rusko Rakousko Turecko Cařihrad
13 article Scylla a Charybda.
Scylla a Charybda. Z Petrohradu, 29. dubna. Černohorský král přijal korrespondenta „Birž. Vědom.“ kterému prohlásil: Ocitám se mezi Scyllou a Charybdou, mezi vůlí národa a vůlí Evropy Kdybych i Skader chtěl odstoupit, vzbouří se proti mně můj národ a armáda, kteří nechtějí abych hroby svých bratří vydal nepříteli.
Skylla Charybda Petrohrad Evropa
14 article V Paříži klid.
V Paříži klid. Z Paříže, 29. dubna. Zdejší politické kruhy posuzují dnes odpoledne situaci příznivěj než včera. Na Quni d'Orsay se prohlašuje, že na základě zpráv z Cetyně je oprávněná do- mněnka, že Černá Hora za slušné kompensace byla by ochotna vykliditi Skader. Tento pře- vrat v náladě v Cetyni jest dílem krále
d ' Orsay Paříž
15 article
italského a ruského vyslance Cetyni, kterýž poslední obdržel rozkaz své vlády, aby se vším důrazem působil na krále Mikuláše ve prospěch vyklizení Skadru, aby tím znemožněno bylo zakročení Rakousko- Uherska, Jak se dále praví, vyslal král ital- ský zvláštního kurýra do Cetyně, kte- rý doručil vlastnoruční list krále italského jeho tchánovi. Této audienci přítomen byl italský vyslanec a zdařilo se prý krále přesvědčit o bezúspěšném dalším odporu proti velmocem a přímět ho, že slíbil, že za výhodné kompen- sace Skader vyklídí. Rozsah těchto kompensacíje předmětemvýměny názorů mezi velmocemi trojdo- hody. Převládá přesvědčení, že Rakousko- Uhersko bude souhlasit s tímto vyřízením ska- derské otázky. „Liberté“ zmiňuje se o obratu ve své situační zprávě a prohlašuje, že díplo- matické prostředky proti Černé Hoře ještě nejsou vyčerpány a k zahájení vojenské akce buď jedné moci neb velmocí jest ještě dale- ká cesta. Rozhodujícím dnem bude čtvrtek Tento moment očekává se zde s napro- stým klidem.
Cetyňa Mikuláš Skadr Rakousko Uhersko Cetyně
16 article
Černá Hora nepodrobí se trestu smrti. Z Cetyně, 29. dubna. „Cetyňský Věstník uveřejňuje na úvodním místě článek, ve kte- rém dovozuje, že Černá Hora za žádných okolností není s to, aby Skader do- brovolně vydala. Nejen v národním nýbrž i v historickém a kulturním ohledu je Skader srbským městem. Skader je hlavním městem prvého srbského království později hlavním městem Zety, posledního ne- odvislého srbského státu v tomto kraji. Když Skader stal se tureckým, zůstalo obyvatelstvo při kultuře starého Srbska. Také prvá srbská tiskárna, která před 400 lety v Cetyní byla zří- zena, obdržela záhy sestru a to ve druhé srb- ské tiskárně, která v 16. století zřízena byla ve Skadru. Nikoli turecké panství připravilo Skader o srbský charakter, nýbrž divoke arnautské kmeny, kterým se zdařilo srbský element ve Skadru vyhubit. Nejdůle- žitější jsou však politické okolností které nutí Černou Horu, aby trvala na državě Skadru. Skader dominuje úrodnému krajív jihozápadním Černohorsku a také krajínám, které jsou pro Černou Horu životní otáz- kou. Černá Hora nemůže se tudiž trestu smrti, který evropská diplomacie nad stá- tem vyřkla, dobrovolně podvolit. Methoda evropské diplomacie, která postupuje tako- vým způsobem proti Černé Hoře, jako by i šlo o dívoký národ v Africe, stroskotala navůlimalého státu, který je si vědom že bojuje nejen pro velké národní, nýbrž také kulturní účely. (Víz poslední zprávy.)
Skader Cetyně Zeta Afrika
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Selhalo.
19 article
Jaké zuby dělal si „Čas“ na výsledek sjezdu širšího výkonného výboru národní strany svobodo- myslné, bylo vidět včera, když zvučně sklaply a — nic v nich nezbylo, jak sám konstatuje ve zvlášt- ním článku: „Usnesení mladočeského sjezdu“. Kam mířil zálusk orgánu prof. Masaryka, doznává svými narážkami na soud, na žalovaného, na kacíře, ale při nejlepší vůli nemůže nic jiného zjistiti, než nej- dokonalejší soulad, jemuž nevytýká nic jiného, leč právě naprostou jeho bezvadnost. Je mu z toho strašně kyselo, až do nepokryté mrzutosti, a po- něvadž mu ze zálusku zbyly sliny, udává aspoň ty. Nestalo se mu po vůli, důvěrnický sjezd naší stra- ny ukázal jenom správnost názoru v našem listu obhájeného, že „spormé názory o politické taktice mají se podle organisačních řádů strany řešiti ve sborech k tomu příslušných“. Toť vše a upřímná lí- tost „Času“ z toho je novým svědectvím, jaké do- brodiní by se dobrým přátelům strany prokazo-
profesor Masaryk národní strana svoboda
20 article
V drobném prodejla ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za l h Ve fliálkách na venkově ranní čiste večerní Ineeráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijtmá administrace v Marianské ul., l Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a sxpedlne „Národních Listů“ Rukopisy se nevraceit
21 article
valo, kdyby byl pravdou opak naší these o orga- nisačních řádech strany. Jazyková eázka veřejných telefonických automatů. Německému tísku v Praze nebyly vhod ná- pisy, umístěné na telefonických automatech praž- ských, a německý ústřední Verein poštovních, te- legrafních a telefonních interesentů v Čechách za- kročil u poštovního ředitelství v Praze a učinil mu rozklady o pořadí nápisů těch. Těchto dnů dostalo se mu se strany interpelovaného ředitelství objas- nění v ten smysl, že „poštovní správě nepřísluší žádný vliv na jazykové označení telefonických automatů, pokud se nenacházejí v poštovní budo- vě, a že soukromá společnost, která tyto automaty postavila, jest ve volbě nápisů na nich naprost svéprávna. K potěše kverulantů dodává pak ředitelství, že telefonické automaty v pražské po- štovní budově jsou ovšem opatřeny nápisy v obou zemských jazycích.“ Uvidí se nyní, zdali telefonní interesenti výhradně německého jazyka poznají te- lefonický automat i přes stěžované jeho nápisy, anebo poběhnou až na automat v poštovní budově. aby na něm telefonovali česky svým z 99 procent českým komitentům.
Praha Čechy
22 article
Redakční tajemství. Jak známo, trvá redaktor „Ducha Času“ v Mor. Ostravě Prokeš, vyslýchaný v procesu proí Judy proli olomouckému „Našinci“ jako svědek na bezpodmínečnému odmítání jakékoli výpovědi o autorství článků, v jeho časopise uveřejněných. Po dvakráte stižen byl pořádkovou pokutou. Po třetí vyslýchán, odmitl znova, a lu vyšetřující soud- ce prohlásil, že už pokutou nezakročí, ale že zašle spisy radní komoře krajského soudu olomouckého se žádosti za sdělení dalšího postupu. Redaktor Prokeš jest odhodlán nevypovídati, děj se co děi. Německé učitelstvo o úpravě platů. Radikální resoluce německých učitelských spolků začínají v „Bohemii“ plniti sloupce, důkaz to systemalicky pracujícího resolučního aparátu. Ale ne všechny hodí se do krámu k tomu účelu, k jakému jsou v jeho výkladu vystaveny. Aspoň u- snesení ústecko-chabařovického Lehrervereinu po- zoruhodně vyjímá se v proudu bezmezného rozhoř- čení, jež vedení organisace německého učitelstva dává nyní šmahem vyslovovati českým a velko- statkářským skupinám, ačkoli si počíná ovšem vel- mi radikálně. Protestní resoluce tato žádá, aby sněm království Českého ihned rozpuštěn a novž volby bezodkladně vypsány byly, poněvadž prý jednání o vyrovnání dlužno pokládati za naproslo ztroskotané. Je prý tudíž naprosto bezúčelno dal- ším děláním dluhů břemena země ještě zvyšovati, k ještě větší škodě nejen učitele, školy, nýbrž i
Prokeš Juda Morava Ostrava Bohemia
23 article
poplatnictva. Ústecko-chabařovický učitelský Ver- ein projevuje však dále přesvědčení, že nutno přímo frivolním označiti jednání jed- notlivých poslanců, kteříjiž zase při- pravují náladu proti malému finanč- nímu plánu, případně proti údělům jím zamýšleným, neboť úděly tyto mají pro- spěti zadluženým zemím a jich malým poplatní- kům.“ A na konec prohlašují ústecko-chabařovšti učitelé „Učitelstvo vyhražuje si u pří- ležitosti nových voleb přímět poslan- ce k tomu, aby složili číselně jasné účty škod. z obstrukce plynoucích pro lid, zvláště pro stavy produktivní,a učiní od toho své jednání při nových volbách odvislý m. Tato píseň se zpívá jinou notou, než jakou posl. Legler německému učitelstvu z Liberce předzpě- vuje. Zbytečná německá škola v Třemošné. Na včerejší schůzi německé sekce zemské škol- ní rady byla projednávána žádost obce Třemošné u Plzně, aby tamní německá trojtřídka byla změ- něna v jednotřídní. K návrhu posl. Schreitera bylo usneseno vyčkati tří let a teprve potom o žádané změně uvažovati. „Prager Tagblatt“ nadepsal tuto zprávu sentimentálním nadpisem „Boj proti něme- cké škole“, a zatím tato německá škola nemá ani tolik dětí, co je skutečných Němců v místě, a ty, co má, jsou z největší částí českého původu.
Schreiter Prager Němec Liberec Třemošná Plzeň
24 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
25 article Nezdar Berchtoldovy politíky.
Nezdar Berchtoldovy politíky. Albanské dobrodružství Essada-paše za- vdalo „Zeitu“ podnět k velice nepříznivé kri- tice Berchtoldovy balkánské politiky. Hrabě Berchtold dával po šest měsíců svými orgány hlásati do světa, že Srbové a Černohorci jsou úhlavní nepřátelé Albanců a že by tedy bylo
Berchtoldův Berchtold Srba Essada
26 article Václav Hladík.
Václav Hladík. Na sklonu osmdesátých let odbýval se literárním odboru Umělecké besedy recitační večer, který jistou měrou symbolisoval vztah našich obou tehdejších literárních generací Umělecká beseda dotud byla výlučným vlast- nictvím staršího pokolení. Onoho večera vtrhla tam mládež. Vrchlický předsedal a po jeho boku usedlo několik jemu blízkých. Čím dál od čela zasedacího stolu, tím mladší lidé: mladí básníci, mladí kritikové, mladí prosatéři . . Vilém Mrštík, prý ve fraku a bílých ruka- vičkách, usedl vedle Vrchlického a s celou vervou svého temperamentu předčítal prácí, kterou „mladí“ uchystalí jako výbušný granát na tábor „starých“. Byla to črta jednoho z nej- mladších, toho, jehož ztráty dnes želíme: Vá- clava Hladíka. Naturalistický obrázek praž- ského ovzduší, namalovaný barvami, jichž bru- talita odstrašovala a vyhořčovala horní dí stolu, naplňovala však nadšením díl dolní. Se zanícením pravověrného naturalisty vstoupil mladičký Hladík do literatury. Studo- vat život. bylo heslem jemu jako tolika jiným. A životem rozumělo se velké město v složité mnohosti svých různých společenských vrstev. Z vlastního názoru znala se doat obstojně po- vaha středních tříd pražské společnosti. Ale literární cíle nutily postoupit hloub i výš na společenském žebříku, jednak ke spodině vel- koměstského živlu, jednak k jeho vybranějším výjimečnějším vrstvám. A tak hned v prvých dvou Hladíkových kni ách Z lepší společ- nosti (z roku 1892) a Z Pražské ho ovzduší (z roku 1894), k nimž možno při- řadit i román Třetí láska (z roku 1895)
Hladík Vrchlický Mrštík Hladíkův třetí láska
27 article
zračí se úsilí zasadit obraz velkého města do rámce co možno nejširšího. Postavy z různých tříd se tu mihají v pestré směsící: komptotry obchodních firem, rodinné zátiší bohatého fi- nančníka, výhled do nuzně upraveného so- chařského atelieru nebo do plesového sálu, šu- mícího masopustním veselím. Ale z těchto drobných povídek, kter nám dnes svým naturalismem připadají anti- kvovanými, vyzírá dvojí Hladikova láska, jíž pro celý život zůstal věren: jsou to Praha a žena. Hladík zadíval se na Prahu opojeným zrakem; zprvu chtěl ji pouze popisovat, kre- slit, později však — jako mnohý z hrdinů auto- ra, jenž měl na něho, vedle Maupassanta, nej- větší vliv, totiž Balzaca — stával nad velko- městem s touhou dobýt je a zmocnit se ho Praha jevila se mu jako velký příboj sil, zá- jmů a popudů; rozuměl vždy spíše jejímu vněj- šímu životu než vnitřnímu, utajenému do osa- mělých pracoven těch, kdo spolubudují my- šlenkový vzrůst národa. Podobně má se to u něho se ženou: hned v jeho prvních pracích shledáš se s ženskou bytůstkou, elegantní, ko- ketní, oblečenou se vkusem stále vybranějším. útočící na mužskou vášeň tisícerým svodem svého smyslného kouzla. Ale tato žena je stvo- řením, vždy a stále žijícím jen svým vztahem k mužské touze; jednou muže zotročuje, po druhé je jím sama zotročována. Nikdy však a já to neříkám jako výtku, nýbrž jen proto, abych karakterisoval danou skutečnost — nedpoutaly Hladíkův zájem vnitřní, mravní kríse ženské duše. Těm zůstal pro vždy vzdálen. Takové bylo v hrubých rysech první ob- dobí jeho literární tvorby. Zatím, v druhé po- lovíně devadesátých let, udály se v jeho ži- votě důležité změny. Byla to, myslím, jeho nejšťastnější doba, doba, v níž se i vnějším
Hladík Maupassant Balzac Hladíkův Praha Hladikův láska
28 article
rázem svých životních podmínek nejvíce při- blížil představě, kterou si vytvořil o svém uměleckém i praktickém snažení. Roku 1899 přešla do jeho rukou redakce „Lumír a“ a tím zároveň otevřely se sloupce této revue mladým a nejmladším. Nový redaktor neudr- žel, bohužel, celý okruh spolupracovníků,s námiž do „Lumíra“ vstupoval, ale i tak do- vedl kolem sebe soustřediti řadu svěžích sil a poskylnouti jim pole volného rozvoje. Nebot Hladík byl velmi sympatickým redaktorem. Ne, že by ho vedení listu přípravovalo o noční spánek (pedantství nevězelo nikterak v jeho povaze): byl však svrchovaně liberální ve vý- běru přispívatelů, neohlížel se ani na frakce, ani na tábory a pak, jako již celá jeho bytost nesla se rušným tempem, dodával listu hyb- nosti a živosti. Za osm let jeho redak torství stal se „Lumír“ cennou sbírkou prací mladé literární generace.
Nebot Hladík Lumír
29 article
V týž čas spadá 1 jiná jeho činnost. Hla- dík, tehdy již člen redakce t. l., odjíždíval do Paříže, stýkal se tam s celou řadou osobností vlivných ať již politicky či umělecky, usiloval velmi horlivě o poznání a sblížení česko-fran- couzské, psal odtamtud „Národním Li- stům“ nejednu rušnou a barvitou causerii. Býval vítaným hostem u slavného historika Sorela i v rodině p. René Henryho, dochází- val k pp. L. Légerovi, Deschanelovi, Bourge- tovi, Loliéeovům, C. Caireovi a j. Jiní, lépe informovaní než já, ocení jednou ovoce těchto styků a šíře se budou obírati faktem, který zde prostě konstatují: že Hladíkovy pařížské styky, z počátku kotvící v kruzích pravice. ve straně nationalistické, rozšířily se v po- zdějších letech také o vztahy k osobnostem z levého křídla politické Francie. Tolik mohu však z vlastní zkušenosti potvrditi, že tyto zájezdy do Paříže působily hlubokým a zd- rodňujícím vlivem na Hladíka-románopisce Myslím, že předem tam učil se jemným analy- sám svých dobrodruhů lásky a že odtamtuc přinášel si zájem o politické a průmyslové otázky, které hrají tak důležitou úlohu v jeho pozdějších románech.
Hla Sorel René Henry L Léger Deschanel Bourge Loliéeov Hladíkův Hladík Paříž
30 article
Kniha drobných pros Ze samot a z společnosti (z roku 1899) vznikla jižv této nové periodě Hladíkovy tvorby. Ale je- jím nejpodstatnějším plodem je románek Trest (z r. 1901). Mám velmi rád toto drob- né dílo, které je svého druhu dílem mistrov- ským. Styl stal se tu tak pružným a barvi- tým, jako snad v žádné ani z předchozích ani z pozdějších prací. S lehkou gracií vyvíjí se scena za scenou, vše neseno je prudkým ží- votním tepem. Zde také poprvé pokusil se Hladík o to, zachytit moderní erotickou tra- giku a nutno přiznat, že pokus neminul se zdarem. Postavil proti sobě ženu a muže bytostném zápase o vítězství. A na této dvo- jici ukazuje podvratnou a rozvratnou mo ženinu, její živelnou touhu zničit muže příliš oddaného jejímu rafinovanému svodu. Jedině ten, který se dává milovat, sám však nemi- luje, vítězí nad ženou, která — tak aspoň se Hladíkovi zdálo — zůstává věrna toliko pod karabáčem. Tento typ pokořeného mužství vítězného ženství opakuje se v románě Vá- šeň a síla (z r. 1902), v rámci sice širším. ale barvami ne tak svitivými. Za nedlouho však prohloubil Hladík toto pojetí lásky a to způsobem velmi zajímavým. V dalších svých románech pokusil se totiž vy- tvořiti muže i ženy, kteří, nepřestávajíce žít eroticky, zlomili podvratnou sílu lásky, ja- kousi filosofií síly. Zbavit se veškeré senti- mentality a přes všechny erotické krise žít intensivním, činným životem — toť meta těchto nových typů. Tuším, že nová Hladíkova koncepco nevzníkla bez ovlivnění literární- ho. Nutno však přiznat, že měrou daleko větší je plodem vnitřních jeho zápasů, že jí řešil si člověk, kterému hrozil osud malíře Buriana z románu Trest, na svůj vrub pro- blém lásky. Lze diskutovat o způsobu, jakým si jej rozřešil. Nelze mu však upřít zásluhy hrdinného úsilí.
Hladíkův Hladík Burian
31 article
Vzpomenutá „filosofie síly“ je osou tří románů: Evžena Voldana (z r. 1905; byl přeložen do ruštiny). Vlnobití (z r. 1908) a Dobyvatelů (z r. 1910). Spolu s odliš- nou myšlenkovou náplní mění se, na rozdíl od dřívějších prací, i dějové prostředí. Přes- něji řečeno: nemění se ani tak příliš, ale obo- hacuje se a diferencuje. Politický, finanční a žurnalistický svět je tu vymalován širokými tahy štětce. V poslední ze jmenovaných knih, v Dobyvatelích, opustil Hladík Prahu zvolil si za dějiště Paříž. Do těchto prací vložil Hladík své my- šlenkové postuláty. Ale právě v posledních letech tříští se jeho osobnost ve dvé: vedle apoštola síly hlásí se ke slovu ironik a kou- savý skeptik, který doprovází vtipem, jednou břitkým, podruhé poněkud otupeným, kome- dii života. Leckdy je umělecký účin porušen příliš patrnou snahou zabavit čtenáře lehkými anekdotkami. Jindy však vyhrotil Hladík své příběhy ostrou pointou společenské satiry. Sem náleží kniha Barevné skizzya malé povídky (z r. 1906). Valentino- vy ženy (z r. 1906) a Artušovy po- vídky. Z Hladíkova díla třeba ještě uvésti dvé dramat: Nový život (z r. 1897) a Závr at (z r. 1903) a knihu O současné Francii (z r. 1908), vzniknuvší z feuílletonů otištěných v „Národních Listech“, O. T.
Voldan Hladík Artušův Hladíkův Praha Paříž Závr at kniha O současný Francie