3
masthead
11. srpna 1909.
5
article
jako vyučování polským jazykem na některých
školách, práva užívati jazyka polského př
obecních úřadech venkovských i práva na ru-
sko-polský text notářských listin. Na všech ško-
lách vyučovati se bude rusky, k neruským di
vadelním představením bude třeba svolení ge
nerálního gubernátora, bez jehož svolení ne
budou se směti Poláci v nové gubernii usaditi.
a nebudou směti nabývati půdy z majetku ru
ského ani z majetku státního.
Uvádi dále, že království polské nepřestalo
existovati, ani oktrojovaným organickým statu-
tem Mikuláše I. r. 1832 nebylo úplně přivtěleno
k Rusku a ještě car Alexandr II. r. 1878 zn-
ručil integritu království polského. Provedením
projektu porušilo by se také territoriální rozdě-
lení, stanovené kongresem vídeňským, a tu by
mohlo Prusko vystoupiti s požadavkem, aby na-
stal návrat ke stavu z roku 1795. Zmiňuje se
o snahách Pruska, směřujících k nabytí zema
polských o pronikání německého živlu i dřívěj-
ších pokusech ruských o rozdělení království
polského a vybízí Francouze, aby na své spo-
jence ruské ve prospěch svých polských přáte
vystoupili proti projektu.
Projevuje důvěru v konečné vítězství hu-
manity v otázce rovnoprávnosti všech národů
a uvádí na konec výrok Denisův: „Polsko bude
svobodné nebo nebude Ruska“ i- úryvek z do-
pisu Henryka Sienkiewicze, jenž píše: Na ne-
štěstí ruská vláda, která se druhdy za Kateřiny
dělila s Němci o nejčistši krev slovanskou, jeví
ochotu, z bázně nebo chtivosti pracovati také
nyní pro krále pruského.
Polák
Francouz
Denisův
Sienkiewicz
Kateřina
Němec
Rusko
Prusko
Polsko
6
article
Sociální demokracie a svobodomyslné strany.
Kaciř a stoupenec evolučního směru prot
orthodoxně revolučním tendencím sociálně-demo
kratické etrkve v Německu E. Bernstein uveřej-
ňuje v »Soz. Monatshefte« článek, v němž se
vyslovuje pro součinnost svobodomyslných stran
se sociálními demokraty, ovšem v jistých me-
zích. Mezi jiným píše:
Komu jest nejvyšším cílem, vylévati si hněv
na svobodomyslných, ať si to dělá do libosti
Může býti v Berlině a jiných velkých městech
jist potleskem velkých lidových schůzí. Ale ne-
musí pak na mně žádati, abych jej pokládal za
politika, jemuž jde vážně o volební reformu
v Prusku, která by sla na kůži panství konser-
vativen.
Uvádí dále, že problemem politiky v Prusku
jest utvořiti takový poměr mezi svobodomyslnými
stranami a sociální demokracií, jenž by umožnil
soustředěný útok na pevnosti reskce, a praví;
Strany jsou sváděny dohroady dle okolností
buď společnými positivními nebo negativními
zájmy, totiž buď společnými účely nebo spo-
lečnou nenávistí a obranou. Jako strana střed-
ního a malého měšťanstva má však svobodo-
myslná strana ve svých cilech velmi málo spo-
lečného s konservativci, naproti tomu právě
u nás v Prusku ještě mnohě se stranou děl-
niekou, sociální demokracif. Jakkoli ostré bývají
často boje mezi dělníky a oněmi živnostníky.
kteří tvoři jádro svobodomršlných řad, uvykli
jsme jim dnes dosti, než abychom očekávali
jejich odstranění od reakcionářsko-policejních
opatření a že ještě nestojíme před »červenou
revoluei«, vi také svobodomyslný maloměšťák.
Na konec dovozuje Bernstein, že násled-
kem změny politické konstelace po odehodu
Bülowa naslane nové sdružování a tu nebylo by
dobře ponechati vývoj náhodě.
E Bernstein
Prusek
Bernstein
Bülow
Německo
Berlín
Prusko
7
article
žlo
Válka v Marokku.
Podle zpráv madridských listů chystají se
rozhodující operace u Melilly. V Sasedo Yslenu
konalo se 8. t. m. shromáždění kabylských
náčelniků, v němž bylo rozhodnuto očeká-
vati příchod větších posil a pak teprve zahájiti
opět útoky na Melillu. Též Španělové očekávajl
poslední posily, aby podnikli nový útok. Ze San
Sebastiana se oznamuje, že infanti Ruine r
Filip, jakož i Jules Bourbonský a vévoda
de Montpeusier odeberou se jako dobro-
volníci do Melilly. Rozhodnuti vlády, zavést
všeobecnou brannou povinnost, učinilo dobrý do-
jem. Uprostřed tohoto měsíce očekává se vše-
obecný postup Španělů proti Kabylům,
K situaci v Persii
Dle zpráv z Teheranu poukazuje vláda na
to, že Zill es Sultan nebyl vyzván, aby se vrátil
do Persie. Vláda soudí, že se pokusí strhnout
na sehe vladařství a proto mu nedovolila usaditi
se v Teheraně. Žádala 500.000 tomanů jak
rukojemství a vykázala mu za prozatímní sídlo
Rachmadabad, nedaleko Reštu.
Popravy vysokých duchovních působí v lidu
rozčilení. Mezí Sipahdarem a některými deputa-
cemi vznikl rozpor v názorech. Praví se, že
přátelé Zill es Sultana mu radili, aby nechodi
do Teheranu, poněvadž Bachtiarové jsou od
hodláni pomstiti se za vraždu jednoho svého
náčelníka a Zill es Sultana usmrtiti.
Konečný výsledek voleb do parlamentu lze
očekávati koncem tohoto týdne. Komise jsou
zaměstnány tříděním volebních lístků. Nejvysší
duchovenstvo teheranské předsedá v komisích
Španěl
Filip
Jules
Montpeusier
Kabyl
Zill
Sultan
Maroko
Melilla
Persie
Sana Sebastián
8
article
Situace ve Španělsku.
Situace ve Španělsku.
Při bouřích španělských obrátil se hněv
lidu ponejvíce proti klášterům. Španělsko trpl
brozně rejdy těchto klerikálních hnizd. Ná-
sledkem posledních událostí zabýval se tisk zá-
ležitostí španělských klášterů a bylo konstato-
váno, že počet řádů, působicích ve Španělsku,
je v přímém odporu s konkordátem, uzavřeným
r. 1851 mezi papežem Piem IX. a královnou
Isabellou. Po zdolání karlistického povstání roku
1836 bylo nařízeno zrušení všech klásterů,
jichž jmění stát skonfiskoval. Nerada se podro-
bila bigotní královna regentka Marie Kristina
těmto podminkám a její dcera královna Isabella
uzavřela zmíněný konkordát. Podle tohoto měly
býti ve Španělsku trpěny jen tři řády mniš
ské, ale klerikálové vykořistiti přízně královny
Isabelly, jež podporovala vzrůst klášterů. Nyní
nalezá se ve Španělsku místo 3 řádů povole-
ných ve smyslu konkordátu 40 řádů s 60.000
čieny.
Madridský list »El Universo« vyslovuje obavy
před francouzským obklopením. Francauzské
panství v Marokku bylo by pro Španělsko n ei
větším neštěstím. Francie na severu.
Francie na jihu a uprostřed malé Španělsko
s menšími prostředky nežli jeho mocný soused.
to by znamenalo konec Španělska, jeho podro-
bení se franeouzskému vlivu, nebo spíše fran-
couzskému protektorátu.
IX
Isabella
Marie
Kristin
Španělsko
Maroko
Francie
El Universo
královna
9
article
Kdyby měl nastati takový případ, Anglie,
jež ponechává dosud Francii volnou ruku
v Marokku, domáhala by se territoriálních
kompensaci na našich pobřežích. Kdyby Španěl-
sko mělo dosti moci, nesmělo by nejen trpěti.
aby Francie se zmocnila kousku země v Ma-
rokku, ale musilo by ji vyhnati i z Alžíru!«
Ovšem tento přenáhlený projev je ojedi
nělý ve španělském tisku.
O dnech vzpoury v Barceloně s
oznamuje, že za bouri bylo zapáleno 65
kostelů a 31 klášterů. Farář v kostele
San Pedro de Paulet nezemřel smrti mučedni-
ckou, jak se tvrdilo, ale zadusil se dýmem
požáru. Celkem bylo zřízeno 130 barikád.
V městě je nyní 12.000 vojáků. Vojsko koná
hlídky a obsadilo veřejné budovy, jakož i klá-
štery a kostely.
Z Madridu se oznamuje, že stálé ne-
příznivé zprávy z Melilly rozechvívají mysl
obyvatelstva a nespokojenci hodlají uspořádat
všeobecnou stávku. Přes podráždění
lidu neudávají se větší výtržnosti při odjezdu
vojska do Afriky. Dopisovatelé cizozemských
listů, podniknuvší cesty do vnitř země, ujišťují.
že politická situace je pro nynější vládu na-
nejvýše nepříznivá a že líd skoro všude jest
roztrpčen proti monarchii.
Španěl
Anglie
Francie
Maroko
Ma
Alžír
Barcelona
Madrid
Melilla
Afrika
Sana Pedro jít Paulet
10
article
Obyvatelstvo je proniknuto přesvědčením,
že vláda nemá práva hnáti Španěly do války
vedeně v zájmu skupiny kapitalistů a vše-
obecně se věří, že nynější výprava bude miti
právě tak nešťastný výsledek jako válka n
Kubě. Zároveň se vzmáhá odpor proti kněžstvu.
podporujícímu zpátečnický kabinet Maurův. Lehce
se dá vyvrátiti tvrzení vlády, že povstání bylo
anarchistického rázu. Nespokojenost je ve všech
kruzích, i v takových, jež jsou daleko o
ansrchistů. Není vyloučeno nové hnutí lidu
jsou-li naděje karlistů marné, jsou tím oprávně
nější chance republikánů.
Zpravodaj »New York Heraldu« měl roz-
mluvu s ministerským předsedou Maurou, který
pravi!: Z 9000 obel španělského poloostrova
vypukl jen asi ve 40 obeích více méně zřejmý
odpor proti králi. Teprve od pěti dnů jsou při-
praveny posily pro generšla Marinu a budou
hned odeslány do Melilly. Vedení války v Africe
je obtížné, na mužstvo se kladou ohromné poža
davky v bojí s Kabyly, ale dosud nikdo ne-
otálel učiniti svou povinnost. Musíme míti zá-
ruky za bezpečnost života a majetku v obvodu
našeho afrického vlivu. Poněvadž sultán maro-
cký sám jich, bohužel, nemůže poskytnouti,
musíme si je sami vybojovati.
Španěl
Maurův
Maura
Kabyl
Kuba
New York Herald
Melilla
Afrika
11
article
Krise v anglickém ministerstvu.
(Pův. dopis »Nár Listů-.)
Z Londýna, 7. srpna.
Kabinet prodělává krisi vnitřní, mnohen
vážnější než se soudí. Není žádným tajemstvím
že již dávno krajní a qunsi-socialistická frakee
ministerstva bojuje více mene otevrene a všem
prostředky proti staroliberálům, kteří represen
tují liberální tradici přímou, čestnou, reformní,
ale nikoli revoluční.
Na jedné straně Winston Churchill, muž
bezohledný, jenž byl příčinou svárů ve všech
stranách, k nimž kdy náležel a Lloyd George-
politický povýšenec, nonconformista, jenž zůsta
methodistou i když se dostal do vysoké společ-
nosti, v neděli přadscdá s vroucnosti nábožen
ským shromážděním ve školách a velmi se zlobi
na vévody a pairy, že zdědili své tituly a pan-
ství, kdežto on, Lloyd George, musil se sám
z malých počátků propracovati, na druhé straně
pak jest ministerský předseda Asquith, sám
rovněž nepatrného původu, syn švédského sou-
kenníka, jenž zůstal prostým, usmívavým a bez
zášti po celý dlouhý život, plný bojů a na ni-
koho se nehorší, že si musil dobýti první místo
svou prací, zásluhami a talentem. Vedle něho
sir Edvard Grey, snad jeho nejlepší přítel v poli-
tiekém světě, státník otovřený, prost veškere
ctižádostí, jenž málokdy dává své slovo, ale
vždyeky je dodrží, zosobnění pravých liberálních
zásad.
Winston Churchill
Lloyd George
Asquith
Londýn
Edvard Grey
12
article
K této zdravé straně v kabinetu sluší při-
čítati ještě ministra vojenství Haldana, jednoho
z největších duchů současné Anglie, Me Kennu,
prvního civilního lorda admirality, lorda Crewe,
jehož nestrannost a takt čini divy v ministerstvu
osad a konečně Johna Burnsa, bývalého dělníka.
vůdce socialistů, stávkáře, někdejšího revolucio-
náře, který jest dnes nejkonservativnějším mezi
liberály a nejméně socialistickým ze členů ka-
binetu, pročež jej labour party z duše nenávidí.
Po několik měsíců již baví se krajní frakee
kabinetu tím, že působí vážným živlům v mini-
sterstvu rozpaky.
Winston Churchill a Lloyd George pokou
šeli se nějakou dobu hráti si na přivržence ma
lého loďstva, ale záhy poznali nebezpečí, jaké
by v tom tkvělo pro jejich politickou budou
enost vzhledem ke smýšlení převážné většiny
obyvatelstva v zemi. Přestali tedy překážeti
Asquithovi v čistě imperialistické a vlastene-
cké akci, ale náhodou jim nový rozpočet po-
skytl opět příležitost stříleti otrávenými šípy na
své liberální kolegy.
Asquith, ač úplně schvaluje hlavní zásady
rozpočtu, ponechal přece, jak se děje vždycky.
zodpovědnost za všechny detaily kaneléři po
kladu. Jsem jist, že ministerský předseda po-
hlíží na jednotlivá opatření rozpočtu, směřující
proti majetku pozemkovému, především jen jako
na fiskální prostředky a nikoli jako na akci ve
směru socialistickém. Stojí před trapným dilem-
matem. Aby sehnal potřebné obnosy pro obranu
země, musí buď uvaliti nové daně, nebo sáhnou
ti k ochranářství, které jest se stanoviska an-
glického jedině opatřením fiskálním, majícím
za účel naplniti pokladny státní a nikoli, jako
na příklad ve Francii, pouhou podporou země-
dělství, obchodu a průmyslu.
Haldan
Crew
Burnsa
Winston Churchill
Lloyd George
Asquith
Anglie
Francie
I Kenn
13
article
Asquith, přesvědčený přivrženec svobod
ného obchodu, mohl se tedy rozhodnouti jen pro
první řešení a byl nucen uvaliti nové daně. Cel
kový materiál rozpočtu není však tak elastický.
jak by si ministr financi snad přál a tu musi
ministerský předseda schváliti některá opatření.
jež mu vsugueroval Lloyd George, nyní intimnt
přítel Winstona Churchilla. Nikdo nebráni s
více v soukromí i v životě veřejném domněnce
že by byl přivržencem socialistických názorů
jako Asquith. Stačí slyšeti jeho řeči, jimiž vy-
světloval rozpočet a daně, uvalené na pozem-
kový majetek, aby byla patrna jeho dobrá vůle.
Jeho fiskální opatření nejsou tedy výsledkem ně-
jakého socialistického systému nebo všeobecn
theorie majetkové, jsou to pouze prostředky.
bez nichž se neobejdou ani konservativci, až
se opět dostanou k moci. Proto bylo pro něj vel-
kým a netajeně nemilým překvapením, když sly-
šel poslední výroky Lloyda George a Winstona
Churchilla, kteří se minulý týden ujali slova.
aby prudce a opravdu demagogicky útočili na
sněmovnu lordů, pozemkový majetek a v jistém
smyslu na majetek vůbec.
Lloyd George, jenž jest v podstatě mal -
městským politikem a neuvědomuje si, jak se
zdá, význam slov, pronesených kaneléřem po-
kladu, uznal také za dobré útočiti hrubě na
lorda Curzona a odsuzovatí jeho politiku v In-
dii způsobem málo šetrným. Lloyd George pa-
trně zapomíná, že jeho prohlášení roznese te
legraf po celé říši britské a že Indové budou je
vykládati ve smyslu málo příznivém britskému
prestiži.
Asquith
Lloyd George
Winston Churchill
Curzon
Ina
14
article
Zároveň Lloyd George a Winston Churchil
hlásajíce křížovou výpravu proti majitelům po-
zemků a vydávajice je slovy, hodnými socialisti-
ckých řečníků, na pospas veřejnosti, uváděj
do velmi choulostivého postavení sira Edvardu
Greye, Haldana i Asquitha.
V liberálních kruzích se praví, že Winston
Churchill a Lloyd George neskrývají nikterak
svůj úmysl, způsobiti za krátko rozluku, jež by
měla za záminku čistě demokratické a socialisti
cké smýšlení jedné části liberální strany. Tito
dva mladí ministři málo se starají o to, že je-
jich strana bude poražena nebo zdecimována
v příštích všeohecných volbách, jsou připraven
vzdáti se nyní moci, neboť za deset let budou
ještě mladí a vrátí se, jak aspoň doufají, jako
absolutní vůdcové liberálně-socialistické strany
kterou již počínají kolem sebe seskupovati. De-
set let není dlouhá doba pro muže 35letého, ale
příliš dlouhá pro politika, jenž se blíží k šede
sátce.
Naproti tomu je známo, že sir Edward Grey
již energicky projevil svou nespokojenost s řeči
kterou nedávno pronesl Churchill v Edinburku
Necha bez odvety vyzývavě socialistická prohlá
šení, jež učinil Lloyd George v pátek v Lime
house? Přiští schůze kabinetu bude zajiste
bouřlivá. Sir Edward Grey není mužem, jenž by
obětoval své politické přesvědčení, aby se udržel
při moci a setrval ve vládě, jejiž členové hlá-
sají expropriační socialismus.
Budou krajní socialistické živly v kabinet
ještě jednou přivedeny k rozumu umírněnou
většinou? Tato otázka musí se brzy rozhodnouti
J. Goudurier.
Lloyd George
Winston Churchil
Grey
Haldan
Asquith
Winston Churchill
Churchill
J Goudurier
Edinburk
15
article
Česká výprava v Krakově.
Česká výprava v Krakově.
Č. Z Krakova, 10. srpna. (Telegram „Národníci
Listů“ od zvl. zpravodaje.) Dnešní dopoledne věno-
váno býlo poctám polských velikánů. Výprava česk
se slarosiou diem. Grošem v čelo odebrala se nei
dříve ku pamětní desce Kosěuškově, kde týž druhdy
jako diktátor přísahal věrnost národu polskému. p
vřelých slovech dra. Groše provořána památce jeho
„Sláva“. Ohromné zástupy lidu polského provázely
tento akt piety bouřlivým jásotem
Potom odebrala se výprava ku pomníku básníka
Adama Mickiewicze, kde položen velíký nádherny
věnec se slovanskými stuhami a věnováním. Zde
opětně o významu básníka pro národ polský a lite-
raturu slovanskou promluvil starosta“ dr. Groš, načea
i zde provolána památce Micklewiczově „Sláva“
Ve třech skupinůch, provázených ochotnými ho
stifeli polskými, odebrala se výprava ku prohlidce
památností města.
O polednách uspořádán byl na počest české vy
pravy skvělý raut při němž prosloveny nadšené řei
a touženo po shodě česko-polské. Vedle sťarosty dra
Lea, poslance Doboszynského a posl. dra. Buliny
který svými vhodnými citáty z Mickiewieze pohinu
Poláky až k slzám, ujal se slova starosta města
Prahy dr. K. Groš a promluvil takto:
„Již včera večer, kdy spatřili jsme nejkrásnějš
a nejdůstojnější pomník, který kdy postavila vdeč
nost národa milovanému vůdci — památnou mohyl
Koščiuškovu — budovanou heslem „Kdo walezylza
ojezysta ziumi, niech z zlemi ma pomník“, zaplesal
srdce naše radostí nad bratrským shledáním, radosti
která stcupala, když zřeli jsme, jak nadšeně jste ná
přijali a celým městem vítali.
Když dnes ráno probouzely nás s věže Míarian-
ského chrámu vaše krásné středověké hejnaly, hned
zmocnil se duši našich blahý pocit vědomí, že jsme
mezi svými, mezi bratry, že nalezli jsme zde srdce
v pravdě bratrská.
Národník
Groš
Mickiewicz
doktor
Lea
Doboszynský
K Groš
Krakov
Praha
Koščiuškovo
16
article
Když během dopoledne prohliželi jsme vaše mě-
sto, vaše vzácné památnosti, poznávali jsme znovu
znovu, jak nám toho tolik jest podobného, tolik spo-
lečného a jak jsme si nejbližším bratrským národem
srdcem i duchem.
Jaká to řada krásných vzpomínek, jež ubírá se
naší mysli, když jsme zde s vámi v krásném va-
šem městěl
Vzpomínám jen vynikajících krás a uměleck ých
staveb přečetných kostclů, které právem získaly mě-
stu vašemu název parva Roma, podobně jako naš
matičce Praze název stověžatá.
S hrdostí vzhlížíte vy na svůj královský Wawel
nad posvatnou Vislou, Vandinou Vodou, s něhož pra-
otcům vašim vládl statečný Krakus se spanilou Van-
dou, jako naší chloubou jest královský Vyšehrad
nad Vodou Libušinou, stříbropěnnou Vltavou, v němž
sídlil náš Krok s moudrou Libuší; s úctou a zbož-
nosti pohlížíte na svůj královský Wawel, který pře-
konal všechny nájezdy Mongolů, Švédů i Germánů,
aby obětavostí národa povznesl se k bývalé sv
slávě a pojal do svých prostor klenoty národa, jako
naše kathedrála svatovítská na královských Hrad-
čanech.
Co tíci mám o vašem památném rynku, o tom
svědku vaší slávy, ale, bohužel, i vašeho utrpení.
který jest vám tím, čím nám naše náměstí Staroměst-
ské, jež tak často bylo středem radostných výjevů
slovanského sbratření a na němž se odehrály i nej-
smutnější události naší historie.
Jak milým nám bylo, když na tomto krásném
korunovačním náměstí vašem s pomníkem velikého
vašeho světce Adama Mickiewicze vedle staroslavné
sukenice s poklady vašich nejslavnějších umělců.
zřeli jsme starobylý kostelík svého krajana svatéh
Rom
Voda
Libušin
Libuše
Mongol
Švéda
Germán
Mickiewicz
Praha
Wawel nad posvatný Visla
Vltava
Wawel
královský Vyšehrad nad Voda
královský Hrad
17
article
Vejtěcha, jejž s úctou zachováváte jako dávnou
památku styků našich praotců.
S ohdivem prohlédli jsme sobě vaše drahocenné
sbírky museí čartoryjských, čapských i museum ve-
likého vašeho Matejki — však nejsou to jen převzác-
né historické památky, jimiž nás vaše korunovační
město tak zaujalo, jsou to i vymoženosti nově doby.
osvětlení, vodovod, asfalfová dlažba, elektrická drá-
ha, stavíci Krakov do řady měst moderních, při
čemž nemohu opomenouti, bych se nezmínil o t
skvostné ozdobě, jakou jsou městu vašemu zelení
kypící Planty, tyto nádherné sady, obepínající celé
město jako vavřín.
A není město vaše jen snad městem slavné h
storie, nýbrž v pravdě i střediskem polské vědy
umění a literatury i ohniskem nejjasnějších a nej-
mohutnějších paprsků národního rozvoje v Polsku
Důkazem toho jest slavná vaše akademnie malí-
ská, akademie věd a zvláště staroslavná vaše univer
sita, jež jest dcerou našeho vysokého učení, na něma
byl národ polský jedním z národů universitních a
které bylo základem přímých a nejpřátelštějších sty
ků obou národů, kdy nebylo ještě samostatné univer-
sity polské.
Jsme šťastni, že jsme Krakov poznali, i přejeme
dalšímu rozvoji jeho všeho zdaru a volám: „Nechí
žije Krakov! Jeho moudré representaci a zasloužilé-
mu presidentovi sláva!
Krakov
Polsko
akademie věda
18
article
Mezi spoustou došlých telegramů a přípisů znač
nou pozornost vzbudil dopis nejvyššího zemského
maršálka král. českého prince Ferdinanda Lobkovice
v němž lituje, že nemohl se zúčastníti výpravy do
Polska a to tím více, jelikož vždy byl upřímným
zastancem dobody česko-polské.
Odpoledne věnováno bylo výletu a prohlídce
solných dolů ve Věličce.
Večer pak uspořádáno ku poctě české návštěvy
slavnostní představení, neobyčejně zdařilé. Po něm
v sále starého divadla vypraven městem skvělý raut
na němž se strany polské velmi nadšeně propago-
vána myšlenka shody česko-polské.
Včera byla výprava česká uvitána a slavnostně
přijata na radnici královského sídelního města Kra-
kova. Úřadující I. náměstek starosty dr. Antonín
Štych zaslal vicepresidentovi dru. J. Szarskému tente
pozdravný telegram:
„V den, kdy prvá hromadná výprava českéh
národa vstupuje na půdu staroslavného stoličnéh
města Krakova, posílám Vám jménem královského
hlavního města Prahy nejvroucnější bratrský po-
zdrav a děkuji z hloubí srdce za skvělé uvítání, jehož
se reprosentaci naší a celé výpravě české v metropol
chrabrého národa polského dostalo. Nechť vzkvětá
roste a mohutní královské stoličné město Krakov ke
cti a slávě drahě Polsky! Starostův úřadující námě
stek: Dr. Antonín Štych.“
Lobkovic
doktor
Štych
J Szarský
Polsko
Vělička
Krakov
Praha
19
article
Fošumavská výstava v Klatovech.
Fošumavská výstava v Klatovech.
Sjezd nčilelstva pešumavského, doporučený
z. ústř. spolkem, bude v Klatovech ve středu
ve čtvrtek, 18. a 19. srpna v tomto pořadu: Ve
středu v Mešťanské besedě přátelský večer na
uvítanou s produkcí hudebně-pěveckou. Spoluúčinkuje
slč. Špačkova, žačka operní školy Riedner Haus-
mannové v Praze a místní ochotníci. Ve čtvrtek
schůzka v 8 hodin ráno v besedě, prohlídka města
a jeho památností, v 10 hod. na výstavišti v sále
reslaurace Svobodovy zahájení rokovaci schůze
Z. Ú. J., přednáška p. uč. Petráska o 30letém trvání
uč. jednoty Amerling. Odpoledne volná prohlídka
výstavy. V pálek v 6.20 hod. ráno vlakem do Do-
mažlic, vycházka na Čerchov a Č. Kubici vedením
uč. jednoty »Budeč« v Domažlicích.
Rybáfský kurs v Klatovech, spojený s výstavkou
rybářskou, bude ve dnech 26. až 28. srpna pořádán
zadou zemědělakou pro král. české
Jedneta č. lesníků zemí koruny české sjede s
zde k III. valné hromadě na dny 14., 15. a 16. t. m
— Úřadnici č. spořitelen rovněž v oněch dnech.
R. K. Z.
špačkův
Svobodův
Petrásek
Amerling
Kubik
Klatovy
Praha
Čerchov
Budeč
Domažlice
Riedner Hausa
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kus nového obzoru německé politiky
otevřel právě veřejně v pražském týdenníku ně-
mecko-radikálním říšský poslanec Frant. Jesser.
zvolený na českém jihu na program německé
strany agrární. Není pochyby, že jeho dvě stat
v řečeném týdenníku zaslouží si určitého zájmu
V článku prvním připomenul posl. Jesser, že
německo-svobodomyslné strany ze všech zemí
sloučily se ve vídeňském parlamentě v jednotnou
organisaci se společným výkonným výborem,
ocitnuvše se v tísni a poznavše, že jednak
proti křesťanským sociál ům, jednak
proti sociálním demokratům musejí postavit
velkou protiváhu, aby neklesly v bez-
významnost. Jejich sdružení se osvědčilo, ale
objevilo se též, že nikoli strany proti sobě stoji,
mluvilo-li se o otázkách politické taktiky, nýbrž
osoby. Mnohdy příslušníci různých stran sice
souhlasili mezi sebou, ale nesouhlasili se svými
vlastními spolustranníky. Jednotu udržela pouze
národní myšlenka. Vůbec je zřejmo, že tvorba
stran je možna pouze na základě národním, na
základě národní ideje. Ale národní ideály se
mění — připomíná posl. Jesser — německý
ideál kdysi splýval s ideálem politické svobody
a ústavy; tehdy vládl státoprávně-politický na-
cionalismus, němectví a centralismus byly to-
tožny. Toto zbarvení však bylo pořád více při-
krýváno barvou černo-červeno-zlatou — zaznělo
heslo: jenom německy bez zřetele na
státní přísluše nství. Poslanec Jesser
výslovně příznává, že ve skutečnosti toto heslo
nepřivedlo Němce ni o krok v před, ale vy-
konalo divy v oboru práce ochranných spolků.
František
Jesser
Němec
21
article
Zatím strany německé jsou zrůzněny: jedna jest
ještě trochu němeeko centralistická, druhá ještě
holduje krásnému horování, a třetí předběhl
trochu vývoj věci, třeba více v theorii net
v praxi, ale všecky tři na první místo stav
panství práce národně-politické. Tyto tři strany
převzaly tak úkol jednotlivých orgánů v cel-
kovém organismu, i vznikla tu otázka, nemá-li
celkový organismus nyní přetvořiti své orgány
jednotlivé čili: »jaká formu politické organisace
je nyní nejvhodnější?« Tak končí první stat
posl. Jessera, a druhá věnována je výkladu
otázky, kterou první jeho článek zůstavil v ne-
jasnu. Tento druhý článek pojednává o neznámé
dosud a záhadné »třetí straně německé«; vůbee
pak je rozhodně zajímavější nežli první. Ve
druhé své úvaze vychází posl. Jesser z před-
pokladu, že vzrůst strany křesťansko-sociální
zejména na českém a moravském pomezí iso-
loval štyrské a korutanské svobodomyslné Němce
od »sudetských« Němců. Odcízení to rostlo se
vzšůstem křesťanských sociálů, a mělo důsledky
jež post. Jesser takto vystihuj
»Není divu, jestliže v Čecbách namuoze
získává přivržence politický parti-
kularismus, který za nejlepší poli-
tickou plalformu považuje krajan-
ské semknutí českých Němeů. Poukazuje
se na to, že by potom naši poslanci nebyli žádným
zřetelem na alpské země vysazeni jejich vlivu
v oboru své taktiky a že by spíše byli s to, aby
bezohlednou politikou prosadili své požadavky.
Jesser
Němec
22
article
Pronáší se stížnost, že alpšti poslanei
nás chtějí ke smíru s Čechy přinutiti
za každou cenu, protože doufají, že
by pak sami byli lehčeji hotovi se
Slovinei. Nemůže býti zamlčeno, že česko-
německý požadavek territoriálního
ohraničení byl zachycen Slovinci a
že tento požadavek je našim slpským
přátelům všelijaký jiný, jenom ne sympa-
tický. Přátelé vlastní německo české strany
mohou tedy pro svoji ideu uvésti mnohý dobrý
důvod.«
Odhaliv takto některé neznámé podrobnosti
z německého zákulisí, vyslovuje se posl. Jessor
prozatím proti krajanské straně německé.
Čechy
23
article
Z tohoto důvodu:
»Parlamentní vyřízení jazykových zákonů před-
pokládá příznivou nám parlamentní většinu. I když
musí za vyloučeno býti označeno, že by ja-
zykové předlohy mohly býti vyřízeny bojov-
pým odhlasováním, když tedy by jim před-
cházeti musila aspoň v zásadních otázkách dohoda
mezi Čechy a Němci, ledy přece má většina nám
příznivá význam veliký — mravním tlakem, který
může vykonávati na národního odpůrce. Tenta
mravní tlak spočívá především v tom, že Čechům
se nedvojsmyslně představí svaz všech německých
poslanců, nebojící se žádných parlamentních dů-
sledků, poněvadž je sobě jist souhlasem voličstva.«
Posl. Jesser se mýli, ať mimoděk, at
úmyslně. Čechové zamitají jednomyslně jazykové
osnovy Blenerthovy a žádný svaz německých
poslanců nebude na ně míti účinku ni nejmen-
šího, poněvadž mají v moci zmar předloh těch
svou obstrukcí a protože právě čeští poslanci
vědí, že by celý český národ nejen schvaloval
zmar Bienerthových osnov českou obstrukcí,
nýbrž že by jej přímo žádal postupem ob-
strukčním, kdyby se předlohy ty dostaly na
jednací pořad, zejména po soudu, který o nich
vyslovila Národní rada česká. — Poslanec Jesser
však zmíněný nátlak všeho Němectva proti
Čechům staví do popředl patrně ze svých dů-
vodů: bojí se, že ve chvíli, ve které by se
utvořila krajanská strana německá, by mimočešt
Němec
Čecho
Posl
Jesser
Blenerthův
Bienerthův
Čechy
24
article
Němei opustili Němce české, že by se nejen takticky.
nýbrž programově postavili proti nim a že by
nejostřejšími se staly právě němiecké progra-
mové rozdily v otázce jazykové a ve všem, co
s ní souvisí. Tento svůj důvod proti zřízení ně-
mecké strany krajanské v době nynější rozvedl
posl. Jesser doslovně tak:
»Nelze se zbaviti obavy, že by se jednoho dne
mohlo celé zastoupení alpských zemí,
křesťanští soeiálové i poslanci svobodomyslní,
obrátiti proti nám, aby skončením sporu
česko-německého zakoupilo si zákonně zajištění
vlastní půdy jazykové Tato myšlenka, v kru-
zich křesťansko-sociálních daleka
rozšířená, by založením německo české strany
zlskala obnovené slly příta žné.“
Posl. Jesser zřejmě připíná v této své
sgitaci, prováděje důkaz, že taková strana ted
zřízena býti nemá. Nieméně je velmi zajímavý
tento jeho dodatek:
Němei
Němec
Jesser
Posl
25
article
»Kdyby národní samospráva Němců byla ne-
dotknutelně stanovena, pak by Iederalistická
e Oe-
chách přívržence — ne z důvodů státo-
právních, nýbrž hospodářských a sociál-
ních. Jenem za tohoto předpokladu byla by
zemská strana pochopitelna« ... »Vyslovuji pouze
osobní svoje mínění, považujíli národní samo-
správu uvnitř hranic zemských za současného
rozmnožení působnosti aulonomní správy za cil
hodný toho, abychom se oň snažili.«
Dokud se tak nestane, »dokud stojíme před
konečnou stanicí na mrtvé koleji německo české
železniční trati«, zamítá posl. Jesser krajanskou
stranu německou, protože do té doby češti
Němci potřebují pomoci všech Němců, přede-
vším alpských Němců svobodomyslných. Myslí-li
posl. Jesser vyloženou svoji změnu ústavního
programu německého vážně, pak výkladem svým
sotva pro ní naladí alpské Němce, pro které
z jeho stati nevyplývá než úloha býti beranem,
tlukoucím svou hlavou do pevnosti, kterou chtěji
stéci čeští Němci. Nicméně odhalení a myšlenky
posl. Jessera vedou i ke snadnému úsudku
v táboře českém: že právě nyní bylo by česko-
německé smiřování pro nás Čechy předčasným.
Jesser
Němec
Iederalistická e Oe
Čechy
26
article
— Pohřeb p. Josela Leopolda Bayera, továr-
níka v Kolině, konal se včera o 4. hod. odpoledne
z ústřední kaple na olšanských hřbitovech za velmi
hojného účastenství smutečních hostů. K rakvi ze-
snulého bylo položeno více nádherných věnců. Ze-
snulého doprovodili k poslednímu odpočinku četní
zřízenci Bayerova litografického a uměleckého zá-
vodu v Kolíně, dále kromě příbuzných a přátel z Ko-
lína pp. MUDr. Steppan, ředitel Pavec a inženýr
Formánek, tajemník Průniyslově jednoty J. Lier,
cís. r. Vilím, majitelé uměleckých závodů V. Neubert
a Koppe, předseda organisace typografů p. Krunert,
továrník p. Urban, vrchní inženýr p. Strejček, velko-
obchodník Batovec, dámy ze Ženského výrobního
spolku a j. v. Po obřadech pohřebních vynesli děl-
níci Bayerova závodu zesnulého svého chefa v rakvi
s katafalku na nosítka a dále k rodinné hrobce. Než
byla rakev spuštěna do hrobky, ocenil vrchní lito-
graf p. Keberle nehynoucí zásluhy zesnulého v oboru
grafickém, ohdivoval jeho neúnavnou činnost a píli
a poděkoval mu za otcovskou péči pro své zaměst-
nance. Potom byla rakev spuštěna do rodinné
hrobky.
Bayer
Bayerův
Steppan
Pavec
Formánek
J Lier
Vilím
V Neubert
Kopp
Krunert
Urban
Strejček
Batovec
Keberle
Olšanský
Kolín
ko
Průniyslov jednota
27
article
— Za ředitelem škol Vojlěchem B. Šváchou na
Král. Vinohradech. (Z obce vinohradského učitel-
stva.) V obci učitelské na Král. Vinohradech zle řádí
smrt v posledních měsících. Za mladým kol. Dine-
bierem záhy odešel aktiv. ředitel Švestka a teď zase
ředitel V. B. Švácha, pensista sice, ale za to milá-
ček všcho učitelstva vinohradského, výborný učitel,
vynikající vychovatel, vzorný ředitel, přítel zlatý,
věrný, pravý, povaha dokonalá, charakteru přímého
a srdce, jemuž snad rovno není. Srdce plné nejčistší
lásky k dohru, ke svému povolání, ovšem tak namá-
havému jako krásnému, plno lásky k mládeži a ke
škole, ke kolegům a kolegyním, kteří všichni splá-
celi mu ji oddaností, příchylností a zase láskou. Ne-
dávno proletěla zpráva poplašná, hlásající, že milený
ředitel Švácha těžce, nebezpečně stůně a brzy na to
neúprosná smri zkosila život ten záslužný uprostřed
žní. Věčně stálý závěr: Blah ovšem ten, kdo jako ře-
ditel Švácha na okamžik ten vážně po celý život
myslil. A přece odešel nám předčasně, vždyt až do
konce života stále ještě pozorujeme jeho činnost,
jeho neustálou práci. Ředitel Švácha dokončil v dub-
nu 66. rok věku. Z kaleidoskopu života jeho uvádí-
me: Po skončených studiích nastoupil na Peruci
dráhu učitelskou a pobyl tu 5 let, sbíraje zde první
zkušenesti paedagogické i životní. Odtud přešel na
jednotřídní školu v Černochově, na niž zase 5 roků
prodlel. Léta, na této škole ztrávená, rád čítával ke
svým nejšťastnějším. Zde narodily se mu 3 milo-
vané dítky, jimž byl otcem předobrým, jež výborně
vychoval a na nichž veliké radosti se dočkal. Třetím
působištěm byly mu Louny, to krásně rozvíjející se
město, bašta česká proti severu. Tam vlastenecké
srdce jeho prošlo ohněm zkoušek a kaleno bylo útoky
a zlobou milých sůsedův, V Lounech v době obrozen
Švácha
Král
Švestka
V B
Černochův
Vinohrady
Peruc
Louny
Vojlěch B