ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 69a13d40-8ee2-11dc-80be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 107, place 57, work 3, org 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. srpna 1909.
4 masthead
Číslo 220.
5 article
jako vyučování polským jazykem na některých školách, práva užívati jazyka polského př obecních úřadech venkovských i práva na ru- sko-polský text notářských listin. Na všech ško- lách vyučovati se bude rusky, k neruským di vadelním představením bude třeba svolení ge nerálního gubernátora, bez jehož svolení ne budou se směti Poláci v nové gubernii usaditi. a nebudou směti nabývati půdy z majetku ru ského ani z majetku státního. Uvádi dále, že království polské nepřestalo existovati, ani oktrojovaným organickým statu- tem Mikuláše I. r. 1832 nebylo úplně přivtěleno k Rusku a ještě car Alexandr II. r. 1878 zn- ručil integritu království polského. Provedením projektu porušilo by se také territoriální rozdě- lení, stanovené kongresem vídeňským, a tu by mohlo Prusko vystoupiti s požadavkem, aby na- stal návrat ke stavu z roku 1795. Zmiňuje se o snahách Pruska, směřujících k nabytí zema polských o pronikání německého živlu i dřívěj- ších pokusech ruských o rozdělení království polského a vybízí Francouze, aby na své spo- jence ruské ve prospěch svých polských přáte vystoupili proti projektu. Projevuje důvěru v konečné vítězství hu- manity v otázce rovnoprávnosti všech národů a uvádí na konec výrok Denisův: „Polsko bude svobodné nebo nebude Ruska“ i- úryvek z do- pisu Henryka Sienkiewicze, jenž píše: Na ne- štěstí ruská vláda, která se druhdy za Kateřiny dělila s Němci o nejčistši krev slovanskou, jeví ochotu, z bázně nebo chtivosti pracovati také nyní pro krále pruského.
Polák Francouz Denisův Sienkiewicz Kateřina Němec Rusko Prusko Polsko
6 article
Sociální demokracie a svobodomyslné strany. Kaciř a stoupenec evolučního směru prot orthodoxně revolučním tendencím sociálně-demo kratické etrkve v Německu E. Bernstein uveřej- ňuje v »Soz. Monatshefte« článek, v němž se vyslovuje pro součinnost svobodomyslných stran se sociálními demokraty, ovšem v jistých me- zích. Mezi jiným píše: Komu jest nejvyšším cílem, vylévati si hněv na svobodomyslných, ať si to dělá do libosti Může býti v Berlině a jiných velkých městech jist potleskem velkých lidových schůzí. Ale ne- musí pak na mně žádati, abych jej pokládal za politika, jemuž jde vážně o volební reformu v Prusku, která by sla na kůži panství konser- vativen. Uvádí dále, že problemem politiky v Prusku jest utvořiti takový poměr mezi svobodomyslnými stranami a sociální demokracií, jenž by umožnil soustředěný útok na pevnosti reskce, a praví; Strany jsou sváděny dohroady dle okolností buď společnými positivními nebo negativními zájmy, totiž buď společnými účely nebo spo- lečnou nenávistí a obranou. Jako strana střed- ního a malého měšťanstva má však svobodo- myslná strana ve svých cilech velmi málo spo- lečného s konservativci, naproti tomu právě u nás v Prusku ještě mnohě se stranou děl- niekou, sociální demokracif. Jakkoli ostré bývají často boje mezi dělníky a oněmi živnostníky. kteří tvoři jádro svobodomršlných řad, uvykli jsme jim dnes dosti, než abychom očekávali jejich odstranění od reakcionářsko-policejních opatření a že ještě nestojíme před »červenou revoluei«, vi také svobodomyslný maloměšťák. Na konec dovozuje Bernstein, že násled- kem změny politické konstelace po odehodu Bülowa naslane nové sdružování a tu nebylo by dobře ponechati vývoj náhodě.
E Bernstein Prusek Bernstein Bülow Německo Berlín Prusko
7 article
žlo Válka v Marokku. Podle zpráv madridských listů chystají se rozhodující operace u Melilly. V Sasedo Yslenu konalo se 8. t. m. shromáždění kabylských náčelniků, v němž bylo rozhodnuto očeká- vati příchod větších posil a pak teprve zahájiti opět útoky na Melillu. Též Španělové očekávajl poslední posily, aby podnikli nový útok. Ze San Sebastiana se oznamuje, že infanti Ruine r Filip, jakož i Jules Bourbonský a vévoda de Montpeusier odeberou se jako dobro- volníci do Melilly. Rozhodnuti vlády, zavést všeobecnou brannou povinnost, učinilo dobrý do- jem. Uprostřed tohoto měsíce očekává se vše- obecný postup Španělů proti Kabylům, K situaci v Persii Dle zpráv z Teheranu poukazuje vláda na to, že Zill es Sultan nebyl vyzván, aby se vrátil do Persie. Vláda soudí, že se pokusí strhnout na sehe vladařství a proto mu nedovolila usaditi se v Teheraně. Žádala 500.000 tomanů jak rukojemství a vykázala mu za prozatímní sídlo Rachmadabad, nedaleko Reštu. Popravy vysokých duchovních působí v lidu rozčilení. Mezí Sipahdarem a některými deputa- cemi vznikl rozpor v názorech. Praví se, že přátelé Zill es Sultana mu radili, aby nechodi do Teheranu, poněvadž Bachtiarové jsou od hodláni pomstiti se za vraždu jednoho svého náčelníka a Zill es Sultana usmrtiti. Konečný výsledek voleb do parlamentu lze očekávati koncem tohoto týdne. Komise jsou zaměstnány tříděním volebních lístků. Nejvysší duchovenstvo teheranské předsedá v komisích
Španěl Filip Jules Montpeusier Kabyl Zill Sultan Maroko Melilla Persie Sana Sebastián
8 article Situace ve Španělsku.
Situace ve Španělsku. Při bouřích španělských obrátil se hněv lidu ponejvíce proti klášterům. Španělsko trpl brozně rejdy těchto klerikálních hnizd. Ná- sledkem posledních událostí zabýval se tisk zá- ležitostí španělských klášterů a bylo konstato- váno, že počet řádů, působicích ve Španělsku, je v přímém odporu s konkordátem, uzavřeným r. 1851 mezi papežem Piem IX. a královnou Isabellou. Po zdolání karlistického povstání roku 1836 bylo nařízeno zrušení všech klásterů, jichž jmění stát skonfiskoval. Nerada se podro- bila bigotní královna regentka Marie Kristina těmto podminkám a její dcera královna Isabella uzavřela zmíněný konkordát. Podle tohoto měly býti ve Španělsku trpěny jen tři řády mniš ské, ale klerikálové vykořistiti přízně královny Isabelly, jež podporovala vzrůst klášterů. Nyní nalezá se ve Španělsku místo 3 řádů povole- ných ve smyslu konkordátu 40 řádů s 60.000 čieny. Madridský list »El Universo« vyslovuje obavy před francouzským obklopením. Francauzské panství v Marokku bylo by pro Španělsko n ei větším neštěstím. Francie na severu. Francie na jihu a uprostřed malé Španělsko s menšími prostředky nežli jeho mocný soused. to by znamenalo konec Španělska, jeho podro- bení se franeouzskému vlivu, nebo spíše fran- couzskému protektorátu.
IX Isabella Marie Kristin Španělsko Maroko Francie El Universo královna
9 article
Kdyby měl nastati takový případ, Anglie, jež ponechává dosud Francii volnou ruku v Marokku, domáhala by se territoriálních kompensaci na našich pobřežích. Kdyby Španěl- sko mělo dosti moci, nesmělo by nejen trpěti. aby Francie se zmocnila kousku země v Ma- rokku, ale musilo by ji vyhnati i z Alžíru!« Ovšem tento přenáhlený projev je ojedi nělý ve španělském tisku. O dnech vzpoury v Barceloně s oznamuje, že za bouri bylo zapáleno 65 kostelů a 31 klášterů. Farář v kostele San Pedro de Paulet nezemřel smrti mučedni- ckou, jak se tvrdilo, ale zadusil se dýmem požáru. Celkem bylo zřízeno 130 barikád. V městě je nyní 12.000 vojáků. Vojsko koná hlídky a obsadilo veřejné budovy, jakož i klá- štery a kostely. Z Madridu se oznamuje, že stálé ne- příznivé zprávy z Melilly rozechvívají mysl obyvatelstva a nespokojenci hodlají uspořádat všeobecnou stávku. Přes podráždění lidu neudávají se větší výtržnosti při odjezdu vojska do Afriky. Dopisovatelé cizozemských listů, podniknuvší cesty do vnitř země, ujišťují. že politická situace je pro nynější vládu na- nejvýše nepříznivá a že líd skoro všude jest roztrpčen proti monarchii.
Španěl Anglie Francie Maroko Ma Alžír Barcelona Madrid Melilla Afrika Sana Pedro jít Paulet
10 article
Obyvatelstvo je proniknuto přesvědčením, že vláda nemá práva hnáti Španěly do války vedeně v zájmu skupiny kapitalistů a vše- obecně se věří, že nynější výprava bude miti právě tak nešťastný výsledek jako válka n Kubě. Zároveň se vzmáhá odpor proti kněžstvu. podporujícímu zpátečnický kabinet Maurův. Lehce se dá vyvrátiti tvrzení vlády, že povstání bylo anarchistického rázu. Nespokojenost je ve všech kruzích, i v takových, jež jsou daleko o ansrchistů. Není vyloučeno nové hnutí lidu jsou-li naděje karlistů marné, jsou tím oprávně nější chance republikánů. Zpravodaj »New York Heraldu« měl roz- mluvu s ministerským předsedou Maurou, který pravi!: Z 9000 obel španělského poloostrova vypukl jen asi ve 40 obeích více méně zřejmý odpor proti králi. Teprve od pěti dnů jsou při- praveny posily pro generšla Marinu a budou hned odeslány do Melilly. Vedení války v Africe je obtížné, na mužstvo se kladou ohromné poža davky v bojí s Kabyly, ale dosud nikdo ne- otálel učiniti svou povinnost. Musíme míti zá- ruky za bezpečnost života a majetku v obvodu našeho afrického vlivu. Poněvadž sultán maro- cký sám jich, bohužel, nemůže poskytnouti, musíme si je sami vybojovati.
Španěl Maurův Maura Kabyl Kuba New York Herald Melilla Afrika
11 article
Krise v anglickém ministerstvu. (Pův. dopis »Nár Listů-.) Z Londýna, 7. srpna. Kabinet prodělává krisi vnitřní, mnohen vážnější než se soudí. Není žádným tajemstvím že již dávno krajní a qunsi-socialistická frakee ministerstva bojuje více mene otevrene a všem prostředky proti staroliberálům, kteří represen tují liberální tradici přímou, čestnou, reformní, ale nikoli revoluční. Na jedné straně Winston Churchill, muž bezohledný, jenž byl příčinou svárů ve všech stranách, k nimž kdy náležel a Lloyd George- politický povýšenec, nonconformista, jenž zůsta methodistou i když se dostal do vysoké společ- nosti, v neděli přadscdá s vroucnosti nábožen ským shromážděním ve školách a velmi se zlobi na vévody a pairy, že zdědili své tituly a pan- ství, kdežto on, Lloyd George, musil se sám z malých počátků propracovati, na druhé straně pak jest ministerský předseda Asquith, sám rovněž nepatrného původu, syn švédského sou- kenníka, jenž zůstal prostým, usmívavým a bez zášti po celý dlouhý život, plný bojů a na ni- koho se nehorší, že si musil dobýti první místo svou prací, zásluhami a talentem. Vedle něho sir Edvard Grey, snad jeho nejlepší přítel v poli- tiekém světě, státník otovřený, prost veškere ctižádostí, jenž málokdy dává své slovo, ale vždyeky je dodrží, zosobnění pravých liberálních zásad.
Winston Churchill Lloyd George Asquith Londýn Edvard Grey
12 article
K této zdravé straně v kabinetu sluší při- čítati ještě ministra vojenství Haldana, jednoho z největších duchů současné Anglie, Me Kennu, prvního civilního lorda admirality, lorda Crewe, jehož nestrannost a takt čini divy v ministerstvu osad a konečně Johna Burnsa, bývalého dělníka. vůdce socialistů, stávkáře, někdejšího revolucio- náře, který jest dnes nejkonservativnějším mezi liberály a nejméně socialistickým ze členů ka- binetu, pročež jej labour party z duše nenávidí. Po několik měsíců již baví se krajní frakee kabinetu tím, že působí vážným živlům v mini- sterstvu rozpaky. Winston Churchill a Lloyd George pokou šeli se nějakou dobu hráti si na přivržence ma lého loďstva, ale záhy poznali nebezpečí, jaké by v tom tkvělo pro jejich politickou budou enost vzhledem ke smýšlení převážné většiny obyvatelstva v zemi. Přestali tedy překážeti Asquithovi v čistě imperialistické a vlastene- cké akci, ale náhodou jim nový rozpočet po- skytl opět příležitost stříleti otrávenými šípy na své liberální kolegy. Asquith, ač úplně schvaluje hlavní zásady rozpočtu, ponechal přece, jak se děje vždycky. zodpovědnost za všechny detaily kaneléři po kladu. Jsem jist, že ministerský předseda po- hlíží na jednotlivá opatření rozpočtu, směřující proti majetku pozemkovému, především jen jako na fiskální prostředky a nikoli jako na akci ve směru socialistickém. Stojí před trapným dilem- matem. Aby sehnal potřebné obnosy pro obranu země, musí buď uvaliti nové daně, nebo sáhnou ti k ochranářství, které jest se stanoviska an- glického jedině opatřením fiskálním, majícím za účel naplniti pokladny státní a nikoli, jako na příklad ve Francii, pouhou podporou země- dělství, obchodu a průmyslu.
Haldan Crew Burnsa Winston Churchill Lloyd George Asquith Anglie Francie I Kenn
13 article
Asquith, přesvědčený přivrženec svobod ného obchodu, mohl se tedy rozhodnouti jen pro první řešení a byl nucen uvaliti nové daně. Cel kový materiál rozpočtu není však tak elastický. jak by si ministr financi snad přál a tu musi ministerský předseda schváliti některá opatření. jež mu vsugueroval Lloyd George, nyní intimnt přítel Winstona Churchilla. Nikdo nebráni s více v soukromí i v životě veřejném domněnce že by byl přivržencem socialistických názorů jako Asquith. Stačí slyšeti jeho řeči, jimiž vy- světloval rozpočet a daně, uvalené na pozem- kový majetek, aby byla patrna jeho dobrá vůle. Jeho fiskální opatření nejsou tedy výsledkem ně- jakého socialistického systému nebo všeobecn theorie majetkové, jsou to pouze prostředky. bez nichž se neobejdou ani konservativci, až se opět dostanou k moci. Proto bylo pro něj vel- kým a netajeně nemilým překvapením, když sly- šel poslední výroky Lloyda George a Winstona Churchilla, kteří se minulý týden ujali slova. aby prudce a opravdu demagogicky útočili na sněmovnu lordů, pozemkový majetek a v jistém smyslu na majetek vůbec. Lloyd George, jenž jest v podstatě mal - městským politikem a neuvědomuje si, jak se zdá, význam slov, pronesených kaneléřem po- kladu, uznal také za dobré útočiti hrubě na lorda Curzona a odsuzovatí jeho politiku v In- dii způsobem málo šetrným. Lloyd George pa- trně zapomíná, že jeho prohlášení roznese te legraf po celé říši britské a že Indové budou je vykládati ve smyslu málo příznivém britskému prestiži.
Asquith Lloyd George Winston Churchill Curzon Ina
14 article
Zároveň Lloyd George a Winston Churchil hlásajíce křížovou výpravu proti majitelům po- zemků a vydávajice je slovy, hodnými socialisti- ckých řečníků, na pospas veřejnosti, uváděj do velmi choulostivého postavení sira Edvardu Greye, Haldana i Asquitha. V liberálních kruzích se praví, že Winston Churchill a Lloyd George neskrývají nikterak svůj úmysl, způsobiti za krátko rozluku, jež by měla za záminku čistě demokratické a socialisti cké smýšlení jedné části liberální strany. Tito dva mladí ministři málo se starají o to, že je- jich strana bude poražena nebo zdecimována v příštích všeohecných volbách, jsou připraven vzdáti se nyní moci, neboť za deset let budou ještě mladí a vrátí se, jak aspoň doufají, jako absolutní vůdcové liberálně-socialistické strany kterou již počínají kolem sebe seskupovati. De- set let není dlouhá doba pro muže 35letého, ale příliš dlouhá pro politika, jenž se blíží k šede sátce. Naproti tomu je známo, že sir Edward Grey již energicky projevil svou nespokojenost s řeči kterou nedávno pronesl Churchill v Edinburku Necha bez odvety vyzývavě socialistická prohlá šení, jež učinil Lloyd George v pátek v Lime house? Přiští schůze kabinetu bude zajiste bouřlivá. Sir Edward Grey není mužem, jenž by obětoval své politické přesvědčení, aby se udržel při moci a setrval ve vládě, jejiž členové hlá- sají expropriační socialismus. Budou krajní socialistické živly v kabinet ještě jednou přivedeny k rozumu umírněnou většinou? Tato otázka musí se brzy rozhodnouti J. Goudurier.
Lloyd George Winston Churchil Grey Haldan Asquith Winston Churchill Churchill J Goudurier Edinburk
15 article Česká výprava v Krakově.
Česká výprava v Krakově. Č. Z Krakova, 10. srpna. (Telegram „Národníci Listů“ od zvl. zpravodaje.) Dnešní dopoledne věno- váno býlo poctám polských velikánů. Výprava česk se slarosiou diem. Grošem v čelo odebrala se nei dříve ku pamětní desce Kosěuškově, kde týž druhdy jako diktátor přísahal věrnost národu polskému. p vřelých slovech dra. Groše provořána památce jeho „Sláva“. Ohromné zástupy lidu polského provázely tento akt piety bouřlivým jásotem Potom odebrala se výprava ku pomníku básníka Adama Mickiewicze, kde položen velíký nádherny věnec se slovanskými stuhami a věnováním. Zde opětně o významu básníka pro národ polský a lite- raturu slovanskou promluvil starosta“ dr. Groš, načea i zde provolána památce Micklewiczově „Sláva“ Ve třech skupinůch, provázených ochotnými ho stifeli polskými, odebrala se výprava ku prohlidce památností města. O polednách uspořádán byl na počest české vy pravy skvělý raut při němž prosloveny nadšené řei a touženo po shodě česko-polské. Vedle sťarosty dra Lea, poslance Doboszynského a posl. dra. Buliny který svými vhodnými citáty z Mickiewieze pohinu Poláky až k slzám, ujal se slova starosta města Prahy dr. K. Groš a promluvil takto: „Již včera večer, kdy spatřili jsme nejkrásnějš a nejdůstojnější pomník, který kdy postavila vdeč nost národa milovanému vůdci — památnou mohyl Koščiuškovu — budovanou heslem „Kdo walezylza ojezysta ziumi, niech z zlemi ma pomník“, zaplesal srdce naše radostí nad bratrským shledáním, radosti která stcupala, když zřeli jsme, jak nadšeně jste ná přijali a celým městem vítali. Když dnes ráno probouzely nás s věže Míarian- ského chrámu vaše krásné středověké hejnaly, hned zmocnil se duši našich blahý pocit vědomí, že jsme mezi svými, mezi bratry, že nalezli jsme zde srdce v pravdě bratrská.
Národník Groš Mickiewicz doktor Lea Doboszynský K Groš Krakov Praha Koščiuškovo
16 article
Když během dopoledne prohliželi jsme vaše mě- sto, vaše vzácné památnosti, poznávali jsme znovu znovu, jak nám toho tolik jest podobného, tolik spo- lečného a jak jsme si nejbližším bratrským národem srdcem i duchem. Jaká to řada krásných vzpomínek, jež ubírá se naší mysli, když jsme zde s vámi v krásném va- šem městěl Vzpomínám jen vynikajících krás a uměleck ých staveb přečetných kostclů, které právem získaly mě- stu vašemu název parva Roma, podobně jako naš matičce Praze název stověžatá. S hrdostí vzhlížíte vy na svůj královský Wawel nad posvatnou Vislou, Vandinou Vodou, s něhož pra- otcům vašim vládl statečný Krakus se spanilou Van- dou, jako naší chloubou jest královský Vyšehrad nad Vodou Libušinou, stříbropěnnou Vltavou, v němž sídlil náš Krok s moudrou Libuší; s úctou a zbož- nosti pohlížíte na svůj královský Wawel, který pře- konal všechny nájezdy Mongolů, Švédů i Germánů, aby obětavostí národa povznesl se k bývalé sv slávě a pojal do svých prostor klenoty národa, jako naše kathedrála svatovítská na královských Hrad- čanech. Co tíci mám o vašem památném rynku, o tom svědku vaší slávy, ale, bohužel, i vašeho utrpení. který jest vám tím, čím nám naše náměstí Staroměst- ské, jež tak často bylo středem radostných výjevů slovanského sbratření a na němž se odehrály i nej- smutnější události naší historie. Jak milým nám bylo, když na tomto krásném korunovačním náměstí vašem s pomníkem velikého vašeho světce Adama Mickiewicze vedle staroslavné sukenice s poklady vašich nejslavnějších umělců. zřeli jsme starobylý kostelík svého krajana svatéh
Rom Voda Libušin Libuše Mongol Švéda Germán Mickiewicz Praha Wawel nad posvatný Visla Vltava Wawel královský Vyšehrad nad Voda královský Hrad
17 article
Vejtěcha, jejž s úctou zachováváte jako dávnou památku styků našich praotců. S ohdivem prohlédli jsme sobě vaše drahocenné sbírky museí čartoryjských, čapských i museum ve- likého vašeho Matejki — však nejsou to jen převzác- né historické památky, jimiž nás vaše korunovační město tak zaujalo, jsou to i vymoženosti nově doby. osvětlení, vodovod, asfalfová dlažba, elektrická drá- ha, stavíci Krakov do řady měst moderních, při čemž nemohu opomenouti, bych se nezmínil o t skvostné ozdobě, jakou jsou městu vašemu zelení kypící Planty, tyto nádherné sady, obepínající celé město jako vavřín. A není město vaše jen snad městem slavné h storie, nýbrž v pravdě i střediskem polské vědy umění a literatury i ohniskem nejjasnějších a nej- mohutnějších paprsků národního rozvoje v Polsku Důkazem toho jest slavná vaše akademnie malí- ská, akademie věd a zvláště staroslavná vaše univer sita, jež jest dcerou našeho vysokého učení, na něma byl národ polský jedním z národů universitních a které bylo základem přímých a nejpřátelštějších sty ků obou národů, kdy nebylo ještě samostatné univer- sity polské. Jsme šťastni, že jsme Krakov poznali, i přejeme dalšímu rozvoji jeho všeho zdaru a volám: „Nechí žije Krakov! Jeho moudré representaci a zasloužilé- mu presidentovi sláva!
Krakov Polsko akademie věda
18 article
Mezi spoustou došlých telegramů a přípisů znač nou pozornost vzbudil dopis nejvyššího zemského maršálka král. českého prince Ferdinanda Lobkovice v němž lituje, že nemohl se zúčastníti výpravy do Polska a to tím více, jelikož vždy byl upřímným zastancem dobody česko-polské. Odpoledne věnováno bylo výletu a prohlídce solných dolů ve Věličce. Večer pak uspořádáno ku poctě české návštěvy slavnostní představení, neobyčejně zdařilé. Po něm v sále starého divadla vypraven městem skvělý raut na němž se strany polské velmi nadšeně propago- vána myšlenka shody česko-polské. Včera byla výprava česká uvitána a slavnostně přijata na radnici královského sídelního města Kra- kova. Úřadující I. náměstek starosty dr. Antonín Štych zaslal vicepresidentovi dru. J. Szarskému tente pozdravný telegram: „V den, kdy prvá hromadná výprava českéh národa vstupuje na půdu staroslavného stoličnéh města Krakova, posílám Vám jménem královského hlavního města Prahy nejvroucnější bratrský po- zdrav a děkuji z hloubí srdce za skvělé uvítání, jehož se reprosentaci naší a celé výpravě české v metropol chrabrého národa polského dostalo. Nechť vzkvětá roste a mohutní královské stoličné město Krakov ke cti a slávě drahě Polsky! Starostův úřadující námě stek: Dr. Antonín Štych.“
Lobkovic doktor Štych J Szarský Polsko Vělička Krakov Praha
19 article Fošumavská výstava v Klatovech.
Fošumavská výstava v Klatovech. Sjezd nčilelstva pešumavského, doporučený z. ústř. spolkem, bude v Klatovech ve středu ve čtvrtek, 18. a 19. srpna v tomto pořadu: Ve středu v Mešťanské besedě přátelský večer na uvítanou s produkcí hudebně-pěveckou. Spoluúčinkuje slč. Špačkova, žačka operní školy Riedner Haus- mannové v Praze a místní ochotníci. Ve čtvrtek schůzka v 8 hodin ráno v besedě, prohlídka města a jeho památností, v 10 hod. na výstavišti v sále reslaurace Svobodovy zahájení rokovaci schůze Z. Ú. J., přednáška p. uč. Petráska o 30letém trvání uč. jednoty Amerling. Odpoledne volná prohlídka výstavy. V pálek v 6.20 hod. ráno vlakem do Do- mažlic, vycházka na Čerchov a Č. Kubici vedením uč. jednoty »Budeč« v Domažlicích. Rybáfský kurs v Klatovech, spojený s výstavkou rybářskou, bude ve dnech 26. až 28. srpna pořádán zadou zemědělakou pro král. české Jedneta č. lesníků zemí koruny české sjede s zde k III. valné hromadě na dny 14., 15. a 16. t. m — Úřadnici č. spořitelen rovněž v oněch dnech. R. K. Z.
špačkův Svobodův Petrásek Amerling Kubik Klatovy Praha Čerchov Budeč Domažlice Riedner Hausa
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Kus nového obzoru německé politiky otevřel právě veřejně v pražském týdenníku ně- mecko-radikálním říšský poslanec Frant. Jesser. zvolený na českém jihu na program německé strany agrární. Není pochyby, že jeho dvě stat v řečeném týdenníku zaslouží si určitého zájmu V článku prvním připomenul posl. Jesser, že německo-svobodomyslné strany ze všech zemí sloučily se ve vídeňském parlamentě v jednotnou organisaci se společným výkonným výborem, ocitnuvše se v tísni a poznavše, že jednak proti křesťanským sociál ům, jednak proti sociálním demokratům musejí postavit velkou protiváhu, aby neklesly v bez- významnost. Jejich sdružení se osvědčilo, ale objevilo se též, že nikoli strany proti sobě stoji, mluvilo-li se o otázkách politické taktiky, nýbrž osoby. Mnohdy příslušníci různých stran sice souhlasili mezi sebou, ale nesouhlasili se svými vlastními spolustranníky. Jednotu udržela pouze národní myšlenka. Vůbec je zřejmo, že tvorba stran je možna pouze na základě národním, na základě národní ideje. Ale národní ideály se mění — připomíná posl. Jesser — německý ideál kdysi splýval s ideálem politické svobody a ústavy; tehdy vládl státoprávně-politický na- cionalismus, němectví a centralismus byly to- tožny. Toto zbarvení však bylo pořád více při- krýváno barvou černo-červeno-zlatou — zaznělo heslo: jenom německy bez zřetele na státní přísluše nství. Poslanec Jesser výslovně příznává, že ve skutečnosti toto heslo nepřivedlo Němce ni o krok v před, ale vy- konalo divy v oboru práce ochranných spolků.
František Jesser Němec
21 article
Zatím strany německé jsou zrůzněny: jedna jest ještě trochu němeeko centralistická, druhá ještě holduje krásnému horování, a třetí předběhl trochu vývoj věci, třeba více v theorii net v praxi, ale všecky tři na první místo stav panství práce národně-politické. Tyto tři strany převzaly tak úkol jednotlivých orgánů v cel- kovém organismu, i vznikla tu otázka, nemá-li celkový organismus nyní přetvořiti své orgány jednotlivé čili: »jaká formu politické organisace je nyní nejvhodnější?« Tak končí první stat posl. Jessera, a druhá věnována je výkladu otázky, kterou první jeho článek zůstavil v ne- jasnu. Tento druhý článek pojednává o neznámé dosud a záhadné »třetí straně německé«; vůbee pak je rozhodně zajímavější nežli první. Ve druhé své úvaze vychází posl. Jesser z před- pokladu, že vzrůst strany křesťansko-sociální zejména na českém a moravském pomezí iso- loval štyrské a korutanské svobodomyslné Němce od »sudetských« Němců. Odcízení to rostlo se vzšůstem křesťanských sociálů, a mělo důsledky jež post. Jesser takto vystihuj »Není divu, jestliže v Čecbách namuoze získává přivržence politický parti- kularismus, který za nejlepší poli- tickou plalformu považuje krajan- ské semknutí českých Němeů. Poukazuje se na to, že by potom naši poslanci nebyli žádným zřetelem na alpské země vysazeni jejich vlivu v oboru své taktiky a že by spíše byli s to, aby bezohlednou politikou prosadili své požadavky.
Jesser Němec
22 article
Pronáší se stížnost, že alpšti poslanei nás chtějí ke smíru s Čechy přinutiti za každou cenu, protože doufají, že by pak sami byli lehčeji hotovi se Slovinei. Nemůže býti zamlčeno, že česko- německý požadavek territoriálního ohraničení byl zachycen Slovinci a že tento požadavek je našim slpským přátelům všelijaký jiný, jenom ne sympa- tický. Přátelé vlastní německo české strany mohou tedy pro svoji ideu uvésti mnohý dobrý důvod.« Odhaliv takto některé neznámé podrobnosti z německého zákulisí, vyslovuje se posl. Jessor prozatím proti krajanské straně německé.
Čechy
23 article
Z tohoto důvodu: »Parlamentní vyřízení jazykových zákonů před- pokládá příznivou nám parlamentní většinu. I když musí za vyloučeno býti označeno, že by ja- zykové předlohy mohly býti vyřízeny bojov- pým odhlasováním, když tedy by jim před- cházeti musila aspoň v zásadních otázkách dohoda mezi Čechy a Němci, ledy přece má většina nám příznivá význam veliký — mravním tlakem, který může vykonávati na národního odpůrce. Tenta mravní tlak spočívá především v tom, že Čechům se nedvojsmyslně představí svaz všech německých poslanců, nebojící se žádných parlamentních dů- sledků, poněvadž je sobě jist souhlasem voličstva.« Posl. Jesser se mýli, ať mimoděk, at úmyslně. Čechové zamitají jednomyslně jazykové osnovy Blenerthovy a žádný svaz německých poslanců nebude na ně míti účinku ni nejmen- šího, poněvadž mají v moci zmar předloh těch svou obstrukcí a protože právě čeští poslanci vědí, že by celý český národ nejen schvaloval zmar Bienerthových osnov českou obstrukcí, nýbrž že by jej přímo žádal postupem ob- strukčním, kdyby se předlohy ty dostaly na jednací pořad, zejména po soudu, který o nich vyslovila Národní rada česká. — Poslanec Jesser však zmíněný nátlak všeho Němectva proti Čechům staví do popředl patrně ze svých dů- vodů: bojí se, že ve chvíli, ve které by se utvořila krajanská strana německá, by mimočešt
Němec Čecho Posl Jesser Blenerthův Bienerthův Čechy
24 article
Němei opustili Němce české, že by se nejen takticky. nýbrž programově postavili proti nim a že by nejostřejšími se staly právě němiecké progra- mové rozdily v otázce jazykové a ve všem, co s ní souvisí. Tento svůj důvod proti zřízení ně- mecké strany krajanské v době nynější rozvedl posl. Jesser doslovně tak: »Nelze se zbaviti obavy, že by se jednoho dne mohlo celé zastoupení alpských zemí, křesťanští soeiálové i poslanci svobodomyslní, obrátiti proti nám, aby skončením sporu česko-německého zakoupilo si zákonně zajištění vlastní půdy jazykové Tato myšlenka, v kru- zich křesťansko-sociálních daleka rozšířená, by založením německo české strany zlskala obnovené slly příta žné.“ Posl. Jesser zřejmě připíná v této své sgitaci, prováděje důkaz, že taková strana ted zřízena býti nemá. Nieméně je velmi zajímavý tento jeho dodatek:
Němei Němec Jesser Posl
25 article
»Kdyby národní samospráva Němců byla ne- dotknutelně stanovena, pak by Iederalistická e Oe- chách přívržence — ne z důvodů státo- právních, nýbrž hospodářských a sociál- ních. Jenem za tohoto předpokladu byla by zemská strana pochopitelna« ... »Vyslovuji pouze osobní svoje mínění, považujíli národní samo- správu uvnitř hranic zemských za současného rozmnožení působnosti aulonomní správy za cil hodný toho, abychom se oň snažili.« Dokud se tak nestane, »dokud stojíme před konečnou stanicí na mrtvé koleji německo české železniční trati«, zamítá posl. Jesser krajanskou stranu německou, protože do té doby češti Němci potřebují pomoci všech Němců, přede- vším alpských Němců svobodomyslných. Myslí-li posl. Jesser vyloženou svoji změnu ústavního programu německého vážně, pak výkladem svým sotva pro ní naladí alpské Němce, pro které z jeho stati nevyplývá než úloha býti beranem, tlukoucím svou hlavou do pevnosti, kterou chtěji stéci čeští Němci. Nicméně odhalení a myšlenky posl. Jessera vedou i ke snadnému úsudku v táboře českém: že právě nyní bylo by česko- německé smiřování pro nás Čechy předčasným.
Jesser Němec Iederalistická e Oe Čechy
26 article
— Pohřeb p. Josela Leopolda Bayera, továr- níka v Kolině, konal se včera o 4. hod. odpoledne z ústřední kaple na olšanských hřbitovech za velmi hojného účastenství smutečních hostů. K rakvi ze- snulého bylo položeno více nádherných věnců. Ze- snulého doprovodili k poslednímu odpočinku četní zřízenci Bayerova litografického a uměleckého zá- vodu v Kolíně, dále kromě příbuzných a přátel z Ko- lína pp. MUDr. Steppan, ředitel Pavec a inženýr Formánek, tajemník Průniyslově jednoty J. Lier, cís. r. Vilím, majitelé uměleckých závodů V. Neubert a Koppe, předseda organisace typografů p. Krunert, továrník p. Urban, vrchní inženýr p. Strejček, velko- obchodník Batovec, dámy ze Ženského výrobního spolku a j. v. Po obřadech pohřebních vynesli děl- níci Bayerova závodu zesnulého svého chefa v rakvi s katafalku na nosítka a dále k rodinné hrobce. Než byla rakev spuštěna do hrobky, ocenil vrchní lito- graf p. Keberle nehynoucí zásluhy zesnulého v oboru grafickém, ohdivoval jeho neúnavnou činnost a píli a poděkoval mu za otcovskou péči pro své zaměst- nance. Potom byla rakev spuštěna do rodinné hrobky.
Bayer Bayerův Steppan Pavec Formánek J Lier Vilím V Neubert Kopp Krunert Urban Strejček Batovec Keberle Olšanský Kolín ko Průniyslov jednota
27 article
— Za ředitelem škol Vojlěchem B. Šváchou na Král. Vinohradech. (Z obce vinohradského učitel- stva.) V obci učitelské na Král. Vinohradech zle řádí smrt v posledních měsících. Za mladým kol. Dine- bierem záhy odešel aktiv. ředitel Švestka a teď zase ředitel V. B. Švácha, pensista sice, ale za to milá- ček všcho učitelstva vinohradského, výborný učitel, vynikající vychovatel, vzorný ředitel, přítel zlatý, věrný, pravý, povaha dokonalá, charakteru přímého a srdce, jemuž snad rovno není. Srdce plné nejčistší lásky k dohru, ke svému povolání, ovšem tak namá- havému jako krásnému, plno lásky k mládeži a ke škole, ke kolegům a kolegyním, kteří všichni splá- celi mu ji oddaností, příchylností a zase láskou. Ne- dávno proletěla zpráva poplašná, hlásající, že milený ředitel Švácha těžce, nebezpečně stůně a brzy na to neúprosná smri zkosila život ten záslužný uprostřed žní. Věčně stálý závěr: Blah ovšem ten, kdo jako ře- ditel Švácha na okamžik ten vážně po celý život myslil. A přece odešel nám předčasně, vždyt až do konce života stále ještě pozorujeme jeho činnost, jeho neustálou práci. Ředitel Švácha dokončil v dub- nu 66. rok věku. Z kaleidoskopu života jeho uvádí- me: Po skončených studiích nastoupil na Peruci dráhu učitelskou a pobyl tu 5 let, sbíraje zde první zkušenesti paedagogické i životní. Odtud přešel na jednotřídní školu v Černochově, na niž zase 5 roků prodlel. Léta, na této škole ztrávená, rád čítával ke svým nejšťastnějším. Zde narodily se mu 3 milo- vané dítky, jimž byl otcem předobrým, jež výborně vychoval a na nichž veliké radosti se dočkal. Třetím působištěm byly mu Louny, to krásně rozvíjející se město, bašta česká proti severu. Tam vlastenecké srdce jeho prošlo ohněm zkoušek a kaleno bylo útoky a zlobou milých sůsedův, V Lounech v době obrozen
Švácha Král Švestka V B Černochův Vinohrady Peruc Louny Vojlěch B