1
masthead
V Praze, v sobotu dne II. února.
Praha
2
masthead
K číslu 42.
Čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Praha
4
article
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
5
article
Hnutí na Rusi.
Hnutí na Rusi.
Hrabě Tolstoj o události petro-
hradské.
Z Petrohradu, 11. února. »Ruse ozna-
muje, že hr. Lev Nikolajevič Tolstoj píše
nyní stať o všech událostech, souvisejících s udá-
lostmi dne 22. ledna. Vydá spis tento za hra-
nicemi. »Krvavá neděle« prudce otřásla duší
hr. Tolstého. Ale nesympatisuje ani s jedním
ani s druhým táborem. »Strana slabší« dle něho
bojuje lichými prostředky.
Tolstoj
Ruse
Nikolajevič Tolstoj
Tolstý
Rus
Petrohrad
6
article
Svjatopolk Mirskij.
7
article
H.-B. Z Petrohradu, 11. února. Dosavadní
ministr vnitra kníže Svjatopolk Mirskij ode-
jel včera večer s chotí na svůj statek do gu-
bernie charkovské. Na nádraží doprovodil ho
předseda ministerského komitétu Witte.
Witt
Petrohrad
8
article
Stávky.
Z Jelizavetpolu, 10. února. (C.-B.) Většina
dělníků, kteří dne 7. února na stanici Jelizavet-
polu práci zastavili, vrátila se již do díla.
Z Lodi, 11. února. (»Neue Freie Presse«)
Mezi vojskem a dělníky továr ny
Geyerovy došlo včera odpoledne
k velké srážce. Stávkáři obsadil
sousední domy a stříleli na voj
sko. Toto střelilo do shromáždě-
ného davu. Jedna osoba byla zabita, čtyř
zraněny. Proslýchá se však, že padlo více
osob. Podobné srážky udály se
také před jinými továrnami, před
nimiž několik osob bylo zraněno. V městě jest
stále velké rozechvění, krámy jsou uza-
vřeny, okna zabedněna. Druhý pěší pluk přibyl
včera do Lodi. Obecně koluje pověsť, že gene-
rální stávka bude zahájena na ve-
škerých polských železnicích v úterý
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
Geyerův
Jelizavetpol
Jelizaveta
Neue Frei Presse
9
article
Wálka.
Wálka.
Ruské objednávky podmořských
lodí v Anglii?
H.-B. Z Londýna, 10. února. »St an
dard« oznamuje, že z jednoho anglického pří-
stavu vyplul včera parník, na jehož palubě na-
chází se rozložen podmořský člun, určený pro
Vladivostok. List tvrdí dále, že Rusko učinilo
v anglické loděnici, jejíž jméno ovšem tají, ob-
jednávku na dvanácte podmořských lodí.
Kuropatkin trpí nervosou.
H.-B. Z Berlína, 10. února. Kuropat-
kin dle diagnosy zpravodajů měl za dobu
svého desitiměsíčního vrchního velitelství nej-
méně pět vážných nemocí, o nichž však šťast-
nou náhodou ani nevěděl. Nejnověji, jak »Ber-
liner Zeitung« oznamuje, trpí nervosou.
jež prý ohrožuje jeho energii a seslabuje vůli.
Zatajená řeč markýza Ito.
Z Frankfurtu, 10. února. »Frankf. Ztg.«
oznamuje z Tokia: Státník markýz Ito po-
slední dobou hraje v diplomatických kruzích ja-
ponských zvláštní roli, jež zdá se nasvědčovati
tomu, že byl uplacen. Při banketu nedávno ko-
naném mluvil velmi vřele pro navázání přátel-
ských styků s cizinou a proti předsudkům racy
Většina japonských listů řeč jeho potlačila.
Stanislav
Ito
Anglie
Londýn
Vladivostok
Rusko
Berlín
Frankfurt
Tokio
Kuropat
10
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
11
article
František Košut u císaře.
František Košut u císaře.
Z Vídně, 11. února. »Fremdenblatt« sdě-
luje, že Fr. Košut neudává den, kdy do
Vídně na audienci pojede a to z té
příčiny, ježto se včera dověděl, že madaršt
studenti zamýšlejí zajeho pobytu
ve Vídni uspořádati veliké ovace.
Mluví se též o tom, že maďarští studenti požá-
dali české kollegy k účasti na těchto de-
monstracích. Termin, kdy Košut do Vídně po-
jede, se proto buď vůbec neudá, nebo teprve
pak, až by se již nebylo třeba obávati takových
projevů.
»Neue Fr. Presse« oznamuje, že Fr.
Košut odjel o 1. hod. ranní dnes z Peštia
o 6. hodině ráno že již přijel do
Vídně. Dle toho jest Fr. Košut na audienci
obeslán dnes.
K otázce rakousko-uherské rozluky.
Z Vídně, 10. února. »Německo-nacionální
korrespondence« oznamuje: V kruzích německých
poslanců uvažuje se o myšlence, zdali by ne-
bylo radno učiniti pokus, aby se deputace
říšské rady a uherského říšského
sněmu hleděly loyálním způso-
bem dohodnouti o zásadách, dle
nichž by se provésti měla státo-
právní a hospodářská rozluka Ra-
kouska od Uherska. Avšak než by v tom
směru určitý návrh byl učiněn, hodlají původ-
cové myšlenky vyčkati zřízení nového uherského
ministerstva a zahájení uherského říšského
sněmu. Původcové myšlenky soudí, že by přímý
počin z parlamentů rozřešení palčivé otázkyo
rozluce urychlil, ježto by pak také obě vlády
nuceny byly na tutéž cestu nastoupiti a parla-
mentům osnovu zákonů předložiti, kterých pro
nové upravení poměru mezi Uherskem a před-
litavským Rakouskem bude potřebí.
Košut
Fremdenblatt
Neue
Vídeň
Francie
Francie . Presse
Německo
Uhersko
Rakousko
12
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Užší volby v Uhrách.
Z Kis-Jenö, 10. února. (C.-B.) Při dnešní
užší volbě byl zvolen poslancem do říšského
sněmu Rumun Kristian Russu 1082 hlasy
proti liberálovi Juliovi Csukayovi, který ob-
držel 983 hlasy.
Mezinárodní zemědělský ústav v Italii.
Z Říma, 10. února. (C.-B.) Veškeré listy
chválí nadšeně iniciativu královu pro zřízení
mezinárodního ústavu na podporování zemědělství.
Rumun
Kristian Russ
Csukay
Uhry
Kiso
Jenö
Italia
Řím
mezinárodní zemědělský ústav
13
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
16
article
Tajemství lesů.
17
article
Vrstvu spadalého listí kryl šedivý mráz, jak
běžela zvěř, praskala ta pokrývka a jevily se
hnědé stopy. Nebe nebylo viděti, zlatorudé list
buků nedopouštělo na ně pohlednout. Byla tma
v lese, plném šedých kmenů, větví a pahýlů.
Na jednom buku, na mechem porostlé
větvi, visel nějaký předmět. Podobal se roz-
bitému hadru, strašidlu v polích. Visel nehybně
nebylo větru, který by jím byl zatřásl.
A podobný předmět blížil se k tomuto-
z hloubi lesa se vynořil, byl to člověk.
Sehnutý, zedraný, špinavý, se zájmem dí-
val se na onu bukovou větev a ten zdánlivý
kus hadru. Když došel až k němu, zastavil se
a řekl drsně: „Dobře's to, brachu, vyvedl, ale
ty boty jsou ještě dobré, tys měl zout!“
Stahuje boty s předmětu, klel: „Holečku
jde to těžce, čert aby to vzal!“
Když přece se mu věc zdařila, obul boty
dupl si a prohodil: „Tak tě tu vopatruj Pán-
Na to odešel.
Zase bylo nehybno v celém lese, jenom na
větvi bukové dohoupávala se mrtvola oběšence
V lese lom a nad ním cesta, v lomu čern
tůň. Stromy spí, nic jak by kolem nežilo, nie
nepoutá na sebe a černá tůň se zdá propastí.
okem podzemí, které čeká na svoji obět.
Na konci cesty roste malý bod, člověk.
Někdo zapomenutý lidskou společností, snad
žebrák, snad tulák, ale jistě opilec. Vrávorá, je
stár a ve své spustlosti strašlivý. Opírá se
o klacek, v lese nalezený, blábole nesouvislá
slova.
Holeček
Visla
18
article
Tmí se již a mlha houstne.
Muž chodí od stromu ke stromu, cestu
vroubících a mluví o svém neštěstí. Stromy
jako přízraky stojí před ním a občas spouštějí
nějaký svadlý list.
„Přečti si, co je tu psáno,“ skučí vítr v ho
lých snětích.
„Chachacha!“ směje se člověk, třes
stromem. „Zapadneš do bláta a budou po
tobě šlapat — takhle — takhle!“
Dupe a dupe listí v bláto; pozpátku přiše
na kraj cesty — dostal převahu, spadl.
Voda šplíchla — je zase ticho.
Zastřelili v lese Duškova bratra, pašeráka.
on tedy přísahal celníkům pomstu. A jedné noci
houkla rána nedaleko budky celníkovy, ozval se
výkřik, pak už jen chrapot a dost. Pak začal
padat sníh. Dušek bral se spokojeně domů. — —
Sešel sníh. Horské bystřiny se rozzuřily, mechy
nasákly vodou, lesníci chodili prohlížet škod.
Nedaleko budky celníkovy našli nějaké hadry.
kesti a posléze i kusy roztrhaného těla. To kuny
a lišky rvaly se o mrtvého celníka.
Sníh a po něm třásně jíní. Svislé byly
větve stromů a shodil-li ptáček chomáč s ně-
které, oddechla si a vztýčila se. Padala pouta
les mlčel.
Cestou vzhůru šla dívka, před ní běžel ital
ský chrt. Jak byl elegantní, jaké skoky činil
Dívka hleděla v dál. Oči jí plály, tváře měla roz-
pálené a rty její cosi šeptaly. Dub měl bílé list
jedle bílé vějíře, mladé sosny jeden bílý vloček
Klasy trávy byly jako z peří.
„Sylvo, Sylvo!“ zvolala dívka na psa
když se pes připlazil radostně k ní, chopila jej.
tiskla a líbala.
„Jsme pohádka, to všecko je pohádka!
volala, ukazujíc kolem sebe. Oči měla zamžené
Duškův
Dušek
Dub
Sylva
Chachach
20
article
Její štěstí probudilo les, který lehounce za-
kýval větvemi a mlčel dále.
Krásný hoch. Jeho modré oči zíraly ne-
vinně, jemná tvář, bílá a zarůžovělá nebyla
zbrázděna vášněmi, úzké a něžné rty byly stále
pootevřeny v úsměvu. Čítal sotva šestnáct let
a byl plný života. Dětský úsměv, důvěřivé oči.
Toť dobrota sama!
Jak se tak lidé mýlí! Učil se řezníkem.
Jezdil s vozíkem, jejž táhli dva černí psi.
Jednou mu utekli. Dohonil je a v lese na nich
se vymstil. Pěstí tloukl je do hlavy, opratěmi do
těla, až bolestí vyli a z černých těl jim prýštěla
A on se smál, tak nevinně se smál.
Ona letěla po stráni dolů jako bílý zjev, on
za ni, jako pták za motýlem.
Staré, přísné stromy zakývaly hlávami,
pedívaly se dolů a zaševelily cosi mezi sebou.
Propustily paprsek slunce, který dopadl na její
zrůměněnou tvář. On ji dohonil, chopil kolem
pasu a počal vášnivě líbat její ústa, oči, čelo.
Dvě srny zastavily se v běhu, srazily hlavy
k sobě a dívaly se na ně skrze kmeny stromů.
Ona je spatřila, něžně odvrátila jeho tvář a za-
šeptla: „Dívej se!“
Setrvali nehybně a rovněž s hlavami při-
kloněnými dívali se na srny
A nad nimi zpíval kos.
22
article
Už třetí den se hajný nevrací. Pes přišel
včera, žalostně skuče, mladá hajná šla spoko-
jeně spát.
Jiřík je hezký, veselý hoch. Na toho hajný
nevraží. Snad nevá ažil! Kdyby se nevrátil,
byli by svoji. Měl Jiří pevnou ruku?
V dálce houkaly sovy.
Tuhaň,
Jiřík
Jiří
Tuhaň