ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 692950f0-7632-11dc-adc5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 97, place 65, org 12, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
17. prosince 1908. Číslo 347.
4 article
by věčnou revollu vnitřní. Celní unic s balkánskou konfederací znamená život a budoucnost. (Souhla u českých radikálů.) Rakousko nechť dá se do služeb míru a pravě kultury. Nesmí svojí politikou obraceli se proti Ně- mectvu, ale rovněž ne proti Slovanstvu. Celá Evropo snad mimo Německo má zájem na tom, aby mír byl zachován. Totéž přeje si lidový parlament ed naší zahraniční politiky: Žádnou válku, nýbrž mír. Ale tím větší hospodářskou expansi vůči Balkánu Ale protože nynější politika odporuje télo tendenci. protože v politice zahraniční zavládá čirý absolutis- mus, protože ve vnilřní a zahraniční politice zavládá přímo křičící prolislovanský směr a protože konečně annexí se mění formace říše, aniž byla dříve roz- řešena otázka česká, bude řečník a členové jeho stra- ny jako demokražé a Slované hlasovati proti před- loze o annexi. (Hlučná pochvala a pollesk českých rodikálů.) Posl. Porič přimlouval se za přičlenění Bosny k Chorvalsku. Tak povstala by pevná záštita proti názoru odpůrců mocnářství, vydatné odhytiště pro výrobky rak. průmyelu a bezpečná základna pr nozvoj hospadářských styků s balkánskými sláty. Posl. dr. Baijak soudí, že Srbové nemohou se z annexc těšiti se zřetelem na pollačování v Uhrách. Musí se obávati o svou svobodu, nejbezpečnější rá- ruku své národní existence, vidí-li že idea annexe jevl se jako celaněmecký zájem a že proto je také ze všech sil podporována říšsko-německou diple- macií, ba i celou váhou německé armády. Bude hla- sovati proli pilnosli. Na to byla debala přerušena Konec schůze v 5.45 hod. več.; příšlí bude zejtra
Slovan Posl doktor Baijak Srba Rakousko Evropa Německo Balkán Bosna Uhry Souhl
5 article Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl. V Praze, 16. prosince. (Němci i v Ha- liči zdvihají hlavu.) Nedávná návštěva doputace německých kolonistů z Haliče u něme- ckého ministra krajana dra. Schreinera obrátila zas jednou pozornost polského tisku k německému obyvatelstvu, roztroušenému po Haliči. Skutečných Němců, tedy bez židů,je v Haliči asi 80.000 a pouze v okoli města Bialé žijí souvisle v několika obeích. Všude jinde jsou roztroušeni mozi obyvatelstvem polským neb maloruským. O politickém ruchu mezi halič- skými Němci nebylo slechu; teprve Všeněmei počali si více všímati svých rodáků v Haliči r. 1906, když se dělal nový říšský volební řád, němečtí nacionálové žádali, aby se pro ha- ličské Němce zřídil zvláštní, samostatný volebnt okros. Na to sice nedošlo, ale národní ruch mez haličskými Němci od té doby značně posílen.
Němec Schreiner Praha Halič Bialý
6 article
Loni, v červenci, založen „Svazek křesťan- ských Němců haličských“, jenž si sestavil dost široký program působnosti. Mimo jiné chce zři- zovati německé školy pomocí šulferajnu, zaklá- dati nové německé kolonie, německé spolky němocké časopisy. Již v srpnu m. r. počal vy- cházeti čtrnáctidenník „Deut. Velkshl. für Gali- zien“, v němž se pravidelně otiskují dopisy z německých kolenii, v nichž se žaluje na křivdy, činčné Němcům haličskými úřady všech druhů. Farář nechce pro ně sloužiti zvláštní ně- mecké bohoslužby, obec nechce zříditi něme- ckou školu atd. Na stesky huličských Němeů ozval se již výbor šulferajnu, jenž poslald Ilaliče svého agenta a po jeho referátu povoli kolonistům na školy 19.380 K. Haličtí Něme chtějí se však uplatnit také politicky a žádaj dle „Volksbl.“, aby se jim při příští úpravě vo- lebního řádu zabezpečily čtyři mandáty pro říšskou radu. Poněvadž sami v žádném ve- lebním okrese většiny nemají, žádají, aby se v Haliči zavedl národní katastr, a Něm- cům v katastru zapsaným se přikřly ony čtyti mendáty. Němci jsou však v Haliči činni také na poli hospodářském. Veliká uhelná pá- nev hornoslezská zasahuje také do západní Ha- liče a táhne se skoro až ke Krukovu. Dosud se tu dobývá ročně jen 11/2 milienu tun uhlí, aě sama Halič ho spotřebuje více než 3 miliony.
Němec Krukův Halič Německo
7 article
Znalci půdy vypočítali, že na území krakov- ském jest pod zemí na 36 miliard tun uhlí, jež může haličskou spotřebu uhraditi na mnoho století a může se státi vážným předmětem vý- vozu, až bude zřízen dunajskeodersko-vislanský průplav. Uhelného buhutství haličského povšimli si Němci. Jakýsi Schulizius z Meklenburka skoupil dle „Glosu Nar.“ v Krakovsku již téměř celou polovinu výhradných kutišť, platě za jedno kutiště až 4000 K a zabíraje dále svy- bodná kutiště. Kromě Schuliziusa zabírají kra- kovská kutiště také Němci z Vestfálska a z ru- ského Polska. Než se Poláci proberou ze své indolence, Němci opanují celý severozápadní kout Haliče a stanou se výhradnými pány při- rodního bohatství, ležicího v polské půdě. Z Lublaně, 15. prosinee. (Výsledek sněmovních voleb.) Včera konaly se v Kraňsku dle nového volebního řádu prvé vol- by ve všeobecné volební kurii. Volilo se deset po- slanců v okresech venkovských a jeden po- slanec v Lublani. Dle kompromisu, uzavřeného mezi liberálnou a klerikálnou stranou, venkovské okresy ponechány klerikálům, lublaňský okret liberálům. V okresech venkovských zvoleno sku- tečně deset klerikálných Slovinců, většinou té měř jednohlasně; sociálně demokratičti proli- kandidáti obdrželi nepatrný počet hlasů. V Lu blani vznikl však spor mezi přívrženci libe rálné strany. Jedna strana přála si míti kandi dátem učitele Jelence; jeho kandidntura však zamftnuta a za kandidáta ustanoven Jos. Turk Spor měl za následek, že přívrženci Jelencov se volby nezúčastnili a při volbě Turk obdrže jen o několik hlasů více, než socialista Kristan takže je nutna užší volba.
Němec Schulizius Polák Kristan Nara Krakovsko Vestfálsko Polsko Halič Lublaň Kraňsko Jelenec Jos
8 article Sbor obecních starších král. hlav města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav města Prahy vyřizuje rozpočet obecní na rok 1909
Praha
9 article
(III. de n.)
jít můj
10 article
Za přílomnosti 32 členů sboru zahájil schůz starosta p. dr. Grož. Lože a galerie hojně navštíveny Pokračuje se v generální debatě o rozpočtu obecnín na rok 1909. Pan ob. st. Maděra, promlouvaje o rozpočlu žádá, aby byl po celý rok dodržován. Chváli pečli- vost a pracovitost úřadnictva účtárny a přeje si aby reservní fondy byly podrobně účtovány. Illaso- val sice pro koupi paláce hr. Sylva Tarouccy, ale dnes toho lituje, neboť palác nepatří vlastně obe pražské, nýbrž policii. Lituje, že oliecní starší, kteř chtějí herlivě pracovati, nejsou povoláváni do komis a do rady městské. Zejména žádá, aby něklerý zá- stupce z dol. Nového města byl povelán do rady městské. V dřívějších rozpočtech byla zalazena po- ložka 100.000 K na školu chlapeckou u sv. Petra — letos poprvé byla položka ta vynechána. Prý se po- třeba na školu uhradí z reservního fondu. Na ten se všecko svaluje a ten fond musil by být ohromný Pan m. r. Lada vzpomenul včerejší řeči dra. Ba- štýře a litoval, že nebyl ani svými stoupenci poslou- chán. Z toho je patrno, že nejlepší řeči jsou mlu- veny na prázdno a odnímá se chuť k mluvení. Řeč- ník ujímá se zájmů stavu řemeslnického a živno- stenského, sděluje různá uřání a stížnosti. Vytýká
doktor Grož Maděra Taroucca Petro
11 article
magistrátu, Zo příliš Bezohledně poslupuje proti ob chodnikům, ktoří mají obchody označené tabulkami, do ulice vyvěšenými. Vedle Slorchova knihkupectv je obchod, který má skutečného obra před krámen a to se nevidělol I při chránění starobylého rázu mě- sta musí být vyvíjen jistý ohled. Dále promlouví řečník o otázce assanační a vytýká, že málo domů jest stavěno s malými byty. Tím se vyhání české voličstvo ze čtvrti a není vyloučeno jednou překva- pení, že ve Starém městě a Josefově zvítězí naši ne- přátelé. V Bílkově ulici je jeden dům obecní s malý- mi byty a ten vynáší 5%. Je vidět, že by se čelným jiným domům podobným dobře vedlo. Řečník navr- huje, aby obec v každém bloku assanačním vysta- věla sama jeden velký dům s malými byty. Dále po- ukazuje řečník na nedostatečné komunikace ve Sta- rém městě. Znamenitá komunikace dala by se zří- diti prodloužením Melantrichovy ulice vyůstěním Richtrovým domem. Dům, který v cestě stojí, nemé žádnou cenu starobylosti. Před mnohými lety byl ten- to projek! 26 proti 25 hlasům zamítnut. Rečník žádá aby projekt ten byl nyní opětně prozkoumán, nebo znamená veliké zvelebení Starého města. — Přecház k otázce administrátorství potravní daně. Vzpomíná co bojů to vyžadovalo, než byl administrátorem usta- noven úřadník. Pobyl v úřadě rok a po roce už se zřídila místa inspektorů — ovšem honorovaných.
Slorchův Melantrichův Richtrův Josefov Bílkov ulice
12 article
Proč? Vždyt na př. inspektor v olektrických podni- cích má mnohem více práce a vykonává své funkce bezplatně! Dva inspektoři musí být prolo, aby se rozdělily obě kompromisní strany. A tak místo uše- tření obec vydává ještě více. Řečník apeluje na obecní starší, aby se za tyto funkce nedávali hono- rovati. Navrhuje zrušení obou inspektorátů hono- rovaných. Pan m. r. dr. Podlipný vzpomenul nejprvě toho jak srdečně a vřele byla příjala delegace města Prahy od komunální rady pařížské. Tyto znamenité projevy sympatií náleží celému zastupitelstvu, všemu lidlu českému v Praze i lidu českému od hranic až do Prahy, který nadšeně vílal Francouze při jízdě z Pa- říže do Prahy. Navrhuje, aby jménem celého sboru byly municipální radě projeveny vře- lé díky. K tomuto projevu připojil se p. starosta dr. K Grož a zmínil se o pořádání okázalých slavností v Paříži na počest pražských zástupců, které měly za následek rozšíření znalostí o jménu českém. Vyslo- vuje přesvědčení, že slavnosti tyto budou na dlouh míti ohlas.
doktor Podlipná Francouz Grož Praha Paříž
13 article
Návrh dra. Podlipného byl jednomyslně a s hluč- nou pochvalou přijat Pan dr. Podlipný pokračuje v řeči o rozpočtu a souhlasí s výtkou, že předlohy rozpočtů dodány byly obecním starším plíliš opozděně a nebylo tudíž d- drženo ustanovení čl. 103. ob. řádu. Při každé roz- počtové debatě pronášeny jsou každoročně různě ná vrhy a podněly, jež jsou přikazovány radě měst- ské. Ale sbor nikdy se nedozví, co se s těmi návrhy stalo. Jest tedy samozřejmým, založiti seznam ná- vrhů a připojiti k nim do měsíce způsob vyřízení. — Řečník souhlasí s projevem dra. Scharfa o rozšíření práva volebního. Vyslovuje se o nutnosti připojení velkých obcí sousedních ku Praze a dotýká se otázky splavnění řeky. Před 7 lety měla být Vltava splav něna a po 7 lelech se tak ještě nestalo! My musíme naléhati na to, aby tento projekt co nejdříve byl proveden. — Dotýká se „vládní přízně“ a tvrdi, že není to v žádném poměru, když stát dá Praze ročně po 10 let 1,600.000 K a Praha odvádí státu ročně 12 mil. korun na daních! — Zmiňuje se o otázkách politických a vytýká německým poslancům, že jsou v popředí rozčilujících a vzrušujících výpadů proti Čochům. Vzpomíná historií výminečných opatřenía stanného práva.
Podlipný doktor Podlipná Scharf Praha Praga
14 article
Vytýká pražským poslancůmí na říšské radě, že daleko nejsou tak činni, jako poslanci němečtí. Ne- vymohli ani tolik, aby upravena byla záležitost po- travní daně! A to je také jedna z překážek, pro kter vázne připojování sousedních obcí. Tolik práva má- me žádati od našich říšských poslanců, aby ve pro- spěch Prahy působili ve smyslu našich tužeb. — Zmiňuje se o pořádání bumlů a protestuje proti tomu aby provozována byla politická procházka po ulicích Některé poznámky a vysvětlivky podal referen vrchní ředitel účtárny p. Ploissig a uvedl zejména. že položka dluhů byla chybně v rozpočtu napsána. čímž uznal výtku p. ob. st. Štěpánka. Tím debata podrobná ukončena a přikročen k rozpravě podrobné. Oddíl I. Zastupitelstva obecní: potřeba 140.88 kor., úhrada 355 K. Pan ob. st. Náhlovský tázal se jak pekročila otázka zřízení ruského konsulátu Praze. Pan slarosta odpověděl, že záležitost ta blíz se ku příznivému rozřešení. — Pan ob. st. Březnov- ský diví se velkým nákladům na jízdy kočáry. Pro úřadníci nejezdí vice po elektrice? Také pp. náměst- kové nemuseli by tolik jezdit, pohyb jim bude svědčií ko zdravíl Oddíl II. Magistrát a úřady obecní. Potřeba 2,083. 522 K, úhrada 508.621 K. Pan dr. Funk pro- mluvil o záležitostech úřadnictva, činil výtky a na- vrhoval, aby vydán byl výnos, že protekce obecních starších při obsazování míst jest nepřípustnou a do- poručoval vypracování návrhů na úpravu poměro obecních doručovatelů. — Pan Březnovský konsta- (uje, že obec nechová se vůči úřadnictvu mačešsky Ale co někteií úřadníci činí, to je terrorismus! Zdaln úřadníci musí do pense, poněvadž mladší na ně na- léhají. A tak se slalo, že jeden náš pensista začal studovati! Naposled se dočkáme, že některý náš pen sista bude jednoročním dobrovolníkem! (Veselost
Ploissig Štěpánek Náhlovský Březnov doktor Funk Březnovská Praha
15 article
— Referent p. řed. Fleissig velmi poulavým způso- bem vykládal poměry v účlárně a za hlučného sou- hlasu a pochvaly vyvrátil činěné výtky. (Hlasy: vy jste poctivý úřadník! My víme, odkud vítr věje! Rad nice není žádný zaopatřovací ústav! Tomu se mus jednou učinit přítrž, aby někdo dodával do radnice úřadníky. Hluk a nepokoj) Pan ob. st. dr. Baštýř pravil, že způsob, jakým se vystupovalo proti chěfu účtárny, podrývá veške- rcu jeho autoritu. (Souhlas.) Varuji dra. Funka, aby zaváděl úřadnickou anarchii do tohoto sboru! (Hluč ná pochvala.) Činím jej za to zodpovědným jménen všeho občanstva! (Hlučný souhlas.) Pan dr. Funk: S důrazem se ohražuji proti tvr zení, jakobych zde zaváděl anarchii. My jsme povo láni k tomu, abychom hájili všechny vrstvy, ted i úřadníky. Ohražuji se proti podobným insultém (Pochvala na galerii.) Pan m. r. dr. Pík ohražuje se proti tomu, aby otázky úřadnické bylo používáno jako agilačního pro středku. Dr. Funk je členem finanční komise a rady městské a tam mlčel, sem však přichází před veřej- nost s věcmi, které byly vyvráceny. My cítíme sů- řadnictvem snad lépe než on, ale aby se otázky úřad- nické použivalo k agitacím, proti tomu se s největš rozhodností ohražujeme! (Hlučná pochvala) Dr. Funk: Konstatuji, že jsem byl na svalební cestě a nemohl jsem v komisi ani v radě městské mluviti (Veselost.) Oddíl byl potom schválen a návrhy odkázány radě městské. Oddíl III. Výběr daní a dávek. Potřeba 499.382 k úhrad 18.855 K. Pan Maděra žádal, aby nebyly obcí vydávány oboujazyčné tiskopisy. — Pan Kasa- lický navrhoval, aby se obec domáhala náhrady o státu za vybírání daní. — Oddil schválen.
Fleissig doktor Baštýř Funk Maděra Kasa
16 article
Oddil IV. Tržnictví a zásobování města. Potřeba 128.911 K, úhrada 378.463 K. Pan Lada urgoval zří- zení nového vchodu z Můstku do staroměstské tržnice. Dále žádal, aby místnosti plynáren obecních ze Staré rychty byly přeloženy do odlehlejších míst a pronajaty obchodníkům. Místo Staré rychty necht se rozšíří tržnice. — Pan m. r. Vaníček referova o poměrech v pražské tržnici. Zejména konstatova čistotu a láci zboží. Na předměstských trzích stě- žují si obchodníci, že nejlepší zákazníci chodí do pražské tržnice nakupovati. Pro šest dnů je tržnic velká, pro jediný den malá. Je možno, k vůli jed- nomu dnu rozšiřit tržnici tak, aby se finančně za- krvácela? Nesouhlasí s rozšířením tržnice i na sta- rou rychtu. S nynějším stavem tržnice můžeme být úplně spokojeni. (Souhlas.) Oddíl V. Školství (mimo školní okres). Polřeba řádná 293.287 K, úhrada 31.560 K. Pan cís.r Schrölter pravil, že nejdůležitější událostí ve škoiství je jubilejní dar obce pražské v obnosu 500.000 K, kte- rým umožněno má býti provedení dávného a opráv- něného přání našeho živnostniciva a učitelstvao zodbornění a zdokonalení pokračova- cích škol a které rozšířene By Bylo i na do- rost dívčí. Praha dala tím skvělý příklad správ- ného pochopení pro kulturní požadavky a tímte skut- kem plně uznala, že je povinna a že také ráda na prospěch těžce zkoušeného živnostnictva — vzdor svým finančním obtížím — konečně něco učiniti chce.
Lada Vaníček Schrölter Praha
17 article
Žel však, že dosud ostatní korporace, jako vláda, země, Obchodní a živnostenská komora, v této tak důležitě věci rychleji nejednají, aby k realisování co nejdříve přikročiti se mohlo. Řečník vyslovuje přání. aby obec sama provedení urychlila svoláním zvláštní ankety, do níž by i zá- stupci obcí předměstských byli povoláni, neboť zále- žitost tato nedá se luštiti jinak, než v rámci Velké Prahy. Záležitost tuto bude možno tím spíše příznivě skoncovati, když i četná společenstva i technologické museum pomocnou ruku ku provedení nabízí. Řeč- ník činí návrh, aby otázka zodbornění a zdo- konalení pokračovacích škol pokud lze nejdříve byla rozluštěna. (Souhlas)) Pan m. r. Varvažovský naléhal na rozdělení stát- ní průmyslové školy pražské, doporučoval, aby vy- učování bylo vykonáno odborníky a urgoval zřízení státní průmyslové školy v Holešovicích. — Pan Břoznovský uváděl, že náklady na opatrovance ve vychovatelně a v sirotčinci jsou takové, jakoby tam byly šlechtické děti na vychování. V sirotčinci jest náklad na jedno dítě 688 K, ve vychovatelně 512 K.
Břoznovský Holešovice Velká Praha státní průmyslový škola
18 article
Referent odpověděl, že na zakročení řemeslníků ne- smí se z dílen vychovatelny nic prodávat a proto vy- chovatelna nemá příjem. Oddíl VI. Chudinství a Hobročinnosť. Polřeba řádná 630.340 K, úhrada 31.132 K. Schvaluje se. Oddlil VII. Zdravolnictví. Potřeba řádná 398.539 kor., mimořádná 14.566 K, úhrada 139.354 K. Pan dr Kašpar stěžoval si, že fysikát nemá potřebn ezekutivy, což zvláště při epidemii spálové se ukázalo. Žádá zlepšení postavení městských lékařů, náhradu za ordinační síň, doporu- čuje zřízení městské nemocnice. Poukazuje k tomu že čeští příslušníci přicházejí na německé kliniky kde se s nimi česky mluvili nechce! To nesmíme déle trpět! Ke konci promluvil řečník o zvěrolékařícha konstateval, že byli přijati dva němečtí zvěrolékati do služeb obecních. — Pan Kasalický doporučoval aby poměr mezi obcí pražskou a c. k. nemocnicí by konečně jednou vyjasněn a aby zrušen byl 1% po- platek z dědictví pro fond nemocnice. — Pan dr.
kasalický dědictví pro fond
19 article
Janatka dovozoval, že Praha jest město zdravé a po- lemisoval s hanlivými zprávami německých časopisů Souhlasí s výpovědí stav. rady Lindleye ze služel obce pražské a přimlouval se za zlepšení platů měst- ských lékařů. — Pan dr. Baštýž promluvil o zvěro- lékařích v ústředních jatkách. — Pan městský fysil dr. Záhoř potvrzoval, že nemá žádnou výkonnou moc. Jak by bylo lépe zdraví opatřeno, kdyby o vě- cech lékařských rozhodoval lékař! Přimlouvá se za isolační nemocnici. Zmiňuje se o epidemii spálya sděluje, že od prohlášení epidemie dne 4. Híjna až do uzavření škol bylo týdně 40—81 případů, po zavření škol 30! Předvídá, že se tyť bude nyní rozšiřovati. poněvadž není s dostatek zdravé užilkové vody. Kon- čí přáním, aby byl ustanoven subfysikus, zřízena bakteriolozická laboratoř a rozšířen dispensář pro tuberkulosní. (Pochvala) Oddíl schválen a návrhy odkázány radě městsk O 1/2 9. hod. večerní slarosta p. dr. Grož koně schůzi. Při tom sděluje, že byl požádán drem. Fun- kem, aby volal k pořádku p. dra. Píka pro domněle urážlivý výrok. Poněvadž při řeči p. dra. Píka sta- rosta nebyl přítomen, prohlašuje, že dá dříve zjistit c0 bylo praveno. Dnes o 4. hod. pokračuje se v rokování. Pan Kasalický ve včerejší schůzi vyslovil se proti návrhu rady městské, aby místnosti v obecním paláci byly pronajaty za vinárnu. Staročeská strana zamýšlí kandiďovati na místo inspektora potravní daně p. ob. st. Siřiště.
Janatka Lindley doktor Baštýž Záhoř Grož Píka Siřiště Praha Kon O 1 / 2 obecní palác
20 article Vzpouřa v clzlnecké lepl francouzské.
Vzpouřa v clzlnecké lepl francouzské. Neslýchaná událast v řadách mezinárodních dobrodruhů a psanců, kteří tvoří cizineckou legi použivanou Francií k bojům v krajinách tro- pických a k ochraně kolonif, vzbuzuje sensační vzrušení a zaměstnává evropský tisk. Úžasně smělá vzpoura asi padesáti legionářů alžírských je něčím překvapujíeím i ve sboru cizinecké legie, kde nepokoje a nekázeň nejsou vzácnostl. Asi 50 legionářů zmocnilo se vla ku, jedonclho do Oranu a přinutil strojvůdce, aby jel zpět do Bl- Beidy u marockých hranic. Sběhové měli namířeno do Marokka. Přepadení vlaku stalo se za okolnosti dosti dramatických. Na- daleko stanice Bu-Rešid zpozoroval strojvůdce rudou svítilnu na kolejích a za- stavil. V tom okamžiku objevili se na obou stranách vlaku ozbrojen! legi onáři. S napřoženými bodáky obsadili lokomotivua vehody k vagonům. Na strojvůdce volali: »Zpět, nebo potáhneš přímo do pekla!« Strojvůdce obrátil se na důstojníka, jenž velel útočníkům, o němž není dosud známo, jakou hodnost v cizinecké legii zaujímal. Důstojník ho zaktikl velitelsky: »Rozkaz divisijního velitelství! Ani slovo! Poslouchat! Respektujte válečnou medaíli na mých prsou. Zatočil jsem již s jinými chlapy, nežli jste vy, černý dáble!« Cestujíeích, skláda- jících se z civilistů i vojenských osob, zmoenilo se zděšení. Mezi nimi byl i generál V i gy v civilu. Generál volal na útočníky, že chce mluvit s jejich vůdcem, ale nikdo si ho ne- všímal. Plukovník Bouillon, který byl v uniformě, byl ohrožen bodáky a musil se vrátit do vagonu.
Cestujíee Bouillon Francie Oran Bl Beida Maroko
21 article
Vůdce vzbouřenců, mající uniformu poru- čika, velel strojvůdci, aby jel zpět a na jeho žádost mu vydal písemní rozkaz, který podepsal »de Pal, poručík 25. setniny druhého pluku cizinecké legie«. Vzbouřenci vsedli do vlaku, nastoupivšího zpáteční cestu. O 3. hod. ranní, krátce před E -Beidou vystoupili legio- náři a dali se na pochod k jihozápadu. O jich odvážném útěku sděluje se dále z Paříže: Čtyřicet sběhů dorazilo do Marunu. Jsou vysíleni pochodem pustou krajinou, kde trpěli nedostaíkem vody. Správce Snidy odebral se do Marunu, kde se nalézají ještě uprchlici z cizinecké legie. J sou učiněna všechna opatření zmoe- niti se sběhů, ale bylo výslovně nařízeno, vyhnouti se každému krveprolit a jen v případě nezbytnosti je dovoleno užít zbraně. Dosud zatklo četnictvo 32 le- gionářů. Domnělý důstojník se 17 legionáři je dosud na útěku. Mají koně a zásoby. Zdá se vyloučeným, že by mohli tito uprch- Iíci dosíci marockých hranic. Mají před sebou ještě 175 kilometrů cesty v krajině pusté a obtížné, postrádající cest i osad. Uprehlíci budou buď pochytáni vojskem areho padnou do rukou nepřátelských domo- rodců. Dopadení sběhové budou potre- stáni smrtí. Poslední zprávy oznamují: Vzbouřen legionáři jsou všichni pochytáni, kromě jediného, jenž byl jich vůdeem. Skoro všichni sběhov jsou Němci. Též uprchlý vůdee je bývalý bavorský důstojník von Pohl.
jít pálit E Beida Maruna Němec Pohl Paříž Maruna
22 article
»Agence Havas« oznamují z Alžíru: »Úřady zabývají se tím, aby vyšetřily jakou roli hrála německá agentura ve vzpouře legionářů.« Jisto je, že v této aféře, jako ve všech které působí Francii nesnáze v severní Africe, majl Němci ruce! Pařížské listy píší obšírně o vzpouře cizi neckých legionářů. »Eclair« praví: Zřizujme jen tolik cizineckých pluků, pokud to vyžadují poměry a chraňme se převýšiti míru«. »Lanterne« píše: »Nastane den, kdy nám cizinecká legie připraví právě tolik nepří- jemností, jako nám dosud prokázala služeb. Případ bu-rešidský po případu casablanském vy- bízí nás k opatrnosti. Doporučujeme, aby cizi- necká legie byla rozpuštěna. Což pak by se mezera tím povstalá nedala vyplniti alžírskými domorodei ?« Z Oranu se oznamuje o sensační aféře legionářů: Plán vzpoury, jehož původeem je bývalý bavorský důstojník, by připraven již před několika dny. Legionářům podařilo se nepozorovaně uniknouti z kasáren, bývalého to vězení, poněvadž důstojníci a pod- důstojníci jsou ubytováni ve zvláštním křídl budovy. Legionáři přeskočili zeď kasáren. Jeden legionář, rovněž Němec, který v posledním oka- mžiku odepřel součinnost, byl stlučen pažbou. Později oznámil též důstojníkům útěk svých soudruhů. Legionáři chovali se za jízdy drahou velmi klidně. I tí, kteří měli střežiti vůz s po- travinami, ničeho se nedotkli. Legionáři vystou pili z vlaku a odtáhli za německého ve- lení svého vůdce, provolávajíce »Vive T Allemagne!« Večerní vydání »Národ. Listůe prodává se ve všech filiálkách v Praze za 4 haléře, na venkově za 5 haléřů.
Havas Němec Alžír Francie severní Afrika Oran Praha Vive T Allemagne
23 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Konfiskované večerni vydání „Národ- ních Listů“. Včera po 5. hod. odpol. dostaviii se do expedice našeho listu zřízenci pražské policie, aby z rozkazu státního zastupitelstva zabavili večerní vydání č. 346 „Nár. Listů“. Také ve všech filiálkách, trafikách a veřejnýeh místnostech sbírali polícejní strážníci večerní číslo našeho listu. A proč? V referátuo veřejné schůzi s programem „N iše národohospodářské úko ly“ vyznačena jsou pravidla, jimiž se říditi mají stoupenci ur- čitého hesla. Státní zastupitelstvo, přihlížejíe patrně již k výnosu předsedy ministerstva, kte- rým vyzváno je ministerstvo spravedlnosti, aby přísně stíhalo národnostní boykot, shledalo zá- vadu ve svrchu vzpomenuté části referátu. Nč- kterým roznášečkám byla všechna čísla zaba vena na ulici, tak že předplatitelům včera večer doručena býti nemohla. Proti konfiskaci podáme námitky hned po doručení příslušného usnesení soudního. Mladoněmecký Bund v Mnichově (De jungdeutsehe Bund in München) zaslal něme- ckým vysokým školám toto osvědčení „Se srdcem hluboce pohnutým a bouřlivými city vzali jsme my, říšští Němci, ve dnech minulých n vědomí, jaká hrozná znásilnění, práv porušení i tý- rání na těle i na duši musili naši drahocenní sou- kmenovci v prastarém německém městě Praze bez obrany a ochrany vytrpěti
Němec Mnichov Praha
24 article
Obzvláště bylo pražskému vysokoškolskému sboru německému vydržeti brutální, k vyhubení Němců směřující chtíče drzého protivníka a šílené choutky mozků, až k běsivosti vydrážděných. Naplnilo nás vznešeným obdivem a vřelou vdšěností, že akade- mické kruhy za vedení tamní německé národní věci duchovně zodpovědné, způsobem v pravdě vzorným svých závažných povinností dbaly a že, prodchnuty povznášejícími cily německé věrnosti, ani kousí. nek německého práva, ani píď německé půdy nepříteli nepostoupily. Pražský ně- mecký vysokoškolský sbor, jedna z nejstarších před- ních stráží německého rázu a mravu — a ludíž také nejvznešenější kultury lidské — takto nedvojsmyslně prokázal, že žádnému, v pravdě německému muži nikdy na mysl přijíti nemůže, aby před takovým zbabělým a nemužným způsobem boje zbraně složil. Pražské ně- mecké vysoké školy v čele německého oby vatelstva pražského celému světu- svědčily, že Němec, nesen vroucí soustředě- nosti kulturního vyzařování veškerého němectví, vě- domím svého práva a své síly, sám sobě se nikdy nezpronevěří.“
Němec
25 article
Už z neslýchaného bombastu tohoto projevu a zpilosti honosných jeho epithet možno se- znati, že mnichovský mladoněmecký Bund ná- leží k oněm velkoněmeckým organisacím mni- chovským, kteréž pod vedením prof. Götze a podle jeho prohlášení pracují ku přenešení říš- skoněmeckých hranečníků do vnitř spojeneckého Rakouska. Také zásadní prolhonost, nezničitelná to známka říšskoněmecké pangermánské propa- gandy, zdobí uvedený dokument. Mluviti o Praze jako „starém německém městě“ v době, kdy o českosti Prahy, samých prazákladů obyvatel- stva české, byl podán tak pádný důkaz, že se celá Germania nad ním ježí, znamená opako- vati nepravdu, která každým jejím opakováním stává se jenom bezradějnější. Češství Prahy má za sebou zase jednu ze svých zkoušek ohněm a železem, v nichž tvrdne její češství a poně- vadž zkouška provedena před zraky a pozor- ností celého světa, svět nepochybuje o národní ryzosti Prahy a o směšnosti německé fráze „německé Praze“. Kterak Němei byli v tomto experimentu národního silozpytu bez ochrany a obrany, o tom svědčí nejenom četnictvo dvou korunních zemí do Prahy soustředěné, ale i in- strument náhlého soudu, v Praze právě odstra- něný. Či snad byl vídeňský kat do Prahy vy slán na „německý vysokoškolský sbor“?!
profesor Götz Rakousko Praha mnout
26 article
— Dr. Pergelt židy odprošuje. Pod záhla- vím „Dvě aféry poslance Pergelta“ zmínili jsme se ve včerejším ranním čísle o srážce poslance Pergelta s posl. Kurandou, jenž v bufetu říšské rady Pergellovi hořké činil výčitky pro jeho vý- rok: „Nejsme na židy odkázáni, darujeme vám je!“ Slovy těmi totiž posl. Pergelt jako gene- rální řečník rozpočtový odpověděl na výtku; „V Praze jdou židé s vámi!“ Včerejší „Pragen Tagblat“ uveřejňuje prohlášení posl. Pergelta který ohražuje se proti všem výkladům svých slov jako by židy urážely. Kritické místo své řeči uvádí dr. Pergelt dost podivně, an píše: „Jestliže jsem dále, jak se mi sděluje (1!), řekl: Všechny židy, kteří se v Če- chách k Němcům hlásí, mohli bychot vám, jedná-li se o uhájení politické moci a poli- tické vážnosti Němců v Čechách, darovati. My jsme také bez těchto židů mocn a silni dost, abychom dosáhli, čeho se do- máháme,“ chtěl jsem tím říci jenom tolik: Nechť ten, kdož mne v řeči přerušil, stojí na jakémkoli stanovisku, ať je antisemitou či file- semitou, a nechť jako antisemita i chce potl- rati připočítávání židů k Němcům v Čechách, stojím na tom stanovisku, že Němei v Čechách i bez židů mají v Čechá ch mocenské postavení, jakž jsem tvrdil.
doktor Pergelt Kuranda Němec Praha Čechy Pragen Tagblat Němei
27 article
Sleduje li se tudíž tato základní myšlenka v souvislosti mé řeči, nebylo tudíž ani možno v této mé poslední větě spatřovati hrot urážky německých židů. Byl bych se ostatně domníval, že i v tom případě, kdybych ve své dnešní řeči, kteráž zvláště v druhé části přerušována byla výkřiky se všech stran různými směry, na něž jsem odpovídati musil, byl i užil v těchto od- vetách, kteréž byly jenom reakcí na neopráv- něnou poznámku, formy, jaká připouštěla mož- nost takového výkladu, jenž by mohl býti uráž- kou pro německé židy, nemohl by se nikdo ode mne takového výkladu nadíti. Ostatně myslím, že celá moje dlouholetá činnost ve veřejném životě, jakož i moje politická minulost takový německé židy urážející výklad nepřipouští.“- Pergeltova stylistická tasemnice „bez hlavy jest přesvědčivou ukázkou jeho rozpaků. Slovo, jež dr. Pergelt v nestřežené chvíli vystřelil, za- rylo se do německého židovstva jako šip, ten dr. Pergelt vytahuje a na ránu nalévá hojně balsámu, pohříchu záplavou slov velmi rozředč- ného. Že urážku německých židů vyslovil, za- příti nemůže, toliko by byl rád, aby se jí dal jiný výklad, než — jediný, jaký mal Marné výkrufy! Tak jako neodmluvná pravda, že by Němci, obzvláště v Praze, bez německých židů byli doslovně nulou, což dokazuje i člá- nek, včera u nás z „Berl. Morgenpost“ citovaný. tak také despekt, projevený Pergeltovým „afo- rismem“ věrným těmto německým spojencům, je skutečným smýšlením Pergeltovým i jeho soudruhů. Je to ryze německo-nacionální projev vděčnosti za služby, zvláště pražskému něme- ctví prokázaně. Ale věrným německým spojen- cům dostalo se od Němců už odměn neméně trpkých a bolestných boze všech náslodků pro toto spojenectví.
Pergeltův Pergelt Němec Praha
28 article
— „Buml“, německým císařem odmitnuty Berlinské studentstvo hodlalo uetíti padesáté parozeniny Viléma II. pochodňovým průvodem, „ale politické události v listopadu a v prosinei úmyslu tomuto způsobily újmu“. Jinými slovy, známá interviewová aféra Viléma II., a skan- dály s ní spojené, přiměly berlínské buršáky k upuštění od oslavného úmyslu. To ovšem ne- zůstalo pro dvorní kruhy žádným tajemstvím, jak z dalšího vysvítá. Neboť, když se berlíu- ské studentstvo zase k svému pochodňovému úmyslu vrátilo, schválilo jej sice policejní ředi- telství berlínské a také dvor. maršálsk, úřad na ústní dotaz přisvědčil, ale vyzval pořadatele, aby „pro forma“ podali písemnou přihlášku. Na tuto dostalo se však studentům odpovědi, že- císař a král za vlídný úmysl velmi jest vděčen, ale vzhledem na studené roční po- časí prosí, aby od pořádání prů- vodu bylo upuštěno.“ „Svobodné burše! lze nyní v Berlíně i bez kuléru podle dlouhých nosů poznati. Bylo by věru nyní velmi záhodn, aby pražští buršové svým berlínským koma.- tonům se odvděčili za jejich manifestace přimé- řenými, ale vzhledem k studenému počasí hodně vřelými projevy! — Boj Berlína proti českým služkám. Ne mecké listy chlubí se citátem z berlínské „Voss.
Buml Vilém II Voss Berlín
29 article
Ztg.“, podle níž české služky v Berlíně místa hledající — a je prý jich hnedle celá tře- tina (!!) všech služebných děvčat v hlavním městě německé říše — nemohou míst dosíci a vracejí se z Berlína v celých houfech, aby prý tu vyprávěly, jak Berlin již vykonává re- vanche. Jenom aby se naposled neproklubnio z historky té něco jiného, aby to na konec ne- byla německá děvčata ze severních Čech. Jak známo, byli to Němei v Čechách první, ktetí splakali nad boykotem plodin do Německa z Čech dovážených. A ostatně, nedělá stati- stiku služebných děvčat v Berlíně — profesor Rauchberg? — Opozděný prolest německé techníky. Jal sdělují německé listy, usnesl se profesorský sbor německé techniky na jednohlasném a vel- mi dlouhém protestu proti stannému právua proti zákazu odznaků. Usnesení to bylo v úterý. přes to, že stanné právo i zákaz odznaků již před tím odvolán, přece jenom odevzdáno nejen místodržiteli, správci vyučování a německému ministru krajanu, poněvadž prý sbor chtěl své stanovisko jednou pro vždy „procisovati“. Škoda, že to neučinil — precisnějil — Případ přísedicího zemského výboru J. Žďárského. Na počátku včerejší schůze zem- ského výboru král. českého sdělil nejv. maršálek prine Ferd. Lobkovic přípis sborového velitel ství pražského, dle ktorého úřadní spisy, týka- jící se známého případu přísedícího J. Zdár- ského, za minulých nepokojů pražských uraže- ného na ulici důstojníkem, byly předloženy mi- nisterstvu vojenství. Přísedící dr. V. Škarda prohlásil, že sdělení to bere na vědomí, že však záležitost tu nespustí se zřetele.
Rauchberg J Žďárský Lobkovic J Zdár doktor V Škarda Berlín Čechy Německo Jal
30 article
— Osobní z kruhů pivovarnických. Správa pivo- varu v Irbitu v Permské gubernii svěřena byla po sládku Václavu Tesařovi, jenž povolán byl na nově zřízený pivovar týchž majitelů Zlokazových v Jekaterinburku na Urale, dosavadnímu podsládku Václavu Žikešovi a prvním vařičem tamtéž jme- nován byl Bohumil Král. V Jekaterinburku nastoupí dále od nového roku místo Alois Svoboda, dosud sládek a nájemce pivovaru ve Staré Boleslavi, kterýž nájem převzal dřívější sládek na Strahově Jan Řez- níček. Josef Ryšavý stal se sládkem v ake. pivovaru v Lelovicích na Moravě. Dosavadní sklep- mistr Jindř. Kučera jmenován byl podstaršímv Rychmburku. — Promoce. Pan JUC. Josef Wolf z Rataj (narozený v Piňovicích na Moravě) byl dne 15. t. m. prohlášen na české universitě Karlo Ferdinandově za doktora veškerých práv. — Pan JUC. Ka rel Bočan, rodem z Podhoří na Moravě, bude 18. t. m. o 111/4 hod. dopol. na české universitě Karlo-Ferdi- nandově veřejně prohlášen doktorem veškerých práv. — Úm tl. V Hořicích zemřel v ponděli dne 14. prosince po dlouhé nemoci ve věku 41 let p. Jos. Kraus, sochař a učitel odborné školy. Pohřební obřady konaly se včera ve středu dne 16. prosinc o 10. hod. dopol. z domu smutku ve Vojících do rodinné hrobky na hřbitově v Sobčicích. — Ve včerejší schůzi zemského výboru král. če- ského vyřízeny byly vedle jiných také tyto záležito- sti: Po zprávě a návrhu přísedícího hr. Schö- borna schválena byla učební osnova pomologické školy v Troji. — Po návrhu přísedleího Žďár- ského poukázána byla »Spolku pro zřízení a vy-
Tesař Žikeš Král Svoboda Jan řez Ryšavá Jindřichův Kučera JUC Wolf Bočan Kraus Ural Stará Boleslav Strahov Lelovice na Morava Rychmburk Piňovice na Morava Morava Hořice Sobčice Trója Žďár univerzita Karla Ferdinandov český univerzita KarlaFerdi učitel odborný škola Rataj