3
masthead
17. prosince 1908. Číslo 347.
4
article
by věčnou revollu vnitřní. Celní unic s balkánskou
konfederací znamená život a budoucnost. (Souhla
u českých radikálů.)
Rakousko nechť dá se do služeb míru a pravě
kultury. Nesmí svojí politikou obraceli se proti Ně-
mectvu, ale rovněž ne proti Slovanstvu. Celá Evropo
snad mimo Německo má zájem na tom, aby mír
byl zachován. Totéž přeje si lidový parlament ed
naší zahraniční politiky: Žádnou válku, nýbrž mír.
Ale tím větší hospodářskou expansi vůči Balkánu
Ale protože nynější politika odporuje télo tendenci.
protože v politice zahraniční zavládá čirý absolutis-
mus, protože ve vnilřní a zahraniční politice zavládá
přímo křičící prolislovanský směr a protože konečně
annexí se mění formace říše, aniž byla dříve roz-
řešena otázka česká, bude řečník a členové jeho stra-
ny jako demokražé a Slované hlasovati proti před-
loze o annexi. (Hlučná pochvala a pollesk českých
rodikálů.)
Posl. Porič přimlouval se za přičlenění Bosny
k Chorvalsku. Tak povstala by pevná záštita proti
názoru odpůrců mocnářství, vydatné odhytiště pro
výrobky rak. průmyelu a bezpečná základna pr
nozvoj hospadářských styků s balkánskými sláty.
Posl. dr. Baijak soudí, že Srbové nemohou se
z annexc těšiti se zřetelem na pollačování v Uhrách.
Musí se obávati o svou svobodu, nejbezpečnější rá-
ruku své národní existence, vidí-li že idea annexe
jevl se jako celaněmecký zájem a že proto je také
ze všech sil podporována říšsko-německou diple-
macií, ba i celou váhou německé armády. Bude hla-
sovati proli pilnosli.
Na to byla debala přerušena
Konec schůze v 5.45 hod. več.; příšlí bude
zejtra
Slovan
Posl
doktor
Baijak
Srba
Rakousko
Evropa
Německo
Balkán
Bosna
Uhry
Souhl
5
article
Politické zprávy domácl.
Politické zprávy domácl.
V Praze, 16. prosince. (Němci i v Ha-
liči zdvihají hlavu.) Nedávná návštěva
doputace německých kolonistů z Haliče u něme-
ckého ministra krajana dra. Schreinera
obrátila zas jednou pozornost polského tisku
k německému obyvatelstvu, roztroušenému po
Haliči. Skutečných Němců, tedy bez židů,je
v Haliči asi 80.000 a pouze v okoli města Bialé
žijí souvisle v několika obeích. Všude jinde jsou
roztroušeni mozi obyvatelstvem polským neb
maloruským. O politickém ruchu mezi halič-
skými Němci nebylo slechu; teprve Všeněmei
počali si více všímati svých rodáků v Haliči
r. 1906, když se dělal nový říšský volební
řád, němečtí nacionálové žádali, aby se pro ha-
ličské Němce zřídil zvláštní, samostatný volebnt
okros. Na to sice nedošlo, ale národní ruch mez
haličskými Němci od té doby značně posílen.
Němec
Schreiner
Praha
Halič
Bialý
6
article
Loni, v červenci, založen „Svazek křesťan-
ských Němců haličských“, jenž si sestavil dost
široký program působnosti. Mimo jiné chce zři-
zovati německé školy pomocí šulferajnu, zaklá-
dati nové německé kolonie, německé spolky
němocké časopisy. Již v srpnu m. r. počal vy-
cházeti čtrnáctidenník „Deut. Velkshl. für Gali-
zien“, v němž se pravidelně otiskují dopisy
z německých kolenii, v nichž se žaluje na
křivdy, činčné Němcům haličskými úřady všech
druhů. Farář nechce pro ně sloužiti zvláštní ně-
mecké bohoslužby, obec nechce zříditi něme-
ckou školu atd. Na stesky huličských Němeů
ozval se již výbor šulferajnu, jenž poslald
Ilaliče svého agenta a po jeho referátu povoli
kolonistům na školy 19.380 K. Haličtí Něme
chtějí se však uplatnit také politicky a žádaj
dle „Volksbl.“, aby se jim při příští úpravě vo-
lebního řádu zabezpečily čtyři mandáty
pro říšskou radu. Poněvadž sami v žádném ve-
lebním okrese většiny nemají, žádají, aby se
v Haliči zavedl národní katastr, a Něm-
cům v katastru zapsaným se přikřly ony čtyti
mendáty.
Němci jsou však v Haliči činni také na
poli hospodářském. Veliká uhelná pá-
nev hornoslezská zasahuje také do západní Ha-
liče a táhne se skoro až ke Krukovu. Dosud se
tu dobývá ročně jen 11/2 milienu tun uhlí, aě
sama Halič ho spotřebuje více než 3 miliony.
Němec
Krukův
Halič
Německo
7
article
Znalci půdy vypočítali, že na území krakov-
ském jest pod zemí na 36 miliard tun uhlí, jež
může haličskou spotřebu uhraditi na mnoho
století a může se státi vážným předmětem vý-
vozu, až bude zřízen dunajskeodersko-vislanský
průplav. Uhelného buhutství haličského povšimli
si Němci. Jakýsi Schulizius z Meklenburka
skoupil dle „Glosu Nar.“ v Krakovsku již téměř
celou polovinu výhradných kutišť, platě za
jedno kutiště až 4000 K a zabíraje dále svy-
bodná kutiště. Kromě Schuliziusa zabírají kra-
kovská kutiště také Němci z Vestfálska a z ru-
ského Polska. Než se Poláci proberou ze své
indolence, Němci opanují celý severozápadní
kout Haliče a stanou se výhradnými pány při-
rodního bohatství, ležicího v polské půdě.
Z Lublaně, 15. prosinee. (Výsledek
sněmovních voleb.) Včera konaly se
v Kraňsku dle nového volebního řádu prvé vol-
by ve všeobecné volební kurii. Volilo se deset po-
slanců v okresech venkovských a jeden po-
slanec v Lublani. Dle kompromisu, uzavřeného
mezi liberálnou a klerikálnou stranou, venkovské
okresy ponechány klerikálům, lublaňský okret
liberálům. V okresech venkovských zvoleno sku-
tečně deset klerikálných Slovinců, většinou té
měř jednohlasně; sociálně demokratičti proli-
kandidáti obdrželi nepatrný počet hlasů. V Lu
blani vznikl však spor mezi přívrženci libe
rálné strany. Jedna strana přála si míti kandi
dátem učitele Jelence; jeho kandidntura však
zamftnuta a za kandidáta ustanoven Jos. Turk
Spor měl za následek, že přívrženci Jelencov
se volby nezúčastnili a při volbě Turk obdrže
jen o několik hlasů více, než socialista Kristan
takže je nutna užší volba.
Němec
Schulizius
Polák
Kristan
Nara
Krakovsko
Vestfálsko
Polsko
Halič
Lublaň
Kraňsko
Jelenec
Jos
8
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
vyřizuje rozpočet obecní na rok 1909
Praha
9
article
(III. de n.)
jít můj
10
article
Za přílomnosti 32 členů sboru zahájil schůz
starosta p. dr. Grož. Lože a galerie hojně navštíveny
Pokračuje se v generální debatě o rozpočtu obecnín
na rok 1909.
Pan ob. st. Maděra, promlouvaje o rozpočlu
žádá, aby byl po celý rok dodržován. Chváli pečli-
vost a pracovitost úřadnictva účtárny a přeje si
aby reservní fondy byly podrobně účtovány. Illaso-
val sice pro koupi paláce hr. Sylva Tarouccy, ale
dnes toho lituje, neboť palác nepatří vlastně obe
pražské, nýbrž policii. Lituje, že oliecní starší, kteř
chtějí herlivě pracovati, nejsou povoláváni do komis
a do rady městské. Zejména žádá, aby něklerý zá-
stupce z dol. Nového města byl povelán do rady
městské. V dřívějších rozpočtech byla zalazena po-
ložka 100.000 K na školu chlapeckou u sv. Petra —
letos poprvé byla položka ta vynechána. Prý se po-
třeba na školu uhradí z reservního fondu. Na ten
se všecko svaluje a ten fond musil by být ohromný
Pan m. r. Lada vzpomenul včerejší řeči dra. Ba-
štýře a litoval, že nebyl ani svými stoupenci poslou-
chán. Z toho je patrno, že nejlepší řeči jsou mlu-
veny na prázdno a odnímá se chuť k mluvení. Řeč-
ník ujímá se zájmů stavu řemeslnického a živno-
stenského, sděluje různá uřání a stížnosti. Vytýká
doktor
Grož
Maděra
Taroucca
Petro
11
article
magistrátu, Zo příliš Bezohledně poslupuje proti ob
chodnikům, ktoří mají obchody označené tabulkami,
do ulice vyvěšenými. Vedle Slorchova knihkupectv
je obchod, který má skutečného obra před krámen
a to se nevidělol I při chránění starobylého rázu mě-
sta musí být vyvíjen jistý ohled. Dále promlouví
řečník o otázce assanační a vytýká, že málo domů
jest stavěno s malými byty. Tím se vyhání české
voličstvo ze čtvrti a není vyloučeno jednou překva-
pení, že ve Starém městě a Josefově zvítězí naši ne-
přátelé. V Bílkově ulici je jeden dům obecní s malý-
mi byty a ten vynáší 5%. Je vidět, že by se čelným
jiným domům podobným dobře vedlo. Řečník navr-
huje, aby obec v každém bloku assanačním vysta-
věla sama jeden velký dům s malými byty. Dále po-
ukazuje řečník na nedostatečné komunikace ve Sta-
rém městě. Znamenitá komunikace dala by se zří-
diti prodloužením Melantrichovy ulice vyůstěním
Richtrovým domem. Dům, který v cestě stojí, nemé
žádnou cenu starobylosti. Před mnohými lety byl ten-
to projek! 26 proti 25 hlasům zamítnut. Rečník žádá
aby projekt ten byl nyní opětně prozkoumán, nebo
znamená veliké zvelebení Starého města. — Přecház
k otázce administrátorství potravní daně. Vzpomíná
co bojů to vyžadovalo, než byl administrátorem usta-
noven úřadník. Pobyl v úřadě rok a po roce už se
zřídila místa inspektorů — ovšem honorovaných.
Slorchův
Melantrichův
Richtrův
Josefov
Bílkov ulice
12
article
Proč? Vždyt na př. inspektor v olektrických podni-
cích má mnohem více práce a vykonává své funkce
bezplatně! Dva inspektoři musí být prolo, aby se
rozdělily obě kompromisní strany. A tak místo uše-
tření obec vydává ještě více. Řečník apeluje na
obecní starší, aby se za tyto funkce nedávali hono-
rovati. Navrhuje zrušení obou inspektorátů hono-
rovaných.
Pan m. r. dr. Podlipný vzpomenul nejprvě toho
jak srdečně a vřele byla příjala delegace města Prahy
od komunální rady pařížské. Tyto znamenité projevy
sympatií náleží celému zastupitelstvu, všemu lidlu
českému v Praze i lidu českému od hranic až do
Prahy, který nadšeně vílal Francouze při jízdě z Pa-
říže do Prahy. Navrhuje, aby jménem celého sboru
byly municipální radě projeveny vře-
lé díky.
K tomuto projevu připojil se p. starosta dr. K
Grož a zmínil se o pořádání okázalých slavností v
Paříži na počest pražských zástupců, které měly za
následek rozšíření znalostí o jménu českém. Vyslo-
vuje přesvědčení, že slavnosti tyto budou na dlouh
míti ohlas.
doktor
Podlipná
Francouz
Grož
Praha
Paříž
13
article
Návrh dra. Podlipného byl jednomyslně a s hluč-
nou pochvalou přijat
Pan dr. Podlipný pokračuje v řeči o rozpočtu a
souhlasí s výtkou, že předlohy rozpočtů dodány byly
obecním starším plíliš opozděně a nebylo tudíž d-
drženo ustanovení čl. 103. ob. řádu. Při každé roz-
počtové debatě pronášeny jsou každoročně různě ná
vrhy a podněly, jež jsou přikazovány radě měst-
ské. Ale sbor nikdy se nedozví, co se s těmi návrhy
stalo. Jest tedy samozřejmým, založiti seznam ná-
vrhů a připojiti k nim do měsíce způsob vyřízení. —
Řečník souhlasí s projevem dra. Scharfa o rozšíření
práva volebního. Vyslovuje se o nutnosti připojení
velkých obcí sousedních ku Praze a dotýká se otázky
splavnění řeky. Před 7 lety měla být Vltava splav
něna a po 7 lelech se tak ještě nestalo! My musíme
naléhati na to, aby tento projekt co nejdříve byl
proveden. — Dotýká se „vládní přízně“ a tvrdi, že
není to v žádném poměru, když stát dá Praze ročně
po 10 let 1,600.000 K a Praha odvádí státu ročně
12 mil. korun na daních! — Zmiňuje se o otázkách
politických a vytýká německým poslancům, že jsou
v popředí rozčilujících a vzrušujících výpadů proti
Čochům. Vzpomíná historií výminečných opatřenía
stanného práva.
Podlipný
doktor
Podlipná
Scharf
Praha
Praga
14
article
Vytýká pražským poslancůmí na říšské radě, že
daleko nejsou tak činni, jako poslanci němečtí. Ne-
vymohli ani tolik, aby upravena byla záležitost po-
travní daně! A to je také jedna z překážek, pro kter
vázne připojování sousedních obcí. Tolik práva má-
me žádati od našich říšských poslanců, aby ve pro-
spěch Prahy působili ve smyslu našich tužeb. —
Zmiňuje se o pořádání bumlů a protestuje proti tomu
aby provozována byla politická procházka po ulicích
Některé poznámky a vysvětlivky podal referen
vrchní ředitel účtárny p. Ploissig a uvedl zejména.
že položka dluhů byla chybně v rozpočtu napsána.
čímž uznal výtku p. ob. st. Štěpánka.
Tím debata podrobná ukončena a přikročen
k rozpravě podrobné.
Oddíl I. Zastupitelstva obecní: potřeba 140.88
kor., úhrada 355 K. Pan ob. st. Náhlovský tázal se
jak pekročila otázka zřízení ruského konsulátu
Praze. Pan slarosta odpověděl, že záležitost ta blíz
se ku příznivému rozřešení. — Pan ob. st. Březnov-
ský diví se velkým nákladům na jízdy kočáry. Pro
úřadníci nejezdí vice po elektrice? Také pp. náměst-
kové nemuseli by tolik jezdit, pohyb jim bude svědčií
ko zdravíl
Oddíl II. Magistrát a úřady obecní. Potřeba
2,083. 522 K, úhrada 508.621 K. Pan dr. Funk pro-
mluvil o záležitostech úřadnictva, činil výtky a na-
vrhoval, aby vydán byl výnos, že protekce obecních
starších při obsazování míst jest nepřípustnou a do-
poručoval vypracování návrhů na úpravu poměro
obecních doručovatelů. — Pan Březnovský konsta-
(uje, že obec nechová se vůči úřadnictvu mačešsky
Ale co někteií úřadníci činí, to je terrorismus! Zdaln
úřadníci musí do pense, poněvadž mladší na ně na-
léhají. A tak se slalo, že jeden náš pensista začal
studovati! Naposled se dočkáme, že některý náš pen
sista bude jednoročním dobrovolníkem! (Veselost
Ploissig
Štěpánek
Náhlovský
Březnov
doktor
Funk
Březnovská
Praha
15
article
— Referent p. řed. Fleissig velmi poulavým způso-
bem vykládal poměry v účlárně a za hlučného sou-
hlasu a pochvaly vyvrátil činěné výtky. (Hlasy: vy
jste poctivý úřadník! My víme, odkud vítr věje! Rad
nice není žádný zaopatřovací ústav! Tomu se mus
jednou učinit přítrž, aby někdo dodával do radnice
úřadníky. Hluk a nepokoj)
Pan ob. st. dr. Baštýř pravil, že způsob, jakým
se vystupovalo proti chěfu účtárny, podrývá veške-
rcu jeho autoritu. (Souhlas.) Varuji dra. Funka, aby
zaváděl úřadnickou anarchii do tohoto sboru! (Hluč
ná pochvala.) Činím jej za to zodpovědným jménen
všeho občanstva! (Hlučný souhlas.)
Pan dr. Funk: S důrazem se ohražuji proti tvr
zení, jakobych zde zaváděl anarchii. My jsme povo
láni k tomu, abychom hájili všechny vrstvy, ted
i úřadníky. Ohražuji se proti podobným insultém
(Pochvala na galerii.)
Pan m. r. dr. Pík ohražuje se proti tomu, aby
otázky úřadnické bylo používáno jako agilačního pro
středku. Dr. Funk je členem finanční komise a rady
městské a tam mlčel, sem však přichází před veřej-
nost s věcmi, které byly vyvráceny. My cítíme sů-
řadnictvem snad lépe než on, ale aby se otázky úřad-
nické použivalo k agitacím, proti tomu se s největš
rozhodností ohražujeme! (Hlučná pochvala)
Dr. Funk: Konstatuji, že jsem byl na svalební
cestě a nemohl jsem v komisi ani v radě městské
mluviti (Veselost.)
Oddíl byl potom schválen a návrhy odkázány
radě městské.
Oddíl III. Výběr daní a dávek. Potřeba 499.382 k
úhrad 18.855 K. Pan Maděra žádal, aby nebyly
obcí vydávány oboujazyčné tiskopisy. — Pan Kasa-
lický navrhoval, aby se obec domáhala náhrady o
státu za vybírání daní. — Oddil schválen.
Fleissig
doktor
Baštýř
Funk
Maděra
Kasa
16
article
Oddil IV. Tržnictví a zásobování města. Potřeba
128.911 K, úhrada 378.463 K. Pan Lada urgoval zří-
zení nového vchodu z Můstku do staroměstské
tržnice. Dále žádal, aby místnosti plynáren obecních
ze Staré rychty byly přeloženy do odlehlejších míst
a pronajaty obchodníkům. Místo Staré rychty necht
se rozšíří tržnice. — Pan m. r. Vaníček referova
o poměrech v pražské tržnici. Zejména konstatova
čistotu a láci zboží. Na předměstských trzích stě-
žují si obchodníci, že nejlepší zákazníci chodí do
pražské tržnice nakupovati. Pro šest dnů je tržnic
velká, pro jediný den malá. Je možno, k vůli jed-
nomu dnu rozšiřit tržnici tak, aby se finančně za-
krvácela? Nesouhlasí s rozšířením tržnice i na sta-
rou rychtu. S nynějším stavem tržnice můžeme být
úplně spokojeni. (Souhlas.)
Oddíl V. Školství (mimo školní okres). Polřeba
řádná 293.287 K, úhrada 31.560 K. Pan cís.r
Schrölter pravil, že nejdůležitější událostí ve škoiství
je jubilejní dar obce pražské v obnosu 500.000 K, kte-
rým umožněno má býti provedení dávného a opráv-
něného přání našeho živnostniciva a učitelstvao
zodbornění a zdokonalení pokračova-
cích škol a které rozšířene By Bylo i na do-
rost dívčí. Praha dala tím skvělý příklad správ-
ného pochopení pro kulturní požadavky a tímte skut-
kem plně uznala, že je povinna a že také ráda na
prospěch těžce zkoušeného živnostnictva — vzdor
svým finančním obtížím — konečně něco učiniti chce.
Lada
Vaníček
Schrölter
Praha
17
article
Žel však, že dosud ostatní korporace, jako vláda,
země, Obchodní a živnostenská komora, v této tak
důležitě věci rychleji nejednají, aby k realisování co
nejdříve přikročiti se mohlo. Řečník vyslovuje přání.
aby obec sama provedení urychlila
svoláním zvláštní ankety, do níž by i zá-
stupci obcí předměstských byli povoláni, neboť zále-
žitost tato nedá se luštiti jinak, než v rámci Velké
Prahy. Záležitost tuto bude možno tím spíše příznivě
skoncovati, když i četná společenstva i technologické
museum pomocnou ruku ku provedení nabízí. Řeč-
ník činí návrh, aby otázka zodbornění a zdo-
konalení pokračovacích škol pokud lze
nejdříve byla rozluštěna. (Souhlas))
Pan m. r. Varvažovský naléhal na rozdělení stát-
ní průmyslové školy pražské, doporučoval, aby vy-
učování bylo vykonáno odborníky a urgoval zřízení
státní průmyslové školy v Holešovicích. — Pan
Břoznovský uváděl, že náklady na opatrovance ve
vychovatelně a v sirotčinci jsou takové, jakoby tam
byly šlechtické děti na vychování. V sirotčinci jest
náklad na jedno dítě 688 K, ve vychovatelně 512 K.
Břoznovský
Holešovice
Velká Praha
státní průmyslový škola
18
article
Referent odpověděl, že na zakročení řemeslníků ne-
smí se z dílen vychovatelny nic prodávat a proto vy-
chovatelna nemá příjem.
Oddíl VI. Chudinství a Hobročinnosť. Polřeba
řádná 630.340 K, úhrada 31.132 K. Schvaluje se.
Oddlil VII. Zdravolnictví. Potřeba řádná 398.539
kor., mimořádná 14.566 K, úhrada 139.354 K. Pan dr
Kašpar stěžoval si, že fysikát nemá potřebn
ezekutivy, což zvláště při epidemii
spálové se ukázalo. Žádá zlepšení postavení
městských lékařů, náhradu za ordinační síň, doporu-
čuje zřízení městské nemocnice. Poukazuje k tomu
že čeští příslušníci přicházejí na německé kliniky
kde se s nimi česky mluvili nechce! To nesmíme déle
trpět! Ke konci promluvil řečník o zvěrolékařícha
konstateval, že byli přijati dva němečtí zvěrolékati
do služeb obecních. — Pan Kasalický doporučoval
aby poměr mezi obcí pražskou a c. k. nemocnicí by
konečně jednou vyjasněn a aby zrušen byl 1% po-
platek z dědictví pro fond nemocnice. — Pan dr.
kasalický
dědictví pro fond
19
article
Janatka dovozoval, že Praha jest město zdravé a po-
lemisoval s hanlivými zprávami německých časopisů
Souhlasí s výpovědí stav. rady Lindleye ze služel
obce pražské a přimlouval se za zlepšení platů měst-
ských lékařů. — Pan dr. Baštýž promluvil o zvěro-
lékařích v ústředních jatkách. — Pan městský fysil
dr. Záhoř potvrzoval, že nemá žádnou výkonnou
moc. Jak by bylo lépe zdraví opatřeno, kdyby o vě-
cech lékařských rozhodoval lékař! Přimlouvá se za
isolační nemocnici. Zmiňuje se o epidemii spálya
sděluje, že od prohlášení epidemie dne 4. Híjna až do
uzavření škol bylo týdně 40—81 případů, po zavření
škol 30! Předvídá, že se tyť bude nyní rozšiřovati.
poněvadž není s dostatek zdravé užilkové vody. Kon-
čí přáním, aby byl ustanoven subfysikus, zřízena
bakteriolozická laboratoř a rozšířen dispensář pro
tuberkulosní. (Pochvala)
Oddíl schválen a návrhy odkázány radě městsk
O 1/2 9. hod. večerní slarosta p. dr. Grož koně
schůzi. Při tom sděluje, že byl požádán drem. Fun-
kem, aby volal k pořádku p. dra. Píka pro domněle
urážlivý výrok. Poněvadž při řeči p. dra. Píka sta-
rosta nebyl přítomen, prohlašuje, že dá dříve zjistit
c0 bylo praveno.
Dnes o 4. hod. pokračuje se v rokování.
Pan Kasalický ve včerejší schůzi vyslovil se
proti návrhu rady městské, aby místnosti v obecním
paláci byly pronajaty za vinárnu.
Staročeská strana zamýšlí kandiďovati na místo
inspektora potravní daně p. ob. st. Siřiště.
Janatka
Lindley
doktor
Baštýž
Záhoř
Grož
Píka
Siřiště
Praha
Kon
O 1 / 2
obecní palác
20
article
Vzpouřa v clzlnecké lepl
francouzské.
Vzpouřa v clzlnecké lepl
francouzské.
Neslýchaná událast v řadách mezinárodních
dobrodruhů a psanců, kteří tvoří cizineckou legi
použivanou Francií k bojům v krajinách tro-
pických a k ochraně kolonif, vzbuzuje sensační
vzrušení a zaměstnává evropský tisk. Úžasně
smělá vzpoura asi padesáti legionářů alžírských
je něčím překvapujíeím i ve sboru cizinecké
legie, kde nepokoje a nekázeň nejsou vzácnostl.
Asi 50 legionářů zmocnilo se vla ku,
jedonclho do Oranu a přinutil
strojvůdce, aby jel zpět do Bl-
Beidy u marockých hranic. Sběhové
měli namířeno do Marokka. Přepadení vlaku
stalo se za okolnosti dosti dramatických. Na-
daleko stanice Bu-Rešid zpozoroval strojvůdce
rudou svítilnu na kolejích a za-
stavil. V tom okamžiku objevili se na obou
stranách vlaku ozbrojen! legi onáři.
S napřoženými bodáky obsadili lokomotivua
vehody k vagonům. Na strojvůdce volali: »Zpět,
nebo potáhneš přímo do pekla!« Strojvůdce
obrátil se na důstojníka, jenž velel útočníkům,
o němž není dosud známo, jakou hodnost
v cizinecké legii zaujímal. Důstojník ho zaktikl
velitelsky: »Rozkaz divisijního velitelství! Ani
slovo! Poslouchat! Respektujte válečnou medaíli
na mých prsou. Zatočil jsem již s jinými chlapy,
nežli jste vy, černý dáble!« Cestujíeích, skláda-
jících se z civilistů i vojenských osob, zmoenilo
se zděšení. Mezi nimi byl i generál V i gy
v civilu. Generál volal na útočníky, že chce
mluvit s jejich vůdcem, ale nikdo si ho ne-
všímal. Plukovník Bouillon, který byl
v uniformě, byl ohrožen bodáky a
musil se vrátit do vagonu.
Cestujíee
Bouillon
Francie
Oran
Bl
Beida
Maroko
21
article
Vůdce vzbouřenců, mající uniformu poru-
čika, velel strojvůdci, aby jel zpět a na jeho
žádost mu vydal písemní rozkaz, který podepsal
»de Pal, poručík 25. setniny druhého pluku
cizinecké legie«. Vzbouřenci vsedli do vlaku,
nastoupivšího zpáteční cestu. O 3. hod. ranní,
krátce před E -Beidou vystoupili legio-
náři a dali se na pochod k jihozápadu.
O jich odvážném útěku sděluje se dále
z Paříže: Čtyřicet sběhů dorazilo
do Marunu. Jsou vysíleni pochodem
pustou krajinou, kde trpěli nedostaíkem vody.
Správce Snidy odebral se do Marunu, kde se
nalézají ještě uprchlici z cizinecké legie. J sou
učiněna všechna opatření zmoe-
niti se sběhů, ale bylo výslovně nařízeno,
vyhnouti se každému krveprolit
a jen v případě nezbytnosti je dovoleno užít
zbraně.
Dosud zatklo četnictvo 32 le-
gionářů. Domnělý důstojník se 17 legionáři
je dosud na útěku. Mají koně a zásoby. Zdá
se vyloučeným, že by mohli tito uprch-
Iíci dosíci marockých hranic. Mají
před sebou ještě 175 kilometrů cesty v krajině
pusté a obtížné, postrádající cest i osad.
Uprehlíci budou buď pochytáni vojskem
areho padnou do rukou nepřátelských domo-
rodců. Dopadení sběhové budou potre-
stáni smrtí.
Poslední zprávy oznamují: Vzbouřen
legionáři jsou všichni pochytáni,
kromě jediného, jenž byl jich
vůdeem. Skoro všichni sběhov
jsou Němci. Též uprchlý vůdee
je bývalý bavorský důstojník von
Pohl.
jít pálit
E Beida
Maruna
Němec
Pohl
Paříž
Maruna
22
article
»Agence Havas« oznamují z Alžíru: »Úřady
zabývají se tím, aby vyšetřily jakou roli
hrála německá agentura ve vzpouře
legionářů.«
Jisto je, že v této aféře, jako ve všech
které působí Francii nesnáze v severní Africe,
majl Němci ruce!
Pařížské listy píší obšírně o vzpouře cizi
neckých legionářů. »Eclair« praví: Zřizujme
jen tolik cizineckých pluků, pokud to vyžadují
poměry a chraňme se převýšiti míru«.
»Lanterne« píše: »Nastane den, kdy
nám cizinecká legie připraví právě tolik nepří-
jemností, jako nám dosud prokázala služeb.
Případ bu-rešidský po případu casablanském vy-
bízí nás k opatrnosti. Doporučujeme, aby cizi-
necká legie byla rozpuštěna. Což pak by se
mezera tím povstalá nedala vyplniti alžírskými
domorodei ?«
Z Oranu se oznamuje o sensační aféře
legionářů: Plán vzpoury, jehož původeem
je bývalý bavorský důstojník, by
připraven již před několika dny. Legionářům
podařilo se nepozorovaně uniknouti z kasáren,
bývalého to vězení, poněvadž důstojníci a pod-
důstojníci jsou ubytováni ve zvláštním křídl
budovy.
Legionáři přeskočili zeď kasáren. Jeden
legionář, rovněž Němec, který v posledním oka-
mžiku odepřel součinnost, byl stlučen pažbou.
Později oznámil též důstojníkům útěk svých
soudruhů. Legionáři chovali se za jízdy drahou
velmi klidně. I tí, kteří měli střežiti vůz s po-
travinami, ničeho se nedotkli. Legionáři vystou
pili z vlaku a odtáhli za německého ve-
lení svého vůdce, provolávajíce »Vive
T Allemagne!«
Večerní vydání »Národ. Listůe
prodává se ve všech filiálkách
v Praze za 4 haléře, na venkově
za 5 haléřů.
Havas
Němec
Alžír
Francie
severní Afrika
Oran
Praha
Vive T Allemagne
23
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Konfiskované večerni vydání „Národ-
ních Listů“. Včera po 5. hod. odpol. dostaviii
se do expedice našeho listu zřízenci pražské
policie, aby z rozkazu státního zastupitelstva
zabavili večerní vydání č. 346 „Nár. Listů“.
Také ve všech filiálkách, trafikách a veřejnýeh
místnostech sbírali polícejní strážníci večerní
číslo našeho listu. A proč? V referátuo
veřejné schůzi s programem „N iše
národohospodářské úko ly“ vyznačena
jsou pravidla, jimiž se říditi mají stoupenci ur-
čitého hesla. Státní zastupitelstvo, přihlížejíe
patrně již k výnosu předsedy ministerstva, kte-
rým vyzváno je ministerstvo spravedlnosti, aby
přísně stíhalo národnostní boykot, shledalo zá-
vadu ve svrchu vzpomenuté části referátu. Nč-
kterým roznášečkám byla všechna čísla zaba
vena na ulici, tak že předplatitelům včera večer
doručena býti nemohla. Proti konfiskaci podáme
námitky hned po doručení příslušného usnesení
soudního.
Mladoněmecký Bund v Mnichově (De
jungdeutsehe Bund in München) zaslal něme-
ckým vysokým školám toto osvědčení
„Se srdcem hluboce pohnutým a bouřlivými city
vzali jsme my, říšští Němci, ve dnech minulých n
vědomí, jaká hrozná znásilnění, práv porušení i tý-
rání na těle i na duši musili naši drahocenní sou-
kmenovci v prastarém německém městě
Praze bez obrany a ochrany vytrpěti
Němec
Mnichov
Praha
24
article
Obzvláště bylo pražskému vysokoškolskému sboru
německému vydržeti brutální, k vyhubení Němců
směřující chtíče drzého protivníka a šílené choutky
mozků, až k běsivosti vydrážděných. Naplnilo nás
vznešeným obdivem a vřelou vdšěností, že akade-
mické kruhy za vedení tamní německé národní věci
duchovně zodpovědné, způsobem v pravdě vzorným
svých závažných povinností dbaly a že, prodchnuty
povznášejícími cily německé věrnosti, ani kousí.
nek německého práva, ani píď německé
půdy nepříteli nepostoupily. Pražský ně-
mecký vysokoškolský sbor, jedna z nejstarších před-
ních stráží německého rázu a mravu — a ludíž
také nejvznešenější kultury lidské —
takto nedvojsmyslně prokázal, že žádnému, v pravdě
německému muži nikdy na mysl přijíti nemůže, aby
před takovým zbabělým a nemužným
způsobem boje zbraně složil. Pražské ně-
mecké vysoké školy v čele německého oby
vatelstva pražského celému světu-
svědčily, že Němec, nesen vroucí soustředě-
nosti kulturního vyzařování veškerého němectví, vě-
domím svého práva a své síly, sám sobě se nikdy
nezpronevěří.“
Němec
25
article
Už z neslýchaného bombastu tohoto projevu
a zpilosti honosných jeho epithet možno se-
znati, že mnichovský mladoněmecký Bund ná-
leží k oněm velkoněmeckým organisacím mni-
chovským, kteréž pod vedením prof. Götze a
podle jeho prohlášení pracují ku přenešení říš-
skoněmeckých hranečníků do vnitř spojeneckého
Rakouska. Také zásadní prolhonost, nezničitelná
to známka říšskoněmecké pangermánské propa-
gandy, zdobí uvedený dokument. Mluviti o Praze
jako „starém německém městě“ v době, kdy
o českosti Prahy, samých prazákladů obyvatel-
stva české, byl podán tak pádný důkaz, že se
celá Germania nad ním ježí, znamená opako-
vati nepravdu, která každým jejím opakováním
stává se jenom bezradějnější. Češství Prahy má
za sebou zase jednu ze svých zkoušek ohněm
a železem, v nichž tvrdne její češství a poně-
vadž zkouška provedena před zraky a pozor-
ností celého světa, svět nepochybuje o národní
ryzosti Prahy a o směšnosti německé fráze
„německé Praze“. Kterak Němei byli v tomto
experimentu národního silozpytu bez ochrany
a obrany, o tom svědčí nejenom četnictvo dvou
korunních zemí do Prahy soustředěné, ale i in-
strument náhlého soudu, v Praze právě odstra-
něný. Či snad byl vídeňský kat do Prahy vy
slán na „německý vysokoškolský sbor“?!
profesor
Götz
Rakousko
Praha
mnout
26
article
— Dr. Pergelt židy odprošuje. Pod záhla-
vím „Dvě aféry poslance Pergelta“ zmínili jsme
se ve včerejším ranním čísle o srážce poslance
Pergelta s posl. Kurandou, jenž v bufetu říšské
rady Pergellovi hořké činil výčitky pro jeho vý-
rok: „Nejsme na židy odkázáni, darujeme vám
je!“ Slovy těmi totiž posl. Pergelt jako gene-
rální řečník rozpočtový odpověděl na výtku;
„V Praze jdou židé s vámi!“ Včerejší „Pragen
Tagblat“ uveřejňuje prohlášení posl. Pergelta
který ohražuje se proti všem výkladům svých
slov jako by židy urážely. Kritické místo své
řeči uvádí dr. Pergelt dost podivně, an píše:
„Jestliže jsem dále, jak se mi sděluje (1!),
řekl: Všechny židy, kteří se v Če-
chách k Němcům hlásí, mohli bychot
vám, jedná-li se o uhájení politické moci a poli-
tické vážnosti Němců v Čechách, darovati.
My jsme také bez těchto židů mocn
a silni dost, abychom dosáhli, čeho se do-
máháme,“ chtěl jsem tím říci jenom tolik:
Nechť ten, kdož mne v řeči přerušil, stojí na
jakémkoli stanovisku, ať je antisemitou či file-
semitou, a nechť jako antisemita i chce potl-
rati připočítávání židů k Němcům v Čechách,
stojím na tom stanovisku, že Němei
v Čechách i bez židů mají v Čechá ch
mocenské postavení, jakž jsem tvrdil.
doktor
Pergelt
Kuranda
Němec
Praha
Čechy
Pragen Tagblat
Němei
27
article
Sleduje li se tudíž tato základní myšlenka
v souvislosti mé řeči, nebylo tudíž ani možno
v této mé poslední větě spatřovati hrot urážky
německých židů. Byl bych se ostatně domníval,
že i v tom případě, kdybych ve své dnešní řeči,
kteráž zvláště v druhé části přerušována byla
výkřiky se všech stran různými směry, na něž
jsem odpovídati musil, byl i užil v těchto od-
vetách, kteréž byly jenom reakcí na neopráv-
něnou poznámku, formy, jaká připouštěla mož-
nost takového výkladu, jenž by mohl býti uráž-
kou pro německé židy, nemohl by se nikdo ode
mne takového výkladu nadíti. Ostatně myslím,
že celá moje dlouholetá činnost ve veřejném
životě, jakož i moje politická minulost takový
německé židy urážející výklad nepřipouští.“-
Pergeltova stylistická tasemnice „bez hlavy
jest přesvědčivou ukázkou jeho rozpaků. Slovo,
jež dr. Pergelt v nestřežené chvíli vystřelil, za-
rylo se do německého židovstva jako šip, ten
dr. Pergelt vytahuje a na ránu nalévá hojně
balsámu, pohříchu záplavou slov velmi rozředč-
ného. Že urážku německých židů vyslovil, za-
příti nemůže, toliko by byl rád, aby se jí dal
jiný výklad, než — jediný, jaký mal
Marné výkrufy! Tak jako neodmluvná pravda,
že by Němci, obzvláště v Praze, bez německých
židů byli doslovně nulou, což dokazuje i člá-
nek, včera u nás z „Berl. Morgenpost“ citovaný.
tak také despekt, projevený Pergeltovým „afo-
rismem“ věrným těmto německým spojencům,
je skutečným smýšlením Pergeltovým i jeho
soudruhů. Je to ryze německo-nacionální projev
vděčnosti za služby, zvláště pražskému něme-
ctví prokázaně. Ale věrným německým spojen-
cům dostalo se od Němců už odměn neméně
trpkých a bolestných boze všech náslodků pro
toto spojenectví.
Pergeltův
Pergelt
Němec
Praha
28
article
— „Buml“, německým císařem odmitnuty
Berlinské studentstvo hodlalo uetíti padesáté
parozeniny Viléma II. pochodňovým průvodem,
„ale politické události v listopadu a v prosinei
úmyslu tomuto způsobily újmu“. Jinými slovy,
známá interviewová aféra Viléma II., a skan-
dály s ní spojené, přiměly berlínské buršáky
k upuštění od oslavného úmyslu. To ovšem ne-
zůstalo pro dvorní kruhy žádným tajemstvím,
jak z dalšího vysvítá. Neboť, když se berlíu-
ské studentstvo zase k svému pochodňovému
úmyslu vrátilo, schválilo jej sice policejní ředi-
telství berlínské a také dvor. maršálsk, úřad
na ústní dotaz přisvědčil, ale vyzval pořadatele,
aby „pro forma“ podali písemnou přihlášku. Na
tuto dostalo se však studentům odpovědi, že-
císař a král za vlídný úmysl velmi jest vděčen,
ale vzhledem na studené roční po-
časí prosí, aby od pořádání prů-
vodu bylo upuštěno.“ „Svobodné burše!
lze nyní v Berlíně i bez kuléru podle dlouhých
nosů poznati. Bylo by věru nyní velmi záhodn,
aby pražští buršové svým berlínským koma.-
tonům se odvděčili za jejich manifestace přimé-
řenými, ale vzhledem k studenému počasí hodně
vřelými projevy!
— Boj Berlína proti českým služkám. Ne
mecké listy chlubí se citátem z berlínské „Voss.
Buml
Vilém II
Voss
Berlín
29
article
Ztg.“, podle níž české služky v Berlíně místa
hledající — a je prý jich hnedle celá tře-
tina (!!) všech služebných děvčat v hlavním
městě německé říše — nemohou míst dosíci
a vracejí se z Berlína v celých houfech, aby
prý tu vyprávěly, jak Berlin již vykonává re-
vanche. Jenom aby se naposled neproklubnio
z historky té něco jiného, aby to na konec ne-
byla německá děvčata ze severních Čech. Jak
známo, byli to Němei v Čechách první, ktetí
splakali nad boykotem plodin do Německa
z Čech dovážených. A ostatně, nedělá stati-
stiku služebných děvčat v Berlíně — profesor
Rauchberg?
— Opozděný prolest německé techníky. Jal
sdělují německé listy, usnesl se profesorský
sbor německé techniky na jednohlasném a vel-
mi dlouhém protestu proti stannému právua
proti zákazu odznaků. Usnesení to bylo v úterý.
přes to, že stanné právo i zákaz odznaků již
před tím odvolán, přece jenom odevzdáno nejen
místodržiteli, správci vyučování a německému
ministru krajanu, poněvadž prý sbor chtěl své
stanovisko jednou pro vždy „procisovati“. Škoda,
že to neučinil — precisnějil
— Případ přísedicího zemského výboru J.
Žďárského. Na počátku včerejší schůze zem-
ského výboru král. českého sdělil nejv. maršálek
prine Ferd. Lobkovic přípis sborového velitel
ství pražského, dle ktorého úřadní spisy, týka-
jící se známého případu přísedícího J. Zdár-
ského, za minulých nepokojů pražských uraže-
ného na ulici důstojníkem, byly předloženy mi-
nisterstvu vojenství. Přísedící dr. V. Škarda
prohlásil, že sdělení to bere na vědomí, že
však záležitost tu nespustí se zřetele.
Rauchberg
J Žďárský
Lobkovic
J Zdár
doktor
V Škarda
Berlín
Čechy
Německo
Jal
30
article
— Osobní z kruhů pivovarnických. Správa pivo-
varu v Irbitu v Permské gubernii svěřena byla po
sládku Václavu Tesařovi, jenž povolán byl na
nově zřízený pivovar týchž majitelů Zlokazových v
Jekaterinburku na Urale, dosavadnímu podsládku
Václavu Žikešovi a prvním vařičem tamtéž jme-
nován byl Bohumil Král. V Jekaterinburku nastoupí
dále od nového roku místo Alois Svoboda, dosud
sládek a nájemce pivovaru ve Staré Boleslavi, kterýž
nájem převzal dřívější sládek na Strahově Jan Řez-
níček. Josef Ryšavý stal se sládkem v ake.
pivovaru v Lelovicích na Moravě. Dosavadní sklep-
mistr Jindř. Kučera jmenován byl podstaršímv
Rychmburku.
— Promoce. Pan JUC. Josef Wolf z Rataj
(narozený v Piňovicích na Moravě) byl dne 15. t. m.
prohlášen na české universitě Karlo Ferdinandově za
doktora veškerých práv. — Pan JUC. Ka rel
Bočan, rodem z Podhoří na Moravě, bude 18. t. m.
o 111/4 hod. dopol. na české universitě Karlo-Ferdi-
nandově veřejně prohlášen doktorem veškerých práv.
— Úm tl. V Hořicích zemřel v ponděli dne 14.
prosince po dlouhé nemoci ve věku 41 let p. Jos.
Kraus, sochař a učitel odborné školy. Pohřební
obřady konaly se včera ve středu dne 16. prosinc
o 10. hod. dopol. z domu smutku ve Vojících do
rodinné hrobky na hřbitově v Sobčicích.
— Ve včerejší schůzi zemského výboru král. če-
ského vyřízeny byly vedle jiných také tyto záležito-
sti: Po zprávě a návrhu přísedícího hr. Schö-
borna schválena byla učební osnova pomologické
školy v Troji. — Po návrhu přísedleího Žďár-
ského poukázána byla »Spolku pro zřízení a vy-
Tesař
Žikeš
Král
Svoboda
Jan řez
Ryšavá
Jindřichův
Kučera
JUC
Wolf
Bočan
Kraus
Ural
Stará Boleslav
Strahov
Lelovice na Morava
Rychmburk
Piňovice na Morava
Morava
Hořice
Sobčice
Trója
Žďár
univerzita Karla Ferdinandov
český univerzita KarlaFerdi
učitel odborný škola
Rataj