ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 69275520-7632-11dc-bff8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 87, person 96, org 10, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 17. prosince 1909
Praha
3 masthead
Číslo 347.
4 article
Naranní a večerní listy předplácl se V Praze v administrari- Ba měsle. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsic. . . . . . 2 K 500 na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h ve filiálkácho ra měsio. . . . . 2 K 30h Poštou: ra měsie. La čtvrt leta . . . . 9 K 5r s dvojí zásilkou na měsi na čtvrti řesa:
Praha
5 title
Dnošní čísle pro Prahu le o 10 stranách
Praha
6 article Zakročení páně Bienerthovo proti národnímu boykotu.
Zakročení páně Bienerthovo proti národnímu boykotu. »Uvážíte-li, že pouze národ hmotně dosti silný může prospívati v důstoj- nosti a vážnosti u jiných národů, shledáte zajisté, kterak jest nalehavě nutno, abychom v našem Trutnově vše, což če- ského jest, s veškerou energií s veškerým důrazem potírali.« Tak štval dne 31. května t. r. na ve- řejné schůzi v Trutnově, jíž obcovali poslanci K. H. Wolf, prof. Bachmanna Kasper, trutnovský komorní rada Hieronym Siegel. Vyslovil tím dávné agilační heslo všech chauvinů a zuřivců teutonských, které jim vštípili již před čtvrtstoletím němečtí výtečníci la Plener, Pickert, Knotz, Bareuther a j. v., vytknuvše za nejpil nější úkol německé národní politiky v Če chách: »očistu německého jazy kového území ode všeho slovan ského.« — S jakou urputnosti necitelnou pak se ona »očista« prováděla, o tom naše ubohé menšiny by mohly psáti kroniky. Již před deseti lety dosáhlo týrání, vyháněnía hmotné ničení našeho lidu ve zněmčeném území vlasti naší takových rozměrů, že ko- nečně i samé vídeňské vládě tehdejší jevilo se to býti přílišným; a tak vydal teh- dejší ministr spravedlnosti dne 24. listopadu 1898 zajímavý výnos k c. k státním zastupitelstvům v Čechách, v němž jim kladl na srdce, aby všemu dalšímu zlému potírání a sužování menšin národních, kteréž mají nárok na ochranu se strany úřadů, s největším důrazem, zostřeným použitím § 302. tr. zák. přítrž činily.
Bienerthův Wolf profesor Bachmann Kasper Hierony Siegel Plener Pickert Knotz Bareuther Trutnov Čechy
7 article
Než jako všechny zákony nám svědčící, zůstalo i toto nařízení Schrottovo — na papíře Desítileté neulevující pronásledování a boy- kotování našich českých menšin v celé řadě zněmčených měst od Chebu, Mostu, Ervěnic, Karlových Varů, Chomutova, Žatce, Liberce. České Lípy, Jablonce, Trutnova až po Pra chatice a Kašperské Hory jest jedinou ne- přetržitou téměř martyrologií našich českých menšin, s nimiž nakladáno čím dále tím hůře, jako s nejnáviděnějšími »vetřelci«. — Na pověstných sjezdech »německých města v Liberci, Teplici a Chebu umlouvali se starostové a radní městští již výslovně o prostředeích ke všeobe- nému, soustavnému podkopání hmotné existence Čechů v německém území žijících a pracujících, umlouvali a radili se jak ničiti české školy, jak vyhladověti české živnostníky, průmyslníky a obchodníky, jak vystrnadit ze státních úřadů české úřadníky. z německých závodů české dělníky, z něme- ckých rodin české služky a z německých domů české nájemníky. Boykot, nemilo srdný, neulevující boykot a potírán všeho českého — prohlašován za první přikázání pravého němectví a Liberec svým lapidárním nápisem: Němci, kupujte jen od Němeů, stal se vzorem ostatním městům německým.
Schrottův Čecho Němec Cheb Most Ervěnice Karlová Vary Chomutov Žatec Liberec Jablonec Trutnov kašperský Hora Český Lípa
8 article
A ten »nestranný«, »spravedlivý« baron Beck, trpěl se svými »bdícími strážci zá kona« všechnu tu ag taci proti nám, přihlí žel, jak se rozmáhá, jak se organisuje o jednoho německého města ke druhému, aniž byl by i jen prstem proti tomu hnul. — Když nebylo se lze nikde dovolati záštity a ochrany, když všechno volání našich menšin zůstávalo hlasem volajících na poušti, tu v nouzi nejvyšší zcela přirozeně počal český Vašek bránit své kůže za historickým heslem svého otce Palackého: »Svůj k svému !« — zkusiv přeložiti nápis Liberča n ů »Deutsche kauft nur bei Deut- schen!« přiléhavě do češtiny: »Čechové kupujte jen od Čechů!« Není tomu tak dávno, co byl tento prostý překlad z něm- činy pořízen a hle — již toho účinku Ministerský předseda bar. Bienerth za- slal včera správci rakouské spravedlnost tento přípis :
Beck Vašek Palacký Čecho Bienerth Deutsche kauft nur bei Deuty
9 article
„V Čechách a na Moravě vyskytlo se v poslední době silné národnostní boyko- tové hnutí a vedlo ke zjevům, které vláda nemůže nechati nepovšimnuty. Nejpřikřei- ším způsobem a často systematicky pracuje se k tomu, aby příslušníkům druhé národ- nosti byla hospodářsky podkopána půda, aby poškozeny, aby přerušeny byly jejich staré obchodní kruhy a jejich dlouholetá spojení. Tyto snahy stávají se vždy inten- sivnějšími, provádějí se vždy systematičtěji, ba ve speeiálním případě byl dokonce pro- jeven úmysl zřídit vlastní kontrolní kance- lář, která by bděla nad prováděním národ- nostního boykotu, zjišťovala a volala k zod- povědnosti osoby, které se nechtějí k boy- kotovému hnuti přidati. Taková agitace je rozhodně nezákonnou a nemůže se naprosto trpěti. Toto hnuti nemá nic společného se svobodným projevováním názorů zákony zaručeným. Slát nemůže připustiti, aby ná- rodním boykotem rušena byla pokojná prá- ce obyvatelstva. Nemohu připustiti agitace, které ohrožují nebo zničují existence a klid- ný běh denního života bezoliledně porušují.
Čechy Morava
10 article
Vůči takovým zjevům má vláda povinnost energicky zakročovati a hájiti podmínky po- kojné výživy všech kruhů obyvatelstva. Boy- kolová agitace ostatně nesrovnává se e vůlí pracujícího obyvatelstva, nýbrž je do něho vnášena lehkovážně radikálními štvá- či. Považuji tudíž za nutno zvlášť upozor- niti Vaše Blahorodí na tyto události a okol- nosti. Justičním úřadům jsou trestním a ti- skovým zákonem dány prostředky, aby se opřely agitaci pro národnostní boykot. Bude-li bez ohledu na postavení a vliv pů- vodců každý pokus vybízeti k národnost- nímu boykotu aneb jej schvalovati rázně potrestán, brzy pominou tyto zjevy k upřím- nému uspokojení pokojně se živícího oby- vatelstva. Byl bych Vašemu Blahorodí vel- mi zavázán, kdyby se mi co nejdříve do- stalo sdělení o opatřeních, učiněných v této věci. Po tomto pokynu jsme věru žádostiv na počínání si německých soud ů vůči německým radikálním štváčům v uza- vřeném území a jinde. Dle § 302. trestního zákonníka z doby absolutismu Ba- chova dopouští se přečinu, kdo vybízí podněcuje nebo svádí jiné k tomu, aby nenáviděli ty které národ- nosti, společnosti náboženské, nebo jinaké třídy, nebo stavy, společnosti občanské nebo korporace zákonně uznané, nebo kdo vůbec rozsévá strannictví nepřátelské mezi obyvateli státu. V konstitučním životě ovšem nebylo lze vykládati paragraf ten tak ztuha a proto učiněn k němu dodatek, že o přečinu dle § 302. náleží vždy souditi porotá m. Svých německých porot se však radikálové němečtí sotva budou příliš strachovati. A proto se nám zdá, že bude tento dopis páne Bienerthův našim menšinám v krajích zášti, právě tak málo platen, jako výšě zmíněný výnos ministra justice z r. 1898.
Bienerthův
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (Schůze 120.) Ve Vídni, 16. prosince. (Zvlaštní telef. zpráva »Nár. Listů «.) Poslanecká sněmovna má teď vzáenou de batu: Rokuje o záležitostech zahra ničních, o předloze bosensko-hercegovské. Jaký to rozdíl proti diskusi o zatimním rozpočtu na první polovici r. 19091 Budžetní debata byla provázena bouří; diskuse o Bosně a Hercegovině, jakož i o zahraničm politice rakouské a balkánské je klidnou a včasnou. Princ Alois Liechtenstein překvapi posluchačstvo veřejným přiznáním k trialismu který hlásal nepokrytě, ukazuje k tomu, že ze- mě, o kterých by si přál, by spojeny byly ve třetí část monarchie, jsou výhradně chorvatsko-srbské. Překvapila také rozhodnost. s kterou se postavil proti požadavkům ma- darským, aby Bosna s Hercegovinou přivtě- lily se k zemím koruny štěpánské. Velice rozhodným tónem a krás- ným přednesem naléhal dr. Šusteršič na skutečnou ústavnost v Bosněa Hercegovině, na zemský sněm, který by měl berní pravomoc jako sněmy jiné který by měl tolikéž zákonodárně právo jako říšská rada. Posl. Němec, který procestoval Bosnu Hercegovinu a zná ji z autopsie, líčil poměry tamější jinak, nežli jak se jeví v bulletinech vlády. Přimlouval se za vypudování občanské svobody, práva shromažďovacího, volného ti- sku atd.
Liechtenstein Posl Němec Vídeň Boseň a Hercegovina Bosna Hercegovina Bosně Hercegovina poslanecký sněmovna Bosna Hercegovina občanský svoboda
12 article
Také posl. Malik byl v Bosně. Pře 30 lety sloužil tam jako voják. Z toho osvo- juje si legitimaci mluviti proti bosen- skému lidu. Stalo prý se mu jednou, že ně- jaký žebrák nevzal od něho čtyrák a řekl prý, že minimum, ktoré bere, je šesták. Takoví isou prý Bosňáci a takoví jsou prý Slovane vůbeel Dá-li jim člověk prst, chtěji celou rukul Stát rakouský vykrajuje prí celé kusy nejen z masa, nýbrž také — z krv Němců pro Čechyl Posl. Malik v Bosně snad byl, ale zůsta úplným ignorantem o její poměrech. Ne ani, kolik je tam obyvatelů a tvrd. opravdově, že je jich tam půl mil io nu Kdyby byl aspoň četl noviny v poslední době nebyl by se blamoval způsobem, kterému mohí se vyhnouti nahlédnutím do nějakého slovníku Posl. dr. Laginja, P. Perič a Bal- jak, dalmatšti Srbové, všichni velice v ěr- ně, velice zajímavě a velice důkladn zabývali se velikým problémem trialismu. Tri- alismus — byl před dvěma desetilotími ta- kový strašák, jako panslavismu s. Dne tohoto pojmu a jeho uskufečnění nikdo již se neleká, ba sám vůdce křesťansko-sociál ního svazu prine Alois Liechtenstein prones vřelý playdoyer pro něj- Posl. Klofáč, co je ve sněmovně, neměl tolik posluchačů, jako dnes. Celá skoro sně- movna shrnula se kolem něho. Nedosti toho.
Malik Slovan Němec Čechyl Posl Posl doktor Laginja Perič Srba Liechtenstein Klofáč Boseň Bala Tri
13 article
Poslouchala jej až do konce výkladů, které trvaly jednu hodinu; mezi jinými také ministn dr. Žáček a princ Alois Liechtenstein, kteři n pjatě sledovali jak obranu jeho proti klevetám vídeňského a maďarského tisku, o jeho p - bytu v Bělehradě a Sofiji, o jeho zaproda nosti Srbsku, o jeho vlastizrádě atd — tak proposice, které činil pro „zejtřko“ R kouska — jak se vyslovil a pro jeho politiku balkánskou. Posl. Klofáč v řeči své byl rádce politiky míru, politky práce, politiky slavismu politiky celní jednoty se státy balkánskými a po- litiky obchodní. Své projekty a své názory tlu- močil velmi pěkným přednesem a docílil úspé chu, jakého v parlamentě vídeňském ještě n Zejtra do debaty zasáhne ministerský pře seda bar. Biener th. měl.
doktor Žáček Liechtenstein Posl Klofáč Biener th Bělehrad Srbsko
14 article
Z Vídně, 16. prosince. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi o 11.15 hod. Předložena úmluva o zatímní ůpravě bra silské plavby. Posl. Tuppy a sp. podali návrh o hospodář ských smlouvách nájemních. Po přečtení došlých spisů zahájeno současně rokování o pilných návrzích Liechtensteinov a sp. na vyřízení annekční předlohy. Šu sterš- čově a sp. na zavedení základních zákonů pro Bosnu a H-reegovinu a Adlerově a sp stran důsledků annexe Bosny a Hercegoviny. Posl. princ Lischtensteln odůvodňuje pílnost svého návrhu, pravil, že jedná o 1. čtení annekčního zákona a tu žadná politicky vyspělá strana neopře se zákonu, jímž je faktický slav. trvající po 30 roků. změněn ve stav zákonný. Rusko japonska válka byla politicky nejvhodnějším okamžikem k annexi. Toho okamžiku jsme z loyality a úllocitu nevyužitkovali. Méně svědomitá a mírumilovná veimoc byla by využilkovala příleži tosti, kdy Rusko nalezalo se v tisni. Ústava, sultá- nem udělená, tento dobře míněný, ač poněkud pro- blematický experiment mladoturecké strany, byl b obyvatelstvo území, od osmanské říše odděleného. nyní zavázal vysílati do Cařihradu poslanee, místo aby mohli v domovině zvolenými svými zá stupci o svém osudu volně rozhodovati. Pojednávaje o maďarském textu předlohy prohlašuje řečník, že poměr k Uhrám nutí již nyní abychnm jasným rozhodným prohláše- šením (Hučná pochvala a potlesk křesť. sociálo) obradili se proti názoru, jejž zplodi v Uhrách text zákona, odchylujíeí s od textu našeho zákona. (Pochvala.) Plati t o odstavci uherské předloby, kde mluví se o náro- cích svatoštěpánské koruny na zabrané území.
doktor Weiskirchner Posl Šu Adlerův Lischtensteln Ruska Vídeň Bosna Bosna a Hercegovina Rusko Cařihrad Uhry
15 article
Také na základě dějin ohražuje se proli ná rokům na Bosnu a Hereegovinu. Království uherské bylo sice po drahnou dobu za středověku předním bojovníkem křesťanství proti Osmanům a zasloužilo si na mnohých bojištích balkánského poloostrova litul »záštita křesťanství«, papežem mu uděl ný. Tehdy nebyly Uhry chauvinistieky národ- ním státem, jenž zabraňuje dvěma tře- tinám svého nemaďarského obyvatel- stva v rozvoji jich jazyka a svéráz- nosti. Nároky, jež Uhry z dějin odvozují, byly jim dějinami od té doby opět odňaty. Dle dějin mají Rakušaně rovněž hislotické právo na zabraně území. Jsou jím toliž velké oběli na statcích a ži- votech, jež za okupace přinesli. Avšak chceme býti — praví řečník —- moderními lidmi Nároky na země a obyvatelstvo neopíráme o za- žloutlé pergameny, nýbrž o živé ideje.
Osman Uher Bosna
16 article
Od polovice XIX stoletl má v evropské polit ce tvár- nou sílu a vládu jen a výhradně myšlenka ná- rodnostní, též sv u nejeniternější podstatou je ršak touhou národů po sjeduocenosti a samovládě (Pochvala) Astnsmi piaktická poli tika, slibující přímý a trvalý úspěch, může tkvěti jen v splnění této vůte národů Okupační území nesmí tudíž při- padnouti ani Švábům. ani Madarům, ani nalí, sni druhé Lev nřnie, nýbrž ellem, o nějž musí usilovati každý prozíravý vla stenec, jest sjednocení a svobodná samo- vláda srbsko chorvatského národa po žeziem císařského domu. (Il učná pochva a a p- tlesk.) Jih islovanské plémě, jež slynulo chrabrosti skvělými duševními dary a kulturní sehopností, jež po staletém útisku zůstalo neporušeno, toto plém musí se připojiti a připojí se jako rovnocenný člen k rodině národů, jejíž řízení stalo se vznešený úkolem našeho panovnického domu. (Hlučná po chvala.) Velká část úkolu toho jest již splněna, Národu sjednocení Srbů a Chorvatů je na nejlepší cestě Odpor, jenž vzníká proti tomu ve dvou matých již ních sousedních státech, neplyne, třeba si dává ná- rodní ráz, z níčeho jiného, než z dy na stickéh partikularismu. My jej neohrožujeme; dos často jsme jej velkodušně a účinně chránili, bylo-l Srbsko neb Černá Hora v tísni. Avšak chce-li takový malý národnostní útvar s námi sou- lěžiti a snaží li se s námi pusliti v závod, přesahu- jící daleko jeho síly, odkážeme jej klidně do jeho mezí. (Hlučná pochvala.) Rečník doporučuje schválení svého pilné návrhu.
Šváb Madar Srba Chorvat Srbsko Černá Hora
17 article
Posl, dr. Šusleršič zaslává předem jménem jiho slovanského klubu nárok Bosny a Derceg iviny, aby s ostatními jihoslovanskými zeměmi Ivořily vlastn státoprávní těleso. Jihoslované trvají n tomto požadavku, jako svém národním a historickém právu a podají za zevrubného r kování o ani exi pří slušné návrhy. Vyhovaje nynějšímu skulečnému. byť i ne pravnímu stavu, podal řečník v souhiase s drem. Lagiujou nátrho ústavní otázce v lesně a Hercegovině Na jejím klidném rozřešení závisí sanace naš situace na poloostrově balkánském, aspoň z velko části. Žádáme vládu, aby zakročila s celou energl a zejmena dbala momentů, aby totiž ůsta v provedena byla v souhlasu s ob- vatelstvem za součinnosti jeho důvěrnikův bosensko-hiercegovskému lidu — ovšem v mezich mocnářství — byla dána úplná volnos sebeurčování, Vývody ministra bar. Barian nebyly tuze výmluvné. Je třeba, aby vláda měl určitý konkretní program a oznámila sněmovně, jež bosensko-hercegovský sobor mus soustřeďovati kompetenci zemské h sněmu a říšské rady, jinak by jeho kompe- tence byla velmi nedostatečná. Otázka jazyková musí býti upravena. Nemožno přípustiti, aby s stále ještě úřadovalo německy. Třeba poslovanit úřady. Úřadní řečí může býti po uz srbo-chorvatština. Také musí býl upraven poměr bosensko hercegov ského soboru k delegacím.
Posl doktor Šusleršič Jihoslovan Barian Bosna Hercegovina
18 article
Poněvadž podle prohlášení ministra Buriana má sobor sejíti se již na jaře, vláda musí zavčas zaujati stanovisko k olázce bosensko-hercegovské ústavy, lo musí se státi veřejně v demokratické době všeobecného práva hlasovacího. Zasáhnutí vlády je m naléhavější se zřetelem na známé a spirac Uher na Bosnu a Hercegovinu a poněvadž na straně uherské se usiluje, aby nová bosensko hercegovsk ústava byla už předem přiměřeně upravena. Stano- visko rakouské vlády v této záležitosti rozhodne do jista také o stanovisku všech Jihoslovanů k vládě Řečník zmínil se na konec o významu télo tázky pro Jihoslovany a pro celé mocnářství, které se zřetelem na sedm milionů Jihoslovanů, kteří žijí v tomto mocnářství, může býli označeno za jiho slovanskou velmoc par excellence. Prosl, by pilnost byla schválena. Posl. Němec praví, že Rakousko osvojilo si právo bez potazu obyvatelstva a parlamentního zastupitel ského sboru prohlásiti Bosnu a Hercegovinu za ra- kouké země říšské. Proč vznikly tak veliké mezi národní zápletky? Kdo tím vinen, že věci dospěly tak daleko? Láska obyvatelstva nebude získána. když v annektovaných zemích staví se pevnosti tyt) země vyzbrojují se nejlepšími děly. V též době, kdy žádají se na národech obět na živolech a statcích, zřizuje se Praze šibenice, místo co by se mělo usilovat o národnostní dohodu na základě demokralickém
Burian Uher Stano Jihoslovan Posl Němec Bosna Hercegovina Rakousko Praha
19 article
Ani sigoatárním mocnostem, ani obyvatelstvu ne imponuje pouhý vlastnoruční list. Oby vatelstvo je nyní přesvědčeno, že válka jes barbarstvím a hanbou lidství. (Pochvala soc. demokratů.) S hospodářského stanoviska jest ji zločinem vyvolávati nebezpečí války, poněvadž zbro jení pohleuje prostředky, jichž třeba na sociálně politické úkoly států. Praví-li bar. Aehrenthal že nepřeje si války, jak mohl se opo vážiti roztrhati prostě smlouvu signa tárních mocností? Kdo chtěl annexi, musi býti připraven, že mocnosti nebudou s tím souhla sili, a právě v bouřném koutě na Balkáně měli by- chom býti velmi opatrni. Vlastním původcem annexe je arcibisku Stadler, který se domníval, že od ní může oče- kávati vělší podpory nábnženských zájmnů katolíků Rakouskem katolickým. Obyvatelstvo sa m není pro annexi nadšeno. Co jsme viděli ve Vídní nebo v Pešli, bylo ofiriálně na strojeno. Kdo není spokojen s annexí a žad autonomii země, je Velkosrbem a jen pro pouhé podezření, že je Veliosrbem je zbaven všl ochrany. Ř čník líčí egoistické motivy, kterými ovládány byly mocnosti v otázce annex, a podotýká, že volání po válce v Srt- sku vycházíz čistě dynastických zájmo Také Rasko vydává se nyní za zástupce Slovanů.
Stadler Ob Balkán Rakousko Vídeň Srt Slovan
20 article
Jako Čech může řečník říci, že by se nechte dáti pod ochranu ruské vlády, a také mnozí jiní Slované v Rakoasku, zejména pak Poláci by si to zajisté rozmyshili. Rusům nejedná se o ochranu slovanských zájmů car sleduje zcela jiné cíle na Balkáně, Daeš však existuje také eminentní nebezpečí pro trojspolek, po něvadž Italie není srozuměna s annexi. Bylo tako velikou chybou a nesvědči o zvláštní pokrokovost ohrožovati annexí mladoturecký režím. Rakouský parlament zaslal nedávno projev sympalie, ale d- plomsté nedrží se takuvýchto projevů, poněvadž jsou to osoby, cizi lidu a říši, kteří sledují jako šlechtici jen zájmy svého stavu. Je nutno aby Rakousko-Uhersko zúlastnilo se a všemi prostředky odvrátilo nebezpečí války. Když byla odvaba porušiti smlouvu berlín- skou, musí býti také odvaha toto poru- šení bájiti před mezinárodní koníe renel. Řečník poukazuje na škodlivé hospodářské ná- sledky annexe, zejména pro železářský průmys v Čechách. Jeho strana je pro autonomu Bosny Žáda, by ústava byla vystrojena na zakladě demo- kratickém a změněny byly hespodařské a politické poměry. Za všeho toho vysvítá, že socialní de- mokraté nejsou srozuměni s anner a budou hlasovati proti předloze. Předčitá pilný návrh seciálních demokratů a poukazuje v této souvislosti na návrh, podle něhož rozhodování o válce a míru má býti ponecháno parlamentu. Lidový parlameno nedá nikdy svolení, aby národové byly zdržování valkou ve svěm vývojí. Prosí, aby jeho návrhy byly schváleny.
Slovan Polák Rus Bosna Žád Balkán RakouskoUhersko Čechy Italia
21 article
Poslanec Malik prohlašuje, že Všeněmci jsou proti a nexi a přejí sl, aby ve smyslu lineckého programu Bosna a Hercezovina byly přivtělen k Uhrám. Annex bylo Rakousko politicky poníženo a musí si nechati od Turecka diktovati podmínky, za kterých se annex uzná. Všeněmci odsuzuj nynější dobrodružnou politiku. Celá věe byla ostatně nastražena Řimem. (Hlučná veselost a ironická pochvala křesťanských sociálů.) Všeněme budou hlasovati proti pilnosti i předloze, mimo část pilného navrhu socialních demokratů, aby vláda po- dala sněmovně podrobnou zprávu o zahraniční situaci. (Pochivala Všeněm a) Posl Lagioja přihlásil se bezpodmínečně k práv nímu ohražení Šusteršičovu a dovozoval, proč jeh- strana bude hlasovati pro pilnost. Lituje, že nepo- stará se hned, aby poměry v Bosně a Herce g víně se ustálily. Naší národní povinnosti je pro- hlásiti, že za podminek, jež vytkneme, za šetření svého národaího program bereme hotovou věcna vědomí. Řečník poukázal dále na neshodu předlohy ra- kousvé s uherskou. Uhry nejsou státem, ale pouze s ální společnostl. Přimlouvá se
Malik Annex Posl Lagioja Bosna Uhry Rakousko Turecko Boseň Pochival Všeň a
23 article
za nárední sjednocení Chorvatska, Slavonska, Dalmacie a zabraných krajů pravl: Máme právo a povinnost žátatr na rakouské vladě a lidov m zastupitelstvu, abychem při defini- fiení úpravě státopravní otázky měli pomocníka a n pouze takové činitele, kteří ničí naše národní a naše historická práva. Pochvala u Jihoslovanů.) Ra kousko-Uhersko buď problém našeh národního sjednocení při této otáze v ramci mocnářství rozřeší anebo Ra kousko pozbude tvké nás. (Souhlas Jiho slovanů) Myslím, že jsem mluvil dosti otevřeně. Němci ratoustí musí obětovati něco, snad velm málo, Maďaři musí obětovali, musí dojítí ke kom- promisu, na základě kterého budeme moci národně Posl. Liechtensťein: Trialismus Posl. Lagnja: Nechci toboto slova dosu poulívali, poněvadž by snad vyvolalo výkřik zdě ení. Chceme v tomto mocnářství dále žili, avšak ben omezování, bez znásiiň vání našeho příštího národ- ního života. (Hlučná pochvala a potlesk J ho slovanů.) Posl. Klefáč nemá proč měniti své delegační sta novisko k aune xi. Stěžuje si na prolhanost vídeňské žurnalistiky, jejiž obětí se stal. Nejel na Balkán jako poslanec. nýbrž jako novinář z povolaní. Kdo četl jeho dopisy a tehdejší telegram »Neue Fr. Pr.«, ať mu řekne, jak má označiti úloky, které se nelekaly žádného zákel- ného prostředku a jak má poso díti štvaní, kter proti němu mobilisovalo dokonce i vídeň kou ulici?
Jihoslovan Němec Maďar Posl Neue Chorvatsko Slavonsko Dalmacie Balkán Francie Ra kouskýUhersko
24 article
(Pochvala českých radikálů.) Několik obskurních žur- nalistů se nestydělo napsati, že pracuje za srbsk peníze, které mu také umožnily koupiti »Zlatou husu«. Nemá proč se ped někým ospravedlňovati. Jeho svědomí je čisté a jeho jednání v Belehradě a Soflje bylo korektní. Český žurnalista nemůže nikdy ani přijíti do po- kušení dáti se uplatit. Nezná ani v nejtěžších dobách nic než svou povinnost, nezištně sloužiti svému ná- rodu. (Hlučná pochvala.) Klofač nepotřebuje se u n - koho omlouvati a teprve dokazovati, že vše, co činí. činí poctivě. (Hlučná pochvala a pollesk českých radikálů.) Nepodezřiváme žádného německého po- slance, jede-li do Německa. Konečně jedno mohly by už přestat hloupé povídačky o rublech a dinárech, nemůžemeli m Slovaně, plníce svou povinnost, akla movati protislovanskou politiku tét říše. (Hlučná pochvala českých radikálů.) Naivní hádka v tomto státě o to, kdo je vlastencem a kdo velezrádcem, mohla by už konečně přestati. Říši ohrožuje a poškozuje, kdo ohrožuje aneb poškozuje jed- nollivé národy (Suuhlas.) Kdo poškozuje národ český, kdo překáží jeho kulturnímu, hospodářskému a sociál- nímu rozvoji, ten je nepřitelem slátu. (Hlučný sou hlas.) Kdo oslabuje Sluvince nebo Poláky, kdo Slo- vákům nebo Chorvalům klade v cestu baríkády, te poškozuje stát. Čechové nemohou z Rakouska ven, proto je ne- smyslem imputovati jim úmysly, kterých ani mlt nemohou. (Pochvala českých radikálů.) N ní naší vinou, že u nás není lásky k dneš nímu Rakousku. Čechové by si zajisté přáli, aby s
Polák Čecho Německo Rakousko
26 article
V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za i h Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplsceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., B. Tam nacházejí se tel redakcn, tlskárna a exp edice „Národn ch Listů- Rukopisy se nevracejl
27 article
poměry změnily. Hlavní zlo záleží v tom, že Ra- kousko je německé a že stůj co stůj musí býti německé. Toť příčina, proč se rakouská politika všude také za hranicemi setkává s nedůvěrou. Kdo chce za každou cenu mluviti o rako ském vlastenectví, musí míti odvahu k prohlášení, že v Ra- kousku nelze vládnouti ani proti Němcům, avšak aní proti Slovanům a že naše zahraniční po- litika nesmí býti namířena ani prot Německu, avšak aní proti Rusku a slo- vanskému Balkánu. (Pochvala českých radi- kálů.) Ještě r. 1866 bylo lze vyslati německé vojáky ze Šlyrska proti Prusům. Dnes by to možným ne- bylo. Právě tak vyvinulo se národní vědomí Slo- vanů. Roku 1878 šli čeští vojíni ještě s větší nebo menší chulí do Bosny. Dnes však ví každý, že v oněch zemích bydlí Slované a ať nás nikdo po- krytecky nenapadá, jestliže pravím, že právě tak. jsko němečtí vojáci nemají chuti stří- leti na Prusy, také Čechově nemají chu- ti táhnouti proti Slevanům na jihu. (Po- chvala českých radikélů.) Politiku státu musí počílati s city národů a nesmí se pouštěti do zahraničních akcí, které by těmto přirozeným citům odporovaly.
Němec Slovan Prus Čechův Německo Rusko Balkán Bosna
28 article
Nepřejeme si, by se stát, ve kterém žijeme, angažoval proti Německu, poněvadž by takováto politika, jsouc v odporu s cily 9 milionů Němců, musíla skonšiti nešťastně, ale Němci musí také počitati s faklem. že v Rakousku tvoří Slované většinu, a že prote za hranicemi nesmíme dělati politiku, která by byla namona proli Slovanům. Rečník jest na straně těch, klo chlějí Balkán dobýti hospodářsky a ob- chodně, chtějí ho získati zkušenými obchodními ce- stujícími a ne děly. Přeji si, by o balkánské politice nerozhodovalo se na koníe- renci, nýbrž na poraďách interesova- ných průmyslníků a obchodníků. V tom spočívá moje velezráda, a já, jenž zastu- puji pracující lid, hrdě se přiznávám k tělo vele- zrádě. (Illučný souhlas českých radikálů.) Nebot v to jest vlastní ochrana nejživotnějších zájmů obchodu, průmyslu a dělnictva. Zahraniční politika jest v nynější době průmyslovým bojem. Měl jsem odvahu prohlásiti se v Srpsku proti válce a každá jiná zpráva jest l21. Vystupuji však také v Rakousku proti válce.
Němec Slovan Německo Rakousko Balkán Slovan
29 article
Všechny okolnosti nás nutí žíli s Balkánemv míru. Musíme ulvořiti konfe leraci malých států v snci Evropy. To jest naším dějinným posláníma mustne podporovati konfederaci balkánských států. Není židným lichotivým vysvědčením pro bystro- zrakost diplomacie, že připustila, aby Anglie hrála si na prolektora balkánských Slovanů. Tuto úlehu mělo převzlti Rakousko z vlastního zájmu. Dnes však ztrácíme také to, co jsme dosud měli na Balkáně, ztrácíme těměř celý vývoz a všude ozývá se voláni! Pryč s rakouskými výrobky! Hospodářskou válku prohráli jsme na celém bapkánském poloostrově dřive, než vypálena byla první rána z děla. Postup obchodních agentů byl bych srdečně uvítal, oslavoval bych vílězství našich výrobků Poztup našeho vojska, připravujícího se k vá- lečné akci, budí ve mně pouze odůvodněné obavy. Neblahou balkánskou politikou Aehrenthalovou byl postižen v prvé řadě český prámysl. A takovou politiku má nyní sohváliti sně- movia vzešlá ze všeobocného volebního práva? Není naopak povinností sněmovny, aby protestovala proti této polilice, klerá tčžce poškozuje široké vrstvy li- dové? Neblahá situace, do 'níž jsme se dostali, za- viněna jest formou, kterou byla annexe provedena.
Balkánemv Evropa Anglie Rakousko Balkán
30 article
(Souhlas českých radikálů.) Bylo-li již třeba přeměniti okupaci v annexi. nemělo býti zanedbáváno dvou zásad: Píedovším měla si diplomacie předem zabezpečiti svolení signa- tárních mocností a za druhé měla se poskylnouti bosenskohercegovskému lidu příležitost, aby pro- jevil své mínění. R. 1878 mělo Rakousko v Evropě ještě mnoho přátel, dnes kromě Německa — a také to jest problematické přátelství — nemá žádných. Toto přátelství však přináší Rakousku pou- ze škodu, poněvadž všude budí podezření, že Ha- kousko je jen předvojem všeněmecké myšlonky. (Souhlas českých radikálů.) Vždyť slačí pouze p- ukázati na to, jak vláda jedná proti Čechům a Slo- vanům, aby každý balkánský Slovan patřil a pode- zřením na Rakousko a sačí v Uhrách, pouká zati na pollačování Slováků a Chorvatů. (Pochvala českých rad i kálo.) Rakousko může, bude-li vůči Slovanům ve státě spravedlivo, získati za Sávou a Dunajem upřímnné přátele. Německo maďarské Rakousko, Rakousko Schrelnerovo a Malikovo a Wekerlove a Ravchovo, nezíská nižde sympatil. Tomu všemu by měla pe- rozuměti klesťansko sociální strava, která se na- zývá říšskou stranou. Ale ta svůj program opustila, jakmile se stala velkou stranou. Křesťansko sociá lní strana kapilulovala před Maďary, kteří zaujali právě v příčině Bosnny a Hercegoviny velmi nebe zpečně slanovisko. Také tato strana má kuráž pouze proti Čechům a proti řečníkovi. (Veselost a souhlas českých radikálů) Rečník brojí proti tvrzení, jakoby Bosna a Her- cegovina někdy patřily uherské koruně. Pouze ve své samoslatné formě, kdyby byly všechny ostatní po lmínky splněny, mohly by tyto země s Rako psko- Uherskem vstoupiti v personální unii.
Čecho Slovák Chorvat Schrelnerův Malikův Wekerlov Ravchův Maďar Rakousko Evropa Německo Uhry Sáva Dunaj Rako pskýUhersko Bosna a Hera
31 article
Jeslliže se při tom poukazuje na pragmatickou sankci, tu ěli by též Čechové právo o této celé záležitosti prončsti své slovo. Pak náleží tato celé záležitost též do konpetence sněmu českého a musí se žádati, má-li býti již upraven poměr nových zemí k tomuto soustáti, aby zároveň byl upraven též poměr zemí českých. Jest hanbou správy, že Černá Ilora a Turecko svým národům daly ústavu dříve, než ee jí dostalo Bosně a Hercegovině. Řečník vyslovuje se proto, aby bosenský sněm co nejdříve byl svolán, a varuje již napřed před použitím staré rakouské methody „divide el impera“ při stanovení práva volebního. Chceme za- meziti, praví řečník, aby zemský sněm v Sarajevě se stal místem sporů o tom, který bůh jest lepší. Třeba si jen přáli, aby všichni státní oběané tamější dospěli k názoru, že všichní slátní občané tamější jsou syny jednoho a téhož národa, že se nesmějí nechati rozeštvati žádnými vlivy, nýbrž že musí ruku v ruce společně pracovati na rozvoji a povznesení jižních Slovanů, pro jejich blaho v budoucnosti též národ český chová prání nejsrdečnější. (Hluená po- chvala u českých radikálů.) Chce-li si kdo získati důvěry obyvaželstva, nesmějí býti na rozhodujících místech ponecháni úřadníci, represenlující hříchy staré souslavy. Dále vyslovuje se pro po- skytnutí úplné svobody spolčovací a tiskové a poukazuje pak ne odsouzenl redakčního personálu „Otačbiny“ a žá- dá, aby povolané kruhy co nojdřive se postaraly o amnestování odsouze: ných.
Čecho Turecko Boseň a Hercegovina Sarajevo Slovan
32 article
Tím bylo by zabráněno jen bezůčelnému prolé- vání krve, stát mohl by při tom jenom získali. Ra- kousko nesmí nalézti svoje postavení v tom, že by znemožňovalo každé posílení slovan- ské posice na Balkáně. Nechť nejsou Srtl vé provokováni tak, jak činí to baron Rauch v Chorvat- sku pronásledováním srbských velezrádců, kteří vů- bec neexistují. Rakousko jest vlastně nejv ět- ším srbským slátem. Jest třeba míti odvahu. přiznati se k chybě. Rakousko jako dunajská fede- race středoevropských států může plátelsky podati ruku konfederaci států balkánských. Dnešní Raktou- sko znepřátelilo se s Balkánem a s celou Evropou. Rakousko zejlřka mchlo by opělně ziskali si Balkán a celou Evropu. Celní unie s Německem znamienala
Rauch Chorvat Balkán Rakousko Rakta Evropa Německo