1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 17. prosince 1909
Praha
4
article
Naranní a večerní listy
předplácl se
V Praze v administrari-
Ba měsle. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsic. . . . . . 2 K 500
na čtvrt leta . . . . 7 K 50 h
ve filiálkácho
ra měsio. . . . . 2 K 30h
Poštou:
ra měsie.
La čtvrt leta . . . . 9 K 5r
s dvojí zásilkou
na měsi
na čtvrti řesa:
Praha
5
title
Dnošní čísle pro Prahu le o 10 stranách
Praha
6
article
Zakročení páně Bienerthovo
proti národnímu boykotu.
Zakročení páně Bienerthovo
proti národnímu boykotu.
»Uvážíte-li, že pouze národ hmotně
dosti silný může prospívati v důstoj-
nosti a vážnosti u jiných národů, shledáte
zajisté, kterak jest nalehavě nutno,
abychom v našem Trutnově vše, což če-
ského jest, s veškerou energií
s veškerým důrazem potírali.«
Tak štval dne 31. května t. r. na ve-
řejné schůzi v Trutnově, jíž obcovali
poslanci K. H. Wolf, prof. Bachmanna
Kasper, trutnovský komorní rada Hieronym
Siegel. Vyslovil tím dávné agilační heslo
všech chauvinů a zuřivců teutonských, které
jim vštípili již před čtvrtstoletím němečtí
výtečníci la Plener, Pickert, Knotz,
Bareuther a j. v., vytknuvše za nejpil
nější úkol německé národní politiky v Če
chách: »očistu německého jazy
kového území ode všeho slovan
ského.« — S jakou urputnosti necitelnou
pak se ona »očista« prováděla, o tom naše
ubohé menšiny by mohly psáti kroniky. Již
před deseti lety dosáhlo týrání, vyháněnía
hmotné ničení našeho lidu ve zněmčeném
území vlasti naší takových rozměrů, že ko-
nečně i samé vídeňské vládě tehdejší jevilo
se to býti přílišným; a tak vydal teh-
dejší ministr spravedlnosti dne
24. listopadu 1898 zajímavý výnos k c. k
státním zastupitelstvům v Čechách, v němž
jim kladl na srdce, aby všemu dalšímu
zlému potírání a sužování menšin
národních, kteréž mají nárok na
ochranu se strany úřadů,
s největším důrazem, zostřeným
použitím § 302. tr. zák. přítrž činily.
Bienerthův
Wolf
profesor
Bachmann Kasper
Hierony Siegel
Plener
Pickert
Knotz
Bareuther
Trutnov
Čechy
7
article
Než jako všechny zákony nám svědčící,
zůstalo i toto nařízení Schrottovo — na papíře
Desítileté neulevující pronásledování a boy-
kotování našich českých menšin v celé řadě
zněmčených měst od Chebu, Mostu, Ervěnic,
Karlových Varů, Chomutova, Žatce, Liberce.
České Lípy, Jablonce, Trutnova až po Pra
chatice a Kašperské Hory jest jedinou ne-
přetržitou téměř martyrologií našich českých
menšin, s nimiž nakladáno čím dále tím
hůře, jako s nejnáviděnějšími »vetřelci«. —
Na pověstných sjezdech »německých
města v Liberci, Teplici a Chebu
umlouvali se starostové a radní městští již
výslovně o prostředeích ke všeobe-
nému, soustavnému podkopání
hmotné existence Čechů v německém území
žijících a pracujících, umlouvali a radili se
jak ničiti české školy, jak vyhladověti české
živnostníky, průmyslníky a obchodníky, jak
vystrnadit ze státních úřadů české úřadníky.
z německých závodů české dělníky, z něme-
ckých rodin české služky a z německých
domů české nájemníky. Boykot, nemilo
srdný, neulevující boykot a potírán
všeho českého — prohlašován za první
přikázání pravého němectví a Liberec svým
lapidárním nápisem: Němci, kupujte
jen od Němeů, stal se vzorem ostatním
městům německým.
Schrottův
Čecho
Němec
Cheb
Most
Ervěnice
Karlová Vary
Chomutov
Žatec
Liberec
Jablonec
Trutnov
kašperský Hora
Český Lípa
8
article
A ten »nestranný«, »spravedlivý« baron
Beck, trpěl se svými »bdícími strážci zá
kona« všechnu tu ag taci proti nám, přihlí
žel, jak se rozmáhá, jak se organisuje o
jednoho německého města ke druhému, aniž
byl by i jen prstem proti tomu hnul. —
Když nebylo se lze nikde dovolati záštity a
ochrany, když všechno volání našich menšin
zůstávalo hlasem volajících na poušti, tu
v nouzi nejvyšší zcela přirozeně počal český
Vašek bránit své kůže za historickým heslem
svého otce Palackého: »Svůj k svému !«
— zkusiv přeložiti nápis Liberča n ů
»Deutsche kauft nur bei Deut-
schen!« přiléhavě do češtiny: »Čechové
kupujte jen od Čechů!« Není tomu tak
dávno, co byl tento prostý překlad z něm-
činy pořízen a hle — již toho účinku
Ministerský předseda bar. Bienerth za-
slal včera správci rakouské spravedlnost
tento přípis :
Beck
Vašek
Palacký
Čecho
Bienerth
Deutsche kauft nur bei Deuty
9
article
„V Čechách a na Moravě vyskytlo se
v poslední době silné národnostní boyko-
tové hnutí a vedlo ke zjevům, které vláda
nemůže nechati nepovšimnuty. Nejpřikřei-
ším způsobem a často systematicky pracuje
se k tomu, aby příslušníkům druhé národ-
nosti byla hospodářsky podkopána půda,
aby poškozeny, aby přerušeny byly jejich
staré obchodní kruhy a jejich dlouholetá
spojení. Tyto snahy stávají se vždy inten-
sivnějšími, provádějí se vždy systematičtěji,
ba ve speeiálním případě byl dokonce pro-
jeven úmysl zřídit vlastní kontrolní kance-
lář, která by bděla nad prováděním národ-
nostního boykotu, zjišťovala a volala k zod-
povědnosti osoby, které se nechtějí k boy-
kotovému hnuti přidati. Taková agitace je
rozhodně nezákonnou a nemůže se naprosto
trpěti. Toto hnuti nemá nic společného se
svobodným projevováním názorů zákony
zaručeným. Slát nemůže připustiti, aby ná-
rodním boykotem rušena byla pokojná prá-
ce obyvatelstva. Nemohu připustiti agitace,
které ohrožují nebo zničují existence a klid-
ný běh denního života bezoliledně porušují.
Čechy
Morava
10
article
Vůči takovým zjevům má vláda povinnost
energicky zakročovati a hájiti podmínky po-
kojné výživy všech kruhů obyvatelstva. Boy-
kolová agitace ostatně nesrovnává se
e vůlí pracujícího obyvatelstva, nýbrž je do
něho vnášena lehkovážně radikálními štvá-
či. Považuji tudíž za nutno zvlášť upozor-
niti Vaše Blahorodí na tyto události a okol-
nosti. Justičním úřadům jsou trestním a ti-
skovým zákonem dány prostředky, aby se
opřely agitaci pro národnostní boykot.
Bude-li bez ohledu na postavení a vliv pů-
vodců každý pokus vybízeti k národnost-
nímu boykotu aneb jej schvalovati rázně
potrestán, brzy pominou tyto zjevy k upřím-
nému uspokojení pokojně se živícího oby-
vatelstva. Byl bych Vašemu Blahorodí vel-
mi zavázán, kdyby se mi co nejdříve do-
stalo sdělení o opatřeních, učiněných
v této věci.
Po tomto pokynu jsme věru žádostiv
na počínání si německých soud ů
vůči německým radikálním štváčům v uza-
vřeném území a jinde. Dle § 302. trestního
zákonníka z doby absolutismu Ba-
chova dopouští se přečinu, kdo vybízí
podněcuje nebo svádí jiné k tomu,
aby nenáviděli ty které národ-
nosti, společnosti náboženské, nebo jinaké
třídy, nebo stavy, společnosti občanské
nebo korporace zákonně uznané, nebo
kdo vůbec rozsévá strannictví nepřátelské
mezi obyvateli státu.
V konstitučním životě ovšem nebylo lze
vykládati paragraf ten tak ztuha a proto
učiněn k němu dodatek, že o přečinu dle
§ 302. náleží vždy souditi porotá m.
Svých německých porot se však radikálové
němečtí sotva budou příliš strachovati. A proto
se nám zdá, že bude tento dopis páne
Bienerthův našim menšinám v krajích
zášti, právě tak málo platen, jako výšě
zmíněný výnos ministra justice z r. 1898.
Bienerthův
11
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(Schůze 120.)
Ve Vídni, 16. prosince.
(Zvlaštní telef. zpráva »Nár. Listů «.)
Poslanecká sněmovna má teď vzáenou de
batu: Rokuje o záležitostech zahra
ničních, o předloze bosensko-hercegovské.
Jaký to rozdíl proti diskusi o zatimním
rozpočtu na první polovici r. 19091
Budžetní debata byla provázena bouří;
diskuse o Bosně a Hercegovině, jakož
i o zahraničm politice rakouské a balkánské
je klidnou a včasnou.
Princ Alois Liechtenstein překvapi
posluchačstvo veřejným přiznáním k trialismu
který hlásal nepokrytě, ukazuje k tomu, že ze-
mě, o kterých by si přál, by spojeny byly ve
třetí část monarchie, jsou výhradně
chorvatsko-srbské. Překvapila také rozhodnost.
s kterou se postavil proti požadavkům ma-
darským, aby Bosna s Hercegovinou přivtě-
lily se k zemím koruny štěpánské.
Velice rozhodným tónem a krás-
ným přednesem naléhal dr. Šusteršič
na skutečnou ústavnost v Bosněa
Hercegovině, na zemský sněm, který
by měl berní pravomoc jako sněmy jiné
který by měl tolikéž zákonodárně právo jako
říšská rada.
Posl. Němec, který procestoval Bosnu
Hercegovinu a zná ji z autopsie, líčil poměry
tamější jinak, nežli jak se jeví v bulletinech
vlády. Přimlouval se za vypudování občanské
svobody, práva shromažďovacího, volného ti-
sku atd.
Liechtenstein
Posl
Němec
Vídeň
Boseň a Hercegovina
Bosna
Hercegovina
Bosně Hercegovina
poslanecký sněmovna
Bosna Hercegovina
občanský svoboda
12
article
Také posl. Malik byl v Bosně. Pře
30 lety sloužil tam jako voják. Z toho osvo-
juje si legitimaci mluviti proti bosen-
skému lidu. Stalo prý se mu jednou, že ně-
jaký žebrák nevzal od něho čtyrák a řekl prý,
že minimum, ktoré bere, je šesták. Takoví isou
prý Bosňáci a takoví jsou prý Slovane
vůbeel Dá-li jim člověk prst, chtěji
celou rukul Stát rakouský vykrajuje prí
celé kusy nejen z masa, nýbrž také — z krv
Němců pro Čechyl
Posl. Malik v Bosně snad byl, ale zůsta
úplným ignorantem o její poměrech. Ne
ani, kolik je tam obyvatelů a tvrd.
opravdově, že je jich tam půl mil io nu
Kdyby byl aspoň četl noviny v poslední době
nebyl by se blamoval způsobem, kterému mohí
se vyhnouti nahlédnutím do nějakého slovníku
Posl. dr. Laginja, P. Perič a Bal-
jak, dalmatšti Srbové, všichni velice v ěr-
ně, velice zajímavě a velice důkladn
zabývali se velikým problémem trialismu. Tri-
alismus — byl před dvěma desetilotími ta-
kový strašák, jako panslavismu s. Dne
tohoto pojmu a jeho uskufečnění nikdo již
se neleká, ba sám vůdce křesťansko-sociál
ního svazu prine Alois Liechtenstein prones
vřelý playdoyer pro něj-
Posl. Klofáč, co je ve sněmovně, neměl
tolik posluchačů, jako dnes. Celá skoro sně-
movna shrnula se kolem něho. Nedosti toho.
Malik
Slovan
Němec
Čechyl Posl
Posl
doktor
Laginja
Perič
Srba
Liechtenstein
Klofáč
Boseň
Bala
Tri
13
article
Poslouchala jej až do konce výkladů, které
trvaly jednu hodinu; mezi jinými také ministn
dr. Žáček a princ Alois Liechtenstein, kteři n
pjatě sledovali jak obranu jeho proti klevetám
vídeňského a maďarského tisku, o jeho p -
bytu v Bělehradě a Sofiji, o jeho zaproda
nosti Srbsku, o jeho vlastizrádě atd
— tak proposice, které činil pro „zejtřko“ R
kouska — jak se vyslovil a pro jeho politiku
balkánskou. Posl. Klofáč v řeči své byl rádce
politiky míru, politky práce, politiky slavismu
politiky celní jednoty se státy balkánskými a po-
litiky obchodní. Své projekty a své názory tlu-
močil velmi pěkným přednesem a docílil úspé
chu, jakého v parlamentě vídeňském ještě n
Zejtra do debaty zasáhne ministerský pře
seda bar. Biener th.
měl.
doktor
Žáček
Liechtenstein
Posl
Klofáč
Biener
th
Bělehrad
Srbsko
14
article
Z Vídně, 16. prosince. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
o 11.15 hod.
Předložena úmluva o zatímní ůpravě bra
silské plavby.
Posl. Tuppy a sp. podali návrh o hospodář
ských smlouvách nájemních.
Po přečtení došlých spisů zahájeno současně
rokování o pilných návrzích Liechtensteinov
a sp. na vyřízení annekční předlohy. Šu sterš-
čově a sp. na zavedení základních zákonů pro Bosnu
a H-reegovinu a Adlerově a sp stran důsledků
annexe Bosny a Hercegoviny.
Posl. princ Lischtensteln odůvodňuje pílnost
svého návrhu, pravil, že jedná o 1. čtení annekčního
zákona a tu žadná politicky vyspělá strana neopře
se zákonu, jímž je faktický slav. trvající po 30 roků.
změněn ve stav zákonný. Rusko japonska
válka byla politicky nejvhodnějším
okamžikem k annexi. Toho okamžiku jsme
z loyality a úllocitu nevyužitkovali. Méně svědomitá
a mírumilovná veimoc byla by využilkovala příleži
tosti, kdy Rusko nalezalo se v tisni. Ústava, sultá-
nem udělená, tento dobře míněný, ač poněkud pro-
blematický experiment mladoturecké strany, byl b
obyvatelstvo území, od osmanské říše odděleného.
nyní zavázal vysílati do Cařihradu poslanee,
místo aby mohli v domovině zvolenými svými zá
stupci o svém osudu volně rozhodovati.
Pojednávaje
o maďarském textu předlohy
prohlašuje řečník, že poměr k Uhrám nutí již nyní
abychnm jasným rozhodným prohláše-
šením (Hučná pochvala a potlesk křesť. sociálo)
obradili se proti názoru, jejž zplodi
v Uhrách text zákona, odchylujíeí s
od textu našeho zákona. (Pochvala.) Plati t
o odstavci uherské předloby, kde mluví se o náro-
cích svatoštěpánské koruny na zabrané území.
doktor
Weiskirchner
Posl
Šu
Adlerův
Lischtensteln
Ruska
Vídeň
Bosna
Bosna a Hercegovina
Rusko
Cařihrad
Uhry
15
article
Také na základě dějin ohražuje se proli ná
rokům na Bosnu a Hereegovinu. Království uherské
bylo sice po drahnou dobu za středověku předním
bojovníkem křesťanství proti Osmanům a zasloužilo
si na mnohých bojištích balkánského poloostrova
litul »záštita křesťanství«, papežem mu uděl ný.
Tehdy nebyly Uhry chauvinistieky národ-
ním státem, jenž zabraňuje dvěma tře-
tinám svého nemaďarského obyvatel-
stva v rozvoji jich jazyka a svéráz-
nosti. Nároky, jež Uhry z dějin odvozují, byly jim
dějinami od té doby opět odňaty. Dle dějin mají
Rakušaně rovněž hislotické právo na zabraně území.
Jsou jím toliž velké oběli na statcích a ži-
votech, jež za okupace přinesli. Avšak chceme
býti — praví řečník —- moderními lidmi Nároky na
země a obyvatelstvo neopíráme o za-
žloutlé pergameny, nýbrž o živé ideje.
Osman
Uher
Bosna
16
article
Od polovice XIX stoletl má v evropské polit ce tvár-
nou sílu a vládu jen a výhradně myšlenka ná-
rodnostní, též sv u nejeniternější podstatou je
ršak touhou národů po sjeduocenosti a
samovládě (Pochvala) Astnsmi piaktická poli
tika, slibující přímý a trvalý úspěch, může tkvěti
jen v splnění této vůte národů
Okupační území nesmí tudíž při-
padnouti ani Švábům. ani Madarům,
ani nalí, sni druhé Lev nřnie, nýbrž
ellem, o nějž musí usilovati každý prozíravý vla
stenec, jest sjednocení a svobodná samo-
vláda srbsko chorvatského národa po
žeziem císařského domu. (Il učná pochva a a p-
tlesk.) Jih islovanské plémě, jež slynulo chrabrosti
skvělými duševními dary a kulturní sehopností, jež
po staletém útisku zůstalo neporušeno, toto plém
musí se připojiti a připojí se jako rovnocenný člen
k rodině národů, jejíž řízení stalo se vznešený
úkolem našeho panovnického domu. (Hlučná po
chvala.)
Velká část úkolu toho jest již splněna, Národu
sjednocení Srbů a Chorvatů je na nejlepší cestě
Odpor, jenž vzníká proti tomu ve dvou matých již
ních sousedních státech, neplyne, třeba si dává ná-
rodní ráz, z níčeho jiného, než z dy na stickéh
partikularismu. My jej neohrožujeme; dos
často jsme jej velkodušně a účinně chránili, bylo-l
Srbsko neb Černá Hora v tísni. Avšak
chce-li takový malý národnostní útvar s námi sou-
lěžiti a snaží li se s námi pusliti v závod, přesahu-
jící daleko jeho síly, odkážeme jej klidně do jeho
mezí. (Hlučná pochvala.)
Rečník doporučuje schválení svého pilné
návrhu.
Šváb
Madar
Srba
Chorvat
Srbsko
Černá Hora
17
article
Posl, dr. Šusleršič zaslává předem jménem jiho
slovanského klubu nárok Bosny a Derceg iviny, aby
s ostatními jihoslovanskými zeměmi Ivořily vlastn
státoprávní těleso. Jihoslované trvají n
tomto požadavku, jako svém národním a historickém
právu a podají za zevrubného r kování o ani exi pří
slušné návrhy. Vyhovaje nynějšímu skulečnému.
byť i ne pravnímu stavu, podal řečník v souhiase
s drem. Lagiujou nátrho
ústavní otázce v lesně a Hercegovině
Na jejím klidném rozřešení závisí sanace naš
situace na poloostrově balkánském, aspoň z velko
části. Žádáme vládu, aby zakročila s celou energl
a zejmena dbala momentů, aby totiž ůsta v
provedena byla v souhlasu s ob-
vatelstvem za součinnosti jeho důvěrnikův
bosensko-hiercegovskému lidu — ovšem v mezich
mocnářství — byla dána úplná volnos
sebeurčování, Vývody ministra bar. Barian
nebyly tuze výmluvné. Je třeba, aby vláda měl
určitý konkretní program a oznámila sněmovně, jež
bosensko-hercegovský sobor mus
soustřeďovati kompetenci zemské h
sněmu a říšské rady, jinak by jeho kompe-
tence byla velmi nedostatečná. Otázka jazyková
musí býti upravena. Nemožno přípustiti, aby s
stále ještě úřadovalo německy. Třeba poslovanit
úřady. Úřadní řečí může býti po uz
srbo-chorvatština. Také musí býl
upraven poměr bosensko hercegov
ského soboru k delegacím.
Posl
doktor
Šusleršič
Jihoslovan
Barian
Bosna
Hercegovina
18
article
Poněvadž podle prohlášení ministra Buriana má
sobor sejíti se již na jaře, vláda musí zavčas zaujati
stanovisko k olázce bosensko-hercegovské ústavy,
lo musí se státi veřejně v demokratické době
všeobecného práva hlasovacího. Zasáhnutí vlády je
m naléhavější se zřetelem na známé a spirac
Uher na Bosnu a Hercegovinu a poněvadž na straně
uherské se usiluje, aby nová bosensko hercegovsk
ústava byla už předem přiměřeně upravena. Stano-
visko rakouské vlády v této záležitosti rozhodne do
jista také o stanovisku všech Jihoslovanů k vládě
Řečník zmínil se na konec o významu télo
tázky pro Jihoslovany a pro celé mocnářství, které
se zřetelem na sedm milionů Jihoslovanů, kteří žijí
v tomto mocnářství, může býli označeno za jiho
slovanskou velmoc par excellence. Prosl, by
pilnost byla schválena.
Posl. Němec praví, že Rakousko osvojilo si právo
bez potazu obyvatelstva a parlamentního zastupitel
ského sboru prohlásiti Bosnu a Hercegovinu za ra-
kouké země říšské. Proč vznikly tak veliké mezi
národní zápletky? Kdo tím vinen, že věci dospěly
tak daleko? Láska obyvatelstva nebude získána.
když v annektovaných zemích staví se pevnosti
tyt) země vyzbrojují se nejlepšími děly. V též
době, kdy žádají se na národech obět
na živolech a statcích, zřizuje se
Praze šibenice, místo co by se mělo usilovat
o národnostní dohodu na základě demokralickém
Burian
Uher
Stano
Jihoslovan
Posl
Němec
Bosna
Hercegovina
Rakousko
Praha
19
article
Ani sigoatárním mocnostem, ani obyvatelstvu ne
imponuje pouhý vlastnoruční list. Oby
vatelstvo je nyní přesvědčeno, že válka jes
barbarstvím a hanbou lidství. (Pochvala
soc. demokratů.) S hospodářského stanoviska jest ji
zločinem vyvolávati nebezpečí války, poněvadž zbro
jení pohleuje prostředky, jichž třeba na sociálně
politické úkoly států. Praví-li bar. Aehrenthal
že nepřeje si války, jak mohl se opo
vážiti roztrhati prostě smlouvu signa
tárních mocností? Kdo chtěl annexi, musi
býti připraven, že mocnosti nebudou s tím souhla
sili, a právě v bouřném koutě na Balkáně měli by-
chom býti velmi opatrni.
Vlastním původcem annexe je arcibisku
Stadler, který se domníval, že od ní může oče-
kávati vělší podpory nábnženských zájmnů katolíků
Rakouskem katolickým. Obyvatelstvo sa m
není pro annexi nadšeno. Co jsme viděli
ve Vídní nebo v Pešli, bylo ofiriálně na strojeno.
Kdo není spokojen s annexí a žad
autonomii země, je Velkosrbem a jen
pro pouhé podezření, že je Veliosrbem
je zbaven všl ochrany. Ř čník líčí egoistické
motivy, kterými ovládány byly mocnosti v otázce
annex, a podotýká, že volání po válce v Srt-
sku vycházíz čistě dynastických zájmo
Také Rasko vydává se nyní za zástupce Slovanů.
Stadler
Ob
Balkán
Rakousko
Vídeň
Srt
Slovan
20
article
Jako Čech může řečník říci, že by se nechte
dáti pod ochranu ruské vlády, a také
mnozí jiní Slované v Rakoasku, zejména pak Poláci
by si to zajisté rozmyshili.
Rusům nejedná se o ochranu slovanských zájmů
car sleduje zcela jiné cíle na Balkáně, Daeš však
existuje také eminentní nebezpečí pro trojspolek, po
něvadž Italie není srozuměna s annexi. Bylo tako
velikou chybou a nesvědči o zvláštní pokrokovost
ohrožovati annexí mladoturecký režím. Rakouský
parlament zaslal nedávno projev sympalie, ale d-
plomsté nedrží se takuvýchto projevů, poněvadž
jsou to osoby, cizi lidu a říši, kteří sledují jako
šlechtici jen zájmy svého stavu. Je nutno
aby Rakousko-Uhersko zúlastnilo se
a všemi prostředky odvrátilo nebezpečí války. Když
byla odvaba porušiti smlouvu berlín-
skou, musí býti také odvaha toto poru-
šení bájiti před mezinárodní koníe
renel.
Řečník poukazuje na škodlivé hospodářské ná-
sledky annexe, zejména pro železářský průmys
v Čechách. Jeho strana je pro autonomu Bosny
Žáda, by ústava byla vystrojena na zakladě demo-
kratickém a změněny byly hespodařské a politické
poměry. Za všeho toho vysvítá, že socialní de-
mokraté nejsou srozuměni s anner
a budou hlasovati proti předloze. Předčitá pilný návrh
seciálních demokratů a poukazuje v této souvislosti
na návrh, podle něhož rozhodování o válce a míru
má býti ponecháno parlamentu. Lidový parlameno
nedá nikdy svolení, aby národové byly zdržování
valkou ve svěm vývojí. Prosí, aby jeho návrhy byly
schváleny.
Slovan
Polák
Rus
Bosna Žád
Balkán
RakouskoUhersko
Čechy
Italia
21
article
Poslanec Malik prohlašuje, že Všeněmci jsou proti
a nexi a přejí sl, aby ve smyslu lineckého programu
Bosna a Hercezovina byly přivtělen
k Uhrám. Annex bylo Rakousko politicky poníženo
a musí si nechati od Turecka diktovati podmínky, za
kterých se annex uzná. Všeněmci odsuzuj
nynější dobrodružnou politiku. Celá věe
byla ostatně nastražena Řimem. (Hlučná veselost
a ironická pochvala křesťanských sociálů.) Všeněme
budou hlasovati proti pilnosti i předloze, mimo část
pilného navrhu socialních demokratů, aby vláda po-
dala sněmovně podrobnou zprávu o zahraniční situaci.
(Pochivala Všeněm a)
Posl Lagioja přihlásil se bezpodmínečně k práv
nímu ohražení Šusteršičovu a dovozoval, proč jeh-
strana bude hlasovati pro pilnost. Lituje, že nepo-
stará se hned, aby poměry v Bosně a Herce
g víně se ustálily. Naší národní povinnosti je pro-
hlásiti, že za podminek, jež vytkneme,
za šetření svého národaího program
bereme hotovou věcna vědomí.
Řečník poukázal dále na neshodu předlohy ra-
kousvé s uherskou. Uhry nejsou státem, ale pouze
s ální společnostl.
Přimlouvá se
Malik
Annex
Posl Lagioja
Bosna
Uhry
Rakousko
Turecko
Boseň
Pochival Všeň a
23
article
za nárední sjednocení
Chorvatska, Slavonska, Dalmacie a zabraných krajů
pravl: Máme právo a povinnost žátatr na rakouské
vladě a lidov m zastupitelstvu, abychem při defini-
fiení úpravě státopravní otázky měli pomocníka a n
pouze takové činitele, kteří ničí naše národní a naše
historická práva. Pochvala u Jihoslovanů.) Ra
kousko-Uhersko buď problém našeh
národního sjednocení při této otáze
v ramci mocnářství rozřeší anebo Ra
kousko pozbude tvké nás. (Souhlas Jiho
slovanů) Myslím, že jsem mluvil dosti otevřeně.
Němci ratoustí musí obětovati něco, snad velm
málo, Maďaři musí obětovali, musí dojítí ke kom-
promisu, na základě kterého budeme moci národně
Posl. Liechtensťein: Trialismus
Posl. Lagnja: Nechci toboto slova dosu
poulívali, poněvadž by snad vyvolalo výkřik zdě ení.
Chceme v tomto mocnářství dále žili, avšak ben
omezování, bez znásiiň vání našeho příštího národ-
ního života. (Hlučná pochvala a potlesk J ho
slovanů.)
Posl. Klefáč nemá proč měniti své delegační sta
novisko k aune xi.
Stěžuje si na
prolhanost vídeňské žurnalistiky,
jejiž obětí se stal. Nejel na Balkán jako poslanec.
nýbrž jako novinář z povolaní. Kdo četl jeho dopisy
a tehdejší telegram »Neue Fr. Pr.«, ať mu řekne, jak
má označiti úloky, které se nelekaly žádného zákel-
ného prostředku a jak má poso díti štvaní, kter
proti němu mobilisovalo dokonce i vídeň kou ulici?
Jihoslovan
Němec
Maďar
Posl
Neue
Chorvatsko
Slavonsko
Dalmacie
Balkán
Francie
Ra kouskýUhersko
24
article
(Pochvala českých radikálů.) Několik obskurních žur-
nalistů se nestydělo napsati, že pracuje za srbsk
peníze, které mu také umožnily koupiti »Zlatou husu«.
Nemá proč se ped někým ospravedlňovati. Jeho
svědomí je čisté a jeho jednání v Belehradě a Soflje
bylo korektní.
Český žurnalista nemůže nikdy ani přijíti do po-
kušení dáti se uplatit. Nezná ani v nejtěžších dobách
nic než svou povinnost, nezištně sloužiti svému ná-
rodu. (Hlučná pochvala.) Klofač nepotřebuje se u n -
koho omlouvati a teprve dokazovati, že vše, co činí.
činí poctivě. (Hlučná pochvala a pollesk českých
radikálů.) Nepodezřiváme žádného německého po-
slance, jede-li do Německa. Konečně jedno
mohly by už přestat hloupé povídačky
o rublech a dinárech, nemůžemeli m
Slovaně, plníce svou povinnost, akla
movati protislovanskou politiku tét
říše. (Hlučná pochvala českých radikálů.) Naivní
hádka v tomto státě o to, kdo je vlastencem a kdo
velezrádcem, mohla by už konečně přestati. Říši
ohrožuje a poškozuje, kdo ohrožuje aneb poškozuje jed-
nollivé národy (Suuhlas.) Kdo poškozuje národ český,
kdo překáží jeho kulturnímu, hospodářskému a sociál-
nímu rozvoji, ten je nepřitelem slátu. (Hlučný sou
hlas.) Kdo oslabuje Sluvince nebo Poláky, kdo Slo-
vákům nebo Chorvalům klade v cestu baríkády, te
poškozuje stát.
Čechové nemohou z Rakouska ven, proto je ne-
smyslem imputovati jim úmysly, kterých ani mlt
nemohou. (Pochvala českých radikálů.)
N ní naší vinou, že u nás není lásky k dneš
nímu Rakousku. Čechové by si zajisté přáli, aby s
Polák
Čecho
Německo
Rakousko
26
article
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za i h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerní . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplsceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., B.
Tam nacházejí se tel
redakcn, tlskárna a exp edice
„Národn ch Listů-
Rukopisy se nevracejl
27
article
poměry změnily. Hlavní zlo záleží v tom, že Ra-
kousko je německé a že stůj co stůj musí
býti německé. Toť příčina, proč se rakouská politika
všude také za hranicemi setkává s nedůvěrou.
Kdo chce za každou cenu mluviti o rako ském
vlastenectví, musí míti odvahu k prohlášení, že v Ra-
kousku nelze vládnouti ani proti Němcům, avšak
aní proti Slovanům a že naše zahraniční po-
litika nesmí býti namířena ani prot
Německu, avšak aní proti Rusku a slo-
vanskému Balkánu. (Pochvala českých radi-
kálů.)
Ještě r. 1866 bylo lze vyslati německé vojáky
ze Šlyrska proti Prusům. Dnes by to možným ne-
bylo. Právě tak vyvinulo se národní vědomí Slo-
vanů. Roku 1878 šli čeští vojíni ještě s větší nebo
menší chulí do Bosny. Dnes však ví každý, že
v oněch zemích bydlí Slované a ať nás nikdo po-
krytecky nenapadá, jestliže pravím, že právě tak.
jsko němečtí vojáci nemají chuti stří-
leti na Prusy, také Čechově nemají chu-
ti táhnouti proti Slevanům na jihu. (Po-
chvala českých radikélů.) Politiku státu musí počílati
s city národů a nesmí se pouštěti do zahraničních
akcí, které by těmto přirozeným citům odporovaly.
Němec
Slovan
Prus
Čechův
Německo
Rusko
Balkán
Bosna
28
article
Nepřejeme si, by se stát, ve kterém žijeme, angažoval
proti Německu, poněvadž by takováto politika, jsouc
v odporu s cily 9 milionů Němců, musíla skonšiti
nešťastně, ale Němci musí také počitati s faklem.
že v Rakousku tvoří Slované většinu, a že prote za
hranicemi nesmíme dělati politiku, která by byla
namona proli Slovanům. Rečník jest na straně
těch, klo chlějí Balkán dobýti hospodářsky a ob-
chodně, chtějí ho získati zkušenými obchodními ce-
stujícími a ne děly. Přeji si, by o balkánské
politice nerozhodovalo se na koníe-
renci, nýbrž na poraďách interesova-
ných průmyslníků a obchodníků.
V tom spočívá moje velezráda, a já, jenž zastu-
puji pracující lid, hrdě se přiznávám k tělo vele-
zrádě. (Illučný souhlas českých radikálů.) Nebot
v to jest vlastní ochrana nejživotnějších zájmů
obchodu, průmyslu a dělnictva. Zahraniční politika
jest v nynější době průmyslovým bojem. Měl jsem
odvahu prohlásiti se v Srpsku proti
válce a každá jiná zpráva jest l21. Vystupuji však
také v Rakousku proti válce.
Němec
Slovan
Německo
Rakousko
Balkán
Slovan
29
article
Všechny okolnosti nás nutí žíli s Balkánemv
míru. Musíme ulvořiti
konfe leraci malých států
v snci Evropy. To jest naším dějinným posláníma
mustne podporovati konfederaci balkánských států.
Není židným lichotivým vysvědčením pro bystro-
zrakost diplomacie, že připustila, aby Anglie hrála
si na prolektora balkánských Slovanů. Tuto úlehu
mělo převzlti Rakousko z vlastního zájmu. Dnes však
ztrácíme také to, co jsme dosud měli na Balkáně,
ztrácíme těměř celý vývoz a všude ozývá se voláni!
Pryč s rakouskými výrobky! Hospodářskou válku
prohráli jsme na celém bapkánském poloostrově
dřive, než vypálena byla první rána z děla. Postup
obchodních agentů byl bych srdečně uvítal, oslavoval
bych vílězství našich výrobků
Poztup našeho vojska, připravujícího se k vá-
lečné akci, budí ve mně pouze odůvodněné obavy.
Neblahou balkánskou politikou
Aehrenthalovou byl postižen v prvé řadě český
prámysl. A takovou politiku má nyní sohváliti sně-
movia vzešlá ze všeobocného volebního práva? Není
naopak povinností sněmovny, aby protestovala proti
této polilice, klerá tčžce poškozuje široké vrstvy li-
dové? Neblahá situace, do 'níž jsme se dostali, za-
viněna jest formou, kterou byla annexe provedena.
Balkánemv
Evropa
Anglie
Rakousko
Balkán
30
article
(Souhlas českých radikálů.)
Bylo-li již třeba přeměniti okupaci v annexi.
nemělo býti zanedbáváno dvou zásad: Píedovším
měla si diplomacie předem zabezpečiti svolení signa-
tárních mocností a za druhé měla se poskylnouti
bosenskohercegovskému lidu příležitost, aby pro-
jevil své mínění. R. 1878 mělo Rakousko v Evropě
ještě mnoho přátel, dnes kromě Německa — a také
to jest problematické přátelství — nemá
žádných. Toto přátelství však přináší Rakousku pou-
ze škodu, poněvadž všude budí podezření, že Ha-
kousko je jen předvojem všeněmecké myšlonky.
(Souhlas českých radikálů.) Vždyť slačí pouze p-
ukázati na to, jak vláda jedná proti Čechům a Slo-
vanům, aby každý balkánský Slovan patřil a pode-
zřením na Rakousko a sačí v Uhrách, pouká zati na
pollačování Slováků a Chorvatů. (Pochvala českých
rad i kálo.)
Rakousko může, bude-li vůči Slovanům ve státě
spravedlivo, získati za Sávou a Dunajem upřímnné
přátele. Německo maďarské Rakousko, Rakousko
Schrelnerovo a Malikovo a Wekerlove a Ravchovo,
nezíská nižde sympatil. Tomu všemu by měla pe-
rozuměti klesťansko sociální strava, která se na-
zývá říšskou stranou. Ale ta svůj program opustila,
jakmile se stala velkou stranou. Křesťansko sociá lní
strana kapilulovala před Maďary, kteří zaujali právě
v příčině Bosnny a Hercegoviny velmi nebe zpečně
slanovisko. Také tato strana má kuráž pouze proti
Čechům a proti řečníkovi. (Veselost a souhlas českých
radikálů)
Rečník brojí proti tvrzení, jakoby Bosna a Her-
cegovina někdy patřily uherské koruně. Pouze ve
své samoslatné formě, kdyby byly všechny ostatní
po lmínky splněny, mohly by tyto země s Rako psko-
Uherskem vstoupiti v personální unii.
Čecho
Slovák
Chorvat
Schrelnerův
Malikův
Wekerlov
Ravchův
Maďar
Rakousko
Evropa
Německo
Uhry
Sáva
Dunaj
Rako pskýUhersko
Bosna a Hera
31
article
Jeslliže se při tom poukazuje na pragmatickou
sankci, tu ěli by též Čechové právo o této celé
záležitosti prončsti své slovo. Pak náleží tato celé
záležitost též do konpetence sněmu českého a musí
se žádati, má-li býti již upraven poměr nových
zemí k tomuto soustáti, aby zároveň byl upraven též
poměr zemí českých. Jest hanbou správy, že Černá
Ilora a Turecko svým národům daly ústavu dříve,
než ee jí dostalo Bosně a Hercegovině.
Řečník vyslovuje se proto, aby bosenský
sněm co nejdříve byl svolán, a varuje již napřed
před použitím staré rakouské methody „divide el
impera“ při stanovení práva volebního. Chceme za-
meziti, praví řečník, aby zemský sněm v Sarajevě
se stal místem sporů o tom, který bůh jest lepší.
Třeba si jen přáli, aby všichni státní oběané tamější
dospěli k názoru, že všichní slátní občané tamější
jsou syny jednoho a téhož národa, že se nesmějí
nechati rozeštvati žádnými vlivy, nýbrž že musí ruku
v ruce společně pracovati na rozvoji a povznesení
jižních Slovanů, pro jejich blaho v budoucnosti též
národ český chová prání nejsrdečnější. (Hluená po-
chvala u českých radikálů.) Chce-li si kdo získati
důvěry obyvaželstva, nesmějí býti na rozhodujících
místech ponecháni úřadníci, represenlující hříchy
staré souslavy. Dále vyslovuje se pro po-
skytnutí úplné svobody spolčovací a
tiskové a poukazuje pak ne odsouzenl
redakčního personálu „Otačbiny“ a žá-
dá, aby povolané kruhy co nojdřive se
postaraly o amnestování odsouze:
ných.
Čecho
Turecko
Boseň a Hercegovina
Sarajevo
Slovan
32
article
Tím bylo by zabráněno jen bezůčelnému prolé-
vání krve, stát mohl by při tom jenom získali. Ra-
kousko nesmí nalézti svoje postavení v tom, že by
znemožňovalo každé posílení slovan-
ské posice na Balkáně. Nechť nejsou Srtl vé
provokováni tak, jak činí to baron Rauch v Chorvat-
sku pronásledováním srbských velezrádců, kteří vů-
bec neexistují. Rakousko jest vlastně nejv ět-
ším srbským slátem. Jest třeba míti odvahu.
přiznati se k chybě. Rakousko jako dunajská fede-
race středoevropských států může plátelsky podati
ruku konfederaci států balkánských. Dnešní Raktou-
sko znepřátelilo se s Balkánem a s celou Evropou.
Rakousko zejlřka mchlo by opělně ziskali si Balkán
a celou Evropu. Celní unie s Německem znamienala
Rauch
Chorvat
Balkán
Rakousko
Rakta
Evropa
Německo