1
masthead
5. ledna 1900.
5
article
pevně za to, že komu opravdu a skutečně na pro-
spěchu Starého města záleží, že ani jinak, než ve
smyslu naší dnešní resoluce jednati nemůže. S na
šin. projevem ostatně zároveň i Malá strana prohlá
šením svého přítomného pana zástupce soublasí.
žádajíc, by všemožně a úsilovně podporován byl.«
Konec schůze včerejší vyzněl v srdečnou, ostenta
tivní manifestaci jednomu z nejstarších členů Klubu.
primátoru měst pražských panu dru. Podlipnému
jemuž po písemněm návrhu pana Václava Niess
nera vysloveno uznání jakožto ryzému a bezúhon
nému charakteru, kterýž povznesl úřad primátor-
ský do lesku, jaký nikdy před tím neměl.
Navrhovatel projevil přání, aby dr. Podlipný, jakožto
chlouba hlavního města českého, byl i na dále krá-
lovské Praze zachován, aby krok tento stal se zadost-
učiněním za strasti a starosti dosavadního pečlivého
úřadování a zároveň manifestací, že Česká Praha
jest za jedno s jeho smýšlením a řízením a že si
občanstvo nepřeje žádného jiného
starosty, než opět dra. Podlipného
Obsah dopisu páně Niessnerova vzat na vědomí
hlučnou pochvalou a bouřlivým souhlasem, načež
oznámil místopředseda pan Zikan, že o předmětu,
jehož se dopis navrhovatelův týká, svolána bude
v nejbližší době zvláštní schůze spolková. Po 11. ho-
dině noční pak shromáždění se rozešlo.
Podlipný
Niess
doktor
Podlipná
Niessnerův
Zikan
Český Praha
6
article
— K nodostatku paliva v Praze. Píše se
nám ze společenstva obchodníků s uhlím a dřívím
v Praze: Zprávy časopisův o zakro lení pana starosty
dra. J. Podlipného u pana ředitele spolku pro prodej
ublí z dolů buštéhradsko-kladenských, aby odstraněn
byl naprostý nedostatek paliva a zejmena slib pana
ředitele Sychry, že od 28. prosince bude do Prahy
dodáván normální počet železničních vozů uhlí, tak
aby se mohla uhraditi nejnutnější spotřeba, uspo-
kojil každého aspoň do jisté míry. Tentýž slib opa-
koval pan ředitel deputaci společenstva, která přišla
k němu se žádosti, aby postaral se o větší dovoz
uhlí. Řekl jí zároveň, že pro Prahu zasílá se denně
100 vozů, ale že učiní, co bude možno, aby počet
vozů až na 130, po případě na 150 byl zvýšen,
ovšem až přestanou pracovati cukrovary. Únes
4. ledna, máme však v Praze naprostý nedostatek
uhlí. Zásilky z dolů pánve kladenské jsou sotva
poloviční, jako v době největších paren, kdy na uhra-
žení denní spotřeby snad by dostačily. Obyvatelstvo
našeho hlavního města nepociťuje nedostatek ubl
tak velice a to proto, že teploměr stojí tyto dny stále
nad bodem mrazu a že ze zásob v hnědouhelně
pánvi zakoupených možno nakoupiti paliva pro denn
potřebu. Kdyby ale povětrnost se obrátila a nastala
opělně tuhá zima, jako byla ve dnech vánočních.
J Podlipný
Sychra
Praha
7
article
nedostačilo by uhlí, jež se do Prahy dováží ani n
uhražení poloviny spotřeby i nastal by nebývalý ne-
dostatek paliva. Proto jest naší povinností, upozor-
nili příslušné kruhy v čas, aby nám nebylo vyčí-
táno, že jsme věc zanedbali. Poněvadž některé druhy
phlí do Prahy vůbec nedocházejí, zejmena malé druhy
černého i hnědého, není možno vyhověti četným
konsumentům, kteří jen určité druhy odbírali. Ob-
chodnici přijímají uhlí, kde jaké jest, bez ohledu na
druh a tím musí se v době kritické i obecenstv
prozatím uspokojiti. Zásoby uhlí, jež jednotlivci měli
ve sklepích od podzimku, jsou vyčerpány. Počet kon
sumentů na denní nákup odkázaných stále se zvět
šuje, neboť při nedostalečném dovozu uhlí není na-
prosto možno ve sklepích zásoby obnovovati, zkrátke
všecky okolnosti pobádají nás, abychom povolané kruhý
upozornili, že povinny jsou s plnou rázností starat
se. aby Praha neoctla se jednoho dne v úplněm ne-
dostatku paliva.
Praha
Ob
8
article
— O cihlách, dodávaných pro pražskou
kanallanci, zejmena o jejich jakosti proskočily do
veřejnosti zprávy a sice tím způsobem, že v radě
městské učiněn byl náyrh na prozkoumání dodaných
cihel. Předevčírem konala se na staroměstské radnici
schůze kanalisační komise za předsednictví stavitele
p. K. Vlčka a přítomnosti sedmi členů komise (z 8).
Pan prol. Slavík podával zprávu o zkoušce a pro
hledání cihel, dodaných uhřiněveskou cihelnou firmy
Goldschmidt pro pražskou kanalisaci. Provedenou
zkouškou zjistil p. prof. Slavik, že cihly jsou dobr
jakosti a že třídějí se na tři druhy. Prvý druh cihel
přichází do prvního věnce stoky, druhý druh do věnce
druhého a třetího druhu větší množství upotřebuje
se na třetí věnec. Nepatrný zbytek buď měně pále-
ných aneb mezi dopravou poškozených cihel vrátí
se cihelně, která jest dle smlouvy povinna tyto cihly
nahraditi. Bledě cihly, které se tu a tam naléznou.
jsou rovněž dobré jakosti a úplně způsobilé k upo-
třebení ke stavbě stoky; bledá barva jejich povstala
jen tím, že hlína nemá v sobě značnějšího množství
železa. Pan inženýr Neubert vyslovil se o jakost
K Vlček
Slavík
Goldschmidt
profesor
Neubert
9
article
Ghel v témže smyslu. Když p. prof. Slavík vyslovil
přání, aby celá komise veškerý dodaný materiál pro-
hlédla, učinil p. dr. Kühn návrh, aby se komisionální
ohledání konalo co nejdříve a by k němu byl pozván
také městský rada p. stav. Seifert, který o jakosti
cihel v radě městské vyslovil pochybnesti, aby se
osobně přesvědčil o tom, že dodávané cihly jsou
dobré jakosti. Usnesení komise sděleno bude v dnešní
schůzi městské rady. — V téže schůzi komise bylo
jednáno o opětném prodloužení smlouvy se slav
radou p. Lindleyem o dozor na stavbu prací kanali-
sačních. Když loni smlouva s p. Lindleyem chýlila
se ke konci, bylo usneseno na rok ji prodloužiti
zároveň však stanoviti, že p. Lindley musí ročně ti
měsíce v Praze prodleti a na práce kanalisační do
hlížeti. Prodloužená smlouva chýli se ke konci, aniž
kardinální podmínce zmíněné bylo vyhověno. A nyní
opět komise uznala, aby smlouva s p. Lindlevem
byla na rok prodloužena, poněvadž práce kanalisační
dostoupily k nejdůležitějšímu bodu a sice ke stavbě
čísticí stanice. Komise usnesia se tudíž doporučiti
rádě městské ke schválení prodloužení smlouvy na
jeden rok s tou podmínkou, aby p. Lindley tři měsic
skutečně v Praze prodiel. Návrh ten rovněž bude
předložen v dnešní schůzi rady městské.
— Z elektrických podníků obce pražské.
profesor
Slavík
doktor
Kühn
Seifert
Lindley
Praha
10
article
Často se děje, že někteři podnikatelé, jimž stavebn
úřad povolí kopání dlažby uliční, neoznůmí kance-
láři elektr. podníků, když práci tuto započínají, ac
jest to jejich povinností. Tím se znemožní kanceláři.
aby zabezpečila v čas lana elektrovodná, v zem
položená, proti poškození. Podnikatelé su tudíž upo-
zorňují, že magistrát bude každé nehlášení povole-
ného kopání dlažby trestati a bude li lano elektro-
vodné poškozeno, hude obec v každém případě žá-
dati cefou náhradu škody. Mimo to upozorňuje se
že kopání blíže lana elektrovodného, kterým právě
procházi proud, jest velmi nebe pečné pro pracujíe
a jest také z tohoto důvodu nutno kopání dlažbý
kanceláři elektr. podníků v čas ohlásiti.
— Z elektrické dráhy libeňské. Za pří-
činou nutné opravy vodovodu v libeňské centrále
elektrické dráhy bude dnes ukončena pravidelní
vozba již o 9. hod. večerní. Z téže příčiny nebude
dnes vypraven žádný motorový vůz k divadlu
Variété. Zojtra zahájena bude opět vozba v pravi-
delnou dobu ranní.
Variété
11
article
— Podvodník v žaláři. Krejčí Moric Metzeles
v Praze, Na příkopě, stal se ouelidy obětí smělého
podvodu. V závodě navštívil jej mladý muž, ele
gantně ustrojený a namluvil Molzelesovi, že brzo
po Novém roce bude mu vyplaceno dědictví v obnosu
83.000 zl. Metreles uvěřil, milerád vyhověl přání
nastávajícího boháče a vydal mu obleky v cené
170 zl. Teprve po odchodu mladého muže dovědol
se Metzeles, že byl hanebně oklamán a svěřil se
tím policejnímu úřadu. Podvodník v měsíci prosinci
vrůzných městech na venkově vydával se za zří-
zence frmy Poděbrad a spol a dopustil se několika
podvedů. Včera byl podvodník náhodou v Praze na-
lezen a sice na promenadě. Policejní detektiv za-
držel ho a odvedl do bezpečnostního oddělení
V podvodniku zjíštěn 20letý obchodní příručí Kare
Reiner. Nyní nalezů se Reiner již za mřížemiu
trestního soudu.
— Nehody a úrazy. Rolník Václav Hašek
v Úhonicích u Unhoště včera pomáhal při řezačce.
Při tom osudnou náhodou dostal se levou rukou
mezi válce přístroje, které ruku nešťastníka mezi
nože posunovaly a tyto uřezávaly mu ruku kus po
kuse. Když konečně byl stroj na zoufalé jeho volání
zastaven, shledali ostatní při stroji zaměstnaní lidé
že Haškovi byla uřiznuta ruka až k lokti. Zmrzačený
byl odvezen do pražské všeobecné nemocnice k ls-
čení. — Anna Horáková, 48letá dělnice, předvěírem
v cihelně v č. 148 v Dejvicích klouzla, upadla a zlo-
mila levou ruku.
Krejčí
Metzeles
Molzeles
Kare Reiner
Reiner
Nehoda
Hašek
Horáková
Praha
Úhonice
Unhošť
Dejvice
všeobecný nemocnice
12
article
— Listonoš náhle zemřel. Nemalé vzrušení
povstalo včera po 2. hod. odpol. v domě čís. 725
v Poděbradově ulici na Smíchově. Do tohoto domu
přišel v uvedenou dobu c. k. listonoš Petr Kraus
v roce 1836 narozený a v čís. 806 na Smíchově
bydlící a k tamnímu poštovnímu úřadu přidělený
aby adresátům odevzdal dopisy. Na ochozu v druhém
patře listonoš náhle sklouzi, upadl a více nepovstal.
Obyvatelé domu povolali policii, která poslala pro
policejního lékaře p. dra. Musila, týž však nemoh
více listonoší pomoci poskytnouti. Slarý muž zemřel
náhle při vykonávání své služby. Za účelém zjištění
přičmy smrti byla mrtvola dopravena do pathologi
ckého ústavu k pytvě.
— Z městského úřadu ve Vršovicích. D
referátu o schůzi městského zastupitelstva ve Vršo
vicích dne 28. m. m. konané vloudila se omylen
chyba. Správně uvedeno býti má, že bylo schvá
leno, aby na uhražení rozpočtů pro rok 1900 vy-
psány byly 31procentní školní a 15procentn
přirážky obecní, nikoliv jak mylně uvedeno 35pro
centní školní a 15procentní přirážky obecní.
— Šmídova I. česká pěveckoherecká
společnost (v býv. Remeslnické besedě na Malén
staroměstském náměstí) pořádá dnes zvláštní před-
stavení ve prospěch oblíbeného komika p. Hanuše
Škrdlíka. Program úplně nový.
Kraus
Musil
Škrdlík
Poděbradův ulice
Smíchov
Vršovice
staroměstský náměstí
Šmídův I
13
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Professor Schenk dlsciplinárně po-
trestán. Z Vídně, 4. ledna. Universitní profcssou
dr. Leopold Schenk, spisovatel knihy o libovolném
určování pohlaví při lidském potomstvu zvláštním
způsobem výživy, nastoupil dovolenou na neurčitou
dobu, která znamená tolik, že jest dr. Schenk zbaven
řízení universitního ústavu pro embryologii. Jeho
odstoupení jest v souvislosti se zminěným jeh
spisem. Sbor professorský shledával ve způsobu pu
blikace důvod pro disciplinární vyšetřování; výsledek
jeho byl, že dru. Schenkovi byla udělena důtka a k
zprávě, jež byla podána ministerstvu vyučování, byla
připojena prosba, aby prof. Schenk byl dán na od-
počinek a vůbec aby byl vyloučen z učitelskéh
sboru university. Ministerstvo však mínilo, že bude
lépe dáti Schenkovi na srozuměnou, aby zadal sám
za své pensionování. Dle » W. Tagblattu« tak Schenl
učiní.
= Zavraždil matku. Z Košice telegrafují
Na Sylvestra přijel sem k matce své řemeslnický po-
mocník Josef Franko a pozval ji k sobě na posledn
den v roce a na Nový rok do svého bytu. Matka vy-
hověla pozvání synáčkovu, sebrala se, vzala ssebou
skrovné své klenoty a uspořených pět zlatek a šli
s ním. Na sílnici však jedináček její chopil ji z
hrdlo a žádal za peníze. Když mu jich chuďas ne-
dala, zaškrtil ji povedený synátor, a svaliv mrtvolu
do příkopu, prchl.
= Sobovražda odsouzence. Z Vídně tele
fonují: Viktor Krauthauf, který byl odsouzen pr
padělání peněz a státních papírů k doživotnímu ža
láři, ve steinské trestníci se oběsíl.
= Nehoda královské yachty. Z Londýna
4. ledna. (C.-B.) Nová krátovská vachta »Victori
and Albert« měla vyjeti včera v Pembroke z doku
avšak položila se na bok a uvázla v doku. Škod
tím způsobená není dosud zjištěna, avšak zdá se
že bude značná.
Schenk
doktor
profesor
Franco
Krauthauf
Nehoda
Vídeň
Košice
Londýn
Pembroke
Victori and Albert
14
article
= Stávka horníků ve Francii. Z Monceau
les Mines, 4. ledna. (C.-B.) Horníci začali odpoledne
stávkovati.
= Zemětřesení na Rusi. Z Tillisu s
telegrafuje: Jakož nyní zjištěno, bylo zemětřesením
v krají achalkalském postiženo celkem 13. vesnie
z nichž 6 bylo úplně zničeno. Počet dosud naleze-
ných mrtvol páčí se na 800. Aby postiženému obyo
vatelstvu poskytlo se lékařské a hmotné pomoci
učiněna mimořádná opatření. Ve středu odpoledne
byl opět pocítěn náraz méně silný. — Z Věrnéh
dne 2. t. m. se oznamuje, že tam pocítěno siln
zemětřesení směrem od jihu k severu, jež trvalo pěi
vteřin. Při zemětřesení bylo pozorováno sílné pod-
zemní dunění podobné střelbě z děl.
= Nákladní vlak výšinul se s kolejí včera
ráno — dle telegramu z Curychu — v tunelu svato-
gollhardském. Kolej při tom vytržona. Přímá doprav
přerušena.
= Farník »Patria«, jenž se ondy u Dealu
(Anglie) ponoři!, dostal se včera ráno nad vodu, ale
míli od pevniny se zase potopil a dva lidé utonuli.
= Sráčka vlaků. Z Bischweilleru (Německo.)
4. ledna. (C.-B.) Odpoledne v 1 hod. 55 min. vrazil
vlak D. č. 76. nejspíše na falešné výhybce na vlak
nákladní, při čemž poslední vůz nákladního vlaku
slihem a parostroj s poštovním vozem vlaku D. za-
čaly hořeti. Uhořeli prý tři poštovní úřad
níci a byli raněni těžce strojník a to
pič a lehce více jiných osob.
= Výbuch plynu udál se včera večer v
sklepě domu vnitřního města při spojování nového
vedení se starým. Čtyři plynaři byli více méně po
páleni a několik oken v domě popraskalo.
Farník
deal
Francie
Rus
Curych
Anglie
Německo
Patria
Bischweiller
15
article
Z literatury.
Z literatury.
Naše popularisace literatury.
22— Četli jste před nedávnem v naší při
loze výtah ze stalistiky o lidových knihovnách,
literárních jednotách a podobných institucích
v království českém. Je to opravdu potěšitelné,
probírati se takovými daty, třeba že nebyla —
bohužel — úplná. Ještě do nedávna slyšel
jsme dosti časté stesky, že zájem o českou
knihu je nepatrný. Dnes můžeme konstatovat
s potěšením, že šíří se nejenom záliba v kni-
hách u nás, ale také snaha, podporovati šiření
české knihy. Co chvíli čtete v našich velkých
listech i v časopisech venkovských, že zakládá
se tu či onde lidová knihovna, jednota pro ší-
ření osvěty v lidu, spolek pro kupování českých
knih atd., formy jsou rozmanité, ale konečný
účel je stejný: starost o to, aby v českém lidu
stoupal zájem o českou vědu, českou belletrii
krátce o českou knihu. A co je zvláště vý-
znamno v dnešní rozvířené době, že v uzná-
vání důležitosti této akce shodují se všechny
naše politické i nepolitické strany a přímose
předhánějí v zakládání podobných instituci.
spolků, čítáren, knihoven, museí atd.
Vědecké vzdělání názorné našeho lidu, p
stránce archaeologické, historické, uměleckéa
přírodovědecké pěstí hilavně naše venkovská
musea, jež šíři nad to svými publikacemi
svými knihovnami znalost různých oborů věd
nich a dolyčné literatury v našem lidu
Ze sbírek a knihoven našich škol průmy
slových a odborných nabývá naše mládež prakti
ekého poučení v různých oborech průmyslu
a řemesel.
16
article
Četné spolky literární vytkly si za úče
hromadným zakupováním kníh pro své členy pod
porovati rozšíření české knihy
Jednoty literární, besedy a pod. přednáškam
agitací a literárními konkursy snaží se budi
zájem pro českou literaturu.
Nejůsilněji však právě pro vniknuti dobr
české knihy do širokých vrstev působí knihovný
a čitárny, zakládané pro lid. Při tom, v čas
nejposlednějším, počínáme věnováti pozorno
i literatuře dětské, její očistě a povznesení, právě
tak, jako usilujeme o omezení a vytlačení litera
tury tak zv. krvavé, vypočtené na nejširší massy
Celé toto hnutí, jež u nás živěji rozkvetl
teprve v posledních dosítiletich, vyvinulo se
cizině dávno již nelušenou silou. Prohlédní s
jen nádherně vypravené svazky, referujíeí o ohrom
ném rozšíření lidových knihoven a čítáren v Ame-
rice, čtěte obsáhlé statistiky podobných institue
v Anglii, ve Francii, v Německu, proberte dějiny
blahodárně působících lidových spolků holand
ských, jichž vznik datuje se již od předešléh
stoleti, čtěte o mocném hnuti na prospěch zli
dovění literatury i vědy v Dánsku a Norsku, sle
dujte konečně obrovské pokroky, které tato ide
v posledních desítiletich učinila v Rusku a po
znáte, jak mnoho máme ještě doháněti u nát
a jak důležito jest, abychom postarali se o zmo
hutnění a rozšíření tohoto hnutí i v našem lidu
Dnes náš venkov ukazuje pilnou účasti při za
kládání knihoven, čítáren, muscí a pod., žeje
půda dostatečně připravena a jedná se jen o to
abychom promyšlenou, dobře organisovanou prací
sjednotili všechny pracovníky, ulehčili jim jednot
ným řízením a společným postupem práci a při
spěli na pomoc těm, kteří teprve hodlají se čin
nosti této zúčastniti.
ame
Anglie
Francie
Německo
Dánsko
Norsko
Rusko
17
article
Měl jsem příležitost již několikráte zde uká
zati, jak je důležito sjednotiti všechny, kdo usi
lují o vzdělání a povznesení našeho lidu. Dnes
kdy není bohdá daleka doba, kdy sjednocení te
stane se skutkem, nemohu, než znovu opa
kovati:
Máme potřebí jednotného spolku, jenž b
rozšířil se po celých Čechách, Moravě a Slezsku
spojil v jedno všechny naše knihovny městské
obecní, lidové i odborné různé spolky literárn
a všechny instituce podobné a za podpory všec
našich veřejných ústavů i intelligentních jedno
tlivců, jimž záleží na vzdělání našeho lidu, o
ganisoval a sjednotil všechnu tu dnes již tal
rozrostlou činnost na prospěch a šíření české
literatury a vědy.
Jedním z hlavních úkolů této společnost
bylo by pak vydávání časopisu, věnovaného če
ské knize, časopisu, jenž by přinášel zprávy
o činnosti jednotlivých spolků literárních, knihove
atd, v zemích českých, informoval o našem hnut
literárním, bibliografickém, o vývoji zevnější
úpravy našich knih, a návodnými methodickým
články přispíval našim knihovníkům a přátelům
české knihy v jich snaze, v šíření a podpoře
české knihy
Podrobný program spolku i časopisu vyvine
se ovšem teprve úsilnou účastí všech těch, kteři
dnes již sami o sobě sledují cíle budoueího
spolku a připravují mu po našem venkově půdu
Na nich jest též, aby usilovali o vzájemný styk
a přivodili co nejdřive sjednocení a pevnou or
ganisaci všech našich institucí, jichž společným
účelem jest šíření vědy a literatury v lidu.
Čechy
Morava
Slezsko
19
article
* J. Arbes: Ethtopská lilie, Romanetto
Světové knihovny č. 116—119. Váz. 54 kr.
Z víru života. Povídky a črty. Oltovy Lacin
knihovny č. 169. V Praze 1899. 60 kr.
Je-li s pravdou, jakož se i podobá, že ze všee
forem uměleckých dovede román nejdokonaleji vy
jádřiti a nejzevrubněji pojati obsah života novo
věkého a povahu jeho zobraziti, pak náleží náš Ar
bes k romanopiscům, jichž díla všemi stránkam
svými, i nepřehledným bohatstvím věci, vztahů, ná
mětů a nálad, i kypící, vášnivou vůlí, zmoci každou
část předmětu přiměřeným druhem výkladu, jsou n j
výmluvnějším dokumentem neklidného, hyperproduk
tivního nervosního, rozjitřeného a roztříštěného, v zá
hadách tonoucího ducha novověkého.
Čtenář, který nezmůže aspoň několik jeho knil
najednou, uvázne třeba náhodou na některé jehe
slabině a už se jeho úsudek o celém obsahu auto
rovy činnosti hroutí
Duševní dílna Arbešova náleží k nejzajímavěj
ším, co jich literatury novověkého románu vykazují
Je zde předně spousta nahromaděných poznatků vě
deckých, přesných i záhadných, více záhadných ne
přesných, a je viděti, že se autor o všecky zajímá.
ale že ani fysicky nebyl s to, aby se všeho syste
maticky zmocnil,
Je eklektikem a v nejvlastnějším smyslu slov
diletlantem, vševědou, nebo žurnalistou dle vymezen
dra. G. Jägra, dle něhož intelligence pravého žurna
listy stojí v popředí všech tříd dnešního lidstva.
Jeho filosofie vypadá celkem materialisticky, k de
terminismu se přiznává všude výslovně, ale praktická
jeho filosofie má základem Kantův příkaz mravní
k tomu jest životem a zkušenostmi tolik rozcillivěn
že se poddává i romantice citové a hlásí se k al
truismu.
J Arbes
G Jägr
Kantův
Praha
Oltův Lacin knihovna
Arbešov
Ethtopská lilie
20
article
Nejzajímavější je jeho tvůrčí nadání. Je to jed
nak suchý a střízlivý logismus, který vystupuje nej
patrněji, všude se sháněje po předmětech, na nichi
by mohl svou sílu a vypočítavost zkoušeti, kterému
není nic na světě tolik bezvýznamno a všedno, aby
se potom neohlédl pátravým, pronikavým okem, jed-
nak zase básnivý, často až fantastický mechanismu
obraznosti, který sdružuje věci tak vzdálené, až nac
tou divokostí sám logismus trne a žasne.
Je badatelem a básníkem, ale tak, že se obě slly
vždy najednou k činnosti dostavují, aby záhadi
domyslil vědecky, uchvátí vždy rozvrhy jeho na
polovie rozpracované a ubíhá s nimi do říše snění
badatel zase rozplašuje básníkovu ryzí náladu a za
věšuje na její gázový, pavučinový závoj přítěž roz-
umářské logiky.
V duši jeho vrylo se v minulostí několik fakt
soukromých i politicko-národně-sociálních, že ovlá-
dají celou skoro zásobu jeho paměti. Je nesmírn
podroben suggesci záhadných zjevů psychických
jdeí sociálních, že neví, jakby dosti hýřil v zevrub
ných popisech těch zjevů, ličených co nejůzkostlivěj
induktivně tak, aby suggesce i na čtenáře samna přešla
a že nelituje tlustých svazků, aby v spletitou osnovr
mohl zabrati co nejvíce příležitostných úvah a vý
kladů o zamilovaných svých thematech
Na předním místě jeho tvorby jsouz ona díla
v nichž příčiny duševních dějů přese všechen ra-
tionalistický a logický výklad zůstávají skryty v říši
tajemného, nepochopitelného a nadpřírozeného.
A tu je »Ethiopská lilie« z nejneobyčejnějších,
nejbizarrnějších a nejeffektnějších jeho prací. Jsou
tu všecky jeho suggestivní predměty: tajuplná pod
stata lilie, vzpominky z mládí, děsivý krucifix, rol
1848, scény válečné, hřbitov a nejhlavnější z
všeho, bludný, uhaslý geniu s.
21
article
Je to povídka, klerá líčí průběh a povahu ori
ginálního učitele ze slaré školy doby předbřeznové
Měl nevšední methodu: vychovávat děti tak, aby s
vyvinuly v povahy zcela samostatné a ve všem ná
zoru neodvislé.
A hle! Všickni jeho žáci s tou samostatnost
dopadli v životě špatně. Všickni byli nešťaslni
To je tragika paedagogická, nebo
učitel i když to viděl, nemohl jinak. Nemohl za to
že svět samostatných lidí nesnásí.
Týž učitel však je vedle toho astronomem
počtářem, tvůrčím geniem. Vypočítal exislenci Ne-
ptuna. Ale výpočty jeho se mu ztratily, a to právě
vinou té lilie podivné, která byla spolu příčinou, že
se astronomii věnoval. Co je ta lihe?. Svůdná síla
tvůrčích duchů, bludička. Dělá z nich duchy bludné
pstvůrčt. Je jich plno na světě. To je silný, poe
tický i pravdivý živel v Arbesově romanettu.
Tragika tedy baďatelská vedle tragiky pae
dagogické. To je mnoho na uměleckou formu.
aby to dobře snesla. Člověk se dělí, rozpadává na
dvě duše. Ten roztržitý badatel se se svou lili
zdaleka nerovná váhou pravdy nešťastnému
učiteli.
Ale tajemná síla exotické květiny vyníká zase
poetičností, zvláště chápeme-li věc symbolicky.
což ovšem nutno není. Jednotlivosti romanetta
oprchají, poesie však této elegie je nesmrtelná. V tom
je trvalý jeho význam.
Dodanr
Sbírka »Z víru života« je zcela jiného druhu.
Má se k Ethiopské lilii, jako maliřova studijní mapa
k hotovému velkému plátnu. Je také zajímavá a po-
učná, poskytujíc štědře příležitost náhlédnoutí do
technické dílny románopiscbvy. To, co zde vickíme,
jsou většinou studie forem, situací, efřektů, typů.
návrhy a rozvrhy, pokusy i holové kousky. Někde
Arbesův
22
article
fragment patrný, někde jako drobné celky, zhotovené
pro odpočinek a z rozmaru.
Kdo by neznal Arbesa odjinud, dle této knih
by ho neposoudil náležitě.
V arabosce »Ždibek popelu« hledá autor začátel
nitky logického řetězu. Našel ho, rozvinul, byl jen
krátký a nechal všeho. Šťastný člověk shledá, že je
podváděným manželem. Co dále? O to už neběží
Čtenář nesmí zasedati nad arabeskou na soud mo
rálný. Zde běželo pouze o formu a náčrt situace
Kus umění pro umění
Právě tak je tomu i při »Posledním pohledu«
Nešlo o nic víc, než o sensační scénu, v níž s
autorovi zalíbilo. Bezcilné umění ryze formální. T
i »Půl minuty furif«, kde připustil autor do své mapy
i prastarou eskamoláž bratra místo milence. Interessem
hole látkovým poutá také arabeska »Bazilišcí oči«
»Mezí druhým a třetím zvoněním«.
Největší vážnosti dobyla povídka »Tys mne sra
zila«, ale hlubší by byla »Věrna až za hrob«, kdyby
byla provedena. Zde zajisté vězí tklivá elegie živol
v té látce. Ale duše jsou neprůhledné a celek vypad
více jako hříčka, ač má litul »psychický« románek
V románě Messiáš si dává (nepřímo) autor tut
správnou charakteristiku: »Vynikati klidem epickým
(jako autoři angličtí), a dodati i nejvšednějším pří
padům barvitosti podrobnou charakteri
stikou«. V télo sbírce většina povídek hřeší prol
tomuto dobrému postulátu.
Bez něho by mohly obstáti jen anekdoty a žerty
jako »Kočičář«, »Na rozcestí« a »Zázračný doktor«.
Ale potvrdíme-li, že je to vše studijní mapa, je konee
všem výtkám.
Arbes
Kočičář
23
article
Vbk.
* Matice lidu. Roč. XXXIII. číslo 5. a 6. Čeněk
Tonder: Před úavitem. — Albín Straka
Z tajemného světa. Fantastické povídky. Z r
štiny. 1899.
»Před úsvitem« je historická povídka vyličujíe
poutavou kapilolu z boluplných dějin úpadku českéh
národa a sice z let počátků panování Marie Terezi
kdy robota nejtíže svírala selský lid rolnický, ky
se nekatolíci ještě ve sklepích a jiných úkrytech
k pobožnostem shromažďovati musili, kdy cizot
v zemi beztrestně řádila a pruští agenti lid podpi
chovati začali. Příběh je zajímavý, prostonárodní
forma vyprávěcí je svěží, názornosti pravdivé a ži
votné. Povídka je dobře na místě.
»Z tajemného světa« je sbírka povídek, jež vy
hoví dobře oněm čtenářům, již dychtivě sledují vývo
strašidelné literatury, dnešním okkultismem, spiri
tismem a jinými mystickými —ismy zas neobyčejně
podnícené. Ruská strašidelnost je silnější, než která-
koli v Evropě, vyjímaje norskou. Je to tím, že
zde víc, než sensitivnost nudícího se velesvěta
interessantnost nepochopitelného, polovědeckého ma-
teriálu. U Rusů je hloubka náboženské půdy, hloubk
snivosti, síla zádumčivé nálady a citu. Spiritistická
literatura vyrůstá u nich ze života. Má sílu přesvěd
čivosti, ale tím je arci hůře se čtenářem slabýc
nervů a podrážděné obraznosti.
Tonder
Albín Straka
Terezi
Rus
Evropa
Matica lid
tajemný svět
24
article
Povídka Dančenkova je půvabná poesie v prose
Zakyntské noci jsou vylíčeny uměním, v němž krása
čarovná, touhyplná, modrým závojem pohádkovým
vše kouzelně obestírá. V dáli už je realný svět, už
není slávy benátské. Krátký pohled do rodové roman
tiky pyšné Venecie je pěkně vetkán do toho závoje
Čtení příjemné.
Následuje ukázka sindické magie«, tuze krátká
pak »Pokuse, t. j. spiritistický s klepáním stolu
s duchy atd.
Vedle povídky Dančenkovy hodna je pozornost
myslivého čtenáře povídka »Samojedi«. Vypravuj
o babičce jasnovidoucí. To je zjev poutavější na
všecka media.
»Stín Dostojevského« je čírá strašidelnost, která
svédčí u autora vždy přímo o chorobě a také cho-
robu vzbouzí.
Dávám přednost šprýmovnému »Dobrému duchue
jenž za živa utrápen davy gratulantů se oběsil, a
teď po smrti omrzelé gratulanty chodí plasit
Dojemnou tklivostí se vyznačuje »Skříň samo
vrahova« a »Sny biskupa Filareta«
Vůbec každá povídka jistou stránkou vyníká
Ale duch, z něhož většina jich pochází, je nakaže
chorobou buď nervů, nebo vkusu, nebo obou.
Vbk.
Dančenkův
Samojed
Dostojevský
Filaret
25
article
* Milan Fučík: Cantus firmus. Básně
V Praze u E. Weinfurtra 1899. Cena 60 kr
Básník má radost, že v sobě překonal dekadenci
což ohlásil silněji první svou sbírkou »Utíkám k slunci-
má radost ze svého nového směru a z nadějí,ž
mladou generaci za sebou strhne. Mluví však důtkli
věji prosou v předmluvě, než verši ve sbírce. Na
které zásady má dobré, některé pochybné. Celá před-
mluva je rázu velice bojovného, škoda jen, že bo-
jovník takového nadšení, jaké mládí opravdu pěkně
sluší, vlastními verši sám sebe tentokráte nejvíc
Vbk.
Fučík
Praha
26
article
poráží.
* Václav Beneš Třebízský, Pod do-
škovými střechami. Povídky z našich dědin
Čtvrté vydání. Levné vydání pro lid. Nakl. F.
Topič. Těchto deset povídek z českých vesnic od-
dychuje veškerou tou vroucí láskou ku prostému lidu,
již dovedl klecanský kaplan uchvátit srdce každého
čtenáře. Prosté ty povídky nelze kriticky rozbirat.
strhnou bezděčně i čtenáře seba chladnějšího. Ten
bezprostřední, upřimný cit dovede zvítězit nade všt
skepsí. Očekávání, jež autor vzbudil témnito povíd-
kami z první doby svého tvoření, později skvěle
splnil. Ze dílo toho druhu získalo si popularity tal
značné a hodí se výborně pro nejširší kruhy čtenář
stva, jest zcela pochopitelno.
* Karolina Světlá, Vesnický román
Sebraných spisů sv. III. Nakl. J. Otto. Kniha hinen
jak před čtvrtstoletím vyšla v mladé tehdy » Matie-
Lidu«, vzbudila svou pozornost a náleží dosud prá-
vem k nejlepším románům naším z venkovského ži
vota. Je v něm tolik vřelého života, tolik horouc
vášně, a při tom povahy kreslany s takovou důsled-
nosti, že celek mocně působí. Bylo vytýkáno, ž
autorka staví ženu do světla příliš příznívého, že
ponechává takřka veškeru iniciativu vůči netečnose
a chabosti mužově, ale konečně jsou i takovéto po
vahy a právě Karolina Světlá dovedla takovéto ženy
líčit způsobem, jenž členáře přesvědčuje. Co pak s
týče líčení prostředí, jest, jako všude u autorky
mistrné.
Beneš
Karolina Světlá
Otta
MatieLido
27
article
* Frangnis Coppée, Henrietta, přeložila
Eliška Řehakova. Světová knihovna, red. Jan
Kvapil, č. 132. Nakl. J. Otto. Prostá histori
ženského srdce, ale tak dojemně, tak poeticky vypra
vovaná, jak to právě jen dovede slavný francouzský
poeta, jenž ačkoli Pařížan od kosti, zachoval si ve
škeren poetický pel nazírání na člověka a na při
rodu a ačkoliv je neidealisuje, obestirá je přece ve
škerou září svého básnického ducha. Dovede líči
povahy a duševní pochody tak místrovsky, že mu
uvěříle dosti záhadný proces, jako jest žárlivost matk
na milenku zesnulého syna. Tak, jak to autor líei
stává se vám vše pochopitelným
* Kniha utrpení maličkých. Čís. 1. Nák
Ant. Pokorného v Bubnech 1899.
Pod názvem tím vyšla brožura, jíž mají v mě
síčních lhůtách jině téhož názvu následovati. Obsa
huje vylíčení případů utrpení osiřelých dětí, jich
útrap a opuštěnosti světem. Vydavatel obraci se
k obecenstvu s vyzváním o spolupráci: »Pomoz, kd
můžeš svými zkušenostmi, zvláště vy, kteří jste mu-
čednickou cestou sami prošli jako nešťastná obět
Anička Kučerová. Uprostřed hýřivého žití každého
velkoměsta ozývá se pláč malých mučedníků, jichá
žaloby nesou se k nebi na nelečnost lidstva, kter
milliony vyhazuje, ale pomocí ubohým trpitelům ne
přispěje.«
Henrietta
Řehakův
Kvapil
Otta
Pařížan
Nák
Pokorný
Kučerová
Bubno
Frangnis Coppée
28
article
Z českých Úistů.
29
article
* J. Holeček zahajuje v »Květech« přehlednou
úvahu »O všeslovanském jazyku«. Cituje předem
vývody, k nimž v této otázce dospěl před deviti
lety, popisuje podrobně všeslovanskou činnost na
Rusi, působení Všaslovanské matice a rozbírá pak
článek J. P. Kornilova o všeslovanském jazyku
otištěný v loni v červenci v petrohradském »Hososn
Bpentent«. Cituje závěrek jeho úsudku o článk
Kornilova: ». . . upřímnost ukládá říci Rusům,že
všeslovanský spisovný jazyk spadá do říše sno
jakkoli není sporu o tom, kdyby všichni Slovan
jeden spísovný jazyk měli, že by v něm měli ne
ocenitelný poklad politické i kulturné síly. Avšal
Slované nemohou věčně mluviti v hypothésách. Mu-
sejí konečně přihlědnouti ke skutečnému životu, k
skutečnému stavu věcí, ke skutečným poměrům
J Holeček
Kornilov
Rus
Slovan
Rus
Hososn Bpentent
30
article
k celé dané skutečnosti, která je obklopuje a silou
logiky, kteráž je v historii, určuje kroky jejich«
* S novou měnou korunovou nastnlo nové ob-
dobí rakouského finančního hospodářství. »Obzor
národohospodářský« přináší při té příle žitosti ob-
šírný a instruktivní článek o měně v Rakousku,
jenž zasluhuje plné pozornosti našich obchodníků
bank. Po krátkém historickém úvodu, v němž vylí-
čeny osudy peněz v Čechách od prvních známých
počátků v 13. století až do naší doby, rozebrána
jasně měna budoucí, popsány a ohledány její zá-
klady, její poměr k cizině, její vliv na náš obcho
a průmysl, a význam pro hospodářství státní. Článek
končí neutěšenou poznámkou o vyjednávání Předli-
tavska s Uhrami o nápravě měny, jež skončilo pod-
lehnutím Předlitavska tak že »jejich náprava měny
jde tedy na útraty rakouské !-
Nový sešit »Věstníku českých pro-
fessorů« zahajuje V. Novák poutavým líčením
»Z cest po Spojených státech Severní Ametiky«, kde
po delší dobu zabýval se v laboratořích studiem
fysiky. Čiánek jeho však není nikterak věnován
vědě, naopak, všímá ši hlavně veřejného živola
praktických pokynů pro cestovately. Máme v moderní
literatuře, Štolbou počínaje, již několik pěkných po-
pisů amerického života, v nichž i život amerických
Čechů s několika hledisk je probrán a vylíčen. Úče-
kávám od V. Nováka, že rovněž nám sdělí o jich
životě, jich snahách a starostech své zkuše nosti,
jichž delším pobytem mezi nimi nabyl a při spěje tím
k bližšímu jich poznání u nás.
V Novák
Čecho
Rakousko
Čechy
Uhry
Předlitavsko
spojený stát
severní Ametika
32
article
Ze slovanských listá.
* Proslulý filosof ruský VI. S. Solovjev vy-
stoupil ostře proti ruským sloupencům dekadentismu
a jmenovitě proti přívržencům filosofie Nietscheovy.
Stať vyvolána byla dopisem redakce hlavního orgánu
ruských »nadčlověků« — »Mir Iskusstva« a uveřej-
něna jest v předním měsíčníku ruském, ve »Vést-
níku Jevropy«. Solovjev praví v ní, že mezi různými
směry v ruské literatuře a společnosti za poslední
doby pozorovati lze zvláště tři značnější: národo-
hospodářský materialismus spojený se jmenem Marxa
negativní moralismus, vyznačený jmenem Toistého
třetí směr, označovaný podmíněným názvem »niet-
scheanství«. První činí z člověka bezvýznamné, ne-
patrné kolečko ohromného národohospodářského
stroje. Pro druhý směr člověk jest nástrojem, urče-
ným k uskulečnění něgalivních pravidel mravních,
jakými jsou nepij,nežeň se nabo žeň se co možna
nejméně a především — nechod na vojnu. Třeli smer
při svém neurčitém dosavadním rázu nevšimá
logické možnosti pravé mravní svobody jako cesty
ku pravému určení člověka. O ideji »nadčlověka
mluví pak stoupenci tohoto učení právě tak, jako
S Solovjev
Nietscheův
Solovjev
Mir Iskusstva
niet
33
article
Athéňané prvního století po narození Kristově o ne-
známém bohu, jemuž zasvětili ollá
* A. T. Koni pokračuje ve »Věstníku Jevropy
ve své slati o Puškinovi, snaže se objasniti jeho
mravní podstatu se stanoviska právnického. Dospívá
ku přesvědčení, že Puškin steji nejblíže Dostojev-
skému, neboť oba připisovali ohromný význam hlasu
lidského svědomí. V »Bratřích loupežnících« velmi
pěkně vylíčil původ zločihu. Již v té době Puškin
dospěl ku nejvýš hlubokým psychologickým závěrům
ohledně zločinu. Vystihuje na příklad nepochopitelné
vnitřní odpory duše, zachvácené zločinnou myšlen-
kou, které tak často překvapují právníky z povolání.
Takovým je jeho kovář Archip, zavírající lidi v za-
páleném jím domě a odpovídající k jejich prosbám
s posměchem, ale při tom s nebezpečím vlastního
života zachraňující se střechy planoucí kolny kotě.
aby nedal zahynouti »božímu tvoru«. Puškin zná
i ony chorobné nálady, pod jejichž vlivem pomatený
rozum a srdce, sevřené líží, uejen dovolují vykonat
zločin, ale vkládají do něho cit ulehčení, ano i ra-
Slavjani n.
dosti.
Athéňan
Kristův
Jevropa
Puškin
Archip
34
article
Z cizích revuí.
35
article
* V »Contemporarly Review« stěžuje
Dora Meregari na velmi pomalý postup ženské eman-
cipace v Italii. Zajímavo jest, že Italie severní jevi
v té věci větší pokrok nežli ltalie jižní. Ale prolo
přece na 20 italských universilách sluduje pouze
140 ženských posluchačů. Na neštěstí pro otázku
ženskou jsou to právě ženy samy, jež nejvíce staví
se proti emancipaci žen. Muži spokojují se tím, že
projevují svou skepsi.
*Pěkný profli literární o nejmladším z akade-
miků H. de Lavedau napsal Zadig pro »Révue
bleue. Stručný, kousavý dialog zatlačil před lety
obvyklou formu drobných novel, stal se zbožím
modním a hledaným. Lavedau uchytil se hoa
vyníkl v tom oboru, takže z celé řady pěstitelů stojí
nejvýše s dvojící dam J. Marniovou a Gypem. Ale
měnlivý kus obecenstva nasytil se už těch věčných
dialogů a znamením toho jest, že spisovatelé, které
tento literární druh vynesl do výše, opouštějí ho.
»Lavedau I. est mort, vive Lavedau II «, volá Zadig.
Na rozhraní dvou fásí literárního tvoření zvolila
Akademie Irancouzská Lavedaua mezi své členy.
Teď obrací se Lavedau na dramalickou literaturu a
veřejnost francouzská čeká s napjetím. Může i tu
se vyšinouti, jeť dosud v plné síle čtyřicátníka
Mr. Penn.
Meregari
H Lavedau
Zadig
Révue
J Marniová
Gyp
Contemporarly Review
Lavedau I
Lavedau II
36
article
Z cizích divadel.
37
article
* Dne 6. ledna 1900 bude tomu 75 let, co trvá
Velké divadlo v Moskvě. V ten den
roku 1825 poprvé otevřely se brány velkolepé budovy
divadelní, poprvé hrnulo se do ní obecenstvo na kus
ad hoc napsaný »Vítězství Mus«. Jubilejní předsta-
vení letošní obnoví tuto zapomenutou příležitostnou
hru, za vedení známého umělce A. P. Lenského
* Tutéž základní myšlenku, jako má knížete
Sumbatova »Zakat« (o němž jsme nedávno referovali),
má i novinka moskevského nového dl-
vadla »Chraščevskije poměščiky« A. A. Fedotova:
Finanční zbidačilosť dvorjanstva a vznik nové
šlechty průmyslnické. — V divadle Kor sa
v Moskvě vypravena byla jiná novinka známého
autora Modesta J. Čajkovského: »Predrazsudkie
Zas dotýká se otázky dvorjanstva a měšťanstva.
Dvorjanin Ochripinin má předsudek, že by ho to
ponížilo, kdyby přijímal u sebe prostě měšťáky, ale
když čije, že mezi měšťany dá se najítí bohatá ne-
věsta pro syna, zbavuje se rázem svých předsudků.
* Herec Prazmowski s St. Graybnerem napsali
bru z varšavského života »Rothornówna«, která
s pěkným úspěchem dávána v divad e Rozma-
tošci ve Varšavě Zas to thema rozporu me
šlechtou rodovou a vznikajicí slechtou finanční.
Vídeňský bankéř Rothorn má dceru, která dala se
pokřtíti, majíc kmotrou kněžnu Wieloslawskou. Tato
skoupá aristokratka nedbá různosti slavů a chce
vdáti bohatou dceru bankéře se svým synovcem, na
mizině jsoucím šlechticem. Rothornówna odpírá, za-
davší srdce malíři Skaliúskému a teprve když tento
(přemluven typem Bohema, aby nezadával za peníze
volnosť umělce), zřekne se jí, stane se kněžnou. Muž
věno prohraje, otec udělá bankrot a Rothornowna
béře útočiště v novém domě — svých dětí — kterě
se oženily a provdaly bez spekulací. Nová čístá do-
mácnost ji vítá.
Lenský
Sumbatův
Zakat
Fedotov
J Čajkovský
Graybner
Rothorn
Bohemus
Moskva
Varšava
nový dům
Musa
e Rozma
40
article
* Svanda Dudák. Humoristický týdenník. Re-
dakcí Ignáta Herrmanna. Č. 1. V Praze 1900.
Od nového roku rozšířen oblíbený poutník ku-
moristícký ve svém programu. Bohatý výběr veselých
příspěvků i obrázků. Pokračování zábavných příbéhu
spořádaně pražskě rodiny« Kondelíkových, nynía
»Tchán Kondelík a zeť. Vejvara.
* Savíňské Alpy. Průvodce po horách ve sku-
pině Alp saviňských se zvláštním zřetelem na Je-
zers ko.
Sestavil L. Mareš. 2 mapky, 5 illustraci. Na-
kladem Českého Odboru slovinsk. Alp. Družstva.
v Praze 1900
* Nový život. Měsíčník pro umění, vzdělání
a zábavu. Roč. V. Vede a vydává Karel Dostál-
Lutinov v Novém Jičíně. Leden 1900.
Ze zajímavého obsahu vyjimáme pěknou ukázku
moderního stylu Jindřicha Baara, Parní pluh
silnou výrazem i pozorováním a originální illustrac
ke hlubokým kapitolám »z knih Blahoslaveného T -
máše Kempenského.
*»Vlasť«, věstník českoslovanských spolků za-
hraničných, výchází 1. každého měsíce v Berlině.
Směr časopisu jest nepolitický, pokrokově moderní,
přináší zprávy ze života zahraničních spolků českých.
úvahy a dopisy ode všad, kde Čechové se usídlili
Svanda Dudák
Herrmann
Kondelíkův
Kondelík
Vejvar
L Mareš
Dostál
Lutinov
Baar
Čecho
Re
Praha
Nový Jičín
Berlín
Savíňský Alpa
blahoslavený T