ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 691b09b0-6687-11dc-8489-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 40 celkem · entity: person 102, org 11, place 49, work 13
1 masthead
5. ledna 1900.
2 masthead
Císlo4.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana3
5 article
pevně za to, že komu opravdu a skutečně na pro- spěchu Starého města záleží, že ani jinak, než ve smyslu naší dnešní resoluce jednati nemůže. S na šin. projevem ostatně zároveň i Malá strana prohlá šením svého přítomného pana zástupce soublasí. žádajíc, by všemožně a úsilovně podporován byl.« Konec schůze včerejší vyzněl v srdečnou, ostenta tivní manifestaci jednomu z nejstarších členů Klubu. primátoru měst pražských panu dru. Podlipnému jemuž po písemněm návrhu pana Václava Niess nera vysloveno uznání jakožto ryzému a bezúhon nému charakteru, kterýž povznesl úřad primátor- ský do lesku, jaký nikdy před tím neměl. Navrhovatel projevil přání, aby dr. Podlipný, jakožto chlouba hlavního města českého, byl i na dále krá- lovské Praze zachován, aby krok tento stal se zadost- učiněním za strasti a starosti dosavadního pečlivého úřadování a zároveň manifestací, že Česká Praha jest za jedno s jeho smýšlením a řízením a že si občanstvo nepřeje žádného jiného starosty, než opět dra. Podlipného Obsah dopisu páně Niessnerova vzat na vědomí hlučnou pochvalou a bouřlivým souhlasem, načež oznámil místopředseda pan Zikan, že o předmětu, jehož se dopis navrhovatelův týká, svolána bude v nejbližší době zvláštní schůze spolková. Po 11. ho- dině noční pak shromáždění se rozešlo.
Podlipný Niess doktor Podlipná Niessnerův Zikan Český Praha
6 article
— K nodostatku paliva v Praze. Píše se nám ze společenstva obchodníků s uhlím a dřívím v Praze: Zprávy časopisův o zakro lení pana starosty dra. J. Podlipného u pana ředitele spolku pro prodej ublí z dolů buštéhradsko-kladenských, aby odstraněn byl naprostý nedostatek paliva a zejmena slib pana ředitele Sychry, že od 28. prosince bude do Prahy dodáván normální počet železničních vozů uhlí, tak aby se mohla uhraditi nejnutnější spotřeba, uspo- kojil každého aspoň do jisté míry. Tentýž slib opa- koval pan ředitel deputaci společenstva, která přišla k němu se žádosti, aby postaral se o větší dovoz uhlí. Řekl jí zároveň, že pro Prahu zasílá se denně 100 vozů, ale že učiní, co bude možno, aby počet vozů až na 130, po případě na 150 byl zvýšen, ovšem až přestanou pracovati cukrovary. Únes 4. ledna, máme však v Praze naprostý nedostatek uhlí. Zásilky z dolů pánve kladenské jsou sotva poloviční, jako v době největších paren, kdy na uhra- žení denní spotřeby snad by dostačily. Obyvatelstvo našeho hlavního města nepociťuje nedostatek ubl tak velice a to proto, že teploměr stojí tyto dny stále nad bodem mrazu a že ze zásob v hnědouhelně pánvi zakoupených možno nakoupiti paliva pro denn potřebu. Kdyby ale povětrnost se obrátila a nastala opělně tuhá zima, jako byla ve dnech vánočních.
J Podlipný Sychra Praha
7 article
nedostačilo by uhlí, jež se do Prahy dováží ani n uhražení poloviny spotřeby i nastal by nebývalý ne- dostatek paliva. Proto jest naší povinností, upozor- nili příslušné kruhy v čas, aby nám nebylo vyčí- táno, že jsme věc zanedbali. Poněvadž některé druhy phlí do Prahy vůbec nedocházejí, zejmena malé druhy černého i hnědého, není možno vyhověti četným konsumentům, kteří jen určité druhy odbírali. Ob- chodnici přijímají uhlí, kde jaké jest, bez ohledu na druh a tím musí se v době kritické i obecenstv prozatím uspokojiti. Zásoby uhlí, jež jednotlivci měli ve sklepích od podzimku, jsou vyčerpány. Počet kon sumentů na denní nákup odkázaných stále se zvět šuje, neboť při nedostalečném dovozu uhlí není na- prosto možno ve sklepích zásoby obnovovati, zkrátke všecky okolnosti pobádají nás, abychom povolané kruhý upozornili, že povinny jsou s plnou rázností starat se. aby Praha neoctla se jednoho dne v úplněm ne- dostatku paliva.
Praha Ob
8 article
— O cihlách, dodávaných pro pražskou kanallanci, zejmena o jejich jakosti proskočily do veřejnosti zprávy a sice tím způsobem, že v radě městské učiněn byl náyrh na prozkoumání dodaných cihel. Předevčírem konala se na staroměstské radnici schůze kanalisační komise za předsednictví stavitele p. K. Vlčka a přítomnosti sedmi členů komise (z 8). Pan prol. Slavík podával zprávu o zkoušce a pro hledání cihel, dodaných uhřiněveskou cihelnou firmy Goldschmidt pro pražskou kanalisaci. Provedenou zkouškou zjistil p. prof. Slavik, že cihly jsou dobr jakosti a že třídějí se na tři druhy. Prvý druh cihel přichází do prvního věnce stoky, druhý druh do věnce druhého a třetího druhu větší množství upotřebuje se na třetí věnec. Nepatrný zbytek buď měně pále- ných aneb mezi dopravou poškozených cihel vrátí se cihelně, která jest dle smlouvy povinna tyto cihly nahraditi. Bledě cihly, které se tu a tam naléznou. jsou rovněž dobré jakosti a úplně způsobilé k upo- třebení ke stavbě stoky; bledá barva jejich povstala jen tím, že hlína nemá v sobě značnějšího množství železa. Pan inženýr Neubert vyslovil se o jakost
K Vlček Slavík Goldschmidt profesor Neubert
9 article
Ghel v témže smyslu. Když p. prof. Slavík vyslovil přání, aby celá komise veškerý dodaný materiál pro- hlédla, učinil p. dr. Kühn návrh, aby se komisionální ohledání konalo co nejdříve a by k němu byl pozván také městský rada p. stav. Seifert, který o jakosti cihel v radě městské vyslovil pochybnesti, aby se osobně přesvědčil o tom, že dodávané cihly jsou dobré jakosti. Usnesení komise sděleno bude v dnešní schůzi městské rady. — V téže schůzi komise bylo jednáno o opětném prodloužení smlouvy se slav radou p. Lindleyem o dozor na stavbu prací kanali- sačních. Když loni smlouva s p. Lindleyem chýlila se ke konci, bylo usneseno na rok ji prodloužiti zároveň však stanoviti, že p. Lindley musí ročně ti měsíce v Praze prodleti a na práce kanalisační do hlížeti. Prodloužená smlouva chýli se ke konci, aniž kardinální podmínce zmíněné bylo vyhověno. A nyní opět komise uznala, aby smlouva s p. Lindlevem byla na rok prodloužena, poněvadž práce kanalisační dostoupily k nejdůležitějšímu bodu a sice ke stavbě čísticí stanice. Komise usnesia se tudíž doporučiti rádě městské ke schválení prodloužení smlouvy na jeden rok s tou podmínkou, aby p. Lindley tři měsic skutečně v Praze prodiel. Návrh ten rovněž bude předložen v dnešní schůzi rady městské. — Z elektrických podníků obce pražské.
profesor Slavík doktor Kühn Seifert Lindley Praha
10 article
Často se děje, že někteři podnikatelé, jimž stavebn úřad povolí kopání dlažby uliční, neoznůmí kance- láři elektr. podníků, když práci tuto započínají, ac jest to jejich povinností. Tím se znemožní kanceláři. aby zabezpečila v čas lana elektrovodná, v zem položená, proti poškození. Podnikatelé su tudíž upo- zorňují, že magistrát bude každé nehlášení povole- ného kopání dlažby trestati a bude li lano elektro- vodné poškozeno, hude obec v každém případě žá- dati cefou náhradu škody. Mimo to upozorňuje se že kopání blíže lana elektrovodného, kterým právě procházi proud, jest velmi nebe pečné pro pracujíe a jest také z tohoto důvodu nutno kopání dlažbý kanceláři elektr. podníků v čas ohlásiti. — Z elektrické dráhy libeňské. Za pří- činou nutné opravy vodovodu v libeňské centrále elektrické dráhy bude dnes ukončena pravidelní vozba již o 9. hod. večerní. Z téže příčiny nebude dnes vypraven žádný motorový vůz k divadlu Variété. Zojtra zahájena bude opět vozba v pravi- delnou dobu ranní.
Variété
11 article
— Podvodník v žaláři. Krejčí Moric Metzeles v Praze, Na příkopě, stal se ouelidy obětí smělého podvodu. V závodě navštívil jej mladý muž, ele gantně ustrojený a namluvil Molzelesovi, že brzo po Novém roce bude mu vyplaceno dědictví v obnosu 83.000 zl. Metreles uvěřil, milerád vyhověl přání nastávajícího boháče a vydal mu obleky v cené 170 zl. Teprve po odchodu mladého muže dovědol se Metzeles, že byl hanebně oklamán a svěřil se tím policejnímu úřadu. Podvodník v měsíci prosinci vrůzných městech na venkově vydával se za zří- zence frmy Poděbrad a spol a dopustil se několika podvedů. Včera byl podvodník náhodou v Praze na- lezen a sice na promenadě. Policejní detektiv za- držel ho a odvedl do bezpečnostního oddělení V podvodniku zjíštěn 20letý obchodní příručí Kare Reiner. Nyní nalezů se Reiner již za mřížemiu trestního soudu. — Nehody a úrazy. Rolník Václav Hašek v Úhonicích u Unhoště včera pomáhal při řezačce. Při tom osudnou náhodou dostal se levou rukou mezi válce přístroje, které ruku nešťastníka mezi nože posunovaly a tyto uřezávaly mu ruku kus po kuse. Když konečně byl stroj na zoufalé jeho volání zastaven, shledali ostatní při stroji zaměstnaní lidé že Haškovi byla uřiznuta ruka až k lokti. Zmrzačený byl odvezen do pražské všeobecné nemocnice k ls- čení. — Anna Horáková, 48letá dělnice, předvěírem v cihelně v č. 148 v Dejvicích klouzla, upadla a zlo- mila levou ruku.
Krejčí Metzeles Molzeles Kare Reiner Reiner Nehoda Hašek Horáková Praha Úhonice Unhošť Dejvice všeobecný nemocnice
12 article
— Listonoš náhle zemřel. Nemalé vzrušení povstalo včera po 2. hod. odpol. v domě čís. 725 v Poděbradově ulici na Smíchově. Do tohoto domu přišel v uvedenou dobu c. k. listonoš Petr Kraus v roce 1836 narozený a v čís. 806 na Smíchově bydlící a k tamnímu poštovnímu úřadu přidělený aby adresátům odevzdal dopisy. Na ochozu v druhém patře listonoš náhle sklouzi, upadl a více nepovstal. Obyvatelé domu povolali policii, která poslala pro policejního lékaře p. dra. Musila, týž však nemoh více listonoší pomoci poskytnouti. Slarý muž zemřel náhle při vykonávání své služby. Za účelém zjištění přičmy smrti byla mrtvola dopravena do pathologi ckého ústavu k pytvě. — Z městského úřadu ve Vršovicích. D referátu o schůzi městského zastupitelstva ve Vršo vicích dne 28. m. m. konané vloudila se omylen chyba. Správně uvedeno býti má, že bylo schvá leno, aby na uhražení rozpočtů pro rok 1900 vy- psány byly 31procentní školní a 15procentn přirážky obecní, nikoliv jak mylně uvedeno 35pro centní školní a 15procentní přirážky obecní. — Šmídova I. česká pěveckoherecká společnost (v býv. Remeslnické besedě na Malén staroměstském náměstí) pořádá dnes zvláštní před- stavení ve prospěch oblíbeného komika p. Hanuše Škrdlíka. Program úplně nový.
Kraus Musil Škrdlík Poděbradův ulice Smíchov Vršovice staroměstský náměstí Šmídův I
13 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Professor Schenk dlsciplinárně po- trestán. Z Vídně, 4. ledna. Universitní profcssou dr. Leopold Schenk, spisovatel knihy o libovolném určování pohlaví při lidském potomstvu zvláštním způsobem výživy, nastoupil dovolenou na neurčitou dobu, která znamená tolik, že jest dr. Schenk zbaven řízení universitního ústavu pro embryologii. Jeho odstoupení jest v souvislosti se zminěným jeh spisem. Sbor professorský shledával ve způsobu pu blikace důvod pro disciplinární vyšetřování; výsledek jeho byl, že dru. Schenkovi byla udělena důtka a k zprávě, jež byla podána ministerstvu vyučování, byla připojena prosba, aby prof. Schenk byl dán na od- počinek a vůbec aby byl vyloučen z učitelskéh sboru university. Ministerstvo však mínilo, že bude lépe dáti Schenkovi na srozuměnou, aby zadal sám za své pensionování. Dle » W. Tagblattu« tak Schenl učiní. = Zavraždil matku. Z Košice telegrafují Na Sylvestra přijel sem k matce své řemeslnický po- mocník Josef Franko a pozval ji k sobě na posledn den v roce a na Nový rok do svého bytu. Matka vy- hověla pozvání synáčkovu, sebrala se, vzala ssebou skrovné své klenoty a uspořených pět zlatek a šli s ním. Na sílnici však jedináček její chopil ji z hrdlo a žádal za peníze. Když mu jich chuďas ne- dala, zaškrtil ji povedený synátor, a svaliv mrtvolu do příkopu, prchl. = Sobovražda odsouzence. Z Vídně tele fonují: Viktor Krauthauf, který byl odsouzen pr padělání peněz a státních papírů k doživotnímu ža láři, ve steinské trestníci se oběsíl. = Nehoda královské yachty. Z Londýna 4. ledna. (C.-B.) Nová krátovská vachta »Victori and Albert« měla vyjeti včera v Pembroke z doku avšak položila se na bok a uvázla v doku. Škod tím způsobená není dosud zjištěna, avšak zdá se že bude značná.
Schenk doktor profesor Franco Krauthauf Nehoda Vídeň Košice Londýn Pembroke Victori and Albert
14 article
= Stávka horníků ve Francii. Z Monceau les Mines, 4. ledna. (C.-B.) Horníci začali odpoledne stávkovati. = Zemětřesení na Rusi. Z Tillisu s telegrafuje: Jakož nyní zjištěno, bylo zemětřesením v krají achalkalském postiženo celkem 13. vesnie z nichž 6 bylo úplně zničeno. Počet dosud naleze- ných mrtvol páčí se na 800. Aby postiženému obyo vatelstvu poskytlo se lékařské a hmotné pomoci učiněna mimořádná opatření. Ve středu odpoledne byl opět pocítěn náraz méně silný. — Z Věrnéh dne 2. t. m. se oznamuje, že tam pocítěno siln zemětřesení směrem od jihu k severu, jež trvalo pěi vteřin. Při zemětřesení bylo pozorováno sílné pod- zemní dunění podobné střelbě z děl. = Nákladní vlak výšinul se s kolejí včera ráno — dle telegramu z Curychu — v tunelu svato- gollhardském. Kolej při tom vytržona. Přímá doprav přerušena. = Farník »Patria«, jenž se ondy u Dealu (Anglie) ponoři!, dostal se včera ráno nad vodu, ale míli od pevniny se zase potopil a dva lidé utonuli. = Sráčka vlaků. Z Bischweilleru (Německo.) 4. ledna. (C.-B.) Odpoledne v 1 hod. 55 min. vrazil vlak D. č. 76. nejspíše na falešné výhybce na vlak nákladní, při čemž poslední vůz nákladního vlaku slihem a parostroj s poštovním vozem vlaku D. za- čaly hořeti. Uhořeli prý tři poštovní úřad níci a byli raněni těžce strojník a to pič a lehce více jiných osob. = Výbuch plynu udál se včera večer v sklepě domu vnitřního města při spojování nového vedení se starým. Čtyři plynaři byli více méně po páleni a několik oken v domě popraskalo.
Farník deal Francie Rus Curych Anglie Německo Patria Bischweiller
15 article Z literatury.
Z literatury. Naše popularisace literatury. 22— Četli jste před nedávnem v naší při loze výtah ze stalistiky o lidových knihovnách, literárních jednotách a podobných institucích v království českém. Je to opravdu potěšitelné, probírati se takovými daty, třeba že nebyla — bohužel — úplná. Ještě do nedávna slyšel jsme dosti časté stesky, že zájem o českou knihu je nepatrný. Dnes můžeme konstatovat s potěšením, že šíří se nejenom záliba v kni- hách u nás, ale také snaha, podporovati šiření české knihy. Co chvíli čtete v našich velkých listech i v časopisech venkovských, že zakládá se tu či onde lidová knihovna, jednota pro ší- ření osvěty v lidu, spolek pro kupování českých knih atd., formy jsou rozmanité, ale konečný účel je stejný: starost o to, aby v českém lidu stoupal zájem o českou vědu, českou belletrii krátce o českou knihu. A co je zvláště vý- znamno v dnešní rozvířené době, že v uzná- vání důležitosti této akce shodují se všechny naše politické i nepolitické strany a přímose předhánějí v zakládání podobných instituci. spolků, čítáren, knihoven, museí atd. Vědecké vzdělání názorné našeho lidu, p stránce archaeologické, historické, uměleckéa přírodovědecké pěstí hilavně naše venkovská musea, jež šíři nad to svými publikacemi svými knihovnami znalost různých oborů věd nich a dolyčné literatury v našem lidu Ze sbírek a knihoven našich škol průmy slových a odborných nabývá naše mládež prakti ekého poučení v různých oborech průmyslu a řemesel.
16 article
Četné spolky literární vytkly si za úče hromadným zakupováním kníh pro své členy pod porovati rozšíření české knihy Jednoty literární, besedy a pod. přednáškam agitací a literárními konkursy snaží se budi zájem pro českou literaturu. Nejůsilněji však právě pro vniknuti dobr české knihy do širokých vrstev působí knihovný a čitárny, zakládané pro lid. Při tom, v čas nejposlednějším, počínáme věnováti pozorno i literatuře dětské, její očistě a povznesení, právě tak, jako usilujeme o omezení a vytlačení litera tury tak zv. krvavé, vypočtené na nejširší massy Celé toto hnutí, jež u nás živěji rozkvetl teprve v posledních dosítiletich, vyvinulo se cizině dávno již nelušenou silou. Prohlédní s jen nádherně vypravené svazky, referujíeí o ohrom ném rozšíření lidových knihoven a čítáren v Ame- rice, čtěte obsáhlé statistiky podobných institue v Anglii, ve Francii, v Německu, proberte dějiny blahodárně působících lidových spolků holand ských, jichž vznik datuje se již od předešléh stoleti, čtěte o mocném hnuti na prospěch zli dovění literatury i vědy v Dánsku a Norsku, sle dujte konečně obrovské pokroky, které tato ide v posledních desítiletich učinila v Rusku a po znáte, jak mnoho máme ještě doháněti u nát a jak důležito jest, abychom postarali se o zmo hutnění a rozšíření tohoto hnutí i v našem lidu Dnes náš venkov ukazuje pilnou účasti při za kládání knihoven, čítáren, muscí a pod., žeje půda dostatečně připravena a jedná se jen o to abychom promyšlenou, dobře organisovanou prací sjednotili všechny pracovníky, ulehčili jim jednot ným řízením a společným postupem práci a při spěli na pomoc těm, kteří teprve hodlají se čin nosti této zúčastniti.
ame Anglie Francie Německo Dánsko Norsko Rusko
17 article
Měl jsem příležitost již několikráte zde uká zati, jak je důležito sjednotiti všechny, kdo usi lují o vzdělání a povznesení našeho lidu. Dnes kdy není bohdá daleka doba, kdy sjednocení te stane se skutkem, nemohu, než znovu opa kovati: Máme potřebí jednotného spolku, jenž b rozšířil se po celých Čechách, Moravě a Slezsku spojil v jedno všechny naše knihovny městské obecní, lidové i odborné různé spolky literárn a všechny instituce podobné a za podpory všec našich veřejných ústavů i intelligentních jedno tlivců, jimž záleží na vzdělání našeho lidu, o ganisoval a sjednotil všechnu tu dnes již tal rozrostlou činnost na prospěch a šíření české literatury a vědy. Jedním z hlavních úkolů této společnost bylo by pak vydávání časopisu, věnovaného če ské knize, časopisu, jenž by přinášel zprávy o činnosti jednotlivých spolků literárních, knihove atd, v zemích českých, informoval o našem hnut literárním, bibliografickém, o vývoji zevnější úpravy našich knih, a návodnými methodickým články přispíval našim knihovníkům a přátelům české knihy v jich snaze, v šíření a podpoře české knihy Podrobný program spolku i časopisu vyvine se ovšem teprve úsilnou účastí všech těch, kteři dnes již sami o sobě sledují cíle budoueího spolku a připravují mu po našem venkově půdu Na nich jest též, aby usilovali o vzájemný styk a přivodili co nejdřive sjednocení a pevnou or ganisaci všech našich institucí, jichž společným účelem jest šíření vědy a literatury v lidu.
Čechy Morava Slezsko
18 article
České spisy-
19 article
* J. Arbes: Ethtopská lilie, Romanetto Světové knihovny č. 116—119. Váz. 54 kr. Z víru života. Povídky a črty. Oltovy Lacin knihovny č. 169. V Praze 1899. 60 kr. Je-li s pravdou, jakož se i podobá, že ze všee forem uměleckých dovede román nejdokonaleji vy jádřiti a nejzevrubněji pojati obsah života novo věkého a povahu jeho zobraziti, pak náleží náš Ar bes k romanopiscům, jichž díla všemi stránkam svými, i nepřehledným bohatstvím věci, vztahů, ná mětů a nálad, i kypící, vášnivou vůlí, zmoci každou část předmětu přiměřeným druhem výkladu, jsou n j výmluvnějším dokumentem neklidného, hyperproduk tivního nervosního, rozjitřeného a roztříštěného, v zá hadách tonoucího ducha novověkého. Čtenář, který nezmůže aspoň několik jeho knil najednou, uvázne třeba náhodou na některé jehe slabině a už se jeho úsudek o celém obsahu auto rovy činnosti hroutí Duševní dílna Arbešova náleží k nejzajímavěj ším, co jich literatury novověkého románu vykazují Je zde předně spousta nahromaděných poznatků vě deckých, přesných i záhadných, více záhadných ne přesných, a je viděti, že se autor o všecky zajímá. ale že ani fysicky nebyl s to, aby se všeho syste maticky zmocnil, Je eklektikem a v nejvlastnějším smyslu slov diletlantem, vševědou, nebo žurnalistou dle vymezen dra. G. Jägra, dle něhož intelligence pravého žurna listy stojí v popředí všech tříd dnešního lidstva. Jeho filosofie vypadá celkem materialisticky, k de terminismu se přiznává všude výslovně, ale praktická jeho filosofie má základem Kantův příkaz mravní k tomu jest životem a zkušenostmi tolik rozcillivěn že se poddává i romantice citové a hlásí se k al truismu.
J Arbes G Jägr Kantův Praha Oltův Lacin knihovna Arbešov Ethtopská lilie
20 article
Nejzajímavější je jeho tvůrčí nadání. Je to jed nak suchý a střízlivý logismus, který vystupuje nej patrněji, všude se sháněje po předmětech, na nichi by mohl svou sílu a vypočítavost zkoušeti, kterému není nic na světě tolik bezvýznamno a všedno, aby se potom neohlédl pátravým, pronikavým okem, jed- nak zase básnivý, často až fantastický mechanismu obraznosti, který sdružuje věci tak vzdálené, až nac tou divokostí sám logismus trne a žasne. Je badatelem a básníkem, ale tak, že se obě slly vždy najednou k činnosti dostavují, aby záhadi domyslil vědecky, uchvátí vždy rozvrhy jeho na polovie rozpracované a ubíhá s nimi do říše snění badatel zase rozplašuje básníkovu ryzí náladu a za věšuje na její gázový, pavučinový závoj přítěž roz- umářské logiky. V duši jeho vrylo se v minulostí několik fakt soukromých i politicko-národně-sociálních, že ovlá- dají celou skoro zásobu jeho paměti. Je nesmírn podroben suggesci záhadných zjevů psychických jdeí sociálních, že neví, jakby dosti hýřil v zevrub ných popisech těch zjevů, ličených co nejůzkostlivěj induktivně tak, aby suggesce i na čtenáře samna přešla a že nelituje tlustých svazků, aby v spletitou osnovr mohl zabrati co nejvíce příležitostných úvah a vý kladů o zamilovaných svých thematech Na předním místě jeho tvorby jsouz ona díla v nichž příčiny duševních dějů přese všechen ra- tionalistický a logický výklad zůstávají skryty v říši tajemného, nepochopitelného a nadpřírozeného. A tu je »Ethiopská lilie« z nejneobyčejnějších, nejbizarrnějších a nejeffektnějších jeho prací. Jsou tu všecky jeho suggestivní predměty: tajuplná pod stata lilie, vzpominky z mládí, děsivý krucifix, rol 1848, scény válečné, hřbitov a nejhlavnější z všeho, bludný, uhaslý geniu s.
21 article
Je to povídka, klerá líčí průběh a povahu ori ginálního učitele ze slaré školy doby předbřeznové Měl nevšední methodu: vychovávat děti tak, aby s vyvinuly v povahy zcela samostatné a ve všem ná zoru neodvislé. A hle! Všickni jeho žáci s tou samostatnost dopadli v životě špatně. Všickni byli nešťaslni To je tragika paedagogická, nebo učitel i když to viděl, nemohl jinak. Nemohl za to že svět samostatných lidí nesnásí. Týž učitel však je vedle toho astronomem počtářem, tvůrčím geniem. Vypočítal exislenci Ne- ptuna. Ale výpočty jeho se mu ztratily, a to právě vinou té lilie podivné, která byla spolu příčinou, že se astronomii věnoval. Co je ta lihe?. Svůdná síla tvůrčích duchů, bludička. Dělá z nich duchy bludné pstvůrčt. Je jich plno na světě. To je silný, poe tický i pravdivý živel v Arbesově romanettu. Tragika tedy baďatelská vedle tragiky pae dagogické. To je mnoho na uměleckou formu. aby to dobře snesla. Člověk se dělí, rozpadává na dvě duše. Ten roztržitý badatel se se svou lili zdaleka nerovná váhou pravdy nešťastnému učiteli. Ale tajemná síla exotické květiny vyníká zase poetičností, zvláště chápeme-li věc symbolicky. což ovšem nutno není. Jednotlivosti romanetta oprchají, poesie však této elegie je nesmrtelná. V tom je trvalý jeho význam. Dodanr Sbírka »Z víru života« je zcela jiného druhu. Má se k Ethiopské lilii, jako maliřova studijní mapa k hotovému velkému plátnu. Je také zajímavá a po- učná, poskytujíc štědře příležitost náhlédnoutí do technické dílny románopiscbvy. To, co zde vickíme, jsou většinou studie forem, situací, efřektů, typů. návrhy a rozvrhy, pokusy i holové kousky. Někde
Arbesův
22 article
fragment patrný, někde jako drobné celky, zhotovené pro odpočinek a z rozmaru. Kdo by neznal Arbesa odjinud, dle této knih by ho neposoudil náležitě. V arabosce »Ždibek popelu« hledá autor začátel nitky logického řetězu. Našel ho, rozvinul, byl jen krátký a nechal všeho. Šťastný člověk shledá, že je podváděným manželem. Co dále? O to už neběží Čtenář nesmí zasedati nad arabeskou na soud mo rálný. Zde běželo pouze o formu a náčrt situace Kus umění pro umění Právě tak je tomu i při »Posledním pohledu« Nešlo o nic víc, než o sensační scénu, v níž s autorovi zalíbilo. Bezcilné umění ryze formální. T i »Půl minuty furif«, kde připustil autor do své mapy i prastarou eskamoláž bratra místo milence. Interessem hole látkovým poutá také arabeska »Bazilišcí oči« »Mezí druhým a třetím zvoněním«. Největší vážnosti dobyla povídka »Tys mne sra zila«, ale hlubší by byla »Věrna až za hrob«, kdyby byla provedena. Zde zajisté vězí tklivá elegie živol v té látce. Ale duše jsou neprůhledné a celek vypad více jako hříčka, ač má litul »psychický« románek V románě Messiáš si dává (nepřímo) autor tut správnou charakteristiku: »Vynikati klidem epickým (jako autoři angličtí), a dodati i nejvšednějším pří padům barvitosti podrobnou charakteri stikou«. V télo sbírce většina povídek hřeší prol tomuto dobrému postulátu. Bez něho by mohly obstáti jen anekdoty a žerty jako »Kočičář«, »Na rozcestí« a »Zázračný doktor«. Ale potvrdíme-li, že je to vše studijní mapa, je konee všem výtkám.
Arbes Kočičář
23 article
Vbk. * Matice lidu. Roč. XXXIII. číslo 5. a 6. Čeněk Tonder: Před úavitem. — Albín Straka Z tajemného světa. Fantastické povídky. Z r štiny. 1899. »Před úsvitem« je historická povídka vyličujíe poutavou kapilolu z boluplných dějin úpadku českéh národa a sice z let počátků panování Marie Terezi kdy robota nejtíže svírala selský lid rolnický, ky se nekatolíci ještě ve sklepích a jiných úkrytech k pobožnostem shromažďovati musili, kdy cizot v zemi beztrestně řádila a pruští agenti lid podpi chovati začali. Příběh je zajímavý, prostonárodní forma vyprávěcí je svěží, názornosti pravdivé a ži votné. Povídka je dobře na místě. »Z tajemného světa« je sbírka povídek, jež vy hoví dobře oněm čtenářům, již dychtivě sledují vývo strašidelné literatury, dnešním okkultismem, spiri tismem a jinými mystickými —ismy zas neobyčejně podnícené. Ruská strašidelnost je silnější, než která- koli v Evropě, vyjímaje norskou. Je to tím, že zde víc, než sensitivnost nudícího se velesvěta interessantnost nepochopitelného, polovědeckého ma- teriálu. U Rusů je hloubka náboženské půdy, hloubk snivosti, síla zádumčivé nálady a citu. Spiritistická literatura vyrůstá u nich ze života. Má sílu přesvěd čivosti, ale tím je arci hůře se čtenářem slabýc nervů a podrážděné obraznosti.
Tonder Albín Straka Terezi Rus Evropa Matica lid tajemný svět
24 article
Povídka Dančenkova je půvabná poesie v prose Zakyntské noci jsou vylíčeny uměním, v němž krása čarovná, touhyplná, modrým závojem pohádkovým vše kouzelně obestírá. V dáli už je realný svět, už není slávy benátské. Krátký pohled do rodové roman tiky pyšné Venecie je pěkně vetkán do toho závoje Čtení příjemné. Následuje ukázka sindické magie«, tuze krátká pak »Pokuse, t. j. spiritistický s klepáním stolu s duchy atd. Vedle povídky Dančenkovy hodna je pozornost myslivého čtenáře povídka »Samojedi«. Vypravuj o babičce jasnovidoucí. To je zjev poutavější na všecka media. »Stín Dostojevského« je čírá strašidelnost, která svédčí u autora vždy přímo o chorobě a také cho- robu vzbouzí. Dávám přednost šprýmovnému »Dobrému duchue jenž za živa utrápen davy gratulantů se oběsil, a teď po smrti omrzelé gratulanty chodí plasit Dojemnou tklivostí se vyznačuje »Skříň samo vrahova« a »Sny biskupa Filareta« Vůbec každá povídka jistou stránkou vyníká Ale duch, z něhož většina jich pochází, je nakaže chorobou buď nervů, nebo vkusu, nebo obou. Vbk.
Dančenkův Samojed Dostojevský Filaret
25 article
* Milan Fučík: Cantus firmus. Básně V Praze u E. Weinfurtra 1899. Cena 60 kr Básník má radost, že v sobě překonal dekadenci což ohlásil silněji první svou sbírkou »Utíkám k slunci- má radost ze svého nového směru a z nadějí,ž mladou generaci za sebou strhne. Mluví však důtkli věji prosou v předmluvě, než verši ve sbírce. Na které zásady má dobré, některé pochybné. Celá před- mluva je rázu velice bojovného, škoda jen, že bo- jovník takového nadšení, jaké mládí opravdu pěkně sluší, vlastními verši sám sebe tentokráte nejvíc Vbk.
Fučík Praha
26 article
poráží. * Václav Beneš Třebízský, Pod do- škovými střechami. Povídky z našich dědin Čtvrté vydání. Levné vydání pro lid. Nakl. F. Topič. Těchto deset povídek z českých vesnic od- dychuje veškerou tou vroucí láskou ku prostému lidu, již dovedl klecanský kaplan uchvátit srdce každého čtenáře. Prosté ty povídky nelze kriticky rozbirat. strhnou bezděčně i čtenáře seba chladnějšího. Ten bezprostřední, upřimný cit dovede zvítězit nade všt skepsí. Očekávání, jež autor vzbudil témnito povíd- kami z první doby svého tvoření, později skvěle splnil. Ze dílo toho druhu získalo si popularity tal značné a hodí se výborně pro nejširší kruhy čtenář stva, jest zcela pochopitelno. * Karolina Světlá, Vesnický román Sebraných spisů sv. III. Nakl. J. Otto. Kniha hinen jak před čtvrtstoletím vyšla v mladé tehdy » Matie- Lidu«, vzbudila svou pozornost a náleží dosud prá- vem k nejlepším románům naším z venkovského ži vota. Je v něm tolik vřelého života, tolik horouc vášně, a při tom povahy kreslany s takovou důsled- nosti, že celek mocně působí. Bylo vytýkáno, ž autorka staví ženu do světla příliš příznívého, že ponechává takřka veškeru iniciativu vůči netečnose a chabosti mužově, ale konečně jsou i takovéto po vahy a právě Karolina Světlá dovedla takovéto ženy líčit způsobem, jenž členáře přesvědčuje. Co pak s týče líčení prostředí, jest, jako všude u autorky mistrné.
Beneš Karolina Světlá Otta MatieLido
27 article
* Frangnis Coppée, Henrietta, přeložila Eliška Řehakova. Světová knihovna, red. Jan Kvapil, č. 132. Nakl. J. Otto. Prostá histori ženského srdce, ale tak dojemně, tak poeticky vypra vovaná, jak to právě jen dovede slavný francouzský poeta, jenž ačkoli Pařížan od kosti, zachoval si ve škeren poetický pel nazírání na člověka a na při rodu a ačkoliv je neidealisuje, obestirá je přece ve škerou září svého básnického ducha. Dovede líči povahy a duševní pochody tak místrovsky, že mu uvěříle dosti záhadný proces, jako jest žárlivost matk na milenku zesnulého syna. Tak, jak to autor líei stává se vám vše pochopitelným * Kniha utrpení maličkých. Čís. 1. Nák Ant. Pokorného v Bubnech 1899. Pod názvem tím vyšla brožura, jíž mají v mě síčních lhůtách jině téhož názvu následovati. Obsa huje vylíčení případů utrpení osiřelých dětí, jich útrap a opuštěnosti světem. Vydavatel obraci se k obecenstvu s vyzváním o spolupráci: »Pomoz, kd můžeš svými zkušenostmi, zvláště vy, kteří jste mu- čednickou cestou sami prošli jako nešťastná obět Anička Kučerová. Uprostřed hýřivého žití každého velkoměsta ozývá se pláč malých mučedníků, jichá žaloby nesou se k nebi na nelečnost lidstva, kter milliony vyhazuje, ale pomocí ubohým trpitelům ne přispěje.«
Henrietta Řehakův Kvapil Otta Pařížan Nák Pokorný Kučerová Bubno Frangnis Coppée
28 article
Z českých Úistů.
29 article
* J. Holeček zahajuje v »Květech« přehlednou úvahu »O všeslovanském jazyku«. Cituje předem vývody, k nimž v této otázce dospěl před deviti lety, popisuje podrobně všeslovanskou činnost na Rusi, působení Všaslovanské matice a rozbírá pak článek J. P. Kornilova o všeslovanském jazyku otištěný v loni v červenci v petrohradském »Hososn Bpentent«. Cituje závěrek jeho úsudku o článk Kornilova: ». . . upřímnost ukládá říci Rusům,že všeslovanský spisovný jazyk spadá do říše sno jakkoli není sporu o tom, kdyby všichni Slovan jeden spísovný jazyk měli, že by v něm měli ne ocenitelný poklad politické i kulturné síly. Avšal Slované nemohou věčně mluviti v hypothésách. Mu- sejí konečně přihlědnouti ke skutečnému životu, k skutečnému stavu věcí, ke skutečným poměrům
J Holeček Kornilov Rus Slovan Rus Hososn Bpentent
30 article
k celé dané skutečnosti, která je obklopuje a silou logiky, kteráž je v historii, určuje kroky jejich« * S novou měnou korunovou nastnlo nové ob- dobí rakouského finančního hospodářství. »Obzor národohospodářský« přináší při té příle žitosti ob- šírný a instruktivní článek o měně v Rakousku, jenž zasluhuje plné pozornosti našich obchodníků bank. Po krátkém historickém úvodu, v němž vylí- čeny osudy peněz v Čechách od prvních známých počátků v 13. století až do naší doby, rozebrána jasně měna budoucí, popsány a ohledány její zá- klady, její poměr k cizině, její vliv na náš obcho a průmysl, a význam pro hospodářství státní. Článek končí neutěšenou poznámkou o vyjednávání Předli- tavska s Uhrami o nápravě měny, jež skončilo pod- lehnutím Předlitavska tak že »jejich náprava měny jde tedy na útraty rakouské !- Nový sešit »Věstníku českých pro- fessorů« zahajuje V. Novák poutavým líčením »Z cest po Spojených státech Severní Ametiky«, kde po delší dobu zabýval se v laboratořích studiem fysiky. Čiánek jeho však není nikterak věnován vědě, naopak, všímá ši hlavně veřejného živola praktických pokynů pro cestovately. Máme v moderní literatuře, Štolbou počínaje, již několik pěkných po- pisů amerického života, v nichž i život amerických Čechů s několika hledisk je probrán a vylíčen. Úče- kávám od V. Nováka, že rovněž nám sdělí o jich životě, jich snahách a starostech své zkuše nosti, jichž delším pobytem mezi nimi nabyl a při spěje tím k bližšímu jich poznání u nás.
V Novák Čecho Rakousko Čechy Uhry Předlitavsko spojený stát severní Ametika
32 article
Ze slovanských listá. * Proslulý filosof ruský VI. S. Solovjev vy- stoupil ostře proti ruským sloupencům dekadentismu a jmenovitě proti přívržencům filosofie Nietscheovy. Stať vyvolána byla dopisem redakce hlavního orgánu ruských »nadčlověků« — »Mir Iskusstva« a uveřej- něna jest v předním měsíčníku ruském, ve »Vést- níku Jevropy«. Solovjev praví v ní, že mezi různými směry v ruské literatuře a společnosti za poslední doby pozorovati lze zvláště tři značnější: národo- hospodářský materialismus spojený se jmenem Marxa negativní moralismus, vyznačený jmenem Toistého třetí směr, označovaný podmíněným názvem »niet- scheanství«. První činí z člověka bezvýznamné, ne- patrné kolečko ohromného národohospodářského stroje. Pro druhý směr člověk jest nástrojem, urče- ným k uskulečnění něgalivních pravidel mravních, jakými jsou nepij,nežeň se nabo žeň se co možna nejméně a především — nechod na vojnu. Třeli smer při svém neurčitém dosavadním rázu nevšimá logické možnosti pravé mravní svobody jako cesty ku pravému určení člověka. O ideji »nadčlověka mluví pak stoupenci tohoto učení právě tak, jako
S Solovjev Nietscheův Solovjev Mir Iskusstva niet
33 article
Athéňané prvního století po narození Kristově o ne- známém bohu, jemuž zasvětili ollá * A. T. Koni pokračuje ve »Věstníku Jevropy ve své slati o Puškinovi, snaže se objasniti jeho mravní podstatu se stanoviska právnického. Dospívá ku přesvědčení, že Puškin steji nejblíže Dostojev- skému, neboť oba připisovali ohromný význam hlasu lidského svědomí. V »Bratřích loupežnících« velmi pěkně vylíčil původ zločihu. Již v té době Puškin dospěl ku nejvýš hlubokým psychologickým závěrům ohledně zločinu. Vystihuje na příklad nepochopitelné vnitřní odpory duše, zachvácené zločinnou myšlen- kou, které tak často překvapují právníky z povolání. Takovým je jeho kovář Archip, zavírající lidi v za- páleném jím domě a odpovídající k jejich prosbám s posměchem, ale při tom s nebezpečím vlastního života zachraňující se střechy planoucí kolny kotě. aby nedal zahynouti »božímu tvoru«. Puškin zná i ony chorobné nálady, pod jejichž vlivem pomatený rozum a srdce, sevřené líží, uejen dovolují vykonat zločin, ale vkládají do něho cit ulehčení, ano i ra- Slavjani n. dosti.
Athéňan Kristův Jevropa Puškin Archip
34 article
Z cizích revuí.
35 article
* V »Contemporarly Review« stěžuje Dora Meregari na velmi pomalý postup ženské eman- cipace v Italii. Zajímavo jest, že Italie severní jevi v té věci větší pokrok nežli ltalie jižní. Ale prolo přece na 20 italských universilách sluduje pouze 140 ženských posluchačů. Na neštěstí pro otázku ženskou jsou to právě ženy samy, jež nejvíce staví se proti emancipaci žen. Muži spokojují se tím, že projevují svou skepsi. *Pěkný profli literární o nejmladším z akade- miků H. de Lavedau napsal Zadig pro »Révue bleue. Stručný, kousavý dialog zatlačil před lety obvyklou formu drobných novel, stal se zbožím modním a hledaným. Lavedau uchytil se hoa vyníkl v tom oboru, takže z celé řady pěstitelů stojí nejvýše s dvojící dam J. Marniovou a Gypem. Ale měnlivý kus obecenstva nasytil se už těch věčných dialogů a znamením toho jest, že spisovatelé, které tento literární druh vynesl do výše, opouštějí ho. »Lavedau I. est mort, vive Lavedau II «, volá Zadig. Na rozhraní dvou fásí literárního tvoření zvolila Akademie Irancouzská Lavedaua mezi své členy. Teď obrací se Lavedau na dramalickou literaturu a veřejnost francouzská čeká s napjetím. Může i tu se vyšinouti, jeť dosud v plné síle čtyřicátníka Mr. Penn.
Meregari H Lavedau Zadig Révue J Marniová Gyp Contemporarly Review Lavedau I Lavedau II
36 article
Z cizích divadel.
37 article
* Dne 6. ledna 1900 bude tomu 75 let, co trvá Velké divadlo v Moskvě. V ten den roku 1825 poprvé otevřely se brány velkolepé budovy divadelní, poprvé hrnulo se do ní obecenstvo na kus ad hoc napsaný »Vítězství Mus«. Jubilejní předsta- vení letošní obnoví tuto zapomenutou příležitostnou hru, za vedení známého umělce A. P. Lenského * Tutéž základní myšlenku, jako má knížete Sumbatova »Zakat« (o němž jsme nedávno referovali), má i novinka moskevského nového dl- vadla »Chraščevskije poměščiky« A. A. Fedotova: Finanční zbidačilosť dvorjanstva a vznik nové šlechty průmyslnické. — V divadle Kor sa v Moskvě vypravena byla jiná novinka známého autora Modesta J. Čajkovského: »Predrazsudkie Zas dotýká se otázky dvorjanstva a měšťanstva. Dvorjanin Ochripinin má předsudek, že by ho to ponížilo, kdyby přijímal u sebe prostě měšťáky, ale když čije, že mezi měšťany dá se najítí bohatá ne- věsta pro syna, zbavuje se rázem svých předsudků. * Herec Prazmowski s St. Graybnerem napsali bru z varšavského života »Rothornówna«, která s pěkným úspěchem dávána v divad e Rozma- tošci ve Varšavě Zas to thema rozporu me šlechtou rodovou a vznikajicí slechtou finanční. Vídeňský bankéř Rothorn má dceru, která dala se pokřtíti, majíc kmotrou kněžnu Wieloslawskou. Tato skoupá aristokratka nedbá různosti slavů a chce vdáti bohatou dceru bankéře se svým synovcem, na mizině jsoucím šlechticem. Rothornówna odpírá, za- davší srdce malíři Skaliúskému a teprve když tento (přemluven typem Bohema, aby nezadával za peníze volnosť umělce), zřekne se jí, stane se kněžnou. Muž věno prohraje, otec udělá bankrot a Rothornowna béře útočiště v novém domě — svých dětí — kterě se oženily a provdaly bez spekulací. Nová čístá do- mácnost ji vítá.
Lenský Sumbatův Zakat Fedotov J Čajkovský Graybner Rothorn Bohemus Moskva Varšava nový dům Musa e Rozma
38 article
Mr. Penn.
40 article
* Svanda Dudák. Humoristický týdenník. Re- dakcí Ignáta Herrmanna. Č. 1. V Praze 1900. Od nového roku rozšířen oblíbený poutník ku- moristícký ve svém programu. Bohatý výběr veselých příspěvků i obrázků. Pokračování zábavných příbéhu spořádaně pražskě rodiny« Kondelíkových, nynía »Tchán Kondelík a zeť. Vejvara. * Savíňské Alpy. Průvodce po horách ve sku- pině Alp saviňských se zvláštním zřetelem na Je- zers ko. Sestavil L. Mareš. 2 mapky, 5 illustraci. Na- kladem Českého Odboru slovinsk. Alp. Družstva. v Praze 1900 * Nový život. Měsíčník pro umění, vzdělání a zábavu. Roč. V. Vede a vydává Karel Dostál- Lutinov v Novém Jičíně. Leden 1900. Ze zajímavého obsahu vyjimáme pěknou ukázku moderního stylu Jindřicha Baara, Parní pluh silnou výrazem i pozorováním a originální illustrac ke hlubokým kapitolám »z knih Blahoslaveného T - máše Kempenského. *»Vlasť«, věstník českoslovanských spolků za- hraničných, výchází 1. každého měsíce v Berlině. Směr časopisu jest nepolitický, pokrokově moderní, přináší zprávy ze života zahraničních spolků českých. úvahy a dopisy ode všad, kde Čechové se usídlili
Svanda Dudák Herrmann Kondelíkův Kondelík Vejvar L Mareš Dostál Lutinov Baar Čecho Re Praha Nový Jičín Berlín Savíňský Alpa blahoslavený T