Dne 22. srpna 1900.

KATOLICKE LrY.

Číslo 230. Strana 5.

tostí správních — jež ovšem souvisejí nanejvýš ne- přímo se stykem obecenstva a divadelní správy ale především jeviště, výkonů na něm, přesnosti a dokonalosti jednotlivých představení v příčině herecké, režisérské i scénické, a neméně i repertoiru, dle něhož lze obecenstvu nad jiné posouditi zásady a snahu di- vadelní správy. Bývalo dosud zvykem, že se toto po- zvání doplňovalo výpočtem všech novinek, úplných i částečných, a to výčtem tak bohatým, že již předem nastupovala nedůvěra vzhledem k dodržení všech slibů. Takový tištěný slib, nebyv a nemoha být ani splněn, působí po saisoně dojmem obapolně nepří- znivým a zaviňuje mnohdy dost neoprávněně nespoko- jenost obecenstva s divadelní správou. Vzdáváme se dosavadní zvyklosti a neoznamujeme tuto seznam her, jež jsme připravili pro nastávající období. Ale zásadně slibujeme — a slibu tomu dostojíme — že se po- staráme o náležitý a hojný výběr novinek, domácích i cizích, a při náležité pestrosti repertoiru že budeme vždy dbáti cílů ryze umělckých, aby Národní divadlo bylo nadále nejen místem ušlechtilé zábavy, ale i nej- ušlechtilejší školou našeho národního života. V roz- dělení jednotlivých her bude novinkou náš úmysl,

aby se pravidelně střídaly opera s činohrou, pokud ovšem připoustí ohled na abonentní čtvrtky. Jinak nehodláme prozatím pozměnit zvyklostí dosavadních, leda že vzhledem k delším divadelním prázdninám omezíme příště předplacení na 280 představení. Pro letošek zachováme ještě systém abonentních čtvrtek, jakož i předplacení na 300 představení, z nichž první pořádáno bude v polovici září t. r. Zvouce tímto k předplacení, připomínáme, že právo k předplacení se ponechává dosavadním pp. předplatitelům až do dne 1. září 1900 včetně, a že přihlášky nové přijí- mati se mohou potud, pokud nejsou jednotlivá místa vyhrazena běžnému prodeji za plné ceny denní, jež zejména při opeře a baletu jsou proti cenám před- platným skoro dvojnásobné. Správa Národního divadla zdvořile při tom opakuje ustanovení z předešlých let, dle něhož nelze prodávati předplatných lístků k je- dnotlivým představením, leč se svolením Národního divadla.« — Ceny předplatné jsou tytéž, jako dosud. Předplatné přijímá se u denní pokladny Národního divadla od 8—1 hod.

Ze soudní síně. Zasedání poroty. Při královéhradeckém kraj- ském soudu započne porotní období dnem 27. srpna t. r. a projednáno bude 10 případů, jest však možno, že ještě dva případy přibudou. Dne 27. srpna konati se bude líčení s Františkem Schubertem, 30 roků starým horníkem Dětřichovic, pro zločin loupeže, dne 28. srpna s Antonínem Bohuslavským, 45letým obuv- níkem v Červeném Kostelci, pro přečin proti mravo- počestnosti, dne 29. srpna s Jos. Kubcem, posluhou z Náchoda, pro zločin krádeže, dne 30. srpna s Fer- dinandem Köhlerem, 54letým majitelem střelnice pro zločin veřejného násili, jež unesením spáchal, dne 31. srpna s Karlem Fabrem, 44letým bývalým sluhou obecní zastavárny v Král. Hradci pro zločin podvodu. Konečně odbývati se bude líčení s Jos. Křičenským, 30letým dělníkem ze Svobodných Dvorů pro zločin těžkého poškození na těle a Josefem Bačinou, 34letým dělníkem v Pouchově, pro zločin násilného smilstva. V záležitosti opatřování koncesší koná se líčení u zdejšího okresního soudu pro přestupky na Ovocném trhu v pátek, dne 24. t. m. dopoledne. Žalobcem jest p. měst. rada Kopecký. Na staroměst- ské radnici zatím vede se disciplinární vyšetřování dále. Honba za šlechtietvím. V malém městečku okresního hejtmanství novostrašeckého, Pecinově, žije rodina, ba celá řada rodin jménem Pergler. Známo, že titul šlechtický »táhne« a kde kdo žene se za šlechtickým pozlátkem — pro titul »von« dají se lidé obalamutiti kýmkoli o vše. — A tak tomu byloi v našem případě. Všechny ony rodiny Perglerů po- jednou se zbláznily za titulem šlechtickým, mínily, že předkové jejich měli »modrou« krev, že jezdili v ko- čárech, oplývali zlatem a žili život »nadčlověků«.

Mínili, že pocházejí ze starobylého rodu šlechtického Perglerů z Perglasu a chtěli mermomocí míti »svůj« erb, ba měli hrozný zálusk na jmění, druhdy šlechtické rodině patřící. V zimních dlouhých večerech povídali si o rytířských historkách »svých« předků, vzpomínali na »svou« slavnou minulost. Ale přihodilo se, že o šlechtických touhách pecinovských Perglerů zvěděl podkovář Ferd. Pichner a ten odporučil ro- dině Perglerů jako »konservatora« a badatele v oboru heraldíky svého bratra Františka, takto příslušníka po- čestného cechu ševcovského. A brzy došlo do Pecinova od ševce Pichnera psaní. Páni Perglerové již již mí- nily, že se ocitnou ne-li v gothajském almanachu, aspeň v Ottově »Naučném«, páni Perglerové a jich příbuzní již již cítili na sobě rytířské brnění, a dcerky toužily po šlechtickém saloně, dýšícím veňavkami, za- ří zeném s přepychem. Inu, nálada v rodině byla vzne- šená. V psaní ševcově stálo, že učiní »patřičné- kroky k dobytí rytířství rodu Perglerů a že za tím účelem získal si protekci od velmožů, jež však potře- bují prý na podplacení jiných »pánů« — 13 zl. jako závdavek. Rod nastávající české šlechty sehnal žá- daný obnos, ba sehnal daleko více — vynalézavý švec našel pak pěkný zdroj vedlejších příjmů. Ale sklaplo! Náčelník rodu Antonín Pergler přišel na to, že ve věci vězí čertovina a to tím spíše, když šev- covský »heraldik« psal mu, že žádost za šle- chtictví odeslal ruskému caru do Caři- hradu a že má největší naději na vy- plnění žádosti, ačkoli v Rusku totrvá náramně dlouho. Švindléř a spekulant s lid- skou pošetilostí švec Pichner dostal se včera ku zdejšímu treatnímu soudu, kde čtyřčlenným senátem, jemuž předsedal rada vrch. z. s. p. Srb, byl ža- loby sproštěn. Žalobcem byl pan dr. Karhan, obhájcem p. dr. Zítek.

Povstání v Číně.

Boj před Pekingem. Z Nového Yorku, 21. srpna. (T. k.) »New- York Herald« oznamuje z Pekingu ze 17. t. m.: Ruské vojsko postoupilo 14. t. m. ráno v před a ob- sadilo první vrata východní brány, nebylo však s to obsaditi druhá vrata Téhož dne o 2. hodině odpo- lední vniklo britské a americké vojsko do brány blíže vyslanectev a vrazilo tam na slabý odpor. Naproti tomu vrazili Jáponci u hořejší brány na vážný odpor. Číňané bránili se tu po celý den. O půl noci vyho- dili Japonci bránu do povětří a vnikli do města. Mnoho Číňanů bylo při tom zabito. Americký vysla- nec Congr sděluje, že Číňané v den, kdy spojenci vtrhli do Pekingu, učinili pokus vyslance a ostatní cizince zničiti. Princ Čing dal sice své čestné slovo, že důstojníkům pod trestem smrti rozkázal, aby palbu proti vyslanectvům zastavili, leč vyslanci prý by nej- spíše byli zahynuli, kdyby nebylo přišlo vojsko spo- jenců. Jak Conger dále oznamuje, bylo toto celé hnutí proti cizincům zosnováno čínskou vládou. Bo- xerů použilo se jen za záminku. Títo neměli prý ani děl. Boj v ulicích Pekingu. Z Washingtonu, 20. srpna. (T. k) Zdejší japonské vyslanectví obdrželo následující telegram z Tokia z 19. t. m.: Po vtrhnutí spojenců do Pe- kingu ustoupilo čínské vojsko do císařského palácea zůstalo tam. Japonskému oddílu svěřen byl úkol, střežiti císařský palác, kde narazilo na silný odpor čínského vojska. Boj trvá dále. Hlavní stan japonské armády nalézá se v japonském vyslanectví. Japonská divise ubytována jest nejvíce ve vesnicích kolem An- tinmenu.

Císařovna-vdova. Z Londýna, 21. srpna. (T. k.) »Daily Mail« oznamuje z Jokohamy z 20. t. m.: Japonská válečná loď »Jokohama« odplula odtud s vojskem k ochraně Japonců v Šangaji. — »Times« oznamují ze Šangaje ze včerejška: Před nedávnem k Šanki přišlí missionáři domnívají se, že císařovnu vdovu přiměly dvě pří- činy, aby dvoru nedala sídliti v Šinganfu. První pří- čina jest ta, že nedostatek vody, vzmiklý trvalým su- chem, nedovoluje dopravu potravin, druhou pak ta, že většinou mohamedánské obyvatelstvo Šinganfu se chová k císařovně vdově, hlavně ze strachu před vojskem Tung Fusianga, nepřátelsky. Úředníci v tomto městě se nalézající varovali císařovnu v tomto smyslu. Popravy v Číně. Ze Šangaje, 20. srpna. (T. k.) [Reuter.) Dle zpráv z úředního čínského pramene byli tři vy- socí úřadníci sťati, a sice Hsüt-ung, předseda celní správy, Lišan, minisír císařského dvora a Ji- lien, člen cunglijamenu. První dva byli cizincům nepřátelští, poslední však přítelem cizinců. Generál Junglu zajat byl princem Čingem. Císař a císařovna vdova nalé- zají re 60 mil západně od Pekingu a střeženi jsou princem Tuanem. Li-Hung Čang odebere se co nej- dříve na sever. Vyjednávání o mír? Z Paříže, 21. srpna. (T. k.) Dle zprávy z Londýna odevzdal tamní čínský vyslanec lordu Salisburymu telegram od Li-Hung-Čanga, ve kterém tento žádá o jmenování plnomocníků za účelem za- vedení vyjednávání, jelikož vyslancové v Pekingu byli osvobozeni. Stejně znějící notu obdržely prý všecky vlády.

Z Mandžurska. Z Londýna, 21. srpna. (T. k.) Petrohradský dopisovatel »Timesů« dovídá se z dobře zpraveného pramene, že mandžurská otázka jest předmětem zvláštního vyjednávání mezi Ruskem a Čínou. Ruská vlajka vlaje prý dosud neustále sama nad smlou- vovým přístavem v Niučvangu. Dne 13. t. m. jme- nováni byli ruský konsul v Niučvangu administrá- torem a zástupce ruské banky příručím při clecb. Z Petrohradu, 21. srpna. (T. k.) V te- legramu došlém dnes generálního štábu sděluje ge- nerál Orlov, že dne 14. srpna zmocnila se kozácká brigáda z Zarmetu s dalším kozáckým plukem a ba- terií po prudkém boji se 700 muži nepřátelského vojska jakšishého průsmyku a ještě téže noci pokra- čovala v pochodu. Dne 15. srpna ráno obsadilo vojsko Menduche. Ruské ztráty obnášejí 3 mrtvé 9 raněných. Císařské uznání rakouskému vyslanectví a vojsku v Pekiugu.

Z Vídně, 21. srpna. (T. k.) Císař zaslal mi- nistru věcí zahraničních hraběti Goluchowskému tento telegram: »Žádám vás, abyste Rosthornovi telegra- foval a jemu vyslovil Mou radost nad jeho, jeho sta- tečné paní a jiných státních příslušníků osvobození, jakož i Mé uznání nad jeho chováním. Rovněž at stejné pocity Mé oznámí také důstojníkům a mužetvu statečného námořního oddílu. František Josef.« Tomuto nejvyššímu rozkazu bylo ihned vyhověno. Blahopřání královny Viktorie angliekému vojsku v Pekingu. Z Londýna, 21. srpna. (T. k) Královna Viktorie zaslala velícímu důstojníku anglické ná- mořní stráže v Pekingu tento telegram: »Děkuji Bohu, že vy i vaši lidé z nebezpečné situace jste vyprostěni. S národem svým čekala jsem v nej- větších starostech na debré zprávy o vašem zdarua na šťastné skončení vaší dlouhé obrany. Želím ztrát a útrap, kterých bylo obleženým přetrpěti.« Také lordové admirality vyslovili ochranné stráži v P- kingu, velícímu důstojníku, i důstojníkům námořní brigády a osvobozené osadé svá blahopřání.

Francouzské vojsko. Z Paříže, 21. srgna. (T. k.) Ve »Figaru« vy- slovuje se Volfrey: Evropa začíná se přáteliti s vo- jenským posláním, se kterým ubírá se hrabě Walder- see do Číny, aby je splnil. Ježto německý vyslanec v Pekingu byl zavražděn, je zadostiučinění, kterého se domahá Německo, závažnější než ono, kterého po- žadují ostatní velmoci, kteréž také v zájmu civilisace a evropské myšlénky spolčovací v zásadé jej snad bu- dou podporovati. Německé vojsko, praví Volfrey, vy- stačí, aby zasadilo silnou ránu. Kdyby však poměry toho vyžadovaly, bude jim ostatní cizí vojsko pomá- hati, aby překážky byly odklizeny. Dle zprávy »F- gara« francouzské vojsko, které vysláno bylo do Číny, v Tokingu bude vylodněno a vyčká tam rozvoj událostí. Hrabě Waldersee. Z Iušpruku, 21. srpna. (T. k.) Hrabě Walder- see přibyl sem ve tři čtvrti na 12. hod. v noci. Na nádraží byl očekáván generalitou, důstojnickým sbo- rem a četným obecenstvem. Hrabě Waldersee, vy- stoupiv, setrval deset minut v čekárně, kdež byl uvítán. Z Berlína, 21. srpna. (T. k.) Vrchní velitel- ství v Asii zaslalo Wolfově korresp. kanceláři te- legram z Kufsteinu, ve kterém se praví, že na rozkaz saského krále byl hr. Waldersee uvítán v Lipsku ve- lícím generálem a že k uvítání jeho v Mnichově do- stavili se z rozkazu prince vladaře Luitpolda 4 prin- cové z královské rodiny s princem Arnulfem. V Kuf- steinu uvítal Walderseea z rozkazu arcivévody Evžena podmaršálek ryt. Pinter. Zákaz vývozu zbraní do Číny. Z Petrohradu, 21. srpna. (T. k.) Carským úkazem ze dne 17. srpna zakazuje se vývoz zbraní a prachu do Číny.

Válka v jižní Africe. Během dne nedošly o kapitulaci 4000 Angličanů u Commandonecku naprosto žádné zprávy. Lord Ro- berts událost tuto ani nepotvrzuje ani nevyvrací, ne- chávaje svět prostě v nejistotě. Taktiku tuto sleduje anglický maršál už od počátku svého účastenství ve válce, zejména však od počátku nepokojů v Číně, během jichž svedena byla v jižní Africe řada krva- vých bitev, o kterých lord Roberts nic neoznámil, tak že teprve výkazem ztrát 12.000 mrtvých, a ra- něných svět o nich zvěděl. Ostrá censura zpráv z boerské strany jesk hlavní příčinou, že se postavení obou republik zdá býti často daleko horší než jest a že dnes už přemnozí netrou- fají si více věřiti, že by válka mohla pro Boery skončiti jinak, než úplným podlehnutím. Zatím však již operace Dewettovy v Oranžsku a jeho konečné tažení do Transvaalu dovolují hádati, že anglická armáda přes všecku přesilu svojí nestačí na vyplnění svého úkolu. Nelze si zajisté mysleti, že by to byla pouze Dewettova ženiálnost, co umožnila, aby sevřen a pronásledován třemi neb čtyřmi sbory nepřátelského vojska, po celé týdny se držel v jedné krajině a na konec slavně vyklouznul. To se mohlo podařiti jenom při známé už neschopnosti anglických generálů a celé anglické armády, která po celou dobu války byla nejmocnějším spojencem Boerů a dovoluje i dnes ještě doufati v jejich konečnou záchranu. Z Kapského Města, 20. srpna. (T. k.) (Reuter.) Oznamuje se, že se Dewett a Delarey ob- jevili včera 20 mil od Pretorie, načež odtáhli přes Hebron na severovýchod.