Strana 2. Císlo 230.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 22. srpna 1900.

a kasační dvůr rozhodl, že vydávání pastýřských listů v učitelském úřadě katolické církve kotvící (§ 303 trestního zákona) stojí pod ochranou trestní právní ochrany. Zdali se vztahuje útok na zřízení jako ta- kové, nebo jen pouze na určitý pastýřský list, řídí se podle poměrů konkretního případu. Vnější forma není pro pojem pastýřského listu podstatnou. Nová válka na obzoru? Bulharský továrník Georgěv v Bukurešti byl zatčen právě v tom oka- mžiku, když chtěl spáchati atentát na tamějšího poli- cejního prefekta. Georgěv byl již dlouho policii pode- zřelý a proto byl tajné střežen. Při domácí prohlídce byly u něj nalezeny dýky a revolver. — Následkem posledních událostí zostřil se poměr mezi Bulharskem a Rumunskem, tak že srážka se zbraní se v blízké době nevylučuje. Bulharská správa vojenská dala rozkaz k mobilisaci vojska na severu. Na hranicích Dobrudže a u Silistrie soustřeďují se značné síly vojska a v Ruščuku sestavilo se 500 macedonských dobrovolníků pod velením bulharských důstojníků, kteří chtějí vniknouti do Rumunska, po- bouřiti bulharské obyvatelstvo a osvoboditi bulhar- ského spiklence, uvězněného pro zavraždění profesora Mihaileanna. Rumunsko však chce útoku zabrániti a mobilisuje tři první sbory a posílá je na bulharské hranice. Král Karol na letním sídle Peleši pro- hlásil prý k důstojníkům tamní posádky: »Milí pá- navé! Buďte připravení k válce, neboť kaž- dého okamžiku může se státi, že budu apelovati na vaši statečnost. Nepochy- buji, že se pak objevíte důstojnými nástupci hrdinů z roku 1877.« Všichni bulharští úředníci, zaměstnaní v ministerstvu vojenství, při poště a telegrafu byli propuštěni, aby Bulharům nepodávali zpráv.

Odpověď na notu bulharské vlády na rumun- skou reklamaci vzbudila velmi nepříznivý dojem. Král Karol prý prohlásil vůči ministru zahraničnímu Margbi- lomau: »Tak splácejí Bulhaři mnoho krve, kterou Rumuni prolili u Grivice!« Zástupce vlády rumunské ve Srědci, Mišu, prý bude odvolán a ochrana ru- munských poddaných svěřena Německu. Rumunská vláda se obrátila na tureckou, která podá notu bul- harské vládě, aby zastavila revoluční rejdy macedon- ského výboru, jinak že z toho vyvodí své důsledky. — Rumunský tisk žádá rozhodných kroků proti Bul- harům. Ve sklepě bulharského hostinského Spira Alexějeva a u kostelníka bulharského kostela Ivanča Šškova byl prý nalezen tajný archiv bulharských revolucionářů, mezi jiným též rozkaz plukovníka Dran- daravského, velitele posádky v Ruščuku, v němž po- roučí, aby Trifanov, zatčený pro vraždu Fikovského v Bakurešti, byl otráven, poněvadž vyšetřujícímu soudci prozradil tajemství macedonského výboru. Zprávy církevní- Církevní slavnost. Daes slaví se památka sv. Timothea, mučeníka římského, z jehož ostatků Karel IV. získal a velechrámu pražskému daroval sportovní cvičenec zanechati musí a je tím veden k ovládání svých chtíčů, ku stří'dmostia mírnosti, čímž se morální jeho kvalitě jen prospívá. A nebývá sportovní cvičenec ponechán sám sobě. aby jen vlastní sílou morální vzdoroval svůdnostem, oddalujícím jej od vytknutého cíle. Ve svazu klubovém nebo v mužstvech staršía zkušenější bdějí nad dodržováním převzatých povin- ností, neboť sport bez kázně nemůže nijak vyniknouti. Kázni drsné nerad se mladý muž poddává, kdežto ve spojení se zábavou necítí tak její tlak a není na škodu, když bujná mládež si navyká v čas uznávati, byť zatím jen autority soudruhů starších, aby pak i autoritám záslužnějším náležité úcty neodpírala.

Když pak mužstva sportovní skutečně vyniknouti chtějí, tu nesmí jednotlivec sám jen na sebe počítati, sám pro sebo pracovati, nýbrž nutna jest součinnost, nezištná součinnost všech k cíli společnému, čímž se družnost, vzájemné se podporování, svorné spolupů- sebení vzbuzuje, které charakteru muže lépe sluší nežli sebeckost a samotářství. A mnohé jiné jsou momenty, které dokazují, že slušný sport prospívá ušlechtění lidstva, že navyká se jím mladý lid spořádanosti, vytrvalosti, obětavosti a že vlivem sportu přemáhá se rozháranost. Nekonečné pak jsou toho účinky a osměluji se tvrditi, že moderní vlažnost u věcech víry ponejvíce nezakládá se na špatnosti srdcí, ale spíše na slabosti ducha i těla. Ve mnohém srdci jest dobré símě víry, leč člo- věk, nemající smysl pro pořádek, nemá v rozvrhu své činnosti denní určitou dobu pro duševní rozjímání. Člověk, sveden byv snahou po kratochvíli, zanedbá i hodinu modlitby a na konec v rozháranosti své úplně ji pomine. Kdyby měl řádný denní rozvrh pro činnost svou tělesnou i duševní, kdyby posilněným smyslem pro pravidelné žití a pořádek rozvrh ten dodržoval, věru že by mnohý neopustil správnou cestu křesťanského konání, myšlení i cítění.

jednu kost, sv. Hypolita, biskupa a mučeníka port- ského, sv. Marciala a spolumučeníků, sv. Agathonika a spolumučeníků nikomédských a j. Dnes se také slaví památka sv. Jana . Bernarda Olivetského, za- kladatele řádu. Sv. Jan Bernatd Olivetský narodil se r. 1272 v Sieně jako syn bohatých rodičů a stal se důstojníkem Jako takový liboval si z počátku ve veselých zábavách, ale po čase poznal nebezpečí to- hoto života a vstoupiv do bratrstva sv. Ansana, vedl vzorný život. Později zabýval se filosofí a získav svými přednáškami, slávy stal se velmi marnivým. Ve své pýše sezval nejučenější osoby města ku před- nášce o nejobtížnějších věcech z oboru mudrctví. Když již posluchačové se scházeli, oslepl z nenadání, načež litoval bolestně své pýchy a ve vroucích modlitbách prosil Boha o navrácení zraku, slibuje přísné pokání. Modlitba jeho byla vyslyšána. Nabyv opět zraku, složil úřady a důstojnosti svoje, rozdal své jměnía odešel se dvěma soudruhy do pustiny, 15 mil od Sieny, kde žili jako poustevníci a záhy pro svůj svatý život nabyli veliké pověsti, tak že mnoho jinochůa mužů k nim se přidalo. Leč našli se nepříznivci, kteří je vinili z kacířství a lenošení. Tu na radu biskupa Kvida Arezského přijal Jan pro sebe a svou družinu řeholi sv. Benedikta, k níž přidal některá nová pravidla, jež papež Jan XXII. r. 1324 potvrdil, sám pak jako zakladatel přijal jméno Bernard Oli- vetský, z úcty k sv. Bernardu, opatu klérvoskému, ale teprve později přijal hodnost vrchního předsta- veného řádu. Když r. 1348 nastal v Italii děsný mor pilně s bratřími ošetřoval nemocné, až, nakaziv se, nábožně zemřel 20. srpna 1348, dosáhnuv věku 76 let. Řád mnichů Olivetských měl později v Itali 80 klášterů.

Úmrtí. Dne 14. t. m. zemřel na Starých Ho- rách, kde dle na odpočinku, vřelý slovenský náro- dovec František Bulla, čestný kanovník a bývalý farář turčansko-martinský, zakladatel bývalé Matice slovenské a slovenského gymnasia v Klášteře pod Zňovem. Dosáhi věku 84 let. Věčná mu paměť Pouť mužů na Hostýn. Píše se nám: Pout 4000 mužů různého pbvolání konala se na posvátný Hostýn dne 19. srpna. Východištěm a shromaždištěm průvodu bylo památné a krásné městečko Bystřice p. H. před 8. hodinou ranní v ulici, vedoucí na po- svátný chlum. Průvody shromažďovaly se dle jedno- tlivých farností s křížem a korouhvemi v čele. Prů- vod doprovázela četná hudba. Město bylo k tomu účelu též ozdobeno slušným způsobem. Když průvod seřaděn byl, hnul se k posv. Hostýnu, kamž se do- razilo o 9. hodině za zvuků hudby a pobožného zpěvu. Valná část účastníků byla nucena zůstati na prostran- ství před kaplí nad Sarkandovkou. Kázání měl vdp. P. Cibulka, superier na Velebradě, pak mši sv. zpí- vanou za přísluhy vdp. děkana holešovského F. Wolfa. Současně byly slavné služby Boží v chrámu Páně. K stolu Páně přistoupilo toho dne 1500 mužů. O 2. hod. odpolední byla slavnost zakončena slavným požehnáním, načež průvod v témž pořádku jako ráno odebral se do Bystřice, odtud pak do svých farností.

Všude zachován vzorný pořádek, uspořádání vzorné, kázni se všichni podrobovali. Krásně se tímto činem representoval život katolický v děkanství. Nikdo toho neočekával. Nadšení bylo všeobecné. A jaký účinek? Život katolický posilněn, přesvědčení náboženské upe- vněno, slabí se utvrdili, u bázlivých zbytek toho stra- chu zmizel, protivníci zahanbeni. Svěcení soch. Z Čestína se nám píše: »Hor- livost domu Tvého mne ztrávila.« Slova Písma sv. hodí se plnou měrou na tamního vdp. faráře Heřmana Haasera. Bylať 15. t. m. osada čestínská svědkyní dojemné slavnosti, při níž dělo se posvěcení nádher- ných dvou soch nejsv. Srdce Ježíšova a Panny Marie. Svěcení zahájeno kázáním, které s nevšedním zápalem přednesl dp. Jos. Mynařík, kaplan černilovský; po kázání posvětil sochy vdp. farář černilovský, bývalý kaplan tamní a rodák Jan Seidl. Při krásné slavnosti přítomen byl nesmírný počet věřících z dálného okolí. Kéž by slova kazatelova, dobře míněná, přinesla hojný užitek, a kéž by srdce věřících tamní osady zasvěcená nejsv. Srdci Ježíšovu a Panny Marie, na- plněna byla podobnou svatou láskou k Bohu a bliž- nímu, jako ona srdce nejsvětější. Slavnost se za- knočila nadšeným zpěvem písně Marianské: »Kde v údolí«.

Zprávy denní. * J. C. V. pan arcivévoda Salvátor přibyl do Prahy a ubytoval se v hotelu »u modré hvězdy«. Osobní. »W. Z.« sděluje: Císař udělil uni- versitním profesorům dru. Maxu Gruberovi a dru. Ant. Weichselbaumanovi ve Vídni titul dvorních radů s prominutím tax, uznávaje vynikající záslužnou jich působnost v nejvyšší zdravotní radě. Jmenování. Z Vídně, 21. srpna. (T. k.) Finanční ministr jmenoval kontrolora tabákové to- várny v Tachově Arnošta Göriga řiditelem téže to- várny. Adjunkt tabákové továrny v Hodoníně Be- dřich Ratochitzky byl jmenován řiditelem továrny ve Svitavách. Adjunkt u hlavní tabákové továrny v Sedlci Josef Symon byl jmenován sekretářem hlavní tabákové továrny v Hodoníně. Adjunkt v Hodoníně Emil Schröskenfux byl jmenován ekonomickým sekre- tářem a adjunkt v Sedlci Jan Říha ekonomickým sekretářem tamže. * Na oslavu ukončení století. Dle příkladu měst pořádají také dne 29. a 30. t. m. na oslavu ukončení století v městečku České Krelmž i na Krumlovsku tamní rodáci ati, již tam v úřadě působili, společný sjezd s tímto po- řadem: 1. Ve středu o 9. hodině ráno přivítání budou účastníci v nové budově školní. 2. V půl 11. bude průvod do chrámu Páně a slavné služby Boží. 3. V poledne v hostinci p. Jana Stožického »U hroznu« společný oběd po 2 K. Ve 2 hodiny odpoledne vycházka na slavné zříceniny »Dívčího kamene« nebo do blízkého Adolfova, při počasí ne- příznivém však bude pěvecká zábava. 5. V 7 hodin večer pořádají pp. studující na počest hostí hudební akademii v místnostech p. Frant. Lekeše »u Pe- troušků«. 6. Ve čtvrtek ráno v 9 hodin po snídani u p. Frant. Soukupa »u zvonu« sjezd končí. Kdo z účastníků přeje si byt a účastenství při obědě, rač se laskavě předem přihlásiti u výboru sjezdového v České Křemži.

* Císařská slavnost v Bestvině. Jestliže vždy farnost zdejší dává výraz citům loyality u pří- ležitosti významných událostí v nejjasnějším domě panovnickém, tím mocněji osvědčena byla tato loyalita letošního roku za příčinou 70. narozenin našeho nej- milostivějšího císaře a krále Františka Josefa I. Dne 18. srpna o 9. hodině konány byly ve zdejším far- ním chrámu Páně letos uvnitř i vně opravenéma ozdobeném slavné služby Boží, jichž súčastnila se ro- dina místního p. barona a patrona Herzogenberga, veškeré úřednictvo panství bestvínského a přifařené části panství ronovského a velmi četné obecenstvo z farnosti a okolí. Ochotou místních pěvců a hudeb- níků zapěna byla Horákova mše Es-dur. Vzácnou hřivnou ke zvýšení církevní slavnosti přispěli náš če- ský první světový houslista mistr Kubelík zde na prázdninách prodlévající, jeho bývalý učitel z pražské konservatoře profesor Ševčík, konservatorní pianista Šváb, mladší bratr Kubelíkův ze školy varhanické a tři hudební virtuosové vídeňští z blízkého města Seče. Mistr Kubelík zahrál mimo to dvě Adagia Beetho- venova při Graduale a Offertorium. Co krásnéhoa velebného vykouzlil jeho duch z kouzelných houslí, netřeba podotýkati. Přáli bychom si, aby jeho pří- tomnost povzbudila mnob é nadané a schopné v místě ku většímu pěstování zpěvu a hudby, by opět se na- vrátily doby, kdy před 20 a více lety zpěvem šuměly bory, hudbou ozývaly se hory zdejš ho romantického zátiší, kde shromažďoval se výkvět světa hudebního a pěveckého, kde zvláště hudební kapela známa byla v celém kraji čáslavském a chrudimském. Jen s chutí v před !

Kněžstvo pod dozorem židů. Jak se nám oznamuje z Příbramska, duchovenstvo stojí pod dozorem židů. Ti totiž zasílají státním úřadům žaloby na duchovenstvo, v nichž je obviňují z neloyálnosti a nepočestných skutků. Vyšetřování v té věci je za- vedeno a bylo by na čase, aby podobnému haneb- nému jednání přistěhovalých židů byla učiněna již jednou přítrž. Hněvu židovského zakoušejí zvláště ti, kteří na jejich šmejdy upozorňují. Podobné stížností nám byly zaslány též z jiných krajů. Duchovenstvo bude aspoň věděti, s kým má co jednati. * Zase ty neblahé kilometrové peníze.

Píše se nám: »Tak, velebníčku, už to máte tady«, povídá p. farář svému kaplanovi, podávaje mu pou- kaz od okr. školní rady. A kaplan div že si neza- výskl, tak se zaradoval. Napsal hned kvitanci a druhého dne stoupal do okresního města. Dvouhodi- nová příkrá cesta horská ho pranic nezalekla, vždyt si šel »pro peníze« tak těžce zasloužené a po cestě pořád se těšil, jak teď urovná si finance, zaplatí účty obuvníkovi, krejčímu, soukeníkovi, Cyrillo-Me- thodějskému knihkupectví, pošle doplatné na časo- pisy a ještě asi 24 K mu zbude. A s veselou tváří vstupuje do berního úřadu, předkládá panu bernímu vítězoslavně kvitanci. Ale p. berní úředně pro- mlouvá: »Přicházíte moc brzo, nemáme ještě na »to« peněz. A to sem jdete schválně?« ptá se p. berní. »Ovšem, pane berní!« odpovídá kaplan jaksi udi- veně a myslí si, jak se to tak divně táže p. berní. Avšak p. berní c ladně odvětí: »Lituji vás, ale ne- mohu vám pomoci, nemáme peněz!« Smutně vrací se kaplan s prázdnou kapsou z okresního města domů a celé dvě hodiny na zpáteční cestě přemýšlí o tom, jak to příjde, že berní úřady pro jiného mu- sejí míti peníze, jen pro toho kaplana nemají. To se stalo r. 1900 v Lomnici n. Pop. Aféra šl. Glotze. Místodržitelství zaslalo starostovi panu dru. Vl. Srbovi odpověď 8. sboro- vého velitelství v Praze následujícího znění: »K stíž-