Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

4. ledna 1900. Číslo 3

4 article

proto, že náboženská idea nestojí ve službě společnosti, nýbrž jest věcí střídající se politiky. neopanuje naše školy obecné již nikdy tak, jak bývalo v době konkordátu neblahé paměti. Dějíny novodobé školy obecné ostatně rozhodně mluví proti tomu, že by byla dílkem eirkve, která oň nyní se hlásí právem ma- téřským. Jeť naše škola obecná dítkem doby Osvěty, od našich klerikálů tak nenáviděné ; svého času osvícení kněží provodili u vývoji její vliv veliký a po případě směrodatný nikoli proto, že byli zřízenci církve, než proto,že vstoupili do služeb státu; v Rakousku do- konce osvícený zakladatel školství obecného opat Felbiger — nevědomky — jednal ve sniyslu didaktických idejí českého bratra výpovězence Komenského, eírkvi katolické tak úporného .. Sice náboženství mohlo by se státi ještě jednou působivým živlem v naší soustavě vzdě- lavací, a to, kdyby přizpůsobilo se novodobému hnuti mravnímu, v kterém můžeme zříti znovuzrození, obnovení křesťanských živlů prvého křesťanství a středověku; toto hnutí stále důraz- něji doléhá na školu obecnou, klerá pro vý- chovu mravní musí více činiti než činí, a to ve smyslu obětavosti, altruismu, a laid- skosti, humanity, by účinkem na srdce a zušlechťováním vůle vyrovnávala vliv proudu národohospodářského, jenž vyvolává soblelctví, a čelila proti výhradnímu pěstování rozum ář- ství, podporovaného technickou výrobou naší doby; lepší výchova mravní musí působiti proti výlučně spraktické« výchově novodobé. Avšak o přizpůsobivosti našich klerikáhů časo- vému hnuti ethickému dlužno pochybovati o těch dob, kdy veškeré opravné snahy své sou- středili na tom, aby našim školám vnutili cislaj- tánský »Malý«, »Střední« a »Velký« kate chismus ! —.

Felbiger Komenský Rakousko

5 article

Idea národnostní nepozbývá nijak na síle od těch dob, kdy státy tvořila a bořila její působivost je podporována hnutím ethickým, které nepřestává hlásati všeobecné zásady oběta- vosti a llskosti, než v duchu jejich snaží se zacho- zati a pěstovati také mizicí cinosti národní a lidové Národ jest prvá společnost, která obklopí chovance, ze škol našich vystoupivší, a vše, eo děje se pro výchovu v duchu národním, děje se ve prospěch též hnutí sociálního; u nás v ideji národnostní jest idea společenská jen určitěji obmezena a jako ztělesněna. Proto pěstování jazyka mateřského, kulturního to dědictví po předcích naších, proto vyučování dějinám vlasti —i kdyby nebyl historismus také živlem naši doby — má na našich školách význam nej větší: pěstování pak zeměpisu, pokud je vlasti- vědou, je také důležité, ostatně vede k němu důsledné přizpůsobování se škol našich proudu osvěty přírodovědecké, Jazyk mateřský jako nástroj ústředí všeho vyučování lidového byl vždycky učitelstvem pěstován, i úřady školními hleděn 1yjo zsjmena chránily ho před útlakem realií osnovamí z let sedmdesátých na školy naše zavedených a položily důraz i na zdokonalo- vání učebnic jazykových i na mimoškolní četbu mládeže. Avšak vývoj vyučování jazykovéhov době nejnovější nedochází nijak výrazu v osnovách ské skolní rady z r. 1898 (vlastně z r. 1874 a je prs napráv ur úv se s pestor v ním dějin vlasteneckých, které pro didaktickou krátkozrakost kruhů vládních ne chaly ce utonouti v dějinách všeobecných s dějinami vlasteneckými v »obrazech z věků starého, středního a nového«, které osnoyy úřadní našim školám nařídily, utonuly také dějiny našelo státu, říše rakouské, naší spo lečnosti přítomné .

6 article

Ještě smutněji vede se učivu občan skému, které zásadou do našich škol připu- štěno, avšak skutkem tak chabě pěstováno, že ho téměř není viděti! A přece jest ve smyslu socialního hnutí, by poměrům občanské společ- nosti školy slušnou pozornost věnovaly a pro ně dospívající žactvo své připravovaly. A ovšem za toto vyučování přimlouvá se i onen směi pěstování dějepisu, jenž klade větší důraz n vývoj institucí občanských, než na postup přihody i střídání panovnických rodův a vítě- zicích a porážených vojevůdcův! Důrazná ná prava našich škol v tomto směru je také po- třebou vzdělání vskutku pro život, vzdělán praktického Osvěta přírodovědecká je stále n vzestupu. Přírodověda vystoupila z pracoven učoneův a ovládla svými technikami celý svět hospodářství polní, průmysl lučební a strojový prostřudky obchodu a dopravy, zdraví jedno- llivců, zdravotnictví veřejné, vše, co nás obklo- puje, jest ovládáno a mění a vyvíjí se a po- kračuje přírodovédou. Od ní očekává se všechen pokrok v národním hospodářství, od ní si slibu- jeme budoucí blahobyt národní. Proud náro do- hospodářský proto stále mohutněji dotírá na tnaše, maje podporu ještě v hnutí uměleckého průmyslu, jenž zušlechtuje tvar výrobků, za něž děkujeme přečetným stro- jůs a působivým lučebninám.

7 article

Prolo dnes naše školy osnovami z l sedmdesátých nevyhovnjí ani hospodářům, ani průmyslikům, ani obchodníkům, aní lékařům a unělcům, kterým nepostačuje, že svou šesli letou až čtrnáctiletou mládež uvádějí v počátky věd přírodních, techniekých a národohospodá ských a že učí kresliti v tečkých a volně, z podávají jen prvé prosté základy věd a uměn, ponechávajíce další a odborné nauky školám odhorným; již se zapomíná, že každá nauka užitá předpokládá jisté nauky základní, jichž jedině je schopna duševně teprve dospi- vající mládež našich škol lidových. Jenom ne- znalost a neprozíravost skutečného stavu věd škol může chtiti, by základy přírodovědeckého. národohospodářského a technického vzdělávání škol našich prováděly se do šířky a nikol do h loubky, aby budova, u níž základní zdi teprve se zcelují, obtěžovala se novými novými přísta vbami . České učitelstvo již r. 1880 velmi jasně a zevrubně se vyslovilo, kterak vyučování jazy- kové, technické a přírodovědné může podporo- vati požadavky praktické, aniž by školy obecné a měšťanské při tom pozbývaly svého rázu; učebnice početní a měřické, školy kreslicí předlohy rýsovací, od učitelstva těchto škol zdělané, též ukazují zřejmě snahu, vyhověti požadavkům praktiků, dokud jsou oprávněny- Také soublasí učitelstvo úplně s tím, aby školy více dbaly zdravovědy, by učily o spolčování

8 article

a sdruženích a jiných prostředcích malého hospodáře, malého řemeslnika, malého obchod- níka, jak je také ve smysln socialního hnutí. Dále r. 1880 vyznačilo učitelstvo české zvlást vydatné prostředky k účinlivějšímu podporování zájmů malých živnostníků školami měšťan- skými: Školní sbírky technologické, dílny a pokusné zahrady, stanice metecrologické. doplňování knihoven školních spisy odbornými. exkurse žákův a odborné kursy při těchto ško- školách — rozumí se to vše v mezích jen praktického, nikoli však odborného vzdělávání na- šimi školami prvopočátečními. Provedení těchtc požadavků znamená značné roz mno- žení nákladu na školství v království, ke kterému bude musiti sněm přikročiti, jakmile vyřídí otázku ještě palčivější a nadále neodkladnou otázku učitelského služného a) Na tuto dobu nezbývá, než naléhati n lepší výběr prvopočátků nauk přírodních a tužší jich sdružení s naukami zeměpisnými, dějepis- nými, občanskými a národohospodářskými v řádnou vlasťivědu, která by s čítankami, početní- cemi a »školami« pro rýsování a kreslení uči- nila všechno, co pro praktické zájmy českého lidu vůbec lze učiniti b) Starší osnovy naše zřejmě nesou ráz encyklopaedismu, který ovládal dobu Osvěty a vedl k rozsažnosti desky učebné ; nyní, kde společnost ovládlo odbornictví, stupňované do nejzazších mezi též projev individualismu naší doby — nezbývá, než přihlédnouti také k ob- sažnosti vyučování našich škol, podniknouti zjednodušení a soustředění nynějších a jich většl přizpůsobení proudům naši doby. Ona všude podniká eklekticismus, nezbývá než také na poli učby lidové učiniti nový výběr učiva.

9 article

c) Ve studiích následujících určitě vytkneme, jakými prostředky idealní a realní živly u vzdě- lávání škol našich lze slučovati v jednotné praktické vzdělání národní, jaké za trvajícíeh poměrův a prostředků je dosažilelně. Kompro- míssy jsou znakem vzdělávací soustavy naší doby vůbec — nezbývá, než pokusití se o moudrý kompromis též u vzdělání lídové. d) Jednání českého sněmu o zprávě zemské rady školní, po drahná léta v oboru vyučování tak stereotypní, poskytne našim poslancům při ležitost, aby upozornili na zastaralé a přežile věci u vyučování lidovém v Čechách a žádal za nahražení jich věcmi, lidu českému nyní po- třebnými, časovým pokrokem přivedenými

Čechy

10 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Nové ministerstvo. Co nejdříve obla žena bude Cislajtanie novým kabinetem. Mou řenín Wittek, jenž se svými věrnými hnul pře bod mrtvý § 14. uvázlou státní károu, vykonal co mu bylo nařízeno a půjde — aby se vrátil na křeslo, na němž dřive tak dlouho již seděl. Po úřadnickém ministerstvu Wittkově má přijít na řadu úřadnické ministerstvo Körbrovo. V Ra- kousku je totiž zvykem, nejde li to s mini- sterstvem parlamentním, neb aspoň s tak zva- ným smíšeným — jež jest rovněž cislajtanskou specialitou — zkusiti to s kabinetem pánů úřadníků, toť se ví, že »nestranných«, již ne- mají nic jiného na mysli. než potřeby státní Proč alé odchází ministerstvo Wttkovo, jez bylo úřadnickým, aby místo udělalo zase ministerstvu úřadnickému: Körbrovu? Vězí v tom jistý po- krok. Teď už se připouští, že konečně i úřad- ník kloniti se může k té či oné straně a cititi s tou či onou národností. A takým ne pouze administrujícím ministerstvem, nýbrž mini- sterstvem politickým, má býti nastávajíeí ministerstvo Körbrovo. Ministerstvo to má miti určitý politický ráz a třeba že složeno z úřad- níků, má býti svým složením zárukou, že provede konečně úkol, na němž tolik mini- sterských lodiček již ztroskotalo, nás Čechy toliž jakž takž smířití s Němci. Netřeba připomínati, my že v ministerstvo to naděje klásiti nebudeme, již proto ne, že proza- tím neznáme jiné příčiny pro výměnu kabinetu

Wittek Wittkův Čecho Němec

11 article

Körbrova za kabinet Wittkův, než tu, že s tímto druhým, § 14. zkompromilovaným ministerstvem k vůli Němcům nechtélo se vstoupiti do akce; kdežto patrně na naše ztrestání — tedy na ztrestání těch, kteří se mají »smiřiti«, stane se chefem smiřovacího kabinetu týž pán, který byi již za Gautsche pro bezvýminečné zrušení jazyko- vých nařízení. Nehledě ale k tomu, vime též, že ministerstva úřadnická jsou v Rakousku vesměs německá a že německým bude i to ministerstvo. jemuž bude uloženo odstraniti překážky ku ná- rodnostní shodě v Čechách i na Moravě. Za- sedne-li na křeslo ministerské vedle sedmi mi- nistrů Němců — aby se neřeklo — též jeden Čech a jeden Polák, bude to míti, jak důvodně se obáváme, jediný následek, že Čech buďse bude odlamtud co nejdříve loučiti, neb že pře- stane jej lid český pokládati za svého zá- stupce. Neboť o tom nemůže býti přeeo pochybnosli, že vysoký úřadník v jazykových otázkách bude najisto proti nám. Budeto sám chef kabinetu příštího a bude to i druhý ministr, jenž se do tohoto kabinetu vrátí, třeba to nebylo matadorům velké finance vídeňské po chuti — pan Wittek. Týž je přes svůj český původ znám jako nejbezohlednější germanisátor ve svém oboru, je to týž pán, který železniční úřadníky raději k němotě odsoudil, než by byl na dále trpěl osudné slovo »hotovo« vedle ně- meckého »fertig«. Šiří se ovšem zpráva, že prý pan Körbor je muž velice energický, který dovede přemoci překážky, jež by se mu sta- věly v cestu a který prý hlavně na to pomýšli, aby kabinet jeho sestaven byl z lidí na pravi i na levici stejně oblíbených. Sehnati takové muže bude ovšem při nynějším přesném rozdě- lení národních řad velice nesnadným úkolem.

Wittkův Němec Gautsch Čo Polák Wittek Körbor Rakousko Čechy Morava

12 article

A přeco nie snadnějšího, než provésti to, co panu Körbrovi bylo uloženo. Třeba jen, aby prohlásil, že stát upustit chce od dosavadních svých poněmčovacích snah a aby, až jazyko- vou otázku upraví — ku podrobnostem př tom nikdo přihlízoti nebude — připojilk novému rádu jediný jen paragrat »Všechno to, co plati v něm pro Němce a jejich jazyk v zemích koruny české, plati stejnou měrou, nezkráceně a za všech okolnosti též pro Čechy a pro jazyk český.« Nic víe a věc bude vyřízena. V tom ale právě to vězí, že Němci nechtějí rovnost a že řešiti chlějí jazykovou otázku dle tak zvané »potřeby«. Natu ale nikdo z nás Čechů se ne postavi a postaviti se nemůže, po něvadž pro nás potřeba nynější ho centralistického a germanisují- cího státu nikdy rozhodovati ne- smí. Ideálem Němců je a zůstane německá státní řeč. Proti lé ale bojovati bu- deme do posledniho dechu, poně- vadž cítíme instinktivně, že otázka této řeči je zároveň otázkou naš národní existence. Má-li vůli pan mi- nistr Körber, zaujati stanovisko naprosté ná- rodní rovnosti při nastávajícím řešení jazykové otázky, budeme státi při něm. Necht ale se neklame: potom nucen bude provésti dílo své proti Némeům a ne s nimi.

Körbr Němec Čecho Körber Čechy NATO

13 article

— Stávka, kterou při obchodních soudee zahájilí následkem zrušení jazykových nařízeni soudeilaikové, zdá se, že jistým pánům zaléaá za nehty. Jenám že staví se tak, jako by slo tu pouze o zájem stran a ne o interes instituce a že namluviti ehtějí, jako by touto stávkou trpěl jenom svět obchodní a nikoli práv o právní bezpečnost, jež je jedním z hlav- ních piliřův existence státní. Včerejší »Prager Tagblatt« přináší o této věci článek, v němž poukazuje se k domněle »smutnýme následkům striku českých soudců laikův a k nedostatečnému prý surrogátu apparátu soudního v obchodníeh záležitostech, zejmena na venkově nefungujícího, za jakýž právem doporučují s mírčí slou dy při obchodnlch komorách. »Pragen Tagblatt«, v němž ozývá se patrně nějaký zne- pokojený duch z obchodního soudu, poukazuje na nedostatečnou sekuritu práva při smírčich soudech, zejmena ale na to, že z rozsudku tohoto soudu nelze se odvolati a potom že prý se ne- připouští při těchto soudech intervence advo- kátní. Důmysl laika prý ale ve mnohých přípa- dech sotva stačí, nejednou prý i důvtip a zkuše- nost učeného soudce a praktického právníka nedo- vede proniknouti věci až k jádru. Námitky tyto jsou naprosto nedostatečně. Účelem smírčího soudu při obchodní komoře není v první řadě proná- šeti rozsudky, nýbrž spory urovnál v a ti.

Prager Jena práv o právní bezpečnost Pragen Tagblatt

14 article

V tom spočívá především jejich význam a k tomu byly zřizeny. A to je právě předností jejich, kterouž vynikají nad instance soudní. Rozumné strany, jež ostatně právo mají odmitnouti pří- sedící soudů, o nichž by se domnívati mohly že jsou předpojati, na domluvu nestranných, rozšafných mužův a soudruhů ve většině případo ruku si podají. Však i kdyby tak se nestalo vynesený rozsudek sotva kdy příčiti se bude právu. Mohou-li soudci-laikové jako porotcové roz- hodovati ve věcech, kde jde o čest, svobodu. ba i život obžalovaného, snad rozhodovati mo- hou, aniž by se na spravedlnosti prohřešili, správně též o záležitostech, kde sporným jest jen zájem hmotný. Ostatně není pravdou, že by nesměla strana při soudě smírčím opříti se o právního přítele. Druhdy to připuslno nebylo — však nyní nikomu se v tomi nebrání. Uvážiti sluší též, jak nepoměrně levný jest spor vznesený k obchodní komoře u porov- nání s výlohami při pravidelném projednáníi věci cestou soudní. Doporučujeme tudíž stranám co nejdůtklivěji tuto cestu a sice jíž z toho dů- vodu, že jde tu o podporu důležitého projevu opposičního proti urážce, jež stala se národu českému Lodvoláním jazykových nařízení a tedy vyloučením češtiny z vnitřního úřadování. Soudee z povolání snad se diktátu vládnímu ze dne 17. října podrobiti musí, nechce-li riskovati důležitý zájem životní, však soudce laik a poctivý

15 article

Čech nemá k tomu příčiny. Co ostatně blabol »Prager Tagblatť« o zakročení kupeckých spolků u výkonného výboru strany ohledně kroku, k němuž odhodlali se čeští přísedicí při obchou ních soudech, je nepravdou. Naopak, krok tento setkal se ve všech kruzích českých bez výjimky s plným souhlasem. Jde-li ale interesovaným kruhům o to, aby čeští soudcové vrátili se opě do své funkce, není k tomu nic jinéhio zapo- třebí, než opětné zavedení češťi ny do vnitř soudů a úřad — Zastavení činnosti oboí v přenesené působnosti. Z Českého Brodu se nám píše V měsíci prosinci bylo ve všech občích našeho okresu usneseno zastaviti veškerou činnosť obee- ních úřadů, pokud se týče přenesené působ nosti. V Českém Brodě následkem toho u hej- manství bylo nutno opatřiti tři nové pracovn síly, aby agenda tohoto politického úřadu ne- vázla. Už se také staly pokusy, přiméti někter obecní starosty k upuštění od opposico, ovšem bezvýsledně. — Obecní zastupitelstvo městys Borovan u Českých Budějovic zastavilo dnem 1. ledna vybírání c. k. daní na tak dlouho dokud nebudou národu českému dána jeho za- držovaná mu práva. — Městské zastupitelstv Hradce Králové ve schůzi dne 3. t. m schválilo zastavení vykonávání přenesené půsoh- nosti, pokud tato působnost obci zákony zvláště přikázána není a uložilo postupné provádění to hoto usnesení městské radě.

Prager Čechy Český Brod Borovany Český Budějovice strana ohledně krok městský zastupitelstv Hradec Králové městský rada

16 article

— Němečtí pokrokáři o česko něme ckém smíru. Z Brna, 3. ledna. (Pův zpráva »Nár. Listů«.) Včera večer konal zdejší »Deutscher Verein« schůzi, na které referoval dr. Lecher o spojitosti svatodušního programu s nynější politickou situací. Schůze zúčastni se mimo jiné i zemský posl. dr. Fux, námě- stek zemského hejímana a známý d' Elvert Lecher v úvodu své řeči dovozoval nutnost smíru mezi Čechy a Němci. Spočívá v tom osud státu, jeho bytí či nebytí. Docela mecha- nická (!) rovno právnost — praví řečník — jak ji Češi chtějí, uskutečněna býti nemůže, nebo prý mezi rakouskými národy, nositeli jazykových práv, co do počtu, kultury a duševní síly jest veliký prý rozdil. Němčina je prý svě- tovou a čeština jenom zemskou řečil Ještě nesmyslnější než abstraktní požadavek šablonovitě rovnoprávnosti jsou prý snahy po znovuzřízení státního práva. Tim prý se jedná o ideál, za kterým každý Čech něco jiného vidí. Vůbec vyrovnání prý může se státi jen na základě svatodušního programu, který jest dokonalým, v právní formě vypracovaným dilem, ovocem dlouhého přemýšlení. Dále mluvil dr. Alfred Fischel o minoritních školách, kterým vě- nována ve svatodušním programu větší po zornosť, Aby prý dosažen byl mír mezí oběma národnostmi, dlužno tuto otázku rozřešiti zá- konem. Němci prý svých minoritních škol po užívají ku chránění své državy, kdežto mino ritní školy Čechů zneužívány jsou k české ex pansivní politice. Řečník zmínil se ješlě o ná vrhu prof. Čelakovského z r. 1890 v této př

Lecher doktor Fux Elvert Lecher Němec Čech Fischel profesor Čelakovský Brno Čechy Deutschry SF

17 article

čině vypracovaném, načež pravil, že rozřešen této otázky spočívá jedině v dokonalé národ- nostní autonomii školství. Po ně- kolika poznámkách dra. Fuxa a d' Elverta byl schůze o 11. hod. več. skončena. — Výbor Ústřední Matice školské v své schůzi dne 29. prosince 1899 po vřelém proslovu pana starosty uctil památku zesnulého čestného člena a dobrodince Ú. M. Š. p. Aloisa Olivy povstáním. — Na to pan starosta Ú. M. Š. oznámil, že člen výboru Ú. M. Š. p. Libi- cký, jmenován byv okresním školním inspekto- rem v Kolině, rozloučí se v nejbližších dnech s výborém Ú. M. Š. Oceňuje jeho vynikající účastenetví při prácích matičních i jako býva- lého jednatele i jako člena výboru a referenta záležitostí školských, vzdává mu za jeho vele- platné služby a zásluhy o Ú. M. Š. povinné díky a přeje mu v novém působišti nejlepšího zdaru Pan inspektor Libický patrně dojat do- kládů, že jestliže co pro Malici vykonal zásluž ného, činil tak vždy s největší radostí a ocho- tou. Prosí, aby výbor Ú. M. Š. zachoval je v přátelské paměti a prohlašuje, že nemá vroucnějšího přání, než aby, až opětně poměry mu dovoli, mohl účasíniti se prací maličních.

Fuxa Elvert M Š Oliva Ú M Š Libický Malik Kolina

18 article

— Přijata na vědomi zpráva, že prostředni- ctvím advokátní kanceláře p. dra. Přemysla Šámala byl vyplacen Ú. M. Š. legát po panu Adolřu Brádkovi per 10.000 zl. v obligacich pražské c. k. zastavárny. — Přijata s povdě- kem na vědomi zpráva inspekční v gymnasiu zábřezském, které je opatřeno nejmodernějšími pomůckami učebnými všech oborů a bohatou knihovnou učitelskou i žákovskou. Každá třídu má svoji zvláštní hnihovnu žákovskou o znač- ném počtu svazků, sbor professorský vede si náležitě, prospěch žactva je dobrý. — Po ná- vrhu kuratoria fondu odbytného usnese se výbor všemi hlasy, abiy do fondu odbyt- ného ulčlitelstiva matičního v ložen byl přispěvek Ú. M. Š. za rok 1899 per 10.000 zl. Úhrada příspěvku tohoto opa- třena je legátem p. Adolfa Brádky. — Mimo to vyřízeny některé záležitosti osobní jakož i důvěrné! — Na konec vyžádal si slovo pan dvorní rada Webr a poděkoval starostovi Ú. M.

Šámal M Š Brádka Ú M Š Webr

19 article

Š. p. professorovi dru. Čelakovskému jmenem výboru za všechnu píli a námahu, jakou zále- žitostem matičním věnuje a vyslovil k nastáva jícímu novému roku panu starostovi upřímné bluhopřání. Po doslovu pana starosty vzájem- ným přáním všeho dobra v novém roce schůze výboru skončena. — Osobní. Architekt pan Václav Uh e z Prahy podrobil se v těchto dnech u mistodržitelstv odborné zkoušce z pozemního stavitelství a byv uznán způsobilým, stal se úřadně oprávněným stavitelem. — Pohřeb paní Barbory Hellero v é, roz Neubauerovy, vdovy po řídicím učiteli na král. Vyšehradě, koná se dnes ve čtvrtek 4. t. m. o 3. hod. odpol., z domu smutku č. 31 na král. Vyšehradě na hřbitov vyšehradský.

Čelakovský Václav Uh Hellero Neubauerův Praha

20 article

— Z městské rady. (Úřadní zpráva.) Dle zprávy podané ve schůzi dne 2. ledna t. r. bylo v minulém roce konáno 31 schůzí sboru obecních starších, z nichž 12 řádných, 16 mimořádných, dvě důvěrně a 1 místní. Rada městská konala 103 řádné 9 mimořádných a 5 místních schůzi, celkem 117 magistrát měl 52 schůze řádné, 11 mimořádných Důvěrných porad praesidiálních bylo 13. informa- ních schůzí klubů 45, komise disciplinární zasedala sedmkrát. — Schůzí odborů, dozorčích a správních rad bylo celkem 688, z niehž největší počet připadá na komisi technickou (75), dále komisi hospodářskou (51). stavební pro radu můstskou (50), správní radu elektr. podniků (47), komisi pro koncesse hostinské (31), dozorčí komisí pro kanalisaci (27), odbor školn 28. — Správní rada plynáren konala 17. schází. správní rada vodáren rovněž 17. komisen stavební pro sbor obecních starších 16 schůzí, komise pre dodávání oděvu a obuvi 16 schůzí, komise patro- nátní 15, správní rada vodáren 15, komise právnická 13. širší komise organisační 12. komise pro vyměřo- vání taxy vojenské 12. dozorčí rada sboru hasič ského 12, komise nad nájmem daně potravní 12 komise soupisná a komise pro požitky z řeky Vitavy po 11; školní rada česká měla 13, německá 7 schůzi.

21 article

Mimo schůze komisí bylo konáno 1006 porado jednotlivých předmětech a místních schůzí o rozma nitých záležitostech, se správou obecní souvisících. — Na radnici pražské uzavřeno bylo minulého roku 15 civilních sňatků své zástupce vyslala obec ku 25 slavnostem a 28 schůzím a přednáškám; míst nosti v radnici propůjčeny ku 75 schůzím jiných kor porací; bezplatných prohlídek radnice povoleno 19. — Vrchní ředitel pražského úslavu chudinského městský rada p. Fr. Sokol sdělil statistická dlata o činnosti toholo ústavu. Dle lěchto výkazů bylo v minulén roce z fondu žebrotního (pro osoby do Prahy nepří slušící) poděleno úhrnem 3049 osob 23.919 korunam 33 haléři; nejvíce v květnu, kdy mezí 471 osob roz děleno 3705 kor., nejméně v září, kdy 68 osob obdr želo celkem 513 kor. — Z dotací určených pro praž ské příslušníky rozděleno celkem 60.661 kor. 49 hal 6849 osobám; mimo to darováno šatstvo 1830 oso bám — ohdařeno tedy úhrnem 8679 osob. — Agenda vykazovala v r. 1899 jednacích čísel 16.019, což prot předcházejícímu roku, kdy bylo jich 13.495 vykazuje rozmnožení o 2524 podání. — V ústavu pro bezplatné sprostředkování práce a služby hlásilo se od 1. ledna do 31. province 1899 v oddělení mužském celkem 8471 zaměstnavatelů a 11.685 dělní k ů, z nichž 7168 bylo z Prahy, 4017 z venkova; prác obdrželo dělníků 9307, z nich 5778 z Prahy a 352 z venkova. Z toho veliké procento připadá ovšem na prosinec 1899, kdy hlásilo se zaměstnavatelů 547. dělníků 1038 a práci obdrželo dělníků 770. — V oddě tení ženském hlásilo se celkem 2572 zaměstnavate lek (v prosinci 117), o práci hlásilo se služebných z Prahy 2656, z venkova 1984, celkem tedy 4640.

Praha

22 article

(v prosiuci 210), a práci obdrželo 2700 služebných (v prosinci 133) — Úhrnem opatřena práce 12.00 osobám. Týž ústav vykazuje 8525 kor. 24 hal. příjmů, 6634 kor. 72 h. vydání a vybývá pro příští rok obnos 1820 kor. 52 hal. Ku příjmům přispěla rada král. hl města Prahy dolací 5440 kor., společenstva příspěvky v summě 1460 kor. (z teho největším obnosem, 800 kor. společenstvo pekařů), vláda přispěla subvencí 400 korun, země subvencí 1000 kor. — Ve všech směrech agendy ústavů chudinských jeví se tudíž vzrůst, rozmnožení práce, kterému odpovídá rostoucí zdar výsledku. Za všestranně pečlivé vedení ústavů chudinských vzdány vrchnímu řediteli těchže, pano měst. radovi Fr. Sokolovi městskou radou díky.

Sokol Praha osoba

23 article

— K affáře prachatické městské spoři- telny. Z Prachatic se nám píše: Před několika dny oznámili jsme, že v prachatické německé měst ské spořřtelně shledány byly veliké nepořádky z pronevěření značných obnosů, následkem če hož byl bývalý účelní spořitelny, renegát Zárub zatčen a zavedeno proti němu trestní vyšetřování pro zpronevěru. Nyní však vyskytli se dobrovolní uplacení ničemové, kteří snaží se ostudu spořitelny zakrýti — pomluvami české Občanske záložny, rozhlašujíce, že zprávy, jež do veřejnosti pronikly o německé spořitelně, týkají se české zá- ložny. Vzhledem k těmto lžím vydala správa Občan- ské záložny v Prachaticích veřejné prohlá šeni z něhož vysvítá, že vklady v Občanské záložně pra- chatické požívají naprosté jistoty. Dokázáno to ne- dávno dobrovolnou revisí, povolanými orgány provedenou, při níž vyšlo na jevo, že za vklady ústavu tomto, jež v r. 1898 obnášely i s úroky 848.403 zl. 33 kr., ručí nemovitosti záložny v ceně 14.369 zl. 10 kr., cenné papíry 7000 zl vklady u jiných ústavů uložené 86.913 zl. 27 kr. zápůjčky hypoteční 534.362 zl. 67 kr., zápůjčky smě- neční 273.797 zl. 31 kr., nedoplacené úroky ze zá

Prachatice

24 article

půjček 19.797 zl. 30 kr, reservní fond 60.619 z 11 kr., pensijní fond 13.256 zl. 48 kr., vázané vklady členů s úroky 25.650 zl. 5 kr. a kromě toho ve- škeré jmění všech členů záložny. Ob- čanská záložna jest totiž zřízena na základě zákon ze dne 17. května 1873 čís. 70 ř. z. jako společen- stvo s ručením neobmezeným. To zna- mená, že veškeří členové ručí celým svým jměním jeden za všecky a všichni za jednoho. Koncem roku 1898 čítala Občanská záložna tato 2167 členů. Kdyby jen 1000 členů mělo jmění nějaké, třeba jen po 1000 zl., jest tu již záruka I millionu zlatých. Při- počtou-li se ostatní záruky, tedy je zřejmo, že za vklady, v Občanské záložně v Prachaticích uložené, stojí záruka obnášející daleko přes 2 milliony zlatých, tedy dvojnásob tolik, než co obnášej veškeré vklady. Jsou tedy veškeré pověsti, jež o zá- ložně té šíří utrhači, očividnou lží. Zato pravda jest o německé městské spořitelně tamní, že zmizely veliké sumy peněz, že účetni její byli zatčen pro zpronevěření, jež jen při nedbalém dobledu možné bylo — Zrušení školního platu. Zastupitelstvo městyse Borovan u Č. Budějovic usneslo se v své schůzi dne 30. prosince m. r. zrušití úplně školní plat a nahraditi jej přirážkou k veškerým c. k. daním v obci předepsaným — Společenský klub v Praze. Šestý podnik klubovní jest taneční večer dne 6. ledna o 8. hodině večerní v místnostech »Domácnosti«. Jest to jediny večer tanci věnovaný za celé období. Zvláštní po- zvánky rozeslány nebyly. Písemní přihlášky lze říditi na adresu »Společenský klub v Praze«, jako obvykle.

Ob Prachatice Borovany Č . Budějovice Praha společenský klub v Praga společenský klub

25 article

— K afféře žofinské. Účastník večerního kon- certu v noci sylvestrovské píše nám: Byl jsem svědkem rozhořčení naší české společnosli v příčině jednání hudební kapely pěšího pluku č. 73 o večera sylvestrovském na Zoflně. Dovedu pochopiti, že ve všeobecném rozčilení a neutuchající vřavě nezbyle převážné většině účastníků koncertu než na rycídl odejíti. Ale tím utrpěli sklepníci, kteří neměli ani tolik času, aby útratu hosti inkassovali. A škoda jejich je značná — činíť přes 300 zl. Někteří hoste rádi by byli platili, ale nemohli se dovolati sklep- níků. Arci během posledních dvou dnů přihlásila se celá řada hostí, ale náhrada talo je dosud poměrneě malá, prý asi 70 zl. Pochopitelno, že v taki vzrušené době nebylo možno všem hostům najednou platili. ale je zajistě správno a spravedlivo, aby ti, kteží tak učiniti nemohli, nyní věc urovnali Jsme přesvě- čeni, že sklepníci ani krejcaru škody trpěti nebudou.

26 article

— »Chór akademicki krakowski« zaslal pražskému uvítacímu komitétu list tohoto znění: Nedávno tomu, co bylí jsme mezi Vámi: svaazky shody českopolské upevnily se mocněji, miadež polská stanula vedle mládeže české, plna bratrské lásky, touhy po volnosti, vědoma cíle, jaký ji čeká v budoucnosti. Díky komitétu, shledali jsme ote- vřená, vřele bíjící srdce česká, hotová ku brat- skému objetí, jež mělo nás sloučiti v jedno ohiromné těleso mohutné vzájemnosti slovanské, plné oběta- vosti pro společné potřeby, pro vzájemnou pomoe před návalem společných našich nepřátel. V Praze, v Kolíně, v Pardubicích a v Poděbradech, v Nym- burce, v Hoře Kutné, v Brně a v Chrudimi — b v celých Čechách, kde jenom bije srdce české, viděli jsme Vaše úsilí, obrácené k tomu, bychom si vyve zii ze země české k našemu polskému národu co nej- silnější přesvědčení o Vaší lásce k nám, o Vaší ho- tovosti ku společné práci a společnému boji k obraně utlačovaného Slovanstva. Za Vaši práci, za Vaše srdce — děkujeme srdcem, jsouce jisti, že národ, který má takové syny, nemůže zbynouti a nezlivne.

Praha Kolín Pardubice Poděbrady Ny Kutná Brno Chrudim Čechy

27 article

My, mládež polská, chceme pracovati s Vámi spo- lečně — ve jmenu vzájemnosti všeslovanské a do- letí-li nad Vltavu, kdy volání politických sýčká v naší zemi, abychom považovali bratrství česko- polské za sen, vězte, že volání ono jest skřípěnío zanikajícím v harmonických hlasech, pronášených ka cti českopolské shody, na trvalost bratření se obou národů. Po celou řadu let bylí jeme předmětec po- směchu našeho nepřitele, proto nyní, když sily naše shodou se zdvojnásobiív, hleďme, aby náz spojovaly trvalé svazky ku obapoločmu prospěchu. V uzavře ném šiku pojdme v před a vítězství hude na na straně! »Na zdar — Odbor Národní jednoty pro Nove město pražské koná, ve ctvrtkane 4. I. m. o půl 8. hod. večerní mimořádnou valnou schůz »u Kupců« ve Štěpánské ulici. Na programu: Volba volitelů k volbě delegála do Zemědělské rady pro král. české. — Ústřední Matice školská. Příspěvky po- kladně Ústřední Matice školské jako výkupné z nove- ročního gratulování dále zaslali a všem přátelám a známým svým novoroční pozdrav prostřednictvím Ústřední Matice školské vzkazují následující dámy a pánové: Dr. Hlaváček v Praze č. 1923-II., dr. Vladi mir Škarda, advokát v Praze, Emanuel Švorčík. na Král. Vinohradech v Komenského ulici č. 29, Ludmila Voženilkova, dcera advokáta v Holicích a V. K. Vy- hlas, obchodník v Praze ve Ferdinandově třídě č. 33 l.

Kupec Hlaváček Vlad Švorčík Král Voženilkův Vltava štěpánský ulice Praha Komenský ulice Holice Ferdinandov třída odbor národní jednota pro nov rada pro král . český

28 article

— Výčep lihovin. Magistrát král. hli města Prahy vydal právě vyhlášku o výčepu a prodeji lihových nápojů, ze které se stanoví, že výčep neh- drobný prodej pálených lihových nápojů není dovo- leno provozovati ve dny nedělní déle než do hodiny 12. polední, ve dny sobotní do hodiny 5. odpolední. Toto obmezení neplatí však pro živnosti hostinskéa výčepnické, kteréž obsahují kromě oprávnění k vý- čepu neb drobnému prodeji pálených lihových ná- pojů též jiná v § 16., lit. a), b), c). f) živnostenské novelly uvedená oprávnění, dále pro živnosti cu- krářské, ovšem pokud v živnoslech obou těchto druhů provozuje se výčep neb drobný prodej pále- ných lihových nápojů jen jako zaměstnání vedlejší. Místnosti živnostníků, zabývajíeích se výčepema drobným prodejem lihovin dlužno uzavříti ve dny nedělní o 12. hodině polední, ve dny sobotní o 5. hodině odpolední a zaka zuje se nejpřísněji po této hodině někomu z obecenstva povoliti do nich přístup. Toliko živnostenské místnosti, v nichž provozuje se výčep neb drobný prodej. pálených lihových nápojů zároveň s některou živnosti obchodní, jež neobsahuje oprávnění k výčepu nápojů, podávání pokrmů atd. není třeba úplně zavříti, avšak i v nich jest zaká- záno provozovati výčep neb drobný prodej pálených nápojů lihových po uplynutí uvedených hodin. Každý živnostník, jenž provezuje výčep neb drobný prodej pálených lihových nápojů, jest povinen vyv' jti v místnosti ku provozování živnosti určené na místě každému navštěvovateli viditelném výtisk zainěné vyhlášky. Výjímky z těchto pravidel nelze povoliti. Přestupky budou přísně trestány.

Praha

29 article

— Nový český týdenník ve Vídni. Organi- sace národního dělnictva ve Vídni počne dne 4. ledna vydávati svůj nový týdenník »Českoslovanské Hlasy na Dunají«. Předplalné na rok s pošťovní zásilkou pouze 2 zl. 40 kr. Administrace »Česko- slovanských Hlasů na Dunaji« nalezá se ve Vídni, VIII. okres, Alsserstrasse č. 59 (u pana Krejčího). — Co bude zřízeno na prvním návodnim pilíři nového kamenného mostu? Zda věže aneb vítězná brána? Touto otázkou, která jest po delší dobu již předmětem obecného rozhovoru, za- bývala se také technická komise, která včera konala schůzi na staroměstské radnici. Především jednalo se o to, jaký způsob má býti zvolen ku docílení nále- žitého zatížení prvního »osudného« návodního pilíře nového kamenného mostu u Národního divadla

Krejčí Vídeň Organus Dunaj

30 article

Archifekti pp. vlád. rada prof. Zítek, prof. Koula prof. Schulz a architekt Wiehl nesdíleli náhled, že by se doporučovalo zatížiti piliř navrhovanou vítěz- nou branou, poněvadž základy pro ohlaví jsou příli úzké a mimo to brána byla by v těsné blizkosti monumentální stavby Národního divadla, tak že by žádoucí soulad neposkytovala. Vítězná brána nedo- poručuje se ku provedení z důvodů nejen krasocit- ných, ale i architektonických. Zatížení pilíře vyžado- valo by veliké množství materiálu, který na úzkém podkladu mostu musil by býti nastaven do veliké výše. Jmenovaní odborníci zatížení doporučnzali se- sílením základů pod vodou, načež by na piliri mohly býti zřízeny vkusné věže v tom způsobu, jak byly navrženy arch. p. Balšánkem, jehož model byl pří- znívě přijat. Zpráva o schůzi technické komise spolu návrhy předloženy budou příští schůzi rody městské. — K regulaci Bubenče. Při silnici z Buben do Dejvic vedoucí v prodloužení Belcrediho třídy nalezají se ještě nezastavené pozemky, pro něž teprve regulační čáry mají býtí určeny. Upravení části Bubenče mezi baštami východně od Písecké brány a sice mezi baštami č. XVII. sv. Ludmily a

profesor Zítek Koula Schulz Wiehl Balšánek Belcredi svatý . Ludmila Bubeneč Bubno Dejvice národní divadlo