Stranaa

NÁRODNÍ LISTY

3. ledna 1900.

Císlo2

bili: »do řad svých nejvěrnějších poddaných.- Assimilační politika Chamberlainova a Rhode sova se dočkala, jak z události těch vyplývá naprostého fiaska. Také poslední vítězství an- glické u Rendsburgu fiasko to na konec již ne odvrátí. Telegramy. Z tábora ve Frere, 1. ledna. (Reuter-) Nepřitel střílí, jak se zdá, každý den s pahorku Isim-Bulvana na Ladysmith. Z Londýna, 2. ledna. (C.-B.) »Times“ oznamují z Kapska ze dne 31. m. m.: Po- vstalci obořili se na Dolordrecht se znač nými silami, byli však se ztrátami odraženi. Ziratili 8 mužů a 13 koní. Angličané mají4 raněné. Z Londýna, 2. ledna. (C.-B.) Konají se přípravy, aby celá 7. divise do 11. t. m. byla na lodech. Ve čtvrtek odplují 3 do- pravní lodi. Z Londýna, 2. ledna. (C.-B.) Dopiso vatel »Daily Mail« v Rendsburgu potvrzuje úspěch generála Frencha v Cořesbergu. Boj započalo dělostřelectvo včera za svitání. Burové odstřelorali prudce. Po dvouhodin- ném dělostřeleckém boji byla Hotehkissovaa těžká děla burská umlčena. Oněch zmocnili se Angličané, protože byla opuštěna. Ostatní děl Burové zachránili a ustoupili k severu. Anpli čané vzali nepříteli několik vozů s potravinami Jejich ztráty jsou zcela nepatrné. Právě obs zují Colesberg. w. Z Londýna, 2. ledna. Časopis »Cape Argus« uveřejňuje depeši z Lourengo Marquezu dle níž nedávno opět byl válečný kontra- band pro Transvaa! dopraven zátokou delagojskou. Mezi jiným bylo dodáno 6 velikýeh Armstrongových děl a vozy se střelivem, což všechno správně došlo do Pretorie. Z Londýna, 2. ledna. (C.-B.) »Stand ards oznamuje z frěreského tábor ze včerejška; Nesnáze, v jakých. octl se gen.

Buller, množí se velice po bezděčném otá- lení od poslední srážky. Má před sebou řadu ohražených a opevněných pahorků, jež táhnou se podél řeky Tugely v prostoře 16 mil. Pa- horky jsou silně obsazeny také děly. Řeka Tu- gela je rozvodněna. Za takových okolností bude očekávaná bitv nejtvrdošijnější z celé polní výpravy a možná svými následky nejvážnější. Loďní děla anglická střílejí ustavičně na nepřátelská postavení a hlídky znepokojují ne přítele v boku. Z Londýna, 2. ledna. (C.-B.) Heliogra- řem sdělený telegram gen. Whita z Ladysmithu praví, že se tam vzmahá počet onemoe- nění úplavicí a tyfem. Dle zprávy, jíž dostalo ministerstvo vo jenství, rozehnal plukovník Pilche včera oddělení Burů v Sunnysi de u Belmontu (mezi řekami Modderou a Oranží a dobylburského tábora. Burové ztra- tili dohromady 40 mrtvých, raněných a zaja- tých. Z Angličanův zraněn jeden důstojník. (Po- čet raněných Angličanův jest na aršíku »C.-B.- nám zaslaném tak rozmazán, že nelze ho bez pečně zjistiti. Pozm. red.) Z Londýna, 2. října. (C.-B.) Vojenskému úřadu byla telegraficky sdělena z Kapského města ze dne 1. t. m. zpráva gen. Frencha o bitvě u Colesbergu, jež do Kapského města helio- grafem byla oznámena, Generál Franch sděluje v ní: Když byl jsem v Rendsburgu zanechal polovici skotského pluku a oddělení jízdního dělostřelectva, aby upoutali nepřítele na frontě jeho, vytrhl jsem 31. prosince o 5. hod. odpol. s druhou polovicí pěšího pluhu, 5 škadronami jízdy, 80 muži jízdní pěchoty a 5 děly z Rends- burgu, zastavil jsem se po 4hodinném pochodu u farmy Maiderovy a obsadil jsem 1. ledna o 34 hod. ráno pahrbek, je nž ovládá Colesberg od západu.

Nepřátelské přední stráže byly úplně pře- kvapeny. Za svítání bombardoval jsem tábor burský a pravou stranu nepřátelského postavení dělostřelectvo Burů živě tu odpovídalo, a le bylo námi umlčeno. S jizdou a dělo- střelectvem vyrazil jsem na sever ke Coles- bergu směrem ke křižovatco železniční, kdež silné oddělení Burů mělo obsazeny pahrbky jihovýchodně od Colesbergu až k oné želez- niční křižovatce. Naše postavení zamezilo nepříteli ústup po mostech. Asi 1000 Burů s 2 děly ustou pilo proto směrem na Norwalskop Ztráty naše obnášejí jen tři mrtvé několik raněných. Z Hamburku, 2. ledna. (C.-B.) »Hamb Corr.« oznamuje: Parník »Hans Wagnere náležející zdejší rejdařské firmě H. D. J. Wagner byl na sv. Štěpána v delagojsi ké zátoce Angličany zabaven. Firma obrátila se už se stižností k zahraničnému úřadu v Berlině.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Nově ministerstvo. Z Vídně, 2. ledna. Dnové kabinetu dra. Wittka, nejkratšího to vládního pro- visoria v Rakousku, jsou sečteni. Defini tivní ministerstvo je na dozoru zcela blfzkém. Je přáním rozhodujících kruhů, by vláda, která čítá toliko tři mi nistry a která byla ustanovena jedině k aktu formálnímu, k mimoparlamentnímu a dočas- nému aktivování ostatku vyrovnacích zákonů, byla vystřídána záhy vládou de- finitivní. Mluví-li se o ministerstvu definitivním. neděje se to v tom smyslu, jako by jednalo se o kabinet, jehož trvání je snad zajištěno na léta, nýbrž o kabinet, ve kterém všecky portefeuilly jsou zadány skutečným mi nistrům. Designovaným chefem nového kabinet je dr. Körber Jsou sice teď již vyhled- nuti pro jednotlivé ressorty in eventum určitě osoby, avšak o nějaké hotové listin nemůže býti tou dobou ještě řeči. Již proto ne, že volba jejich závisí také na podmín- kách věených a proto že, kdyby kombinace s drem. K örbrem se rozbila, zůstalo by v úřadě provisorium Wittkovo dále. Lze s jistotou oznámiti, bude-li k se- stavení nové vlády přikročeno již v nejbliz ších osmi dnech a podaří-li se, že tak zv. definitivní ministerstvo bud povoláno ne-li dříve, tedy hne po kampani delegační, na počátku druhé polovice tohoto měsíce. Novému kabinetu dány úkoly tři. 1. Přichystati na česko-něme- ckých konferencích terrain, a podmínky pro dohodu obou národů v Če- chách a na Moravě a zahájiti též úpravu jazykových a národních poměrů ve Slezsku. Tato část poslání nastávajícího ministerstva, nejtěžší a nejďůležitější, má býti však povahy průpravné. Záleží jemu totiž na tom, raziti a urovnati cesty ministerstvu parlamentnímu a to tak, aby toto nalezlo hlavní svízele překonanými a mohlo skoncovati a ratifikovati, co by se smluvilo.

Eventuální kabinet parlamentní nemá býti ohrožen rozkoly a rozpory ještě neroz- řešenými, nýbrž má býti zabezpečen před- chozím dorozuměním o podstatě celého souboru česko-německé otázky. Bylo-li tudíž uloženo provisoriu Wittkovu národně- politické věci vůbec odstaviti a byla li jeho maximou prohlášena ve všech záležitostech vzpomenutých úplná stagnace, bude určeno kabinetu dra. Körbera, odstavené věci vzíti na přetřes a je postaviti v čelo svého pracovního programu. 2. Tato ďkce má býti prová zena a podporována administra- tivní činností vlá dy. 3. Zkoncovati parlamentn vyrovnací zákony, které byly vesměs provedeny § 14. a vymoci pro ně indemnitu, jakož i sou- hlas říšské rady pro nový klrč kvotový na dobu deseti let. Vláda uherská naléhá, by tato třetí část vládního programu příštího kabinetu byla vyřízena do 1. čer- vence a tak rakousko-uherské vyrovnán bylo vzato s denního pořádku aktuální vnitřní politiky v obou polovinách říšea přestalo býti překážkou jejich útvaru a jejího vývoje. Důraz, s jakým o tomto požadavku mlu vili včera jak poslanci vládní strany, tak Koloman Szell, nezůstavuje nižádné pochyby o tom, že jest jakési pevné formální ujednání s uherským premiérem a že na místech rozhodujících chovají přání by rakousko uherské výrovnání, které již déle tří let jest »rušivým elementem«, stalo se aktem, do posledního stadia odbytým. Předseda ministerské rady dr. Wittek měl včera u císaře dlouhé soukromé slyšení. Slezští Čechové a Poláci. G. Ze Lvova, 2. ledna. Zdejší no- viny oznamují, že čeští a polští poslanei slezští usnesli se, že budou nalehati, aby vyrovnání mezi Čechy a Němci nebylo ome- zeno na Čechy a Moravu, nýbrž aby k vy- jednávání byli pozváni také zástupci českého a polského lidu ve Slezsku.

Tyrolský sněm. Z Vídně, 2. ledna. »Neue Tiroler Stím men« oznamují, že zemský sněm tyrolský bude svolán v polovici ledna. Zatýkání v Kongresovce. x. Ze Lvova, 2. ledna. »Slowo Pol skie« oznamuje z Varšavy, že prý tam byl v posledních dnech zatčení dále: spisovate Krziwicki, několik lékarů a advokátů, i ně- kolik žen, dohromady 30 osob. Z Castochovy oznamují; že tam našl zabity dva muže, kteří se prý považovali za policejní slídiče. Odpověď Francie. er. Z Paříže, 2. ledna. Francouzský vojenský zástupce v Berlíně plukovník Fou- cauld jmenován byl velitelem 31. pluku pě- choty v Blois a opustí co nevidět Berlín. Jest to odpověď Francie na odvolání německého vojenského zástupce Süszkinda z Paříže. Hlasy o řeči Viléma Il. w. Z Londýna, 2. ledna. Ranní listy promlouvají o novoroční řeči německého cí saře k vojsku. »Times« pochybují, že ně- mecká armáda v té míře přičinila se o vy- tvoření Německa, jak by o tom dle řeči Vi- lémovy souditi se dalo, a ukazují při tom na podíl, jaký měla při sjednocení Německa intelligence, jež dovedla užitečně vyuziti břemen vojenských, jež jinak byly by bývaly nesnesitelny. Anglie musí prý se při reorga nisaci vojska svého říditi tímto poučením. Pruskem daným. »Daíly Telegraph« pravi, že ve slovech Viléma II. jest pokyn, aby také An glie uvedla své vojenství ve stav, jenž by odpovídal povinnostem, jež ukládá zachován světové říše. Podobně píše »Standard«, jenž do kládá: »Můžeme bez obav hleděti na to, co Německo v příčině loďstva svého vykonati může, ale co nemůžeme učiniti bez trestu jako národ, jest: zapomínati naučení dějin.e

Telegramy korresp. kanceláře Ministr hr. Goluchowski v obraně německého císaře. Z Vídně, 2. ledna. (C.-B.) Commu- niqué »Fremdenblattu« vyslovuje podivení že vývody jednotlivých, pro svoji výstřední povahu prý zde osamělých řečníků v našich delegacích docházejí za hranicemi nepoměrne velkého povšimnuti, jako prý Ugronovy prot trojspolku a Grégrovy, v nichž dokonce, arci ve formě velmi hypotetické, německému cí- saři připisuje se zodpovědnost za zrušen jazykových nařízení. »Fremdenblatt« snaží se dovoditi, že dle přesvědčení každého věci znalého a roz- vážného člověka dr. Edy. Grégr nemá pra žádného podkladu pro své tvrzení. Zdá se nám politování hodným přehma tem — pokračuje communiqué — zatahovati do parlamentních bojů i osobnost cizího pa- novníka, zvláště pak věrného přítele a spo- jence našeho moenáře. Nesrovnává se an s vůbec známou loyalitou a rytřskostí císaře Viléma, ani se zjevnou skutečností domněnka. že by německý císař mísil se přímo nebo nepřímo do domácích poměrů spolčené říše Německá vláda i přední noviny německé zechovaly se zcela objektivně k výhonkům našich domácích bojův a zvláště odmítaly. když jistí nad-Němci dovolávali se pomoei soukmenných bratří. Tím spíše nesluší po chybovat o objektivitě hlavy říše, jejíž poli tické rozvahy a spojeneckého smýšlení ta- ková důminka se nedotýká. 20 000 marek do Rakouska. Z Berlína, 2. ledna. (C.-B.) Rakou sko-uherský vyslanec Szögyény-Marich ode- vzdal dnes na radnici vrchnímu purkmistrov Kirschnerovi děkovací přípis za 20.000 marek. věnovaných pro alpské obyvatelstvo, posti- žené povodněmi, jež byly poslány rakou- skému ministerstvu vnítra. Vyslanec vyslo- vil purkmistrovi zároveň i osobně dík svůj.

Sněm hornorakouský. Z Lince, 2. ledna. (C.-B.) Sněm schváli dnes dodatečně pomocnou akci, prožedenou zemským výborem za povodní r. 1899. Příští schůze ve čtvrtek. Otázky vejenské v Uhrách. Z Pešti, 2. ledna. (C. B.) »Telegr. uher korr. kancelář« sděluje: Finanční výbor uher- ské sněmovny poslanecké projednával dnes rozpočet ministerstva honvédů. Poslanec Ne- menyi nalehá na opravu trestního řádu vojenského. Poslanec Gajary vyslovuje se pro dvouletou službu vojenskou. Poslanec Gyurkovich poznamenává k afféře s »yelen«, že na jedné straně jest malicherné, s druhé strany nikoli nebezpečné. chtíti zhurta ve věci té vystupovati. Řečník by pochopil, třeba i nikoli schvaloval, kdyby opposice žádala pro vojsko ležící v Uhrách posádkou maďarskou řeč služební, ale sdru- žovati velikou politickou akci s tím, smí-l záložník volati »hřer« neb »yelen«, není prý ani důstojno ani účelno. Prudké vzmáhání se věci té v Uhrách vedlo by k obdobné akci v Chorvatsku a Sla- vonsku, poněvadž tam služební řeči honvedů jest chorvatština. Myslí opposice, že taky příklad na obou stranách Litavy zůstal by bez následování, zvláště když opposice uvádí za důvod, že se tu nehlásí voják, nýbrž občan? Zákon jest s tímto odůvodněním v od- poru. Řečník obává se, že by záležitost ta mohla vésti k porušení jednotné služební řeči armády. Kdo byl vojákem, aneb kdo má předslavu o důležitosti udílení rozkazův a o porozumění neb neporozumění přikazů ve vážněm případě, ten — dle řečníka — nemůže si přáti, aby jednotnost ta byla po- rušena a aby akční sila armády byla ohro- žena. Idea, či lépe řečeno skutek, že uher- ský stát tu jest, nemohou býti ohroženy slo- vem »hier«.

Poslanec August Pulszky mluví po dobně. Ministr honvedů baron Fejervar praví: Při zřizování zemské obrany hleděl se hlavně k tomu, aby při mobilisování mohla býti rozvinuta veliká síla, aniž by země za míru byla příliš obtížena. To byl jeden důvod. Počet přesazených důstojníků od společné armády k honvédům jest ne- patrný a nedotýká se věc ta nijak zájmů důstojníků honvédských aktivně už slouží- cích. Přesazení důstojníci jsou ostatně bez výjimky uherským státními občany; nemohou jim být činěny výtky ani v příčině jich vlastene- ckého smýšlení, i jsou také maďarštiny mocni. Ministr prohlašuje, že přijímá jent kové důstojníky, kteří mají kvalifikaci zcela bezvadnou. Na otázku, zdaliž by zem ská obrana v případě mobilisace byla schopna samostatné akce, odpovídá ministr rozhodným »ano«. O otázce jazyka, užívaného při kontrol ních shromážděních, vyslovil se již obšírně ministrpresident, odpovídaje na příslušnou interpellaci. V příčině předložení nového trestního řádu vojenského nemůže ministr přislíbiti určitou lhůtu. Také vláda jest pře svědčena, že nynější stav jest neudržitelnrý. i zabývá se neustále přípravou předlohy te, Řešení otázky té sdruženo jest ale s mno- hými obtížemi, jak řečník již opětně by vyložil. Co se otázky kontingentu nováčků týče, prohlašuje ministr, že by dvouletá služba ve vojsku byla v každém případě spojena s úsporami některými, bylo by ale nesnadno zákonem ji provésti, poněvadž byla by ne spravedlivostí oproti těm oborům služby vo- jenské, v nichž se tříletá služba bezpodmí nečně žádati musí. Ministr doporučuje schválení rozpočtu zemské obrany; výbor schválení to pak odhlasoval.

Busové z Krety. Z Kaneje, 2. ledna. (C. B.) Dne1 ledna odpluly ze sudské zátoky do Oděssy tři setniny ruské pěchoty, které byly dosud posádkou v Rethymně. Drobné zprávy z Turecka. Z Cařihradu, 2. ledna. (C.-B.) Sultán propůjčil španělskému králi velko- kordon řádu přátelství (rontiaz). — Z příslušného místa vyvracejí roz- hodně zprávu, že ruský vyslanec Zinověv podporuje horlivě jednoho uchazeče o kon- cessi ku stavbě železnice z Batumu do Trapezundu. Z Plovdiva, 2. ledna. (C.-B.) Prvn chirurg ve Hvězdovém paláci, dívisionář Emin paša, jenž strávil celý rok ve vyše- třovací vazbě v ministerstvu vojenství — dle cařihradských zpráv — byl propuštěn n svobodu. Státní soud ve Francii. Z Paříže, 2. ledna. (Havas.) Po ob- hajovací řeči Guérinova advokáta prohlásil předseda řízení za uzavřené a soud odešel na poradu. Státní soud uznal 148 hlasy proti 48 (13 členů senátního soudu se zdrželo hlasování a 3 byli nepřítomni). Buí feta vinným, přiznav jemu po- lehčující okolnosti. Obžalovaní Godefroy a de Vaux byli, jelikož nebylo k od souzení jich dostatečné většiny, žaloby sproštěni, rovněž tak uznáni nevinnými: Sabron 152 hlasy proti 23 a Romel 103 hlasy proti 65. V tajném sezení státního soudu bude zejtra pokračováno. Boj Číňanů s Francouzy. Z Paříže, 2. ledna. (C.-B.) Listy ozna mují: Dva dny po podepsání smlouvy o ohra- ničení území vu-ču-vanského sveden u Vonglioku bitka mezi fran couzským vojskem a čínskou mi- licí; tato ztratilo 20 mužů, Francouzové 15 mrtvých a raněných. Z Pešti, 2. ledna. (C.-B.) Člen panské sněmovny hr. Geza Bathyany dnes zemřel

Národní hospodář. Z trhů cukerních. V Praz e, 31. prosince. (Pův. zpráva »Nár. L.«) V minulém, posledním, týdnu roku 1899, jak bylo lze se nadíti, na trzích cukerních bylo velmi málo ruchu obchodního, záznamy se pohybovaly v mezích asi 5 Ieniků, na trhu našem od zahějení téhož po svátcích vánočních záznam pohotového Ústi zl. 12.15 vůbec se neměnil, tak že zakončen jím i celý tento rok. Za okolností jiných, než právě konec roku, kdy z pravidla i kupec i prodavač vožnu sobě zdrželivěji, byly by asi trhy jevily přece více života, jelikož nechybělo k tomu popudů. S jedné strany dostavila se, jako v týdnu předminulém, opě obleva, z Německa hlášen déšt, a tu by véru za jin roční doby bylo se nalezlo dost těch, kdož byli by se snažili, zfruklifikovati poměry ve směru sestupe cen. Zdali také s dostatečným vnitřním oprávněním jest ovšem jinou otázkou, neboť silnou vrstvou jedu pokrytý tok Labe nelze tak snadno nvolnit a i pak nutno vyčkat, než ledy odejdou a voda bude schopna bez nebezpečí lodi nésti. S druhé strany velmi pří- znivě ustavila se v tomto týdnu statistika zásol hampurských i amerických, neboť obnášely zá- soby ty: v Americe v Hamburce 1899 1898 1899 1898 t u n tento týden. . 93.100 90.100 211.000 107.000 před týdnem . 112.800 77.800 214.000 95. 000 rozdíl . . . . —19.700 +12.300 —3000 +12.000 Zlepšení posice zásob obnáší dle toho v Ham- burce 32.000 tun, v Americe 15 000 tun, úhrnem 47.000 tun, množství to na dobu jednoho týdne zna- menilé. Ale i tyto poměry minuly se účinkem n trhy cukerní, kteréž nedaly se vyrušiť ze svého klidu.

Po této charakteristice posledního týdne v roce budiž v následovním podán stručně také ráz minu- lého roku. Nejvýznačnější moment pro stanovení směru ve vývoji světového trhu, totiž zřejm světové zásoby cukerní, poskytují v minu- lém roce u porovnání s předminulým následujíeí obraz. Obnášelyť zásoby ty počátkem mě síce 1899 rozdí 1898 tisíce tun — 104 2785 2908 2710— 19 února . . . . . . . . — 288 2832 března. . . . . . . . 2342 2700 dubna . . . . . . . . — 374 2488 května . . . . . . . . 1895 2156 června . . . . . . . — 211 1816 1605 července . . . . . .

srpna . . . . . . . . 1525 1262 — 225 září. . . . . . . . . 1147 října . . . . . . . . 788 1383 listopadu . . . . . . . 1458 + 106 prosince . . . . . . 2315 2421 Oproti tomu obnášel záznam pohotového I. v robku B. 88 procent z Ústi průměrem mě síce 1898 1899 rozdíl ledna . . . zl. 12.82 zl. 12.22 — zl. — 6 února . . . » 12.63 » 12.48 — » —15 března . . . 12.45 » 12.99 + » —.5 dubna . . . » 12.42 » 13.95 + » 1.53 května . . . » 12.79 » 14.48 + » 1.69 června . . . » 12.82 » 14.23 + » 1.4 července . . » 12.54 » 13.70 srpna . . . » 12.69 , 13.46 + » — září . . . . » 12.79 » 12.68 řijna . . . . » 12.59 . 12.17 listopadu . . » 12.95 a 12.06 prosince . . » 12.67 » 12.12 Roční průměr zl. 12.68 zl. 13.04 + zl. —:3 V prvních dvou měsících, jak vidno, cena po- hybovala se pod předlonskou, když ale počátkem března schodek zřejmých zásob dosáhl velmi znač- ného množství 288.000 tun, nastal vzestup cen, jen dospěl měsícem květnem svého maxima, obdobně se zjevem statistickým, že zřejmé zásoby počátkem května vykazovaly největší schodek oproti zásobám z r. 1896 V červenci a srpnu rozdil cen postupně se menšil opět úměrné klesání schodku v zřejmých zásobách. až posléze měsícem zářím ustavil se n ižší měsíční průměr než v r. 1898, při čemž i schodek zřej mých zásob, nehledě na chvilkové vzpružení počál kem srpna, stále se menšil a počátkem prosince se změnil v nadbytek. Že ceny cukerní stále klesaly ač schodek zásob ještě počátkem září byl dosti znad- ným, toho příčinou jest zcela normální zjev, že v te době počínalo se v kruzích obchodu i spekulace kal- kulovat s větší výrobou řepového cukru kampan 1899—1900.

Takto v hlavních rysech zdůvodněn vývoj cen v roce 1899 jakožto přiměřený skutečným poměrům světové statistiky. Dvou momenlů ještě sluší zde vzpo- menouti. Předně, že z jara, když stával se schodel zásob zřejmým, ustavilo se lak zvané »pařížské kon- sorcium« pro vzestup cen, jež si dvojím směrem op- race zařídilo, jedním, více místním, připravováním tak zvaného »corneru« na trhu pařížském, což se zdařilo, a to v srpnu, druhým, inscenovaným slá- lými koupěmi cukru do Hamburku na sklad přicháze- jícího, kalkulujícím s tím, že Amerika bude »muset- v Hamburce uložený cukr koupit za cenu »konsor- ciem« diktovanou. Zde ale konsorcium dodělalo s fiaska tím, že vstoupil na jeviště druhý onen moment. a všecek kalkul Pařížanů na dobro ničil. Zakoupením totiž úrody cukru na Javě a ury chleným dopravením téže po parnících do Spojených států, provedli Američané emancipaci od cukru evrop ského a zhatilí plány konsorcia.

Průměrná cena prosincová jeví jakési malé vzpru žení oproti listopadové a není nemožno, že by v nej bližší době udržel se poněkud lepší směr na trhu světovém, poněvadž má se důvodně za to, že Ame- rika, majíc již všecek cukr javanský doma, nebude moci vzdalovat se trhů evropských. Nesluší tu ale zapomenout, že vlastně Amerik Irhův evropských zcela ani se nevzdálila, nýbrž změnivši zásadně svoji taktiku nákupní, je stále kup cem toho, co právě nabídka zboží sama na trh uvede Jde tedy na příště o to, zda-li nabídka zboží samo- volná bude dosti značnou, aby postačila hradit stá- lou onu běžnou potřebu Ameriky, aneb, zdali na- bídka ta nedostačí, takže by bylo nutno zboží hle dat, t. j. vyšší nabídkou peněz přimět majitele zboží aby prodávali- Čelková posice světová se dnes jeví asi takto- 1899—1900 1898——1899 1897—189 t u n zásoby 1. září . 922.000 1,147.000 1,256. 000 cukr řepový . . 5,300.000 4,800.000 4,700.000 cukr třünový. . 2,650.000 2,620.000 2,550.000 8,567.000 8,506.00 úhrnem . . . 8,872.000

zásoby 31. srpna (972 000) 922.000 1,147. 000 Světová spotřeba (7,900.000) 7,645.000 7,359.000 Předpokládámeli, že by vzrůst spotřeby světové v letošní kampani obnášel pravídelné množství průměrné, totiž 250.000 t., kalkulovaly by se svě- tové zásoby koncem této kampaně přibližně stejně vysoko, jako byly koncem kampaně loňské. Z tohoto přehledu vidno, kterak z důvodů svě- tové statistiky nebylo by na snadě příčiny k nějakému většímu pohybu cen ať směrem dolo nebo nahoru. Jinými slovy by to znamenalo, že ně- jaká větší flukluace ceny cukerní mohla by býti způ- sobena toliko momenty, ať tak díme »druhého řádu«, tedy ne rázu všeobecného, nýbrž více méně lokali- sovanou nějakou akcí spekulační, jak svrchu ozna- čeno tím, že by Amerika na př. byla na nějaký čas (přechodně), odkázána na Evropu a že by tato do- vedla situace této náležitou měrou použít a pod.

Pokud dnes lze poměry přehlednout, jevilo by se jakésl nebezpečí pro stabilitu cen cukerních v mě- sfci květnu, jak se to již v několika letech opa- kovalo. Je totiž pro tento měsíc již nyní velic značná posice la hausse a tu ovšem rozřešení pří- znivé závisí na tom, bude-li v květnu tak značná potřeba zboží, že posici onu s prospěchem bude možno uvolniti; počítá se tu hlavně na — Ameriku () kteráž právě takovéto květnové kalkulace nejednou šeredně zkřížila. Rok 1890 či, lépe řečeno, kampaň 1899—1900 zdá se nám, ale ještě po jiné stránce, než dosud tr- čeno, velice zajímavou, snad pro příští další vývoj až i epochálního významu, aspoň pro dozírnou dobu. Zdá se nám totiž, že touto kampaní výtoba cukr řepového v Evropě, krátce řečeno, výroba evrop- ská, dostoupila svého klimaxe vzhledem ku výrobě světové mimoevropské, ledy hlavně výrobě cukru třtinového (a řepového v Americe). Vzájemný poměr obou těchlo světových soupelů od doby, kdy počíná spolehlivější stalistikae ježíne jak následuje

Cukr třtinový Cukr řepov kampaň liskcetun procent tisíce tun proe. 1853— F 1. 280 87 - 200 133 —64 1.480 z5 1873—74 1840 59 1.200 2.320 50 2.360 50 3.280 46 3.790 5 3.160 40 4.700 60 2.590 38 4.240 62 2.400 33 4.800 67 1897—98 2.550 35 4.700 6 1898—99 2.620 35 4.800 6 1899—1900 2.650 32 5.300 68 Z nepatrněho podílu 13 proc. v první z těchlo kampaní desítiletí od desítiletí vzrůstala výroba cukru řepového tak, že za 30 let dosaženo parity obou soupeřů, načež vážky sklonily se trvalek cukru řepovému a od kampaně 1895—96, v plž Kuba z výroby 1,000.000 tun klesla na výrobu pouhých 240.000 tun přiblížila se Evropa k výrobě dvou třetin všeho cukru, pro trh světový vyrákě- ného, letošní pak kampaní i tyto dvě třetiny o něco překročila. I zdá se nám, že odtuď opět poměrně rýchleji půjde v před výroba cukru mimoevropského, což dovolili bychom si stručně zdůvodniti násle-

1883—94 1893—94 1894—95 1905—96 1896—97

dovně. Ohledně řepového cukru, či jeho výroby u Evropě, ovšem že nepokládáme cifru kampaně te- tošní snad za maximálnou; nikoliv, tato výroba též půjde v před, zdá se nám ale, že pomaleji, než výroba mimoevropská. Vzrůst výroby řepového cukru v Evropě se také dosti zřejmě přihilašuje a l pro nejbližší dobu asi v následovních zemích. V Rusku, kdež letos pracuje 269 cukrovarů prat 244 v kampani loňské, dle všeho rozmach průmyslu cukrovarnického bude se bráti dále, podobně ve Francii považuje se další vzrůst za jistý, ač ne zakládáním nových cukrovarů jako spíše rozšiřosi- ním továren posavadních. Kromě toho ale někteřl noví podilníci přiblašují se k soutěži s dosavad- ními. Jest to, což pro nás nejvýznamnější, dosa. vadní odběratel cukru našěno Ttatřé, kde nadeš právě éra překotného zakládání řepních eukrovara Po řadu let až do kampaně 1898—90 pracovalyv Ilalii 4 řepní cukrovary, v letošní kampani pracuje jich 13 a v příští kampaní, jak se uďává našimi konsuláty, bude jich pracovat 30l Druhá země, kdež sice řepní cukrovarnictví jž delší dobu trvá, ale dosud takřka sna zapřenoue žilo, kdež na příště vystoupí sebevědomě na veřej- nosl, jest Španělsko: toto hradilo svoji potřebu cukru převážně ze svých kolonií, zvláště z Kubm vedlenčebož ve Španělsku namém několik třtin vých a několik řepních cukrovarů pracovalo Nyní, po ztrátě Kuby, počal se veliký sozmach c- krovarnictví řepntho i rozšiřováním dosavadníchi i zl- zováním nových továren a tak nalezáme v kamopast 1898—99 ve Španělsku 19 nípani lelsšní řepních cukrovnveciných, pro příští kampaň pa cbystá se dalších 9 nových cukrovarů. —

Mluvíce o vývoji řepního cukřovarství, nemnů žeme ovšem mlčením pominouti toto odvětví prů- myslu cukerníbo, vzmáhající se ve Spojený ce státech amerických. V kampani 1893 —9e vyrobeno tam cukru ze řepy 20.000 t., v kampani 1897—98 již 40.000 t., načež loni suchem v Kal- fornii klesla výroba na 32.000 t., až v letošní kam- paní dostoupla množství 100.000 t. V příští pak kampani čekají ve Spojených státech výrobu dvej- násobnou, 200.000 t., tak že by již tento vzrůst vý- roby řepového enkru v Americe sám postačil kn kompensaci vzrůstu výroby v Italii a ve Španělsku Zvláště ale nadějeme se na příště zrychlenéh vzrůstu výroby třtinového cukru. Zde máme na mysli především Kubu a dále Javu. Ohiledně Kuby mínění se velmi různí, někteří mají za to, že mine řada let, než opět Kuba octne se u výrobě své tam, kde byla před občanskou válkou, jiní tvrdí co nejrozhodněji, kterak ve dvou, nejvýše ve třech letech Kuba opět stane u výroby 1,000.000 cukru a na základé tomto na př. kalkulují úhradu eukerní spotřeby ve Spojených státech ame- rických následovně tun

Cukr třtínový v Louisianě . . . . . . 300.000 » řepový ve Státech . . . . . . . 200.000 » havajský . . . . . . . . . . 250.000 » z Porto Riko . . . . . . . . . 60.00 » Kuby . . . . . . . . . . . .1.000..000 250.00 » z Filipin . . » z kolonií anglických v Americe . . 300.000 . . . . 2,360.000 Jelikož dnes spotřeba Unie obnáší 2,000.000 ta cukru, bere se zde do pottu také již jakýsi vzrůst spotřeby za těch několik málo let. Památno při sestavení tomto jest, že předně není v něm ani centu cukru z Evropy, ale také ani centu cukru z Javyl Dnes ještě Amaričané Javou operují proti Evropě a naopak, napříště ale mají za to, že nebude jim potřebí ni té ani oněl Jest v tom všem hodný kus pravé americké hudby budoucnosti, ale přes to přese vše spolu je v tom obsaženo »memento« na alresu eukrovarství evrop- ského, aby zavčas ohlížele se po vzrůstu cukernl spotřeby doma a nehnalo se překotně vpřed.

Jak svrchu řečeno, o Kubě a jejím vývoji v blízké době rozcházejí se mínění, ale Java sedmi- mílovými kroky bere se u vývoji svého cukrovarství vpřed. V dopise jednom z Javy mluví se o výsledku letošní kampaně tamější přímo nadšeně. Veliký počel cukrovarů honosí se výrobou cukru 110 q z ha, ně- které měly i výrobu 130 q cukru z ha, ba jedna lo- várna udává svůj výtěžek na 148 q cukru z hal Kde zůstává tu na př výroba naše v Čechách 36 q z ha a i v Německu 41 q z ha?!! Za těch po- měrů továrny javanské při dnešních cenách cuker- ních velmi mnoho vydělávaj i rozšiřují proto značně pěstování třtiny rok od rolu. Kromě toho nová za- řízení strojní se zavádějí stále a konečně píše se o slavbě několika nových cukrovarů, takže tímto tempem by Java, jež vytobila v kampani 1893/9 pouze 440.000 tun, v lefošní kampani pak již 700.00 tun — v době nedlouhé dosáhla výroby 1,000.000 tun cukru. Podobně na ostrovech havalský ch v Egyptě i jinde ještě hotují se k dalšímu rok- machu výroby cukerní a z těchto všech důvadů zd se nám, 20 by nadále třtina poměrně rychleji bral se v před, než eukrovka.