2
masthead
V Praze, ve středu dne 3. ledna 1900.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. ltst
předslácli. se
v Praze v adminiskrn
a mee
a . : . : s k -
a me rojí donáško
Praha
6
article
r iota .:
ve dlialkáal
ra ně sle
roštou
t ti ksiir
8
article
Národní Listy
Národní Listy
politický, svobodomyslný denník
založený a pevně zorganisovaný JUDrem
Juliem Grégrem, hájiti budou
i ve svém XXXX. ročníku vytrvale a
na všechny strany nezávisle jen a je-
dině prospěch českého národa.
Budou bojovati za jeho program
státoprávní, za jeho snahy a potřeby
osvětové i hospodářské.
Vydavatelstvo i redakce učinily
nová opatření, aby Nár. Listy tomuto
úkolu v míře úplné dostály.
Po zrušení novinového kolku pro-
dávaji se Národní Listy v Praze i na
na venkově
za cenu sníženou
Grégr
Praha
národní List
10
article
v drobném prodeji
v Praze ranní číslo
místo . . . . . . 5 kr. jen 4 kr. = Sh
odpolední místo. . . 2 kr. jen 1 kr. = 2h
na venkově ranní číslo
místo . . . . . 6 kr. jen 5 kr. = 10h
odpolední místo . . 2 kr. jen 1 1/2 kr. = 3h
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední
předplácí se
v Praze v administraci:
na měsíc
zl. 1.— = 2 K
na čtvrt leta . . . . zl. 3.—= 6k
a dvojí doná skou,
na měsíc
zl. 1.25 = 2 K 50h
na čtvrt leta . . . . zl. 3.75 = 7 K 50
Ve filiálkách pražských
na mněsíe
1. 1.15 = 2 K 30
Jednotlivá čísla ranní prodávají se za 4 kr. = sh
odpolední „ „ „ 1 kr. = 2
Ve filiálkách venkovskýck:
s jednou zásilkou: s dvojí zásilkou:
na měsíc zl. 1.60= 3 K 20h zl. 190 = 3 K 80
na čtvrt
leta zl. 4.80=9K 60h zl. 5.70= 11 K 40
dednotlivá čísla rann prodávají nezn Dkr. = 10h
„ odpolední „ „ 1 1/2 kr. = 3
Na venek poštou:
v Rakousko- Uhersku:
na měsíc . . . . . zl. 1.60 = 3 K 20h
na čtvrt leta . . . zl. 4.80 = 9 K 60
a dvojí zásilkour
na měsíc
. . . zl. 1.90 = 3 K 80
na čtvrt leta
zl. 5.70 = 11 K 40h
Dále předplácí se čtvrtletně s jednou
zásilkou:
do Německa a Srbska
zl. 6.— = 12K
do Ameriky, Francie,
Švýcarska, Italie,
Belgie, Turecka, An-
glie, na Černou Ho-
—u do Bulharska,
Rumunska a do Ru-
ska
jakož i do zemí nále-
žejících světovému
zl. 10.50 = 21K
spolku pošt. odd.
Vydavatelstvo a redakce Nár. List
Praha
RakouskoUhersko
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Italia
Belgie
Turecko
an
Černá
Bulharsko
Rumunsko
11
article
zl. 6.90 = 13 K 80h
12
article
Dvoje zajímavé vyznamenání.
Dvoje zajímavé vyznamenání.
Vedle novoročních projevů císaře ně
meckého Viléma o válečném námořnictvu
německém, v organisaci jehož chce provésti
totéž, co učinil jeho děd pro organisaci po-
zemních branných sil německých a provolání
k armádě německé vůbec, jež končí těmito
pozoruhodnými slovy: »Byť potom po vůli
prozřetelnosti zaburácely nad vlastí nové
Vilém
14
article
bouře a synům její opětně vtiskly mečdo
rukou: o moji udatnou armádu se rozrazí,
ona bude a zůstane, čím byla a jest, skálou.
na níž spočívá moc a velikost Německa
tomu dopomáhej bůh!« — zvláštní pozor-
nost vzbuzují neobyčejná vyznamenání, jichž
právě se dostalo bývalému velevyslanci ně-
meckému v Londýně knížeti Hatzfeldovi a
velévyslanci německému ve Vídni hraběti
Eulenburgovi, Hatzfeld byl povýšen za vé-
vodu, Eulenburg za knížete, oba za okolností
povšimnutí hodných
Hatzfeld jest nyní vrchním presidentem
ve Slezsku, ale v poslední době mnoho s
mluvilo o tajné úmluvě mezi Německem
Anglií ohledně jihoafrických držav portugal-
ských uzavřené v době, kdy byl velevyslan-
cem v Londýně, a s poloúřadní strany něme-
cké bylo doznáno v rozpravě časopisecké,
že taková smlouva existuje, že má na mysli
případ, kdyby Portugálsko octlo se v po-
měrech, v nichž by (z důvodů finančních)
držav svých v jižní Africe se chtělo vzdáti,
a že zároveň v úmluvě oné vyznačeny byly
hranice podílu, jejž od Portugalska koupí
Německo, a podílu, jejž získá Anglie. Oka-
mžik tento rychle se přiblížil válkou Anglie
s jihoafrickými republikami a pravděpodob-
ným vysazením vojska anglického v africkém
přístavu portugalském Delagoi, aby odtud
vpadlo do boku Burům
bůh
Hatzfeld
Eulenburg
Německo
Londýn
Vídeň
Slezsko
Anglie
jižní Afrika
Portugalsko
jihoafrický republika
15
article
Vyznamenání Hatzfeldovo uvádí se ve
spojení se zásluhami, jež si o zjednání této
úmluvy s Anglií získal a tvoří tudíž spolu
další potvrzení její existence a neméněi
okázalé odmítnutí výtek, jež se děly proui
této tajné úmluvě onou částí veřejného mí-
nění německého, kteráž rozhodně se staví
na stranu Burův. Takto tedy souvisí vyzna-
menání Hatzfeldovo s nejpalčivější na ten
čas otázkou mezinárodní, poskytujíc zároveň
pohled do dalšího zauzlení jejího. Doznaná
existence smlouvy oné dokazuje ale dále,
že při uzavírání její předpokládalo se pro-
puknutí nynější války v jižní Africe a jest
spolu části diplomatické ouvertury k ní.-
Vyznamenání druhé, povýšení velevy-
slance německého ve Vídni hr. Eulenburga
do stavu knížecího, jest ovšem mnohem bližší
nám, než vyznamenání prvé. Kdyby někdo
snad o tom chtěl pochybovati, toho již dnes
poučily vídeňské časopisy o jiném. Ponechá-
váme výklad jejich beze změny.
Dle »N. W. Tagblattu« nutno pokládati
vyznamenání knížete Eulenburga za poctu
zvláštního osobního i politického dosahu.
Hatzfeldův
Burův
N W
Anglie
jižní Afrika
Vídeň
16
article
Velikost a vzácnost tohoto vyznamenání sou-
hlasí prý se zásluhami zcela kromobyčej-
nými; jest to bezmála největší povýšení, ja-
kéž panovník uděluje, a proto pokládá s
za výron neobmezené jeho milosti, a právě
proto vyžaduje toho, aby bylo také krom-
obyčejně oceněno. A zejmena ve Vídni, po-
kračuje náš komentátor, kdež kníže Eulen-
burg za léta své činnosti si zjednal osobní po-
stavení, jež přesahuje i závažnost jeho diplo-
matického úřadu, a kdež požívá nejbohatší
náplň přízně a vážnosti — uvítají jeho poctu
s upřimným zadostučiněním. Filip kníže
Eulenburg pokládá se za nositele císařské
politiky, jemuž se dostalo přednosti (před
jinými), za muže, kterýž požívá plné důvěry
císaře (roz. německého), on pokládá se však
též za přesvědčeného a nadšeného nositele
oné, nyní již tradiční německé politiky říšské,
jež kotví na silném základu trojspolku av
užším smyslu na spolku rakousko-německém.
Důvěrnost tohoto spolku, jenž tvoří takřka
první a základní předpoklad zahraniční poli-
tiky Německa a Rakouska, propůjčuje místu
vídeňského velevyslance specifickou důleži-
tost. Držitel tohoto úřadu jest stálým věrným
prostředníkem a pěstitelem těsného a pev-
ného svazku, jenž objímá oba státy, a jedině
diplomat, v němž se zosobňuje jaksi »císař-
ská (německá. R.)« a trojspolková politika
jest zde na pravém místě. Je-li tedy ne-
zbytno viděti v tomto vyznamenání, kteréz
kdysi císař Vilém I. udělil velikému kaneléři
Bismarkovi, přesvědčující důkaz důvěrya
Filip
Eulenburg
Vídeň
Německo
Rakousko
Bismark
17
article
vděčnosti, lze v tom shledati zároveň opětné
důrazné vytčení onoho politického směru.
v němž kniže Eulenburg působil vždy s bo-
hatými výsledky, ač jest po tolika důkazech
jeho stále působící síly sotva ještě zapotřebí
kromobyčejného vytčení jeho trvání.
První kníže Eulenburg zdomácněl na
půdě vídeňské . . . Německé velevyslanectví
jest sice exterritoriální, ale není cizím vídeň-
ské, není rakouské půdě cizím; jest mu tak
příbuzné, tak sousedsky- spojenecky blízké, jak
to odpovídá srdečným stykům panovníkův.
Utvoření aneb aspoň upevnění tohoto po-
měru jest zásluhou knížete Eulenburgaa
proto vyznamenání jeho v širokých kruzích
vídeňských . . . bude uvítáno radostně, ja
kožto odměna kromobyčejných zásluh, jakožto
uznání a vyznamenání význačné politické
osobnosti a politického a diplomatickéh
směru, jejž s úspěchem a štěstím zastu-
puje. —
Opakujeme, tuto nadšenou hymnu na-
psal — vídeňský list a nechceme se
domnívati, že výklad tento není jeho výkla
dem redakčním.
Jako by byli tušili v Berlíně, že vyskyt-
nou se ve Vídni lidé, jejichž vnitro a upřím-
nost tak nezastřeně propukne, přispíšilisi
s výkladem jiným, jenž otištěn ve zdejším
německém časopise a jenž co do upřímnosti
může býti nazván přímým opakem výkladu
vídeňského.
Eulenburg
Berlín
Vídeň
18
article
Dle výkladu berlínského dostalo se kní-
žeti Eulenburgovi tohoto okázalého vyzna-
menání za zásluhy — o vnitřní politiku
v Německu!! Zásluhy ty prý se týkají
zvláště otázky průplavní a otázky válečného
námořnictva! A takovou vzácnou sílu pro
vnitřní politiku Německa nechává Německo
za hranicemi — ve Vídni! Není-li to po-
divno?
Za to čteme ve zmíněném berlínském
do Prahy zaslaném výkladu zajímavé po-
známky o rakouských velevyslancích v Ber-
líně a v Petrohradě, ti totiž »stejným způso-
bem by prý si mohli získati zásluhy o roz
motání obtižných poměrů ve své vlasti.«
Tak se nám sdělují z Berlína novinky
přímo nevídané; velevyslanci ustanovení pro
politiku zahraničnou změnili si obory sv
s ministry vnitra a kníže Eulenburg stará se
ve Vídni o vnitřní politiku německou, a náš
velevyslanec Szögény v Berlíně a baron
Aehrenthal v Petrohradě o vnitřní politiku
rakouskou!
Ovšem jest známa, ještě jiná verseo
působnosti knížete Eulehbarga ve Vídni; po-
jednal o ní obšírně nedávno v anglickém
měsíčníku »Ninet. Century« hrabě Lützow
ve spojení s činností ministra zahraničných
záležitostí hraběte Goluchowského a dr
Edvard Grégr v delegacích.
Oba tyto názory jsou ještě ve svěží pa-
měti čtenářstva a nemusíme je tudíž zvláště
ještě opakovati.
Přispěje kromobyčejné vyznamenání kní-
žete Eulenburga ku náležitému porozuměn
oněch snah, jež se přičiňují o sesílení po-
sice zdejší německé politiky hesly o vedení
německo-českém a domněle stejných hospo-
dářských zájmech ?
Lützow
Goluchowský
Grégr
Německo
Vídeň
Praha
Petrohrad
Berlín
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. ledna
V časopisectvu zavládl na okamžik klic
zbraní. V úvahách rozbírají se starší událost
a soudí se z různých domyslů o budoucnosti.
Nového v úvahách těch není celkem mnoho.
Vídeňský zpravodaj petrohradského »Kraje
mluví o tom, jaký dojem způsobila česká
obstrukce. »Je mně vědomo z bezpečného
pramene« — praví — »že císař, byv náležitě
informován, nestýská si na pravici, ba ani na
Čechy. Ovšem jest mu nemilé, což jest přiro-
zeno, že situace je stále napjatá a zmatená,
lituje faktu, že se nepodařilo parlamentní cestou
vyříditi státní potřeby, ale chápe i trudný úkol
a choulostivé postavení pravice a Čechův. Tito
prováděli tichou obstrukci, vyhýbali se hluku,
Čechův
Praha
Čechy
20
article
ba i tomu hlasování dle jmen, jež za doby ně-
mecké obstrukce působilo tak dráždivě na nerv
a při tom se ukázalo, že možno dojíti ceíle také
za pomoci obstrukce, nemající rázu brutálného.
V témže dopise dočítáme se zajímavé zprávičky.
že Němci z levice nalehali na hr. Clara, aby
se nelekal § 14. a přes to, že se zařekl ho
užívati, provedl tímto způsobem státní nezbyt-
nosti a tím se udržel ve křesle na prospěch
německé levice. Hrabě Clary však odolal této
siréně a odstoupil.
Krakovský »Czas« mluví v nedělním čísle
o poměru polského kola k poslední krisi a při
té příležitosti dotýká se i poměru česko- pol-
ského. »Svazek pravice může — prý —s
udržeti a míti oprávněnost k trvání jen tehdy.
bude-li obsahovati činitele rovnoprávné
bade-li se domáhati splnění společných
reálných úkolů. Vnášení citlivůstkářstv
do politiky jest jí na úkor a svádí politiku n
křivé cesty, jako když se jí zneuživá pro účely
osobní. Společnost polská přeje si toho s upřím-
ností, o níž slušní lidé nemohou pochybovati.
Ale tento svazek, mající za účel vybojování
rovných práv pro všechny národnosti, musí
v prostředcích, jichž použíje, zachovati úplnou
rovnost jednotlivých činitelů. Bylo by proti-
mluvem snažiti se o rovnost mezi spojenci,
kdyby se v samé této snaze popírala rovnost
spojenců. Stanovisko bezohledné může za-
bezpečiti úspěch jen na okamžik.
Němec
Claro
21
article
Trvalého ovoce možno dojíti za nynějších
poměrů jen cestou kompromissu. Chtějí-li Č -
chové zachovati svazek pravice ne jen f or-
málně, nesmějí zapomínati na tuto základní
podminku každé politiky.« Vidno, že kolo pol-
ské pokládá za správnou jen tu cestu, na které
se dají sloučiti zájmy státní se zájmy národní-
mi, »Czas« končí poznámkou, že všeliká
jednostrannost musí naraziti na odpor
kola polského.
S vývody »Czasu« bylo by možno sou-
hlasiti, kdyby slovo »jednostrannost« nepřipou-
štělo libovolný výklad. My na př. nevidime
nijaké jednostrannosti v tom, domáháme-li se
úplné rovnoprávnosti národa českého s národem
německým, poněvadž jen tehda může nastati
potřebný pro Rakousko vnitřní klid. V této
naší snaze kryjí se zájmy národní úplně se
zájmy státními. Zde každý kompromiss na
úkor českého národa je vyloučen. Pochybujeme
však, že »Czase je téhož přesvědčení.
Rakousko
22
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 2. ledna.
Železničné spojení Evropy s Indií.
V adenském dopise »IIer. BBg.« je nav-
žen následující velkolepý projekt železničného
spojení:
Německá dráha v Malé Asii, stane se spo-
jovačkou mezi evropskými a indickýmí dráhami.
Vedeme-li z Calaisu přímku do Kalkutty, přímk
naše půjde přes Vídeň, Cařihrad, Díarbekir.
Sulejmanii, Ispahan, Kerman a Quettu. Indická
trať bude pokračováním východního expressu.
Jednoho krásného dne bude možno cestovati
z Calaisu do Kalkutty bez vystoupení z jednoho
a téhož vagonu. Bude třeba pouze položiti most
přes Bospor a maloasijskou dráhu spojiti s belud-
žistanskou. Evropská čásť této dráhy budou-
cnosti jest už hotova, projektovaná německá
dráha maloasijská je pokračováním a trať do
Sulejmanie bude přirozeným následkem nynější
koncesse. Další část dráhy, od turecko-perské
hranice do Beludžistanu, bude majetkem Ru-
ska, jež už obdrželo koncessi ku stavbě per-
ských dráh. Tento projekt evropsko-indické dráhy
bude nejracionálnější.
Z delagojského zálivu.
Po trojici nezdařených útoků anglickýeh
proti republice Burů od Kimberleye, Stormbergu
a Ladysmithu, to jest podél železničních trati
z britského území vedoucích, jichž dosah vítěz-
stvím Angličanů v Rendsburgu nijak není od-
činěn, pomýšlí se v Anglii, jak se pravdě podobá,
velmi vážně na nový útok z nejvýhodnější strany.
od Lourengo-Marquezu. Jisté vojenské přípravy
IIer
Ispahan
Kerman
Quetta
Angličan
Praha
Evropa
Indie
Kalkutto
Vídeň
Cařihrad
Díarbekir
Bospor
Stormberg
Anglie
Lourengo
Marquez
23
article
V drobnem prodeji
odpeladn. . . . . . . na sh
Ve sllalkich na verkovs
nní čol
sdpoladat. . . . . . . . 8 p
Inseraty
plali se hotově rapřed.
Třodrlaceni nzsrty pjmédpinl-
Tam nackázejí se. těk redsk
iskárna a ekpedice Národnich Liskas
Bukopisy se novraeae
24
article
dokazují přímo určitě, že se jedná o tento zá-
měr, jehož provedoní nově jmenovanému veliteli
anglických vojsk v jižní Africe, lordu Robert-
sovi, a náčelníku generálního štábu operující
armády, dřívějšímu »sirdaru« egyptskému, lordu
Kitchenerovi as bylo svěřeno.
Kombinace tato by byla pro Angličany velmi
prospěšnou: zajisté jest již samo o sobě pro-
spěšným zabrání velkolepého zálivu delagoj-
ského, na nějž Britové již tak dlouho dychtivé
svě zraky upírají a který jako bezmála nejvý-
hodnější námořní bod celého světa ve své důle-
žitosti i k zálivům Ria de Janeiro, Sydneye,
Lissabonu a snad i k cestě Bosporem přirovnán
býti může.
Kromě této všeobecné a stálé užiteč-
nosti mohla by okupace delagojského zálivu
anglickému vojsku okamžitý vpád do Transvaalu
v značné míře usnadniti; nepřátelské území je
z této strany nejpřístupnější, anglické šiky by
se mohly na planinách a rovinách lépe rozvi-
nouti a mohly by v otevřeném poli snadněji po-
stupovati než v krajinách pohrbkovitých, v nichž
se taktika vytrvalého a podobnému způsobu
válčení uvyklého vojska Burů tak skvěle dosud
osvědčila. Ovšem by se takové zabrání meziná-
rodnímu právu naprosto přičilo. Ale v podob-
ných otázkách, jak o tom ostatně přečetné svědčí
případy, Anglie nikdy dlouho a přespřilis se ne-
rozpakovala; teď pak právě převaha páně Cham-
berlainova v anglickém ministerstvu o opaku pře-
svědčiti ani ukonejšíti nemůže.
Robert
Kitchener
Angličan
Brito
jižní Afrika
Rio jít Janeiro
Bospor
Transvaal
Anglie
pán Cham
25
article
A Německo ? Ozvaly se hlasy, že německá
říše nepřipustí, by se záležitost tak hladce od
byla, jak se Anglie domýšlí a že by se Némecko
Portugalců zastalo a je proti anglické hrabí-
vosti chránilo a že by dále nedovolilo, by byla
anglická vlajka nad delagojským zálivem vztý-
čena. To je však skutečná naivnost
Německo postrádá předně veškerých pro-
středků, kterými by mohlo zabrání jmenovaného
zálivu zameziti: císař Vilém II. hodlá rozmno-
žiti německé válečné loďstvo, nedocílil toho ale
až doposud. Kromě toho otázka práva zdá se
také tentokráte říši Hohenzollerův pramálo za-
jímati, ano dle toho, co dosud o tajné smlouvě
anglo-německé do veřejnosti proniklo, zdá se
býti naopak jistým, že Německo chce z tohoto
protiprávního činu Anglie spolu kořistiti. Po-
čestná to zajisté smlouva, která dvěma mocným
státům osady třetí země bez opovězení války a
beze vší záminky, jedině proto, že je slabšía
skoro bezbranná, chce uštědřiti. Upřímně řečeno,
není již i útok Angličanů na malé burské re-
publiky zrovna velkodušností a jaká podívaná byla
by teprve na Anglii, a Německo o poslední
trosky zámořského panství portugalského se dě-
lici! Řekne se arciť: »Národ v úpadku není
schopen života!« a není snad s to vyvolati pro
sebe ono nadšení jako pro Bury, kteří si tak
neohroženě vedou! Nemožno ale zapomenouti,
že i Portugalsko má své velkolepé dějiny, že
Portugalec
Vilém
Angličan
Německo
Anglie
Bura
Portugalsko
26
article
Portugalci jsou latinské krve a že by pád Portu-
galska znamenal ránu, zasazenou celému latin-
skému kmenu, ránu tím krutší, že by zasazena
byla akcí germánsko-anglosaskou. K tajené do-
posud anglo-německé smlouvě (?) se oznamuje,
že by Anglie veškeré portugalské osady, které
se na severu od řeky Zambesi rozprostírají,
Německu postoupila a rovněž postoupila by jemu
portugalské území, jež dnes rozprostírá se na
sever od německé državy na západním pobřeží
jihoafrickém.
Portugalec
Zambesi
Anglie
Německo
27
article
Delegace.
z Vídně, 2. ledna. (C. -B.)
Námořní výbor uherské delegaee
jednal dnes o námořním rozpočtu.
Zpravodaj hr. Teleky odůvodňoval zvýšen
mimořádného rozpočtu zvýšením platů důstojnických
a poddůstojnických a rozmnožením stavu důstojníků
a poddůstojníků a poukazoval na nutnost, aby zasta-
ralé lodi byly vyměněny moderními. Rakousko ne-
může zůstati v té věci za jinými státy. Splátky po-
volené loni a poznovu žádané mají za účel sesíliti
pobřežní obranu. Mimořádný rozpočet zvyšuje se
stavbou dříve již povolených lodí a jejich vyzbroje-
ním. Další přičina spočívá v různém ažiu zlata. Cel
zvýšení činí 2,675.640 K. Zpravodaj konstatoval
ochotu námořní správy k uherskému průmyslua
skončil uznáním statečnosti námořnictva, projevív
sympatie námořním důstojníkům za jejich horlivost
a vynikající činnost.
Telek
Vídeň
Rakousko
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
S umělcem podtatranským
Črta ze Zakopaného. Napsal Frant. V on d rá ček
Přišel jsem s básníkem St. Przybyszewskim
do »Dworzca Tatrzánskiho,« na koncert houslisty
Opienskiho a operního pěvce Górskiho. D
koncertu ještě záhy, usedli jsme v hotelu. Proti
nám u stolku ve společnosti mladý góral.
Serdak jeho pestří se vyšíváním, portky ukazují
na víc, než obyčejného górala. Przybyszewski
přikloniv se ke mně, šeptá
»Neznáte onoho pána v góralském stroji?
»Neznám !«
»Toť Wojtek Brzega, sochař a řezbář, ro-
dák Zakopanský. Chcete-li seznámím vás. «
Představil mne, přisedli jsme. Ze sivých
očí umělce zářila taká milá prostoduchost s pro-
nikavou inteligencí.
»Kde jsi byl až dosud? Vidím tě dnes
ponejprv v Zakopaném !« přimhouřiv oči plá se
Przybyszewski.
»Včera jsem přijel z Pařiže, trochu se na-
dýchat horského vzduchu« rychle odpovídá
Brzega.
»Ano, milý pane,« ke mně pokračuje,
»srostli jsme tak s našimi horami, tak duše naše
k Tatrám přípoutána, že nikde dlouho nevydrží.
Vracím se vždy do Zakopaného, abych znova
ožil na těle i na duchu.e
Mluvil zaníceně, tvář se mu za řeči ner
vově chvěla, v očich jako by se zamžilo. P
chvili měl se k odchodu. Omlouvá se únavou
František
Górski
Przybyszewský
Wojtek Brzego
Zakopané
St . Przybyszewskim
Dworzca Tatrzánski
mladý góral
29
article
po cestě. Na vřelé pozvání musil jsem slíbiti,
že ho navštívím.
»W Košcielskiej w numerze 92. mieszkame
udával svoji adresn.
»Do widzenia!« a lehounkým krokem od-
cházel ze sálu, kryje hlavu černým plstěným
širákem góralským, na němž bělala se šňůra
»kostek«, malých ulit mořských.
»Ten člověk je pravý drahokam, pravé
zlato«, vysvětluje Przybyszewski! »Teprv ho
poznáte. Má zvyk, jak přijede do Zakopaného
svléknout měšťáka a navléknout na sebe górala.
Městský oděv všude ho tlačí!«
Druhého dne před desátou šel jsem dlouhou
ulicí Košcielskou. Umělec bydli v prostém domku
své matky téměř na konci ulice.
Přijal mne velmi vřele. Byl v práci. N
podstavci modeloval právě górala. Teprv na-
lepoval. Ale již na tom podkladě bylo patrno
věrné zachycení junáka, opřeného o nerozlučnou
»czupagu.«
»To robím do haličského oddělení na vý-
stavě v Paříži. Chci něco typicky našeho, proto
jsem vybral górala, nejzachovalejší polský typ«,
vysvětluje umělec, odstaviv začatou práci.
»Vaší umělci, milý pane, mají jméno v
světě«, praví skromný Brzega. »Vím, jak soudí
o nich v Paříži. Znám Muchu i Váchu. A což
Marold?1 Věčná ho škoda!«
Tím počata rozmluva o uměleckých záleži-
tostech.
Brzega má svůj ustálený bod nazírací na
úkoly a povahu umění. Vidí v umění prostředek
vyjádřiti nejen osobní, ale národní individuality,
v umění anaží se vystihnouti, co zove se duši
Przybyszewský
Mucha
Vácha
Marold
Zakopané
Paříž
W Košcielskiej
30
article
lidu, duší národa. Dokumentuje, jak vyvinutý
má lid podtatranský smysl pro krásno na při-
kladech z národního ozdobnictví. Za vysvětlo
vání zanítila se pobledlá tvář, oko sálalo vnitř
ním ohněm.
»Pozoroval jste rozdíl mezi lidem z nížin
a naším horským? Tam v nížinách je tak po
nížený dlouhou porobou, náš je sebevědomý
přímý. Náš góral vždy svobodněji dýchal než
üi ostatní !e
Přisvědčuji ze zkušenosti. Již na pozdravu
chlopa z kraje a górala patrný je rozdil v po-
vaze obou. Onen smeká před pánem hluboko
téměř zemi se dotýkaje. Góral sebevědomě
zdraví pána, třeba hraběte
31
article
»Dzieň dobry, pane hrabio !« a důvěrně
i ruku podává. Kdyby mu kdos ruky podat
odepřel, je uražen:
»Což jestem zlodziej, že mi on rekí nie-
poda ? —«
Brzega zná svůj lid se všech stran. Jako
umělec zvláště všímá si uměleckých jeho schop-
ností. Sám je jich nejlepším dokladem.
Nabyv prvého vzdělání v normální škole
v Zakopaném, vstoupil do státní průmyslové
školy tamější, kde učitelé jeho v oddělení řez
bářském brzy postřehli nevšední jeho ťalent.
Ornamentální práce vlastní invěnce, opírající se
hlavně o motivy národní, ukázaly nepopíratelný
jeho umělecký smysl. Brzegovi však nestačila
již domácí škola. Vydal se do Krakova a tam
pilně pracoval nejen na vzdělání svém odborném,
ale též na povšechném. Při výstavě prací žáko
dobyl prvé ceny.
Z té doby pochází od něho krásný ba-
relief Madonny ve vsi Szezurowéj a deska pa-
mátníku pro Adama Asnyka. Touha po vyšším
vzdělání uměleckém vedla jej do Mnichova,
kde náležel mezi nejlepší žáky prof. Knirra.
Tu také počal se pokoušetí v malířství.
Dzieň
Madonna
Asnyk
profesor
Knirra
Zakopané
Krakov
Szezurowéj
Mnichov
32
article
Konečně vybral se do Paříže, kde
v »Ecole des beaux arta« pracoval u pro-
fessora Toma.
Jednou z nejvýznačnějších prací Brze-
govou jest poprsí populárního przewodnika
houslisty zakopanského »Sabaly«. Hlava cha-
rakterická. Poprsí vyznamenáno cenou.
Po milém rozhovoru doprovází mne umělec
k domovu. Cestou vypráví o dovednosti tru-
hlářů v Zakopaném.
»Můžeme se hned přesvědčiti. Tady bydl
Józek Giewont, jeden z nejlepších našich. Právě
pracuje na nábytku pro villu Pawlikowskiho.
Zastavíme se u něho !«
Vstoupili jsme do těsné dílny, kde pra-
coval mladý góral na stolku zakopanském.
Náčrty pro ozdoby komponoval sám Brzegu.
Bohatost a soulad ozdob překvapuje.
Odpoledne zašli jsme do villy Pawli
kowskich na Kozinec, kde »z každého koutku
patří na příchozího čisté naše góralské umění,«
jak mne vlídný průvodce ujišťoval.
Cesta přes »Židovský Gierlach«, jak po-
směšně góralé malý vrch Kozinec nazývají
rychle za hovoru ubihala.
»Odtud, z toho prostého lidu, čekám obrodu
pro národ náš,« horoval umělec. »Tu ještě ne-
vyžílá půda, z níž vzroste nám jednou hojná
žeň. Jen vzdělávat tu půdu, naučiti lid práci,
vedoucí k materiálnímu blahobytu. Věřím pevně.
Toma
Józek Giewont
Paříž
Zakopané
Pawt
Kozinec
33
article
že z toho našeho lidu povstane slechta ducha
a šlechta práce, jež splní všecky naše národn.
ideály. Tou vírou žiji, v té pracuji. A až po
svých toulkách na dobro usadím se tu pod
lysým Giewontem, v tom směru pracovati chci
mezi lidem naším !«
Došli jsme k ville. Na mohutných z bal-
vanů obloucích vystavena dřevěná villa v pře-
krásném stylu zakopanském. Tu vytvořil Wit-
kiewicz, malír a stavitel, pravé mistrovské dílo.
A uvnitř vše umělecky vyzdobeno, samé řezby,
nábytek slohový, každá ozdůbka dle lidových
motivů zakopanských a vše přizpůsobeno ladně
účelům moderní domácnosti. V nepřítomnosti
majítelů prováděl mne po ville přívětivý domácí
učitel se svěřencem svým Michalem Pawlikow-
skim. Ve ville všude stopy práce Brzegovy,
ornamenty na stěnách, ozdoby a řezby na ná-
bytku. V salonku překrásné poprsí górala
Sieezky, modelované Brzegou. Vyšli jsme na
olevřenou verandu v prvém poschodí, na
»przylap«. Skvostná odtud vyhlídka! Před námi-
v barvách fialových hrají štíty Koseielce, Ko-
szysté, Kozich wierzchow, Giewonta i Šwinice,
na levo v růžovém světle pne k nebesům svoje
témě Hawraú i Muraň, na pravo v dáli ztrácí
se štít Osobité. Hory skvějí se právě v nej-
krásnějším hávu.
Brzega pozoruje mé vzrušení, drže mne
v pasu: »Není-li pravda, jeden z nejkrásnějších
koutů světa?!«
Vraceli jsme se do Zakopaného již za.
soumraku, kdy po trhlinách horských plazily se
bílé mlhy a nad štít Giewonta majestátně vy-
plynul sttíbřitý terč měsíce . ..
Wit
Michalus Pawlikow
Zakopané