ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 68b43190-6687-11dc-a07b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 79, person 49, org 6
1 masthead
Řočník XXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 3. ledna 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 2.
4 article
Na rauní a odpol. ltst předslácli. se v Praze v adminiskrn a mee a . : . : s k - a me rojí donáško
Praha
6 article
r iota .: ve dlialkáal ra ně sle roštou t ti ksiir
8 article Národní Listy
Národní Listy politický, svobodomyslný denník založený a pevně zorganisovaný JUDrem Juliem Grégrem, hájiti budou i ve svém XXXX. ročníku vytrvale a na všechny strany nezávisle jen a je- dině prospěch českého národa. Budou bojovati za jeho program státoprávní, za jeho snahy a potřeby osvětové i hospodářské. Vydavatelstvo i redakce učinily nová opatření, aby Nár. Listy tomuto úkolu v míře úplné dostály. Po zrušení novinového kolku pro- dávaji se Národní Listy v Praze i na na venkově za cenu sníženou
Grégr Praha národní List
9 article
a sice
10 article
v drobném prodeji v Praze ranní číslo místo . . . . . . 5 kr. jen 4 kr. = Sh odpolední místo. . . 2 kr. jen 1 kr. = 2h na venkově ranní číslo místo . . . . . 6 kr. jen 5 kr. = 10h odpolední místo . . 2 kr. jen 1 1/2 kr. = 3h Na „Národní Listy“ ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci: na měsíc zl. 1.— = 2 K na čtvrt leta . . . . zl. 3.—= 6k a dvojí doná skou, na měsíc zl. 1.25 = 2 K 50h na čtvrt leta . . . . zl. 3.75 = 7 K 50 Ve filiálkách pražských na mněsíe 1. 1.15 = 2 K 30 Jednotlivá čísla ranní prodávají se za 4 kr. = sh odpolední „ „ „ 1 kr. = 2 Ve filiálkách venkovskýck: s jednou zásilkou: s dvojí zásilkou: na měsíc zl. 1.60= 3 K 20h zl. 190 = 3 K 80 na čtvrt leta zl. 4.80=9K 60h zl. 5.70= 11 K 40 dednotlivá čísla rann prodávají nezn Dkr. = 10h „ odpolední „ „ 1 1/2 kr. = 3 Na venek poštou: v Rakousko- Uhersku: na měsíc . . . . . zl. 1.60 = 3 K 20h na čtvrt leta . . . zl. 4.80 = 9 K 60 a dvojí zásilkour na měsíc . . . zl. 1.90 = 3 K 80 na čtvrt leta zl. 5.70 = 11 K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: do Německa a Srbska zl. 6.— = 12K do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou Ho- —u do Bulharska, Rumunska a do Ru- ska jakož i do zemí nále- žejících světovému zl. 10.50 = 21K spolku pošt. odd. Vydavatelstvo a redakce Nár. List
Praha RakouskoUhersko Německo Srbsko Amerika Francie Švýcarsko Italia Belgie Turecko an Černá Bulharsko Rumunsko
11 article
zl. 6.90 = 13 K 80h
12 article Dvoje zajímavé vyznamenání.
Dvoje zajímavé vyznamenání. Vedle novoročních projevů císaře ně meckého Viléma o válečném námořnictvu německém, v organisaci jehož chce provésti totéž, co učinil jeho děd pro organisaci po- zemních branných sil německých a provolání k armádě německé vůbec, jež končí těmito pozoruhodnými slovy: »Byť potom po vůli prozřetelnosti zaburácely nad vlastí nové
Vilém
13 title
ARC
14 article
bouře a synům její opětně vtiskly mečdo rukou: o moji udatnou armádu se rozrazí, ona bude a zůstane, čím byla a jest, skálou. na níž spočívá moc a velikost Německa tomu dopomáhej bůh!« — zvláštní pozor- nost vzbuzují neobyčejná vyznamenání, jichž právě se dostalo bývalému velevyslanci ně- meckému v Londýně knížeti Hatzfeldovi a velévyslanci německému ve Vídni hraběti Eulenburgovi, Hatzfeld byl povýšen za vé- vodu, Eulenburg za knížete, oba za okolností povšimnutí hodných Hatzfeld jest nyní vrchním presidentem ve Slezsku, ale v poslední době mnoho s mluvilo o tajné úmluvě mezi Německem Anglií ohledně jihoafrických držav portugal- ských uzavřené v době, kdy byl velevyslan- cem v Londýně, a s poloúřadní strany něme- cké bylo doznáno v rozpravě časopisecké, že taková smlouva existuje, že má na mysli případ, kdyby Portugálsko octlo se v po- měrech, v nichž by (z důvodů finančních) držav svých v jižní Africe se chtělo vzdáti, a že zároveň v úmluvě oné vyznačeny byly hranice podílu, jejž od Portugalska koupí Německo, a podílu, jejž získá Anglie. Oka- mžik tento rychle se přiblížil válkou Anglie s jihoafrickými republikami a pravděpodob- ným vysazením vojska anglického v africkém přístavu portugalském Delagoi, aby odtud vpadlo do boku Burům
bůh Hatzfeld Eulenburg Německo Londýn Vídeň Slezsko Anglie jižní Afrika Portugalsko jihoafrický republika
15 article
Vyznamenání Hatzfeldovo uvádí se ve spojení se zásluhami, jež si o zjednání této úmluvy s Anglií získal a tvoří tudíž spolu další potvrzení její existence a neméněi okázalé odmítnutí výtek, jež se děly proui této tajné úmluvě onou částí veřejného mí- nění německého, kteráž rozhodně se staví na stranu Burův. Takto tedy souvisí vyzna- menání Hatzfeldovo s nejpalčivější na ten čas otázkou mezinárodní, poskytujíc zároveň pohled do dalšího zauzlení jejího. Doznaná existence smlouvy oné dokazuje ale dále, že při uzavírání její předpokládalo se pro- puknutí nynější války v jižní Africe a jest spolu části diplomatické ouvertury k ní.- Vyznamenání druhé, povýšení velevy- slance německého ve Vídni hr. Eulenburga do stavu knížecího, jest ovšem mnohem bližší nám, než vyznamenání prvé. Kdyby někdo snad o tom chtěl pochybovati, toho již dnes poučily vídeňské časopisy o jiném. Ponechá- váme výklad jejich beze změny. Dle »N. W. Tagblattu« nutno pokládati vyznamenání knížete Eulenburga za poctu zvláštního osobního i politického dosahu.
Hatzfeldův Burův N W Anglie jižní Afrika Vídeň
16 article
Velikost a vzácnost tohoto vyznamenání sou- hlasí prý se zásluhami zcela kromobyčej- nými; jest to bezmála největší povýšení, ja- kéž panovník uděluje, a proto pokládá s za výron neobmezené jeho milosti, a právě proto vyžaduje toho, aby bylo také krom- obyčejně oceněno. A zejmena ve Vídni, po- kračuje náš komentátor, kdež kníže Eulen- burg za léta své činnosti si zjednal osobní po- stavení, jež přesahuje i závažnost jeho diplo- matického úřadu, a kdež požívá nejbohatší náplň přízně a vážnosti — uvítají jeho poctu s upřimným zadostučiněním. Filip kníže Eulenburg pokládá se za nositele císařské politiky, jemuž se dostalo přednosti (před jinými), za muže, kterýž požívá plné důvěry císaře (roz. německého), on pokládá se však též za přesvědčeného a nadšeného nositele oné, nyní již tradiční německé politiky říšské, jež kotví na silném základu trojspolku av užším smyslu na spolku rakousko-německém. Důvěrnost tohoto spolku, jenž tvoří takřka první a základní předpoklad zahraniční poli- tiky Německa a Rakouska, propůjčuje místu vídeňského velevyslance specifickou důleži- tost. Držitel tohoto úřadu jest stálým věrným prostředníkem a pěstitelem těsného a pev- ného svazku, jenž objímá oba státy, a jedině diplomat, v němž se zosobňuje jaksi »císař- ská (německá. R.)« a trojspolková politika jest zde na pravém místě. Je-li tedy ne- zbytno viděti v tomto vyznamenání, kteréz kdysi císař Vilém I. udělil velikému kaneléři Bismarkovi, přesvědčující důkaz důvěrya
Filip Eulenburg Vídeň Německo Rakousko Bismark
17 article
vděčnosti, lze v tom shledati zároveň opětné důrazné vytčení onoho politického směru. v němž kniže Eulenburg působil vždy s bo- hatými výsledky, ač jest po tolika důkazech jeho stále působící síly sotva ještě zapotřebí kromobyčejného vytčení jeho trvání. První kníže Eulenburg zdomácněl na půdě vídeňské . . . Německé velevyslanectví jest sice exterritoriální, ale není cizím vídeň- ské, není rakouské půdě cizím; jest mu tak příbuzné, tak sousedsky- spojenecky blízké, jak to odpovídá srdečným stykům panovníkův. Utvoření aneb aspoň upevnění tohoto po- měru jest zásluhou knížete Eulenburgaa proto vyznamenání jeho v širokých kruzích vídeňských . . . bude uvítáno radostně, ja kožto odměna kromobyčejných zásluh, jakožto uznání a vyznamenání význačné politické osobnosti a politického a diplomatickéh směru, jejž s úspěchem a štěstím zastu- puje. — Opakujeme, tuto nadšenou hymnu na- psal — vídeňský list a nechceme se domnívati, že výklad tento není jeho výkla dem redakčním. Jako by byli tušili v Berlíně, že vyskyt- nou se ve Vídni lidé, jejichž vnitro a upřím- nost tak nezastřeně propukne, přispíšilisi s výkladem jiným, jenž otištěn ve zdejším německém časopise a jenž co do upřímnosti může býti nazván přímým opakem výkladu vídeňského.
Eulenburg Berlín Vídeň
18 article
Dle výkladu berlínského dostalo se kní- žeti Eulenburgovi tohoto okázalého vyzna- menání za zásluhy — o vnitřní politiku v Německu!! Zásluhy ty prý se týkají zvláště otázky průplavní a otázky válečného námořnictva! A takovou vzácnou sílu pro vnitřní politiku Německa nechává Německo za hranicemi — ve Vídni! Není-li to po- divno? Za to čteme ve zmíněném berlínském do Prahy zaslaném výkladu zajímavé po- známky o rakouských velevyslancích v Ber- líně a v Petrohradě, ti totiž »stejným způso- bem by prý si mohli získati zásluhy o roz motání obtižných poměrů ve své vlasti.« Tak se nám sdělují z Berlína novinky přímo nevídané; velevyslanci ustanovení pro politiku zahraničnou změnili si obory sv s ministry vnitra a kníže Eulenburg stará se ve Vídni o vnitřní politiku německou, a náš velevyslanec Szögény v Berlíně a baron Aehrenthal v Petrohradě o vnitřní politiku rakouskou! Ovšem jest známa, ještě jiná verseo působnosti knížete Eulehbarga ve Vídni; po- jednal o ní obšírně nedávno v anglickém měsíčníku »Ninet. Century« hrabě Lützow ve spojení s činností ministra zahraničných záležitostí hraběte Goluchowského a dr Edvard Grégr v delegacích. Oba tyto názory jsou ještě ve svěží pa- měti čtenářstva a nemusíme je tudíž zvláště ještě opakovati. Přispěje kromobyčejné vyznamenání kní- žete Eulenburga ku náležitému porozuměn oněch snah, jež se přičiňují o sesílení po- sice zdejší německé politiky hesly o vedení německo-českém a domněle stejných hospo- dářských zájmech ?
Lützow Goluchowský Grégr Německo Vídeň Praha Petrohrad Berlín
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. ledna V časopisectvu zavládl na okamžik klic zbraní. V úvahách rozbírají se starší událost a soudí se z různých domyslů o budoucnosti. Nového v úvahách těch není celkem mnoho. Vídeňský zpravodaj petrohradského »Kraje mluví o tom, jaký dojem způsobila česká obstrukce. »Je mně vědomo z bezpečného pramene« — praví — »že císař, byv náležitě informován, nestýská si na pravici, ba ani na Čechy. Ovšem jest mu nemilé, což jest přiro- zeno, že situace je stále napjatá a zmatená, lituje faktu, že se nepodařilo parlamentní cestou vyříditi státní potřeby, ale chápe i trudný úkol a choulostivé postavení pravice a Čechův. Tito prováděli tichou obstrukci, vyhýbali se hluku,
Čechův Praha Čechy
20 article
ba i tomu hlasování dle jmen, jež za doby ně- mecké obstrukce působilo tak dráždivě na nerv a při tom se ukázalo, že možno dojíti ceíle také za pomoci obstrukce, nemající rázu brutálného. V témže dopise dočítáme se zajímavé zprávičky. že Němci z levice nalehali na hr. Clara, aby se nelekal § 14. a přes to, že se zařekl ho užívati, provedl tímto způsobem státní nezbyt- nosti a tím se udržel ve křesle na prospěch německé levice. Hrabě Clary však odolal této siréně a odstoupil. Krakovský »Czas« mluví v nedělním čísle o poměru polského kola k poslední krisi a při té příležitosti dotýká se i poměru česko- pol- ského. »Svazek pravice může — prý —s udržeti a míti oprávněnost k trvání jen tehdy. bude-li obsahovati činitele rovnoprávné bade-li se domáhati splnění společných reálných úkolů. Vnášení citlivůstkářstv do politiky jest jí na úkor a svádí politiku n křivé cesty, jako když se jí zneuživá pro účely osobní. Společnost polská přeje si toho s upřím- ností, o níž slušní lidé nemohou pochybovati. Ale tento svazek, mající za účel vybojování rovných práv pro všechny národnosti, musí v prostředcích, jichž použíje, zachovati úplnou rovnost jednotlivých činitelů. Bylo by proti- mluvem snažiti se o rovnost mezi spojenci, kdyby se v samé této snaze popírala rovnost spojenců. Stanovisko bezohledné může za- bezpečiti úspěch jen na okamžik.
Němec Claro
21 article
Trvalého ovoce možno dojíti za nynějších poměrů jen cestou kompromissu. Chtějí-li Č - chové zachovati svazek pravice ne jen f or- málně, nesmějí zapomínati na tuto základní podminku každé politiky.« Vidno, že kolo pol- ské pokládá za správnou jen tu cestu, na které se dají sloučiti zájmy státní se zájmy národní- mi, »Czas« končí poznámkou, že všeliká jednostrannost musí naraziti na odpor kola polského. S vývody »Czasu« bylo by možno sou- hlasiti, kdyby slovo »jednostrannost« nepřipou- štělo libovolný výklad. My na př. nevidime nijaké jednostrannosti v tom, domáháme-li se úplné rovnoprávnosti národa českého s národem německým, poněvadž jen tehda může nastati potřebný pro Rakousko vnitřní klid. V této naší snaze kryjí se zájmy národní úplně se zájmy státními. Zde každý kompromiss na úkor českého národa je vyloučen. Pochybujeme však, že »Czase je téhož přesvědčení.
Rakousko
22 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. ledna. Železničné spojení Evropy s Indií. V adenském dopise »IIer. BBg.« je nav- žen následující velkolepý projekt železničného spojení: Německá dráha v Malé Asii, stane se spo- jovačkou mezi evropskými a indickýmí dráhami. Vedeme-li z Calaisu přímku do Kalkutty, přímk naše půjde přes Vídeň, Cařihrad, Díarbekir. Sulejmanii, Ispahan, Kerman a Quettu. Indická trať bude pokračováním východního expressu. Jednoho krásného dne bude možno cestovati z Calaisu do Kalkutty bez vystoupení z jednoho a téhož vagonu. Bude třeba pouze položiti most přes Bospor a maloasijskou dráhu spojiti s belud- žistanskou. Evropská čásť této dráhy budou- cnosti jest už hotova, projektovaná německá dráha maloasijská je pokračováním a trať do Sulejmanie bude přirozeným následkem nynější koncesse. Další část dráhy, od turecko-perské hranice do Beludžistanu, bude majetkem Ru- ska, jež už obdrželo koncessi ku stavbě per- ských dráh. Tento projekt evropsko-indické dráhy bude nejracionálnější. Z delagojského zálivu. Po trojici nezdařených útoků anglickýeh proti republice Burů od Kimberleye, Stormbergu a Ladysmithu, to jest podél železničních trati z britského území vedoucích, jichž dosah vítěz- stvím Angličanů v Rendsburgu nijak není od- činěn, pomýšlí se v Anglii, jak se pravdě podobá, velmi vážně na nový útok z nejvýhodnější strany. od Lourengo-Marquezu. Jisté vojenské přípravy
IIer Ispahan Kerman Quetta Angličan Praha Evropa Indie Kalkutto Vídeň Cařihrad Díarbekir Bospor Stormberg Anglie Lourengo Marquez
23 article
V drobnem prodeji odpeladn. . . . . . . na sh Ve sllalkich na verkovs nní čol sdpoladat. . . . . . . . 8 p Inseraty plali se hotově rapřed. Třodrlaceni nzsrty pjmédpinl- Tam nackázejí se. těk redsk iskárna a ekpedice Národnich Liskas Bukopisy se novraeae
24 article
dokazují přímo určitě, že se jedná o tento zá- měr, jehož provedoní nově jmenovanému veliteli anglických vojsk v jižní Africe, lordu Robert- sovi, a náčelníku generálního štábu operující armády, dřívějšímu »sirdaru« egyptskému, lordu Kitchenerovi as bylo svěřeno. Kombinace tato by byla pro Angličany velmi prospěšnou: zajisté jest již samo o sobě pro- spěšným zabrání velkolepého zálivu delagoj- ského, na nějž Britové již tak dlouho dychtivé svě zraky upírají a který jako bezmála nejvý- hodnější námořní bod celého světa ve své důle- žitosti i k zálivům Ria de Janeiro, Sydneye, Lissabonu a snad i k cestě Bosporem přirovnán býti může. Kromě této všeobecné a stálé užiteč- nosti mohla by okupace delagojského zálivu anglickému vojsku okamžitý vpád do Transvaalu v značné míře usnadniti; nepřátelské území je z této strany nejpřístupnější, anglické šiky by se mohly na planinách a rovinách lépe rozvi- nouti a mohly by v otevřeném poli snadněji po- stupovati než v krajinách pohrbkovitých, v nichž se taktika vytrvalého a podobnému způsobu válčení uvyklého vojska Burů tak skvěle dosud osvědčila. Ovšem by se takové zabrání meziná- rodnímu právu naprosto přičilo. Ale v podob- ných otázkách, jak o tom ostatně přečetné svědčí případy, Anglie nikdy dlouho a přespřilis se ne- rozpakovala; teď pak právě převaha páně Cham- berlainova v anglickém ministerstvu o opaku pře- svědčiti ani ukonejšíti nemůže.
Robert Kitchener Angličan Brito jižní Afrika Rio jít Janeiro Bospor Transvaal Anglie pán Cham
25 article
A Německo ? Ozvaly se hlasy, že německá říše nepřipustí, by se záležitost tak hladce od byla, jak se Anglie domýšlí a že by se Némecko Portugalců zastalo a je proti anglické hrabí- vosti chránilo a že by dále nedovolilo, by byla anglická vlajka nad delagojským zálivem vztý- čena. To je však skutečná naivnost Německo postrádá předně veškerých pro- středků, kterými by mohlo zabrání jmenovaného zálivu zameziti: císař Vilém II. hodlá rozmno- žiti německé válečné loďstvo, nedocílil toho ale až doposud. Kromě toho otázka práva zdá se také tentokráte říši Hohenzollerův pramálo za- jímati, ano dle toho, co dosud o tajné smlouvě anglo-německé do veřejnosti proniklo, zdá se býti naopak jistým, že Německo chce z tohoto protiprávního činu Anglie spolu kořistiti. Po- čestná to zajisté smlouva, která dvěma mocným státům osady třetí země bez opovězení války a beze vší záminky, jedině proto, že je slabšía skoro bezbranná, chce uštědřiti. Upřímně řečeno, není již i útok Angličanů na malé burské re- publiky zrovna velkodušností a jaká podívaná byla by teprve na Anglii, a Německo o poslední trosky zámořského panství portugalského se dě- lici! Řekne se arciť: »Národ v úpadku není schopen života!« a není snad s to vyvolati pro sebe ono nadšení jako pro Bury, kteří si tak neohroženě vedou! Nemožno ale zapomenouti, že i Portugalsko má své velkolepé dějiny, že
Portugalec Vilém Angličan Německo Anglie Bura Portugalsko
26 article
Portugalci jsou latinské krve a že by pád Portu- galska znamenal ránu, zasazenou celému latin- skému kmenu, ránu tím krutší, že by zasazena byla akcí germánsko-anglosaskou. K tajené do- posud anglo-německé smlouvě (?) se oznamuje, že by Anglie veškeré portugalské osady, které se na severu od řeky Zambesi rozprostírají, Německu postoupila a rovněž postoupila by jemu portugalské území, jež dnes rozprostírá se na sever od německé državy na západním pobřeží jihoafrickém.
Portugalec Zambesi Anglie Německo
27 article
Delegace. z Vídně, 2. ledna. (C. -B.) Námořní výbor uherské delegaee jednal dnes o námořním rozpočtu. Zpravodaj hr. Teleky odůvodňoval zvýšen mimořádného rozpočtu zvýšením platů důstojnických a poddůstojnických a rozmnožením stavu důstojníků a poddůstojníků a poukazoval na nutnost, aby zasta- ralé lodi byly vyměněny moderními. Rakousko ne- může zůstati v té věci za jinými státy. Splátky po- volené loni a poznovu žádané mají za účel sesíliti pobřežní obranu. Mimořádný rozpočet zvyšuje se stavbou dříve již povolených lodí a jejich vyzbroje- ním. Další přičina spočívá v různém ažiu zlata. Cel zvýšení činí 2,675.640 K. Zpravodaj konstatoval ochotu námořní správy k uherskému průmyslua skončil uznáním statečnosti námořnictva, projevív sympatie námořním důstojníkům za jejich horlivost a vynikající činnost.
Telek Vídeň Rakousko
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. S umělcem podtatranským Črta ze Zakopaného. Napsal Frant. V on d rá ček Přišel jsem s básníkem St. Przybyszewskim do »Dworzca Tatrzánskiho,« na koncert houslisty Opienskiho a operního pěvce Górskiho. D koncertu ještě záhy, usedli jsme v hotelu. Proti nám u stolku ve společnosti mladý góral. Serdak jeho pestří se vyšíváním, portky ukazují na víc, než obyčejného górala. Przybyszewski přikloniv se ke mně, šeptá »Neznáte onoho pána v góralském stroji? »Neznám !« »Toť Wojtek Brzega, sochař a řezbář, ro- dák Zakopanský. Chcete-li seznámím vás. « Představil mne, přisedli jsme. Ze sivých očí umělce zářila taká milá prostoduchost s pro- nikavou inteligencí. »Kde jsi byl až dosud? Vidím tě dnes ponejprv v Zakopaném !« přimhouřiv oči plá se Przybyszewski. »Včera jsem přijel z Pařiže, trochu se na- dýchat horského vzduchu« rychle odpovídá Brzega. »Ano, milý pane,« ke mně pokračuje, »srostli jsme tak s našimi horami, tak duše naše k Tatrám přípoutána, že nikde dlouho nevydrží. Vracím se vždy do Zakopaného, abych znova ožil na těle i na duchu.e Mluvil zaníceně, tvář se mu za řeči ner vově chvěla, v očich jako by se zamžilo. P chvili měl se k odchodu. Omlouvá se únavou
František Górski Przybyszewský Wojtek Brzego Zakopané St . Przybyszewskim Dworzca Tatrzánski mladý góral
29 article
po cestě. Na vřelé pozvání musil jsem slíbiti, že ho navštívím. »W Košcielskiej w numerze 92. mieszkame udával svoji adresn. »Do widzenia!« a lehounkým krokem od- cházel ze sálu, kryje hlavu černým plstěným širákem góralským, na němž bělala se šňůra »kostek«, malých ulit mořských. »Ten člověk je pravý drahokam, pravé zlato«, vysvětluje Przybyszewski! »Teprv ho poznáte. Má zvyk, jak přijede do Zakopaného svléknout měšťáka a navléknout na sebe górala. Městský oděv všude ho tlačí!« Druhého dne před desátou šel jsem dlouhou ulicí Košcielskou. Umělec bydli v prostém domku své matky téměř na konci ulice. Přijal mne velmi vřele. Byl v práci. N podstavci modeloval právě górala. Teprv na- lepoval. Ale již na tom podkladě bylo patrno věrné zachycení junáka, opřeného o nerozlučnou »czupagu.« »To robím do haličského oddělení na vý- stavě v Paříži. Chci něco typicky našeho, proto jsem vybral górala, nejzachovalejší polský typ«, vysvětluje umělec, odstaviv začatou práci. »Vaší umělci, milý pane, mají jméno v světě«, praví skromný Brzega. »Vím, jak soudí o nich v Paříži. Znám Muchu i Váchu. A což Marold?1 Věčná ho škoda!« Tím počata rozmluva o uměleckých záleži- tostech. Brzega má svůj ustálený bod nazírací na úkoly a povahu umění. Vidí v umění prostředek vyjádřiti nejen osobní, ale národní individuality, v umění anaží se vystihnouti, co zove se duši
Przybyszewský Mucha Vácha Marold Zakopané Paříž W Košcielskiej
30 article
lidu, duší národa. Dokumentuje, jak vyvinutý má lid podtatranský smysl pro krásno na při- kladech z národního ozdobnictví. Za vysvětlo vání zanítila se pobledlá tvář, oko sálalo vnitř ním ohněm. »Pozoroval jste rozdíl mezi lidem z nížin a naším horským? Tam v nížinách je tak po nížený dlouhou porobou, náš je sebevědomý přímý. Náš góral vždy svobodněji dýchal než üi ostatní !e Přisvědčuji ze zkušenosti. Již na pozdravu chlopa z kraje a górala patrný je rozdil v po- vaze obou. Onen smeká před pánem hluboko téměř zemi se dotýkaje. Góral sebevědomě zdraví pána, třeba hraběte
31 article
»Dzieň dobry, pane hrabio !« a důvěrně i ruku podává. Kdyby mu kdos ruky podat odepřel, je uražen: »Což jestem zlodziej, že mi on rekí nie- poda ? —« Brzega zná svůj lid se všech stran. Jako umělec zvláště všímá si uměleckých jeho schop- ností. Sám je jich nejlepším dokladem. Nabyv prvého vzdělání v normální škole v Zakopaném, vstoupil do státní průmyslové školy tamější, kde učitelé jeho v oddělení řez bářském brzy postřehli nevšední jeho ťalent. Ornamentální práce vlastní invěnce, opírající se hlavně o motivy národní, ukázaly nepopíratelný jeho umělecký smysl. Brzegovi však nestačila již domácí škola. Vydal se do Krakova a tam pilně pracoval nejen na vzdělání svém odborném, ale též na povšechném. Při výstavě prací žáko dobyl prvé ceny. Z té doby pochází od něho krásný ba- relief Madonny ve vsi Szezurowéj a deska pa- mátníku pro Adama Asnyka. Touha po vyšším vzdělání uměleckém vedla jej do Mnichova, kde náležel mezi nejlepší žáky prof. Knirra. Tu také počal se pokoušetí v malířství.
Dzieň Madonna Asnyk profesor Knirra Zakopané Krakov Szezurowéj Mnichov
32 article
Konečně vybral se do Paříže, kde v »Ecole des beaux arta« pracoval u pro- fessora Toma. Jednou z nejvýznačnějších prací Brze- govou jest poprsí populárního przewodnika houslisty zakopanského »Sabaly«. Hlava cha- rakterická. Poprsí vyznamenáno cenou. Po milém rozhovoru doprovází mne umělec k domovu. Cestou vypráví o dovednosti tru- hlářů v Zakopaném. »Můžeme se hned přesvědčiti. Tady bydl Józek Giewont, jeden z nejlepších našich. Právě pracuje na nábytku pro villu Pawlikowskiho. Zastavíme se u něho !« Vstoupili jsme do těsné dílny, kde pra- coval mladý góral na stolku zakopanském. Náčrty pro ozdoby komponoval sám Brzegu. Bohatost a soulad ozdob překvapuje. Odpoledne zašli jsme do villy Pawli kowskich na Kozinec, kde »z každého koutku patří na příchozího čisté naše góralské umění,« jak mne vlídný průvodce ujišťoval. Cesta přes »Židovský Gierlach«, jak po- směšně góralé malý vrch Kozinec nazývají rychle za hovoru ubihala. »Odtud, z toho prostého lidu, čekám obrodu pro národ náš,« horoval umělec. »Tu ještě ne- vyžílá půda, z níž vzroste nám jednou hojná žeň. Jen vzdělávat tu půdu, naučiti lid práci, vedoucí k materiálnímu blahobytu. Věřím pevně.
Toma Józek Giewont Paříž Zakopané Pawt Kozinec
33 article
že z toho našeho lidu povstane slechta ducha a šlechta práce, jež splní všecky naše národn. ideály. Tou vírou žiji, v té pracuji. A až po svých toulkách na dobro usadím se tu pod lysým Giewontem, v tom směru pracovati chci mezi lidem naším !« Došli jsme k ville. Na mohutných z bal- vanů obloucích vystavena dřevěná villa v pře- krásném stylu zakopanském. Tu vytvořil Wit- kiewicz, malír a stavitel, pravé mistrovské dílo. A uvnitř vše umělecky vyzdobeno, samé řezby, nábytek slohový, každá ozdůbka dle lidových motivů zakopanských a vše přizpůsobeno ladně účelům moderní domácnosti. V nepřítomnosti majítelů prováděl mne po ville přívětivý domácí učitel se svěřencem svým Michalem Pawlikow- skim. Ve ville všude stopy práce Brzegovy, ornamenty na stěnách, ozdoby a řezby na ná- bytku. V salonku překrásné poprsí górala Sieezky, modelované Brzegou. Vyšli jsme na olevřenou verandu v prvém poschodí, na »przylap«. Skvostná odtud vyhlídka! Před námi- v barvách fialových hrají štíty Koseielce, Ko- szysté, Kozich wierzchow, Giewonta i Šwinice, na levo v růžovém světle pne k nebesům svoje témě Hawraú i Muraň, na pravo v dáli ztrácí se štít Osobité. Hory skvějí se právě v nej- krásnějším hávu. Brzega pozoruje mé vzrušení, drže mne v pasu: »Není-li pravda, jeden z nejkrásnějších koutů světa?!« Vraceli jsme se do Zakopaného již za. soumraku, kdy po trhlinách horských plazily se bílé mlhy a nad štít Giewonta majestátně vy- plynul sttíbřitý terč měsíce . ..
Wit Michalus Pawlikow Zakopané