Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

20. ledna 1909.

4

Číslo 20.

5 article

dne 24. t. m. o 2. hod. odpol. mimořádnou valnou hromadu. Obě tyto schůze se konají »U Jakoubka ze Stříbrae. Z Vídně, 19 ledna. (K. k.) Správce ministerstv veřejných prací předložil sněmovně k ústavnímu pro jednání předlobu o volbě dělnických vý borů a ustanovení zřízenců pro důlní hezpečnostn službu.

Jakoubek Vídeň

6 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Sehůze. Dne 21. ledna: Spolek arcbitektů a in ženýrů v král. českém, skupina I. (archítek tura, výtvarné umění a pozemní stavitelství vůbee koná schůzi ve výborovně Mešťanské besedy pražské — Odbor Nár. jednoty severoče sk v Praze—VIII. koná svou výrační valnou hromad- s veřejnou přednáškou p. dra. O. Basa z Praby o8 hod več »u Ženižků« Dne 25 ledna: Beseda »Jablonský« v Žit kově má řádnou valnou Hromadu ve spol míst. u p. Pechana v Husově tř. o 8. bed. več. Účast všeh členstva žádoucí. Každý přines svou členskou knfžku Zábavy. Měšťanská beseda na Král. Vino- bradech pořádá již dnes o a. hod. odook. dětskou zábavu, kťerá zajisté slane se pravým svátkem dífek našich pp. čienů besedy. Připomíná se opětně, že přístup mají pouze ditky od 3 let počinaje se svým průvodci. Dospěli přístupu nemají. Spolek posluchačů archítektury pořádá dne 17. března svůj první representační večnn za profektorátu rektora české vys. školy technick prof. arch. Jos. Bertla, ve dvoraně hotelu »Central«. Lask. účinkuje člen opery Nár. divadla pl. Bobková a symfonický orkestr, řízený arch, kand. Babuškou Reklamace přijíma arch. kand. Adoli Liebachen v Praze—L, 92i. Vyeházky Vycházka odbarné školy číšnické v Praze do velkozávodu p. Jos. Beránka, dvor. dodavatele na Král Vinobradech, je dnes ve středu 20. Jedna o3 hod. odpol. Zúčaslniti se mohou i pomocníci, býval žáci těto školy. Schůze v odbor. štole u sv Štěpána

O Basa Jablonski Hromada Pechan Husův Král Bertl Babuška Beránek Štěpán Praha spolek arcbitekt Mešťanský beseda národní . divadlo plurál

7 article Zemětřesení v Italil.

Zemětřesení v Italil. Z Messiny, 19 ledna. (K. k.) Minulé noci vypuk ve zříceninach domů u Mariny požár, jenž pod porován byl vanoucím právě prudkým větrem Poně- vadž nebylo možno požár uhasiti, musilo se při- kročiti k jeho isolování. Z Řima, 19. ledna. (K. k.) Zvláštní vydán »Giornae d'ltaha« sděluje podrobnosti o požáru v Messině. Hned po jeho vypuknuti dostavili se v jáci a námořníci se 4 střikačkami na požářiště s nasazením vlastního života pracovali na uhašení ohně. Též vévoda Janovský se dostavil. Požár vznik v paláci Pennistů, jediné to snad budově, jejíž ze- vnější zdi zůstaly po kalastrof? téměř celé státi Soudí se, že oheň doutnal již několik dní a že byl prudkým větrem rozdmýchán Z Reggia di Calabria, 19. ledna. (K. k.) Po cele odpoledne bylo lze posorovali otřesy země, z nichž jeden v 6 hoďn ráno byl sslný a jiný ve 12 hod. 35 m. ještě silnějáí. Minulé noci sněžilo Dnes ráno se počasí zlepšil Z Messiny, 19 ledna. (K. k.) Na okolníc horách leži sníh. Nastalo chladno. Pomocný sbor španělských lodí dostavil se do sousedníc vesnic. Připluly dvě lodi s nákladem dříví pro stavbu baráků. Pavilony pro veřejné úřady jsou již zřízeny.

Janovský Messina Reggio di Calabria Pennistus

8 article

Naproli tomu jest zdržována slavba baráků pro sou kromníky nedostalkem dřeva. K rozdílení potravi byly zvoleny různé občanské výbory Zdravotní stav vojska a obyvatelstva jest dobrý. Z Messiny, 19. ledna. (K. k.) Na venkově byla opělně zavedena správní služba ve všech oborech. Bezpečnostní službu vykonávají hlídky. V centru nové Messiny přibývá ustavičně obchodního ruchu Z Pařiže, 19. ledna. (K. k) Sněmovna povolila úvěr 100.000 franků pro oběti zemětřesení v jižn Blalii. Z Říma, 19. ledna. (K. E.) Minislrem veřejnýcl prací jmenovaná komise nabyla po pečlivém pro zkoumání messinského přístavu přesvědčení, že přl stav také po zemětřesení zůstává největší a nejji stější lodní stanicí na celém světě, proleže způse beně škody omezují se na sřícení anebo poškozen nábreží.

K E Messina Řím

9 article

Rušli hrdinové v Italii. Při hrozné katastrofě, klerá stihla Sicilii a. Ka- lahrii, prvými záchranci byli námočníci a důstojníe ruského gardemarinského oddílu, plavajícího po Středo- zemním moři. Fakt tento byl telegrafem oznámen ale českou žurnalistikou pro nával materiálu nebyi dosud, jak se nám zdá, po zásluze oceněn. A přece je to fakt pro Rusy tak čestný, že slovanské listy nemehou o něm mlčeti tam, kde listy italské, an glické, francouzské i německé píší o něm s nadšeným uznáním. Tak p'še dopisovatel Rusku nepřátefského »Frani furter Zeitungu«: »S hrůzami messinskými na věky bude spojena vzpomínka na herojské skutky ruskýci námořníků. 1 tomu, kdo na vlastní oči viděl tyto skutečné lidi, srdce jaksi rychleji bíje v hrudi.e Ilalská »Stampa« plše: »Ranění, přivezení do Neapole, mluvili o Rusech ne již jak o lidech, nýbrž jak o andělích, poslaných s nebe k jajich záchraně.e City o Ilalii nejlépe vyjádrila známá spisovatelka Matilda Serao: „Nechť bude zaznamenána v histori lidského milosrdenství na stránce nesmrtelné pamě o všem lom, co vykonali rušti námořníci v Messině) Nechť jim prospějí modlitby a blahoslavení tolika ne- šťastných bytostí, kéž budou blahoslaveni v životě

Středa Rus Stamp Serao Sicílie Ka Rusko Neapol Rus Messina e Cita Italia Fraňo furter Zeitung

10 article

Kéž je provázejí na jejich cestách živolem všude jer zdar a štěstí! Kéž budou Blahoslavení tito důstojníei i námořníci na každé pídi dráhy svého krásného ko- rábu, kéž na něm zniknou všeho nebezpečí a dosáh- nou vílězství! Kéž budou blahoslaveni, až se vrál na svůj chladný sever a vsloupíce do svých příbytků. skloní hlavy před svými rodovými světci! Kéž pyšn se svými syny ruské matky, ať žiji v rozkošných pa- lácích Petrohradu a Moskvy, nebo v prostých sel- ských jizbách! Kéž se jimi pyšní všichni jejich ro- dáci Rusové, k nimž dojde zvěst o jejich veliké od- vaze a milosrdenství! Ruský národ může se pyšnil tnu, kdož proslavili jeho jměno svou chrabrostía svou láskou k blížnímu. Často býváme svědky pro- jevů dobroty, velikomyslnosti a milosrdí. Ale kd bude psáti historii Jásky k blížnímu na prvou stránku, na stránku nesmrtel nosti zapíše hrdinství těch bělolicích a plavovlasých Slovanů, tak chlad ných na pohled a tak horoucich duší To nejsou lidé jako my, to jsou lidé jakoby ze z- šlých věků, umějící ještě dávati své životy za boha i za svého hosudára, umějící se modlit i konat, umě jíci šlechelně zít i šlechetně umírat.

Rus Jásek Petrohrad Moskva Slovan

11 article Krise na Balkáně.

Krise na Balkáně. Prosba Srbů k slovanské žurnalistice. Z Bělehradu, 19. ledna. (Zvl. tel. „N. L.“) „Samouprava“ prosí slovanskou žurnalistiku, aby neuveřejňovala výmyslů vídeňských a pešťský ch novin o Srbsku. Noviny ty nepověd! o srbských věcech nikdy slovíčka poctivé pravdy, všecko je tendence. V Srbsku si jich už nevšímají, s opovržením se od nich odvraceji, neboť bývají mezi těmi lžemi i takové, které je nedůstojno vyvraceti. Ale Srbové nemohou býti lhostejni, vidouce, že slovanské listy každou lež a nesmysl o Srbsku berou za bernou minci je-li vytištěna ve Vídni nebo v Pešti. Lie doufá, že listy slovanské této nejskromnější sb ské žádosti vyhoví. Milovanovič o prodejí Bosny a Hercegoviny. Dr. Milovan Milovanovič vyslovil se o do hodě rakousko-turecké takto: Dohodu tuto pokládám za dobré znamení že Rakousko-Uhersko chce odškodniti ty, kdož jsou záborem Bosny a Hercegoviny zkráceny Bosensko-hercegovská otázka, pokudse týče Srbů, je zcela jinačí, než požadavky ture cké, ale srbské požadavky nikterak se nepříč tureckým. Když Rakousko-Uhersko splnilo turecké po žadavky, máme naději, že splní i naše. Jak jsem řekl ve skupštině, bosensko hercegovská otázka je srbská a turecká, ale ra kousko-turecká dohoda netanguje ani jeden, an druhý její význam. Co se pak týče otázky, pochopilo Tureck v těto záložitosti správně svůj zájem a ochrá nilo-li jej dostatečně, ta je věcí jeho a já se zdr žují kritiky. Usilujt o potlačení boykotu. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) Rakousko uherský velovyslanec zakročil včera opět u Por ty, poněvadž rozkazy, které proti boykotu vy dala, jsou dosud bezvýsledny. Velkovezír vydal v této příčině prostřednictvím ministra vnitra opětné rozkazy.

Srba Samouprava Lie Milovanovič doktor Milovan Milovanovič Balkán Bělehrad Srbsko Vídeň Pešť Bosna a Hercegovina Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Cařihrad

12 article

Ještě dolaz po Bosně. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) Ke včerejše schůzi sněmovny jest třeba ještě dodati, že když skopijský poslanec Said žádal za pilnost a oka mžité odhlasování dotazu po Bosně, snažilo se předsednictvo sněmovny, aby tato interpelaee byla odročena až do podání protokolu o dohodé což konečně také se stalo. Na hranicích klidno. Ze Sarajeva, 19. ledna. (K. k.) Bezpod staína je zpráva srbských novin, že hlídka 4. pěšího pluku z neznalosti terénu překročila černohorské hranice a byla přepadena černo horským pohraničním vojskem, při čemž prý 4 rakousko-uherští vojáci bylí těžce raněni- Ta kový připad se neudál a je nyní na hranicíeh všude klidno. Turecko a nároky Srbska a Černé Hory. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) „La T ur- quie“ ubezpečuje, že v sobotu projevil černo horský diplematický jednatel zahraničnému mi nistrovi nespakojenost, že na Portě usnesli se vzdáti se Bosny za peněžitou náhradu. Vzhle- dem ku přátelským vztahům k Turecku učinilo toto usnesení v Cetyni špatný dojem. Minist prohlásil, že Turecko stanovile Rakousko- Uher sku podmínku, aby uspokojilo nároky Srbska Černé Hory. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) Zpráva „Turquic“ úplně potvrzuje se s černohor ské strany. Černohorský diplomatický zástupee prohlásil, že Černá Hora, které bylo Portou z bráněno slibem, že dostane náhradu, vyvolat zápletky, nabyla úplné akční svobody nyní, kdy Turecko se s Rakousko-Uherskem dohodlo. N srbské a černohorské straně se co nejhorlivěji agituje proti dohod: Rakouska a Turecka ohledn Bosny.

Turquic Boseň Cařihrad Said Sarajevo Turecko Srbsko Černá Hora Rakousko Uhry Uhersko Bosna předsednictvo sněmovna akční svoboda

13 article

Boykot protí Rakousku trvá. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) Boykotové hnutí proti Rakousko-Uhersku trvá v nezmě něném rozsahu. Z posledních zpráv jest zvláší upozorniti na to, že v Trapozuntu boykotový syndikát zabraňuje dodání i němockého zboží jež dopraveno bylo rakousko-východní spole ností, jakož i průvozní dopravu rakouského zbo ži do Persie. Agliace v Starém Srbsku a Makedonii. „Bosnische Post“ uveřejňuje následujíe zprávu ze Skopije. Srbský gen. konsul Ba lugdžič rozvinul zde mnohostrannou prác ve prospěch srbské politiky na Bal káně. Jsa těsně spojen se zdejším mla d - tureckým podkomitétem, Balugdžn stojí v čele boykotu rakousko-uherských tovarů- Součnsně Balugdžič pracuje o smír mez Srby a arnautskými hlaváry v Sta- rém Srbsku, aby se spojili prot dalšímu pronikání Rakousko-U her- ska na Balkán. K této jodnotě při- dávají se také ti Turci, kteří odsu- zují prodej Bosny a Hercegoviny. Pokud bude mír, bude práce télo jednoty ome- zena na Staré Srpsko a Makedonii, ale kdyby nastala válka, čety srbsko-arnantsko-turecké vpadnou do Bosny a Hercegoviny.

Srba Turek Rakousko Cařihrad Uhersko Persie Makedonie Bala káně Balkán Bosna a Hercegovina Bosnische Post

14 article

Zpráva oficiosa bosenské vlády jest potvr zena i doplněna dopisem I. P. Levickéhu z Běle- hradu, jejž uveřejnilo „Ran. Utro“ v Moskvě. Do Bělehradu, kde p. Levický nyní mešká, při- jel tyto dni ze Skopije povstalecký vojvoda srb- ský Dovezenský, známý z událostí make- donských. Dovezenský rozpustil svou četu, když byla prohlášena turecká konstiluce, a spřáteli se s Mladoturky, kteří ho zvolili za místopřed- sedu svého klubu ve Skopiji, kde je Dovezen- ský součusně předsedou klubu srbského. Voj- voda Dovezenský pravil p. Levickému: „My Srbové pracujeme svorně s Mladoturky, protože ve svornosti my i oni vidíme jedinou možnou záchranu. Naši lidé jsou již ozbrojeni úplně. Vůbec v evropském Turecku jest organi- sace dobrovolníků dovedena do tako- vého stupně, že dobrovolnické čety v případě války budou hráti nej- hlavnější úlohu. Ve vilajetě kosov- ském (Starém Srbsku) zapsalo se dob ro- volníků 50.000. Čekáme na usnesení evrop- ské konference. Rozhodne-li v neprospěch Bal kánu, dobrovolníci ihned budeu povoláni do zbraně a zaěnou akci. Potom se Evropa podívá jak se vede válka!

Levickéha Dovezenský Srba Moskva Bělehrad Skopija Turecko Srbsko Bala Evropa Bělahrad

15 article

„Jaké máte zbraně?“ tázal se p. Levický „Všichni máme nejnovější pu šky rakousko-uherské,“ odpověděl voj voda, kterážto odpověď vybízí k mnohým úva- hám o tom, jak se jim jich dostalo. Bezpochyby je mají ještě od dřívějška, z doby, kdy se ne- myslilo, že by se pušky makedonských povstal ců mohly obrátit proti Rakousko-Uhersku míst Turecku. „Kromě toho jsou všichn obeznámeni s užíváním dynamitu a pum, jichž máme ohromné zásoby. Věichn vojvodové umějí telegrafovat a mají šifry, ni komu jiného nesrozumifelné. „Ale i k partisánské válce je zapotřebí pe- něz?“ namítl p. Levický. „Odkud vy je ve- zmete?“ Vojvoda odpověděl: „Nejprve jsme zavedli system povstalců bulharských, podle něhož každý muž musí do povstalecké kasy pla- titi 20 haléřů týdně. Ale nejvíce peněžitých p středků máme od jisté velmoci, které záležel na tom, aby se konstituce v Turecku zkompro- mitovala a za tím účelem poskytla Staroturkůn ohromné sumy na agitací proti Mladoturkům Ale Staroturei, když sám padišach se upřímně prohlásil pro konstituci, spokojili se převratem a aby se v očích nových držitelů moci nekom promitovali, vydali ty peníze mlado tureckým komitétům, a tím způsoben dostalo se podílu na nich i nám, kteří mám nyní s Mladoturky společr., eíl.

Vojvoda Staroturei Rakousko Uhersko Turecko

16 article

K sítuaci v Srbsku. Z Londýna, 14. ledna. Chování Pašičova jak se jeví z posledních telegramů bělehrad- ských, jest nepochopitelno, nebo vlastně příliš pochopitelno. Bývalý ministerský předseda, pu- zen ambicí, chce se stůj co stůj opět dostnt k moci. Přes hrozné nebezpečí vnější nemůže tento politik potlačiti svou ctižádost. Je to ostat- ně smutnou známkou něklerých srbských poli- tiků. Veškerá neštěstí šlechetného a vlastene- ckého národa srbského zavinili jeho politikove a intriky, oslabujíce jej ode dávna, rozdělujíe jej a mrhajíce jeho energii v třenicích a neplod- ném řečnění. Milovanovič, jenž jest nejen velkým diplo matem, nýbrž i skutečným státníkem a jehož obezřelostí se Srbsko vyhnulo těžkým omylům. které mu za ministerstva Pašíčova odřaly sym- patie Anglie, stal se předmětem prudkých útoků řízených přímo dřívějším ministerským před- sedou. Milovanovič musil se podrobiti Rakou- sku a zmírniti v communiqué, jehož dojem v Bělehradě mu nemohl býti příznivý, energická ale nikoli útočná slova, kterých užil ve skup štině k označení okupační politiky rakouské. D 24 hodin bylo možno urovnali tento připad zpo- sobem uspokojivým pro obě strany beze sníženi prestiže Srbska. Bylo třeba pouze vysvětliti di- plematicky přesný smysl výrazu a vše bylo vy- řízeno. Pašič však pokládal za vhodné hrozii svému soupeři interpelací ve skupštině, která by krajně nacionalistické živly přivedla do kon fliktu se stoupenci umirněného kabinetu. Tato taktika je snad výborná v boji stran, ale vůči obecnénu nebezpeči má i největší sobectv ustoupiti jedině vlastenectví. Milovanovič tedy odstoupi a učiní místo bojovnějšímu ministru.

Pašičův Milovanovič Pašič Srbsko Londýn Anglie Bělehrad

17 article

Jisto jest, že Mslovanovič nikterak nelpí n svém úřadě. Je pravděpodobno, že nastoupi opět dráhu diplomatickou a že zaujme v Londýné uprázdněné místu vyslance a ministra u dvora anglického. Byl by vitán v kruzích diplomati- ckých i ve Foreign Office, kdež jest již per sona gratissima. Měli příležitost oceniti jeho vy nikající vlastnosti i jeho takt a váží si jehc vysoké inteligence. Co učiní Pašič, dostane-li se k moci? Je možno, že po velkém křiku bude dělati to, co dělal již roku 1906; spokojí se tím, že bude prostě pokračovati v politice svých předehůdeů, převezme jejich projekty, uskuteční je s větším nebo menším zdarem, jak se stalo již při obno- vení diplomatických styků mezi Anglií a Srb- skem a stane se jako zázrakem nejborlivějším apoštolem míru stůj co stůj. Na venek se situace valně nezlepšila, c ji ješté komplikuje, jest nedůvěra Scbů k Bul harsku. V Bělehradě panuje minění, že v pří- padě války s Rakouskem nelze se spolehnout na Bulhary. Ať právem nebo neprávem za- vládlo v Srbsku přesvědčení, že mezi Bulhar- skem a Rakouskem byla uzavřena tajná smlouva a že v rozhodném okamžiku napadnou Bulhaři Srbsko ze zadu. Naproti tomu panuje nyní mezi Srbskem a Tureekem dobré přátelství, Turecke sice uzavírá zvláštní dobodu s Rakouskem, ale není jisto, že dojde brzy k dohodě s Bulhar- skem, takže Bulhaři budou po případě nucen obrátiti své sily spiše proti Tureeku, než prot Srbsku. Pokud se týče Černé Hory, není nej menší pochybnosti o její loyalitě vůči srbským bratřím.

Mslovanovič Pašič Srb Bulhar Srbsko Anglie Bělehrad Rakousko Srbsko Černá Hora

18 article

Ve všech těchto poměrech jediná okolnos posíluje naději v zachování míru, totiž že Tu recko, Srbsko a Černá Hora jsou odhodlány ne zahajovati nepřátelství, nýbrž vyčkati, až ne přítel učiní první krok a vypálí první ránu z děla. Nebude-li návštěva krále Eduarda mit onoha výsledku, jakého si přejí všichni přátele míru, nalezne přiští podzim Srbsko připravené na všechny eventuality, úplně vyzbrojené i zá- sobené, poněvadž sklizeň bude uložena v sý kách a odhodlané k akci. Rakousko toto všechmo ví a záleží na něm jak se rozhodne. K tomu sluší připomenouti, že některé anglické listy vykládaly nedávné až př liš rázné vystoupení proti Srbsku po řeči Mi lovanovičově přímo tak, jako by baron Aehren thal stůj co stůj hledal záminku k rozhodném J. Coudurier. kroku.

Eduard Aehren J Coudurier Srbsko Černá Hora Rakousko

19 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“

Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“ Německý útok na vládu pro praž- skou poštu. Z Vídně, 19. ledna. Němečtí pohlaváři kteří dnes v poslanecké sněmovně zasedali do pozdního večera, se usneslí, vyslati zejtra k bar. Bienerthovi ministra dra. Schreinera a svého předsedu dra, Sylvestr a se žádostí. by vláda neprodleně vydala po štovnimu ředitelství pražskému výnos, kterým se utvrzuje výhradně platnost němčiny v jednání po štovního ředitelstvi s poštovním úrady a navzájem, tedy stav, jaký byl zaveden Clarovým výnosem r. 1899. Kdyby vláda však zdráhala se tak učiniti, aby prohlásili bar. Bienerthovi, že v případě tom na česko-německo anketu nepůjdou. Čeští poslanci naproti tomu, na radikální, bez jakýchkoliv podm nek právě prohlásili, že ankety se zúčastní... A zdá se, že Bienerth teroru něme ckému ustoupí, jen aby Němci ankety se zúčast nili.

Bienerth Schreiner Sylvestr Clarův Vídeň poslanecký sněmovna

20 article

Žáček a češll sociální demokraté. Z Vídně, 19. ledna. Ministr dr. Žáček do stavil se dnes odpoledne do plenární schůze če ských poslanců sociálně-demokratických. Do stalo se mu tam uvílání velmi srdečného. Pra vil, že jako jeho předchůdcové pokládá se zá stupcem všech českých stran a poslanců bez rozdílu v radě koruny a že navzájem jest od kázán na podporu všech poslanců českých Předseda posl. Němec tlumočil povděk nad př chodem českého ministra do středu poslanců česko-sociálně-demokratických a prohlásil, že tito podporovati budou ministra v jeho snahácí v příčině společných záležitostí celého národu českého, zejména jazykových a kulturních. Mi nistr dr. Žáček oznámil potom českým sociál ním demokratům, že pozváni budou ke společné práci a ke společné akci v otázce jazykové pokud bude předmětem porad na česko- německ anketě. Vlašská právnická fakulta — ve Vídni. Z Vídně, 19 ledna. V zejtřejší schůzi po- slanecké sněmovny podá vláda předlohu o zří- zení právnické vlašské fakulty, jejímž sídlem bude Vídeň. Proti kartelovým bankám. Z Vídně, 19. ledna. Němečtí poslanci po dají zejtra pilný návrh proti kartelovým ban kám cedulovým. Z městské rady lublaňské. Z Lublaně, 19. ledna. Do dnešní schůze obecní rady dostavil se poprvé zemský vládn rada, jakožto vládní zástupce. Jeho představení dálo se za ledového klidu. Když při jednání krvavých demons racich zářijových vládní zá- stupce ujal se slova, došlo k bouřlivým se nám. Purkmistrovi Hribarovi byla vyslovena na- prostá důvěra. Obeení rada se usnesla zříditi samostatnou slovinskou zastavárnu ve správě města. Doposu obstarávsla tento ústav krajinská spořitelna která, jak známo, jest v německých rukách jest boykotována.

Žáček Němec Hribar Vídeň Lublaň českýsociálno vlašský právnický

21 article Telegramy korresp. kanceláře

Telegramy korresp. kanceláře Z parlamentních výborů. Z Vídně, 19. ledna. (K. k.) Právní výbo rokoval o zprávě dra. Olnera stran výhodnéh ukládaní hotovostí civilně soudních deposit ních pokladen a po delší debatě schváleny tyto zásady: Deposita nebuďte považována za vlastni ctví státu. Do obnosu 50 K nebudou zúrokována avšak nebude se z nich také vybírati žádný popla tek za v schování. Vyšší deposita budou zúrokována úrokovou mírou poštovní spořitelny. Předseda výboru zakročí u sněmovního před sedy, aby předloha o zvýšení obnosu služebních mzdových platů, výslužného atd., exekuc prostého, byla dána co nejdříve na jednací po lad sněmovny. Andrassy ve Vídni. Z Vídně, 19. ledna. (K. k.) Uherský ministi vnitra hr Andrassy byl dnes o 11. hod. dopol. přijat cisařem ve zvláštním slyšení. Podával zprávu o záležitostech resortních a všeobecné situaci poli- tické v Uhrách. Odpoledne navštívil bar. Aehren thala a o 5 hod. vrátil se do Pešti. Z říšského sněmu uhorského. Z Pešti!19, ledn (K. k.) V poslanecké sně movně předseda navrhl, aby na jednací pořad zej třejší byla dána předloha o berní reformě. Posl Sandor (div.) odporoval. Předloha nen prý náležitě připravena. (Hlučný odpor u strany ne odvislosti.) Ostalně bude na škodu obyvatelstva. (Od por na levici.) Posl. Polonyi (div) namítá, že sněmovna neměla ještě pokdy studovati výborovou zprávu Proto buď rokování o berní reformě odročeno aspot do pondělka Poslanci Heinrich (str. úst.) a Benilcz ky (str. lid.) podporovali předsedův návrh. Tento na vrhoval, aby na jednací pořad zejtřejší schůze byla dána předioha o úpravě kongrny před berní reformu, protože tato pilná předloha bude ast vyžadovati vělsi debaty.

Andrassy Posl Sandor Posl Heinrich Vídeň Uhry Pešť Benilcz ka

22 article

M. p. dr. Wekerle praví, že i vláda považuje úpravu kongruy za naléhavou a navrhne proto, aby předloha projednávala se ihned po berní reformě (Souhlas lidové strany.) Popírá, že berní reforma není dost připravena. Byla předložena již před rokem. Finanční výbor ji projednával v 16 předlohách;je ledy důkladně a svědomitě připravena. (Hlučný odpor neodvislé levice.) Za jiných okolnosti byl by již z kurtolsie pro lo, aby rokování bylo o několik dní odr čeno; avšak trvá na tom, aby byla dána bez meškání na jednací pořad. poněvadž přestávky po- užilo by se jen odvrátit veřejné minění od nestran nébo posuzování předloby. (Hlučná pochvala) Po delšl debatě o jed acím řádu, za níž posl Beniczky svůj návrh odvolal, byl předsedův návri schválen. Po delší debatě schválen také předsedův návrh. aby o všech předlohách berní reformy byla provedena společná pováechná debala; v zevrubné debatě může prý se u titulu každé předlohy mluvit o celkové předloze. Nasledovaly pilné dotazy. Posl. Petě (dem.) dotazoval se po dů ln pohrome v Rešici a Ajce. Spol-čnost dráhy jest zodpovědna za poslední rešické pohromy, opo menuvší potřebná hezpečnostní opatření. Rodiny ne šťastníků nedostaly dosud ani haleře. Chce, aby vláda sdělila výsledek dosavadního vy šetřování, dal zevrubně vyšetřiti soukromé doly odborníky a od stranila dossvadní závady.

doktor Wekerle Posl Rešice Ajka

23 article

Posl. Szatmary (str. neodv.) podal dotan v téže záležitosti. Strana neodvislosti usnesla se prý ihned po důlních pohromách v Rešici a Ajce uvésti tuto záležitost v parlamentě na přelřes. Jsou tam rakovští podnikatelé, a proto měli by tim více dbat o bezpečnost svých uherských dělníků. V tomto při- padě jde jaksi o zůmyslnou nedbalost. Společnos musí postarali se o rodiny obělí katastrofy. Instiluce bratrských pokladen p třebuje nápravy. Autorit státu a důvěra ciziny k Uhrám vyžaduje důrazně aby vláda zakročila s největší energií. (Pochvaln. M-p. dr. Wekerle prohlašuje, že se zřetelem na pokročilou dobu odpoví na oba dotazy zejtra. Rozpoštová debala v řišsvém sněmu ně meckém. Z Berlina, 19. ledna. (K. k.) Říšský sněm schváli nejprv ve 3. čtení obchodní smlouvu se Sa Salvadorem a potom rokoval dál o roz počtu min. s pravedlnos ti. K dotazu posl. Kaempla (svob. sdr.) odpovědě st. laj. dr. Ni eberding, že Nizozemsko pozvalo Německo na koníerenci o společných směnečně prá vních ustanoveních. Také Italie připojí prý se k tomuto postupu. Jest samo zřejmo, že německá vláda před konferencí požádá znalce za dobrozdání. Předloha o úpravě tarií- ních smluv nalézá se v říšském úřadu vnitra.

Posl Szatmary doktor Wekerle Rešice Uhry Berlín Salvador Nizozemsko Německo

24 article

Pro množství živnostenských otázek, jež osnov obsahuje, nelze ji předložiti dokud říšský úřad vnitr se o ni nevyjádří, Posl. Müller (meiningský, svob. str. lid.) Pokud jde o literární právo autorské, upozorňují st. tajemníka na pozoruhodný postup v jedné z našich sousedních zemi, proti jemuž by měl v dohodě se zahraničním úřadem vystoupiti. Miním soustavnou duševní kráďež, která bývá páchána na na- šich německých divadelních spisovatelích malými a velkými českými jevišti. Čechové si zásadně počínají tak, že prostě přejímají naše německá diva delní díla a vybrakují je, při čemž činí, pouze malé změny v názvech jednotlivých osob. České soudy vydávají v podobných přích o autorské právo pravi- delně rozsudky osvobozující proto, že prý překlad sice je vyhražen, ale dotyčné osoby nejsou prý s vědomy existujícího práva. Judikaturou českých soudeů podporuje se loupež duševního majetku. Ne- švár musí naraziti na odpor i u německé vlády Posl. šl. Dziebowski-Pomian (Polák) plá se st. tajemníka, je-li v říšském justičním úřadě od- dělení, které by bdělo, aby zemské zákonodárství spolkových států nezasahovalo do zákonodarství říšského.

Posl Müller Čecho Polák DziebowskiPomian

25 article

Slátní tajemník dr. Nieberding je nucen opříti se názoru, jakoby Prusko svými sgrárně poli- tiekými zákony překročilo meze svých zemských po- lilických oprávněnl. Posl. dr. Frank (soc. dem.) praví, že přibrš ním dělníků k porotám a soudům konšelským nebáře se bohužel mnohdy zřetel na zaměstnavatele. Říšský kancléř pravil dnes v poslanecké sněmovně pruské, že v zásadě souhlasí s výjimečnými zákony proti sociálním demokratům. Nalézáme se už dnes — praví řečník — za formálně rovného práva ve výji- mečném stavu. (Soc. demokraté: Velmi dobře.) Chcete-li však, jsme ochotní k čilému a vese- lému boji. Na konec schválen plat státního sekretáře zbytek rozpočtu. Příští schůze bude zejtra. V pruském sněmě Z Berlina, 19. ledna. (K. k.) V poslanečk sněmovně za dalšího rokování o rozpočtu posl. Herold (střed) prohlásil, že stálým zvyšová- ním říšských daní nezvýší se radost nad říšskou pří- slušností. Přeje si, by nepřímé daně zůstaly říší přímě daně jednotlivým státům. Vítá zvelebování živnostenského školství a přimlouvá se, by se za- choval náboženský ráz obecných škol Posl. Pachnicke (svob. sdr.) přeje si reformy volebního práva a hrojí proti stranění šlechtě p obsazování diplomatických míst. Konečně přimlouva se za schválení daně z příjmů. Ministr šl. Moltke prohlásil, že od loňska pra- covalo se usilovně o reorganisaci správy. Především se pomýšlí na zjednodušení prací v kancelářích. Další rokování odročeno na zejtřek. Bůlow a Szögyeny Marich. Z Berlína, 19. ledna. (»Nordd. Allg. Ztg.) Říšský kancléř kn. Bůlow přijal v pruské sněmovně rakousko uherského velevystance šl. Szögyeny Manicha a mě s ním delší rozmluvu.

doktor Nieberding Posl Frank Herold Moltke Marich Bůlow Prusko Berlín poslanecký sněmovna pruský sněmovna

26 article

Francouzská sněmovna. Z Paříže, 19. ledna. (K. k.) Sněmovna rokoval dál o daních z příjmů. Jedná se o předepsaná přiznání daně poplatníkům, kteří mají svobodná po- volání Ministr financi Caillaux opřel se dodalku, jeni žádá, aby ve sporných případech bylo vykládáno ve prospěch poplatníka a žádal za projev důvěry. Pozměňovací návrh propadl 348 proti 198 hlasům. Když schváleno několik článků, odročeno roko- vání na čtvrtek a schůze skončena. Džahid o turocko-ruském přátelstvl. Z Cařihradu, 19. ledna. (K. k.) Jisté turecké ruské kruhy, zvláště tisku blízké, pracují pilně sblížení. V »Taninu« pojednává posl, Husejn D ža- hid na základě listu, jejž mu zaslal ředitel »Nov. Vremene« o turecko ruském přátelství a připojuje se k názoru, že za tím účelem v obou zemích měly b zřízeny býti výbory, vydávány publikace a konány návštěvy. Na ideu balkánské konfederace pohlíží Husejn Džabíd skepticky pro Bulharsko Roosevelt bude přednášet na berlínské universilč. Z Washingtonu, 19. ledna. (K. k.) „Associate Press“ oznamuje, že president Roosevelt přijal po- zvání berlínské university, aby v květnu 1910 před- nášel jednou posluchačům této universily.

Caillaux Husejn Husejn Džabíd Roosevelt Paříž Cařihrad Bulharsko Washington Associate Press

27 article Telegrafické zprávy hospodářské.

Telegrafické zprávy hospodářské. Zvýšení železničních tarifi Z Vídně, 19. ledna. (»N. F. P.«) Před- běžné práce o zvýšení tarifů jsou v ministerstvu železničním skončeny. Návrhy jsou činěny na základě větších přijmů v dopravě zboží ai o 35 mil. korun, v dopravě osobní o 5—10 mil. korun. Čistý výtěžek bude činiti asi 17 mil. korun. Z tohoto čísla vychází na jevo, že skore každý předmět od suroviny až k tovarům polotovarům podroben bude zvýšenému tarifu. Skutečně budou také zvýšeny tarify na uhlí koks, které čini asi 40% dopravy, při čemt nejeennější kamenné uhlí bude postiženo eilně slaběji pak uhlí hnědé. Ze zvýšení tarifalh vyjmuta jest pouze doprava vývozní. Z obchodní komory terstské. Z Terstu, 19 ledna. (K. k.) Ve včerejší schůzi obchodní komory bylo navrženo, zaslati ministerstvu obchodu opět motivovaný pamětní spis a trvati na dosavadních požaďaveích. Stalo se tak proto, že ministerstvem obchodu povolené úlevy pro zboží, následkem boykotu do terst- ských c. k. skladišť dopravené, činí okrouhle jen 30.000 až 32.000 K, kdežto obchodní ke- mora žádala pro 300 000 centů zboží pouz mírné odškodné 179.000 K a úhrnná škoda, kterou utrpěl terstský obehod boykotem, se na- vrhovatelem odhaduje přes 5 mil. K. Návrh byl jednomyslně přijat.

Vídeň Terst

28 article

Vídeňský trh na vepřový dobyfek Z Vídně, 19. ledna. Přivezeno 16.049 prasata 3604 tučných těžkých a 3719 prostředních i lehkých a 8726 masných. Mezi později dodanými bylo 58 krmných a 1210 masných prasal. Tučných prasa bylo — 2000 než minulý týden. Trh byl pro zdrže- livost uzenářů těžkopádný, ale tendence pevná potu, že la. zboží připlatily 2 K a prostřednímu 1 K. Chatrnější zboží docililo pouze cen z minulého týdn za mulé tendence. Masných prasat bylo + 1000 spadly jim 2——4 K. Znsmenala: prasata tučná těžká Ia. K 107—109, také až K 110—111, prostřední K 100—106, lehká a špatnější K 88—98, masná K 82—108 za 100 kg. Trh s tuky byl klidný, ceny se držely. Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží Ia. K 69.— až 69 50, Ila. K 67 až 67.50. Slanina těžká nedosolená byla po K 62.— až 63.—, těžká bílá tabulová K 56.— až 57.—. Ceny ve velkém za 50 kg, skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu Z Londýna, 19. ledne, Konsoly 833/4. Rupie 62.75, japoská renta 84.—, španělská renta 94.75. uherská zlatá renta 91.75, Kanada pac. 180.50, diskont 2.75, lombardy 4.25, italská renta 102 25 stříbro 241/2, směnky na Vídeň —.—. — Smýšlení klidně. Z Hemburku, 19. ledna. (Večerní bursa.) Kre- ditky 198.75. Smýšlení klidné

K Znsmenal Slanina Vídeň Londýn Kanada Ilo prase kg

29 article Denní oznamovatel

Denní oznamovatel na středo, 20 ledna. Den od začátku roku 20., do konce roku 346. Východ slunce o 7. hod. 52 min. rano, západ slunce o 4 hod. 31 m. odpol. — Vý- chod měsíce o 6. hod. 44 min. v noci, zapad měsíc o 2. hod. 34 min. odp. Katolíků svátky: Fabiana a Šeb. m. Evangelíků : Cís. Řud. II. Pravoslavných (7.): Jana Křtit

Fabiano Šeb Jan Křtit

30 article

Kdo O dolu di- sledně denně používá, vyko- nává dle dneš- ního stavu vě- dynejmožnějši a nejlepší oše- třováni zubůa úst