Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

tonn

3

Tnta a mnaot pre

4

V Praze, ve středu 20. ledna 1909

Praha

5

boo kotle oe vl zlenrovo ael

6

vtiltelnlěteos j

7

Číslo 20.

8 article

Na ranní a večerní histy předplácí ke V Praze v administraci: na měsic. . . . . . 2. K — na čtvrt leta . . . . U K —h s dvojí donáškou na čtvrt leta . . . . 7 K 6k ve filiálkách na měsie. . . . . . 2 K 30 h Poštou: na měsle na čtvrt leta : . . . 9 K on s dvojí zásilkou na měsie neh Ba črvrt ' ieta Domnělá Bienerthova osnova zákona o užívání jazyků při státních úřadech. Z pěti osnov zákonů, ohlášených minu- lého téhodne výkladem vládním v úřadním listě vídeňském, o jejichž zásadách hodlá předseda ministerstva bar. Bienerth vyslechnouti zdání parlamentních zástupeů v anketě, ke dni 26. t m. svolané a jimiž miní přikročiti k uklizení »jediné« znepoko- jujíeí otázky: totiž sporu česko- německého. octla se již jedna na veřejnosti a to z kruhů německých. Podali jsme ve včerejším večer- ním vydání podstatný obsah osnovy oné vracíme se tuto k ní z několika důvodů. Především nutno připomenouti, že osnova nyní v »N. Fr. Presse« uveřejněná nechce býti ve všem stotožňována s osnovou, jak ji bar. Bienerth pro anketu chystá, ale přes to původem svým s ní co nejtěsněji souvisí. Zmíněný časopis o tom praví: Ze zasvěcené německé strany v Čechách dostalo se nám důležitých sdělení o podstatných ustanoveních návrhu jazykového zákona ve příčině země panských úřadů, jak byl svého času vypra cován předsedou ministerstva bar. Beckem. Nynější předseda ministerstva bar. Bienerth neučinil na tomto návrhu nijakých podstat- ných změn, takže jeho obsah, aspoň pokud se týká hlavních ustanovení, bude předmětem jednání i v anketě, kteráž se má sejíti ke dni 26. t. m.

Bienerthův Bienerth Beck Praha Čechy

9 article

Informátor vídeňského časopisu podpo ruje své tvrzení o podstatné shodě uveřejněně osnovy jazykové s vlastní osnovou nynějšího předsedy ministerstva tím, že týž se jako ministr vnitra v kabinetě bar. Becka proni kavě zabýval otázkou jazykovou a že to byly jeho návrhy, o nichž se rokovalo v opětných konferencích o jazykovém zá- koně, kteréž se konaly za předsednictví bar. Becka a jichž se zúčastnili tehdejší ministři: bar. Bienerth, dr. Fiedler a oba krajanští ministři Prášek a Prade. Dle toho se podobá, že pramen, z něhož důvěrník vídeňského listu z kruhů německých v Čechách čerpal, nalézá se v bezprostřední blízkosti tehdejšího ministra krajana německého. Ježto publikovaná pod statná ustanovení oné osnovy jsou nyní širší veřejnosti známa, jest v zájmu našeho národa českého, aby oba čeští účastníe tohdejších konferencí před veřejností se blíže vyslovili o tom, pokud nynější publi- kace vídeňského listu souhlasí se skuteč- ností. Konference tehdejší prý si byla vědoma oblíží, vytvořiti ze zásad osnovy takový návrh jazykového zákona, kterýž by mě čáku, že se také skutečně stane zákonem. Okolnost tato nevzbudí sama o sobě vážnější pochybnosti, rozpomeneme-li se na výrok tehdejšího předsedy ministerstva bar Becka, že »na Golgotu nepůjde a že se nedá přibít na kříž narodnostních dohodovacíeh konferencí«. Skutečně se také záležitosti třelího jeho hlavního úkolu, uklizení sporů národnostních, táhly tak dlouho, až zatím bar Beck sám ministerské křeslo opustil, ač cítil před tím v sobě »dosti politického zdraví a chtěl zůstati jako ministr na živu. Nevíme, bude-li se bar. Bienerth při

Beck Bienerth doktor Fiedler Prášek Prade Čechy Golgota

10 article

své anketové akci říditi týmiž taktickými ohledy, jako jeho předchůdce; dle nedáv- ného výkladu vládního listu, že v oněch pěti záležitostech, jejichž uspořádání jednak na radu říšskou jednak na sněm království českého chce vznésti, dospěl ku přesvěd- čení, že jsou zralé, aby se přikročilo k jejich vyřízení, dá se však souditi, že se nemíní zaleknouti ani ministerské Golgoty i Přes to však se vyskytuje dosti rozšířený názor, že zamýšlená anketa má vlastně především dopomoci bar. Bienerthovi k za- bezpečení parlamentní většiny, aby šťastně veplul do přístavu s nákladem vládních předloh a státních nezbytnosti, o nichž bude říšské radě v nynějším zasedání jednati.

Golgota

11 article

Buď jak buď, zásady osnovy jazykové, právě uveřejněné, jsou takového rázu, že nutno k nim v čas zaujati určité stanovisko ve smyslu našeho národního programu. A tu především nutno vytknouti, že osnova se nemíní věnovati uspořádání jazy. kových poměrů ve všech zemích, více ná- rody obývaných, ba ani ne ve všech třech zemích koruny české, ale obmezuje se pouze na naše království Ale pak dle státních zá- kladních zákonů nenáleží před radu říšskou. nýbrž na sněm království českého. Trvá-l přes to vláda na svém záměru, vnésti svůj návrh jazykového zákona na radu říšskou, prozrazuje jednak, že rozšířiti míní i tak obrovskou kompetenci rady říšské na újmu kompetence sněmovní, což jest sesilováním centralismu; dále jest zjevno, že chce zbaviti otázku českou její přirozené půdy a takto ji po kusech odpraviti a mimo to, že nemá úmyslu vyhověti jazykovým potřebám národů nenéme- ckých a že vychází vstříc jedině stanovisku — německému a poněmčujícímu. To postihli správně Slovinci, kteří se proti takovému postupu co nejrozhodněji ohrazují Úveřejněná osnova podlamuje veřejné právo jazykové v Čechách, zneuznává jeho ráz jakožto jednotného práva zemského, ale řeší je dle okresů, a mimo to k němu přihlíží pouze jako ku právu jednotli- vých osob, a ne jako ku právu jazykovému národního celku.

Čechy

12 article

Takto dospívá ke stanovení práva jazy- kového pro tak zvané okresy jedno- jazyčné a smíšené. Za vnější i vnitřn úřadní jazyk okresů jednojazyčných zavádo jazyk většiny obyvatelstva v okresu a men- šině zachovává pouze nárok, aby se na po- dání v jejím jazyku učiněné dostalo vyřízení v témž jazyku; za smíšené okresy prohla- šuje zvláště všechny soudní okresy pražské, ač v některých z nich německé menšiny jsou přímo mikroskopicky nepatrné! Pro styky úřadní s jinými zeměmi, tedy i s Moravou, Slezskem atd., stanoví pak něměinu, tvoříc pro ni takto zákonem zajištěnou etapu k jazyku státnímu. Přistupuje tedy osnova ona zásadně na dělení království českého podle jazykových okresů, při čemž nedbá českého rázu Prahy a ponechává jakožto stadium přechodní pouze asi dvacet soud- ních okresů smíšených. Stejné jazykové zásady hodlá vláda dle této osnovy provésti i ve všech ostatníeh zeměpanských úřadech v Čechách, ale státn němčinu zavésti míní pro vnitřní úřadování státního pokladnictví, pošt a železnic, př

Morava Slezsko Praha Čechy

13 article

čemž za služební jazyk četnictva, finanční stráže, celnictví a úřadů vojenských pone- chává rovněž jazyk německý, čímž zůstavena šíření germanisace ohromná prostora a uži vání jazyka českého stlačeno pouze na tak zvanou nezbytnou potřebu. Ve skuteč nosti budou tedy vlastně jedině německé okresy, protože i úřady v okresích českých budou nuceny užívati ve styku s německými a jinozemskými okresy jazyka německého, a nabývají takto povahy úřadů jazykově smíšených. Tato věc jest dů- ležitá i pro osobní kvalifikaci úřadníků če- ských a německých. Přímo proti stát. zákl. zákonu ze dne 21. ledna 1867 čís. 142 čelí však zásada o přijímání úřadníků do státní služby v Če- chách. Dle zákona toho jsou veškeré úřady všem státním občanům stejné dostupné a všickni státní občané jsou si před zákony rovni. To nadále nebude v Čechách pravdou, neboť úřady se tady nebudou obsazovati podle těchto zásad, ale dle klíče, založeného na obcovacím jazyce a dle početního poměru obyvatelstva Toto měřítko otevírá do kořán dvéře až i libovůli, nehledě k tomu. že výhradami na prospěch němčiny v cele řadě institucí zamýšlenými, připravuje se nebezpečí, že Němci je budou dříve či později chystati pro svou výhradní doménul Za takových okolností nekyne těmto zá- sadám jazykového zákona v Čechách žádná budoucnost; vždyť zásady ony jsou vlastně přípravou deposedovati příslušníky národa našeho nejen z užívání práv státními základ- ními zákony zaručených, ale vrhají na nároe náš spolu balvan státního jazyka německého. kterýž i v okresních reservacích českých bude dusiti volný vývoj našeho národa. S těmito novými punktacemi v králov ství českém pochodí vídeňská vláda ješte smutněji, než s pověstnými punktacem prvními !

Němec Čechy

14 article Předběžné porady k anketě česko-německé.

Předběžné porady k anketě česko-německé. z Vídně, 19. ledna. o (Pův. telef. zpráva „Nár. L.9) s O3. hod. odpolední sešel se Svaz p slanců českých ku poradě o česko-něme oké anketě jazykové. Byla velmi hojně obeslána Rokování trvalo déle tří hodín. Vydána tato zpráva: „Svaz českých po slanců konal schůzi dne 19. t. m. Zúčastnili se jí prslanci všech stran ve svazu zastoupených mimo poslance státoprávní koncentrace, na je- jichžto žádost schůze svolána byla. Konstato- váno, že pozvání poslána byla předsedům strur ve svazu zastoupeným doporučenými dopisy. Zástupcové jednotlivých stran na schůz svazu přítomných a to zástupce klubu agrárního klubu českého, klubu katolicko-národního, mo- ravské strany lidové a strany pokrokové prohlá sili, že ankety, vládou svolané, ohtějí se zúčast- niti, poněvadž anketa má býti pouze informačni žádná usnesení činiti nemá a poněvadž by bylo na škodu věci české, kdyby vláda o stanovisku českých poslanců v životních otázkách národ ních nebyla zpravena poslanci samý mi.

Vídeň svaz p slance katolickýnárodní O 3

15 article

a podpeo

16 article

Zvláštní poradní sbor Jak se sděluje, bude dosazen pro všechný záležitosti, které projednávati se budou na če- sko-německé anketě, zvláštní poradní sbor v němž zasedati bude 6 českých postanců, če ské sociální demokraty v to počitaje. Každý klub vyšle do tohoto sboru 2 nebo 3 delegáty. Poradní sbor ustaví se a zahájí práce své již zejtra odpoledne. Projev posl. Masaryka o radikálech. V poradě svazu poslanců česko národníel učinil jménem strany pokrokové prof. dr. Ma saryk toto vyjádření: „Jsem proti pasivní opo- sici vůbec a tudiž i v tomto případě. Anketa jest sborem jen poradním, ne usnášejícím. Ma daři jistě byli státoprávně a politicky radikálni, nechodili do sborů zákonodárných, ale ochotně přišli do poradní rozmnožené říšské rady. Na to bych chtěl upozorniti pány ze stran radikálníeh a je přímo žádati, aby stejně na anketu šlia tam stanovisko svoje bájili. Iro se nezáčastní ankety. Z Vídně, 19. ledna. Posl. Iro, jenž by tolikéž pozván k českoněmecké anketě za sku pinu všeněmeckou, zaslal bar. Bienertbovi ten přípis: „Dovoluji si ku přípisu Vašemu po dotknouti, že odmítnouti musím vyslání zástupee ke společné česko německé anketě Příkře zamitavé chování Čechů (!) naprot minimálním národním požadavkům německým pokud týkají se sněmu českého, nebudí žádnou naději, že společná rozprava nějaká uspokoji německy lid v království českém Ale nehledě k úvaze té, nemůžeme vůbee zásadně pomýšleti na vyslání delegace své sku piny, nobudou-li nám dřívo doručeny k nahléd nuti osnovy zákonů, které budou přetřásány v zamýšlené poradě. Kdyby Vaše Excellenee byla ochotna zaslati nám osnovy ty k dobrému zdání, vyhradili bychom si ze svého národního stanoviska V. B. písemně názory své stran ob sahu těchto osnov oznámiti.

Masaryk profesor doktor ma Posl Čecho V B Ma Vídeň

17 article Proti Axmannovu zákonu.

Proti Axmannovu zákonu. Z Vídně, 19. ledna (Zvl. telel. zpráva »Nár. L. ) Posl. prof Čelakovský sepsal a před ložil nejen všem klubům českým, ale také ve- škerým poslancům slovanským k podpisu dotan na vládu v příčině návrhu Axmannova. Oče- kává se, že následkem takovéhoto společného projevu všech slovanských poslanců na říšské radě, ke klerým připojí se laké asi Vlachově Rumuni, posl. P. Šilinger, Kadlčák a soudruz vezmou nazpět pilný svůj návrh dnes ve věci té odevzdaný presidentu dru. Weiskirchnerovi. Z Vídně, 19. ledna. Depulace českých so ciálních demokratů dolnorakouských dostavila se dnes v parlamentní budově k ministerskému předsedovi a k českému ministru, kterým ode- vzdala text resoluce, přijaté na pěti valných schůzích českých sociálních demokratů dolno rakouských proti osnově Axmanno vě. Deputace vyložila bar. Bienerthovi, jake by měla sankce osnovy té následky. Bar. Bienerth vzal resoluci na vědomí prohlásil, že rozhodující slovo v této záležitosti má správce ministerstva vyučování ryt. Kaněra pokud pak týká se jeho samého, ministerského předeedy, že postará se o to, by o resoluni.

Axmannův Posl Čelakovský Vlachův Rumun P Šilinger Kadlčák Bienerth Kaněra Vídeň

18 article

V drobném prodejit ranní člslo o sobě . . za Sh večorni . . . za th Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5k lnseráty platí se hotově napřed Předplacent a inserty přüjímu administrace v Marisnské ul. , a Tam nacházeji se těi redakce, tiskárna a expedioe „Národních Listů Rukopisy se nevraceji.

Marisnský ulice

19 article

dnes jemu odevzdané, rokovalo se v minister- ské radě.

20 article Na ministra dra. Žáčka vznesla deputace

Na ministra dra. Žáčka vznesla deputace apel jako na Čecha a na právníka. Ministr dr. Žáček odvětil, že po kažé stránce vykoná cele svou povinnost a že jako právník dobře si je vědom, že osnova Kolisko- Axmannova nemůže nižádným způsobem býti doporučena panovníkovi k sankci Deputace potom se odebrala do svazu so- ciálně-demokratických poslanců německých. Tam tlumočila předsedovi dru. Adlerovi a Perner storferovi svoje přání a tužby

Žáček Čecho Kolisko Axmannův Adler Perner

21 title

O navržené změně jednacího

23 article

z Vídně, 19. ledna. (K. k) Výbor pro změnu jednacího řádu pokračovaí dnes odpoledne za přítomnosti Bienerthaa Haerdtla v povšechném rokování o osnově zpra- vodajově Posl. Choc pravil, že v osnově referentově jde o upevnění nezdravého a nepřirozeného centralismu Česká oposice a obstrukce má býti znemožněna. Na tem ničeho nezmění okolnost, že také Všeněmci němečtí liberálové jsou proti návrhu Steinwendrovu. neboť Němci od časů Badena nedělali v říšské rad obstrikci, ovšem, poněvadž ji nepotřebovali. Již je naci řád z r. 1875 byl namířen zvláště proti české státoprávní oposici. liečník polemisuje s posl. Pacherem, který včer ve výboru agiloval pro germanisaci poštov nictví v Čechách. Proti tomu nutno vystoupili Rovnoprávnost, stádními základními zákony zaručená. má také tu platiti. Nejde o pronásledování Němců, nýbrž naopak možno mluvili pouze o pronásle- dování Čechů v Čechách, na Moravě ve Slezsku. V Čechách provozuje se proti češtině a proli Čechům přimý boykot. Ale o boykolu tomle vláda jakoby ničeho nevěděla. Velké strany, v jich prospěch má býti provedena reforma jednacího řádu. nechť uvází, že mohou býti jednou také menšími, jak se stalo již stranám největším Jednací řád nesmí býti zdělán se stanoviska mo ci, nýbrž slušnosti a spravedlnosti. Při reformě řádu jednacího nesmí býti žádného majorisování, musí býti brán zřetel i na nejmenší strany. Obstrukceje bojem národa. Páni z Vídn ovšem necití, oč v Če- chách jde. Posíliti moc vlády není úkolem parla- mentu.

Posl Choc Němec Baden Pacher Čecho Vídeň Čechy Morava Slezsko

24 article

Rečník poukazuje na odstrkování řečí neněme- ckých a na neprotokolování řečí těchto. Pro jednáí výboru měla by býti veřejnost pravidlem. Zpravodaj- ství musí býti objektivní. Poslanci potřebují ochrany proti znásilnění předsedou. Při odnětí slova má být vždycky otázána sněmovna. Nyní, kdy předseda místopředsedové tvoří celé kollegium, byle by nutn též upraviti řízení uvnitř předsednictva. Řečník vyslovuje se prolo, aby se vzal větší zfe- tel na právo peliční a aby byla zjednána iniciativa obyvatelstva, jaká je ve státech jiných. Kdyby i do- tazy nebyly čteny, bylo by to podstatným omezením immunity, protože jen to, co bylo čteno, se považuje za immunní. Věcné opravy chce zpravodaj omeziti na 5 minut. Avšak v debatách doslanou se často k slovu jenom strany veliké a poslanci malých stran mají potom za 5 minut všechno nesprávné opraviti, co rekli zástupci velkých klubů Dlužno opříti se úmyslu, aby žádaný počet podpisů na interpelacícha návrzích byl rozmnožen. Naopak, musí se podání sněmovně umožniti též menšímu počtu, než 15 po- slancům, poněvadž též uvniti jednollivých klubů jest politická diferenciace namnoze velmi rozsáhlou a stě- žuje tudíž dosažení potřebného počtu podpisů. Řeč- ník navrhuje konečně, aby přes osnovu zpravodajovu přešlo se k jednacímu pořadu. Posl Romančuk praví, že jest nulno, aby v pr sidiu zabezpečeno bylo zastoupení také národnostem, na které dosud nebéře se zřetel. Posl. dr. Eugen Lewicki prohlašuje, že návrhy referentovy nejsou žádným zlepšením jednacího řádu neboť odporují duchu parlamentarismu. Dnešní řád jednací jest dobrý, ale jest nepohodlný křesťanským sociálům, polskému kolu a zejména vládě. Ruský

Posl Romančuk Posl doktor Lewický

25 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Založení Akademického čtenář- ského spolku 20. ledna 1819. K jubilejním vzpomínkám, jež slaví naš studentstvo letos, druží se významný den 20 ledna. Upozorňují tu, aby se nezapomenulo, že týž den roku 1849 dlužno pokládati za datum založení slavného pak, horlivě, vlastenecky půso bicího Akademického čtenářského spolku, jehož čivnost před 20 lety byla zastavena. Tedy letoe dvojí jubileum: šedesátileté, doba založení — druhé: zrůšení spolku. Pramenem věrného líčení osudů téhož sdružení v r. 1849 jsou podepsa- nému zápisy o schůzích spolkových. Po rozpuštění legie studentské r. 1849 utvořilo si studentstvo legii novou — akade- mický řečnický a čtenářský spolek. Vytklos za hlavní účel: Zaopatřiti svým údům všechny prostředky, jimiž by se v parlamentním jednání cvičiti mohli a k tomu starati se vespolek o časopisy všech druhův a barev, o příruční knihy, o přednášky, deklamace, řeči, debaly v parlamentní formě o předmětech vědeckých olázkách časových. V něm soustředili se všichni studenti, kleři bažili po vyšším vzdělání. Vedle tohoto spolku r. 1849 trvaly ješte jiné spolky studentské, z nichž některé byly sestaveny podle vzoru spolků studentských ně- meckých. Slavie, spolek naskrze slovanský, pě- stoval a hájil živel slovanský v Čechách, Nosil slovanský kroj a konfederatky, Moldavie (Ostri hoši), spolek slovanský, nosil červenou čepiei s modro-žlutou páskou. Česko-moravské bratr- stvo, Kališníci, spolek slovanský, nosil fez s bvězdou. Bohemie, spolek politický, literární a tělocvičný, měl známku červeno-stříbrno- modrou. Bez politické a národní barvy byly spolky Liberalie, Hilaria; bez rozdílu národnost Prega s odznakem: zelenou čepicí. Viz podrobně u Slavíka, Dějiny českého studentstva 1874.

Hilario Prego Čechy Slavia Českomoravský bratr Bohemia Liberalie Moldavia

26 article

První plenární schůzka Akademi ckého čtenářského spolku konala se v »Ho te de Saxe« v 6 hodin večer dne 20 Jedna 1849. Předsedal dr. Springer. Roz plodla se živá debata o stanovách, předloženjc od přípravného výboru. Eminger čell a hlaso valo se o jednotlivých paragrafech. Russ na- vrhoval, aby se slovo deklamace vynechalo. an sem prý nepatři. Svěrák ukazuje, jak dekla- mace slouží k řečnickému vzdělání těch, kteř nejsou k debalě schopni. Russ míní, že dekla- movati každý dovede, an se to již v gymnasium naučil Jemu se oponuje. Russ chce, aby stálo Zeitsehriften aller Partheifarben; návrh jeho ne dostal ani hlasu Serdel mluví o neurčitosti vý- znamu »absolvirte Studirten«, který by i řeme- slníkům a jiným přistupu přál. Russ obligátn opponuje Návrh Se dla podporován. Zlatník upírá, že absolvovaný student je studentem načež mu druhý odpoví: Tedy vagabundem (Všeobecné veselí). Se del odmitá námitkup Russa, jako by on chtěl utvořiti kastu, on že je více demokratický než Russ, an stejnost vzdě- lání nepožaduje. Jaroš předhazuje Seidlovi úzko- prsost (Eugherzigkeit) a praví, že jen k přání. aby se kvas smýšlení studentského mezi copař- ským měšťanstvem rozšířil. (Potlesk) Zlatník se ptá: Co je Akademický spolek? Emminger od- povídá, uváděje analogii od akademie umělecké.

Sax Springer Eminger Russ Svěrák Zlatník Russo Jaroš Seidl

27 article

Návrh Soidla ostal v minoritě. Dále Seidel se bojí, aby výbor nebyl nezodpovědný. Jeho do datek v tom smyslu jest přijat. Rovněž návrh, aby výbor každé půlleti odstoupil. Russ navr- huje, aby se o proměně stanov rokovalo v ple- nární sehůzce, když padesát tento návrh pod- porují. Burket přidává, aby 1/s oudů v tom ohledu rozhodli. Seidl podporuje Burketa. Bures žádá o absolutní většinu. Russ se opírá prot 3/3 oudů při proměně stanov. Prošel návrh, že kdykoliv se žádá od jednotlivých oudů proměn stauov, o této proměně se již rokovati může sice absolutní většinou. Soidl činí návrh, aby při úmrtí spolku bibliotéka se dostala Museum a peníze Ma- tici české. Rusa navrhuje, aby bibliotéka a peníze propadly universitní bibliothéce. Tei- singer podporůje Seidla. Bruna chce, aby se celý fundus instructus zachoval na příznivější doby. kde by spolek opět do života vstoupil. Edel- mann mluví proti testamentu. Seidl mluví proti Russovi. Russův návrh propadl. Seidlův návrh s dodatkem Bruny prošel. Jaroš činí návrh, aby se za pozůstalé peníze zakoupily knihy, ktere

Soidl Seidel Russ Burket Seidl Rus Brun Edel Russův Seidlův Jaroš Ma

28 article

by se také darovaly. Museu. Russ podporuje Ja- roše. Jarošův návrh byl přijat. Schwarz navrhuje. aby se udalo, jak přestává kdosi býti oudem. Šlo nyní o jednací řád Edelmann mluv proti celku, an to je debatní řád. Russ: Jed nací řád jest špatně vypracován. Konečně byo příjat jednohlasně. Bruna činí návrh, aby se učinila proklamace, aby knihkupectví nebo jin lidumilové spolku darovali knihy. Aull vysvětluje že již výbor to uzavřel. Ve schůzích dalších kvasí a haraší spol- ková činnost ve svých zárodeích. Jedná se o získání peněz, o dary knih, o činnost řeční- ekou. Nezřídka (řeskne rána osobních srážek i nedorozumění. Dne 23. ledna vyjednává se o bytu. Pro přednášky a schůze určil se sát melafysiky. Mistnosti spolkové rozpočteny na 2—3 pokoje, čítárny. Lindner a Kallivoda jdou k Beerovi prosit jej za byt v klášteře (křižev- nickém). Ve čtvrtek předloží referát, nedá-li Been pokoje, má se hned byt najmout. Eminger od- haluje smutný stav našich důchodů a nabízí s za oučtovního. Russ dostává Misstrauensvotum Sezení dne 26. ledna rozhodlo, že se Rus- sovi ve jménu výboru odešle dopis, aby nejděle do zejtřka své oučty složil, jinak že se časo- pisy k tomu vyzve. Došla řada knih a časopisů. mapy. Dne 27. ledna s polěšením se vítá, že Palacký daroval 4 české knihy. Čeští deputo- vaní se požádají, aby ve prospěch čtenářského spolku sbírku uspořádali. Mají se dáti cedule k ohlášení plenárních schůzek tisknout. Též uzavřeno, aby se daly tisknouti stanovy a jed- nací řád, 500 výtisků. Sezení výboru budou v outerý a v sobotu v 619 hodin večer. Eminger a Hlávka obstarávají byt v domě dra. Polláka.

Russ Jarošův Schwarz Edelmann Lindner Kallivoda Beer Been Misstrauensvotum Palacká Eminger Hlávek Pollák Rus

29 article

O bytu se dlouho potom ještě rokovalo. Dne 27. ledna potýkali se výborové o přednáškách a debalách, o jejich ohlášení, jejich předsedovi a pod. Při jednání a mezi návrhy leckde kmit- nou se německé věty a německé názvy. Zapi- sovatel něktorý neumi po česku psáti. Na př. 17. února: »Procházka přesveme bibliotheku. Každy dén večer se vydavat maly knihý a bro- šurký.« Rozdělují si práci. Jeden píše Hanu- šovi o knihy, jiný Šafaříkovi o starožitnosti slo- vanské, Hankovi atd. Jiní jdou prosit ústně. »Aull a Faček jdou zebrat.« Utéšeně vzkvétala činnost přednášková. Čle nové výboru žádali Sabinu, Brunu, Sladkov- ského, Gabriela, Rupperta, Stefana a Vávru- Seidla, Schiera, Klieperu (o rhetorice). Nebe- ského (o české literatuře). Zvláštní prosbu vy pracovali Palackému. Protokol o plenární schůzi dne 1. březn 1849 psán německy, důkladně, se všemi po- drobnostmi jednání o posavadní činnosti spol kové, o volebním řádu a pod. Zápisky o schů zích v březnu jsou hrozně ledabyle načrtány Česky, německy, několik slov, názvů knih, časo pisů. Čtouci nynější nerozumí všem jednotlivo stem. Dne 5. března projednává se k návrhu Lindnerově o spojení akademického čtenářského spolku s německým spolkem »Rede- und Lehr verein«, na základě stanov, kde by oba živly obě národnosti byly stejně oprávněny. Podle ná- vrhu dra. Springera přenechalo se provolání na německé studentstvo výboru. Starosti o nový byt za 250 zl., o pravidelné debatování třikráte týdně, o získávání knih a peněžitých příspěvků zdržovaly další jednání s německým spolkem.

Procházka Šafařík Hank Faček Sabina Brun Sladkov ský Gabriel Ruppert Stefan Vávra Seidl Schier Kliepera Palacký Lindnerův Springer Zap

30 article

Po delších poradách zvolen definitivní výbor dne 14. března: President dr. Springer. vicepresidenti dr. Bruna a Kopp, tajemní Svěrák a Lepař, bibliothekáři Lindner a Fáček, pořadatel a domácí správce Procházka, kasln Aull, oučtovní Eminger. Na hotovosti vybylo peněz 472 zl. Jednalo se o koupí knih, nábytku Požádali spolek profesorů a doktorů za pod poru na knihách, redaktory, nakladalele, depu tované říšského sněmu, Měšťanskou besedu, me- cenáše (česky a německy), prof. Šnábla o za- půjčení knih z bibliotheky studentské. Museum darovalo knihy. Misty propukají záblesky hájení češtiny při jednání proti němčině. »Tieftrunk zadal protest proti Hlávkovi stranu německého ohlášení českých předmětů při presidování, který byl velmi podporován. P. Hlávka ohra- žuje se proti protestu Tieftrunkovu, jelikož prý nebyv řádným předsedou co takový protest přijímati nemohl. Privátní napomenutí by byl přijal. Většinou přítomných oudů výboru protest Tiefirenkův z protokolu byl vymazán.« Dne 22. března Hájek uvedl jednací řád »v ně- mecké jediné řeči, načež povstala silná debata skrz uražení práva národnosti.

doktor Springer Brun Kopp Svěrák Lepař Lindner Fáček Procházka Aull Eminger profesor Šnábl Tieftrunk Hlávek P Hlávek Tieftrunkův Hájek Icenáš

31 article

Bezděky dnešní čtenář hlasuje pro návrh dne 23. března, aby se předešlému protokoli- stovi dala důtka za špatné psaní prolokolu. Škoda, že návrh propadl, zasluhoval pokárání, stejně jako nástupce jeho, který vedle vážných záznamů dne 24. března zapisuje o debatě. který odstavec v Jednacím řádě byl přijat »Svěrákovi je § ten temný, potom i jiným chechtot a potlesk temnosti věnován Vynechán. Mnozí mluví zbytečně, že se mluví zbytečné- Vymazán horlivou ochotnostl . . .« Úraduje se pravidelně česky a německy při sezeních, při provoláních, při seznamech dárců. České projevy obstarává Tieftrunk, ně- mecké dr. Springer. Vyjednává se s vice- presidentem Mecsérým za propůjčení místnost spolkových v erární budové některé. Palacký zasílá 350 zl. jako dar deputovaných říšského sněmu. Sestavila se komise k uspořádání divadla u sv. Mikuláše. Mnoho času vyžadovaly úvahy o úpravě členských, vstupních lístků, diplomů pro čestné oudy. Zahájeny čilé sbírky pro spolek po venkově. V tajném sezení vyřizují sa pletky, spory mezi členy »Sezení dne 22. máje 1849 v stavu obležení. Starosta žádný«. Knihy (200) daroval dvorní rada Sacher, rada Bořický a j.

Bezděk Svěrák Tieftrunk doktor Springer Mecsérý Palacká Mikuláš Sacher Bořický

32 article

Tieftrunk navrhuje, aby se požádal Mecséry za povolení literárních přednášek, aby Springer mohl o německé a Koubek o polské a ruské literatuře přednášeti. V sezení 25. května ustanovují se pohrůžky a tresty dlužníkům knih, jejichž jména se vyvěsí na černou tabuli, ve Večerním listu se vyzve »Ať každého ouda byt jest udán, aby se mohl exeqnírovat«. V sezení 1. června čte se přípis od gubernia od 31. máje, aby se praesidiu uložilo, by se na městského radu Pateru obrátilo otázkou, zda-li následkem rozkazu od 31. máje č. 581 m. r. výboru našeho spolku právo vzato jest, které p. místopresident 11. máje dotčenému výboru ponechal, t. j. oekono- mickou správu spolku věsti. Další sezení pečují o zařízení spolkových místností za stavu oble- žení, o úsporu světla, o důtklivé vyzvání dluž- níků knih, zmařené jednání s akademickým se- nátem o místnosti a přednášky. Kupují se knihy polské. Sezení 6. října koná se podle úřadníhe rozkazu v přílomnosti magstrátního rady pan

Tieftrunk Mecséry Springer Koubek