ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 6871aa50-6687-11dc-9c0c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: org 4, person 63, place 60, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISrY.
národní LISrY
3 masthead
2. ledina 1900
4 masthead
Číslo
5 article
možno. Který spisovatel neb politik český, a právník, ať historik, k žurnalistice měl nejen náklonnost, ale i přípravu a průpravu, byl v re- dakci »Hlasu«. V »Národních Listech« Juliue Grégr sám byl nejlepším, opravdovým žurna- listou. Však časopis, založený za takovým úče- lem a vycházející denně v takovém rozsaht jako »Národní Listy«, má nezbytně potřebí p es- ného a četného sboru skutečný žurnalistův. Takový sbor Julius Grégr zřídil pro » Na- rodni Listy«, když je spojil a sloučil s » Hllaseme Solynutí obou těchto velikých politických den- níkův českých v list jeden mělo pak pro věc cslého národa, pro dalsí rozvoj politiky česke předůležitý následek, že všichní obhájcí s t á to- prvního programu našeho a z- roeň svobodomyslní a demokra- tiěi živlové v celém národě našem se sou- středili kolem jediného praporu. Odtud pak i žurnalistika čes k rozvíjela se na pevné půdě krokem pevným Pokud byla zastoupena v redakci » Národníek Listův«, sdílela slasti a strasti, hodiny klidu lěta heuři s celým národem českým. A v tétc redakci při vší rozmanitosti charakterův a tom- péramentův, a při vší nestejnosti věků vždy vládla nejdokonalejší sjednocenost snah a práce pro blaho a dobro národa i vlasti, nejvzornějs upřímnost a pravá kollegialnost. V takovém společném ovzduší duchovním samy sebou vyrovnávaly a uhlazovaly s všechny různosti povah osobních. Není na příklad ani lze, pomysliti si věts nestejnost charakteru a temperamentu, než jaká dělila Karla Sladkovského od Vin- cence Vávrv. Oba osmačtyřicátníci jakoby nebyli mohli býti aní den bez ohnivého disput.
Juliue Grégr Julius Grégr Národníek Listův Sladkovský
6 article
Ohen i dieput pokaždé rozdělni Vincenc Vávra, povaha v ve věku pokročilém nad míru vzně- hirá, vpravdě riutová, milovník hovoru, v něm mohi někomu osnorovat, aby po několikerém naběhn za obranu svá5o názoru bezvýminečně přisvěděil stanté druhé; veselý společník jemuž b5z rozboru nějaké záhadné, třeba jen Uieoretiekě otázky nechutnalo ani jíst ani pít; padesátník, očel stále těkavých a otylých líe věcně se usmivajlcích, starý barikádník, jemuž kelár necdňsl humoru a jenž bez denního boje a bvť to byla pouhá akademická rhetorika, ani nedovedl žit, muž, i ke každému neznámému na potkání vlídný i sdílný: a proti němu Kar Sladkovský, člověk nad pomýšlení vážný, po- hledu přísného, pevně sovřených rtův, z nich nikdy nepropustil zbytečného slova, pro kaz- dého cizince naprosto nepřístupný, uzavřený i k nejbližším přátelům svým málomluvný. k lidem jen poněkud dotěrným drsný až k hru bosti; starý bojovník, jenž z pevnostních ka- semat si přinesl jen podlomené zdraví a hořkost mysli! A tohoto nemluvného mrzouta Vincen Vávrá velmi často nějakým parodoxním výrokem nebo odporem přivedl do ohně a k řeči; nebot sni žertovný nesmysl ani odpor Sladkovský mlčk nesnesl. Ale Vávra na konec vždy se podrobi jeho úsudku a usmíval se jako milius dále, píše při tom článek, jehožto rukopis často ani vžichni typografová v naší tiskárně dohromady nedovedli přečíst. Písmo Vine. Vávry bylo smutně pověstn po všech tiskárnách pražských. Psalť nejraděj rozskřipaným pérem brkovým a škrtal po papíre tak rychle a prudce, že to bylo slyšet po celén pokoji. Za to písmo Sladkovského bylo témě lapidární a náramně jasné. Muselť Sladkovsk každé písmeno spíše pomalu kreslit, nežje psáli; pravice jeho byla totiž na pevnosti těžkými okovy velice seslábla, ba schromla.
Vávra Sladkovský
7 article
Hlavní obor Sladkovského pro články úvodní bylo předné státní právo koruny české, za druh samospráva obecní a zemská a za třetí velik hospodářské a kulturní otázky národa českého Všechny výklady a úvahy jeho o těchto před- mětech vynikaly železnou logikou a přesnou, jasnou mluvou, téměř beze všech ozdob sloho- vých. V. Vávra nejraději psával polemické články na obranu českého programu proti ná- jezdům listů německých a vedle toho výklady ze zahraniční politiky. Nejhojnější látky posky- tovaly mu v tomto oboru úskoky a pletichy vysoké diplomacie mezi Francií a Německem. Napoleon III. a Bismark svými dostihy a sou- boji na šachovnici diplomatické udržovali jeho kombinační talent a politickou fantasii jeho v stálém rozechvění a napjetí. Karel Sladkovský však neobmezoval svou činnost jen na prác redakční. Jeho působení v městské radě pražské, na sněmě a ve výboru království českéhó, jeho slavnostní řeči při největších a nejpanátnějších národních slavnostech oné doby, jehó vynikajíeí účastenství při zřizování zastupitolstev okresních a především jeho nesmrtelně zásluhy o zbudo- vání Národního divadla jsou a zůstanouv vděčné paměti českého národa. Zvláštní, vynikající individualitou redakčn byl Fr. B. Kořínek. Žurnalista rozený.
Sladkovský V Vávra Napoleon Kořínek Francie Německo národní divadlo
8 article
Jmeno jeho mělo ve čtenářstvu českém dobrý zvuk již od roku 1851, od počátku Mikovcova »Lumira«. Bylť tehdy výborným znalcem sever- ních jazykův slovanských. Když pak po r. 1854 jako gymnasijní professor byl poslán na r- kouský jih, nabyl dvanáctiletým pobytem v t- mějších zemích nejen příležitosti, aby si osvoji dokonalou znalost i slovanských jazykův jižních. ale aby poznal všechen život Chorvatův a Srbův jejich zápasy s Maďary a Turky, a hlavně aby z blízka spatřil všechny politické snahy a všechen státní apparát národa maďarského. Kořínkovy dopisy Od-Sávy byly již v »Hlase« pravou pochoutkou pro české čtenáře. V nich byli jsme v Čechách stále udržováni v evidenci o každém politickém hnutí na slovanském jihu, o každém kroku, podniknutém zvláště se strany maďarské proti tamějšímu Slovanstvu. A jak Fr. B. Ko- řínek psal? Se svěžím, nevyčerpatelným humorem a s břitkým vystižením a vylíčením vždy sa- mého jádra věci. Jeho zprávy ze sněmu záhřeb- ského byly pravé žurnalistické skvosty. Po spo- jení »Hlasu« s »Národními Listy« Kořínek přeše ještě jako professor v Záhřebě k redakci naší. jejímžto členem zůstal, i když r. 1866 se pře- stěhoval ze Záhřeba do Prahy. Jadrný, rázný dle potřeby peprný a štiplavý humor, bohaté obsáhlé vzdělání v dějinách a v jazycích slo- vanských, pevné nezvratné přesvědčení politické propůjčovaly žurnalistickému péru Fr. B. Kořínk neobyčejného půvabu a lesku.
Mikovcův Lumira Chorvatův Srbův Maďar Turek Kořínkův Hlas Kořínek Jadrná Sáva Čechy Francie Záhřeb Praha
9 article
Třeba jen připomenouti, jakou sensaci ne- jen v národě českém, ale i v nejsirších kruzích vládních způsobil jeho úvodní článek »O mou- řeninech«, vytištěný v »Národních Listech« prv ního dne po nastolení generála Kollera v Čechách v době voleb deklarantských A jako ve článcích úvodních různost ch - rakterův a temperamentův žurnalistických spl- vala v dokonalou harmonií rodakění, tak brl i — pod čárou. Lze-li pomysliti si duchovní a literární kontrasty větší, než jaké jeví se ve spisech Vítězslava Hálka a Jana Ne rudy? Hálek, jehožto t vrika objímala vše- eky stupně od idvliy k milostnému optimism a odtud až k bujnému romantismu, a Nernda, z jehožto s atiry velmi často šlehaly ostny pessimismu, působíeího na mysl čtenářovu jak lučavka; Hálek, jehožto poesie měla pravé ko- řeny své v půdě domáci, v národní mysli české a Neruda, jenž rozšiřoval literární obzor český na květnat sady národů západních: oba byii v témž politickéma denníku společně feuilleto- nisty a uměleckými kritiky Tu a tam říkalo se, že jsou literárním soupeři, že druh na druha žárli k vůli větším nebo menšímu úspěchu, k vůli většímu neb menšímu kousku veřejné chvály. Dokázali celým životem svým, že takový malicherný úsudek o nich obou byl naprosto klamný. Nerozcháze se, ale d oplňovali se vzájomně svými vzá cnými talenty, svými velikými srdci a skvělými prácemi.
Koller Hálek Jan Neruda Čechy
10 article
Dávno dřive, než sešli se v redakci »Na rodních Listův«, přilnuli k sobě upřímným př telstvím a spojili se k společným dilo literárním. Ba právě z osobního sdružení jejich vzala vznik nová doba poesie české v jetech 1856—1860, A když r. 1861 činnost žurnal stická připoutala Nerudu k »Hlasu« a Hálka »Nár. Listům«, rozloučení jejich trvalo jen krátký čas. Sešli se opět ke společné přátelské práci ne jen pod čárou, ale spojili se vedle toho k redi gování nových velikých listů literárně-uměle- ekých, nejprve »Květův« a pak »Lumira« oba jsouce chloubou a ozdobou redakce »Ná rodních Listů«, s jejímžto chefem a s jejímžto celým ostatním sborem žili vždy v nejsrdečněj- ším přátelství !. Ve všech věcech vždy se srovnali; tolik ve dvou ne! Neruda psal odpoledne a v mí nosti redakční. Hálek odpoledne a doma Dopěli oba mili pěvci naši. Umlkli na vždy v dlouhé řadě redakčních kollegů, spolubojov níků za čestný a právní život svého národa kteří buď je předešli do věčného ticha hrobo vého, nebo jieh následovali . Zahajujíce čtyřicátý ročník »Národníe Listů«, jimž oni všichni ve službě vlasti věnovali nejšlechetnější úsilí svě, všechnu svou velikou a platnou práci duchovní, vzdáváme jim touto vzpomínkou všem zaslouženou čest.
Listův Neruda Hálek Květův Lumira
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Habsburská monarchie vstoupila do roku 1899 v úplném zmatku. Před Litavou německá obstrukce zmařila projednaní rozpočtu i vyrovnání uhorského a vláda Thun- Kaizlova byla nucena státní potřeby uza- koniti pomocí § 14.; za Litavou obstrukce spo- jených opposičních stran národní, klerikální, Košutovy a Ugronovy zmařila nejen projednání rozpočtu a vyrovnání, nýbrž způsobila i od- stoupení předsednictva sněmovního a předsed ministerstva bar. Banffy překročil práh no- vého roku bez rozpočtu, bez vyrovnání, bez ustaveného parlamentu a k tomu i bez výhod- ného pomocníka, jakým se v Rakousku ukázal § 14. V Uhrách nastal stav mimozákonný — e x-lex. Vláda Banffova byla zbavena práva, vybírati daně, byla nucena zastaviti exekuce odložiti odvod k vojsku. Jediné, nač spolehala, byla obrovská liberální většina, do níž se na- dála, že schváli časem vše, co podnikne za stavu mimozákonného. Ale i tato naděje zkla- mala. Z vládní většiny vystoupili ponenáhlu všichni vynikající státníci, jako Andrassy, Csaky. Szilagýi a zbyl v ní jen starý Tisza se svou koterii. Tu zakročila v Uhrách koruna. Povolán do Vídně Koloman Szell, jenž zpravil pa- novníka o pravém stavu věci, zapředeno vyjed- návání s opposicí, jehož výsledek byl ten, ž bar. Banffy, nenacházeje východu ze slepé uličky, do níž zaběhl, podal demissi a dne 26. února zaujal presidentské křeslo K o lo m an S zell, jenž v krátkém čase obnovil pořádek v koruně sv. Štěpána. Požívaje důvěry všech politických stran, Koloman Szell dosáhl toho, že se do vládní liberální strany vrátili nejen všichni ti členové, kteři ji za bar. Banffa opu- stili, nýbrž spojila se s ní i národní strana Apponyova, s níž vládnímu klubu přibyla řada vynikajících státníků, z nichž sluší uvésti zejmena samého hr. Apponya a Horanského.
Thun Kaizlův Košutův Ugronův Szell Štěpán Apponya Horanský Rakousko Uhry Vídeň Banff
12 article
Zůstala sice i proti Kol. Szellovi opposice ko- šutovců, strany neodvislosti a klerikálů; ale opposice ta byla tak mírná, že Kol. S z el hravě na sněmovně vymohl rozpočet a vyrov- nání a sněmovna mohla se koncem června roze- jíti na dlouhé letní prázdniny. Nejen Madaři uvítali Kol. Szella n křesle presidentském. Také ostatní nema ďaršt národové koruny uherské si oddechli, když ba. Banffy opustil presidentský palác a Kol. S zell v programové řeči sněmovní prohlásil za své heslo szákon, právo a spravedlnost.« Bohužel, naděje, jež nemaďarští národové skládali v Szella, se dosud nesplnily. Slovác i marně se domá- hali potvrzení stanov dvou kulturních spolků, jichž účelem mělo býti založení dívčího ústavu a gymnasia s vyučovacím jazykem slovenským. Rumuni zprva chtěli zanechati passivné oppo- sice a vstoupiti opět do sněmoven; ale přikré vládní vystoupení proti památníku národního bo- hatýra rumunského, Jancu a proti školám rumunským působilo na ně jako ledová sprch a dnes stojí proti vládě Szellově taktéž upjati, jako stáli proti Banffovi. Mezi Srby uher- skými národní spory ve věcech církevních ještě se přiostřily afférou patriarchy Branko- viče s biskupem Zmejanovičem, a z území kar- patskych Rusů přicházely ob čas jen smutné zprávy o vzmáhající se bídě a odnárod- ňování lidu. V Rakousku hr. Thun učinil nový pokus s říšskou radou, již svolal dne 17. ledna. Nemaje však potřebné onergie, aby se přímo opřel o pravici a vypověděl boj německé lovici,
Rumun Srba Rus Thun Banff Rakousko památník národní bo
13 article
nedošel v čas potřebné opory ani na pravo, ani na levo, a když vláda při projednávání zákona o platech státním sluhům utrpěla porážku, o- ročil dne 1. února říšskou radu, jež odpočival pak až do 18. rljna. Celé jaro a leto vyplněno jednáním s uherskou vládou o vyrovnání, při čemž došlo na ostrou krisí v době, kdy hr. Thun stál na išelských ú mluv á ch smlu- vených r. 1898 s bar. Banffem, proti nimž s však rozhodně vyslovil Kol. S zell. Šlo, jak známo, o prodloužení bankovní výsady at vláda uherská zádala pro banku prodloužení do r. 1910, pro vyrovnání však jen prodlouženído r. 1903. Rakouská vláda však žádala za stejný termín pro banku i pro vyrovnání. Stanovisko rakouské v této olázce zvítězilo a v Uhrách sněmovnou (26. června), v Rakousku pak po- mocí § 14. vyrovnání i výsada bankovní schvá- leny na nových 10 let, t. j. do r. 1907.
Thun Banff Uhry Rakousko
14 article
To byl však také jediný úspěch, jehož s domohla vláda Thunova. Uvnitř říše byly po- měry rozháranější, než kdy před um. Němneck obstrukce, nenacházejic působiště ve sněnovně, vrhla se na venek. Zpea agilace po heslem »Pryč od Ř 21. krělna vyhlášen pověstně vatodusnl program německý, jenž žádá státní němčínu, roz hodnou nadvladu německého národa ve všech korunních zemíeh, vvima české okresy v Čechiách. kde z milosti připuštěn český úřadní jazy k bezohlednou germanisaci Slovanů všude tam, kde Němci mají na sněmích většinu. V srpnu udály se německé výtržnosti v Celj i prot českým výletníkům, v Kraslicteh proli zv- šení cukerní daně a v Celovci proti katoli- ckému sjezdu. Tím se připravovala půda pro události, jež nastaíy krátce na to. 30. srpna přijel panovník na vojenská cvičení do severních Čech a zachoval se velice milostivě k tamnímu německému obyvatelstvu. Hned na to zajel na podobná cvičení do Korutan a do Tyrol už tehdy bylo jasno, že dnové vlády Thunovy jsou sečteni. Fuchsův pokus o dorozumí- vací konference důvěrníkův pravice a levices nezdařil a dne 23. září kabinet Thunův podai demissi.
Thunův Němec Fuchsův Čechiy Celovec Čechy Korutany Tyroly Slovan
15 article
Úradnický kabinet Clarův, jenž se po velikých obtížích ustavil dne 2. října, uzavřel řišskou radu, odročenou od 1. února, zrušil dne 17. října, aby měl čisté pole k další činnosti, jazyková nařízení pro Čechy a Moravu a dn 18. října představil se sněmovně. Smutnější vlády Rakousko nevidělo. Z jediného úspěchu, johož se dodělala, totiž z voleb do de- legací, má děkovati bezprostřednímu zakro- čení koruny. Projednání kvoty, přikazovacího zákona a zatímního rozpočtu zmařila č e s ká obstrukce, pokus o smír česko- německý, k němuž dal podnět předseda kola polského, Javorský, se opětně nězdařil a dne 22. prosince hr. Clary odevzdal předsednictví v ministerské radě ryt. Wittkovi, jenž v úřadním liste ze dne 31. prosince pomoci § 14. provedl to, co hr. Clary nemohl provésti cestou ústavní. A rok 1899, jak započal zmatkem, tak se pro Rakousko zmatkém také ukončil. Rozhlédneme-li se joště zběžně po jedno- tlivých korunních zemích rakouských, shledáme obraz taktéž málo lákavý. V Dalmacii, po- dobně jako v království chorvatském, národní spor srbsko-chorvatský se přiostřil. Při obecních volbách, konaných toho roku po celé Dalmacii, Srbové vypuzeni ze zastupitelstva téměř všech obci, až na boku Kotorskou, kde však město Kotor také ztratili. Na Přímoří Vlachové utlačují Slovany dále a jediný světlý bod je tu nově zřízené státní gymnasium s chorvalským jazykem vyučovacím v Pazině. Ze slovinského jižního Štyrska vypuzováni důsledně úřad- nici Slovinci a nahrazováni kovanýmí německými nacionály. V Tyrolsku jednáno opět marně o smír mezi Vlachy a Němci; ve Vorarl- berku školství národní odevzdáno pod dozor duchovenstva. Čechově vídeňští marně se domáhali veřejnosti pro jedinou českou školu.
Úradnický Clarův jítlegace Javorská Claro Wittek Srba Vlach Slovan Němec Čechův Čechy Morava Rakousko Dalmacie Kotor Štyrsko Tyrolsko
16 article
Halič stíhána finančními kalamitami, jež hro- zily katastrofou celé zemi. A naše země ko runy české pozbyly opět toho kouska práva, jehož se jim dostalo jazykovými nařízeními a in- strukcemi. Na tu ránu nestačí naplasť, jíž se nám dostalo sestátněním opavského gymnasia zřízením české techniky v Brně. Daleko větší význam má pro nás posílení národního vědomi, jež vzbudil tlak protičeský a jež se projevilo zejmena na Moravě při volbách do obecního za- stupitelstva ve Vyškově a v Litovli. Německá hýdra zdvihá opět s nebývalou troufalostí svou tlamu, lačnou slovanské krve. Osoby blízké rozhodujícím kruhům tvrí s bezpečnosti, že se v Rakousku už nikdy ne- bude vládnouti proti Němcům. Z Vídně se hlásá a v německé říši se ozývá, že Rakousko m us býti německé. Ale my jsme, chvála bohu, pře- žili 99 let tohoto století v boji za svou národ- nost a vstupujeme v poslední rok století s pev- nou nadějí, že nejen nic ze svého národního statku nezadáme, nýbrž rozmnožený jej po roce přeneseme do věku budoucího. S tou nadějí překračujeme práh nového roku. V Prazo, 1. ledna. Plných čtyřicet stran posledního čísla lon. ského ročníku úřadních novin vyplňují nové zákony, císařská nařízení dle § 14. různá nařízení ministerská, jež vídeňská vláda zasílá národům rakouským jako novoroční dárek. Za doby »ústavního absolutismu«, ovlá- daného § 14., překvapuje tu především řada nových zákonů, jimž se dostalo nejvyššího schválení »za souhlasu obou sněmoven říšské rady.« Jsou to: 1. Zákon ze dne 27. prosince 1899, jímž se od 1. ledna 1900 ruší novino vý kalendářní kolek. § 2. tohoto zákona stanoví, že vydavatelům kolkovaných kalendář vráti se hotově kolkový poplatek za neprodaně a nepoužité výtisky kalendářů, jež budou nej- déle do konce září r. 1900 kolkovním úřadům předloženy.
Němec bůh Halič Brno Morava Vyškov Litovel Rakousko Vídeň
17 article
2. Zákon ze dne 27. prosince 1899, jímž se od 1. ledna 1900 prodlužuje platnost zákona ze dne 26. prosince 1893 o úlevách př konversi dlužních pohledáve k. 3. Zákon ze dne 27. prosince 1899, jímž se od 1. ledna 1900 prodlužuje platnost zákona ze dne 3. března 1868 stran o svobo ze n od kolků a poplatků při zeelo ván poze mků. 4. Zákon ze dne 27. prosince 1899, jímž se nejděle do konce roku 1900 prodlužuje mandát oněch členů obchodních komor, kte by měli odstoupiti 31. prosince 1899. 5. Sankce delegačního usnesení stran č t vr- měsičního rozpočtového prov- soria pro společnou vládu. Sankci touto opravňuje se společný ministr financí hra- diti náklad na společné záležitosti od 1. ledna do 30. dubna 1900 v té míře, jak stanoveno společným rozpočtem pro rok 1899. Co z ná- kladu připadne na každou polovinu říše, stanoví cisařské rozhodnutí o kvotě, učiněné dne 30. prosince. V rozhodnutí tom, adressovaném předse- dovi mínisterské rady ryt. Wittko vi, se po- ukazuje především na to, že se mezi Rakou- skem a Uhrami nedocílilo ústavního dohodnut o kvotě a proto se ustanovuje na dobu prvních šesti měsíců r. 1900, že potřeba na spo- lečné záležitosti, jež se ukáže po odečtení 29. připadajících k tíži koruny uherské, má se hra- diti tak. že na Rakousko připadne 66“/4s%), na Uhry jak zbytak 333/ 1a 9.
Uhry Rakousko
18 article
Vzhledem k tomu, zs zákon z r. 1871, jímž so za bývalou Vojenskou hranicí k ti Uhor připočrtávaji 2 procenta náklado na spo- lečně zálužitosti, nebel dosud zrušon, bylo nutno při letošním stanovení kvoty ona dvě procent zprvu odečísti a zbytok nákladu rozdělen mea obo poloviný říše tak, ze na Uhiry připadá 333/ procent ze zbytku (t. j. a 98 proconi celého nákladu), což se rovná 32.4 proc. celeh nákladu, a připočtouli se k nim 2 procentaz Vojenskou Hranici, obdrží se smluvená kvot 34.4 procent. Na Rakousko zbude dle úmluvy mezi kvotovými deputacemi 65.6 proe. Na základě § 14. vydána následu- jící nařízení: 1. Zatimný rozpočet, jimž se vláda zmocňuje během prvého půlletí r. 1900 vybírat přímé a nepřímé daně dle dosavadní normy hraditi státní potřeby. Zároveň se připojuje se- znam úvěrů, nevyčerpaných během r. 1899 nařizuje se, že se jich smí užiti do konce června 1899 tak, jakoby byly povoleny v roz- počtu na r. 1900. 2. Vzhledem k tomu, ze na r. 1899 ne- vydán tinanční zákon, vydává se soznam státních příjmů a výdajů za r. 1899, jen má sloužiti za podklad při sestavování záve- rečného účtu ze státního hospodářství rakou- ského. Seznam ten souhlasí s rozpočtem n r. 1899, sněmem řišské radě podaným, ale ne- projednaným. 3. Přikazovací zákon ze dno 29. prosince, jímž se nařizuje, že z potravní danč z piva, minerálních olejů a cukro, zaplacené bud v Rakousku, neb v Uhrách aneb v Bossě. má býti každému z těchto tří území nahrazena ta část daně, ktorá vypudá na zboží, vyvozano do některého z těchto tří území. 4. Nařízení ze dne 29. prosince, jímžs upravujt poplatky a taxy z právních listin jednání, vztahujících se na obě poloviny Hiše- Z publikovaných nařízení ministersktch uvádíme nový rigorosni rád p ro me- dicinské fakulty.
Rakousko Uhry Idicinský
19 article Reformní snahy za hranicenjji.
Reformní snahy za hranicenjji. Není zjevu, jenž by mohl charakterhsovat lépe přechodní stav na rozluce dvou stolet nežli nynější válka jihoafrická. V ní soustředují se oba momenty, obě snahy, jež mysl lidstva nej více dnes vzrušují, vzpružují a pobádají. Snaha jedna, jejíž působiště úží se a ztrácí se, jelikož tolik a tolik národů bylo dospělo již k cíli její — myšlenka to sebeurčení národů, snaha po co nejúplnějším osamotnéní každého národa; — a snaha druhá, jež naopak stál větších nabývá kruhův a jak většího působiště, tak i stále větší intensivnosti: hospodářství to, soutěž, zápas o existenci hospodářskou mezi národy a vyhledávání co nejrafinovanějších pro středků pro zápas ten. Kdežto boj hospodářský mezi jednotlivci stále více vynáší na povrch poznání, že tento boj každého proti všem jen nepatrnému počtu silných dobrý byt by zajistil a většinu slabých k živoření odsoudil, kdežlo tento neblahý boj o život jedincův s jedinei vede právě v poznání toho stále více k hospo- dářskému sdružování jednotlivců, k solidárnímu a společnému domáhání se zisku, kua hromad- nému používání prostředků výrobních. — náro- dové a státy jako celky nedospěly ještě k po znání tomu, k novým témto způsobům organi- sace hospodářské, i hledí zajistíti si lepší pod- mínky hospodářské jeden proti druhemu, jeden na úkor druhého soutěží nejnezřízenější. A tento zápas hospodářské výhody, zvláště ziskáváním nových trhů prostředkem nově nabytých osad dostoupil té míry krutosti a nevraživosti, že sahá se jako ku prostředku k těmže pomůckám jež jindy bývaly jen prostředkem pro politick cíle a pro interessy a ctižádosti čistě dynastické k bodáku a dělu.
20 article
Nejlepším důkazem, jak hlukoce všechen život národů, všechny aspirace státův prosákle jsou inferessy hospodářskými, jest jistě to,ž stále více a více válek vede se jen za cíly ho- spodářskými, že, jde-li o pokus mocí podrobii jeden národ druhému, jest to k vůli tomu jen, aby podrobený národ mohl býti hospodářsky výdatněji vykořistěn a vyssát a nikoli z národní nesnášelivosti, z národní nevraživosti, nikoli ze »šovinismu«. Naši Němci rakouští vymykají se ovšem tomuto pravidlu novodobému, ač nelze neviděti silné pohnutky hospodářské i ve snaze jejich, ve snaze po sjednocení Němců všech. Nejlépe zajisté viděti jest na Francii toto stále intensivnější pronikání hospodářského mo- mentu životem národův. Ve Francii ochabuje stará zášť proti Německu, jež kořenila v půdě politické, za to přiostřuje se stále více rozpor s Anglil, s touže Anglií, která — nehledě k ně- kdejším politickým žárlivostem — pokusy Francie o hospodářský rozkvět získáním bohatých osad na všech místech zeměkoule hatí a maří.
Němec Francie Německo Anglie
21 article
Ovšem převahy nabývá tento zápas o lepší ho- spodářské bytí, o širší trhy, o rozlehlé osady — hlavně u národův, tak říkaje, politicky sytých, u národů, kteří dobyli v celku té míry politi- ckých a občanských svobod, jakouž si byli za cil vytkli a kteří národní cíle své, průchod svým právům jazykovým, slovem, svůj volný nerušený vývoj vnitřní si byli zabezpečili. Že k těmto šťastným národům, kteří vší silou mohou se zúčastniti hospodářského zápolení mezinárodního, nenáleží ani národ český, jenž nedobyl ještě ani jen polovičky svých práv po- litických i národních, ani Rakousko, kdež tolik ještě třeba dobývati svobod oběanských a kdea práva národův ani z daleka ještě nejsou uve- dena ve skutek a v rovnováhu — notřeba ani podotýkati. Však mocné národní a státní celky, Anglie, Francie, kdež i myšlénka odvety od- klady poutuchá, Italie, jež bez nových trhů ne- zvedne se, Spojené státy, Belgie, Německo, jež chtivostí nových osad i Anglii překonává, Japen- sko, ano i Rusko atd., soustřeďují dnes mélem všechny své síly na tento mezinárodní zápas hospodářský. Politické a dynastic ké zálusky na vzájemné si oderván kusa ovropského územi ustupují do pozadi a v popředí jeví se nám všeobecná rozpinavost ko le niální, shon po nových osadách za účely hospodářskými, boj nikoli o nová království, ale o nové trhv.
Rakousko Anglie Francie spojený stát Belgie Německo Rusko cký a občanský svoboda
22 article
Obdobně k těmto novým proudům a smě- rům v život5 národů přesunuly se i pohnutk válek: z politických na pohnutky ho spodářskél Z takých pohnutek vyšla válka japonsko-činská, zvkeli pohnutek válka americko- španělská, ano — hledime-li k Anglii jako k vlastnín její pávodei — i válka recko-turecká. Tak brl i vlastní vznik války Aogličanův s Bury. Dřtva vediy e válký prostřednictvím velko- kapit nyní vade válka pro velko- kapitalisty, ováem s tondenct, aby ožil kořisl její hospodážský rueh i cstatních vrstev spo- lečnosti. Avžak kdežto u oněch jest pouze zisk případný, na těchto vrstvách ostatních jsou také oběti Aby si pojistili malý podlleček svůj na zisku onom, dávají v obáť své groše i svon krev. O Anglii, kdež není všeobecné povinnosti branné, platí to u větší snad ještě míře nežli o ostatních. Burově, jeden z těch kmenů ne- mnohých, kteří musí zápasiti ještě i jen o svou národní samostatnosť, o politickou svrchovanost státní své organisace, hojujíce o ně proti Anglii, nehojují přece však proti anglickém šovinismu národnímu, proti nesnášenlivosti na- cionální, nýbrž bojují boj jen o svou samo- statnosť proti chtíči ziskuchtivosti, proti vyko- řisťovatelské lačnosti, proti podruží vnucovaněrnu z choutek hospodářských: bojují o své já prol měšcil V tomto jejich zápase obráží se však i obraz celé doby, její snah a její pružin. Takovy byl i povšechný obraz hladiny státního i ve- řejného života v roce posledním s hlavníni proudy svými; k proudům podružným ukážem zběžně v přehledech hlavních dějů jednollivých států. Jen jjednoho ještě proudu, parallelnih k proudům hlavním, chceme zběžně vzpome- nouti; zběžně, neboť spadá vlastně v obon jiný nežli politický. Týče se otázky sociální.
Takov Anglie Bura
23 article
Vedle onoho stálelmohutnějšího proudění poli- tieko-hospodářského, řízeného hořejšími 10 tistci, sílí a mohutní i snaha čtvrtého stavu, v nějž stlačen jest, žel, více a více i stav střední, snaha po podílu z tohoto všeobecného rozmachu hospo- dářského, tohoto získu z nových trhův — a snaha ta jeví se vedle hoje o větší účastenstvi ve správě a řízení věcí veřojných prostředkem všeobecného práva hlasovacího i bojem o lepší podmínky existenční. Možno však říci, že n většt mízo jsste nozii ku svýšenis mzdir směruj aspirace a snahy ty ku zkrácení doby pracovní, v níž massy vidí netoliko prostředek ku zlep- šení svého života soukromého a rodinného, nýbrž především prostředek ku hmotnému rovně polepšení osudu svého, neboť zkrácením doby pracovní nepopíratelně menší se počet neza- městnancův a ochabuje tak i soutěž sil pra- covních, jež mzdy tlačí. Tak i v roce mínulém v celé řadě pro- dukcí a oborův dosaženo dílem zákonem, dilem stávkou, dílem shodou dobrovolnou i deviti- hodinné, ano až i osmihodinné práce denní. Děje politické ve státech jednotlivých z rok minulý příště, ovšem taktéž jen v hlavních rysech, zaznamenáme.
24 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. ledna. Nové nadělení pruským Polákům. Nešťastní Poláci pod pruským žezlem do- stali k Ježíšku novou ránu od svých utisko- vatelo: od 1. května 1900 budou všichni Poláci, kteří slouží při poště jako nižší nebo vyšši úřadníci, přeloženi do západních noho síředních Němec, t. j. jinými slovy budou ze své vlasti vyvlečeni za tím účelem, aby národnost polská v ní byla o jejich počei oslabena. V Poznaňsku přikázáno všem lékárníkům Polákům odstraniti ze svých lékáren kde jaký polský nápis. Polský nápis nesmi být ani n šutě, ani na dveřich, nesmí být na žádné láhvičce, škatulce atd. Všechny nápisy muse být jen a jen německé. Ale lékárníkům Něm- eům dán pokyn, aby ve svých obchodec užívali krom německých i polských nápisů. Účelem tu jest nejen. Poláky germanisovati, nýbrž ještě polské obecenstvo nahnati do ně- meckých obchodů. Nevýslovná mizernost skrývá se v této pan germanské raffinovanosti. Rusko v Persii. Skupina ruských podnikatelů obdržela o perské vlády koncessi k dolování v kraji »Ka radag« na břehu řeky Araksu blíže ruské hra- nice. Kraj ten je velmi bohat rudou železnou. uhlím atd. Dobyté minerály a rudy budou přo věženy na ruské území, kde hude k jich zpra- ccvání zřízen závod. Koncesse dána na 70 ie s podmínkou, že z každého dobytého pude bude do státní pokladny perské odváděn jisl poplatek. Perská vláda poslala do Charkov srého zástupce, aby jednání s ruskou spolee- rosti uspíšil.
Polák Němec Koncess Praha Poznaňsko Německo Rusko Persie Araks Charkov
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — První číslo »Národních Listů« be- kolku. Čtenáři naši postrádati budou ve dne nín listě dobrého známého. Budou otáce první stranu sem i tam, leč charakteristického kolečka s rakouským orlem uvnitř na obruh rebude. Čeho přátelé a bojovníci za svobody politické, zejmena ale za volnost tištěného slov omáhali se celé půlstoletí, konečně se stalo rovinářský kolek v Rakousku zrušen. Dne vyletěl z rotačního stroje našeho pr
Rakousko