Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

bno orete

3

vho doueote

4

V Praze, v ponděli 18. ledna 1909.

Praha

5

Číslo 18.

6 article

Na ranní a večerní liety předplácl se v Praze v administracit a vtěsi na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou 54h a měsic. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách na měsle. . . . . . 2 K 30 Poštou na měsíc. na čtvrt ieta . . . . 9 K e0 s dvoji zásilkou na měste na čtvrt iela . . . . 1I K 4o

Praha

7 article

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Česko-německá anketa. Z Vídně, 18. ledna. Pozvánky k česko- německé anketě byly dnes dodány. Předsedové jednotlivých klubů vyzývají se, aby kluby jme- novaly po jednom delegátu. Dostali pozvánky tito předsedové klubů: na české straně: dr Kramář, Udržal, dr. Hruban, prof Masaryh a Klofáč. Na německé straně dr. Gross, dr. Chiari a Pacher. Ad personam byli poznáni dr. Pacák a bývalý ministr Prade, dr. Weiskirchner, kníže Windischgraetz a kníže Ferdinan Lobkowiez Přípis podepsán jest toliko mi- nisterským předsedou bar. Bienerthem samým, jenž se dovolává známé publikace ve »Wiener Abendpostu« o této anketě a prosí za odpověd. zdali se dostaví delegát určitého klubu nebo jednotlivec zvaný. Datum v pozvánce té není udáno žádně. Praví se toliko, že e xperti sa konati se bude koncem tohoto měsíce. Z Vídně, 18. ledna. »N. Wr. T.« ozna- muje: Faktum, že povoláno bude do česko-ně- mecké ankety toliko po 1 členu každé strany způsobilo mezi německými poslanci velké mrzu- tosti. Pokrokovci vyšlou dra Pergelta, radi kálové Pachera a němečtí nacionálové D am ma nebo R ollera.

Udržal doktor Hruban Masaryh Klofáč Gross Chiari Pacher Pacák Prade Weiskirchner Windischgraetz Bienerth Wiener N Wr Pergelt R oller Vídeň doktor Kramář

8 article

Z audienci Z Vídně, 18. ledna. Za všeobecných au- dienci byli dnes císařem přijati ve slyšení: bý valý ministr dr. Pacák, bývalý president po slanecké sněmovny baron Chlumecký dvorní rada v ministerstvu orby dr. Vladimí bar. Pražák. Král Eduar Z Marianských Lázní, 18. ledna. »Frem denblatt« oznamuje: Zde se proslýchá určitě že anglický král Eduard v létě opět sem při jede na léčení. Ministr dr. Žáček. Z Vídně, 18. ledna. (K. k.) Ministr dr Žáček vrátil se včera večer z Olomouce do Vídně. Ministr dr. Schreiner ve Štyrském Hradci. Z Vídně, 18. ledna. Ministr Sch reine přibyl předevčírem do Štyrského Hradce, kde se radil s četnými osobami, zejměna s presi- dentem vrchního soudu Pilreichem,se zemským hejtmanem hr. Attemsem a místo předsedou místodržitele Netoliczkou. Me stodržitel hr. Clary, který chtěl ministra na- vštíviti, nezastihl ho, ježto dr. Sehreiner včera vrátil se zase do Vídně. Zmalky v Persil. Z Petrohradu, 18. ledna. (K. k.) Petro- hradské telegrafní agentuře sděluje se pře Džulfu, že Tavriz jest obklíčen vládním voj skem. K výboru pro opřavu jednacího řádu poslanscké sně movny rakouské. Z Vídně, 18. ledna. (K. k.) Výbor sněmovny po slanecké pro změnu jednacího řádu konal dnes schů zi za předsedniciví svého předsedy dra. svob. pána Fuchsa a za přílomnosti předsedy ministerstva svob. pána Bienertha a ministra vnitra svob. pána Haerdila. Byla zahájena povšechná debata o osnově zpravodajové ve příčině změny řádu jednacího. Zpravodaj dr. Stoinwender odůvodňoval opětne nutnost aspoň částečné reformy řádu jednacího, př čemž poukázal na to, že nejen parlament je vůči svým obrovským úkolům opozděný, nýbrž že též z

Pacák Vladimí Eduard Schreiner Claro doktor Sehreiner Petro Fuchsa Bienerth Haerdil Stoinwender Vídeň Olomouc Štyrský Hradec Petrohrad

9 article

v nnr

10 article

nynějšího řádu jednacího sněmy zemské nemohou vyhověti uplně svým ústavním kompelencím. Je p divno, že stoupenci aulonomie si nechají líbit, že snt mům zemským se poskytuje takové minimum času O zvýšení práv presidia není v osnově řeči, rovněí ne o paušalování diet. Ono bylo by nemožno prověst a lze si jen od výchovného účinku voličstva, kterému se již surové scěny v parlamentě omrzely, sliboval výchovný účinek na parlament. Ve příčině paušalo- vání diet musí se vyčkati iniciativy vlády. Zpravoda zdůrazňuje, že jeho návrhy nesouvisí bezpodmninečno organicky a že zcela dobře mohou býti jednotliv body přijaty, jiné vypuštěny a snad nové doplněny aniž povstane rozpor. Zabývaje se zevrubně jednotli vými navrženými změnami, zpravodaj zdůrazňuje, ž zajisté by se mohlo vystačiti s nynějším počlem mi stopředsedů. Zvýšení na 7 má za účel zjednati z sloupení všech národností v presidiu, čímž by s mohlo často dosáhnouti dohody o jislých otázkách hned v presidiu.

11 article

Ustanovení, že návrhy mohou býti přikázány bet prvého člení ihned výboru, jest pouhou kodifikací ne švaru již trvajícího. Rovněž jest tomu tak s ustano vením, že předlohy vlády nebo panské sněmovny mohou býti přikázány výboru, nežádá-li 20 členů ne) déle v druhé příští schůzi po jich podání za prvé čle ni. Nejdůležitější změna týká se pilných návrhů. Je-i nějaká záležitost opravdu pilnou, pak zajisté před seda i dá ihned na počálku schůze projednati. Mfus mu býti však též dovoleno, aby mohl tak učiniti jiné době, nebo na konci schůze. Ti, kdož chtějí, aby sněmovna pracovala, budou pro to, aby jednalo s o tom, co ustanoví většina. Ti, kdož chtějí práci ru- šiti, nechají to při starém. Je-li vláda z polovine pevnou, pak znamenají pilné návrhy jen mařen času. Ostatně může býti též slanoveno, žádá-li zat větší počet poslanců, aby byl příslušný návrh ihne projednán. Tím bude tento obstrukční prostředek vel- kým stranám vyhražen. Řečník soudí však, že mo- hou tohcto obstrukčního prostředku se vzdáti a bylo by jen spravedlivo, kdyby velkým i malým stranán stejně se měřilo. Byl by to však též již pokrok, kdy- by byla poněkud omezena možnost používati tohoto obstrukčního prostředku. V připadě sebeobrany na jde již národ nebo strana zajisté prostřodky ke svo obraně, aniz sněmovna tím bude obtěžována. Řeční promlouva na to o ustanoveních ve příčině dolaz ku předsedovi a ve příčině změny způsobu, jakým má se nakládati s dotazy a považuje příslušné změ ny za nutné v zájmu toho, aby zabránilo se ma- fení času.

panská sněmovna

12 article

Prohlašuje opětně, že důkladná reforma nemůže býti provedena a že již předem vyloučil jistá usta- novení. Připouští, že o některých bodech dá se ještč debatovati a podotýká, že bez souhlasu velkých stran nelze sdělati reformu jednacího řádu. Vysloví-li s některá velká strana rozhodně proli nějakému usta- novení, nebude lze uslanovení tolo vnutiti. Nikdy nepomýslelo se na to, aby malé strany byly utlačeny a stane-li se některé malé straně bezpráví, pak na- lezne zajisté mezi spřízněnými stranami některou. jež bude a ní spolu postupovali. Posl. Pacher upozorňuje, že národnímu svazu nebylo od vydání návrhu zpravodajova dosud možno. aby zaujal k němu stanovisko. Nedostníky nynějšího jednacího řádu jsou všem známy. Všem jsou té známy důvody, jež zabránily změně dosavadního jed nacího řádu. Jde však o důležitou otázku, zdali ny nější osnova a nynější doba jsou vhodny, aby o téte záležilosti se rozhodovalo. Řečník nemíní záležitos tu protahovati, nýbrž poskytnouti svazu možnost. aby zaujal stanovisko, aby jeho zástupci ve výbor mohli býti informováni, jak se mají chovati. Prol navrhuje, aby povšechné rokování bylo dnes odro- čeno a ustanoveno na schůzi po svolání plena. Návrh tento se zamítá a v povšechné debatě s pokračuje eee

Posl Pacher národní svaz

13 article

Posl. Bielohlawek prohlašuje, že obyvatelstvo roz hodně odsuzuje zbytečné zabraňování pracím sně- movny. Musí se projovili vůle ke změně nynějšícl neudržitelných poměrů. Nestane-li se tak, pak musí se obyvatelstvu rakouskému ukázati, kdo chce pra- covati a kdo nikoliv. Velkým stranám není obstrukce vůbec třeba, obstrukce jest třeba jen stranám o 4 nebo 5 mužích a nelze připustiti, aby strany tyto rozhodovaly o osudu vlasti. Řečník nepovažuje vše- chny návrhy zpravodajovy za přijatelny, dlužno však umožniti, aby v Rakousku se konečně opět parla- mentně vládlo. Posl. Pacher prohlašuje, že německo pokrokově strany si přejí rakouskou sněmovnu poslaneckou, cel- kové zastupitelstvo léto poloviny říše. Jestliže činnos této sněmovny opětně utrpěla poruchy, jež se opíraly o příliš volný jednací řád, jsou příčiny toho hlubs a zároveň s odstraňováním vad řádu jednacího musi býti postaráno o odstranění příčin, které kdysi vedly ku první trvalé obstrukci ve sněmovně této. Toto po- škozování činnosti sněmovny nevyšlo ponejprv o Němců anebo od Němců z Čech, nýbrž prvý průlon do parlamentu byl učiněn r. 1879 vládou Taalfovou když českým poslancům z Čech dovolila, vstoupil do parlamentu s právním ohražením proti ústavě Obstrukce byly ve všech parlamentech, též v angli ckém Obstrukce jako poslední parlamentní zoufaly prostředek bude vždycky, bude-li učiněn pokus zná- silňování.

Posl Bielohlawek Pacher Němec Rakousko Čechy

14 article

V osnově zpravodajově děje se pokus o nápra vu, jež zachází daleko za cíl. Pro ochromení parla- mentu jest strana řečníkova tím méně, poněvadž právě nyní zádají Němci z Čech jednomyslně, aby zákonnými předlohami, podanými říšské radě a če- skému zemskému sněmu, vyhovělo se stížnosten Němců v Čechách. Nynější způsob projednávání roz- počtu v poslanecké sněmovně jest nesporně mařen času a mohlo by se zjednodušením způsobu, jakým projednává se rozpočel, získati drahocenného času sněmovny k jiným velkým úkolům. Mohlo by se po mýšleti na ustanovení, aby umožněno bylo hlads vyřizování pravidelného rozpočtu — pokud jde o vyš- ší požadavky, musila by býti zachována možnost k zvláštnímu rozhodování, jakož i možnost, projevi vládě při rozpočtu důvěru, nebo nedůvěru — jako i aby umožněno bylo vyřizení pravidelného kontin- geniu branců a jistých, na určité lhůty vázanýcl zákonů, velkých národních a sociálních sporů nikte- rak se nodolýkajících.

Němec Čechy

15 article

Avšak podmínkou pro takcvé obmezení prostřed ků paramenlu oproti vládě musilo by býti takové formulování § 14., které by napřiště vylučovalo jeho zneuživání. V osnově referentově stanoví se celý jodnací pořad bez výjimky proti obstrukci, ať jes na něm cokoli. Němci rakouští nikterak nejsou bez- pečni před dobou, kdy stane se pokus, vnutiti jim partameniní záležitosti, jež by ohrožovaly nejen je- jich právo nýbrž také jejich existenci. Pokud jde rozmnožení míst místopředsednických, nepopírá řeč ník nárok Rusínů a Ilalů, aby také byli zastoupeni když už se přijala zásada zastoupení v presidiu dle národnoslí, nesmí však býti význam německého ná- rola snížen zastoupením v presidiu. Budou-li tudí místopředsednická místa rozmanožena, musí býti také sesíleno zastoupení Němců v předsednicivu. Vězí- však za složením předsednictva dle národností úmysl obmezili německou jednací řeč, dlužno se již s pou- hého stanoviska exislenění způsobilosti parlamentu proti tomu vysloviti, ježlo by jednání jenom v osm jazycích bylo naprosto nemožným Řečník vylýká, že nebyl dán podnět ke zřízen řečnické tribuny. Horlí také proti tomu, že se skan dálním výjevům a nadávkám ve zpravodajství o par lamentu vymezuje příliš velké místo na útraty věc ného jednání. Bylo by zajisté žádoucno posíliti před- sednickou moc proti nadávkám a výtržnostem. O tom však v osnově není řeči, rovněž tak nemluví se vn vyhražení určitých dnů pro iniciativní návrhy.

Němec Rusín

16 article

Ostatně jest nynější doba k takové pronikavé změn jednacího řádu, jak se navrhuje, velmi nešťastnou Sněmovna má před sebou prozalímní kabinet a nev se, kdo přijde po něm. Řečník připominá zprávy z Prahy, kde se otázka, jak úřadovali, neřeší vládou nýbrž vzájemným bojem jednotlivých úřadnických skupin. Událosli u pražského ředitelství poštovního do- týkají se ovšem též národnosli německé, předevšín však zájmu státního. Rozhárané poměry v Čechách musí býti napřed opět uspořádány. Nemůže-li vlád hájiti ani proli vlastním úřadníkům německý jazyk pokud jeho užívání je v zákoně stanoveno, co možne od ní očekávati ve příčině rokování v parlamentě Okamžik nynější není vhodným, aby s klidnou mysl dání a s jistolou pro budoucnost se mohlo přikročiti k to mu, aby se parlamentu vzala možnost odporu. Řečník lituje, že nebyl přijat jeho návrh, jení by byl umožnil projednávání podaných návrhů v kru hu stran a že schůze výboru pro řád jednací byly svolány před sejitím se parlamentu. Máme dojem jako by byl úmysl, kvapně prajednati něco, co měle pro příští jednání parlamentu již býti prospěšným prostřodkem. Předseda dr svob. p. Fuchs odpovídá na po- slední poznámku řečníkovu, že svolal na dnešek na zejtřek schůzi výboru na všeobecné přání, až při tom nebylo naprosto žádných dalších vedlejšíeh úmyslů. (Souhlas

Fuchs Praha Čechy všeobecný přání

17 article Balkánská krise.

Balkánská krise. Rakonsko-turecká dohoda. Z Cařihradu, 18. ledna. (K k.) »Jeni Ga- zelta« sděluje, že včerejší mini sterská rada sjednotila se o podkladua podrobnostech protokolu dohod mezi Rakousko-Uherskem a Ture- ekem. List pravi, že protokol nabude po skončené korespondenci s Vidní rázu defini Boykot na rakonské zboží. Z Cařihradu, 18. ledna. (K. k.) Ve Valoně a v jiných albánských a maloasijských přísta- vech nemají ani místní úřady ani místní vý bory instrukcí o zastavení boykolu. Přes to byly již učiněny četné objednávky, zvláště ze západ ního Albánska, v mocnářství a odvolány náhradn objednávky, učiněné v ostatních zemích. tivního.

Cařihrad Rakousko Uhersko Jit galium

18 article Temný bod na obzoru.

Temný bod na obzoru. Kdežto na jedné straně se tvrdi, že Bu harsko pilné válečné přípravy koná a dle všeh vážně na válku se chystá, hlásí se a druhé strany, že příklad Rakouskem daný na Baalhar sko mocné působí a že také domluvy ostatniel velmocí na smír a vyrovnání s Tureckem nale hají. Dohoda bulharsko-turecká má býti prove dena zesla dle vzoru rakouského: Bulharsko má Turecku za uznání své nezávislosti jakožto krá lovství zaplatit přiméřenou náhradu A jako Ra kousko pro svoje výkupné vynašlo titul »náhrady za bývalé turecké státní statky« v zabraných zemích, má Bulharsko svůj poplatek na roz chodnou zapraviti pod formuli náhrady za »vý chodo rumelskou trať východní dráhy«. Titul jako titul — hlavní vécí jsou peníze a jejich obnos V této příčině však se turecká přání s bul harskou ochotou dosud valně rozeházela, kdežto o zásadě peněžní náhrady vůbec žádného dlou hého sporu nebylo. Bulharsko nabídlo, jakmile se bylo rozhodlo, že dá Turecku výkupné, celkem 82 milionů franků za vychodorumelskou trat jakožto odbytné za povinný ještě východorumel- ský čili jihobulharský tribut. Naproti tomu žá dalo Turecko úhrnem 572 millionů franků ja kožto cenu za východorumelskou trať, dále ja kožto splátku východorumelshého tributu, kter ve skutečnosti nikdy nebyl placen a posléz ja kožto na Bulharsko připadající část někdejšího tureckého státního dluhu.

Rakousko Turecko Bulharsko

19 article

To byla difference velmi značná a vyjed- návání proto ustalo, avšak nyní oznamuje s z diplomatických kruhů, jež o vyrovnání usilují. že novým vyjednáváním obě strany se již znač čně sblížily a že lze nadíti se brzké dohody Turecko slevilo s kopy několik grošů a žádá už jenom 150 millionů franků, kdežto bulharský plnomocník Ljapčev s nabídkou 120 milionů do Cařihradu se vrací Kromě peněžní náhrady vyjednává se mez Bulharskem a Tureckem také o ústupek terri- torialní. Bulharsko totiž, nechtějíc se přes nej

Turecko Cařihrad Bulharsko

20 article

V drobném prodejíu ranní čislo o sobě . . za 5h večerní . . . . . . . za tb Ve filiátkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . Čh Inaeráty platí se hotově napřed Předplscení a inserty administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukopisy se novracejl

21 article

nutnější míru z peněz vydati, nabízí Turecku na účet své peněžní náhrady čili jakožto část této náhrady pruh svého jihobulharského území, jenž výhradně mohamedány obydlen jest, oče- kávajíc důvěrně, že Turecko, kteréž od dávna již stále jenom území odstupovati musí, k vůli zásadní změně nabřdnuti jeho ochotně přijm A takž očekává se, zejména ježto německá di- plomacie o smír mezi Bulharskem a Tureckem úsilovně se zasazuje, že shoda bulharsko-ture- cká co nejdříve již bude hotovou událostí Co značí tedy bulharské válečné přípravy? Nátlak na Turecko zajisté nikoli, neboť po do- eileném vyrovnání rakousko-tureckém neměly by bulharské hrozby žálného smyslu. Badlbarsko je — ať se věc po formální stránce jakkoli popírá — spojencem Rakousko-Uherska a ne- smí si vésti jinak, než jak si počiná jeho vel- mocenský spojenec a dočasný protektor. Must tedy zásadně a nyní už jenom přátelsky praco- vati o shodu s Tureckem. Proč tedy zbrojí?

Turecko Bulharsko Rakousko Uhersko

22 article

Na tulo otázku nedává se o dnikud přímá, určitá odpověd, avšak vysvětlení plyne z celé balkánské situace a zejména z poměru srbské- ho království k Rakousko Uhersku. Tento poměr je napořáde velmi nepřiznivý, ba napjatý a n tomto stále hrozivém stavu nemění nic malé chvilkové oblevy. Doutnák nehasne a výbuch může se státi každou chvíll. Pro posouzení této stránky balkánské krise je poučna mluva videňských oficiosů, jejichž úkolem bývá, aby veřejnost na příští událost zvolna připravovali. A tito officiosové ukazuji nápadný pessímismus. Tou dobou vytýkají srb- ské vládě s rozhorlením, jaké z pravidla bývá předehůdcem válečných srážek, že ve své od- povědi na společnou nótu některých velmoei (proti vyzývavým projevům bělehradským) po ckazuje na rozsáhlá vojenská opatření, jež prý Rakousko-Uhersko oproti Srbsku stále provádí Tato srbská žaloba je prý tendenčním překru cováním fsksa, že Rakousko proti nepřátelským manifestacím srbským činí jenom primitivní nejnutnější bezpečnostní opatření na svých hra- nicích. Za to však je prý každému zjevno, že Srbsko stále hromadí válečný materiál všeho druhu, že činí v zahraničních továrnách na zbraně vždy nové a nové objednávky a že tedy tento stát, trvaje na svém nepřátelském cho- vání ustavičné zbrojí.

Rakousko Uhersko Srbsko

23 article

»Neustávající pokusy srbské« — praví s dále — »pašovati přes hranice do Srbaka zbra ně a třaskaviny, organisování čet na pobouření Bosny a Hercegoviny, stavba nových opevnění a velkých vojenských barákových ležení podél Driny, jakož i stále se opakující střílení o srbských břehů Dunaje, Sávy a Driny na po- hraniční stráže a hlílky rakouské jsou nepo- píratelnými důkazy provokační srbské politiky K tomu všemu pak druží se zvláště vážné po- rušení mezinárodního práva tím, že Srbsko most přes Sávu mezi Bělehradem a Zemunem opatřilo tak, aby každou chvíli mohl býti do povětří vyhozen, kteréžto opatření se příčí že- lezniční smlouvě kdysi mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem uzavřené«. Kromě toho vylýkají oficiosové Srbsku, že se státe mísí do vnitřních záležitostí Rakousko- Uherska, porušujíc svým zlatem srbský tisk v Bosně a Chorvatsku, aby srbské obyvatelstvo k nenávisti proti rakousko-uherské vládě, k ne- přátelství a násilnostem podněcoval atd »Tako- véto soustavné zasahování do vnitřních poměrů Rakousko-Uherska« — praví »W. Allgzlg.« — »dospělo nutně až k bodu, kde srážka s nej- trpělivější všech evropských velmoci nezbytnou se stává. Tento bod napjetí je dosažen . . .«

W Allgzlg Bosna a Hercegovina Drina Dunaj Sáva Srbsko Bělehrad Zemun Rakousko Uhersko RakouskoUhersko Boseň Chorvatsko

25 article

»Naděje, že Srbiko obrátí a novým směrem

26 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Napsal A. P. Čechov. Přel. Ženko P. Na břehu mořském stála mladá bledá žena a pohlížela do dálky. Těsně před ní byly stare schody s chatrným zábradlím, které vedly k moři. Žena upírala zrak do temných dalekýeh krajů a drobný déšť zastíral jí rozhled. „Můj bože, co se tam jen děje?“ pomyslil si žena a třesouc se zahalila se do promoklého kožichu a do svého šátku. Mladá žena ráda by sošla dolů, ale schody se houpají, jsou mokré a skluzké, že není možno, aby se o ně opřela. Konečné se nakloní a držíc se chladné a cha- trné tyče, počne se spouštěti dolů. Vitr otevírá jí kožich a vlhká zima lomcuje jí v hrudi. „O, ovatý Mikuláši! Kdy bude již konee těm prokletým schodům!“ šeptá mladá žena, plížíc se dále. Musila kráčeli přes devadesát stupňů a ty praskaly a vrzaly a každou chvíl mohly povoliti. Za deset nekonečných minut dospěla dolů právě k moři. Vichřice skučela ještě silněji, než tam naboře a děšť se lil jako z konve. „Kdo je te?“ zvolal nějaký mužský hlas „Já to jsem, Denisel Denis byl štíhlý, starý a šedivý muž. Opíra se o hůl a také hleděl do chmurné dálky. Nyn našel křemen a pokouší se o zapálení dýmky. „Vy jste to, Natalije Sergejevno?“ táže se s podivením. „V tom nečase! Co chcete zde? Promrznete a to by bylo pro vás churavou vel mi nebezpečné! Jděte domů, Natalije Serge jevnol V tom okamžiku bylo slyšeti, jak nějaká stařena pláče. Byla to máti Jevsejeva, který byl mezi rybáři, kteří odpluli s Litvinovem. Denis vzdychl a pravil: „Již je ti sedmdesát let a ještě jsi jak bláznivé dítě. Což nevíš, blázínku, že nás vše- cbny bůh chrání? Vzhledem ke tvému stáří

Čechov Musil Sergejevna Natalija Serge Jevsejev Litvinov Denis Mikuláš

27 article

slabosti bylo by lépe, kdybys ležela u teplýeh kamen. Jdi domů, matičko!“ „O, bože můj, Jevsej! Vždyť je to můj jedi náček, Denisuško!“ „Pravil jsem ti, stane se podle vůle boží Neni-li mu souzeno, aby v moři zahymuil, může led praskati jak chce a nestane se mu nie Chce-li však bůh, aby v té chvíli ztratil život nesmíme reptati. Neplač, stará, není jen tvůj Jevsej tam, i Andrija Petrovič i ostatní jsou ve stejném nebezpečíl „Jen jsou-li ještě na živu, Donise?“ táže se Natalije Sergejovna třesoucím se hlasem. „Kdož to může věděti, milostivá panil Jestliže nezahynuli včera nebo předevčírem v tom nečase a nezačne-li praskuti led před je- jich návratem, navráu se živi a zdrávi. Ale t strašlivá bouře! Bůh jim buď milostiv!“ „Hle tam je někdo na ledě!“ vykřikla po- jednou mladá žena mdlým hlasem. Zdálo se, že se lekla, poněvadž ustoupila několik kroků Denis se zahleděl pozorně tam a naslou- „Nikoliv, paní, nikdo nepřichází,“ prai pak. „Tamto na lodi sedí asi Petruša a vesluje Potrušo, jsi-li to ty? „Jsem, baťuško,“ odpovídá nějaký slab nemocný hlas. ssodst ta „Máš bolesti?“ „Mám, baťuško. Nemohu déle vydržeti. Na samém břehu zpola na ledě stála lod v ni seděl hubený muž s poměrně dlouhýma rukama a nohama. Byl to šílený Petruša. Se za tatými zuby chvěje se na celém těle zde seděl. ziral do temné dálky a zdálo se, že chce vši mocí něco viděti. On také očekával nějakou událost. Ruce držel na veslu a levou nohu pod- strčil pod sebe na lavici. „Náš šílený má velké bolesti,“ pravil Deni a přistoupil k lodi. „Ubohého bolí noha a o velkých bolestí se zbláznil. Bylo by lépe, kdybys i ty odešel do teplé světnice! Na vlhké zem bude tě ještě více noha boletii“

Petrovič Donis Natalija Sergejovna Máša Dit Denisuško

29 article

zpět chal.

30 article

Petruša mlčel. Chvěl se zimou a obličej se mu bolestí zkřivil. Levá noha ho bolela právě v těch místech, kde se nachází nerv. „Jdi, Petrušo, a vylez na teplou pec. Je-l taková vůle boží, přejdou ti bolesti do rána.“ „Slyším něco,“ šeptá Petruša a rozeví a křečovitě ústa. „Co je blázínku?“ „Led praská.“ „Jak to vís?- „Slyším lomoz. Vítr ho přináší sem. Tam to praskál“ Stařec naslouchá do dálky a neslyší nie než dunění větru a pleskot deště. „Slyšíš-li baťuško? Voda přichází stále blíže! Stařec opět naslouchá a slyší nějaký hiukol který nebyl podoben ani dunění větru, ani ple- skání deště. Šílenec měl pravdu. Nebylo již po chybnosti, že se Litvinovi a jeho lidem nepo- daří, aby se vrátili na pevninu a aby světil svátky vánoční. „Ano,“ praví Denis, „led se láme“. Stařena vykřikne a padá plačíe na kolena Bledá žena přistupuje třesouc se zimou a de- štěm k lodí a naslouchá i ona. Zaslechla také zlověstný hukot. „Snad je to jen vichřice?“ táže se. „Jsi přesvědčen, že co slyšíme, je zvuk praskajícíh ledu?“ „Buď vůle boží! Bůh nechť nám, milostivá paní, odpustí naše hřichy...“ Denis vzdychl z hluboka a praví pak přívětivým hlasem „Pojďme nahoru, milostivá paní, jste celá pro- moklá.“ Všichni, kteří stáli na břehu, slyšeli, jak se někdo tiše, dětinsky a úplně šťastně zasma — byla to mladá žena. „Jakoby byla sešílela!““ zašeptá Denis bylo mu do pláče. V tom okamžiku se prodea měsíc a rozjasnil okolí. Vše bylo možno nyn rozpoznati: sněhem pokryté moře, bledou ženu Denisa, šíleného Petrušu i jeho bolestí zkřivené lice.

Petrušo Litvin Denis Denisa

31 article

Přišlo i několik sedláků Nyní bylo zřetelně slyšet praskání ledu ne daleko břehu; jednou, po druhé, po třetí a pal nastaly ohlušující rány. Ledový povlak zača se pobybovati a za okamžík se proměnil v tem nou, rozpraskanou hmotu, Burácející vichřice úpění dřeva, nářek Petruškův, zvony, to všo se ztrácelo v mořském hukotu a bouři. „Rychle všichni nahoru!“ vykřikl Denis „Břeh bude ihned celý pod vodou. Všichni d chrámu, nyní bude ranní mše. Pojďte, milostivá pani, byla to vůle boží!“ Přiblížil se k ní a chce ji podporovati svoj rukou. Ona jej odstrčila, pozdvihla hlavu a při stoupila ke schodům. Líce jí lehce zčervenaly v očích se jí už neleskly slzy a ruce se jí už netřásly. Cítila, že bude moci sama bez cizí pomoe stoupati na vysoké schody. Když vystoupila na třeti stupeň, stanula ohromena. Před ní stál vy soký, statný muž, na nohou měl rybářské boly a oblečen byl v krátký kabát. „Já jsem to, Natašo ... neboj se,“ zvolnl Natalije Sergejevna se zachvěla. On ji objal pozdvihl a polibil. Zapáchal vínem a koňaken a nebyl zcela střízliv. „Raduj se, Natašo,“ pokračoval, „neutopi jsem se v moři. Za vichřice uschoval jsem s s lidmi v Taganrogu a šťastně jsem se spasil. Odiamtud zaměřil jsem přímo sem a zde jsen živ a zdráv. Ona zblodla, zachvěla se a pak ustrašen na něj hleděla, nevěříc svým očím. „Jak jsi promokla! Jak se chvěješ!“ šepta on, přivinuv ji k sobě na prsa. Opojen byl vínem a radostí a obličej mu zářil dobrotou a dětin ským úsměvem... A ona jej v noci, v té bouři a v tom vlhkém počasí zde očekávala! Nebyl-li to jistý důkan lásky? Usmíval se blaženě Na jeho úsměv odpovídá ona šíleným hrozným výkřikem. Ani silný hukot moře, an burácení vichřice nemohlo přehlušiti ten křik a mladá žena pološílená nebyla s to umlknouti

Petruškův Denis Nataša Sergejevna Taganrog

32 article

zírajíc vyděšeným zrakem na svého muže. Ten pak vyvinul se z jejího náručí a pravil k ní: „Což ty se neraduješ, že mne sníh neza- sypal, že mne moře nepohltilo?... Vyplním tedy tvé přání,“ doložil a přiblížil se k lodi. Šílený Potruša poskočil na jedné noze, zatal bolestí zuby a opřel se, aby loď vytáhl. „Kam chceš jíti?“ táže se ho Litvinov „Nemohu déle snášeti bolesti, chci zahynout Když člověk zemře, necití bolestí! Litvinov skočil do lodi. „S bohem, Natašo,“ volá. „Nechť se ti splní přání v této bouři a v tom nečase, s boheml Petruša zavesloval a žene lod proti vyso- kým vlnám. „Ku předu, Petrušo, vesluj šíleně. Dál jen dále, dálel“ Litvinov se zachytil rozhoupané lodi a ohlédl se nazpět ke břehu. Nemohl již viděti Na- tašu, poněvadž se mu ztrácel břeh před očima. „Vrať se!“ bylo slyšeti bolestný hlas žen- kký. Zdálo se mu, že v tom „vrať se“ slyší zvuk rysvobození. „Vrať se!“ zaslechl ještě jednou. Srdce se mu zachvělo, vždyť jej volala jeho žena! Nyní bylo slyšeli i zvony. „Vrať se!“ prosil opět hlas. „Vesluj zpět ku břehu!“ zvolá na Pe- trušu. Leč Petruša nevšímal si jeho rozkazu, za- ťal zuby, hleděl pln naděje do dálky a vesloval stále ku předu svýma dlouhýma rukama. Vždyt za ním nikdo nevolal, aby se vrátil a bolesti, které jej po celý rok mučily, stávaly se stále nesnesitelnějším. Litvinov jej popadl za rukua chce jej přinutiti, aby se vrátil, ale ruce Petru- šovy jsou jako ze železa a Litvinov není s to ho přemoci, oby jej odtrhl od vesla. A kdyby se mu to i podařilo, bylo již pozdě. Obrovská vlna vrhá se proti lodi, ona vysvobodí navždy Petrušu z jeho bolestí.. Bledá žena stála do rána na břehu moř ském. Když ji vysílenou přinesli domů a uložile na lůžko, šeptala jen: „Vrať sel V této bouřlivé noci ztratila svého maa- žela . ..“

Litvinov Nataša Petruša Petr