Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNI LISTY.

3

16 dubna 1909. Číslo 105.

4 article

konsulárních zpráv v Mersině, kde byl dva mohamedáni zavražděni jed ním Arménem, způsobeno mohame- dány vraždění Arménů. Křesťanské obce prosí o pomoe Z Frankfurlu, 16. dubna. »Frankfurt. Zlg.e oznamuje z Cařihradu: Diplomatická depeše oznamuje, že v Adamově došlo ke krve- prolitl. Arměni jsou obviňováni, že zabil tři Turky. Drobnosti ze vzpoury. Z Cařihradu, 16. dubna. (»Frmdbtt.« Včera vnikli tři vojáci do obchodu na Péře v jehož výkladní skříni byl nezávadný, reklamní obraz s dámou evropsky oblečenou Vojáci poručili majiteli obehodu, aby obraz od- stranil, jinak že nepustí žádného kupce do oobavnsno obchodu. Z Cařihradu, 16. dubna. (»N. Fr. Pr.«) V blizkem Arnotkögu včera dopoledne tři dů- stojníci, mezi nimiž nalézal se také po- bočník sultánův, zavražděni byli baši- bozuky jako prý nevěřící. Albánec ministrem vnitra. Ze Smyrny, 15. důbna. Zdejší vali Fer ld paša, poslední velký vezír před zavedením ústavního režimu, byl telegraficky do Cařihradu povolán. Zde tvrdí se, že Ferid paša, jenž je rodem i smýšlením Albánec, jmenován bude ministrem vnitra. Snitán nechce vydati Kjamila pažu. Z Caříhradu, 16. dubna. (»N. Fr. Pr.« Autenticky se oznamuje, že sultán zdráhá se rozhodně vydati Kjamila pašu.

Armén Turek Albánec Ferid Snitán Mersina Frankfurt Cařihrad Adamov Francie Smyrna

5 article

Politický proces v Záhřebě. alal v Záhřebě, 14. dubna 1909. (Od zvtáštního zpravodaje »Národních Listů«.) K výslechu je předvolán obchodník z Ko- renice. Steva Kalember. Je jediným »vele zrádeem« ličko-krbanské županije. Tam vele- zráda (!) nabyla ukrutných rozměrů. Poučuje nás o tom obžaloba (str. 59): »Svědek Ivan Štajdochar dí, že mu koči Džure Chajdukovič z Ploče vyprávěl, jak se tam mlu ví, že se všickní Srbové pozdvihnou a že všechny země, jež oni obývají, k Srbsku připojeny budou.« Ti, kdo tak mluvili, uvěznění nejsou proto — že jich není. Uvězněn je jen Kalembe. Dopustil se velkého hříchu: prodával srbské čapky! Objednával je v Dalmacii ! Prodával kalendář Vardar, vydávaný »kolem srbskýeh sester« v Bělehradu. Kalendář v Chorvatsku konfiskován nebyl, jeho prodej byl dovolen ale přes to Kalember je velezrádce ! Ostatně soudní prohlídka našla u něho i zeměpisnou mapu Prizrenska, Prištiny i Nového Pazaru. Přinesli ji školáci ze Záhřeba — dobře tak otei, proč posílá děti do školyl Předseda s velkým důvtipem ihned do- hadnul, že Kalember s tou mapou jisté byl ve spojení s makedonskými četamil »Snad nemyslíte, že jsem čety vodil i k sultánovi«, úsměšně dí obžalovaný. Revolvery, pumy a granáty v domě obža lovaného nalezeny nebyly — ale odkryl se jiný revoluční materiál: koberce se znakem srbským.

Kalember Štajdochar Džure Chajdukovič Srba Záhřeb ko Ploč Srbsko Dalmacie Vardar Bělehrad Chorvatsko Nový Pazar Prizrensko Priština

6 article

Starý hříšník, tenhle Kalember: jedním ko- bercem už před 22 lety připravoval revoluci přinesla mu ho žena věnem. Ve svém domě pi s hosty něžné vínko ze sklenic, na nichž byly podoby vynikajících srbakých mužů. Byl členem srbské čítárny. Tam sice byl portrét J. V. chor- vatského krále, ale visel tam i obraz krále Petra. Kdosi ho koupil v licitaci za 10 korun a čítárně ho daroval. Visel ve světnici, v níž spávali i členové odvodní komise, z těch nikdo z obrazu »velezrádu« nevyčmuchal. Vyčmuchal ji předseda i v touze Koreničanů po zalo- žení místního srbského reálného gymnasia! A přece dříve vláda Srbům do- volila sbírat milodary k témuž účelu; sebráno bylo již 63.000 korun. Skoda, že Maďaři ne mohou konfiskovat i ty peníze! Kde touha po střední škole je velezrádnou, tam přirozeně i založení »Sokola« je dílem revolučním.

Petro Srba Maďar Sokol

7 article

Divi se předseda, že obžalovaný považuje Srby a Chorvaty za syny jednoho národa a že při tom se drží cyrilice. Nám se zdá, že by cyri lice bývala štěstím i Chorvatů — spíš by byl mohli čeliti choutkám Maďarůl Obžalovaný si zajel do Bělehradu na ko- runovaci krále Petra. Byl však i v Záhřebě, když tam byl chorvatský král. A zas se ohřívaly „po- javy“ (zjevy): srbský prapor, vědomí lidu, že je členem srbského národa, schůze, vítání poslan- ců... Pochutnal si na nich předseda zvoláním- „Tak vidíte, to jsou ty zjevy“. Trpce si postě- žoval Kalember: „Zjevem je, že já pře půl roku ležím ve vězení nevinen, za právo boha.“ „Ostatně, proč jste ne- uvěznili ony, kteří provolávali slávu Srbsku králi Petrovi?“ dodal obžalovaný. „Soud ví, ce dělá,“ odvětil předseda. I my už dávno te víme: dělá to, k čemu byl najat. Uvidíme však, e bude dělat, až pásmo lží se odkryje, až celý kul turní svět bude uražen záhřebským skandálem Předseda vytýká Kulemberovi, že byl nej- agilnějším členem srbské samostatné strany. Uz dávno víme, že na tu je velezrádným (!) proce- sem namířeno. Kalember důstojně prohlašuje, že nadšeně pracoval pro tu stranu. „Nikdy z celého svého života nic nezákonného jsem ne- činil,“ děl přesvědčívě.

Srba Chorvat Petro Bělehrad Záhřeb Srbsko

8 article

na bnsle (Přestávka.) opro Předseda vytýká obžalovanému, že s jinými zpíval píseň: „Bože, poživ krále Petra.“ Obža- lovaný tu píseň nezná. Svědek obžaloby Vuketič tvrdí, že Kalember r. 1903 mu řekl: „Tož vy nás Srby ještě neznáte. Nám je lhostejno, jakou je vláda. My jdeme za rozbitím Chorvatska, n jehož zříceninách zbudujeme Velké Srbsko. Obžalovaný vyčká příchodu svědka. Dokáže mu falešnou přísahu. Nastiče nezná, V jen, že je podvodníkem. „Slavenski jug“ nečel. Pracoval vždy v zájmu národa a domoviny za své činy směle se může zodpovídati i před bohem i před soudem. Bude-li soud nestranným musí ho osvobodití. Obžalovaný s úsměvem na rtech činí své výpovědi. Nelíbí se to Accurtovi, žádá předsedu za zakročení. „Je to mým zvykem. Je rodinným. Můj děd u vojska proto kdysi byl ztýrán; kapi- tán později litoval, že dal trestati člověka nevin- ného,“ dí Kalember. Nelíbí se Aceurtovi, že ob- žalovaný jmenuje počestnými ony, kteř

Petro Srba Nastič Aceurt Chorvatsko Srbsko

9 article

jebo jednání uznávali za vlastenecké: „Výra počestný nechte u sebe“. Státní návladní uka- zuje na list „Srbin“, vycházející v Gospiči: měl rubriku: „Ze srbského a slovanského světa“. „Co na tom?“ dí Kalember, „to je úplně rozumno. Co je srbské, je slov an- ské; to přece není velezrádou. Ostatně se tažte redakce listu a ne mne. I „Sokol“ není velezrádou. Usiluje o mrav- ní povznešení lidu. Se spolkem „Dušan Silný“ gospičský „Sokol“ ve spojení nebyl. Jen za radu prosil v příčině způsobu cvičení. Činil to ote- vřeným listem, o němž nesprávných dat uvedl obžaloba. (Předseda srovnává list s textem obža- loby a potvrzuje správnost udání obžalovanéhe. Aceurti na to znova přstřásá úmysl založen srbského gymnasia. I v tom Kalember měl prsty- Každý jeho krok byl srbským. Věděli to o něm jeho přívrženci. Kalendář „Srbobrana“ přines jeho portrét s malou biografií. Accurti nalěhá z přečtení oné biografie. Dr. Mazura ničeho nena mítá: „Kalemberovi jen ke cti to slouží.“ Bio- grafie se čte. Na konec obžalovaní zvolali „Živio, Kalember“. Předseda jim udílí důtku. Po několika otázkách obbájce dra. Mazury pře líčení na čtvrtek bylo odročeno Osmatřicátý sjezd německé společ nosti pro chirurgii v Berlině. Z Berlína, 14. dubna 1909. (Pův. zpráva „Nár. Listů“) Dnes o 10. hodině dopolední zuhájen by 38. sjezd »německé společnosti pro chirurgiie v Langenbeckhause v Berlíně. Tyto každoroční sjezdy německých chirurgů těší se velké oblib domácích i cizích chirurgů. Velký nádherný sál. pro 800 posluchačů pohodlně zařízený, do po- sledního místečka je obsazen, ba nestačí pro tyto kongresy. Společnost má letos 1860 členů a opět přes 100 nových přistoupilo, ač přijet je vázáno na určité formality. Mimu Němee hlavně Slovanstvo je zastoupeno, z Čechů a 20 účastníků je přítomno.

Dušan Srbobran doktor Mazur Čecho Berlín Sokol

10 article

Sjezd zahájil předseda letošního kongresu profesor Kümmel (Hamburk) slavnostní řečí. Poukázal na stále vzrůstající počet členstva společnosti, na nová a nová pole, kterých si chirurgie dobývá, jako transplantace celých šlach u kloubů, na nové úspěchy mozkové chi- rurgie atd. Následkem pokroku chirurgie stále se rozmnožují také centra, v kterých se mo- derní chirurgie pěstuje a nejen velká města ale i menší se předstihují v stavbách moder- ních, nákladních nemocnie. Po vzpomínce věnované zemřelým členům společnosti, přikročuje se k vlastnímu jednán sjezdovému a sice zahajuje Ne uber (Kiel rozpravu o narkose inhalační. Na svůj oběž- ník u různých klinik a nemocnic dostal zprávu v 71 000 případech narkosy s 24 úmrtími Chloroform stále je nebezpečnější než éther chloroform-kyslíková narkosa také zklamala Nejtépe se ještě osvědčilo étherové opojení které nevykazovalo žádného úmrtí, jen žes nedá vždy použíti. Velmi dobrou narkosou jes též skopolamin-morllová narkosa jako přípravná narkosa pro celkovou narkosu. Bier (Berlín) mluví pak o své lumbáln anaesthesii, která již v mnoha tisících přípa- dech byla vykonána, Methoda ta není bez ne- bezpečí. Nejméně nebezpečné jsou ovšem lo- kální anaesthesie, jen že nedají všude použiti, ale její upotřebení se stále šíří víc a více. Dále pak ještě mnoho řečníků se velmí číle zúčastnílo v debatě o různých formách narkosy a výsledek debaty byl asi ten, že do- dnes nemáme ještě úplně bezpečného způsobu celkové narkosy.

Kümmel Hamburk Kiel Berlín

11 article

Odpoledne pak ještě pokračováno v debatě o narkose a pak přikročeno k debatě « chirurgi močovodů, kterouž debatu zahájil slavný něme- cký chirurg Garrě (Bonn), který uvedl nejbez- pečnější způsob šití operativního opatření zra- něného močovodu vůbee — Völker (Heidel- berg) demonstroval zdařené roenigenogramy pán- ví ledvinných, naplněných kaší bismutovou. — Holftmann (Královec) demonstruje pacienta který následkem omrznutí přišel o obě rucea obě nohy až ke kosti holenní. Pomocí dobře kon- struovaných prothes pohybuje se pacient doceln dobře a i různé výkony, každodenně nutné, do- bře vykonává. H. sklidil upřímnou pochvalu za svou demonstrnci. Večer v 8 hodin konány světelné projekee různých roentgenografických, fotografických mikroskopických obrázků a zvláště obrázky ža- ludku (Schmieden, Berlin a Manuel Hamburk) byly pro četné posluchače velmi po- učné.

Garr Völker Heidel Manuel Hamburk Bonn Královec Berlín

12 article

Sjezd potrvá ještě přes sobotu a ještě mno- ho aktuálních otázek chirurgických přijde na přetřos. Včera dne 13. dubna, tedy před chirurgi- ekým sjezdem, byl již konán sjezd orthopaedický za velké účasti. Na programu toho sjezdu byl zvláště rozhovor o vrozené luxaci (vymknutí. kloubu kyčelního a zohýbání krčku kosti stehen- né a o různých jiných deformacích kloubů a ko- stí získaných a vrozených. Za presidenta přištího sjezdu orthopaedi- ckého zvolen profesor Joachimsthal (Berlín). V neděli dne 18. t. m. bude konán ješt sjezd roentgenologický, kterým budou dny sje- zdové ukončeny. Přednášek i k tomu sjezdu je velmi mnoho přihlášeno, takže se všechny před- nášky za danou krátkou dobu jen stěží mohou odbýti. Látky je mnoho a pokroky na tomto poli jsou stále větší a větší. Všem účastníkům zůstanou dny sjezdovév tomto rušném veleměstě milou upomínkou na pravou vědeckou prácí a píli. — Dr. Polák. primař z Českého Brodu pe 9nt

Joachimsthal Polák Berlín Český Brod

13 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Velký národní dar. Dne 13. března 1909 zemřela ve Znojmě ve věku 71 let bývalá rolnice z Veskova u Znojma paní Terezie Mi- nerová. Poslední vůlí ustanovila dědičkou svého jmění »Matici Znojemskou«, spolek ku zřízení střední české školy ve Znojmě. Čistá pozůstalost, která se Matici znojemské dostane činí 25.000 korun. Prostá talo žena byla očitou svědkyn mohutného zápasu mezi dvěma kmeny na jihu Moravy, z bezprostřední blízkosti viděla nerovný boj mezi právem na straně české a násilím n straně německé, zejména v boji o českou národ- ní skolu ve Znojmě, kterýžto zápas v posledních právě dvou lefech dohojověn po mnohých ztrá- tách a obětech vítězně. Po třicetiletém zápas byla česká škola obecná otevřena v r. 1908/9 jako pětitřídní s 1 pobočkou a skoro 400 žáky. když byla před tím Matice školská 27 roků tute školu sama vydržovala a nesmírné oběti bmotné přinášela. Ale tímto úspěchem neměl býti ná rodní a kulturní vývoj Znojemska zastaven. Při kročeno hned k přípravám ku zřízení české školy střední pro kraj Znojemský. Na celé jihozápad- ní Moravě, pro 13 sondních okresů z nichž 5 úplně českých, ostatní smíšené s převahou českou, není jediné střední nabo odhorné školy české, ač Němei na počel menší v téže oblasti mají středních škol šest (!) vedle svých odbor- ných i měsťanských škol. A akce tato našla svou první mecenášku v prosté ženě české paní Te- rezie Milnerové, která polovici svého jmění u čila na vybudování české střední školy ve Znoj- mě. Nutnost české střední školy pro jihozápad moravský uznala Ústřední Mlatice školská i Ná- rodní rada odbor moravský a byla i žádost pří- slušná v roce 1907 na ministerstvo vyučování podána. Význam tohoto ústavu pochopili nejlépe

Terezia Milner Znojmo Veskov u Znojmo Morava Znojemsko spolek k zřízený střední český škola v Znojmo

14 article

Němci, kteří v něm vidí křížení germanisačníeh choutek a zastavení němec. příboje do českých oblastí. Proto váhá vláda dáti povolení k otevření ústavu hledajíc kompromis, jímž by ovšem kultur ní i národní vývoj Znojemska byl na vždy zaražen. Akce znojemská postoupila již tak daleko, že je zajištěna prozatimní budova pro nižší ústav a zakoupeno místo stavební — ovšem že na účet celého národa, který nesmí pomocné ruky odepříti. Jasným vzorem budiž prostá žena paní Terezie Milnerová, která věnujíc tomuto účeli 25.000 K provází dar tento v poslední své vůlu následovně: Až se Všemohoucímu zalibí, dny mého života sečísti a mou pozemskou pou ukončiti, žádám, bych dle způsobu křesfanského pohřbena byla. Přeji si, abych uložena byla vedle svého manžela Matouše Milnera, po jehož boku jsem téměř 50 roků šťastného manželstv ztrávila. 1. Za universální dědičku svého ve- škerého jmění ustanovuji Matici Znojemskou, spolek to k vydržování škol pro české dítky, aby tyto národu svému odcizeny nebyly.

Němec Milnerová Milner Znojemsko

15 article

Ježto Čechové ve Znojmě těžký boj o své ná- rodní byt vésti musejí a já vždy věrnou dcerou národa českého byla a jí až do hrobu zůstati mou pevnou vůlí jest, bude Matice znojemská povinna obnos čisté pozůstalosti na ni vypadající ke školským účelům pro Čechy ve Znojmě v okolí usedlé obrátiti, zejmena toho pamětliva býti, aby zřízena byla ve Znojmě konečně střední škola, gymnasium nebo reálka, nebo divčí pokračovací nebo dívčí měšťanská škola Vykonavstelem této poslední své vůle uslano- vuji p. dra. Víléma Velebu, advokáta ve Znojmě. Přinášejíc tuto oběť a dar národní na oltář vlasti, projevují přání, aby skutek můj, prosté ženy z českého venkova, byl vlastenci našimi hojně následován a aby mne na modlitbách v kapli ústavu vzpomínáno bylo. « Voláme i my k široké české veřejnosti, aby počínání toto štědrou rukou podporovala a dary hojné na Matici znojemskou zasílala. Případné dotazy ochotně zodpoví starosta téže p. dr. Vil. Veleba, advokát ve Znojmě.

Čecho Víléma Veleba Veleba Znojmo Čechy Vykonavstel

16 article

— „Před dvaceti Jety.“ V polemice, vedeno mezi „Přehledem“ a „Časem“, vytknui tomuto onen, že „obvykle výroky veřejně pronesené p.- tom v tisku tušuje a retušuje“. „Čas“ v obraně zas obvinil „Přehled“, že v „Přehledu“ neplatí zásady odpovědnosti a že „pan Prokop Grégr svého času nemohl ani v odpovědlném redaktoru (tehdy V. Benešovi), ani v re- dakčním sboru najít osobu, která by za článek a jeho otci byla chtěla ručit. Tato poznámku „Časova“ týká se člán- ků, uveřejněných v „Přehledu“ ze dne 22., 23. a 24. února a 3. března 1906 pod záhlavím „Před dvaceti lety“, zabývajících se bojem ruko- pisným a obsabujících různé perfidie a infamie proti obrancům Rukopisu v „Nár. Listech“a zvlášť neslýchanou urážku památky zesnulého dra. Julia Grégra, jemuž vytknuta dokonce i — podvodná manipulace s falešným prý snímkem podle rukopisu kralodvorského zhotoveným tak aby na místě bodrost originálu ukazoval bedrost. Na toto bezpřikladné obvinění, kteréž vzbudilo rozhořčení celé české veřejnosti a jejího míněn bez rozdílu stran, zakročil bezodkladně Prokop Grégr, ředitel a vydavatel „Nár. Listů“, aby vy- mohl náležité zadostučinění památee svého otce. Výsledek těchto kroků shrnut pak ve „Veřejném vyzvání“, jež p. Prokop Grégr s podpisem ove- řejnil v „Národních Listech“ ze dne 13. března 1906. Z této publikace jde na jevo, že p. V. Beneš, který „Přehled“ spelečně s redakčním sborem řídil, důvěrníkům p. P. Grégra odepře (dne 7. března 1906) jmenovati pisatele článků, ale převzal výslovně zodpovědnost za ně sám.

Prokop Grégr V Beneš Časův Grégr P Grégr

17 article

Druhého dne (8. března 1906) prohlásil však důvěrníkům p. P. Grégra, „že po klidné úvaze nemůže za články „Přehledu“ převzíti ani věc- né ani osobní zodpovědnosti“. Z důvodů této změny ve smýšlení p. V. Beneše paměti nejbod- nější jest tento: „Nemohu o pravdě a správnost názorů, v tomto článku uvedených, býti osobn přesvědčen, aniž mám písemných pro to důkazů (nemohu nastoupit eventuální důkaz pravdy) Autora jmenovati odmitl, odmitl jmenovati jede- náct členů redakčního sboru, v jichž schůzi pr infámní články předčítány a schváleny, sám „re- dakční sbor“ odepřel zodpovědnos za řečené články, odepřel svá jména, odvolávaje se na usnesení Sdružení českých žurnalistů n Moravě a ve Slozsku v přičině redakčního t jemství. Odmítl tedy zodpovědnost ředitel „Př hledu“, třeba po 24 hodin se k ní přiznával, odmitl ji redakční sbor, zatajiv synovi napade nébo i jméno pisatele. Aby vyčerpány byly vše- chny prostředky k odčinění urážky zesnulého byl neznámý pisatel v témž „Veřejném vyzvání žádán, aby je-li počestn, a soudný muž, při- hlásil se pod zárukou anonymity vůči úřadůn a veřejnosti p. P. Grégrovi. Ovšem marně. Na „Přehledu“ podepsaného zodpovědného redak- tora nebylo lze volati k zodpovědnosti, protože jeho funkce byla čistě formální. Učiněno tedy vše možné, aby nalezena byla osobnost, za in- famie“ článků v „Přehledu“ zodpovidající Tím více tedy musí překvapiti, že V. Beneš dal těchto dnů v „Čase“ uveřejniti prohlášení, v němž se praví: „Posl. Anýž a arch. Heberle jménem Prek Grégra žádali na zně, jako členu red. sboru, abyei jmenoval pisatele anebo převzal sáím zedpovědnost za zmíněné články. Prvou i druhou žádost jsem právem odmítl a odkázal je na zodp. rod. A. Bébu který dle své povinnosti byl ochoten vyžádati s

P Grégr V Beneš Posl Anýž Heberle Prek Grégr A Béba sdružený český žurnalista můj Morava

18 article

od pisafele článků podrobnosli k důkazu pravdy kdyby byl žáďán. To se však nestalo. V. Beneš, který hned pod titulem „Pře- hlodu“ tenkrát uveden slovy: „S redakčnim sborem řídí Václav Beneš“, nepíše pravdu an v celku, ani v podrebnostech. Že se o důkan pravdy jednalo, zjevno z jeho prohlášení ze dne 8. března 1906, v němž jednou již přijatou zod- povědnost odmítá, poněvadž nemůže podati dn kaz pravdy. Že by důkaz pravdy zjed- nati mohl p. A. Béba, anebo něk d jiný, to V. Beneš důvěrníkům p.k Grégra neřekl a toto jeho tvrzení neza- kládá se na skutočnosti. Hodlá-li V. Beneš ještě nyní tvrdili opak, uveřejníme o jeho tehdejších výrocích příslušné protokoly. — Osobní. Starosla měsla Smíchova pan JUpr Al. Koldinský, vrátiv se z ciziny, ujal se opělnu starostenského úřadu — Volby do správní rady namocenské pokladny pražského ohchodního (něm.) premia. Z Ústředníhe svazu úřudnictva továren strojnických, slěváren továren, zpracujících kovy, obdrželi jsme následovní vysvětlení: „V záležitosti voleb do nemocenského ústavu pražského obch, gremia rozeslal Ústřodní svaz obchodních a průmysl, zřízenců v Rakousku na různé kruhy úradnické přípisy, ve kterých od- volává se na doporučení a podporu ústředního svazu našeho při volbách těchto. Prohlašujeme důragně, že odvolání se na svaz náš stalo se bez jeho vědomí, že svaz sám žádného zmocnění k pedobnému pro- hlášení nedal a na této akci volební žádné účasti nemná.

V Beneš Beneš A Béba Grégr JUpr Al Koldinská Smíchov Ústředníhe svaz Rakousko ústav pražský obchodní

19 article

— Chala klabu českých juristů na Zvičině, vý- značný mezník na rozhraní národnostním, jest imnem v očích německých sousedů po celou tu dobu, c jest majetkem českým. Byla to nepřehledná řada zá- pasů a překážek, které podnikuouti bylo odboru K Č. T. v Králové Dvoře n. L., který chatu tu spra vuje. V roce minulém podařilo se sešlou tu budove zdokonalit, tím však vzrostla zášť a zloba německých zuřivců, kteří v noci s 11. na 12. t. m. násilně vniki do zabedněné, v zimě neobydlené chaty, aby tam ukázali stopy své vyvýšené kultnry. Přes 200 okenních tabulí i s příčkami vytříská- ne, Iampy, židle, stoly, obrazy, kamna, nmyvadla, železné postele, vše rozbito. slamníky a polštáře v studentské no- clehárně rozřezány, vše zpustošeno. Zdá se nenvěřitelným, že tak blubeko pod zvíře může klesnouti člověk! Odbor K. Č. T. v Rrálové Dvoř n. L., který již po leta věnuje všemožnou péči vý- značnému tomuto místu a stará se o pohodlí výlet- níků sem zavítavších, pevně doufá, že veřejnost česk uzná snahu jeho a že poskytne mu příspěvky k zno vuziízení chafy. Spolkům, korporacím, ochotným jednotlivcům odbor zašle složní lístky poštovní spo řitelny k odesílání peněžních obnosů. Nebyl dosu splacen dluh přestavby loňské a již opět nová vy dání dolebají na nás! (Odbor klubu českých turisto ve Dvoře Králové n. L.

K Č Zvičina Č . T Rrálová Dvůr Králové

20 article

— Z ústředních jatek pražských. V nucenén výseku v ústř. jatkách pražských v Holešovacínl prodávati se bude zejtra v sobotu dopoledne hovězí maso 1 kg za 80 hal. — Zlodějské historky. Tetezii Avayové v Tábar ské ulici č. 15 odcizen z bytu prsten s perlou v cene 100 koru. — Vojt. Diouhému ze Žižkova č. See odcizen byl svrchník. — Cukráři L. Veselámu na Ridlovačce v Nusích odcizena plachta v ceně 7 korun. — M. Havlíkové z čís. 203—I. byly z bytu odcizeny různé skvosty. — M. Mazurkové v Karlině č. 493 ziratily se z pavlače 4 polštáře. — Prádle bylo odcízeno z půdy domu č. 1435—II. inž. Bene- 5ovi. — Z povozu zasílatelo Erben a Gerslenhorgen odcizen balkk vlněného zboží. — Z půdy domu čp. 855—II. odcizen panský kožich. — Jarosl. Pokor nému z Král. Vinohradů č. 201 byl „u Primasů odcizen svrcimník a černý nový klobouk.

See M Havlík M Mazurek Karlin Ing Bene Erben Gerslenhorgen Král Primas ský ulice Žižkov kg

21 article

— Drobné místni zprávy. Moda v damských klo boucích dosáhla vrcholu smělosti, pokud se týče roz lohy. Včera v podvečer objevily se na promenů dvě elegantně oděné dáry, kleré měly klobouky tni ohromných rozměrů, že způsobilo to všeobecnou pozornost obecenstva. Dámy z Přikopu šly na vá- clvské náměstí, odtud do Ovocně ulice a všud shluklo se tak veliké množství obecenstva, že vešker doprava uvízla. Poněvadž zástupy zvědavců nebylo možno rezplýliti, požádala policejní hlíddka obě dárny. aby v kočáře odiely. Do kočáru vstoupily po namě havém kroucení hlavy a teprve když odjely, obecen- stvo za velké veselosti se rozešle. — Na Malé strani byl vypátrán a zatčen 28letý Jaroslav Hořejší z Ra- kovníka, který se vydával za lechnického úřadní a mnoho studentů poškodil o rýsovací náčiní, housle a pod. — V Karlově třídě v Žižkově roznáší se po věst o velmi mrzutém dobrodružství váženého taměj šího občana. Vysvětlilo se však, že pověst spočívala na nesprávných podkladech. Zřízenec poštovního úřadu z domu č. 720 v Žižkově, kde se nalézá lékár- na „U matky boží“ v noci na ceslě demů klopýti narazil na nádobu s kyselinou strovou a trochu se popálil. Následkem nedostalečných informací rozne sla se však zpráva, že podniknut byl úlok vilriolen na váženého občana, který je čilý a zdravý a vůbec se nestal obětí nějského útoku. — Nákladní vůz elektrické dráhy ujel. V noci na dnešek byly na nákladním valníku po kolejích dráhy dopravovány na Král. Vinohrady různé železné součástky. Na srézné trati „u Deminky“ na Krát.

Hořejší Král clvský náměstí Karlov třída Žižkov U matka boží

22 article

Vinohradech ulrbla se spojka, kterou byl nákladní valník připoután k melorovému vozu a valník sjížděl s velikou rychlostí k Václavskému náměstí. Zlízenec. který na voze stál, chtěl alce zabrzdil, když ale p- zoroval, že vůz se nezaslavuje, seskočil s vozua tím se zachránil. Vůz s těžkým nákladem s úžasnou rychlosti jel Mezibranskou ulicí a teprve na Váciav- ském náměstí u kavárny „Lloyd“ se vyšinul z kolejí a narazil na železný sloup vrchního vedení elektrické dráhy s tak značnou prudkosti, že stojan i vůz velce jsou poškozeny. Do rána byly trosky odstraněnya trať uvolněna. — Slabomyslná žení ve spárech šibalů. Pře- časem bydlel učitel X. u rodiny V. na Spálené ulici. odkudž se vyslěhoval na Smchov, poněvadž mu byt- ná připravovala nedostatečnou stravu. Po odchodu nájemníka stala se bylná zádumčivou, ale, jakmile přišla řeč na učitele X., rozveselila se a při svých 45 letech poskakovala jako mladistvá dívka. Toho využitkuvala prodavačka květin Julie Kubičková Košiř, postihla situnci velice z ní těžila. Bytné n- mluvila, že s učitelem X. každého dne prý se stýká. že mu květiny donáší a to potěštlo slahomyslnou ženu tak nesmírně, že prodavačku květin učinila posličkem lásky. Posílala učiteli na Smíchov nejen pesanička, alo i buchty, mezance, ano i hotovosli

Zlízenec Mezibranská Lloyd Kubičková Vinohrady Václavský náměstí Smíchov Košiř

23 article

Pan učitel dopsnl toliž svě bývalě bytné, že jej t nesmírně těší, že si na něho vzpomnělu, že také vo ni touží, svým miláčkem“ ji nazýval a prosil jio půjčku 25 zl. Nebohá žena všemu věřila a peníze p- sílala. Teprve později se zjistilo, že proda vačka kvě tin Kubíčková s učitelem X. vůbec nemluvila, dary pro něho posílané, sobě ponechala a listy, domněle učitelem paané, objednávala u Anny Malíkové, to- vázní dělnice z Košíř. Aby pak vzbudila větší pravdě- podobnost, poslala s milcstnými dopísy Jindřicha Malíka, bratra Malíkové. Když manžel bylné učinil doma revisi, zjistil, že se mu ztratilo různých látek z 321 kervn. To vše bylo „panu učileli“ posláno. Náhodu manžel tuto korespondenci dostal do rukou. učinil trestní oznámení a společnost šibalů byla zatčena. Trestní vyšetřování sevrklo se na přestupek podvodu a pro tento delikt přednosta přestupkovéh soudu p. rada Jedlička odsoudil Kuhíčkovou do vězení na 7 dní, Malikovou na 4 dni a Malika na 24 hodl — Vražda. Z Teplic. (Pův. zpr.) V Bukovicíeh byla předevčirem nalezena 70letá výměnkářka Anna Šilbavá mrtva. Ve světnici, kterou obývala, bylo vše přeházeno. Při prohlidce mrtvoly byla shledánu ne luvé straně prsou střelná rána, pasvěděující tomu že stařena byla zavražděna. Pacbatel, jak podle stoe je patrno, vnikl do světnice oknem. Dosud nebyl vy pátrán. — Přilévala petrolej do uhlí. Manželka záme níka Bleyerova v saském Jobanngeorgenstadtu pře

Kubíčková Malík Jedlička Kuhíčková Šilbavá Bleyerův Košíře Teplice

24 article

několika dny chtěla rychle rozdělati oheň v kamneci ke kterémuž účelu přilévala do doutnajícího uhlí pa- trolej. Tato neopatrnost měla osudné následky nejen pro ni, nýbrž i pro jejího tříletého synka. Petrolej v láhvi vybuchl a plameny ihned zachvátily mutk s dítětem. Jak matka, tak dítě po strašných bol- stech skonaly. — Smrtelný úraz. (Původní zpráva.) Ve Džbá- nově u Vys. Mýta zplašili se dne 9. t. m. čeledinovi J. Boháčovi, který sloužil u rolníka p. Sokola, n poli při vláčení koně. Čeledín byl branami zachyce a tak poraněn, že v malé chvili vykrvácením zemřel. Pohřeb nešťastného, 28letého muže konal se za velk účasti občanstva v ponděli dne 12. t. m. Dojímavě působila přítomnost místních rolníků, kteří kráčel v čele průvodu na důkaz, že si vážili hodného pilného dělníka. Doprovodili jej až na evang. hřbitov v Bučině přes hodinu cesty vzdálený. Čeledín Boháč nebyl pojištěn proti úrazu, starý, zmrzačený jeho olec neobdržel ani haléře podpory na vypravení pobřbu. v Půzné zprávy.

J Boháč Džbý Sokol

25 article

notele = Dr. Bedřlch Eilenbopen. Z VId ně, 16. dobna. O půl 1. hodině ranní zemřel zde v sanatoriu po králké nemoci a po operaci na něm vykonané dr. Bedřich Ellenbogan, nejlapší řečník vídeňského barreau, trestní obhajce v několika velikých pro- cesech, spisovafel právnický a belletristický, u věku teprve 54 let. Dr. Elenbogen narodil se v Praze, kde absolvoval malostranské gymnasium. Právnická studia konal ve Vídní a věnoval se advokatuře. Záhy nabyl čelného postavení a měl ve Vídni největší ad- vokátní kancelář. Dr. Ellenbogen byl obhájcem v sa- cialistických a anarchistických procesech, které s zde konsly v lelech osmdesálých. Byl obhájcem vraha Eichingera, solicitátora, který zabil svébo chefa. Hájil také známého vraha Kleina. V poslední dobé byl zastancem Hilsnera ve snaze po o bnově jeho procesu. Dr. Ellenhogen onemocněl před něko- lika dny chřipkou, ke které se přidružil zánět plica pohrudnice. Utvořil se exsudát, který musil býti ope- rován. Operace se sice zdařila, ale pacient zemřel. Byt redaktorem a vydavatelem orgánu pro advozály, zvaného »Barreau«. Vydal četné novely a vynikl také na divadle dvěma dramaty: sociálním »Na úsvitě« a skupinou jednonktovek, spojených hromad- ným jménem »Právo«. Dodáváme ještě, že dr. Eilen- bogen byl znalý jazyka českého a jako zhamenitý hudebník znal také skladby Smetanovy a Dvořákovy, které jsme slyšeli od něho nejednou hrát z pamět. =Balonem k severní točně. Z Trom9ö, 15 duhna. Dle telegrafické zprávy odjede Wellmann 15. května z Kristiane do Troms5. Výprava sestává letos z 10 členů a 12 dělníků. Počátkem červeree odebere se do Danes Gale = Cirkus přovržen vichrem. V Žitavě byl včer ráno stan cirku Sarasanova, jenž se právě stavěl, vichrem překocen u silně poškozen.

doktor Bedřl loupen Ellenbogan Elenbogen Ellenbogen Eichinger Klein Hilsner Ellenhogen Eilen Smetanův Dvořákův Wellmann Galus Sarasanův Praha Vídeň Kristian Troms 5 Žitava

26 article

= Námolní paráda pro žurnalisty. Z Londý- na, 15. dubna. Námolní ministerstvo chystá žurna- listům britské říše, kteří zde mají v červnu konfe renci, zvláštní poclu. Dne 10. června shromáždí se první, druhá a třetí divise severomořského lodďstva spolu s atlantickým loďstvam, celkenu 68 bitevních lodí a křižáků a 75 terpedoberců u Spitheadu a bude před novináři paradovati = Krvavé výtranonti pro náboženské procssí. Jak se sděluje z Belardeny v mexické provincii Coa- huile, dešlo lam následkem zákazu nábožeměkého precesí k vážným nepokojům, při nichž byl důr purkmistrův demolován a zapálen. Policie byla proli útočnému davu bezbranná a byla zatlačena se ztrá- tou části mrtvých. Teprve vojsko zjednalo pořádek po pravidelné bitvě, při níž byly usmrceny 32 osoby a mnoho osob zraněno. 14 podněcovatelů bylo p- praveno a mnoho zatčených uvězněno.

Londý

27 article

= Milostný román princáv. Mnichovská minis sterstva a soudy zabývají se nyní milostným romná- nem mladého prince z vévodského rodu Wilfelste- chů, kterého pronásleduje bývalá mílenka, již p půlletém poměru odbyl 2300 markami. Milenka vzda- la se tehdy všech nároků, sle tvrdí, že žádala odbytné v obnosu 40.000 marek a že bylu atljutantem prin- covým oklamána. Záležitostí touto zabývaly se již soudy a byla předložena také regentovi, jenž rozhodl vzhledem k právu exteritoriality, jež přísiuší šlenům královského rodu, aby prine byl žaloby sproštěn Zemský soul v Mnichově zamíll v těchto dnech ža- lobu na adjutanla, z čehož bylo podáno odvolání. Poněvadě pak odbytá milenka stále prince i aljutanl obtěžuje dopisy, nařídil ministr vojenství adjutantovi aby na ni podal žalobu pro vydírání Kopnický setník v nízině. Vilém Voigt dl nyní v Brusselu, kamž přibyl z Antverp a pořádá v hotelu přednášky o svých hrdinných činech. Bel- pická policie nečiní mu žádných obtíží.

Voigt Mnichov Brusel Antverpy Wilfelste

28 title

Ze soudní sině

30 article

Proces se Sičynským. Ze Lvova, 16. dubna. (K. k.) V dobrozdání psychiatrických znalců dovozuj se, že na obžalovaném nebyly pozorovány žádné příznaky duševní abnormity. Nic nenasvědžuje tomu, že by si byl vinník ve chvíli činu nebyl vědom svého jednání. Obžalovaný není patrněji psycho- paticky zatížen. Miroslav Šičynský jest ovšem 11. syn pí. Oleny Siěvnské. U bratří matčiných vyskylly se laké sebevraždy. Přes to duševní poruchy nebo příznaky neuropathie se u těchto osob nenkázaly. Jest vemi cillivý, impulsivní a dává na sebe půso- biti vlivům. Jest označován jako velmi přítulnya po stránce mravní líčen jako bezůhonný. Jeho tě- desný vzrůst vykazoje sice jisté chyby, nedá se však mysliti, že by byl obžalovaný stížen nějakou du- ševní chorobou, ani ne v prvních začátcích jejích. Znalci vylučují, že po předchozím životě Sičynskébo byly u něho jiné duševní poruchy a že by byly charakteristické momenty pro příčinný vzník du- ševní choroby neb poruchy. Svědečně vyslýchaný policejní komisak Stan- kiewicz vypovídá, že vyslýchal obžalovaného na policejním ředitelství bezprostředně po vraždě. Ob- žalovaný dověděl se teprve při výslechu, že místo- držitel již zemřel, a prohlásil, že mu není hraběte Potockého lito jako místodržitele, ale jako člověka a že zejména lituje jeho ženy a dětí. Slčynský choval se klidně a nečinil naprosto dojmu nepříčetného člo- věka.

Šičynský Olen Potocki Lvov Ob

31 article

Dalšf svědkyní jest pí. Olena Sičy n sliká, matk obžalovaného. Prohlašuje, že se nevzdá výpovědí. Státní zástupce ohražuje se, aby svědkyn hyla vzata do přísahy. Soud se však usnáší, aby přísahala, pročež ohlašuje státní zástupce zmateční stižnost. Obhájce dr. Levický protestuje, že státní zá- stupce používá polštiny, čímž jsou zkrácena práva rusínského jazyka. Paní Sičynská líčí případy nemocí ve své rodině a praví, že syn jest pokojný, něžný a snáše- livý. Jenom ve věcech národnostních byl vždycky velmi nedůtklivým a vždycky protestoval proti lidské nespravedlnosti. Dále jest vyslýchán svak obžalovaného, Cyri Lukaševič. Vypráví, že Sičynský u něho ztrávil první dobu dětství. Byl prý vždycky skromný, po kojný a náboženský. Již jako gymnasista velice zajímal o politické události a účastnil se voličských schůzí. Po maturitní zkoušce byl účasten hnutí pro volební opravu. Svědek dále vypovídá, že v rodině Sicynských nylo několik sebevražd; neví však, jaké byly pohnutký- teb

Olen Sičynská Cyri Lukaševič Sičynský Sicynský

32 article Poslední zpravy.

Poslední zpravy. Sdělení hraběte Kolowrata, Z Vídně, 16. dubna. »N. Wr. Abdbl.« uveřejňuje přípis říšského poslance hr. Kolo- wrata z Cařihradu, který sděluje: Rerolta zdejší byla pouze vojenská. Důsitojnícji se jí nezúčastnili. Vedlli ji vě ak s ofto vé. Kdo stojí za nimi, zdali sultán, či liberální vý- bor, jest nepovědomo. Následky revoluce nelne postihnouti. Celá intelígence d ůsit aj- nická jest smetena, niebo ridlou- sena v kasárná ch. M i aid o tiu rie če poslanci se rozpr ch li. Vážný dojen ei mo

Kolovrat N Wr Vídeň Cařihrad