Ročník XXXXIX.

V Praze, v pátek 16. dubna 1909.

Číslo 105.

Na ranní avečerní listy ře dplácí s V Praze v administraci; na měsic na čtvrt ista . . . . 6 K — h „ dvojí donáškou: na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K G2k ve filiálkácht 2K nS na měslo,. Poštou: na měslo. na čtvrt ieta . . . . 9 K enh s dvojí zásilkou na čtvrt ieta : . . H K o

t setk onleao

ečerní dání V drobném prodejis ranní čislo o sobě . . za 8k večerní . . za 4 Ve fliálkách na venkové ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 5 h Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijimá administrace v Marianské ul., s. Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a oxpedice „Národních Listů“. Rukopisy se nevracejl.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. = Baukovní otázka a krise v Uhrách. Z Pešti, 16. dubna. President po slanecké sněmovny Justh prohlásil včera poslancům strany neodvislosti: Nevěřím opravdu, že mezi členy naší strany najdou se lidé, kteří budou hlasovati pro prodlou- žení bankovního privileje nebo proti samostatné bance. Kdyby se však takoví lidé našli, nesměj ani na okamžik zůstati ve straně. Řeknu na konferenci přímo, že tito lidé musí vystoupiti ze strany neodvislo- sti, poněvadž se staví proti kardinálnímu po- žadavku našeho programu. Jsou-li tito páni pro prodloužení bankovní pospolitosti, nechať složl své mandáty a podrobí se nové volbě. Přivr- ženci samostatné banky zůstanou ovšem ve straně neodvislosti dále. Z Pešti, 16. dubna. »Magyar Ország« sdě- luje, že osud budoucí vlády rozhodne se v dnech nejbližších. Záleží jenom na tom, zdal Uhersko se vrátí na své stanovisko resig no- vání, či dá-li se cestou hospodář ské a politické samostatnosti Strana neodvislosti jest odho- dlána podniknouti boj s největš rozhodno stí.

Minislerská hostina. Z Vídně, 16. dubna. Ministerská hostina, kterou vystrojiti chtěl císař členům kabinetu Bienerthova před Velikonocemi, která však ten- kráte odřeknuta, konati se bude nyní v úterý. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 16. dubna. (K. k.) »Wiener Ztg« oznamuje: Císař jmenoval rozhodnutím ze dne 14. dubna t. r. řádného profesora na univer- sitě v Černovcích dra. Roberta ryt. Mayra Hartinga a mimořádného profesora na uni- versitě v Inšpruku dra. Pavla Kosehaker řádnými profesory řimského práva na něme- cké universitě v Praze. — Cisař udělil rozhodnutím ze dne 13. t. m, radovi zemského soudu a přednostovi okresního soudu v Ústín L. Mořici Jakobovi bez poplatků titul a charakter rady vrchního zemského soudu. Německý císař pluje na Korfu. Z Benátek, 16. dubna. (K. k.) Yachta »Hohenzollern«, na které nalezá se clsař Vilém se svou chotí, odplula odlud ke Korfu, jsoue doprovázena křižákem »Hamburkem« a mino- noscem »Sleipnerem«.

Úpadek franoouzského válečného loďstva. Z Paříže, 16. dubna. (K. k.) Pod názvem „Úpadek našeho válečného lod- stva — Ani nužstvo, ani děla, an náboje!“ uveřejňuje poslanec a generáln zpravodaj pro rozpočot Pavel Doume r článek. v němž líči dosavadní výsledky vyšetřování o válečném námořnictvu. Píše, že vel- ké lodi středomořského loďstva, které jedině může se nazvati loďstvem, mají misto 700 jen 600 mužů posádky, že nemaje aní děl, ani nábojů a že tři velke obrněné lodi nemaji již starý ch děl, dosud však ještě nedostaly no- vých. Franeie, která ještě před 10 lety zauji- mala druhé místo mezi námořními mo nostmi, jest nyní snad již na čtvrtén anebo pátém místě. Jest nyní úkolem ná- mořní vyšetřujíci komise, aby zjistila příčiny tohoto žalostného úpadku. jor Z franoouzské mariny. Z Paříže, 16. dubna. (K. k.) Z Toulonu se sděluje, že námořní komisnř Belet zažádal o pro- odlě stan

puštěnou, poněvadž byl členy námořního vyše- třovaciho výboru pokárán pro dodávky loďstvu. Hnuti francouzských pošlovních a telegrafních úřadníků. Z Paříže, 16. dubna. (K. k.) Veškeří úřad- níci telegrafni ústředny konali včera schůzi, na niž se vyslovili pro přeměnu spolku pošťovních, te- legrafních a telefonních zřízenců v syndikáta odmitli jakýkoli návrh úřadnického statutu. Z Paříže, 16. dubna. (K. k.) Telegrafní úřadníci konali včera schůzi, na níž bylo roko- váno o otázce úřadnického statutu a o přemě- nění spolku poštovních a telegrafních zřízeneů v syndikát. Schůze přijala jednohlasně reso- luci, v níž za prudkých útoků na parlament, který prokázal svou nezpůsobilost ve správních otáz- kách, jen hrozil a dal podnět k trestním opa- třením, vyslovuje se spolku nedů- věra, že po vyhlášení poslední stávky nepře- měnil se ilined v syndikát. Zasedající zde sjez syndikátu učitelstva obeených škol rovněž odmitl zamýšlený úřadnieký statut a doporučil utvořiti kraiskésvazy veške- rých státníeh, okresních a obee- nfch z řízene u.

Vojenská vzpoura a politický převrat v Turecku. Nyní, když politický převrat v Cařihradě se všemi důsledky byl proveden, jest hlavnía nejdůležitější otázkou: podrobí se Mladoturei aspoň na ten čas hotové události, anebo zaháji ihned boj proti převratu? A dále: mají Mlado- turci dosti vlivu a moci, aby běh událostí do- vedli zase do svých kolejt zpáčit ? . . . Odpo- vědi na tyto otázky zní různě, převládá však minění, že vůdcové mladotureckého hnutí nedo- přejí svým konservalivním odpůreům času, aby svojezpanství ustálili nebo pevně zakotvili, nýbrž že zabájl podvratný útok co možná brzo a dů razně. Za střed a ohnisko mladotureckého ruchu, nyní odboje, považuje se obecně Solun. Tam sjiždějí se rychle předáci mladoturečtí a také ostatní notáblové této strany. Tam je prý už také shromážděn často jmenovaný mladoturecký komitět a orgunisuje výpravu na Cařihrad. Výbor doufá — dle zpráv německého tisku, který s Mladoturky až nápadně sympatisuje — že se mu podaři ze Soluna opět k vládě a moci se vyšvihnouti. Tajné shromáždění mladotureckých notáblů učinilo prý dalekosáhlá usnesení, jak by odveta provésti se měla a zcela zbytečně připo- míná se, že by zdarem výpravy té celý stav věcí zase radikálně byl přetvořen. Na sultána jsou prý Mladolurci a jejich solunští přátelé svrchovaně rozezleni a vytýkajíce mu věrolomnou zradu, osnují plány na jeho sesazení. Zajímavo je, že dle došlé právě zprávy dosavadní turečtí vojenští zástupcové ve Vídni a v Berlíně demisi podali a také do Soluna odjeli.

Očekává se rozpuštění parlamentu. Z Paříže, 16. dubna. Rozpuštěn ottomanského parlamentu podle zpráv, včera večer sem došlých, jest neodvratné. Co nevidět bude vydán edikt, kterým se mění volební rád na prospěch duchovenst va. Mladořurci organisuji v Solunu odboj. Ze Soluna, 15. dubna. (Reuter.) Město je klidně, avšak mladoturecký výbo zdráhá se uznati novou vládua organisuje zoufalý odpor. Byla konána velká veřejná schůze, na níž byl postup výboru schválen.

2 Z Berlína, 16. dubna. J»Osmanský Llovd« oznamuje ze Soluna? Několik tisí c do- brovolníků všech národnostídal se zapsati do seznamu branců. Na vojenském cvičišti konaji se tábory. Celá Makedonie jest věrna konstituci. Organisace cařihradská byla přenesena do Soluna. Ze Soluna, 16. dubna telegrafuje se zdejší- mu poloúřadnímu „Pr. Abendblattu“: Zdejší mladoturecký výbor usnesl se, že zahájí s třetím armádním sborem pochod na Cařihrad. Jaki bejočekávásednesv Solunu s 10.000 muži. — Z Cařihradu pak oznamuje se témuž orgánu, že je stav věeí v tureckém hlav- ním městě nadmíru vážný, ježto prý je sultán odhodlán, provésti proti mladoturecké výpravě nejtužší, zoufalý odpor. Mladoturci z venkova hrozí pochodem na Cařihrau. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k) Ve sněmov schůzi nebyli přítomni Achmed Riza, mistopřed- seda Talaat a čtyři čelní mladoturečtí poslanci. V oznámené předběžné schůzi bylo naléhavě doporučeno, aby sněmovna za nynější kritické situsce zůstala svornou, což také podporovali Mladoturci. Na konci veřejné schůze byl před- čílán telegram mladotureckého vý- boru z Janiny, který byl podepsán vojen- skými a občanskými úřady i řeckým metropoli- tou a v němž se prohlašuje, ž e pád kabi- netu je protiůstavní a že jeho účel byl odporný. Nynější kabinet musí okamžitě usťoupití kabinetu dřivějšímu, ježto jinak všíchnijsou odhodřáni táhnouti na Cařihrad. Sně- movna se usnesla ve smyslu oznámené prokla- mace odpověděti a vyzvati podepsané, aby na záchranu vlasti zůstali klidnými.

V tajné sehůzi bylo mimo to usneseno, a by každý poslanec ve stejném smy slu telegrafoval svému volebnímu okresu. Volbu presidenta bylo nutno odročiti na sobotu, poněvadž žádný kandidát nedosáhl většiny. Z Cařihradu, 16. dubna. (»Berl. Tgblt.«) V komoře pročitány právě telegram y, do- slé ze Soluna, Monastýru a Jani ny, že tamější vojsko zůstalo věrno mladotureckému komitétu. V telegramech, ktoré podepsány jsou valim, ve- lilelem 3. sboru, metropolituu a jinými čelnými bodnosty soluňskými, žádá se opětné do- sazení dřivéjšího kabinetu, Jin ak se hrozí, že třetí armádní sbor ne- prodleně vytrhne proti Caři- hradu. Vojsko a dobrovolníci na Cařihrad. Z Berlína, 16. dubna. »Local Anzeiger« oznamuje ze Soluna: Zdejší mla do- turecký výbor se usnesl s mobili sovaným III. sborem vytrhnouti proti Cařihradu. Ze Soluna, 15. dubna. (7 hod. 40 min. (»Frmdbit.«) Zde verbují na pocho proti Cařihradu dobrovolníky zvláštní vyvolavači. Záložníci III. sboru jsou válečně vyzbrojeni a pohotově Budou dopravení do Cařihradu zvláštními vlaky Mladoturci měli velký tábor, na kterém protestováno proti změně vládního systému. Mladotnrci do Balharska. Ze Sofije, 15. dubna. (K. k.) Z jižního Bulharska docházejí zprávy o přlchodu četných mladotureckých upr- chlíků. Jednotlivi Mladoturci a důstojníci při- byli také do Sobije.

Mladoturečtí hodnostové odstupují. Ze Soluna, 16. důbna. (»N. Fr. Pr «) Zde se proslýchá, že turecký vojenský zástupce v Berlíně Enver a vojenský zástupce ve Vídni Hacki podali demisi a jedou do Soluna. Venkov nadějí mladolureckých poslanců. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Nálada ve sněmovně je stísněna, zvláště mezi mlado- tureckými poslanci, jichž. jedinou na- dějí ještě je vliv venkova.e Alhánci proti Mladoturkům. Ze Skoplje, 16. dubna. Nepokoje v Ai- bánsku a bouře proti mladoture- ekému režimu nubývaji vždy věí- šichrozměrů. Všichni mladoturečtí agitátoři opustili ze strachu před albánskou pomstou mě- sto a uchýlili se do Srbska. Z celého sta mladotureckých důstojniků sko- pijské posádky zůstalo tu jenom několik a ti schovávají se v bytech svých známých mohamedánů. Vojsku velí vy- sloužilí důstojníci a vůdcové al- bánští. Vůdcové organisací srbských a bulhar- ských uchýlili se do svých konsulátů. Z Prištiny a Ipeku přibylo sem mnoho uprchliků, kteři vy- pravují, že jsou tam Mladoturci a kře sťané nejisti svými životy.

Manifest turecké sněmovny. Z Cařihradu, 15. dubna. (K. k.) Oznámená proklamace sněmovny k národu líčí události způsobem příznivým a po- chvalným pro vojsko a prohlašuje, že sněmovna okamžitě splnila vznesené na ni po- žadavky a stížnosti a že se tudíž vojsko vrátilo ku pořádku. Sněmovna věrna svým povinnostem a vědoma si významu události, bude i n příště dbáti zákona šeriatu a bude pracovati pro pokrok a štěstí země dle předpisů ústavy, které vyhovují zákonu o šeriatu a za- ručují práva obyvatelstva. Proto doporučuje sně- movna veškerému obyvalelstvu i armádě, aby v zájmu blaha vlasti zdržely se všech činů, které mohly by porušiti klid. onr Nejislota v armádě.

Z Berlína, 16. dubna. »Tagblattu« sděluje se z Carihradu: Vzpoura v turecké armádě způ- sobila naprostou poruchu ve velitel- stvi. V kusárnáchi, do klerých vojsko se vrá- tilo, velí šikovatelé. Všichni důstoj- nřci, ve válečných školách odehovaní, j sou do krajní míry stísněni. Vojáci 4. pra- porů mysliveckého byli 24 hodin rdouseni. Jed- noho z nich vlekli buřiči Perou, když mu na- před hodili kolem šlje provaz. Vojáci vrátili se včera ze Stambulu a každý měl 8 franků v ho- tovosti. Odkud peníze vzali, jest nepovědomo. Z Paříže, 16. dubna. (»Frmblit.«) Zdejsi vláda dostala zprávy, dle kterých dlužno se při- praviti, že většjna türeckého vojska v Evropě se nalézajíeího připojji se k Mladoturkům (?) a potáhne na Cařihrad. Následkem toho nepokládá se zde povalení mladoturecké strany za deflnitivat. Z Berlína, 16. dubna. »Berliner Tagblattu« telegrafují z Cařihradu: Javer paša, který byl místo Mahmuda Muchtara paše jmenován velitelem cařihradského sboru, vzdal se opět velitelství toho. Na to Tevfik paša doporučil sultánovi, aby jmenoval dosavadního ministra vojenství Nazima pa še velitelem cařihradského sboru. Nazim paša jmenování to přijal. Tato z mě- na ve velitelství způsobila velkou sensaci a jest nade vši pochybu v souvislosti s neudržitelnými poměry v posádce a snad také se zprávami, které došly sem o smýšlení vojska v Solunu a Drinopoli.

Krutá poprava z nedorozumění. Z Berlína, 16. dubna. Z Cařihradu telegra- grafují: Hrozný čin spáchán byl lod- níky na lodi »Assar i Tevíik«. Na této lodi poručil kapitán lodníkům, aby n a- mířili jedno dělo proti paláci vil- dizskému, druhé proti Portě. Na to dal přistáti a velel »palte!«. Lodníci ne- poslechli a spoutali důstojní ka. Odpoledne odvlekli důstojníka do Yildizu, zavo- lali sultána k oknu a vypravovali mu, co se stalo. Když pak sultán ptal se po vinníkovi, lodníci ho přivedli. Sulfán odvětil neotázav se spoutaného důstojníka: »Odveďte ho na strážniei v Yildizu, kde bude od- souzen k smrti podle práva šeri- atského a na mostě oběšen.« To po- věděv učinil posuněk politování zdvihnuv obě ruce. Vojáci tomu špatně rozuměli, srazili ihned důstojníka k zemi, bodali do něho bajonety a potom pověsili mrtvolu na strom u mešity yildizské. Sultán zdr- cen vraždou před očima jeho vykonanou, plačky vrátil se do svého salonu. Bulharsko žádá za intervenci velmocí. Ze Sofije, 15. dubna. (K. k.) V úřadních kruzich se proslýchá, že bulharskávláda zamýšlí dovolati se interven ce Anglie, Ruska a Francie k urychle- němu vyřizeni turecko-bulharských sporůa k uznání nedvislosti.

Bulharsko proti Mladoturkům. Ze Soluna, 16. dubna. („Mittagszlg.“) Zdej- ší ústřední výbor mladoturecký uveřejnil včera provolání, kterým se vyzývají všichni národové nemo- hamedánští, zejména Bulhaři, Řekové, Sr- bové a Albánci, aby jednali společně s Mladoturky. Ve smyslu tom hlavní vý- bory organisace řecké a srbské daly poky nr svým soukmenovcům v Makedonil. Bulhaři však poslavili se nepřátelsky proti Mla- doturkům. Na velkém táboře bulharském, včera konaném, bylo usneseno nejen nepodporo- vati Mladoturky, nýbrž užíti všech pro- středků proti nim, poněvadž mladoturecký režim za své vlády pro bulharský lid nevykonal žádného činu prospěšného. Pád mladotureckého režinu povede záby k tomu, že Evropa za- kročt v Makedonii a proto jest po- vinností všech Bulharů, učiniti vše, aby tato intervence evropská byla urychlena. Proto třeba obnoviti činnost povstaleckých čet a to ne- jen proti renkci, nýbrž ještě více proti Mlado- turkům. Anglie podněcuje prý Bulharsko. Cařihradský zpravodaj »Berliner Tageblatlu telegrafuje: Ze spolehlivého pramene obdržel jsem zprávu, že anglický vyslanee v Sofiji již delší dobu vyjednává s Bulharskem za tím účelem, aby Bulharsko, propuknou-li v Tu- recku politické zmatky, ihned vá- lečně zakročilo. lns Italská válečná loď do tureckých vod. Z Říma, 16. dubna. Ministr mariny na- řídil, aby pancéťová loď vytopena byla tak, aby mohla neprodleně odplouti do tureckých vod. Rakouské válečné lodi k Cařihradu. Z Vídně, 16. dubna. Některé válečné lodi rakousko-uherské obdržely rozkaz, aby byly pohotovy, odplouti na telegrafi- cký rozkaz do vod tureckých. Mohamedánské vraždění Arménů. Z Londýna, 16. dubna. (K. k) Dle zprávy Reuterovy kanceláře z Cařihradu bylo dle

FEUILLETON. V Praze, s datem dneška. Ze zdvořilosti měl bych se oplat, jak jste se měli o svátcích, ale vím, že se nepřiznáte jako já, že k obědu jste měli kůzle, k večeř kůzle, druhého dne zbytky od kůzlete — třeba křídlo — všecko smažené a se špenátem. Jsem jist, že kdyby bylo zvykem o těch svátcích jíst ježka, jedli bychom ježka. A prolože nepochy buji, že jste také byli v ponděli na prvním jar ním výletě a že jste také důkladně zmokli, ne- ptám se už dále, jak příjemně jste velikonočn svátky ztrávili. otěn dovndv Ostatně, daleko důležitější věci derou se do popředí a především ta včerejší hromadná resignace dozorstva nad stavbou prachmilion- ského domu. Teď, když už docela nic se nedá zkazit1 Nevím, co si počneme a je mi jako těm nešťastníkům, kteří, když spadla jim pec, nevě- děli si jiné rady než si zazpivat: Pec nám spadla, pec nám spadla, kdo pak nám ji po- staví? Starej Švejda není doma a mladej to neumí . . . Rozhodně to není od nich prozřetelné. Především, než resignovali, měli si rozdat dle známého a nedávného vzoru záslužné medaile a mít navzájem k sobě pohnuté řeči; a potom, když už chtěli resignovat, měli to udělat hned před stavbou. To jsou ale všecko lapálie proti otázee tlukoucí a tím krásným jarním počasím na dvéře našich domáeností: kam na lelní byt Nevím, zdali jste už o jté věci s příslušnou do- mácí instancí mluvili, či lépe, bylo-li s vámi o ní mluveno; ale je to záležitost, která vraci 1e do rodinných rozhovorů pravidelně jak s jarem vlaštovka

Jsem váš dobrý přítel a prolo vám. radím. Až milostivá začne — ať přímo nebo oklikou sondovat vaši náladu pro letní byt — ovšem neděje-li se v té věci rozhodnutí oktrojírkou — buďte opatrni! Tváří vaší nesmí šlehnouti ani jediný zákmit radosti, neboť i kdyby to byla radost docela nevinná, na příklad takové těšení se na prázdniny, jaké jste mívali, když jste byli školáky . . . hned se v tom bude tušit radost docela jiná, no snad si rozumíme, řek- nu-li slaměná. Proto, až přijde letní byť na tapetu, s trář Tartuffa vyslechněle návrhy milostivé a řekněte starostlivě: »To si musíme ještě důkladně roz- myslit. Tak nějak letos nemám do toho ani chuti.« A hleďte toho dne letní byt zamluvit jiný mi starostmi. Druhého dne, až budete číst noviny, za- toulejte se mezi inseráty, kde už se to letními byty jen hemží a nechte se některým z nich popadnout. »Saprmente, ženuško, kdybych tak měl na- zbyt peníze, tenhle luxus bych si dopřál. Krásný letní byt v moderní víle, v lesnaté krajině,u řeky, výborné spojení s Prahou, rybolov, ho- nitba, loďky k disposici, vše v místě k do- stání . . Třelího dne si všímnete a mezi čtyřm očima důvěrně reknete, že ty děti jsou nějak bledé. A hubujte na mizerný pražský vzduch, na moření děli ve školách a prohoďte, že je budete muset poslat o prázdninách někam ven. Čtvrtého dne, třeba při obědě, náhodous zpomenete: „Bože, co pak mi to dnes povídal kolega X., kde si letos vzal letní byt? Teď nni nevím, řikal-li v Sedmihorkách nebo v Bechyni. ale lázně to byly. Ten si nějak troufá a má o tři stovky miň než já . .. Buďte ujištěni, že nechytnou-li došky p tomhle podpálení, už asi sotva najdete ještě

účinnější podpal. Je-li vaše žena jen trochu tem- peramentnější, prohlásí kategoricky: „Co? Když může paní X. na letní byt, já mám zůstat doma A to ne! My si přece můžeme dopřát — zaplat Pánbůh — taky to, co X-ovic!“ A na nejbližší neděli upeče se kuře nebo holoubata, a jedete někam do horoucích peke najímat letní byt. Do horoucích pekel proto, po- něvadž jste přesvědčilí ženu, že v okolí Prahy jsou letní byly tak drahé, že za ty dva měsíee dáte víc než za celý rok činže v Praze. A pak že to vlastně žádný letní byt ani není . . . Cítím výčitku, to že jsme pěkná nace my mužští, takhle se hledět na pár měsíců zbavit žen. A proč asi? Obyčejně úsudek je hned hotov: abychom prý měli více volnosti k záletům, dobrodružstvím a nevěře. Ujišťuji, že tahleta „pověra“, která přenáší se s generace na generaci, je docela ne pravdivá a pošetilá a zkrátka je to takový zlo- myslný klep, který se o nás slaměných vdoveíeh Především slavnostně mohu prohlásit jmé- nem všech rozumných mužů, že na jedné ženo máme dost a nepotřebujeme dvou. A chceme- na nějaký ten měsíc v létě trochu svobody, pak děje se to z docela jiných příčin než proto, aby- chom mohli si tu v Praze vyhodit z kopýtka. Rteknu otevřeně: stojí sice psáno, že nen dobře člověku býti samotnu, ale nikde nestojí, že nemá býti samoten pořád. Je třeba oběma stranám takového krátkého oddechu a dočasné vzdálencsti. Dělá to dobře nervům — no na mou duši, neříkejte láry fáry. Skutečně, motivy na- šeho skromného přání, být nějaký čas slaměnými vdovci, jsou až dětinné! Nikde by neřekl, že nás je mnoho mužů, kteří dopřávají ženě letního pobytu jen proto, aby za ní každé soboty mohli jezdit (Hlas: „Pokrytče!“ nemůže mě splést) dále proto, aby ráno mohli bez rušení spát, jak je jim libo, v poledne obědvat, co je jim libo, šíř.

večer sedět v hostinci tak dlouho, jak je jim libo, bez hubování kouřit v saloně, v ložnici a v po- steli, nosit třeba dva limečky denně ... a zkrát- ka provádět všechny ty malé pošetilosti, které se nám jindy netrpí. To je celé to nevinné štěstí nás slaměných vdovců, a všecko ostatní, co se povídá o té ne věře, je lež a klop. Mluví ze mne hluboké pře svědčení a nepochybuji, že po tomto vysvětlení kde která rozšaíná manželka hned na příští ne děli upeče kuře nebo holoubata a vypraví pana manžela na cestu za letním bytem ... Je prý jich letos už málo a čím víc k létu, budou dražší! Poznámka jen pro pány, psaná v nesroz- umitelné pro dámy abecedě, nejspíš turecky Zevloun. ? eřbod kat ot mesj devyv.

Z kulturní ciziny. 200 let evropského porculánu. V Berlíně projektuje se na červen pří- štího roku (1910) k 200letému výročí vy ná- lezu poreulánu (arci pouze v Evropě: J Bötigerem v Drážďanech) velká vý- stava umělecky zpracovaného porculánu, která jak možno souditi z interesu o tento podnika z četných přihlášek ze všech zemí evropských i zámořských, vyroste ve skvělou uměleckou revui. V čele organisačního výboru stojí ředitel berlínského Umělecko-průmyslového musea O. v. Falke a jmenovitě míšeňský poreulán bude míti oddělení, jež bude asi co do úplnosti bohatosti nejvzorněji uspořádáno z celé vý- stavy. 200leté výročí vynálezu tvrdého poreulánu plaí ovšem jen porculánu t. zv. míšeňské- mu, vyráběnému poprvé po mnohých zkouškách Böugerových r. 1710 na královském hradě Albrechtsburgu v Míšni. Výroba mišeňského por- culánu v prvních fásích svého rozvoje podporo- vána byla hlavně přízní uměnímilovného krále Augusta III. a odtud teprve prozrazením tajem- ství výroby (přisné střeženého) pomocí vysokých úplatků podařilo se holandskému agentu vojen- skému Du Paquierovi zaříditi podobnou továrnu ve Vídni, když byl získal několik do- vedných mistrů a dělníků míšeňských. Zde pak začala výroba proslaveného starého pore u- lánu videňského, jehož umělecké kusy mají ohromnou cenu.

První a vlastní kolébka dokonalého porcu- lánu, jak známo, Čína, kde výroba jeho byla známa již v dobách pradávných, jistě před na- rozením Kristovým a dospěla tu obdivuhodné výše. Z Činy rozšířila se výroba porculánu přes Koreu do Japonska, později i do Persie a Indie, takže tyto »barbarské země« dávno před Evropou měly již svoje mistry v porculánu. — Joh. Friedrich Böttger, vynálezce prvního evropského (míšeňského) porculánu, byl rodák drážďanský, avšak o roce jeho narození jest spor. Už jako lékárnický učeň v Berlíně měl pověst alehymisty, který zcela jistě vynalezne vý- robu umělého zlata. Jeho pokusy v tom směru tr- valy léta a stály ohromné sumy peněz saský dvůr, který mu přízní krále Augusta II. zřídil zvláštní alchymistickou dílnu. Po marných pokusecho zlato uprchl do Rakous, však vydán nazpět Sasku, a tehdy zanechal bláhových snů o zlatě a zabýval se pokusy o vynalezení hmoty poreu- lánové, v nichž byl šťastnější. Byl zahrnut za svůj vynález hodnostmi, zlatem i poctami, po- výšen i do stavu šlechtického, ale zemřel — ve vě- zení, předčasně, stár sotva 35 let. Upadl v po- dezření, že chce svůj vynález zpeněžiti i v ci- zině, a náhlá smrt překazila jeho ospravedlněni