ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 67e5b500-70ae-11dc-8339-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 55 celkem · entity: person 42, place 206, work 28, org 36
1 masthead
22. ledna 1903.
2 masthead
Číslo 22.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 5
5 article
ukr z RakouskaUher vykazuje snížen asi 50 dol. na 1 tuně. H. Z Paříže (la Vilette), 19. led Ověl trh. Přihnáno bylo 16..099 ovel. Ob- chod byl snadný při živé poptávce a ceny všech druhů stouply o 2 centimy na kg. Neprodáno málo. Znamenaly: uherské ovce od 97 do 100, francouzské od 85 do 110, jihoněmecké od 100 do 106 franků za 50 kg netto masné váhy. Do sanatoria bylo od 15. t. m. dopra veno 1163 uherských a jihoněmeckých oveí V jatkách zůstalo 18. t. m. 1635 kusů. Cukr. Z Vídně, 21. ledna. Štyrskohradeckému »Tagblatlu« sdělují, že, jak jsme ohlásili v pon- dělním listě, vyhlédnut byl za předsedu euker- ního výboru posl. David Abrahamowicz, že všal následkem odporu německé strany lidové zvolen hr. Sylva Taroucca, který byl vyhlédnut p- vodně za zpravodaje. Dnes konala se rozprava agrárních poslaneů ve příčině zákona o zákazu rayonování. Posl. Kubr předložil osnovu zákona, vypracovanou jednotou cukrovarskou. Tato prohlá šte n byla formálně nepřijatelnou. Návrh, aby pověřen byl vypracováním náležité osnovy subkomitét, nedošel souhlasu, pročež usnesene svolati konferenci interessovaných poslanců s mi- nistrem finanei.
Abrahamowicz Taroucca Posl Kubr Paříž Ob Vídeň kg
6 article
Ústřední jednot Z Vídně, 21. ledna. uchystala návrh řepařů pro království české Navrhuje v něm zákona proti rayenování řepy Uzavírání smluv., v poostalě: V 1. článku jeden anebo více které k tomu směřují, aby na určité odbě- pěstitelů řepy bylo omezeno ratele, má se pokládati za přečin, který se tresce tuhým vězením od 3 měsíců do 1 roku a pokutou do 10.000 korun. Článek 2: Stejní trest má stíhati dle čl. 2. ty, kdož by se do- pouštěli boykotování, vylučováním něči řepy z trhu. Článek 3: Týchž přísných trestných pro- středků užije se proti těm, kdo by prováděl úmluvy učiněné před vydáním zákona tohoto a odporující jeho 1. a 2. §. Poslední 4 článek stanoví, že úmluvy, učiněné před vydá ním zákona tohoto a proti 1. a 2. § jeho smě řující, dnem vyhlášení zákona pozbývají právo platnosti Z Vídně, 21. ledna. Jak se dovídáme žádati budou Poláci, aby zvýšil se kontin- gent pro Halič: pro rafflnárny místo poskytova- ného 150 q na 180 q; pro surovárny místo navrhovaných 56 q na 80 q. Tím také pra- veno, že by se Poláci spokojili, kdyby se jin přídal kontingent 24 g- »Vídeňský bankovní spolek«. Z Vídně, 21. ledna. (C.-B.) Ředitelstv »Vídeňského bankovního spolku« navrhne v při- štím sezení správní rady zřízení flliálky v Pešti, začátkem března tohoto roku.
Polák Vídeň Halič Pešť
7 article
Zastavení výroby. Z Vídně, 21. ledna. Jak jsme již ozná mili, česká společnost báňská zamýšlí zastaviti práci ve své válcovně v huti Marie Anna bliže Zhořelce dne 15. února. Vyráběny tam byly jemnější druhy železa ve sloupech a jemne plechy. Za příčinu se udává zastaralé zařízení. Pracovala dráže, než nová válcovna společnosti ve staré huti, opatřená zařízeními nejno- vějšími. Zdanění železničních koncessí. Z Lendýna. 21. ledna. (C. B.) »Mornin Post« sděluje z Nového Yorku: Appellační soud státu Nového Yorku prohlásil nynější zákon státní o zdanění železničních koncessi za proti- ústavní. Tímto rozhodnutím vymknut majete přes 200 mill. dollarů z pravomocí berních odhadců státu Nového Yorku. Ta znamená zvýšení dividendy pro všechny železnice v státu Novém Yorku. Výstava v St. Lonis. Z Vídně, 21. ledna. (C.-B.) Následkem pozvání vlády, aby se pronesla o připadné účasti Rakouska na mezinárodní výslavě“ v St. Louis, konala se dnes v obchodní komoře dolnorakouské anketa vývozců do Ameriky- Předseda komitétu akčního sdělil, že již 67 firem, k vývozu způsobilých, ujistili jej svou ochotou v St. Louis vystavovati. Když bylo několik zástupeů firem vyslovilo se pro obeslání výstavy, prohlásil předseda obchodní komory Mauthner, že bude referovati o anketě v ob- chodní komoře, načež tato podá ministerstvu dobrozdání.
Marie Anna Vídeň Zhořelec Nový York St . Lonis Rakousko St . Louis Amerika Mornin Post
8 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Vládní osnova enkerní. Jak na jiném místě sdělujeme, předložila vláda v včerejší schůzi rady jíšské novou osnovu cukerní Liší se podstatně od osnovy sdalené nedávné ankele jejímiž názory se vláda v nejednom případu řídila Sdělujeme především doslovné znění osnovy Stanoví Cukerní kontingent stanovený § 5. zákona z... pro výrobní periodu 1903—4 celkem 2,770.340 q kon sumního cukru, příděluje se: a) oněm cukrovarům, z nichž vypraveno alespo v jedné z výrobních per1 1898—9, 1899—1900 1900—01 více než 10.000 q spotřebního cukru proi zaplacení spotřební čně, b) cukrovarům v Lužanech a Zuezce, v Bukovin a v Tlumaczi v Haliči dle ustanovení § 2.
Lužany Bukovina Halič
9 article
Surovinná hodnota cukerního kontingentu přidě- luje se oněm cukrovarům, v nichž se vyrábí cuk- z řepy nebo cizí melassy, dle měřítka určeného § s tím důz! Nem, že smějí vyráběti cukerní množství odpovídající cukernímu kontingentu dle těžebního poměru 90 kg cukru spotřebního = 100 kg surového cukru s nárokem vypraviti je proti zaplacení cukerní daně. Výrobny, které vzniknou po 1. září 1903, mají jen tehdy nárok na kontingent, jsou-li vzdáleny o nejbližšího cukrovaru alespoň 100 km. a jsou-li sou- časně společenstevními podniky, jichž členové jsou pevinni řepu pěstiti a dodávati. Každý cukrovar má u příslušného finančníhoú- řadu prvé stolice ohlásiti svůj nárok na individušlní podil cukerního kontingeniu, respektive na jeho hod- notu cukru surového, nejděle do 1. srpna 1903, poku ale nároku později nabude, nejděle 4 týdny před po- čálkem výrobního období. Oprávnění plynoucí z individuálního podílu na cukerním kontingentu anebo na hodnotě surovinné cukerního kontingentu ve smyslu tohoto zákona pre dobu působnosti jeho lpí na cukrovaru a přísluší do- časnému jeho podnikateli. Pominutím platnosti tohote zákona v době dřívější než ustanovené § 4., pomíji i oprávnění toto bez jakéhokoli nároku náhradního.
kg km
10 article
Pro cukrovary, oprávněné ku podilu na kontin- šentu dle § 1. lit. a), dána jest míra podílová nej- vyšším zdaněním ve výrohních ohdobích 1898— 9 1899—1900, 1900—01, vyjádřená v a cukru spotřeb ního. Cukr vyvezený ze svobodných cukerních skla- dišť po zaplacení spotřební daně přirazí se ke zdanění onoho cukrovaru, z něhož dle dokladů pochá zi Pro cukrovary jmenované v § 1. lit. b) stanoví se podíly na cukerním kontingenlu takto- pro cukrovar v Lužanech . . . . 10.000 pro cukrovar v Tlumaczi . . . . 10.000 100.000. pro cukrovar v Zuczce . . . .
Lužan
11 article
Podíl cukrovarů na hodnolě surovinné cukerního kentingentu stanoví se takto 1. Pro ony cukrovary s nárokem kontingentačním, které pracovaly alespoň v jedné z uvedených výrob- ních period 1898—99, 1899—1900 a 1900—01, vy- počte finanění ministerstvo nejvyšší docilenou čistou výrobu výrobního období. Čistou výrobou rozumí se cukerní množství vyjádřené v hodnotě surovinné, kter yplyne, když se odečte od vyrobeného množství dle § 33. č. 1. cuk. zák. přepracovaný a dle § 33. č.2 cuk. zák. užitý cuk a) Velikost konstatované největší čisté výroby tvoří bez dalšího podíl oněch cukrovarů, jichž čist výroba činí 45.000, ne ale více více než 60.000, které nemají současně nároku na skytnutí individu- álního podílu na cukerním kontingentu anebo nároku leho neuplalní. b) Pokud největší čistá výroba oněch cukrovarů které nemají nároku na cukerním kontingentu dle § 1. lit. a) anebo ho neuplatní, 45.000 nepřevyšuje zvyšují se konstatovaná čísla největší čisté výroby taktoí aa) pro cukrovary s největší čistcu výrobou 40.000 až 45.000 o 36, ne ale více než na 45.000 q; bb) pro cukrováry s největší čistou výrobou o 35.000 do 40.000 o 6%, nejméně ale na 39.000 a ne na více než činí nejmenší zvýšení uvedenév předchozím odstavci aa cc) pro cukrovary s nejvělší čístcu výrobou menší 35.000 q na 39.000 q. ne ale o více než o dvojnásebnou nejvyšší čistou výrobu.
12 article
Takto určená čísla tvoří podíl cukrovarů, spo dajících pod lit. b). c) Čísla nejvyšší čisté výroby nad 60.000 q oněcl cukrovarů, kleré nemají nároku na cukerní kontingeni nebo ho neuplatní, zmenší se poměrně o 357% obnosu daného zvyšováním dle lit. b), ne ale na méně než 60.000 q. Zbývajících 65% uvedeného zvyšovacíh obnosu bude poměrně odečleno od čísel největší čiste výroby oněch cukrovarů, které mají současně právo na kontingent cukerní dle § 1. lit. a) a je uplatní. Takto stanovená čísla tvoří podíl cukrovarů spa- dajících pod lit. o. 2. Pro následující cukrovary, které počaly pracc- vati teprve ve výrobním období 1901—2, stanoví s podíl takto: pro cukrovar v Leopoldově (Dolní Rakou- sy) 39.000, pro cukrovar v Lužanech 39.000 a v Zsczce 102. 000. Oněm cukrovarům, které nabudou podílového nároku teprve po 1. září 1903, stanoví podíl finaněn ministr, vyslyšev tři znalce, z nichž určí dva finančn ministr a jednoho podnikatel dotyčného závodu. Finančním ministrem stanovené podily nesměj jednotlivě převyšovati 60.000
Leopoldov Dolní Raka
13 article
Podílová měřílka stanovená po rozumu § 2. budou platiti i pro individuální rozvrh cukerního kontingentu v periodách výrobních 1904—05 až 1907—08. Byl-li by cukerní kontingení v něklerém výrobním obdob snížen nebo zvýšen, zvýší se resp. sníží se i indivi- duální podíly na cukerním kontingentu. Cukrovarům, majícím nárok na surovinnou hod- nolu cukerního kontingentu, přiřkne se pro výrobn období 1904—1905 až včetně 1907—08 surovinné hodnota cukerního kontingentu stanoveného pro výrobní periody 1903—4 § 5. zákona ze...... v po- měru měřitek určených § 3. tohoto zákona, naprot temu ale surovinná hodnota zvýšeného kontingentu — ať na počátku nebo během výrobního období — rovným dílem. Pro případ snížení cukerního kontin- gentu zmenší se poměrně individuální podíly na cu- kurním kontingenlu.
14 article
Podnikatelé cukrovarů smějí posto upit přiřčené jim individuální podíly na cukerním kontin- gentu nebo na jeho surovinné hodnotě pre jednu nebo více výrobních perie Ministr financí smí dovoliti podnikatelům cu- krovaru s podílem na cukerním kontingentu, aby také během některého výrobního období postoupili nezužilý zbytek kontingentu jinému cukrovaru s individuálním podílem na cukerním kontingentu Podnikatelé cukrovarů s individuálním podílem na surovinné hodnotě kontingentu smějí svůj in- dividuální podíl postoupili jinému cukrovaru s indi- viduálním podílem na surovinné hodnotě kontingentu cukerního pro jedno nebo více cukerních období, ne- převyšuje-li souhrn podílu surovinného 80.000 anebo činí-li sice suma 80.000, jestli nepřevyšuje 150.000 není-li zároveň vzduchová čára vzdálenostní obou cu- krovarů větší 25 km Každý převod individuálního podílu na cuker ním kontingentu nebo surovinné hodnotě jeho nutne eznámili ministru financí a sice nejdéle do 1. zář cncho výrobního období, pro které nebo od kterého má převod platiti
km
15 article
Vyvézti ze závodu lze cukr po zaplacení spotřeb- ního poplatku jen v poměru k množství ministrem fm ancí v tom kterém období liberovanému a jen potud, pokud prokázáno disposiční právo na surovin- nou hodnotu cukerního kontingentu, předpokládaje výtězbu 90 kg cukru spotřebního ze 100 kg cukru surového. Vyváží-li se cukr surový po zaplacení daně spolřební, nutno započlsti v kontingent ne jeho sku- lečnou váhu, nýbrž hodnotu spotřebního cukru odpo- vídající uvedenému poměru výtěžnímu Dočasně liberovaně části cukerního kontingentu lze vyvézti jen v té které periodě výrobní. Jest dovoleno, uložiti cukr vyvezený po zapo- čtení v kontingent, nezdaněný pod závazkem spotřební daně ve svobodném skladišti cukerním. Takto uložený cukr nutno před uplynutím té které výrobní periody po zaplacení spotřební daně vyvézti, je-li podnikale svobodného skladiště současně podnikatelem cukrovaro z něhož uložený cukr pochází, a ukládá-li se do skla- diště tohoto jen cukr z tohoto cukrovaru. Ve všech ostatních případech nulno kontingeniní cukr, složený ve svobodném skladišti, vyvézti nejléle do čtyř lýdno po složení po zaplaceni spotřební daně
kg
16 article
Cukrovarům s individuálními podíly na surovinne hodnotě cukerního kontingentu budou vydány ne- později na počátku každého výrobního období poukazy kontingenlační. Slouží k důkazu uvedenému v § 6 v prvním odstavci. Ukáže-li se po konci výrobního období, že cu- kerní množství (vyjádřené v hodnotě surovinné) vyro- bené v cukrovaru v tomto období, jest menší než in- dividuální podíl na surovinné hodnotě kontingentu cukerního pro toto období, zmenší se individuální podil toho kterého cukrovaru na hodnotě surovinne cukerního kontingentu v následujícím období výrob- ním o tento rozdíl, nedokáže-li podnikatel, že menšt výroba vyplynula z nepředvídané události. Takto uvol- něná množstvi přiikne ministr financí jiným cukro- varům.
17 article
Ministru linancí uleženo provésti tente zákon klerý nabude platnesti dnem vyhlášky V motivech ukazuje se na nulnost kontingen lace, aby nepropukl na domácím trhu vražedný sou- těžní boj, který by vedl k zničení hospodářsky slab ších. Kdyby se tak stalo, utrpěli by tim ne v posledn řadě i zemědělci, řepaři. Zároveň ale nutno skytnouti slabším ještě ochranu proti úplně volně ex- pansi silnějších soutěžníků. Děje se tak differencincí podilů na kontingentu. Jakým způsobem nutno rozvrhnouti kontingen mezi jednotlivé závody speciálně při dělbě práce mez surovarnami a rafiineriemi, byle předmětem dlouhýen studií a porad. Vyjasnění přinesla vlastně teprve nedávná ankela, kterou se vláda při vypracování téte osnovy řídila. Následuje výklad těch kterých para- grafů. Jak z osnovy patrno, podržena i v této osnově zásada dvojité kontingentace; výjimka, stanevená ohledně 16 surovaren, vypuštěna. Ochrana menších cukrovarů neprovedena v plném rozsahu, anketou za- daném — ale přece v míře uspokojivější, než jl stanovila osnova původní. K vůli jasnějšímu přehledu uvádíme současně
18 article
KonHngentové podíly cukrovarů dle § 1. odstavce 1. osnovy zákona: 1. Břeclava (akciová společnost) 143.474. 2. Da brovice 140.954, 3. Skřivany 134.856, 4. Čakovice 131.189, 5. Rosice -Pardubice 108.068, 6. Kojetín 101.447, 7. Pečky I. 100.936, 8. Hrušovany (u Židlo- chovic) 94.415, 9. Modřany 93.300, 10. Chropiň 91.265 11. Rohatec 79.918, 12. Přerov 78.534. 13. Opav 78.146, 14. Krásné Březno 77.945, 15. Neštomice 76.871, 16. Ústí 76.102, 17. Brdy 74 892, 18. Chyby 72.826, 19. Slavkov 72.529, 20. Bedilrošť 67.693 21. Doudleby 66.738, 22. Kostelec n. Lab. 66.584 23. Uherský Ostroh 62.879, 24. Staré Brno 62.159 25. Duchcov 59.238, 26. Hejčín 58. 897, 27. Domaslice 57.836, 28. Hohenau 56.734, 29. Břeclava (Kuffner 52.902, 30, Przeworsk 50.472. 31. Hodonín I. 49.573 32. Uh. Hradiště 48.867, 33. Čáslav 48.355, 34. Horo Kutná II. (Sedlec) 43.665, 35. Žleby 38.258, 36. Slati- ňany 38.081, 37. Háj (u Smolkova) 34.994, 38. Hru- šovany 33.117, 39. Velké Kunčice 31.537, 40. České Lípa 29.431, 41. Oslavany 25.057. 42. Vávrovice 18.342 43. Landegg 14.209, 44. Lužany 10.000, 45. Tiumacz 10.000, 46. Zuczka 10.000, celkem 3,058.285.
Skřivan Brda Kuffner Břeclava Čakovice Rosice Pardubice Kojetín Hrušovany Židlo Modřany Rohatec Přerov Opava Krásná Březno Slavkov Doudleby Kostelec můj Brno Duchcov Hejčín Hodonín Hradiště Čáslav Sedlec Smolkov Velká Kunčice Oslavany Vávrovice Pečky I . 100.936 Przeworsk 50.472 Český Lípa 29.431 zákon : 1 Kutná II
19 article
Kontingentové podily cukrovarů dle § 1. odstavce 2. osnovy zákona: 1. Čejtičky 45.082, 2. Libice 45..300, 3. Vrhátky 45.417, 4. Černožice 45.806, 5. Dolní Bučice 45.965 6. Sokolnice 46.040, 7. Napajedla 46.122, 8. Kolín l 46.280, 9. Škrochovice 46.377, 10. Nymburk 46.759 11. Dymokury 46.944, 12. Syroválka 47.026, 13. Roud nice 47.029, 14. Pardubice 47.314, 15. Opočno 47.577. 16. Cerhenice 47.851, 17. Holice 48.781, 18. Barcun 48.794, 19. Lovosice 49.138, 20. Llbochovice 49.299 21. Kroměříž 49.492, 22. Horky 49.975, 23. Kopidlno 50.008, 24. Choltice 50.173, 25. Kralupy I. 50.581. 26. Velvary 50 700. 27. Sadská 51.106, 28. Oužice 51.108, 29. Kutná Hora I. 51.166, 30. Radboř 52.336. 31. Libňoves 52.698, 32. Klobuky 53.104, 33. Kra- lupy II. 53.512, 34. Zákolany 53.973, 35. Dolní Cetn 54.108, 36. Hulín 54.389, 37. Šlapanice 54.473, 38. Čele- chovice 54.831, 39. Ovčáry 55.094, 40. Pečky II 55.348, 41. Suchié Krůty 55.740, 42. Lysá (Litolo 55.937, 43. Zlonice 56.068, 44. Hrochův Týnec 86 414 45. Chrudim 56.736, 46. Kelčany 57. 222, 47. Modřice 57.773, 48. Unčov 57.857, 49. Vlnoř 58 037, 50. Zbo- rovice 58 884. 51. Lenešice 59.968, celke m 2,617.700.
Libice Černožice Dolní Bučice Sokolnice Napajedla Kolín Nymburk Dymokury Pardubice Opočno Cerhenice Holice Lovosice Kroměříž Horka Kopidlno Choltice Velvary Sadská Kutná Hora Klobuky Zákolany Dolní Cetn 54.108 Hulín Šlapanice Ovčáry Lysá Zlonice Hrochův Týnec Chrudim Modřice Unčov Lenešice Pečky II 55.348 Litolo 55.937 zákon : 1 Kralupy I
20 article
Koniingentové podily cukrovarů dle kategorie § 3. č. 1 lit. b): 1. Štětí 41.219, 2. Most III. 41.352, 3. Vodolk 41.742, 4. Močovice 41.910, 5. Doxany 41.943, 6. Zdice 42.352, 7. Rosice u Chrastu 42.441, 8. Moravany 42.608. 9. Branovice 42.664, 10. Svojšíce 42.869 11. Ruzyň 42.880, 12. Mor. Krumlov 42.884, 13. Kva- sice 42.949, 14. Pertolice 43.162, 15. Mšeno 43.234. 16. Brodek 43.363, 17. Toušeň 43.624, 18. Ždánice 44.147, 19. Sadová 45.000, 20. Židovice 45.000 21. Meziříčí 45.000, 22. Kouřim 45.000, 23. Podivín 45.000, 24. Poděbrady 39.000, 25. Radolín 39.000 26. Vys. Veselí 39.000, 27. Libáň 39.000, 28. Dřevo- hostice 39.000, 29. Tlumacz 39.000, 80. Vys. Mýto 39.000. 31. Plaňany 39.082, 32. Tišnov 39.579. 33. Velká Bystřice 30.657, 34. Chlumec 39.973, 35. Kolín I. 40.115, 36. Kateřinky 40.193, 37. Mělník 40423, 38. Hostačov 41.219, 39. Mnich. Hradiště 41.219. 40. Uhřiněves 41.219, 41. Vrutice 41.219, 42. Mochov 41.219, 43. Filipov 17.738, 44. Pětipsy 27.488, 45. Velvety 35.064, 46. Kostelec n Orl. 35.928, 47. Bečvary 36.594, 48. Kolešovice 36 686, 49. Želetice 38.124, 50. Zásmuky 39.000, 51. Radonice 39.000.
Moravan Mor Poděbrad Veselý Štětí Močovice Zdice Rosice Chrast Branovice Ruzyně Krumlov Mšeno Brodek Toušeň Ždánice Židovice Kouřim Podivín Libáň Plaňany Tišnov Velká Bystřice Chlumec Kateřinka Mělník Hradiště Uhřiněves Vrutice Mochov Filipov Pětipsy Kostelec můj Orlický Kolešovice Želetice Zásmuky Radonice Tlumacz 39.000 Kolín I . 40.115 Velveta 35.064 Most III
21 article
52. Rosice (Mor.) 39.000, 53. Dolní Bousov 39.000, 54. Oudlice 39.000, 55. Mohelníce 39.000, 56. Jičín 39.000, 57. Trmice 39.000, 58. Studňoves 39.000. 59. Budějevice České 39 0C0, 60. Studěnka 39.000. 61. Kryry 59.000, 62. Horoměřice 39.000, 63. Cere- kvice 39.000, 64. Rájec 39.000, 65. Král. Hradee 3.000, 66. Král. Městec 39.000, 67. Zaboř 39.000 68. Obora 39.000, 69. Sulovice 39.000, 70. Předměřic 39.000, 71. Daienice 39.000, 72. Ouvaly 39.000 73. Přelouč 39.000, 74. Bašnice 39.000, 75. Lipní 39.000, 76. Rožďalovice 39.000, 77. Vysočany 39.00 78. Osoblaha 39.000, 79. Byšice 39.000, 80. Lužee 39.000, 81. Peruc 39.000, 82. Krásný Dvůr 39.00 83. Prosenice 39.000, 84. Ronov 39.000, 85. Žate 39.000. 86. Kadaň 39.000, 87. Dašice 39 0. 0, 88. Nový Bydžov 39.000, 89. Velim 59.000, cel ken 3,588,082.
Mor Král Veli 59.000 Rosice Dolní Bousov Jičín Trmice Kryry Horoměřice Rájec Městec Předměřice Přelouč Bašnice Rožďalovice Osoblaha Byšice Peruc Prosenice Ronov Kadaň Dašice Nová Bydžov Mohelnit 39.000 0 C 0
22 article
Kontingentové podíly cukrovarů dle kategorie §. 3. č. 1. lit. c). 1. Tovačov 60.000, 2. Bobušovice 60.000, 3. L tovel 60.000, 4. Hospozyň 60.000, 5. Všetaty 60.000 6. Drahaňovice 60.000, 7. Velké Pavlovice 60.00 8. Dol. Beřkovice 60.452. 9. Staré Benátky 62.202 10. Doloplasy 62.505, 11. Havrany 64.787, 12. Poho řelice 66.563, 13. Mratín 66.834, 14. Smiřice 69.869 15. Postoloprty 75.588, 16. Vlkava 75.853. 17. Český Brod 77.024, 18. Hodonín II. 80.420, 19. Židlochovice 80.801, 20. Plzenec 81.126, 21. Most II. 81.982. 22. Louny I. 86.328, 23. Drnovice 91.183, 24. Louny II. 105.933, 25 Zvoleněves 108.852, 26. Chyby 13.065 27. Duchcov 15 953, 28. Vávrovice 17.685, 29. Čáslav 20.753, 30. Přerov 26.642, 31. Oslavany 29.982, 32. Háj 31.723, 33. Pečky I. 34 169, 34. Slaliňany 35.039 35. Brdy 35.053, 36. Bedihošť 37.317, 37. Landegg 39.529, 38. Hodonín I. 39.587, 39. Žleby 40.028, 40 Kostelec n. L. 45.163, 41. Modřany 47.513, 42. Ro hatec 47.788, 43. Slavkov 52.355, 44. Čakovice 57.050 45. Chropiň 59.811, 46. Hrušov ny 63. 715, 47. Ko jetin 73.858, 48. Uherské Hradiště 74.237, 49. Hohe nau 74.250, 50. Przevorsk 76.156, 51. Břeclava (Kuf ner) 91.201, 52 Hejčín 94.898, 53. Uherský Ostroh 119.944, celkem 3,280.018.
Havran Loun Brda Tovačov Všetaty Velká Pavlovice 60.00 Dolo Beřkovice Benátky Mratín Smiřice Postoloprty Vlkava Český Brod 77.024 Hodonín Židlochovice Plzenec Most Drnovice Zvoleněves Duchcov Vávrovice Čáslav Přerov Oslavany Háj Bedihošť Kostelec můj Modřany Slavkov Čakovice Hrušov uherský Hradiště Břeclava Hejčín Loun I . 86.328
23 article
Vyhlidky cukerního vývozu do Portugalska. Nát generální konsulát upozorňuje, že se tam otevirá zdatným cukrovarům dobré odbytiště. Spotřeba činí ročně 9 mill. K. Platí se dle zvyklostí cukerních — většinou hotově, jinak užívá se tříměsičních někdy i čtyřměsíčních tratt. Konverse prioril sevarozápadní dráhy. Třeb označovány předčasny zprávy, že se vyjednává mezi severozápadní dráhou a ministerstvem železnic konversí 50 priorit, nutno přece jen konstatovati že se otázka tato považuje jak v ministerstvu želez nic tak i u společnosti za aktuální. Severozápadn dráha nepředložila sice dosud povně vypracovaný projekt, leč může se tak státi každý den. V tomto případu nečinilo by ministerstvo železnic — jak se W. W. C. bezpečně dovídá — překážek ani co do modalit konverse ani co do užilí úspory úrokové. Hlavně nebude ministerstvo železnic žádati žádného podílu na konversí, ani nehude olázka tato spojen s procesem o druhé koleji; očekává se pouze, že bude severozápadní dráha moci hraditi po konversn část nákladu na druhou kolej ze zisku konverse bude proto ochotna k slnšnému smíru; dosud ne ustanovil správní soudní dvůr roku. Rozhodnutí konversi spočívá v rukou dráhy. Vzhledem k tomu, že by šlo o dobrovolnou konversi, e by tedy bylo nutno vlastníkům vyhraditi prémii, mluví seo 31/20% typu.
W W C Portugalsko
24 article
Schodnica. Po afféře Schodnice dály se pokusy zakrýti i nyní skutečný stav závodu tohoto. Popí- ráno, že bilance společnosti bude končiti ztrátou. připouštělo se nejvýše, že nebude plncena žádná di- videnda. Letošní bilance musí vyrovnati ne správ nosti dřívějších bilanci a bude tedy kon- čiti značnou ztratou. Dřívější »zisky« bude nutno nyní hraditi. Vysoké dividendy bylo lze platiti jen proto, že zásoby surového petroleje odhadovány enormně vysoko. Čiselně docílilo se ovšem milliono vých zisků a banky, které měly zájem na vysokých dividendách, povolovaly ochotné úvěry. Když však klesly ceny petroleje, zmizely vykázané ziskyl a zbyly jen dluhy, které uděläny, aby bylo lze platiti papi- rové dividendy. Uvádí-li se (citujeme »W. Allg Zlg. «), že dluhy společnosti činí jen 4 mill. K, neshoduje se to s danými poměry. Dle bilance z 31. prosince 1901 činily dluhy 5,138 449 K. K tomu druží s ještě vykázaný zisk 1,395 193 K, který opatřen až na 99 157 K půjekou, Tím vzrostí dluh na 6,434.485 , Odrazíme-li pokladniční hotovost, efřekty a pod., re- sultuje koncem 1901 dluh 5,630.701 K. Že byse byl zmenšil hěhem roku 1902, jest přece vyloučeno. Zodpovědny za tyto výsledky jsou faktory, které provozovaly a podporovaly tuto dividendovou poli- tiku. Citovaný list svaluje zodpovědnost i na bedra Anglo-rakouské banky, která ochotně skýta a půjcky, ač znala vnitřní poměry podniku.
W Allg Popit
25 article
Konverse společné renty. Finanční ministr Böhm Bawerk jednal včera s několika řediteli vídeňských bank (vídeňského bankovního spolku, anglobanky unionky, länderbanky, dolnorakouské eskontní spo lečnosti) V této společné konferenci jednáno i ol me todách konverse, otázce míry úrokové a o jiných technických delailech. Jak se proslýchá, vyslovil se všichni ředitelé, že má býti provedena konverse na 4 proc. Zvýšaní cen zínkového plechu. Rakouské vál- covny zinkového plechu zvýšily ceny o 2 K n 100 kg. Různé zprávy. Sdružení německých továr e porcelánu usneslo se zvýšiti nedávno ceny opě o 5 proc. Před krátkou dobou provedeno 10 proe zvýšení. — Rýnskowestíálský uhelný syndikát vypisuje za prosinec opět 6proc. při- rážku. — »Brasilian Review« oznamuje: Zemědělské ministerstvo brasilské odhaduje nejbližší skli- zeň kávy santoské na 6 millionů. Zahraniční obchod rakousko-uherský. Dovo v měsíci prosinci 19 2 obnášel 151.1 millionu korun což jest proti prosinci 1901 méně o 1.4 mill. korun a vývoz 1527 mill. korun, čili méně o 8.4 mill korun. Od 1. ledna aži včetně do konce prosinc 1902 obnášel dovo z 1723.8 mill. korun, proti roku 1901 více o 71.2 mill. korun a vývoz 1912.5 mill korun, čili více o 27 mill, korun. Aktivum ob- chodní naší bilance za r. 1902 činí tudíž 188.7 mil- lionu korun proti 232.9 mill. korun za r. 1901.
Böhm vídeňský banka Brasilian Review kg
26 article
Hospodářské společenstvo pro soudní okrez lilo myšlaký pořádá dne 1. února 1903 o půl 10. hot dopolední v zasedací síni okr. zastupi telství v Lito myšli schůzi s tímto pořadem: »O odvodňování po- zemků jednotlivci a družstvy« a »O chorobách paz- nechtů a kopyt a jejich léčení« (přednáška řed. koč. učitele p. Purgharta). Zpráva přehlfžitelů účie za r. 1902. Volba zástupce spol. do kuratoria zimni školy hospodářské. Čeho domáhati se mají pěstitel cukrovky na cukrovarech. Volné návrhy Offertní řízení v Bělehradě. Správa král. srbsk státní tiskárny v Bělehradě bude dne 16. až 29. ledna t. r. konati offertní řízení za příčinou opatřen následujících materialií a sice: kancel. potřeb, zbož osadnického a železného, pilníků, různých předmět pro elektrické osvětlování, chem. barev, truhlářského zboží a drogů. V překlad vypsání této dodávky možno nahlédnouti ve vývozní kanceláři pražské ob- chodní a živnostenské komory v úřadních hodinác od 8. do 2. hod. Výroční trh v Mirovicích, který na den 25. ledne připadá, konati se bude dne 26. ledna. Trhy peněžní- V Praze, 21. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«. Na dnešní burse nerozvinul se zcela žádný obchod podáváno pouze za akcie: Živn. banky K 256.25. Česk banky Union K 248.75, České společnosti pro prů mysl cukerní K 160.—, strojírny Daňkovy K 315.—- Rak.uherské banky K 1565.—, pražsko duchcovsk dráby K 198.— Jiné papíry jmenovány nebyly Otfciální záznamy znějí:
Daňkův Bělehrad Mirovice Praha Union K 248.75 Český společnost é banka
27 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 „ » Plzně r. 1886 „, Teplice r. 188 » » Smíchova r. 188g Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » kom. dl. úp. . » mel. úpisy „ „ , » želez úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy. poteční listy důchodkové . Buštěhradská dráha . . dto. » 1872 Místní dráha Německý Brod- Humpolec. . . . Česká montanní Em. 1896 .. Česká eskomptní banka . .. » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha. Buštěhradská dráha . (lit. A.) (lit. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha. Pražská spol. paroplav. po Vitavě a Labí. . . Akc. tov. na um. hnojiva v Kolině Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston). První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 21. ledna. (Závěrečné úřa dn kursy.) Únorová renta . 101.15 spol. st. dr. rak. ub. červenc. » 101. 15 jižní dráha. společná » květ.
Labí Daněk Ruston Č . Budějovice Teplice Smíchov Čechy německý Brod Humpolec Vídeň Český průmyslový . banka úvěrní banka Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka pro Čechya Morava Český akciový . pivo
28 article
101 20 štyrsko hr. -köfl.. » stříb. 101.15 severní dráha rakouská » zlatá rak. severozáp. dr. 444.— » kor- pardubická dráha uherská » zlatá polabská dráha 452.— » kor. česká sev. dráha 403.— buštěhradská A . 2480.— rak. invest. renta 998.— 490 zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. banky král. č. duchcov.« podmok. 518.— ústeckostepl. dr. 2250.— 31/2% zást l. Hyp. silniční dr. lit. A banky král č. 4% kom. dluhop. Zem. banky kr. č. dunaj paroplaveb. 910.— 4% žel. dl. úpisy rakouský Lloyd Žem. banky kr turecká tabák. rež. 337. 50 státní losy 1854 rak. zbrojovka. 322.50 » » 1860 Rudolfova huť. 365 — po 500 zl. . . alpská montan. sp. 390.75 po 100 zl. rým.-muráň. spol. 488 — státní losy 1864 Poldina huť. losy úvěrního úst. 1630.— praž. želez. sp.. vídeň I. komun. česká montan. sp. 1144.— tisské losy . . . 320.— 121.10 turecké losy západočeská uhl. 227 — 693.50 rak. úvěrní ústav severočeská uhl. 272. 50 b. anglo rakouská mostecká uhl. sp. 715.— vídeň. stavební sp. vídeňská unionka 898.50
Rudolfův Poldin
29 article
121.— 101.35 121.— 99 40 94.60
31 article
100.10 99.50 99.50 180 — 156. 50 186 — 249 — 435 — 436.— 160.— 547 .—
32 article
b. pro země rak. Schodnica . . 535.— 741.50 uh. úvěrní banka peštská vagonka 463.— bank. spolek .. devisa německá. 117.12 945.— r. úst. pro ú v. poz » pařížská. 95.40 česká b. Union . —.— » curyšská . 95.2 Živnost. banka . —.— » londýnská 239. 9 rak. uh. banka . 1565.— dvacelilrank . . 19.07 roln. úvěr. banka 262.— marka papírová . 117 12 ivovskočernovická 578 5 rub 252.50 Po slahém zahájení upevnilo se smýšlení n misiná opětné koupe kreditok, podnikané v souvis- losti s pověstmi o konvezsi. Dodalečná bursa : bank pro země rakouské 398.75. Eskoniní sazby 21/4— 3 1/2 pros.
úvěrní banka roln
33 article
2. Z Vídně, 21. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«. Denni bursa. Na dnešní burse následkem nepří znivých poměrů parlamentních smýšlení chabější, po zději se však zlepšilo, k čemuž přispěla nastávajíe konverse, jakož i mínění, že není vyloučeno, že bude úroková míra konversní nižší než 4 procenta. Zle pšeny byly zvláště rakouské kreditky, které byly z počátku chaby, později však dosáhly značné reprisy Uherské kreditky dopolední ztrátu odčinily, dolno rakouské eskomptní opět se zlepšily, kdežto boden kreditky byly malým prodejem poškozeny. Dopravní také dnes jsou zanedbávány. Železářské byly opětně prodávány, naposledy však ochably. Větší ztrátu utrpěly zvláště české báňské. Akcie Schodnice do- sáhly silné reprise. Ukládací trh byl pevný. Společné renty poněkud ochably. Obě investiční, jakož i uher- ská korunová zdražily. Na eskomptním trhu peníz snadnější: 21/4 procent x. Z Vídně, 21. ledna. (Telefgrm. »Nár. Listů«.) (Večerní bursa.) Kreditky 694..50 (po —.—) uherské kreditky 743.—, anglobanka 273.50, bankovní jednola 464.—, unionka 547 —, länderbanka 399. 75. státní dráha 693.—, jižní dráha 95. 25, polabská dr 452 50 severozápadní dráha 445.—, turecké tabákové 337.50, rýmavsko muráňské 489.50, alpinky 391.75, kvělnová renla 101.20, uherská korunová 99 30, turecké losy 121.50, marky za hotové 117.17, n ultimo 117.16. Smýšlení pevnější.
Vídeň
34 article
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.60 197.85, Amsterodam na dolši lhůly —.—, —.— Brunsel šek a kr. lhůty za 100 (r., —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Něm ecko šek kr. ihůty za 100 mk. 117.25, 117.30, Německo na delší lhůty 117.20, 117 55. Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st. 239.80, 240.—, Londýn na delší lhůty K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—, Ialie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30, 95.50, Italie delší ihůty —.—, —.—. Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.— —.—, Petrohiad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek a kr. lh. za 100 Ir. 95.371/2. 95.50, Paříž delší lb. —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty 95 25, 95.45, delší lh. —.—, —.—, Švýcary šek 5 kr. lh. .—, —.—, delší lhůty —.— Borlínská bursa, 20. ledna. (Zvl. telel. zpráva »Nár. Listů«.) Na slabší záznamy burs cizozemských zahájen byl dnešní obchod smýšlením zdrželivým. V průběhu zůstala tendence klidná, na konec pak z zase upevnila. Na trhu bankovním zlepšily se značně rakouské kredilky a to na pověsti, že skupina Roth- schildova má úmysl konvertovati společnou rentu na nižší sazbu než 4 procenta: laké domácí hodnoly bankovní se zlepšily. Trh báňský byl pro železárny slabší, kdežto pro uhlářské hodnoty trochu lepší. Do- pravní hodnoty klidné. Kasovní trh mírně oslaben.
Ir Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Roth Italia
35 article
Ukládací hodnoty pevné. Soukromý diskont nezmě- něn: 2.25 procent. První citry znamenají začáteční, druhé konečné kursy: Rakouské kreditky 218.60, 219.37, Diskonta 194.90, 195.87, Německá banka 215.10, 216.12, Ob- chodní společnost 158.90, 159.62, Drážďanská bank 147.90, 148.75, Spanělské exterieury 87.50, 89 25. Bochumské ocel. 181.10, 180.75, Lauřina huť 217.20. 21712, Dortmund Union lit. C. 70.50, 70.75, Har- penské uhl. doly 176.75, 176..87, Gelsenkirchenské uhl. doly 177.30, 177.—, Hibernia 174.25, 174.75. Consolidace 343.25, 344.50, Severoněmecký Lloy 94 25, 94.25. Hamb.-amer. dopravní spol. 101. 80. 102.—, Kanada —.—, 134. 50, Transvaal 167.75, 167.50, turecké losy 131.10, 132.— Z kasovních papírů: Concordia 270.—, Esch- weiler 222.—, Geisweider 147.50, Hochdah! 151.— Katovické 208.—, Wilhelm 183.50, Phönix 125. 10, Rh. Stahl 147.—, Schalker Gr. 355.—, Westfalia 119.75, Orenstein 121.25, Rh. Metali 75.75, Haspsr 155.50, Donnersmark 206.25, Huldschinský 103. 40, Vulcan 205.90, Bismark 220.—, Caro 96.80, Hoesch 150—, Georg Marie 108.60, Königsborn 140.50, Nord- stern 239.25 psnkte
Esch Wilhelm 183.50 Stahl Cara 96.80 Georg Marie 108.60 Lauřin huť 217.20 Dortmund Haro Kanada Transvaal Geisweider Hochdah Westfalia Orenstein Nord německý banka Ob 158.90 drážďanský banka Hibernia 174.25 Concordia 270 Schalker Gr . 355 Vulcan 205.90 Diskont 194.90 Phönix 125 Haspsr 155.50 Donnersmark 206.25 Huldschinský 103 Hoesch 150
38 article
Dodatečná bursa. Z Berlína. 21. ledna C.B.) Kreditky 219.25, státní dráha 143.40, jižnl Jráha 16.30. Diskonto 195.90, německá b. 216.— obchodní b. 159.60, drážďanská b. 148..40, darmštadt- ská banka 138.25, národní banka 120.—, dráha Dortmund-Gronau —.—, Henri 101.60, Transvaal 165.40, Kanada 134 25, Gotthard. 181.10, Lloyd 94.25, Packet 102.—. — Za hotové: Lauřina hut 217.50, dortmundské 70.90, bochumské 180.90, gel- senkirchenské 177.10. Hibernia 174.25, harpenské 176.90. Consolidace 344.50. — Smýšlení pevně. Z Borlina, 21. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpol.) Kreditky 218 60, státní dráha 148.20, lombardy 16.20. Smýšlení klidné. Z Prankfnrtu, 21. ledna (Telegr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 218 80, akcie společnosti státní dráby 148.50, lombardy 16 40, papírová renta 101.65, stří- brná renta 10155, zlatá renta 103.15, uherská zlatá renta 102 05, uh. korunova renta 99.90, 4% rak. korun. renta 102.15. Smýšlení klidné Z Prankluriu, 21. ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrn akcie 219.—, státní dráha 148 50, lombardy 16.40 Z Paříke, 21. ledna. (Počáteční bursa.) Sproe renta 99.97, 3t/ao půjčka —.—, Smýšlení upevněné. Z Paříže, 21. ledna. (Telegrafické závěrečné kursy.) 3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 100 . 05 3luproc. renta —.—, italská renta 102 15, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1310, státní dráha —.— lombardy —.—, směnky na Londýn 25.151/2, rakou- ská zlatá renta 103.30, uherská zlalá renta 102 80, otomanská banka 604—, tabáková režie 363.—, tu- recké losy 131.—. Smýšlení mdlé.
Henri 101.60 Lloyd 94.25 Berlín Dortmund Kanada Gotthard . 181.10 Borlina Prankfnrt Paříž Londýn národní banka 120 Transvaal 165.40 Packet 102 Hibernia 174.25 Lauřin hut 217.50 Z Paříke
50 article
Obilí. Znamená se za 50 ke transito: pšeníce česká 1902 75—81 kg K 7.80, 8. 45, uherská O— 0.—, 0.—, moravská —, 0.—. 0.—, rakouská jak — kg 0.—, 0.—, americká — vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1902 jakosti 72—75 kg 7.15, 7.40, uberské 00—00 kg 0.— at 0.—; ječmen výběr 7.75. 8.—, první jakosti 7.40, 7 50, střední 7.—, 7.10, merkantilní 6.60, 6.70, ječmen k selí 0.—, vadný 6.25, 6.50; oves r- chlík 1902 6.45, 6.50, prima 6.35, 6.40, merkantilnl 0.—, 6.25, k setí 0.—, 0.—, oves uherský 0 —, 0.— kukuřice uherská 19010 —, 0 —, cizozemská 0.— cinquantinová 1901 K 0.— 0.—, nová 1902 6.90, 7.— cinquant. 1902 7.70, 7.80. vikev česká 7.80, 8.—, haličská 0.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohanka 0.—. 0.—, proso 0.—, 0.— Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito : pše- ničná mouka č. 0 K 29.—, 29.50, č. 1 28.—, 28.50, č. 2 26.50, 27.—, č. 3 25.—., 25.50, č. 4 23.—, 23.50 č. 5 22 —, 22.50, č. 6 20 50, 21.—, č. 7 18.—, 18.50 č. 8 13.50, 14.—. Žitná mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il 21.50, 22.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —.— Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.80, hrubé 10 50 10..80. otruby žitné 10.80, 11 20. krupice 29.—, 29 50 prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B 39.50 čís. 3/0 39 50, čís. 2/0 38.50, čís. 0 37.50, čís.i 35.50. čís. 2 34 50 čís. 3 33 50, čís. 4 31..50, čís. 5 30 50. čís. 6A 31.50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26.50, čís.
28 kg
51 article
A9 24.— Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimn K 1115, 11.30, čerstvá, vlhká —.—, —.—, vadná —. —.—, mák modrý český 26.75, 27..50, šedý český —.—, vlhký český —.—, —.—, kmin český —.— —.—, holandský 27.—, 28.—, jetel bílý 65.—, 103.— švádský 65.—, 70 —, červený 1901 starý —.—. —.—- červený 1902 69.—, 80.—, úročník —, —, konopna semena uherská —.—, —.—, haličská 11.25, 12.—, lněná semena haličská —.—, —.- Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va- ření K 12.—, 13.—, ke krmení —.—, —.—, boby — —, hrách Viktoria 13.25, 14.—, k vaření žlutý 10.—, 11.—, k vaření zelený 13.25, 14.—, ke krmeni —, —.—, čočka 12.50, 16 50 Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky česk K 12.—, 1350, bosenské 110/120, 80/85 16.50, 21.50 srbské —.—, —.—, víšně —.—, —.—, třešně —.—. —.—, hrušky 19.—, 36.—, křížaly —.—, —.— Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito : seno l- sované K 3.70, 4.—, nelisované 3.70, 4.—, cizí 0.—, 0.—, sláma cepy mlácená 2.25, 240, ke krmení 2.— 2.10, ke stlaní 1.80, 2.—, cizí 0.—, 0.— Čekanka. Sušená čekanka po 50 kg K 8.75, 0.— Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh 76.50, 78.—, sadlo amer. —, 10j —.—, —. —
Čekanka kg Viktoria Švestka česk K
55 article Obilí.
Obilí. M. Z Vídně, 21. ledna. (Telefgrm. »Národních Listů«.) Plodinová bursa. Na trhu effeklivním byly officiální záznamy naproti sobotě nezměněny. Nabídka pšenice a žila je stále skrovnější. Protože však též poptávka je zdrželivou, byli majitelé pše- nice ocholní povoliti lacinější ceny. Po ovsu a ku- kuřici byla poněkud čilejší poptávka. Na trhu termi- novém zprávy zahraniční neposkytovaly dnes žád- ného podnětu. Vzhledem k tomu bylo smýšlení ne- rozhodné, později ebabější. Brzy však došly z Pešti
Vídeň Pešť