1
masthead
22. ledna 1903.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
ukr z RakouskaUher vykazuje snížen
asi 50 dol. na 1 tuně.
H. Z Paříže (la Vilette), 19. led
Ověl trh. Přihnáno bylo 16..099 ovel. Ob-
chod byl snadný při živé poptávce a ceny všech
druhů stouply o 2 centimy na kg. Neprodáno
málo. Znamenaly: uherské ovce od 97 do
100, francouzské od 85 do 110, jihoněmecké
od 100 do 106 franků za 50 kg netto masné
váhy. Do sanatoria bylo od 15. t. m. dopra
veno 1163 uherských a jihoněmeckých oveí
V jatkách zůstalo 18. t. m. 1635 kusů.
Cukr.
Z Vídně, 21. ledna. Štyrskohradeckému
»Tagblatlu« sdělují, že, jak jsme ohlásili v pon-
dělním listě, vyhlédnut byl za předsedu euker-
ního výboru posl. David Abrahamowicz, že všal
následkem odporu německé strany lidové zvolen
hr. Sylva Taroucca, který byl vyhlédnut p-
vodně za zpravodaje.
Dnes konala se rozprava agrárních poslaneů
ve příčině zákona o zákazu rayonování. Posl.
Kubr předložil osnovu zákona, vypracovanou
jednotou cukrovarskou. Tato prohlá šte n
byla formálně nepřijatelnou. Návrh,
aby pověřen byl vypracováním náležité osnovy
subkomitét, nedošel souhlasu, pročež usnesene
svolati konferenci interessovaných poslanců s mi-
nistrem finanei.
Abrahamowicz
Taroucca
Posl
Kubr
Paříž
Ob
Vídeň
kg
6
article
Ústřední jednot
Z Vídně, 21. ledna.
uchystala návrh
řepařů pro království české
Navrhuje v něm
zákona proti rayenování řepy
Uzavírání smluv.,
v poostalě: V 1. článku
jeden anebo více
které k tomu směřují, aby
na určité odbě-
pěstitelů řepy bylo omezeno
ratele, má se pokládati za přečin, který se
tresce tuhým vězením od 3 měsíců do 1 roku
a pokutou do 10.000 korun. Článek 2: Stejní
trest má stíhati dle čl. 2. ty, kdož by se do-
pouštěli boykotování, vylučováním něči řepy z
trhu. Článek 3: Týchž přísných trestných pro-
středků užije se proti těm, kdo by prováděl
úmluvy učiněné před vydáním zákona tohoto
a odporující jeho 1. a 2. §. Poslední 4
článek stanoví, že úmluvy, učiněné před vydá
ním zákona tohoto a proti 1. a 2. § jeho smě
řující, dnem vyhlášení zákona pozbývají právo
platnosti
Z Vídně, 21. ledna. Jak se dovídáme
žádati budou Poláci, aby zvýšil se kontin-
gent pro Halič: pro rafflnárny místo poskytova-
ného 150 q na 180 q; pro surovárny místo
navrhovaných 56 q na 80 q. Tím také pra-
veno, že by se Poláci spokojili, kdyby se jin
přídal kontingent 24 g-
»Vídeňský bankovní spolek«.
Z Vídně, 21. ledna. (C.-B.) Ředitelstv
»Vídeňského bankovního spolku« navrhne v při-
štím sezení správní rady zřízení flliálky v Pešti,
začátkem března tohoto roku.
Polák
Vídeň
Halič
Pešť
7
article
Zastavení výroby.
Z Vídně, 21. ledna. Jak jsme již ozná
mili, česká společnost báňská zamýšlí zastaviti
práci ve své válcovně v huti Marie Anna bliže
Zhořelce dne 15. února. Vyráběny tam byly
jemnější druhy železa ve sloupech a jemne
plechy. Za příčinu se udává zastaralé zařízení.
Pracovala dráže, než nová válcovna společnosti
ve staré huti, opatřená zařízeními nejno-
vějšími.
Zdanění železničních koncessí.
Z Lendýna. 21. ledna. (C. B.) »Mornin
Post« sděluje z Nového Yorku: Appellační soud
státu Nového Yorku prohlásil nynější zákon
státní o zdanění železničních koncessi za proti-
ústavní. Tímto rozhodnutím vymknut majete
přes 200 mill. dollarů z pravomocí berních
odhadců státu Nového Yorku. Ta znamená
zvýšení dividendy pro všechny železnice v státu
Novém Yorku.
Výstava v St. Lonis.
Z Vídně, 21. ledna. (C.-B.) Následkem
pozvání vlády, aby se pronesla o připadné
účasti Rakouska na mezinárodní výslavě“ v St.
Louis, konala se dnes v obchodní komoře
dolnorakouské anketa vývozců do Ameriky-
Předseda komitétu akčního sdělil, že již 67
firem, k vývozu způsobilých, ujistili jej svou
ochotou v St. Louis vystavovati. Když bylo
několik zástupeů firem vyslovilo se pro obeslání
výstavy, prohlásil předseda obchodní komory
Mauthner, že bude referovati o anketě v ob-
chodní komoře, načež tato podá ministerstvu
dobrozdání.
Marie
Anna
Vídeň
Zhořelec
Nový York
St . Lonis
Rakousko
St . Louis
Amerika
Mornin Post
8
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Vládní osnova enkerní.
Jak na jiném místě sdělujeme, předložila vláda v
včerejší schůzi rady jíšské novou osnovu cukerní
Liší se podstatně od osnovy sdalené nedávné ankele
jejímiž názory se vláda v nejednom případu řídila
Sdělujeme především doslovné znění osnovy Stanoví
Cukerní kontingent stanovený § 5. zákona z...
pro výrobní periodu 1903—4 celkem 2,770.340 q kon
sumního cukru, příděluje se:
a) oněm cukrovarům, z nichž vypraveno alespo
v jedné z výrobních per1 1898—9, 1899—1900
1900—01 více než 10.000 q spotřebního cukru proi
zaplacení spotřební čně,
b) cukrovarům v Lužanech a Zuezce, v Bukovin
a v Tlumaczi v Haliči dle ustanovení § 2.
Lužany
Bukovina
Halič
9
article
Surovinná hodnota cukerního kontingentu přidě-
luje se oněm cukrovarům, v nichž se vyrábí cuk-
z řepy nebo cizí melassy, dle měřítka určeného §
s tím důz! Nem, že smějí vyráběti cukerní množství
odpovídající cukernímu kontingentu dle těžebního
poměru 90 kg cukru spotřebního = 100 kg surového
cukru s nárokem vypraviti je proti zaplacení cukerní
daně. Výrobny, které vzniknou po 1. září 1903, mají
jen tehdy nárok na kontingent, jsou-li vzdáleny o
nejbližšího cukrovaru alespoň 100 km. a jsou-li sou-
časně společenstevními podniky, jichž členové jsou
pevinni řepu pěstiti a dodávati.
Každý cukrovar má u příslušného finančníhoú-
řadu prvé stolice ohlásiti svůj nárok na individušlní
podil cukerního kontingeniu, respektive na jeho hod-
notu cukru surového, nejděle do 1. srpna 1903, poku
ale nároku později nabude, nejděle 4 týdny před po-
čálkem výrobního období.
Oprávnění plynoucí z individuálního podílu na
cukerním kontingentu anebo na hodnotě surovinné
cukerního kontingentu ve smyslu tohoto zákona pre
dobu působnosti jeho lpí na cukrovaru a přísluší do-
časnému jeho podnikateli. Pominutím platnosti tohote
zákona v době dřívější než ustanovené § 4., pomíji
i oprávnění toto bez jakéhokoli nároku náhradního.
kg
km
10
article
Pro cukrovary, oprávněné ku podilu na kontin-
šentu dle § 1. lit. a), dána jest míra podílová nej-
vyšším zdaněním ve výrohních ohdobích 1898— 9
1899—1900, 1900—01, vyjádřená v a cukru spotřeb
ního. Cukr vyvezený ze svobodných cukerních skla-
dišť po zaplacení spotřební daně přirazí se ke zdanění
onoho cukrovaru, z něhož dle dokladů pochá zi
Pro cukrovary jmenované v § 1. lit. b) stanoví
se podíly na cukerním kontingenlu takto-
pro cukrovar v Lužanech . . . . 10.000
pro cukrovar v Tlumaczi . . . . 10.000
100.000.
pro cukrovar v Zuczce . . . .
Lužan
11
article
Podíl cukrovarů na hodnolě surovinné cukerního
kentingentu stanoví se takto
1. Pro ony cukrovary s nárokem kontingentačním,
které pracovaly alespoň v jedné z uvedených výrob-
ních period 1898—99, 1899—1900 a 1900—01, vy-
počte finanění ministerstvo nejvyšší docilenou čistou
výrobu výrobního období. Čistou výrobou rozumí se
cukerní množství vyjádřené v hodnotě surovinné, kter
yplyne, když se odečte od vyrobeného množství dle
§ 33. č. 1. cuk. zák. přepracovaný a dle § 33. č.2
cuk. zák. užitý cuk
a) Velikost konstatované největší čisté výroby
tvoří bez dalšího podíl oněch cukrovarů, jichž čist
výroba činí 45.000, ne ale více více než 60.000,
které nemají současně nároku na skytnutí individu-
álního podílu na cukerním kontingentu anebo nároku
leho neuplalní.
b) Pokud největší čistá výroba oněch cukrovarů
které nemají nároku na cukerním kontingentu dle
§ 1. lit. a) anebo ho neuplatní, 45.000 nepřevyšuje
zvyšují se konstatovaná čísla největší čisté výroby
taktoí
aa) pro cukrovary s největší čistcu výrobou 40.000
až 45.000 o 36, ne ale více než na 45.000 q;
bb) pro cukrováry s největší čistou výrobou o
35.000 do 40.000 o 6%, nejméně ale na 39.000
a ne na více než činí nejmenší zvýšení uvedenév
předchozím odstavci aa
cc) pro cukrovary s nejvělší čístcu výrobou menší
35.000 q na 39.000 q. ne ale o více než o dvojnásebnou
nejvyšší čistou výrobu.
12
article
Takto určená čísla tvoří podíl cukrovarů, spo
dajících pod lit. b).
c) Čísla nejvyšší čisté výroby nad 60.000 q oněcl
cukrovarů, kleré nemají nároku na cukerní kontingeni
nebo ho neuplatní, zmenší se poměrně o 357% obnosu
daného zvyšováním dle lit. b), ne ale na méně než
60.000 q. Zbývajících 65% uvedeného zvyšovacíh
obnosu bude poměrně odečleno od čísel největší čiste
výroby oněch cukrovarů, které mají současně právo
na kontingent cukerní dle § 1. lit. a) a je uplatní.
Takto stanovená čísla tvoří podíl cukrovarů spa-
dajících pod lit. o.
2. Pro následující cukrovary, které počaly pracc-
vati teprve ve výrobním období 1901—2, stanoví s
podíl takto: pro cukrovar v Leopoldově (Dolní Rakou-
sy) 39.000, pro cukrovar v Lužanech 39.000 a v Zsczce
102. 000.
Oněm cukrovarům, které nabudou podílového
nároku teprve po 1. září 1903, stanoví podíl finaněn
ministr, vyslyšev tři znalce, z nichž určí dva finančn
ministr a jednoho podnikatel dotyčného závodu.
Finančním ministrem stanovené podily nesměj
jednotlivě převyšovati 60.000
Leopoldov
Dolní Raka
13
article
Podílová měřílka stanovená po rozumu § 2. budou
platiti i pro individuální rozvrh cukerního kontingentu
v periodách výrobních 1904—05 až 1907—08. Byl-li
by cukerní kontingení v něklerém výrobním obdob
snížen nebo zvýšen, zvýší se resp. sníží se i indivi-
duální podíly na cukerním kontingentu.
Cukrovarům, majícím nárok na surovinnou hod-
nolu cukerního kontingentu, přiřkne se pro výrobn
období 1904—1905 až včetně 1907—08 surovinné
hodnota cukerního kontingentu stanoveného pro
výrobní periody 1903—4 § 5. zákona ze...... v po-
měru měřitek určených § 3. tohoto zákona, naprot
temu ale surovinná hodnota zvýšeného kontingentu
— ať na počátku nebo během výrobního období —
rovným dílem. Pro případ snížení cukerního kontin-
gentu zmenší se poměrně individuální podíly na cu-
kurním kontingenlu.
14
article
Podnikatelé cukrovarů smějí posto upit
přiřčené jim individuální podíly na cukerním kontin-
gentu nebo na jeho surovinné hodnotě pre jednu
nebo více výrobních perie
Ministr financí smí dovoliti podnikatelům cu-
krovaru s podílem na cukerním kontingentu, aby také
během některého výrobního období postoupili nezužilý
zbytek kontingentu jinému cukrovaru s individuálním
podílem na cukerním kontingentu
Podnikatelé cukrovarů s individuálním podílem
na surovinné hodnotě kontingentu smějí svůj in-
dividuální podíl postoupili jinému cukrovaru s indi-
viduálním podílem na surovinné hodnotě kontingentu
cukerního pro jedno nebo více cukerních období, ne-
převyšuje-li souhrn podílu surovinného 80.000 anebo
činí-li sice suma 80.000, jestli nepřevyšuje 150.000
není-li zároveň vzduchová čára vzdálenostní obou cu-
krovarů větší 25 km
Každý převod individuálního podílu na cuker
ním kontingentu nebo surovinné hodnotě jeho nutne
eznámili ministru financí a sice nejdéle do 1. zář
cncho výrobního období, pro které nebo od kterého
má převod platiti
km
15
article
Vyvézti ze závodu lze cukr po zaplacení spotřeb-
ního poplatku jen v poměru k množství ministrem
fm ancí v tom kterém období liberovanému a jen
potud, pokud prokázáno disposiční právo na surovin-
nou hodnotu cukerního kontingentu, předpokládaje
výtězbu 90 kg cukru spotřebního ze 100 kg cukru
surového. Vyváží-li se cukr surový po zaplacení daně
spolřební, nutno započlsti v kontingent ne jeho sku-
lečnou váhu, nýbrž hodnotu spotřebního cukru odpo-
vídající uvedenému poměru výtěžnímu
Dočasně liberovaně části cukerního kontingentu
lze vyvézti jen v té které periodě výrobní.
Jest dovoleno, uložiti cukr vyvezený po zapo-
čtení v kontingent, nezdaněný pod závazkem spotřební
daně ve svobodném skladišti cukerním. Takto uložený
cukr nutno před uplynutím té které výrobní periody
po zaplacení spotřební daně vyvézti, je-li podnikale
svobodného skladiště současně podnikatelem cukrovaro
z něhož uložený cukr pochází, a ukládá-li se do skla-
diště tohoto jen cukr z tohoto cukrovaru. Ve všech
ostatních případech nulno kontingeniní cukr, složený
ve svobodném skladišti, vyvézti nejléle do čtyř lýdno
po složení po zaplaceni spotřební daně
kg
16
article
Cukrovarům s individuálními podíly na surovinne
hodnotě cukerního kontingentu budou vydány ne-
později na počátku každého výrobního období poukazy
kontingenlační. Slouží k důkazu uvedenému v § 6
v prvním odstavci.
Ukáže-li se po konci výrobního období, že cu-
kerní množství (vyjádřené v hodnotě surovinné) vyro-
bené v cukrovaru v tomto období, jest menší než in-
dividuální podíl na surovinné hodnotě kontingentu
cukerního pro toto období, zmenší se individuální
podil toho kterého cukrovaru na hodnotě surovinne
cukerního kontingentu v následujícím období výrob-
ním o tento rozdíl, nedokáže-li podnikatel, že menšt
výroba vyplynula z nepředvídané události. Takto uvol-
něná množstvi přiikne ministr financí jiným cukro-
varům.
17
article
Ministru linancí uleženo provésti tente zákon
klerý nabude platnesti dnem vyhlášky
V motivech ukazuje se na nulnost kontingen
lace, aby nepropukl na domácím trhu vražedný sou-
těžní boj, který by vedl k zničení hospodářsky slab
ších. Kdyby se tak stalo, utrpěli by tim ne v posledn
řadě i zemědělci, řepaři. Zároveň ale nutno
skytnouti slabším ještě ochranu proti úplně volně ex-
pansi silnějších soutěžníků. Děje se tak differencincí
podilů na kontingentu.
Jakým způsobem nutno rozvrhnouti kontingen
mezi jednotlivé závody speciálně při dělbě práce mez
surovarnami a rafiineriemi, byle předmětem dlouhýen
studií a porad. Vyjasnění přinesla vlastně teprve
nedávná ankela, kterou se vláda při vypracování téte
osnovy řídila. Následuje výklad těch kterých para-
grafů.
Jak z osnovy patrno, podržena i v této osnově
zásada dvojité kontingentace; výjimka, stanevená
ohledně 16 surovaren, vypuštěna. Ochrana menších
cukrovarů neprovedena v plném rozsahu, anketou za-
daném — ale přece v míře uspokojivější, než jl
stanovila osnova původní. K vůli jasnějšímu přehledu
uvádíme současně
18
article
KonHngentové podíly
cukrovarů dle § 1. odstavce 1. osnovy zákona:
1. Břeclava (akciová společnost) 143.474. 2. Da
brovice 140.954, 3. Skřivany 134.856, 4. Čakovice
131.189, 5. Rosice -Pardubice 108.068, 6. Kojetín
101.447, 7. Pečky I. 100.936, 8. Hrušovany (u Židlo-
chovic) 94.415, 9. Modřany 93.300, 10. Chropiň 91.265
11. Rohatec 79.918, 12. Přerov 78.534. 13. Opav
78.146, 14. Krásné Březno 77.945, 15. Neštomice
76.871, 16. Ústí 76.102, 17. Brdy 74 892, 18. Chyby
72.826, 19. Slavkov 72.529, 20. Bedilrošť 67.693
21. Doudleby 66.738, 22. Kostelec n. Lab. 66.584
23. Uherský Ostroh 62.879, 24. Staré Brno 62.159
25. Duchcov 59.238, 26. Hejčín 58. 897, 27. Domaslice
57.836, 28. Hohenau 56.734, 29. Břeclava (Kuffner
52.902, 30, Przeworsk 50.472. 31. Hodonín I. 49.573
32. Uh. Hradiště 48.867, 33. Čáslav 48.355, 34. Horo
Kutná II. (Sedlec) 43.665, 35. Žleby 38.258, 36. Slati-
ňany 38.081, 37. Háj (u Smolkova) 34.994, 38. Hru-
šovany 33.117, 39. Velké Kunčice 31.537, 40. České
Lípa 29.431, 41. Oslavany 25.057. 42. Vávrovice 18.342
43. Landegg 14.209, 44. Lužany 10.000, 45. Tiumacz
10.000, 46. Zuczka 10.000, celkem 3,058.285.
Skřivan
Brda
Kuffner
Břeclava
Čakovice
Rosice
Pardubice
Kojetín
Hrušovany
Židlo
Modřany
Rohatec
Přerov
Opava
Krásná Březno
Slavkov
Doudleby
Kostelec můj
Brno
Duchcov
Hejčín
Hodonín
Hradiště
Čáslav
Sedlec
Smolkov
Velká Kunčice
Oslavany
Vávrovice
Pečky I . 100.936
Przeworsk 50.472
Český Lípa 29.431
zákon : 1
Kutná II
19
article
Kontingentové podily
cukrovarů dle § 1. odstavce 2. osnovy zákona:
1. Čejtičky 45.082, 2. Libice 45..300, 3. Vrhátky
45.417, 4. Černožice 45.806, 5. Dolní Bučice 45.965
6. Sokolnice 46.040, 7. Napajedla 46.122, 8. Kolín l
46.280, 9. Škrochovice 46.377, 10. Nymburk 46.759
11. Dymokury 46.944, 12. Syroválka 47.026, 13. Roud
nice 47.029, 14. Pardubice 47.314, 15. Opočno 47.577.
16. Cerhenice 47.851, 17. Holice 48.781, 18. Barcun
48.794, 19. Lovosice 49.138, 20. Llbochovice 49.299
21. Kroměříž 49.492, 22. Horky 49.975, 23. Kopidlno
50.008, 24. Choltice 50.173, 25. Kralupy I. 50.581.
26. Velvary 50 700. 27. Sadská 51.106, 28. Oužice
51.108, 29. Kutná Hora I. 51.166, 30. Radboř 52.336.
31. Libňoves 52.698, 32. Klobuky 53.104, 33. Kra-
lupy II. 53.512, 34. Zákolany 53.973, 35. Dolní Cetn
54.108, 36. Hulín 54.389, 37. Šlapanice 54.473, 38. Čele-
chovice 54.831, 39. Ovčáry 55.094, 40. Pečky II
55.348, 41. Suchié Krůty 55.740, 42. Lysá (Litolo
55.937, 43. Zlonice 56.068, 44. Hrochův Týnec 86 414
45. Chrudim 56.736, 46. Kelčany 57. 222, 47. Modřice
57.773, 48. Unčov 57.857, 49. Vlnoř 58 037, 50. Zbo-
rovice 58 884. 51. Lenešice 59.968, celke m 2,617.700.
Libice
Černožice
Dolní Bučice
Sokolnice
Napajedla
Kolín
Nymburk
Dymokury
Pardubice
Opočno
Cerhenice
Holice
Lovosice
Kroměříž
Horka
Kopidlno
Choltice
Velvary
Sadská
Kutná Hora
Klobuky
Zákolany
Dolní Cetn 54.108
Hulín
Šlapanice
Ovčáry
Lysá
Zlonice
Hrochův Týnec
Chrudim
Modřice
Unčov
Lenešice
Pečky II 55.348
Litolo 55.937
zákon : 1
Kralupy I
20
article
Koniingentové podily
cukrovarů dle kategorie § 3. č. 1 lit. b):
1. Štětí 41.219, 2. Most III. 41.352, 3. Vodolk
41.742, 4. Močovice 41.910, 5. Doxany 41.943, 6. Zdice
42.352, 7. Rosice u Chrastu 42.441, 8. Moravany
42.608. 9. Branovice 42.664, 10. Svojšíce 42.869
11. Ruzyň 42.880, 12. Mor. Krumlov 42.884, 13. Kva-
sice 42.949, 14. Pertolice 43.162, 15. Mšeno 43.234.
16. Brodek 43.363, 17. Toušeň 43.624, 18. Ždánice
44.147, 19. Sadová 45.000, 20. Židovice 45.000
21. Meziříčí 45.000, 22. Kouřim 45.000, 23. Podivín
45.000, 24. Poděbrady 39.000, 25. Radolín 39.000
26. Vys. Veselí 39.000, 27. Libáň 39.000, 28. Dřevo-
hostice 39.000, 29. Tlumacz 39.000, 80. Vys. Mýto
39.000. 31. Plaňany 39.082, 32. Tišnov 39.579.
33. Velká Bystřice 30.657, 34. Chlumec 39.973, 35.
Kolín I. 40.115, 36. Kateřinky 40.193, 37. Mělník
40423, 38. Hostačov 41.219, 39. Mnich. Hradiště
41.219. 40. Uhřiněves 41.219, 41. Vrutice 41.219,
42. Mochov 41.219, 43. Filipov 17.738, 44. Pětipsy
27.488, 45. Velvety 35.064, 46. Kostelec n Orl. 35.928,
47. Bečvary 36.594, 48. Kolešovice 36 686, 49. Želetice
38.124, 50. Zásmuky 39.000, 51. Radonice 39.000.
Moravan
Mor
Poděbrad
Veselý
Štětí
Močovice
Zdice
Rosice
Chrast
Branovice
Ruzyně
Krumlov
Mšeno
Brodek
Toušeň
Ždánice
Židovice
Kouřim
Podivín
Libáň
Plaňany
Tišnov
Velká Bystřice
Chlumec
Kateřinka
Mělník
Hradiště
Uhřiněves
Vrutice
Mochov
Filipov
Pětipsy
Kostelec můj Orlický
Kolešovice
Želetice
Zásmuky
Radonice
Tlumacz 39.000
Kolín I . 40.115
Velveta 35.064
Most III
21
article
52. Rosice (Mor.) 39.000, 53. Dolní Bousov 39.000,
54. Oudlice 39.000, 55. Mohelníce 39.000, 56. Jičín
39.000, 57. Trmice 39.000, 58. Studňoves 39.000.
59. Budějevice České 39 0C0, 60. Studěnka 39.000.
61. Kryry 59.000, 62. Horoměřice 39.000, 63. Cere-
kvice 39.000, 64. Rájec 39.000, 65. Král. Hradee
3.000, 66. Král. Městec 39.000, 67. Zaboř 39.000
68. Obora 39.000, 69. Sulovice 39.000, 70. Předměřic
39.000, 71. Daienice 39.000, 72. Ouvaly 39.000
73. Přelouč 39.000, 74. Bašnice 39.000, 75. Lipní
39.000, 76. Rožďalovice 39.000, 77. Vysočany 39.00
78. Osoblaha 39.000, 79. Byšice 39.000, 80. Lužee
39.000, 81. Peruc 39.000, 82. Krásný Dvůr 39.00
83. Prosenice 39.000, 84. Ronov 39.000, 85. Žate
39.000. 86. Kadaň 39.000, 87. Dašice 39 0. 0, 88. Nový
Bydžov 39.000, 89. Velim 59.000, cel ken
3,588,082.
Mor
Král
Veli 59.000
Rosice
Dolní Bousov
Jičín
Trmice
Kryry
Horoměřice
Rájec
Městec
Předměřice
Přelouč
Bašnice
Rožďalovice
Osoblaha
Byšice
Peruc
Prosenice
Ronov
Kadaň
Dašice
Nová Bydžov
Mohelnit 39.000
0 C 0
22
article
Kontingentové podíly
cukrovarů dle kategorie §. 3. č. 1. lit. c).
1. Tovačov 60.000, 2. Bobušovice 60.000, 3. L
tovel 60.000, 4. Hospozyň 60.000, 5. Všetaty 60.000
6. Drahaňovice 60.000, 7. Velké Pavlovice 60.00
8. Dol. Beřkovice 60.452. 9. Staré Benátky 62.202
10. Doloplasy 62.505, 11. Havrany 64.787, 12. Poho
řelice 66.563, 13. Mratín 66.834, 14. Smiřice 69.869
15. Postoloprty 75.588, 16. Vlkava 75.853. 17. Český
Brod 77.024, 18. Hodonín II. 80.420, 19. Židlochovice
80.801, 20. Plzenec 81.126, 21. Most II. 81.982.
22. Louny I. 86.328, 23. Drnovice 91.183, 24. Louny
II. 105.933, 25 Zvoleněves 108.852, 26. Chyby 13.065
27. Duchcov 15 953, 28. Vávrovice 17.685, 29. Čáslav
20.753, 30. Přerov 26.642, 31. Oslavany 29.982, 32.
Háj 31.723, 33. Pečky I. 34 169, 34. Slaliňany 35.039
35. Brdy 35.053, 36. Bedihošť 37.317, 37. Landegg
39.529, 38. Hodonín I. 39.587, 39. Žleby 40.028, 40
Kostelec n. L. 45.163, 41. Modřany 47.513, 42. Ro
hatec 47.788, 43. Slavkov 52.355, 44. Čakovice 57.050
45. Chropiň 59.811, 46. Hrušov ny 63. 715, 47. Ko
jetin 73.858, 48. Uherské Hradiště 74.237, 49. Hohe
nau 74.250, 50. Przevorsk 76.156, 51. Břeclava (Kuf
ner) 91.201, 52 Hejčín 94.898, 53. Uherský Ostroh
119.944, celkem 3,280.018.
Havran
Loun
Brda
Tovačov
Všetaty
Velká Pavlovice 60.00
Dolo
Beřkovice
Benátky
Mratín
Smiřice
Postoloprty
Vlkava
Český Brod 77.024
Hodonín
Židlochovice
Plzenec
Most
Drnovice
Zvoleněves
Duchcov
Vávrovice
Čáslav
Přerov
Oslavany
Háj
Bedihošť
Kostelec můj
Modřany
Slavkov
Čakovice
Hrušov
uherský Hradiště
Břeclava
Hejčín
Loun I . 86.328
23
article
Vyhlidky cukerního vývozu do Portugalska. Nát
generální konsulát upozorňuje, že se tam otevirá
zdatným cukrovarům dobré odbytiště. Spotřeba činí
ročně 9 mill. K. Platí se dle zvyklostí cukerních —
většinou hotově, jinak užívá se tříměsičních někdy
i čtyřměsíčních tratt.
Konverse prioril sevarozápadní dráhy. Třeb
označovány předčasny zprávy, že se vyjednává mezi
severozápadní dráhou a ministerstvem železnic
konversí 50 priorit, nutno přece jen konstatovati
že se otázka tato považuje jak v ministerstvu želez
nic tak i u společnosti za aktuální. Severozápadn
dráha nepředložila sice dosud povně vypracovaný
projekt, leč může se tak státi každý den. V tomto
případu nečinilo by ministerstvo železnic — jak se
W. W. C. bezpečně dovídá — překážek ani co do
modalit konverse ani co do užilí úspory úrokové.
Hlavně nebude ministerstvo železnic žádati žádného
podílu na konversí, ani nehude olázka tato spojen
s procesem o druhé koleji; očekává se pouze, že
bude severozápadní dráha moci hraditi po konversn
část nákladu na druhou kolej ze zisku konverse
bude proto ochotna k slnšnému smíru; dosud ne
ustanovil správní soudní dvůr roku. Rozhodnutí
konversi spočívá v rukou dráhy. Vzhledem k tomu,
že by šlo o dobrovolnou konversi, e by tedy bylo
nutno vlastníkům vyhraditi prémii, mluví seo
31/20% typu.
W W C
Portugalsko
24
article
Schodnica. Po afféře Schodnice dály se pokusy
zakrýti i nyní skutečný stav závodu tohoto. Popí-
ráno, že bilance společnosti bude končiti ztrátou.
připouštělo se nejvýše, že nebude plncena žádná di-
videnda. Letošní bilance musí vyrovnati ne správ
nosti dřívějších bilanci a bude tedy kon-
čiti značnou ztratou. Dřívější »zisky« bude nutno
nyní hraditi. Vysoké dividendy bylo lze platiti jen
proto, že zásoby surového petroleje odhadovány
enormně vysoko. Čiselně docílilo se ovšem milliono
vých zisků a banky, které měly zájem na vysokých
dividendách, povolovaly ochotné úvěry. Když však
klesly ceny petroleje, zmizely vykázané ziskyl a zbyly
jen dluhy, které uděläny, aby bylo lze platiti papi-
rové dividendy. Uvádí-li se (citujeme »W. Allg Zlg. «),
že dluhy společnosti činí jen 4 mill. K, neshoduje
se to s danými poměry. Dle bilance z 31. prosince
1901 činily dluhy 5,138 449 K. K tomu druží s
ještě vykázaný zisk 1,395 193 K, který opatřen až
na 99 157 K půjekou, Tím vzrostí dluh na 6,434.485 ,
Odrazíme-li pokladniční hotovost, efřekty a pod., re-
sultuje koncem 1901 dluh 5,630.701 K. Že byse
byl zmenšil hěhem roku 1902, jest přece vyloučeno.
Zodpovědny za tyto výsledky jsou faktory, které
provozovaly a podporovaly tuto dividendovou poli-
tiku. Citovaný list svaluje zodpovědnost i na bedra
Anglo-rakouské banky, která ochotně skýta a
půjcky, ač znala vnitřní poměry podniku.
W Allg
Popit
25
article
Konverse společné renty. Finanční ministr Böhm
Bawerk jednal včera s několika řediteli vídeňských
bank (vídeňského bankovního spolku, anglobanky
unionky, länderbanky, dolnorakouské eskontní spo
lečnosti) V této společné konferenci jednáno i ol me
todách konverse, otázce míry úrokové a o jiných
technických delailech. Jak se proslýchá, vyslovil
se všichni ředitelé, že má býti provedena konverse
na 4 proc.
Zvýšaní cen zínkového plechu. Rakouské vál-
covny zinkového plechu zvýšily ceny o 2 K n
100 kg.
Různé zprávy. Sdružení německých továr e
porcelánu usneslo se zvýšiti nedávno ceny opě
o 5 proc. Před krátkou dobou provedeno 10 proe
zvýšení. — Rýnskowestíálský uhelný
syndikát vypisuje za prosinec opět 6proc. při-
rážku. — »Brasilian Review« oznamuje: Zemědělské
ministerstvo brasilské odhaduje nejbližší skli-
zeň kávy santoské na 6 millionů.
Zahraniční obchod rakousko-uherský. Dovo
v měsíci prosinci 19 2 obnášel 151.1 millionu korun
což jest proti prosinci 1901 méně o 1.4 mill. korun
a vývoz 1527 mill. korun, čili méně o 8.4 mill
korun. Od 1. ledna aži včetně do konce prosinc
1902 obnášel dovo z 1723.8 mill. korun, proti roku
1901 více o 71.2 mill. korun a vývoz 1912.5 mill
korun, čili více o 27 mill, korun. Aktivum ob-
chodní naší bilance za r. 1902 činí tudíž 188.7 mil-
lionu korun proti 232.9 mill. korun za r. 1901.
Böhm
vídeňský banka
Brasilian Review
kg
26
article
Hospodářské společenstvo pro soudní okrez lilo
myšlaký pořádá dne 1. února 1903 o půl 10. hot
dopolední v zasedací síni okr. zastupi telství v Lito
myšli schůzi s tímto pořadem: »O odvodňování po-
zemků jednotlivci a družstvy« a »O chorobách paz-
nechtů a kopyt a jejich léčení« (přednáška řed.
koč. učitele p. Purgharta). Zpráva přehlfžitelů účie
za r. 1902. Volba zástupce spol. do kuratoria zimni
školy hospodářské. Čeho domáhati se mají pěstitel
cukrovky na cukrovarech. Volné návrhy
Offertní řízení v Bělehradě. Správa král. srbsk
státní tiskárny v Bělehradě bude dne 16. až 29.
ledna t. r. konati offertní řízení za příčinou opatřen
následujících materialií a sice: kancel. potřeb, zbož
osadnického a železného, pilníků, různých předmět
pro elektrické osvětlování, chem. barev, truhlářského
zboží a drogů. V překlad vypsání této dodávky
možno nahlédnouti ve vývozní kanceláři pražské ob-
chodní a živnostenské komory v úřadních hodinác
od 8. do 2. hod.
Výroční trh v Mirovicích, který na den 25. ledne
připadá, konati se bude dne 26. ledna.
Trhy peněžní-
V Praze, 21. ledna. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.
Na dnešní burse nerozvinul se zcela žádný obchod
podáváno pouze za akcie: Živn. banky K 256.25. Česk
banky Union K 248.75, České společnosti pro prů
mysl cukerní K 160.—, strojírny Daňkovy K 315.—-
Rak.uherské banky K 1565.—, pražsko duchcovsk
dráby K 198.—
Jiné papíry jmenovány nebyly
Otfciální záznamy znějí:
Daňkův
Bělehrad
Mirovice
Praha
Union K 248.75
Český společnost
é banka
27
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Č. Budějovic 1893
„ » Plzně r. 1886
„, Teplice r. 188
» » Smíchova r. 188g
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» kom. dl. úp.
. » mel. úpisy
„ „ , » želez úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy.
poteční listy důchodkové .
Buštěhradská dráha . .
dto.
» 1872
Místní dráha Německý Brod-
Humpolec. . . .
Česká montanní Em. 1896 ..
Česká eskomptní banka . ..
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha.
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
(lit. B.)
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Pražská spol. paroplav. po Vitavě
a Labí. . .
Akc. tov. na um. hnojiva v Kolině
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston).
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 21. ledna. (Závěrečné úřa dn
kursy.)
Únorová renta . 101.15
spol. st. dr. rak. ub.
červenc. »
101. 15
jižní dráha.
společná » květ.
Labí
Daněk
Ruston
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
německý Brod
Humpolec
Vídeň
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka pro Čechya Morava
Český akciový . pivo
28
article
101 20
štyrsko hr. -köfl..
» stříb.
101.15
severní dráha
rakouská » zlatá
rak. severozáp. dr.
444.—
» kor-
pardubická dráha
uherská » zlatá
polabská dráha
452.—
» kor.
česká sev. dráha
403.—
buštěhradská A .
2480.—
rak. invest. renta
998.—
490 zást. listy Hyp.
pražsko - duchcov.
banky král. č.
duchcov.« podmok.
518.—
ústeckostepl. dr.
2250.—
31/2% zást l. Hyp.
silniční dr. lit. A
banky král č.
4% kom. dluhop.
Zem. banky kr. č.
dunaj paroplaveb.
910.—
4% žel. dl. úpisy
rakouský Lloyd
Žem. banky kr
turecká tabák. rež.
337. 50
státní losy 1854
rak. zbrojovka.
322.50
» » 1860
Rudolfova huť.
365 —
po 500 zl. . .
alpská montan. sp.
390.75
po 100 zl.
rým.-muráň. spol.
488 —
státní losy 1864
Poldina huť.
losy úvěrního úst.
1630.—
praž. želez. sp..
vídeň I. komun.
česká montan. sp.
1144.—
tisské losy . . .
320.—
121.10
turecké losy
západočeská uhl.
227 —
693.50
rak. úvěrní ústav
severočeská uhl.
272. 50
b. anglo rakouská
mostecká uhl. sp.
715.—
vídeň. stavební sp.
vídeňská unionka
898.50
Rudolfův
Poldin
29
article
121.—
101.35
121.—
99 40
94.60
31
article
100.10
99.50
99.50
180 —
156. 50
186 —
249 —
435 —
436.—
160.—
547 .—
32
article
b. pro země rak.
Schodnica . .
535.—
741.50
uh. úvěrní banka
peštská vagonka
463.—
bank. spolek ..
devisa německá.
117.12
945.—
r. úst. pro ú v. poz
» pařížská.
95.40
česká b. Union . —.—
» curyšská . 95.2
Živnost. banka . —.—
» londýnská 239. 9
rak. uh. banka . 1565.—
dvacelilrank . . 19.07
roln. úvěr. banka 262.—
marka papírová . 117 12
ivovskočernovická 578 5
rub
252.50
Po slahém zahájení upevnilo se smýšlení n
misiná opětné koupe kreditok, podnikané v souvis-
losti s pověstmi o konvezsi. Dodalečná bursa : bank
pro země rakouské 398.75.
Eskoniní sazby 21/4— 3 1/2 pros.
úvěrní banka
roln
33
article
2. Z Vídně, 21. ledna. (Telefgr. »Nár. Listů«.
Denni bursa. Na dnešní burse následkem nepří
znivých poměrů parlamentních smýšlení chabější, po
zději se však zlepšilo, k čemuž přispěla nastávajíe
konverse, jakož i mínění, že není vyloučeno, že bude
úroková míra konversní nižší než 4 procenta. Zle
pšeny byly zvláště rakouské kreditky, které byly
z počátku chaby, později však dosáhly značné reprisy
Uherské kreditky dopolední ztrátu odčinily, dolno
rakouské eskomptní opět se zlepšily, kdežto boden
kreditky byly malým prodejem poškozeny. Dopravní
také dnes jsou zanedbávány. Železářské byly opětně
prodávány, naposledy však ochably. Větší ztrátu
utrpěly zvláště české báňské. Akcie Schodnice do-
sáhly silné reprise. Ukládací trh byl pevný. Společné
renty poněkud ochably. Obě investiční, jakož i uher-
ská korunová zdražily. Na eskomptním trhu peníz
snadnější: 21/4 procent
x. Z Vídně, 21. ledna. (Telefgrm. »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 694..50 (po —.—)
uherské kreditky 743.—, anglobanka 273.50, bankovní
jednola 464.—, unionka 547 —, länderbanka 399. 75.
státní dráha 693.—, jižní dráha 95. 25, polabská dr
452 50 severozápadní dráha 445.—, turecké tabákové
337.50, rýmavsko muráňské 489.50, alpinky 391.75,
kvělnová renla 101.20, uherská korunová 99 30,
turecké losy 121.50, marky za hotové 117.17, n
ultimo 117.16. Smýšlení pevnější.
Vídeň
34
article
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 197.60
197.85, Amsterodam na dolši lhůly —.—, —.—
Brunsel šek a kr. lhůty za 100 (r., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—, —.—, Něm ecko šek
kr. ihůty za 100 mk. 117.25, 117.30, Německo na
delší lhůty 117.20, 117 55. Londýn šek a kr. lh.
za 10 l. st. 239.80, 240.—, Londýn na delší lhůty
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll.
—.—, Ialie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30,
95.50, Italie delší ihůty —.—, —.—. Petrohrad a
ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohiad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a kr. lh. za 100 Ir. 95.371/2. 95.50, Paříž delší lb.
—.—, Curych a Basilej šek a krátké lhůty
95 25, 95.45, delší lh. —.—, —.—, Švýcary
šek 5 kr. lh. .—, —.—, delší lhůty —.—
Borlínská bursa, 20. ledna. (Zvl. telel. zpráva
»Nár. Listů«.) Na slabší záznamy burs cizozemských
zahájen byl dnešní obchod smýšlením zdrželivým.
V průběhu zůstala tendence klidná, na konec pak z
zase upevnila. Na trhu bankovním zlepšily se značně
rakouské kredilky a to na pověsti, že skupina Roth-
schildova má úmysl konvertovati společnou rentu na
nižší sazbu než 4 procenta: laké domácí hodnoly
bankovní se zlepšily. Trh báňský byl pro železárny
slabší, kdežto pro uhlářské hodnoty trochu lepší. Do-
pravní hodnoty klidné. Kasovní trh mírně oslaben.
Ir
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Roth
Italia
35
article
Ukládací hodnoty pevné. Soukromý diskont nezmě-
něn: 2.25 procent.
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 218.60, 219.37, Diskonta
194.90, 195.87, Německá banka 215.10, 216.12, Ob-
chodní společnost 158.90, 159.62, Drážďanská bank
147.90, 148.75, Spanělské exterieury 87.50, 89 25.
Bochumské ocel. 181.10, 180.75, Lauřina huť 217.20.
21712, Dortmund Union lit. C. 70.50, 70.75, Har-
penské uhl. doly 176.75, 176..87, Gelsenkirchenské
uhl. doly 177.30, 177.—, Hibernia 174.25, 174.75.
Consolidace 343.25, 344.50, Severoněmecký Lloy
94 25, 94.25. Hamb.-amer. dopravní spol. 101. 80.
102.—, Kanada —.—, 134. 50, Transvaal 167.75,
167.50, turecké losy 131.10, 132.—
Z kasovních papírů: Concordia 270.—, Esch-
weiler 222.—, Geisweider 147.50, Hochdah! 151.—
Katovické 208.—, Wilhelm 183.50, Phönix 125. 10,
Rh. Stahl 147.—, Schalker Gr. 355.—, Westfalia
119.75, Orenstein 121.25, Rh. Metali 75.75, Haspsr
155.50, Donnersmark 206.25, Huldschinský 103. 40,
Vulcan 205.90, Bismark 220.—, Caro 96.80, Hoesch
150—, Georg Marie 108.60, Königsborn 140.50, Nord-
stern 239.25
psnkte
Esch
Wilhelm 183.50
Stahl
Cara 96.80
Georg
Marie
108.60
Lauřin huť 217.20
Dortmund
Haro
Kanada
Transvaal
Geisweider
Hochdah
Westfalia
Orenstein
Nord
německý banka
Ob
158.90
drážďanský banka
Hibernia 174.25
Concordia 270
Schalker Gr . 355
Vulcan 205.90
Diskont 194.90
Phönix 125
Haspsr 155.50
Donnersmark 206.25
Huldschinský 103
Hoesch 150
38
article
Dodatečná bursa. Z Berlína. 21. ledna
C.B.) Kreditky 219.25, státní dráha 143.40, jižnl
Jráha 16.30. Diskonto 195.90, německá b. 216.—
obchodní b. 159.60, drážďanská b. 148..40, darmštadt-
ská banka 138.25, národní banka 120.—, dráha
Dortmund-Gronau —.—, Henri 101.60, Transvaal
165.40, Kanada 134 25, Gotthard. 181.10, Lloyd
94.25, Packet 102.—. — Za hotové: Lauřina hut
217.50, dortmundské 70.90, bochumské 180.90, gel-
senkirchenské 177.10. Hibernia 174.25, harpenské
176.90. Consolidace 344.50. — Smýšlení pevně.
Z Borlina, 21. ledna. (O 1 hod. 30 min. odpol.)
Kreditky 218 60, státní dráha 148.20, lombardy 16.20.
Smýšlení klidné.
Z Prankfnrtu, 21. ledna (Telegr. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 218 80, akcie společnosti státní dráby
148.50, lombardy 16 40, papírová renta 101.65, stří-
brná renta 10155, zlatá renta 103.15, uherská zlatá
renta 102 05, uh. korunova renta 99.90, 4% rak.
korun. renta 102.15. Smýšlení klidné
Z Prankluriu, 21. ledna. (Dodatečná bursa.) Úvěrn
akcie 219.—, státní dráha 148 50, lombardy 16.40
Z Paříke, 21. ledna. (Počáteční bursa.) Sproe
renta 99.97, 3t/ao půjčka —.—, Smýšlení upevněné.
Z Paříže, 21. ledna. (Telegrafické závěrečné kursy.)
3proc. umořitelná renta —.—, 3proc. renta 100 . 05
3luproc. renta —.—, italská renta 102 15, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1310, státní dráha —.—
lombardy —.—, směnky na Londýn 25.151/2, rakou-
ská zlatá renta 103.30, uherská zlalá renta 102 80,
otomanská banka 604—, tabáková režie 363.—, tu-
recké losy 131.—. Smýšlení mdlé.
Henri 101.60
Lloyd 94.25
Berlín
Dortmund
Kanada
Gotthard . 181.10
Borlina
Prankfnrt
Paříž
Londýn
národní banka 120
Transvaal 165.40
Packet 102
Hibernia 174.25
Lauřin hut 217.50
Z Paříke
50
article
Obilí. Znamená se za 50 ke transito: pšeníce
česká 1902 75—81 kg K 7.80, 8. 45, uherská O—
0.—, 0.—, moravská —, 0.—. 0.—, rakouská jak
— kg 0.—, 0.—, americká —
vadné jakosti 0.—, 0.—; žito české 1902 jakosti
72—75 kg 7.15, 7.40, uberské 00—00 kg 0.— at
0.—; ječmen výběr 7.75. 8.—, první jakosti
7.40, 7 50, střední 7.—, 7.10, merkantilní 6.60, 6.70,
ječmen k selí 0.—, vadný 6.25, 6.50; oves r-
chlík 1902 6.45, 6.50, prima 6.35, 6.40, merkantilnl
0.—, 6.25, k setí 0.—, 0.—, oves uherský 0 —, 0.—
kukuřice uherská 19010 —, 0 —, cizozemská 0.—
cinquantinová 1901 K 0.— 0.—, nová 1902 6.90, 7.—
cinquant. 1902 7.70, 7.80. vikev česká 7.80, 8.—,
haličská 0.—, 0.—, uherská K —, 0.—, pohanka
0.—. 0.—, proso 0.—, 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito : pše-
ničná mouka č. 0 K 29.—, 29.50, č. 1 28.—, 28.50,
č. 2 26.50, 27.—, č. 3 25.—., 25.50, č. 4 23.—, 23.50
č. 5 22 —, 22.50, č. 6 20 50, 21.—, č. 7 18.—, 18.50
č. 8 13.50, 14.—. Žitná mouka č. I. 22.50, 23.—, č. Il
21.50, 22.—, č. III. 17.50, 18.—, č. IV. 14.—, —.—
Pšeničné otruby jemné 10.50, 10.80, hrubé 10 50
10..80. otruby žitné 10.80, 11 20. krupice 29.—, 29 50
prach 11.40, —.—, tluč —.—, kroupy: čís. 4/0 B
39.50 čís. 3/0 39 50, čís. 2/0 38.50, čís. 0 37.50, čís.i
35.50. čís. 2 34 50 čís. 3 33 50, čís. 4 31..50, čís. 5
30 50. čís. 6A 31.50, čís. 7A 28.—, č. 8A 26.50, čís.
28
kg
51
article
A9 24.—
Semena. Ceny za 50 kg.: řepka sklizeň zimn
K 1115, 11.30, čerstvá, vlhká —.—, —.—, vadná —.
—.—, mák modrý český 26.75, 27..50, šedý český
—.—, vlhký český —.—, —.—, kmin český —.—
—.—, holandský 27.—, 28.—, jetel bílý 65.—, 103.—
švádský 65.—, 70 —, červený 1901 starý —.—. —.—-
červený 1902 69.—, 80.—, úročník —, —, konopna
semena uherská —.—, —.—, haličská 11.25, 12.—,
lněná semena haličská —.—, —.-
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K 12.—, 13.—, ke krmení —.—, —.—, boby —
—, hrách Viktoria 13.25, 14.—, k vaření žlutý
10.—, 11.—, k vaření zelený 13.25, 14.—, ke krmeni
—, —.—, čočka 12.50, 16 50
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky česk
K 12.—, 1350, bosenské 110/120, 80/85 16.50, 21.50
srbské —.—, —.—, víšně —.—, —.—, třešně —.—.
—.—, hrušky 19.—, 36.—, křížaly —.—, —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito : seno l-
sované K 3.70, 4.—, nelisované 3.70, 4.—, cizí 0.—,
0.—, sláma cepy mlácená 2.25, 240, ke krmení 2.—
2.10, ke stlaní 1.80, 2.—, cizí 0.—, 0.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kg K 8.75, 0.—
Zvířeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh
76.50, 78.—, sadlo amer.
—, 10j —.—, —. —
Čekanka
kg
Viktoria
Švestka česk K
55
article
Obilí.
Obilí.
M. Z Vídně, 21. ledna. (Telefgrm. »Národních
Listů«.) Plodinová bursa. Na trhu effeklivním
byly officiální záznamy naproti sobotě nezměněny.
Nabídka pšenice a žila je stále skrovnější. Protože
však též poptávka je zdrželivou, byli majitelé pše-
nice ocholní povoliti lacinější ceny. Po ovsu a ku-
kuřici byla poněkud čilejší poptávka. Na trhu termi-
novém zprávy zahraniční neposkytovaly dnes žád-
ného podnětu. Vzhledem k tomu bylo smýšlení ne-
rozhodné, později ebabější. Brzy však došly z Pešti
Vídeň
Pešť