1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 22. ledna 1903.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. H1su
ppedplácí se
v Prate v admninistra
na nolai
na čtvri leta
v dvojí čenáškoi
na měsie
o0k
na čtvra kela
ve lc K mo
ns maaikr o dn
Poštout
a něste
H 1
Prat
5
article
E . . . sko
E . . . sko
drojí zásálbe
na mrore
ivrt ieta . . . II k eo
6
article
K návštěvě korunního prince
německého na Rusi.
K návštěvě korunního prince
německého na Rusi.
Návštévu korunního prince německého
Petrohradě žádný soudný pozorovatel poměrův
mezinárodních a proudův ve vysoké politice ne-
bude prohlašovati a pokládati za pouhý výlet zá-
bavní, třeba telegramy potrohradské nevypravo-
valy o ničem jiném, leda o samých slavnostech.
pořádaných na uvítání a uctění hosta berlínského.
Právě v nynější chvíli není lze, upříti zájezdu
prince Friedricha Viléma ke dvoru carovu pře-
vážný význam a účel politický. Třeba jen při-
pomenouti si, že hr. Lamzdorf na své okružní
cestě, věnované studiu otázky balkánské.
zvláště odvětví jejího makedonského, Berlinu
okázale se vyhnul, tak že tato událost vzbu-
dila obecnou pozornost, ba sensaci, nikoliv
menší, než visita ministra ruského v Bělehradě
v Sofii a ve Vídni. Zvláště z Vídně nebylo do
Berlína už tak daleko, kdyby hr. Lamzdorf vůbe
byl měl v úmyslu, aby se tam také podíval, at
už za příčinou jakoukoliv, skutečnou nebo vy-
myšlenou, předstíranou a nalíčenou. Ale po ně-
kolikadenním pobytu na poloostrově balkánském
navštíviti Vídeň, zdržeti se tu čtyři dni, konati
porady s ministrem zahraničné politiky rakousko-
uherské, dáti do světa rozhlásiti zprávu, že mezi
Ruskem a Rakousko-Uherskem ohledně celého
oboru olázky východní, zvláště pak o části jeji
na ten čas nejpalčivější, o zmatcích makedon-
ských docílena byla nejúplnější shoda, a po ton
všem nezajeti do Berlína, ba okázale vyhnouti
se mu: toho velmocenská domýšlivost prusko-
německá nejen se nenadála, ale toho nesnese
naprosto.
Friedrich Vilém
Petrohrad
Berlín
Bělehrad
Sofie
Vídeň
Rusko
Rakousko
Uhersko
7
article
Nový velevyslanec německý při dvoře ví
deňském, hr. Wedel, ovšem předstihl hrabět
Lamzdorfa svým příjezdem do Vídně o celý den.
jen aby mu nic neušlo; však zdá se, že s vý-
sledkem svého výzpytu a vyzvědačsťví nebyl
spokojen. Jisto jest, že s hrabětem Lamzdorfem
ve Vídni se nesešel! A to byla pro něho a pro
Prusko veliká bolest. Jak pak by to vypadalo
na svělě, kdyby se v něm dálo něco důležitého
a Prusko při tom nebylo!
Proto honem nějakou nápravu takového di
plematického neúspěchu, nějakou hojivou ná-
plasť na tu ránu, již všesvětová politika pruská
utrpěla, byvši před čtrnácti dny ve Vídni tal
nápadně odstrčena. Vždyť celý svět už ukazovai
prstem na první politický neúspěch hr. Wedela
ve Vídni. Na odražení takové nepříjemnosti byle
potřebí značnějšího nákladu diplomatické čin-
nosti německo-pruské. Obyčejný apparát tu ne-
stačil. Nechtěl-li císař německý sám vydati se
na cestu do Petrohradu, nezbývalo než poslati
tam korunního prince. Všechen svět ihned se
přesvědčí, že mezi Ruskem a Pruskem není ani
stínu neshody, neřku-li řevnivosti a nepřátelství.
ale že mezi nimi kvete nejdokonalejší přízeň
důvěrnost, jako kdy kvetla za dob — Bisma
kových.
Wedel
Lamzdorf
Prusek
Vídeň
Prusko
Petrohrad
Rusko
8
article
Odklad nebyl tu radný. Korunní prine ně-
mecký přijel do Petrohradu za týden, když byl
se tam vrátil hr. Lamzdorí, a doznal úřadního
a dvorního úvítání co nejokázalejšího. Jemu na
po čest a pro zábavu ve dnech právě minulýeh
pořádány byly veřejné slavnosti velmi nádherné
ba denník ministra Witta, jenž ještě před pů
rokem k vůli vydíravé finanění a celní politice
berlinské provozoval proti nověmu císařství ně
meckému, zejmena proti Prusku, nejprudč
palbu, naladil na uvítanou zástupce císaře vi
léma II. svou šalmaj náramně do moll a spustil.
že „na Rusku a Německu vůbec zá-
visí osud Evropy“. Po tomto dithyram-
bickém úvodě následovalo ujištění, „že Německo
jest ochotno, podporovati všemi silami míru-
milovnou politiku ruskou a rakousko-uherskou
na poloostrově balkánském a že návštěva korun-
ního prince pruského maří naděje oněch, kdož
tajně se oddávali domnění, že budou těžiti z ně-
jakých sporných mínění rusko-německých. N
povel vládní i všechny ostatní časopisy ruské
nusily zapěti chvalozpěvy na oslavu korunního
prince německého a „věčně nezměnitelného přá
telství rusko-pruského
Witt
Petrohrad
Prusko
Rusko
Německo
Evropa
9
article
Až potud účel cesty prince Friedricha Vi
léma na Rus byl by úplně a skvěle naplněn
Prusko velmi rychle zjednalo si dostiučinění za
ústrk, jehož počátkem tohoto roku doznalo ve
Vídni se strany ruské. Tuto satisfakci vymohlo
si ovšem způsobem neobyčejným jen na Rusku
úřadním a dvorském. Občanstvo petro
hradské pohlíži i dále na Prusko jako na ne-
přitele; společenské kruhy petrohrad-
ské dle souhlasných zpráv, odtamtud došlých
nemohly se vůbec rozehřáti pro berlínského
hosta ani prvního, ani druhého dne. V této
společnosti vojsko ruské zaujímá místo
vynikající, rozhodující, a generál Dragomirov
s ministrem války Kuropatkinem nemohou Pru-
sku nikdy zapomenouti, že ve smlouvě berlin-
ské vyrvalo Rusku z rukou kořisť vítězství n
Sipce.
Friedrich V
Dragomirovo
Rus
Vídeň
Rusko
Prusko
10
article
Odtud projevil se i za nynější návštěvy ko
runního prince německého v samém Petrohrad
dvojí proud názorův, minění a skutkův
jeden úřadní, dvorský; druhý společenský, vo
jenský. V kruzích úřadních a dvorských živ i
německý, bohužel, má dosti mocných represen
tantův, ti nyní komandují i časopisectvo ruské
aby oslavovalo přátelství s Pruskem. V těch kru
zích jest mnoho osobností, které pěstují důvěrně
styky nejen s carem, ale i s panovníkem ně-
mecko-pruským. Jeden takový ruský“ diploma
s radostí hlásá do světa, že mezi Ruskem
Bakousko-Uherskem a Německem
zjednána byla v otázce balkánské nejdokonalejš
shoda, a tatáž shoda že byla dosažena i mez
Ruskem a Německem v otázce malo asij
skél
Z tohoto projevu diplomata německého
skrytého za škraboškou ruskou, vychází
na jevo, že v politice petrohiradské zápasí mezi
sebou té doby také proudy dva: jeden starý, i na-
dále poslušný rozkazův a pokynův berlínských.
druhý, usilující o vymanění se z poručnict
tohoto a toužící po uvolnění, po emancipaci
vlastní vůle, po obraně domácích prospěchův ru-
ských. Občanstvo a vojsko ruské jsou pro směr
omancipační; diplomacie a kruhy dvorské vět-
šinou podporují vliv berlínský.
Všechen ostatní, širý svět slovanský ovšem
z plna srdce přeje brzkého a rozhodného vitězství
směru prvému, jsa přesvědčen, že o sud Evro-
py závisi na osvobození Ruska
z úmorných klepet německo-pru-
ských.
Petrohrad
Prusko
Rusko
Německo
BakouskýUhersko
11
title
Mrtvé konference ve vídeňských
listech.
12
article
Ve Vídni, 21. ledna.
Vídeň
13
article
Předseda ministerstva dr. Körber svola
konference jazykové k národnímu smíru
předložil jim »zásady«, jež ve všem lidu če-
ském bez rozdílu stran a politického vyznání
vyvolaly nejprudčí odpor, neboť dvě byly my-
šlénky, o něž »zásady« ty se opíraly: jedna,
že němčina zůstati musí v království českém
jazykem privilegovaným a sice tím způsobem,
že dávati se má němčině v celé zemi přednost,
však čeština že má platnost míti jen v krají
českém a to v kompetenci až k smíchu zúžené
A potom, že nutno rozděliti zemi naši přesně
na dvě národní části a opatřiti každou z nich
státní správou tak, že by potom přímo byla
podřízena Vídni, čímž by ovšem dnešní centra-
listická soustava byla ještě více utužena.
Centralisace a germanisace byly tedy pilíře
o něž se opíraly »zásady« Körbrovy
Přes to poslanci čeští nehodili panu dru
Körbrovi pozvánky na konference k nohoum.
nýbrž je přijali a na konference se dostavili.
doktor
Körber
Vídeň
14
article
Nedlouho na to vytasili se Němci se svým
návrhy. Jestliže byly návrhy Körbrovy nepřija-
telny, byly německé teprve úderem pěstí právu
do tváře. Zástupcům národa českého se impu-
tovalo, aby on menšině v zemi, národnost
v zemích českých mnohem mladší než naše.
jež průběhem věků a různými neštěstími, jež
nás stihla a zadržela náš vývoj, domohla se
z národnosti hostěně postavení národa neprávem
dominujícího, pokořil se pro vždy a uznal
její moc a nadvládu. Přes urážlivé toto jednání
minority, jež ničím nevynikla a v chrámu civi
lisace dosud nejmenšího nedovedla si postavit
oltáříku — zástupci národa českého neodpověděl
na uražku urážkou, nýbrž na konferenci se do-
stavili
A když na německé prohlášení dostavili se
předevčirem s prohlášením vlastním, co stalo
se? Ze hněvu a vzteku, že odmitli representanti
naši jednati o národním smíru na podkladě
zásad Körbrových a zásad páně Eppingrových,
však ochotni byli zvoliti výbor užší, aby samo-
statně pokusil se řešiti obtížný problém
jazykový, odmitli Němci volbu tuto vykonat
i zmařili pokus dospěti ke shodě.
Němec
Körbrův
pán Eppingrový
15
article
Toť pragmaticky vypsaný průběh toho, co
se bylo v poslední době a v právě minulých
dnech přihodilo. Němci to byli, kteří ve své
naprosté nesmířitelnosti, ve své pověstné zpup-
nosti, ve své snaze nepřipustiti, aby klid zaviádl
v zemi naší, zmařili konference, Němci to byli
kteři na jevo tím dali způsobem všechnu po-
chybnost vylučujícím, že pokoje a smlru
nechtějí a že ve vlasti naší chtěj
býti pányl
Poslanci čeští právem mohli odmítnout
jakékoli účastenství v konferencích po tom, co
jim bylo presentováno se strany vlády a se
strany Němců. Právem mohli a snad i měli v
stadiu dřivějším již pánům, kteři hluboké po-
koření národa našeho »smírem« jmenují, »zá-
sady« i eleborát německý s nejdůraznějším od-
mítnutím vrátiti, však neučinili tak v ochote
své, zjednati pokoj. Tak veliká byla jejich
smířlivost, však čeho jsme dnes svědky?
Že v perfidní prolhanosti a oné publicisti-
cké ničemnosti, která je trvalým přívlastkem ně-
meckého tisku v zápasu národním, dokazují, že
Čechové to byli, kteří konferenee
rozbili.
Jakkoli — opakujeme to opětně — Če
chové měli právo a snad bylo to dokonce dik
tátem národní cti naší, obrátit se k p. dru, Kör
brovi a Němcům zády, oni tak neučinili. Na-
opak, osvědčili do té míry shovivavost a sebe-
zapření, že zdálo se býti jednání jejich slabosti,
a hle: tisk německý dnes na pranýř staví české
poslance jako nesmířitelné a spojuje jednání je-
jich s aktem, kterýž dle pravdy na jich roz
hodnutí vlivu neměl.
Němec
Čecho
češtit právo
16
article
Konference jsou rozbity, pravda, nikoli ale
diktátem Čechů a jejich odporem, nýbrž odporem
německým a kupituloval-li kdo před radikály,
byli to Némei, nikoli zástupci národa českého.
Však vídeňské listy k epilogu na mrtvé
konference připojují živou naději na brzké je-
jich vzkřišení za podmínek příznivějších.
Odpovidáme na to následující:
Zástupcové národa českého byli a budou
vždy ochotni přistoupiti ku poradám, jejichž
účelem by bylo dosíci statku tak vzácného
cenného, jakým je bez odporu národnostní smi
v českýeh zemích, však oni nikdy již nepře-
kroči práh konferenční síně, nebude-li jim na
před zaručeno, že na druhé straně i při vládě
je vůle a ochota rozřešiti spor národnostní n
podkladě úplné rovnoprávnosti o bo
jazyků v celé ze mi.
Domniváli se dr. Körber a jest-li Něme
na to spekulují, že oktroyováním jazykovýeh
nařízení dle jejich gusta bude jazykový spor
rozřešen, je to kalkulace naskrze pochybená.
Tím byl by vypovězen národu českému boj na
nůž a národ náš nepřál by si ho sice, ale také
by se ho nelekal
Episoda je odbyta, konference jazykové
jsou mrtvy a ničím jiným nemohou býti vzkří
seny, než kouzelným proutkem spravedlnosti
oproti národu našemu. Pokud to se nestane,
potáceti se bude tato říše, materialně i mravně
pokleslá, bez iniciativy a síly uprostřed stálo
ostatních, v před se ženoucích. To bude smutný
osud jeho.
Čecho
doktor
Körber
Nout
17
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
Selůze 192.
(Původní a telef zpráva »Nár. Listů«.)
Z Vídně, 21. ledna.
Včerejší schůze česko-německé konferenee
— tak se nám vypravuje — měla ke konci ráz
úplné němohry. Pan dr. Eppinger byl právě
řekl: „Do subkomitétů Němci nepůjdou!“ Do
pana dra. Körbra jakoby bylo uhodilo. Proměni
se v nehybný sloup. Zbledl a zmlkl. Slova ne-
mohl ze sebe vypravit. Co si v okamžiku ton
myslil asi? Nejspíše: „Vy mně takhle? A jí
byl celý váš!“ Chvíli stál ministerský předseda.
všechny zraky byly naň upjaty, všichni čekali.
že něco poví — on však pouze kynul lehce hla-
vou, jako na rozchod, na rozloučenou. A všichn
pochopili a rozuměli, jakoby byl pronesl: „Pro-
hlašuji konferenci skončenu“, a odešli.
Nit je přervána. Toť se ví, že Němci jsou
neviňátka, Čechové sami vinni. Toť se ví, že
rozbili celý experiment. Toť se ví, že tak učinili
vědomě, zůmyslně. Tolik nepravd nebylo dávno
již ve vídeňských časopisech o nás jako dnes.
Soustavnému překrucování fakt a pravdy jsme
sice zvyklí u nich, ale tak políčkovány nebyly již
dlouhá léta. Úřadní protokol trestá je ze lži. Tam
je historie nezfalšována. Co však platen protoko
proti choru, volajícímu: Čechové jsou vinni!?
doktor
Eppinger
Němec
Čecho
Vídeň
poslanecký sněmovna
18
article
Vytrhněme z řetězu jeden čřánek. Vyjádřen
dra. Pacáka je prý vyvrácením olaborátu dra
Pantůčka. Nehledě k tomu, že nikdo na ně-
mecké straně nezná díla toho, je faktum, že po-
slanec ten byl spoluredaktorem osvědčení Pacá-
kova.
Netušený konec česko-německé konferene
byl předmětem všeobecného hovoru. V něme-
ckých klubech mluvilo se o něm. Předseda ně-
mecké strany lidové dr. Derschatta vyhledal mi-
nisterského předsedu, který mu dal ujištění, že
nevzal zpět svou osnovu jazyko-
vou. Záleží ve sporu, zdali tak učinil, na věci
nikoliv na slovech. Dr. Körber neřekl včer
„Beru předlohu zpět“, ale fakticky ji odsunul.
odstavil.
Schůze sněmovní byla krátká. Trvala ne
celé 4 hodiny. Byla však zajímava některými
příhodami.
Ministr financí podal zákon o kontingeniu
cukerním, kterýž uveřejňujeme v části hospo-
dářské. U Poláků vzbudil velkou nevoli. Vý-
měr povolený království haličskému je neuspo-
kojuje nikterak. Žádají dvojnásobný a pronášej
proti vládě hrozby nejpovážlivější. Netřeba vy-
kládati je tragicky. Přidá se něco a Poláci při-
jmou, jak u nich zvykem, co jest zatím pro ně
desažitelné. Na předsednictvu chtěli přikázat
předlohu prostě bez prvního čtení cukernímu
výboru. Dr. Dersehatta však u hr. Vettra
proti tomu protestoval a přese všechny domluvy
na něj činěné, na svém ohražení setrval, pravě-
dokud Čechové setrvají na své nynější nespo-
lehlivé taktice, dokud vylučují z obstrukce jer
to, co jejich zájmům jest na prospěch, nebudia
pro ně nic urychlováno.
Pacák
Pantůček
doktor
Derschatt
Körber
Polák
Dersehatt
Čecho
19
article
Zahájeno bylo dnešní jednání v plenu ma-
lým, zajímavým intermezzem. Posl. dr. Lad.
Dvořák vznesl totiž na předsednictvo obratně
upravený a účinně přednesený dotaz, co che
podniknouti na ochranu poslaneu
naproti Všeněmeům, ukterých v po-
slední době roste opovážlivost v
spilání neněmeckým členům, na
které však v procesu mosteckém mezi drem.
Schalkem a drem. Wolfem vyšlo na jevo, ž
na volbu jednotlivců posílány peníze z Německa.
Místopředseda Kaiser vyhnul se podstatě in-
terpellace všeobecným prohlášením, že vystu-
povati bude vždy proti neparlamentárnímu tonu
Taková odpověď není žádnou. Pročež bude
vznesen na předsednictvo v pátek dotaz nový.
Pozoruhodno jest, že Všeněmci poslouchali zá-
stupce městské skupiny písecké, avšak ani ne-
hlesli.
Vyřídil se, t. j. zamítl pilný návrh dra.
Dyka ve přičině odpisu státních půjček, po-
skytnutých r. 1889 následkem zemědělské tísně.
Dru. Funkovi bylo dnes opět popřáno.
mluvili jménem bývalého německého souručen-
ství. Prohlásil, že strana německo-pokroková.
německo-lidová, německo-velkostatkářská i kře-
sťansko-sociální debaty se nezúčastní. To mohly
jmenované kluby učiniti mnohem jednodušejia
bez vyjádření purkmistra litoměřického.
Poslanec Holanský věenou poznámkou
posvítil na německé poslance, kteří minulý pátel
v téže věci vedli deputací k minister-
skému předsedovi, dnes však okázale
jednání se stranili. Kterak upomenutí toto pálilo
Němce, dokázala polemika posl. dra. Schrei-
nera.
Poslanec za Staré město pražské Quid
Bělský vzdal se dnes mandátu.
Posl
doktor
Lada
Dvořák
Schalek
Wolf
Kaiser
Dyk
Funk
Němec
Německo
Quid Bělský
21
article
Místopředseda Kaiser zahajuje schůzi v 11 hod.
Místopředseda Kaiser zahajuje schůzi v 11 hod.
dopol
Ministr financí podal předlohu o individuál
ním rozvržení cukerního kontingentu.
Dotazy podali poslanci Černý a soudr., pro
nebyla schválena českým sněmem projednaná před
loha o úpravě učitelských platů. — Sehalk a sp
po zrušeném usnesení obecního výboru žateckého z
dne 12. t. m. o jmenování čestných občanů. — K it
tel a spol. po neoprávněném předpisu osobní daně
přijmové berním úřadem duchcovským. — Eisen
kolb a sp. po snahách klerik álův a křesťanských
sociálův a feudální šlechty za reformou říšského
zákona o národních školách. — D.. Fiedler a sp.
po vymáhání daní ve Chvalovicích. — Choc a sp
po stávce v oděvnickém živnostnictvu ve Vídni.
Posl. dr. Tuchs a sp. činí tento návrh: V uvá-
žení, že zákon ze dne 12. května 1878 o jednacím
řádu říšské rady ukazuje se nedostatečným a potře-
buje v mnohých kusech dílem doplnění, dílem zlep-
šení a zřetelné stylisace: — v uvážení, že jednae
řád na zmíněném zákoně založený, o němž poslane-
cká sněmovna ze dne 2. března 1873 se usnesla, má
lytéž chyby a uznává se obecně, že potřebuje opravy
navrhuje se: Buď usilováno o změnu zákona ze dne
12. května 1873 i jednacího řádu poslanecké sně
movny.
K tomu účelu buď zvolen z celé sněmovny
zvláštní 36členný výbor a jemu uloženo, aby do
neděl podal zprávu, resp. příšlušné předlohy.
Kaiser
Černá
Fiedler
Choc
Posl
doktor
Tuchs
Chvalovice
Vídeň
obecní výbor
cká sněmovna
22
article
Posl. dr. Ladislav Dvořák: Pane předsedo! Od
jistého času považují někteří pánové sdružení vše-
německého vhodným proti nám, proti našemu klubu
a proti českým poslancům v této sněmovně pronášet
nekvalifikovatelné útoky a urážky
(Hlasy: Nie jiného neumějíí
Dovoluji si konstatovati, že zvláště v posledn
schůzi pan poslanec Franko Stein (Výkřiky, hluk
pochybnosti pronesl o naší pravdymilovnosti
ba dokonce o raší poctivosti. (Projevy odporu
proti Steinovi.)
Pánově! My dosud vůči těmto nekvalifikova-
telným útokům, které po našem soudu vždy pad
nou zpětna toho, kdo je proresl (Živý sou
hlas.) a jež nás nikdy nemohou urazit
Živý potlesk.), zachovali jsme mlčení. Ale tito pánové
našemu mlčení vůbec nerozuměli. (Velmi dobř l
Velectění pánové ze sdružení všeněmeckého přehlédi
a nerozuměli, že mlčíme také o jistých, nepopíratel-
ných skutečnostech, jež se odehrály v nedávném
trestním sporu v Mostu. (Živý souhlas.)
Vzhledem k tomu a vzhledem ke katonskému
kritickému stanovisku, jež pánové této strany
v této sněmovně vždy zaujímají, dovoluji si prozatím
tolo konstatovati:
V procesu mosteckém bylo přísežnou vý
povědí p. posl. Franka Steina nezvratně konstatováno
že politický všeněmecký spolek v ně
mecké říši (Slyšte! Slyšte!) v Hamburku po
skytl peněžitý dar, jak bylo konstatováno
ve výši 1000 marek...
Místopředseda Kaiser: Prosím pana poslance, aby
obmezil se jen na dolaz. (Živý, bouřlivý odpor na
českých lavicích.) Prosím, pánově, o klid, ničeho
neslyším.
Posl
doktor
Dvořák
Franco Stein
Stein
Kaiser
Most
Hamburk
23
article
Posl. dr. Lad. Dvořák: Pane předsedo, slavná
srěmovna tím, že mé řeči tak pozorně naslouchá
prejevuje jistě, že mi dovoluje, abych dále pokračoval
(Seuhlas a pollesk.)
Posl. Jaroš: Nejen nechrání naši čest, brání nám
také mluvit
Posl. dr. Lad. Dvořák (pokračuje): Konstatuji tedy
Je nepopírátelno, že všeněmecký politick
spolek vříši německé peněžitý dar nej-
měně 1000 marek věnoval ku podpoř
politické, všeněmecké volební agitac
v Rakousku. (Slyšte! Slyšte! Bouřlivé projevy.)
Pan posl. Franko Stein dokonce pronesl posl
Wolfovi výtku, žemu dal málo (Slyšte! Slyšte
Veselost), že mu dal jen 50 marekl
Pánové! Vzhledem k chování pánů ze sdružen
všeněmeckého a vzhledem k tomu, že každý par-
lament světa ihned by se vzchopil (Bouř
livý souhlas a pollesk.), kdyby některý čler
z jeho středu byl z takového činu ob-
viněn..
Posl. Reichstädter: Vyhodít takového chlapal
Posl. dr. Lad. Dvolák (pokračuje): ... . dovoluji
si zatím učiniti k panu předsedovi dotaz, hodlá-l
o tomto trapném případu uvažovati a jaké kroky
hodlá učiniti, aby důstojnost télo sněmovnu
v ochranu vzal. (Bouřlivý souhlas a trvalý po-
tlesk)
Mistopředseda Kaiser prohlašuje, že ovšem lituje
jak dokázal při opětných příležitostech, že v tétc
sněmovně zavládl ton, jenž důstojnosti sněmovny
zajisté není přiměřený (Souhlas na lavicích českých
Volá se: Ale ne se strany české.), ton, jenž činí
klidnou práci nemožnou. Kárám takové nadávky, a
pocházejí z jedné neb druhé strany. Měly by býti
vyloučeny z této sněmovny. (Soublas.) Dozvím li se
o takových nadávkách, budu pokládati vždy za svou
povinnost užívati parlamentních prostředků, kterých
mi jednací řád poskytuje. Tyto prostředky, bohužel.
nestačí. (Hlas: Údělejte tedy jiný jednaci řád.)
Poslanec Choc: K nadávkám Němců stál
jsme mlčeli.
Posl
doktor
Lada
Dvořák
Jaroš
Stein
Wolf
Mistopředseda Kaiser
Hlas
Choc
Němec
Rakousko
Franca
Dvolák
24
article
Poslanec Kleewein (k Čechům) : Vy nadávále
ustavičně
Poslanec Choc! My jsme nenadávali. To plat
o vás.
Poslanec Zázvorka: To nemohou dokázati
Poslanec Glöckner: Sehnal: německá svině
Poslanec Zázvorka: Držte hubu! (Hlučné
výkřiky na obou stranách sněmovny a hluk.)
Posl. Choc a Kleewein na sebe rozčileně
křičí.
Ustavičný hluk, jenž přestal teprve, když posl
Reichstädter dotazoval se předsedy vzhledem
ke stávce konfekcionářů, neupozornil-li by předsedu
ministerstva, aby v čas podporoval oprávněné poža-
davky stávkařů a tak způsobil uspokojivé rozřešení
Mistopředseda slibuje sděliti dotaz předsedov
ministerstva
Posl. Choc v dotazu k předsedovi nalehá na
brzkou odpověď na podobný dotaz předsedovi mini
sterstva po vládním zakročení ve prospěch stávku
jících.
Mistopředseda prohlašuje, že pokud možná brzy
odovzdů dotaz příslušným ministrům.
Posl. dr. Stojan navrhl, aby porady cukerníh
výboru byly veřejné, což přijato.
Sněmovna přechází k pilným návrhům a protože
pět jiných bylo odstaveno, rokuje se o pilném ná
vrhu posl. dra. Dyka a sp. v příčině vykonávání zá
kona ze dne 28. března 1900 o poskytování úlev pro
nedoplatky záloh na zmírnění nouze.
Kleewein
Čecho
Choc
Zázvorka
Glöckner
Sehnal
Posl
Reichstädter
doktor
Stojan
Dyk
25
article
Posl. dr. Dyk: Záson, o který jde, jest vykoná
ván úřady proti jeho znění a proti intenci zákono-
dárce. Nejeví se však žádné ochoty k rolnictvu
Práce finančních úřadů, zejmena finančního ředitel
ství pražského jest taková, že dlužno pronésti vý
stražný hlas. Řečník dovozuje na četných připadech,
že zákon vykonává se v ten způsob, že vláda na
žádosti mlynářů a rolníků, nemohoucích vrátiti zá-
lohy, za sečkání, odpovídá exekucí. Nezbyt-
nost nápravy jest tudíž pilnou. Všechny strany a
všichni národové musí hlasovati pro pilnost návrhu
našeho, který zní:
»Vláda se vyzývá, aby fiskální a protizákonnou
práci zákona z r. 1890, prováděnou místodržitelstvím
a finančním zemským ředitelstvím pražským zasta-
vila neprodleně a nařídila dotýčným úřadům, aby
vykonávaly zákon ten slušně a spravedlivě a s
skálým zřetelem na líseň žadatelů a odepisovaly zá-
loby ve všech případech uznání hodných.«
Vláda nechať ukáže dobrou vůli a podřízeným
úřadům utoží, jakým způsobem mají zákon vykoná-
vati. Nikoli fiskální zájem, nýbrž blaho lidu musí
býti při tom rozhodující. V době hospodářské tisně
jest povinností vlády ujati se zemědělského lidu.
V zájmu veškerého obyvatelstva žádám za přijetí
svého pilného návrhu. (Hlučná pochvala na lavicích
českých.)
Posl. dr. Funke čini toto prohlášení: Nalezáme
se opět v projednávání pilných návrhů. Ačkoliv jsou
zdánlivě rázu populárnějšího, dotýkajíce se jednak
hospodářských neb kulturních záležitosti, jest úmysl
V drobném prodejí:
ranní číile o sobě
za sh
odpolední
.. . nažk
Ve flialkách na venkověn
ranní čll
cdpoledr ne
1nseráty
plati se hetevě papřel.
Přadplaroní a lnseity plljimá sdlininl-
steace v Marianské ulici č. .
Tam pecházeií se tež rrěskee
tiskárna a vsprdice , Národnich Liista-.
Rukopiny ze novraoti
Posl
doktor
Dyk
Záson
Funke
Národnich Liista
26
article
navrhovatelů projednati a vyříditi tyto záležitosti
nyní prostřednictvím pilnosti průzračný a my ne-
hodláme podporovati nijakým způsobem tento úmysl
a nezúčastníme se jednání. (Tak jest!) Proto prohla-
šují jmenem německé strany pokrokové, německé
strany lidové, ústavověrných velkostatkářů a křesťan-
ských sociálů, že členové těchto stran nezúčastní se
jednání o těchto návrzích a budou hlasovati proti
pilnosti. Rozumi se samo sebou, že toto prohi lášení
učiněné jménem zmíněných stran, není na újmu,
bude-li toho vyžadovati povaha pilných návrhů nebo
řeči odůvodňovatelů, že zúčastníme se jednání o ta-
kových náv rzích.
Posl. König počíná mluviti česky.
Posl. Wolf běží z lavice k němu a křičí: Pane
presidente, což pak ta bohopustá neplecha českých
řečí ještě nepřestane? 54 hodin jsme tu musili po-
slouchat české hovory. To je hloupé!
Posl. Holanský: Jděte na své místo, kam patřítet
Posl. Woli: Toho nestrpíme, ke všem čertům již
jednou. Pane presidente, netrpte tuto neplechu.
Posl. Jarož: Nečiňte se směšným
Posl. dr. Brzorád: Jděte ven, nelíbí-li se vám tol
Posl. König pokračuje ve své řeči.
Posl. Schönerer: To, co on (König) mluví, ne-
patří k pilnosti, to jest hanebný švindl.
Posl. Chou: Byl jste již obědvat, pane Bře-
zino?
Posl. Schönerér: Zachovávat jednací řád! Vy
nemluvíte k pilnosti a nemáte právo mluviti dále.
Dovoláváte se jednacího řádu a nešetříte ho. Ne-
mluvíte ani slovo k pilnosti.
Posl
König
Wolf
doktor
Brzorád
Bra
27
article
Předs. hr. Velter: Prosím za klid.
Hlasy u Čechů na Schönerera: Servus
Břiezinol
Posl. Schönerer: Vsadil bych se o korunu,
že nemluví k pilnosti
Hlasy u Čechů: Servus, Březinol
Posl. Könin prohlašuje, že vláda slíbila, že zákon
nebude prováděn dle přesného znění, nýbrž v duchu
zákonodárce. Ve skutečnosti však praktikuje se ve-
lice špatně, jelikož neodpisují se zálohy skoro žádné.
Řečník stěžuje si na způsob, jakým koná se šetčení.
Lépe snad by bylo, kdyby byl dr. Dyk žádal, aby se
vypracoval zákon nový, jelikož však se tak nestalo,
přimlouvá se alespoň za změnu jeho. (Hlučný
souhlas.)
Debata uzavírá se.
Posl. Gross a Derschatta, již zvoleni
hlavními řečníky, vzdávají se slova.
Následují věcné opravy.
Posl. Holanský: Kdyby věc nebyla tak smutná,
musil by člověk věru hlasitě se zasmáti, vzpomene-li
si, jak minulý pátek němečtí poslanci vedli německé
starosty a sedláky z jižních Čech k min. předsedovi.
A přece nežádali tito sedláci nic jiného, než žádám
my svým pilným návrhem. Také já vedl české sta-
rosty, kteří jsou ve stejné situaci, k min. předsedovi,
a tu jsem byl svědkem, jak posl. Schreiner, Grössl.
Soukup a Peschka vroucně slibovali deputaci, že
učiní seč budou, aby se jim zálohy skutečně ode-
psaly, ba orgán těchto pánů »Budweiser Zig.« uve-
řejňuje o tom dlouhou stať. (Řečník předčíta tento
článek.) Praví se tu, že jde o sumu 89.000 K po-
skytnutou r. 1889. Dnes však ústy litoměřického p.
Čecho
Břiezinol Posl
Březinol Posl
Dyk
Posl
Gross
Derschatt
Schreiner
Grössl
Soukup
Peschek
Čechy
Budweiser Big
28
article
Funke prohlásili páni, že nezúčastní se debatyo
této záležitosti vůbec. Pánové, tentýž švindl, který
provozován byl se živnostníky, provozuje se se strany
Němců také se zemědělci. Čekal jsem alespoň, že
jeden zástupce německý německých rolníků zde
vstane a prohlásí třebas stručně, že souhlasí s ná-
vrhem Dykovým. Ale nestalo se tak. Pan předneda
dívá se již na hodinky (Veselosť), končím tedya
budu míli zejtra příležitost, posvítiti si na počínání
oněch pánů. (Hlučný souhlas.)
Posl. Schreiner myslí, že Němci prospívají
zemědělským zájmům llp, konajíce v parlamentě
skutečnou práci, než aby činili pilné návrhy, jimiž
se má práce jen protahovati. (Souhlas mezi Němci.)
Posl. Peschka prohlašuje také, že švindi
je prý také, co Čechové provozují. (Souhlas mezi
Němci.)
Posl. dr. Dyk (v doslovu ke svému návrhu):
Bylo namitáno, že návrh můj je návrhem obstruk-
čním. Ten byl však podán již 10. října, není tudíž
žádné souvislosti mezi brannou předlohou a jím.
Slíbili jsme svému voličstvu, že ho podáme. Jsou
také němečtí voličové, kteří mají stejné přání. Dr.
Eppinger věera opustil českoněmecke
koníerence svévolně. (Odpor a posměch v
levo.) Je viděti, jak vaše zbujnělost již stoupla.
Celý nynější systém, který pracuje
jen k potlačování neněmeckých ná-
rodů, vam ještě nestačí. (Souhlas v pravo
odpor v levo.) Podali jsme na prospěch zemědělství
dotazy, vláda na ně neodpověočla. Máme snad
mlčeti jen proto, abychom neby li po-
dezříváni, žemáme choutky obstrukční
Posl. Luksch: Nemáte za sebou ani své voliče.
Posl. Dyk: Tuto výtku neml byste činiti zrovna
vy. Připomínám jen případ, který se sběhl při vol-
bách na Moravě, kde jste vy získat se snažil pro
svůj mandát také české voliče.
Funke
Němec
Dykův
Posl
Schreiner
Peschek
Čecho
doktor
Dyk
Eppinger
Morava
29
article
Posl. Luksch: To není pravda.
Posl. Dyk: To jest pravda. Znám tu věc dobře.
Slíbil jste českým voličům, ževystu po-
vati budete ve prospěch autonomie-
Pobříchu se dali voličové čeští zvábít. Tenkráte jst
je potřeboval proti Neunteuflovi.
Posl. Luksch: To můžete vypravovat paní
Blažkové. To není pravda.
Posl. Dyk (konči): Prohlašuji, že není to choutk
obstrukční, která nás přiměla k podání tohoto ná-
vrhu, nýbrž snaha, v čas zjednat žádoucí ná-
pravy.
Přechází se k hlasování. Pilný návrh dra. Dyk
propadl a rokování přerušeno.
Posl. Bělský oznamuje, že vzdává se posla-
neckého mandátu (za král. hl. město Prahu) z příčin
rodinných i zdravotních.
Posl. Stain (v dotazu) prohlašuje neněmecké
řeči za »nepřípustný nešvar«. Rovněž nepřípustným
je též odstavovati pilné návrhy. Pokud týká se
změny jednacího řádu, jež zamýšlí se na několika
stranach, Všeněmci chovají se k nim chladně, pro-
tože tak zv. zostření jednacího řádu použilo by se
venkoncem přece jen k umlčení Němců. Konečně
táže se, přidrží-li se předsednictvo, používajíc jedna-
cího řádo, dosavadních platných ustanovení.
Předseda hr. Vetter odpovídá, že snaží se
vždy jednati přisně dle pravidel jednacího řádua
prováděti je neslranně.
Posl Cerný (v dotazu ku předsedovi) táže se,
přičinil li se u předsedy ministerstva, aby zákon
usnešený sněmem království českého o učitelských
platech a příslušné úhradě byl předložen císaři ke
schválení.
Předseda odvětil, že v té věci nemá žádného
vlivu.
Konec schůze o 3. hod. odpol.; příští bude
pátek o 11. hod. dopol.
Posl
Luksch
Dyk
Blažek
Bělský
Stain
Němec
Vetter
Posl Cerný
Praha
30
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 21. ledna. (Zjednodušení
jednaciho řádu.) O včerejším dvorním
plesu rozmlouval panovník mimo jiné také s mi-
stopředsedou poslanecké sněmovny Kaisremo
událostech minulého týdne a přisvědčil prý na
poznámku Kaisrovu, že klidu v parlamentě nelze
desíci jinak, než změnou nynějšího jednacího
řádu. Toutéž myšlénkou zabývá se vídeňský
zpravodaj „Pester Lloydu“, který však, aby vy-
hověl obavám, pronášeným z německé levice,
Kaisrův
Lloyd
Praha