ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 67c22770-70ae-11dc-85b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 49, person 70, work 7, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 21. ledna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 2.
4 article
Na ranuí n odpol. listy pledpláoí s v Praze v admlsistra na měsíe . . . . . na čtvrt ksta s ávojí doná i, K S0 na měsi na čtvít lota . . . . 7 K 50l h ve slsnd: z m0 na ntěsíe . Pošlos: k. . . K ol s drejí zlaili u nk dtvsl leta . . . . 11 K ao na měsíe
Praha
6 article Smiřovačky
Smiřovačky Dne 14. října 1902 doručil předseda miní sterstva dr. Körber českým a německým zástup- cům „pověstné vládní zásady jazykové“, kteréž ve všech českých kruzích jednomyslně byly od- mítnuty. Poslanci čeští ještě téhož dne prohlá- sili, že o oněch vládních zásadách není možno ani mluviti, ani jednati; porady se zúčastnili zá stupci všech českých stran. Zásady ony odmíll tehdy i orgán české sociální demokracie. Vládní zásady byly prošpikovány duchem staro rakouským, byrokratickým, centralistickým. Jednomyslný odpor veškerého veřejného mínění českého tenkráte podráždil „vášně pro- stou vytrvalost“ dra. Körbra, tak že již dne 16. října m. r. se uchopil slova a rozvinul otázku jazykovou jakožto novou součásť svého pro- gramu, jednostranně hospodářského. Pravii tehdy: Podal jsem zástupcům nejblíže zúčastně- ných stran v posledních dnech výklad zásad, dle nichž vláda hodlá upraviti jazykovou otázku v Čechách a na Moravě. Musím však pověděti více. Prohlašuji, že vláda tuto otázku ne- vezme již s jednacího pořadu, nýbrž ve přihodné době podáme návrhy zákonů upravení jazykových poměrů u zeměpanských úřadů v Čechách a na Moravě, jakož i o zřízení krajských úřadů v Čechách a budeme se do- máhati vyřizení jejich s veškerou rozhodností. Myslíme, že máme k tomu právo, protože hodláme přivésti jazykovou otázku z theoretických sporů ku praktickému řešení Možná, že se náš pokus zhati — ale otázka jes dána a musí býti zodpověděna.
doktor Körber Pravia Čechy Morava
7 article
Dále se dotkl ve své řeči poměru českého voličstva ku poslancům českým takovým způ sobem, že uchopil se dr. Pacák slova k roz- hodné odvětě. Prohlášení své sice předseda mini- sterstva v následujících dnech oslabil, vylučuje z něho jakýkoli osten proti českým poslancům. ale ten dojem zůstal, jakoby po případě hodla zkoušeti své štěstí při nových volbách. Rovněž neušlo tehdy pozornosti, že dr. Körber výslovně poznamenal, že rakousko-uherské vyrovnání nen hotovo, on však že chápe se řešení otázky jazy kové „dříve, než došlo k definitivní shodě mez oběma vládami o otázce vyrovnání.“ Srovnávajíce toto prohlášení dra. Körbra s jeho prohlášeními dřívějšími, tázali jsme se právem, jak se srovnává tento nejnovější pro- gram s jeho programem původním, hospodár ským? Ba tenkráte řada vídeňských časopisů přímo se domnivala, že rakousko-uherské vyrovnání m čase až do r. 1907 .. Říjnové bojovné vystoupení předsedy mini- sterstva vedlo k tiché obstrukci české, prová- déné pilnými návrhy tak výdatně, že nedošlo ani na vyřízení vladní předlohy o povolení pro- zatímního rozpočtu. V tomto parlamentním semknutí odhodlal se předseda ministerstva již po čtrnácti dnech i ke věcnému zmírnění svých zásad jazykových.
doktor Pacák Körber
8 article
Nejprvé prohlásil na malou radost Vše- němců, že v Rakousku nelze prohlásiti němčinu za jazyk státní; a uznal též význam kabinetního listu císaře Ferdinanda z r. 1848. Zatím uplynula první polovina měsíce listo padu a různí prostředníci se snažili zjednati půdu ke konání porad v záležitosti jazykového sporu v Čechách. Po dlouhých poradách mezi stranami německými dáno bylo ostatními kluby Němcům v Čechách povolení, aby vzhledem ke zvláštním poměrům zdejším připravili návrh smíru česko-německého. Trvalo to skoro tři neděle, než návrh něme- cký dozrál, ba ještě v posledním okamžiku odlo- ženo jeho uveřejnění, jež se stalo konečně dne 4 prosince m. r. Na nepřijatelný návrh německý žádala ví- deňská žurnalistika nalehavě českou odpověd takže musilo jí býti důrazně připomenuto, že má býti i poslancům českým popřáno času, aby svou odpověď náležilě mohli uvážiti. Pamělní spis českých poslanců na návrhy německé vydán
Nejprvá Ferdinand Němec Rakousko Čechy
9 article
byl dne 17. prosince m. r. a protože v něm projevována byla ochota, účastniti se porad vlá- dou zamýšlených, došlo ke svolání jejich drem. Körbrem ke dni 3. ledna t.r. Porady tyto setkaly se již po své formální stránce s rozhodným odporem Němců morav- ských, a když konečně dr. Körber předloži účastníkům konferenei známé návrhy zákonů k uspořádání jazykových poměrů v Čechách zvláště a na Moravě zvláště, seznáno, že pojal za základ požadavky Němců jak co do otázky jazykové tak co do rozdělení země — a že vlastně jsou návrhy ony v podstatě pouhým podrobnějším rozvedením vládních zásad říjnových. Zákonného a právního stanoviska rovno- právnosti obou zemských jazyků v návrzích těch nedbáno, a byly tudíž nezpůsobilým podkladem k jednání, což rozpoznáno bylo ihned jak v Če- chách, tak na Moravě, přes to, že činily se pokusy — zmásti veřejné mínění. Včera měla se konati první věcná schůze účastníků česko-německých konferenci, ale trvání její bylo na mále. Předseda klubu českých poslanců dr. Pacál podal prohlášení, v němž klidně a jasně vyložil důvody, pro něž zástupci národa českého ne- mohou přijati vládní návrhy za podklad jednání protože se jim nedostává pochopení platného práva jazykového v Čechách. Vytkl též nedůvodnost pokusu, uvésti pro- vedení zákonů o právu jazykovém v souvislost s politickým rozdělením země na kraje, a vyslovi přesně podmínky případné reformy správních ú- řadů v Čechách.
Němec Körber doktor Pacál Čechy Morava
10 article
Německý mluvčí opakoval známé odjinuč výklady o německé ochotě a sebezapření a dr Körber — své návrhy odvolal, po- znamenav, že záleží na dohodě obou národův. Tím byla vlastně konference smiřovací od- byta, protože zastoupené strany po krátké poradě se rozešly Tak skončila tedy druhá kapitola vládn akce ve sporu česko-německém. Kdo stopova její průběh od prohlášení zásad říjnových, n mohl jiného konce se naditi. Vzemích českých vůbec není možné opustit odvěké zásady rovnosti obou národů a rovného práva obou jazyků u všech úřadů veřejných — a tyto zásady se nepřežijí, dokud v nich žijí obe uvědomělí národové. Jednostranná, co do územ obmezená práva jazyková budou vždy považo- vána za pokus rozbiti jednotu království českého a zjednati Němcům nadvládu nad národem naším. Méně jasnou jest situace, jež nyní nastala, pro předsedu ministerstva dra. Körbra a vládu vídeňskou. Vláda se sice namáhala, aby zachovala zdání, že podnět k těmoto poradám nevyšel od ní; ale i kdyby nebylo známého úsilí její důvěr- níků při akci této, zůstal zde nepopíratelný „corpus delicti“ obou vládních návrhů. a tak nemůže býti ani na okamžik pochybnosti že nezdar konferencí znamená po- rážku nynější vídeňské vlády. Jaké důsledky učiní odtud předseda mini- sterstva? Vrátí se k myšlénce své ze dne 16. října m. r. o nových volbách? Či spoléhá se, že zvý- šená průmyslová a zemědělská cla tarifu se Szellem smluveného stačí ke sjednání většiny pro rakousko-uherské vyrovnání? Jest dr. Körber vůbec počátkem čtvrtého roku své vlády dále, než když nastoupil?
Körber Němec
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20. ledna. (Kdo je vine obstruke!?) Sněmovní události minulého týdne zavdaly polským listům opět podnět k úvahám o neudržilelném stavu rakouského parlamentu a k řešení otázky, kdo smutný ten stav zavinil. Na tuto poslední otázku odpovídají svorně. Zavinilo jej násili německé levicev době Badenově a Thunově, a sice násili, pá- ebané nikoli na obranu ohroženě národnosti, nýbrž na udržení německé nadvlády. Toto ná- silí, jak píše »Dzien. Pol.«, vyšinulo parla- mentní stroj z kolejí a mstí se nyní nejen na Němeích, ale i na celém státě a na vládě, která ustoupila německé zvůli. »Dzien. Pol.« zná pro uzdravení parlamentu jediný. Poláky už dávno doporučovaný lék, zostření jednacího Th. Merunowiez v »Gaz. Narod.« nevěř však v účinnost tohoto léku. Kdo bude po nové úpravě jednacího řádu chtít rušiti sně- movní jednáni, učiní to přes sebe ostřejší para- graťy. Lépe by bylo odstraniti příčinu nespoko- jenosti, a pak nikoho nenapadne sněmovnl jednání rušiti. Vina nynější nedělnosti sněmovni svádí se ve Vídni důsledně na Čechy. Th. Merunowiez se plá, jsou-li Čechové vskutku vinni parlamentními zmatky, a odpovídá »Vinník nalezne se okamžité, všimneme-lis jen průběhu nynějších smiřovacích konferencí.
Badenův Thunův Pol Polák Čecho Praha Gaza Vídeň Čechy
12 article
České požadavky lze shrnouti vlastně v jeden: aby čeští úřadníci v Čechách a na Moravě mohli o podáních, na která dle platných již předpisů musí se dáti vyřízení v jazyku č- ském, také česky referovati, kdežto nyní musejí udávati, že referují německy, ač je všeobecn známo, že to není pravda (?). Ale Němci si řekli, že fikce (?) německého úřadování v če- ských zemích nesmí býti porušena, že se Če- chům nesmí ani na vlas ustoupiti na útraty národnosti, jíž v Rakousku náleží panství proto nelze se díviti, že Čechové nekapitulují před tak vyzývavým jednáním s nimi, zvlástě když mají dosti moci a mají vhodné k tomu prostředky v rukou, aby si patříci jim ústupky třebas i vynutili. Kdo je tedy vinen — ptá s pisatel — Čechové či Němci, že česká obstrukce tak opanovala parlament? Trochu méně hrdo- pyšné zaslepenosti se strany Němců, trochu smířlivosti a politické rozvahy a česká obstrukce zanikne a důležité pro stát otázky vyřídís jedna po druhé. Tolik jest jisto, že nyní vázne všechno jen pro fikci německého úřadního ja zyka v českých krajích V Praze, 20. ledna. (Hr. Apponyi branná předloha.) Vzhledem k pověstem že mezi hr. Apponyem a Kolom. Szellem došlo pro brannou předlohu ke konfliktu a že br Apponyi pohrozil i složením předsednické hod nosti ve sněmovně, sděluje »Budap. Hirlap«, že spor nenabyl ani z daleka takového ostří, jak mu přisuzují pověsti. Pravda jest prý, že ně kteří členové liberální strany, k nimž náleží i hr
Němec Čecho Apponyi Čechy Morava Rakousko Praha Hradec
13 article
Apponyi, pronesli vzhledem k navrženým novým vojenským břemenům určitá přání a d věrně je sdělili také předsedovi ministerstva O těchto přáních konferoval Szell již nejednou s hr. Apponyem způsobem zeela přálelským hr. Apponyi pro snazší přehled podal je Szellovi také písemné. Více se zatím nestalo a proto všeliké kombinace a konsekvence, pojené k těmto rozpravám jsou při nejmenším předča sne Dle zpráv, došlých dnes z Pešti, může však odpor proti branné předloze nabyti vážnějšího rázu, poněvadž ony změny, jichž si přejí býval členové národní strany, k nimž náleží i hr Apponyi, narazí prý na odpor ve Vídni, zvlášt proto, že i ministr honvédů bar. Fejervary prý prohlásil, že k nijakému dalšímu vyjednáván nesvolí. Čeká se, že hr. Apponyi v nejbližš době vysvětlí své stanovisko v konferenci libe- rální strany. V Praze, 20. ledna. (Rakouské vá lečné loďstvo na Východ.) Z Pulje se oznamovalo, že se tam vyzbrojuje eskádra, zá ležející ze tří bitevních lodí, dvou křižáků devíti torpédových lodie, aby se pod velentm kontradmirála Kneiszlera vydala do východních vod a tam učinila na Portu nátlak ve věci make- donských oprav. Z poloúřadní strany se zpráva ta opravuje v ten smysl, že jde jen o obvyklá jarní cvičení loďstva, kleré bude křižovati v Adrla- tickém moři a ve východní části Středozemního moře, aby tam ukázalo rakouskou vlajku. S ma kedonskou otázkou není prý toto ovičení a spo předběžně v nijakém spojení. Ale — do- dává poloúřadní list — během cvičební plavhy
Kneiszler Pešť Vídeň Praha Adrla středozemní moře
14 article
tádu- může nastati potřeba, že eskádře bude nařízeno aby se odebrala do cizích vod a ukázala se také u břehů levantinských. Ze Záhřeba, 17. ledna. (Spor o územ ve Rěce.) Hranici mezi územím samospráv- ného města Rěky, jež protizákonně prohlášeno za území uherské a mezi sousední chorvatskou obcí sušackou tvoří potok Řečice, vtékající ně- kolika rameny do přístavu rěckého. Celé delt potoka Řečice počítalo se dosud k obci sušacké Nyní však běží o úpravu jednoho z ramen po- teka, zvaného „mrtvý průplav“, a město Rěka činí nároky na přivtělení celého pozemku v deltě ke katastru městskému, k čemuž prý dala svo- lení také již vláda uherská, aniž se ovšem optala sněmu chorvatského, připustí-li oddělení této části územi chorvatského. Opposiční listy chor- vatské tážou se právem bána, ví-li o tomto no- vém uherském útoku na území chorvatskéa hodlá-li hájiti práv království chorvatského.
Záhřeb Rěky Řečice
15 title
Politické zprávy zahraničně.
16 article
V Prazo, 20. ledna.
17 article
Rusko a Srbsko. Nestor, redaktor oddílu slovanské politiky v „HooM Be“, byl mezi osobami, které hr. Lamzdorfa doprovázely při jeho nedávné cestě do Bělehradu a do Sofie. Z článků jeho o tétc cestě obzvláštní pozornosti zasluhuje ten, který se týká Srbska, poměru Ruska k němu a králov- ským manželům a rusko-rakouské politiky v Srb- sku. Srbsko je stát, ze kterého by vídeňská žurna- listika ráda vypudila všechen ruský vliv a nanesla mezi něj a Rusko horu nedorozumění, aby na vždy byl zakován v okovy vlivu rakousko-něme- ckého. Protože tato žurnalistická agitace mate často i názor českého obecenstva, bude svěde- ctví Nestorovo důležito pro každého, kdo chce na věci balkánské a srbské pohlížeti zdravě. Nestor píše: Útrapy Makedonie a Starého Srbska, rod- ných Bulharům a Srbům, jevily se nejbolavějším místem balkánského slovanského těla, na něž podle nadějí slovanských Rusko bylo povinno vy- líti hojivý balzám. Kromě toho v Srbsku byla druhá krajně bolavá otázka: odpustilo-li či ne- odpustilo-li Rusko Srbsku přízrak milanovštiny?
Srb Bulhar Srba Ruska Rusko Srbsko Bělehrad Sofie Makedonie HooM Be
18 article
Je nakloněno či není novým vládcům? Z počátku Srbové byli hotovi věřiti ruskému odpuštění a pří- chylnosti, když hosudár v kritickém okamžiku poskytl Srbsku mocnou mravnou podporu, přijav pod svou ochranu ženitbu srbského krále osvobodivšího Srbsko od Milana západníchtenat. Avšak když na to nebyly splněny naděje v narození dědice srbského trůnu. divoké štvanici, zahájené pro tu příčinu proti krá lovským manželům srbským vídeňským a pešt- ským tiskem, podařilo se zasíti v srbském národě nové pochybnosti. Knížata černohorský a bulhar ský jeden za druhým byli přijati v Petrohradě kdežto návštěva srbského krále byla odkládána Pochybnosti srbského národa rostly; je začaly účinně vykořisťovati nespokojeně živly a v Srbsku nadešla krise, vyvolavší pád ministerstev Vuji čova a Velimírovičova. Vujič, známý rusofil musil přímo prohlásiti králi, že skládá se sebe vládu, nemoha dostátí svému úkolu. Král jmeno- val úřadnické ministerstvo, nehledě při tom k po- pulárnosti osob, než jen k oddanosti jejich dy nastii. Tím ale ještě více otřásl láskou národa k dynastii a, aby neviděl nespokojených tváři ujel, abychom neděli „utekl“ do nehostinného Niše, kde žije takořka v ležení svého vojska. v němž vidí nejpevnější svoji oporu. Byla t chvíle velmi nesnadná, plná mož- nosti nejkormutlivějších násled- ků ne pouze pro Srbsko a jeho dyna- stii, nýbrž i pro budoucnost Slova- nů evropského východu, jejímž klíčem je srbské království. V tomto rozhodném okamžiku přibyl k srbskému králi posel ruského cara oznámiti srb- skýmkrálovskýmmanželům, žebla- há přízeň hosudára imperátora k nim se nezměnila.
Srba Milan Vujič Srbsko Petrohrad Niš evropský východ
20 article
Účin tohoto kroku je nevylíčitelný. Viděl jsem krále i královnu. Jsou jako proměněni, opět plni bodrosti, usmířeni s těžkými zkouškamia s pevným přesvědčením hledí do budoucnosti. Příjezd hr. Lamzdorfa působil na srbský národ mocněji kouzelného prutu; je- diné jeho mávnutí a sesypala se budova lstia pletich, kterou nepřátelé Slo- vanstva dvacet roků stavěli, sou- stavně Srbům vnukajíce, že Rusko vzdalo se svého dějinného poslání a hledí na Slovany očima Západu, t. j. jako na kořisť, kterou možno děliti nesrdečnými a bezzásadnými kompromissy se sou- sedy. Věčné klevety o tom, že Rusko rozdělilo se o Balkánský polo- ostrov s Rakouskem, jemuž pone- chalo srbský národ, znenáhla počaly silně viklati víru Srbů v Rusko. Avšak příjezd carského posla dostačil, aby rázem rozptýlil všechny obavy a vrátil srbským srdeím nezvratnou víru, že Rusko zůstává nezměnně věrno svým velikým dějinným úkolům. Od nynějška Srbsko a Srbové s důvěrou patří na svou budouenost. Katolická eírkev jako pomocník germanisace. U nás co den množí se známky, že kato- lická církev zůstává věrna svému historickému poslání ve Slovanstvě a krotí národní hrdost Slo- vanův, aby se stali pokornými beránky a nepříčili se v nenasytném jíenu německém. Poláky pod pruským jhem katolická cirkev pomáhá již po- němčovati jen což děláš. V městě Inovraclavi je mezi polským oby- vatelstvem pouze 30 Němců katoliků. K vůli těm několika Němcům budou v polských chrámech zavedena také německá kázání. Tím namlsáni Němci kladou církevní vrchnosti požadavek, aby v každé farnosti, kde žije třeba je- diný Němec, každé prohlášení farního úřadu činěno bylo také v jazyku německém. Rozumí se, že toho dosáhnou.
Srba Polák Němec Rusko Rakousko Srbsko Inovraclav Slovan oko západ Stvanův
21 article Proti projevům Viléma II.
Proti projevům Viléma II. Ve včerejší schůzi říšského sněmu ujal se slova posl. Schädler, vůdce bavorského křídla středu, aby vylíčil roztrpčení Bavorův nad de- peší hněvivou, kterou Vilém II. poslal v létě ze Svinemünde bavorskému princi-vladaři, když bavorský sněm škrtl z bavorského rozpočtu na umění 100.000 marek, a v níž Vilém II., míse se tak do vnitřních věcí bavorských, nabízel princi-vladaři oněch 100.000 m. z vlastní kapsy. Schädler pravil: Přátelé moji, stojíce na půdě říšské ústavy, dávají císaři přes trpké zkoušky trpělivosti to, co císaři ná- leží. Nás říše neomrzela, nieméně mnohé udá- losti tlumí naši radost z říše a vy- volávají obavy před imperialisti- ckými a vojenskými proudy, při čemž nemusí se ani mysleti na Lippe nebo Brunšvík. Svinemündská depeše císařova vyvo- lala zvláště v bavorské mé vlasti silné roz- trpčení. Zminěných 100.000 marek zamít- nuto bylo bavorským sněmem z politických příčin. (Slyšte! v levo.) Většina sněmu chtěla tím protestovati proti slabosti, jakouž projevilo bavorské ministerstvo kultu oproti nepřislušnému protestu senátu university virepurské. Vladař věc nepojal osobně, Tím nápadnějším bylo, že mimobavorský monarcha hluboké rozhořčení nad tím projevil. Většina sněmu bavorského použila nepopíratelného práva svého, zamitnouti některé položky. (Tak jest! ve středu.) To že má býti škaredým nevděkem k rodu wittelsbašskému,o němž Vilém II. v depeši své mluvil? Potom bylo by zastupitelstvo lidové jen k tomu, povo- lovati penize? Ale právě odpírati peníze jest vlastně jediným právem parlamentu, jímž může koruně dáti na jevo, že ministři pozbyli jeho důvěry. Čemu se bráníme rozhodně, jest zma- tení ústavních a parlamentních poměrův. De- peše císaře klade na mistě spolu- působení vlády a lidového zastu-
Vilém II Bavorův Vilém Lippe
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V končinách polárních. Z výpravy Sverdrupovy- Podává V. No vý. Hlavním cílem výprav polárních před půl sto- letím bylo, objeviti cestu ku polárním končinám Vysoká cena 20.000 liber ustanovena za od měnu šťastnému objeviteli a jiná menší, 5000 liber tomu, kdo jen polovici dráhy urazí. Trvalo dosti dlouho, nežli proniklo přesvědčení, že v krajinách polárních prospěchů praktických hle dati nelze. Pak teprve obrácen zřetel ke vědecké stránce otázky. Cíl dnešních výprav polárních jest kosmopolitický. Výsledky jich má býti obo- hacena věda, jíž se může zajisté každý stát účastným. Věda snaží se nabýti dokonalou před- stavu o planetě, kterou obýváme. Jenom na zá- kladě jejím možno správně usuzovat o planetách jiných. V nabývání poznatků třeba ovšem postu- povati soustavně. Proto nesprávné jsou výtky, činěné výpravám posledním, že nepodařilo se jim ještě dosáhnouti pólu. Pól, jako mathemati- cký bod, není pro vědu o nic více důležit, než kterýkoli jiný bod neznámé končiny. Dosáhnouti ho, může býti cílem ctižádostivého jednotlivce může býti předmětem sportu, nikdy však důstoj- ným cílem povšechné snahy. Jinak má se věe. podaří-li se výpravě proniknouti blíže ku polu a obohatiti zásobu dosavadních poznatků země- pisných. Tabula rasa na mapách tak pomalu vy- plňována jest novými obrazy a poskytnuta mož- nest, řešiti problémy, které se druží k otázceo krajinách polárních vůbec. Každé přiblížení se ku pólu sluší tedy vítati jako vědecký zisk. Právě na sklonku loňského roku přibylo no- vých zpráv. Ze dvou velikých výprav, které před pedávnem se vrátily. Zajímá nás zvláště výprava
Sverdrupův
23 article
norská s vůdcem, kapit. Svedrupem, rázovitou postavou z výpravy Nansenovy. Bylt nerozluč- ným soudruhem Nansenovým jak na cestě Gronsku, tak na veliké výpravě polární r. 1893 až 1896. Cílem cesty jeho, která byla podniknuta jenom o málo dříve než jiná výprava americká ve stejném směru, bylo — vyzkoumati rozlohu Gronska na severu a ostrovů při jeho severním pobřeží. Dále měla cesta jako pokračování vý- zkumů Nansenových, zjistiti, kam až sáhá hloubka, Nansenem severně Asie konstatovaná K tomu družily se ještě jiné otázky, které čekaj svého rozřešení, mezi nimiž měly být také zprávy Naresovy o palaeokrystickém moři, jednak do- plněny, jednak vysvětleny. Konečně objetím vý- chodního pobřeží Gronska měla býti na jisto určena jeho ostrovní povaha. Hlavní váha kla dena tu na systematické pozorování v krajích polárních. Loď „Fram“ opravena na cestu novým smě- rem. Personál lodi záležel ze 16 osob. Z těch bylo šest osob odborně vzdělaných. Zásob na bráno na 5 let, potom něco psů; ostatní mělo býti doplněno až na západním pobřeží Gronska. Radius neznámé končiny v severu obnáší 52 zeměp. mil čili 386 km. Perijerie kruhu onoho dosáhl jediný cestovatel — Cagní — na výpravě věvody Abruzského. Plocha ta jest zaujata asi jenom mořem. Obklopena pak je ostrovy: Špieberky, zemí Františka Josefa, No- vou Zemljí, skupinou ostrovů Novosibiřských, zemí Wrangelovou, a potom nad severní Ame- rikou ohromným arktickým archipelem, rozděle- ným průlivy na několik skupin. Prostor obepjat jest kontinenty Asie, Evropy a Ameriky. Veliká pak mezera mezi Evropou a Amerikcu vyplněna jest aspoň z části Gronskem a Islandem. Gronsko odděleno jest od archipelu amerického průlivem, jenž má v různých částech různá jména. Právě tento průliv byl cílem výpravy Sverdrupovy.
Nansenův Fram Cagní František Josef Wrangelův Sverdrupův Asie Evropa Island Gronsko km Evropa a amerika
24 article
Tak 24. června r. 1898 opustila výprav Kristianii. Dobré jméno Nansenovo v době, kdy teprve jeho výzkum byl v pravém světle oce- ňován, dalo vznik naději, že také nová výprav jeho průvodce bude šťastna. Ale již plavba oceánem Atlantským byl nesnadna, snad jako předzvěst dalších nesnází V Egedesminde, na západním pobřeží Gronsk přibráno 30 psů, v Godhavnu doplněny zásohy uhlí a v poslední stanici, Uperniviku přibráno ještě několik psů, jichž počet obnášel potom 100. Hned při vstupu do průl. Smithova uká zaly se překážky ledu, které se potom ještě stup ňovaly. Dne 17. srpna byla další plavba ne- možná a první přezimování na 78° s. š., severně od mysu Sabine nutné. Za ohromné zimy, která dosáhla až — 50° C., podnikány cesty do nitra země Ellesmere a mapován fjord Hayesův. Ji toto první přezimování vyžádalo si oběť jednoho člena výpravy, lékaře dra. Svendsena, jenž byl stižen duševní sklíčenosti a na jedné vyjížďce. kterou uspořádal Sverdrup jenom k jeho ob- veselení, zastřelil se ranou z vlastní lovecké pušky, 11. června 1899. Po celou zimu praco- váno na stanu, jejž mínil Sverdrup přenésti k se- veru, tam přezimovati a potom v r. 1901 podnik- nouti cestu do severního Gronska a podél vý chodního pobřeží k jihu, kde se měl u ostrova Sabine setkati s lodí „Fram“ Ale loď vybavila se z ledu až začátkem srpna Ani potom nemohla plouti k severu, nýbrž obrá tila se do zátoky Foulke, kde se setkal Sverdrup s Pearym. Od té doby nebylo o Sverdrupovi zpráv Dr. Stein, jenž vyslán r. 1900, aby vyhledal Sver drupa, vrátil se r. 1901, nespatřiv ho a vyslovil domněnku, že snad se dal Jonesským Sundem na západ. Sverdrup skutečně, vida nemožnost dostati se k severu, obrátil se na jih kolem země Elles- merské. Možná, že mínil z počátku plouti kolem
Nansenův Smithův Sabine Ellesmere Hayesův Svendsen Sverdrup Peary doktor Stein Elles Kristiania Godhavn Foulke Jonesský Sund západ
25 article
záp. pobřeží dále k severu, ale nalezl tam cestu zatarasenu. Cesta, kterou volil Sverdrup na západ — Jenesským Sundem — byla úplně neznáma Jenes Sund byl sice objeven již skoro dvě stolel před tím, Baffinem r. 1616, ale zůstal i poton neznám, až r. 1838 veplul jím až k 87 1/2° z.d kapitán Lee na velrybovce „Prince of Wales? a kapitán Osborn r 1851, a o rok později k pitán E. A. Inglefield k 84° 10' z. d., kde narazi na ledovou stěnu. S této strany byla tedy končina úplně naznáma. Sverdrup byl nucen již na 84° z. d. přezimo vati. V zimě založeno směrem k západu, 68 mi od lodi, skladiště nazvané „Björneborg“ (med vědí město), pro časté návštěvy medvědů, a ma pováno jižní pobřeží země Ellesmere. Za jedno vyjíždky, na níž Sverdrup tříští ledovou byl zdr žen celý měsíe, zemřel topič lodi — Braskerud Na jaře r. 1900 podniknuta cesta na západ velice obtížná. Někde i sekerami bylo raziti cestu Takovým způsobem uraženo mnohdy za 3 dny jenom 20 mil. Konečně, urazivši 175 mil od lodi dne 31. března, rozdělila se výprava. Část ode brala se k lodi a jenom 4 muži, mezi nimi Sver drup a Isaksen postupovali dále. Severně o průlivu mezi ostrovem North Kent a zemi Elles mere, objevili zátoku 16 km. širokou, do níž ústí několik fjordů. Postupovali dále k severu, až na 79° s. š., kde se rozdělili. Sverdrup s jedním mužem pronikl k severu až k 81° s. š., po obou stranách maje vysokou zemi. Po cestě, jež trvala 76 dní, za velmi nepříznivého počasí vrátil se na loď. Isaksen, také s jedním mužem, sledoval západní pobřeží neznámé země, viditelné na zá- padě až k 79° s. š., a vrátil se 15 dní po Sver- drupovi. Za nepřítomnosti Sverdrupovy byla by loď, dlouho vzdorovavší ledům, málem uprostřed lodové hradby zničena bývala ohněm.
Sverdrup Sund Lea Osborn Inglefield Ellesmere North Kent Elles Sverdrupův Jenesský Sund Princ of Wales km
26 article
Konečně 9. srpna r. 1900 otevřela se tříšt ledová, ale loď nedostala se dále, než k 89° z. d., a tam bylo nutno přezimovati znova. Zima byla krutá a bouřlivá. Teploměr sklesl až na 50° pod nullou. Na jaře r. 1901 mapována země loňského roku objevená. Isakson při tom objevil na ne- známě zemi průliv a sledoval pobřeží její až k 106° z. d. a 791/2° s. š. Z tohoto místa nebylo možná spatřiti žádnou zemi. Jenom veliká plocha ledová se prostírala před cestovateli. Země jest nízká, 325 m. výšky. Ještě stará zima nepřestala a již se ohlašovala nová. Po lovecké vycházce na zaopatření potravy psům, dne 4. listopadu, připravovala se výprava na polární noc. Zima šťastně přečkána a na jaře r. 1902 podnikány zase výpravy. Sverdrup pro- nikl k severu až k 81° 37 s. š., Isaksen zase prozkoumával severní pobřeží North Devonu. Konečně i pro loď nadešla hodina osvobo- zení ze zajetí ledu. Dne 6. srpna uvolnily se kry a loď dala se na zpáteční cestu. Ale ani ná- vrat nebyl bez nesnází. Roury v kotli se propá- lily a loď musila jenom pomocí plachet plouti. Dne 19. září dostala se do Stavangeru. Sverdrup se vrátil, nedosáhnuv sice vytče- ného cíle, ale vykonav přece čin úctyhodný. S nesnázemi zápasil hned od počátku. Nedosáhl sice api oné šířky, jako Peary, ale konal své po- zorování systematicky. Podle způsobu Nanse- nova spojoval objev nové končiny zároveň s vě- deckým prozkoumáním. Dle kartografických záznamů Sverdrupových prostírá se asi archipel americký ještě daleko k západu, směrem k průlivu Beringovu. Mezera na mapách mezi ostr. pr. Patricka a severním pobřežím země Grantovy je nyní vyplněna. Cesta Sverdrupova má zásluhu prvního většího objevu v severních polárních krajích vůbee
Sverdrup North Peary Sverdrupův Beringův Patrick Grantův Stavanger