1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
,Národních Listů“ k číslu 163. ze dne 16. června 1903.
4
article
= Počítadla příčinou požáru. Z Londýna se
oznamuje: Mezinárodní hasičská výstava, jež se zde
právě koná, vzbuzuje vzpomínky na některé velké po-
žáry z dřívějších dob. Tak na př. znázorněn požár
budovy parlamentu r. 1834 několika obrazy. Méně
známy jsou příčiny tohoto požáru a přece jsou ne-
obyčejně zajímavé, neboť shledáváme, že budova par-
lamentu stala se tehda obětí neuvěřitelného kousku
anglického konservatismu. Budova vyhořela při pá-
lení starých kvítancí na daně. Neboť tyto kvitance
nebyly vyhotoveny z papíru, nýbrž byly to hůlky
s vroubky, jichž, jakkoli to zní neuvěřitelně, uží-
váno v britském pokladním úřadě, jakožto kvitanc
až do roku 1826 Systém tento zavedli Normani roku
1066. Na krátké hůlky lískové neb vrbové potvrzo
vala se zaplacená daň po obou stranách: jméno
datum, pod tím římskými čísly libry šterlingů a shil-
lingy i pence lišily se šířkou jednotlivých vroubků.
Norman
Londýn
5
article
Pak počítadlo rozříznuto, jednu polovici dostal ten,
kdo platil, jako kvitanci, druhá polovice zůstala v po-
kladním úřadě jako doklad. Roku 1783 vydán zákon
jímž tento hůlkový systém — ovšem již tehda v ostat-
ním civilisovaném světě papírovými kvitancemi na
hražený — odstraněn. Avšak pokladní úřad potře-
boval ještě 43 roky času, aby se tohoto starodávného
způsobu zbavil a až do r. 1826 nedbáno inkoustua
papíru a ponechána počítadla s vroubky. Roku 1834
odhodlali se konečně spálit staré to dříví, jež bylo
nashromážděno v ohromném množství. Tato proce-
dura dála se 16. října 1834 v parlamentní budově
samé. Když bylo již spáleno několik vozů hůlek, opu-
stili topiči budovu o 5. hod. odpolední. O půl 7. hod.
byla budova v jediném plameni a brzy potom lehla
skorem úplně popelem
= Spousty medus na ligurském pobřeží. Z Ja-
nova se oznamuje: Těchto dnů objevil se na ligur-
ském pobřeží podivný úkaz. Moře bylo pokryto
ohromnou spoustou mořských živočichů, kteří hnání
k pobřeží prudkými větry východo-jiho-východními,
jež po dvě neděle bez přestávky vály v tamější kon-
čině. Tento živý příval skládal se z nesčíslných je-
dinců druhu Velella, náležejících k řádu volných po-
lypů terčových. Záplava těchto živočichů prostírala
se po Rivieře di Ponente i Rivieře di Levante v tak
ohromných spoustách, že v některých obcích, jako
v Pegli, Sturle, Sori atd. pokrývaly úplně břehy a
staly se pro obyvatele pobřeží hotovou kalamitou.
Ponente
Levant
Sori
6
article
Musilo být postaráno o to, aby medusy byly zničeny,
neboť jejich těla záhy počala zahnívat a šířila
hrozný zápach. Celé vozy těchto zdechlých živočichů,
kteří počali otravovat vzduch, byly vyveženy. Cestu-
jící ve vlacích, jedoucích podél Riviery, byli nuceni
zavírati okna, aby unikli hroznému zápachu od břehu.
Podle výzkumů zoologů náleželi polypi vesměs
druhu Velella spírans, jenž jest ve Středozemském
moři velmi rozšířen a vyskytuje se obyčejně vevět-
ších hejnech. Živočich sestává z plochého, chruplav-
kovitého terče, jenž má na hořejší straně kolmý
hřeben, sloužící jako plachta, tak že zvíře se dává
hnát větrem. Následkem toho tito měkkýši při dlouho-
trvajícím větru dostávají se k pobřeží, ale tak roz-
sáhlá záplava, prostírající se přes širé lány pobřeží,
jak se zjevila nyní v zálivu ligurském, jest zjev tak
vzácný, že se naň nepamatují ani nejstarší lidé
Riviera
7
article
Úkaz vysvětluje se tím, že letošního jara byly příz
nivé podmínky pro plemenění se těchto měkkýšů.
neboť po mnoho měsíců byla krásná, klidná pohoda.
= Princ hercem. Z Madridu se oznamuje: V di-
vadle de la Zarzuela vystoupil těchto dnů člen krá-
lovské rodiny Bourbonů jakožto herec v kuse, jimž
se oslavuje republika. Je to známý sportsman don
Allens Perkins y Bourbon, nevlastní bratránek krále
Alfonsa. Milý princ nalezá se v tak žalostných
finančních poměrech, že musil vzíti útočiště k dra-
matickému umění, aby si vydělal peníze. Společnost
Fuenta, která nyní hraje v divadle Zarzuela, s ra-
dosti jej přijala a udělila mu hlavní úlohu v revo-
lučním dramatě, zpracovaném na základě Hugových
»Bídníků«. Byla to zvláštní podívaná viděti Bourbona
na barikádách, volajícího neustále. »Ať žije republika!«
Obecenstvo chovalo se velmi podivně. Vítalo vlídně
herce z královské krve když vystoupil, jakož i na
jiných místech dramatu a tam, kde oslavoval re-
publiku, pokaždé se mu vysmálo
= Osudný omyl. Onehdy ráno byl 32letý bednář
William Bertz, na Briggs ave, ve Williamsburgu, stře-
len kulí z revolveru do čela a vážně poraněn. Postřelil
jej Josef Kastovič, který s ním bydlí v jednom domě
a který jej považoval za lupiče. Před několika týdny
dobývali se lupiči do bytu Kastovičova a od té doby
má revolver stále po ruce. Když Kastovič v neděli
pozdě večer domů přišel, zamkl domovní dvéře,
neboť se domníval, že všichni v domě spějí. Krátce
po 3. hodině byl probuzen šramotem u domovních
dveří a tu se domníval, že to jsou lupiči. Z té pří-
činy chopil se revolveru a čekal, až se lupič objeví.
Zarzuel
Bourbon
Allens Perkins
Alfonso
Hugův
Bertz
Briggs
Kastovič
Madrid
žít republika
Williamsburg
Fuento
8
article
Mezitím Bertz, který se právěl vracel domů, odemkl
domovní dvéře; když pak vstoupil do chodby, tu Ka-
stovič zpozoroval při záři lucerny domnělého lupiče
a střelil na něho. Bertz s pronikavým výkřikem klesl
k zemi a když Kastovič svůj omyl zpozoroval, div si
nezoufal. Jelikož se Bertz na vzdor těžkému poranění
zdráhal jíti do hospitálu, byl ponechán v domácím
ošetřování a Kastovič zatčen a ponechán ve vyšetřo-
vací vazbě.
Bertz
Kastovič
HOSPITÁLU
9
article
Zerřelí v Praze.
Zerřelí v Praze.
Dne 9. června 1903: Kubík Jan, syn jednatele
1 rok 2 měsíce, 997—I. Fischerova Markéta, dcera
skladníka 11/2 měsíce, 692—II. Kusovská Anna, vdova
po nádenníku, 83 roky, 808—VII. Paseniova Justina
51/2 roku, 1172—II. Wepsz Jindřich, vrchní inženýr.
53 roky, 1938—II. Navrátil František, syn dělníka.
3 roky, 16—VIII. Červenka Otto, syn strojníka, 6 m.,
523—VIII. — Ve všeobecné nemocnici
Šnajberk Josef, dělník, 48 roků. — U Milosrdných
bratří: Pták Václav, kamnářský pomocník, 20 roků
Švec Karel, nádenník, 46 roků. — U Milosrdných
sester: Miňovský Antonín, nádenník, 65 roků. —
V měst. chorobinci: Dvorsk) Josef, posluha
67 roků.
Jan
Anna
Jindřich
Navrátil
František
Červenka
Otta
Josef
Švec
Karel
Dvorsk
Praha
Markéta
Pták Václav
Miňovský Antonín
10
article
Aréna na Smichově (blíže Palackého
Aréna na Smichově (blíže Palackého
Začátek o 7. hod.
14073
Boccaccio
Komická operetta o třech jednáních. Napsali Fr.
Zell a R. Genné. Přeložil E. Züngel. Hudbu složil
Palacký
Boccaccio
E Züngel
Francie
11
article
V úterý, 16. června.
12
title
Fr. Suppé. Režisér Josef Kubík. Dirigent Jar. Hess.
František
Suppé
Kubík
Hess
13
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
219. hra v předl.
(3. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí prima ballerina Erminia Sereni
od divadla della Scalla v Miláně.
Excelsior.
Velký balet o třech odděleních a 12 obrazech. Složil
Luigi Manzotti. Hudbu složil Romuald
Marenco. Chereograf Achille Viscusi. Dirigent
Moric Anger.
TANCE: V druhém obraze: 1. Pověst: 6 dam sboru
baletního. 2. Civilisace: prima ballerina E. Sereni j.
h. 3. Renaisance: veškeren baletní personál. — V
třetím obraze: 4. Na březích Vezery. Polka: A. Vi-
scusi a A. Korecká. 5. Mazurka: 12 dam a 12 pánů
sboru baletního. — V šestém obraze: 6. Telegrafní
poslíčkové: prima ballerina E. Sereni j. h. a 32 dá-
my sboru baletního. — V osmém obraze: 7. Všesvě-
tová: E. Sereni j. h., M. Pešková, R. Polák, K. Váňa
a J. Loos. 8. Hindu: A. Korecká a děti baletní školy.
9. Zrušení otroctví: E. Sereni j. h., A. Viscusi, Fl.
Steinsberg, L. Dostalova, R. Inneman. 10. Pas de
deux: prima ballerina E. Sereni j. h. a baletní mistr
A. Viscusi, 11. Hold Lessepsovi: veškeren sbor ba-
letní. — V jedenáctém obraze: 12. Svornost: E. Se-
reni j. h. a veškeren sbor baletní.
Po druhém, čtvrtém a osmém obrazu baletu přestávky.
Před tím nově studováno
Svatba při lucernách.
Komická zpěvohra o jednom dějství. Z francouzského
přeložil J. Böm. Hudbu složil J. Offenbach. Di-
rigent Moric Anger. Režisér Adolf Krössing.
OSOBY: Pierre, nájemník, A. Krössing. Denise, jeho
schovanka, M. Bobkova. Fanchette, Catherine, téhož
sousedky, M. Kubátova, K. Fabiánová. Rychtář, K.
Pulc. — Vesnický lid.
Král
Excelsior
Luigi Manzotti
Marenco
Achilles
Anger
E Sereni
A Korecká
M Pešková
K Váňa
J Loos
Steinsberg
L Dostalův
R Inneman
Hold Lesseps
J Böm
J Offenbach
Krössing
Pierre
A Krössing
Denis
M Bobkův
Catherine
M Kubátův
K Fabiánová
Rychtář
K Pulc
Praha
Milán
Vezera
národní divadlo
divadlo della Scalla
14
article
V úterý, 16. června.
15
article
Konec po půl 10. hod.
16
article
Začátek o 7. hod.
17
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 7. hod.
Po druhé: Zvíkovský rarášek.
Historicka veselohra o 1 dějství. Napsal L. Stroupež-
nický. Rež. F. Šípek.
Po druhé: Paní minemistrova.
Veselohra o 1 dějství. Napsal L. Stroupežnický.
Rež. F. Šípek.
Konec o 1/210. hod.
F Šípek
L Stroupežnický
Praha
lidový divadlo
18
article
V úterý, 16. června.
20
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehraneo
Pištěkovo lidové divadlo vnehraneo
Začátek o 7. hod.
V úterý, 16. června
Manžel v base.
Veselohra o 4 jednáních. Dle M. Gibbona zpracoval
14055
J. Kühnl.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Boháč v chudobě.
Obraz ze života o 5 jednáních a 7 obrazích. Napsal
R. Gutzkov.
M Gibbon
J Kühnl
Boháč
R Gutzkov
Pištěkův lidový divadlo
21
article
»Oh, já vím, že jest to kouzelník a k tomu hodně
nebezpečný. Což pak neokouzlil našeho pána, jenž svěřil
mu všechno a dal jemu, cizinci, služebníku Tyfonovu,
přednost před nejvěrnějšími sluhy? Jen s pomocí Tyfona
přivlekl tě sem, aby se ti pomstil za to, že byl nedávno
spráskán.«
»Oh, kéž jest proklat! Jakým způsobem mám do-
kázati, že nejsem vinna? Co říká Potifar?« vyptávala
se se strachem mladá žena. Nefru zabědovala, bijíc se
do prsou.
»Jeho hněv, drahá velitelko, jest tak veliký, že
srdce mně stydne, když si na to pomyslím. Chvěji seo
tebe; bojím se í přemýšleti o jeho pomstě. Co můžeš
říci na svou omluvu?«
Při těchto slovech mladá žena klesla vzlykajíc na
lůžko; stařena ji objala a plakala s ni společně, pokou-
šejíc se ji potěšiti jako malé dítě, laskavými a něž-
nými slovy.
V okamžiku tom Potifar, uzavřev se ve svém pra-
covním kabinetu, prodělával nejhroznější okamžiky svého
života. V prvním okamžiku oddával se úplně zuřivému
vžteku, dupal nohama a trhal na sobě šati; z jeho úst
dralo se temné proklínání. Tato podrážděnost byla brzy
výstřídána naprostým zoufalstvím; čest jeho byla potupena;
láska byla ztracena a zbožňovaná žena ztracena navždy,
neboť dala přednost nečistému otrokovi. Josef byl tedy
patrně nevinen a potrestán byl nespravedlivě; ale jak se
za to pomstil! Svým křikem svolal celý dům, aby učinil
otroky svědky jeho hanby.
Tato vzpomínka vyvolala hněv s dřívější silou a my-
šlenky jeho soustředily se na Ranofrit; jest nucen dáti
Tyfonův
Potifar
Josef
22
article
»Zůstaň, zůstaň, překrásná velitelko, aby Potifar a
všichni lidé věděli, že jsem nevinen.«
Propukl v zlomyslný smích a začal zase bědovati.
Otrok, hlídající vehod, probudil se a první vrazil do po-
koje. Spatřiv ženu, bránící se Josefovi, chtěl jí pomoci,
ale poznav v ní mladou velitelku, zděšeně ustoupil zpět.
Hluk blížících se kroků rozléhal se na všech stra-
nách. Za okamžik několik mužů s pochodněmi vrazilo do
pokoje a hned za nimi objevila se ve dveřích vysoká po-
stava Potifarova. Při spatření ženy, kterou Josef dosud
držel v rukou, zarazil se jako zasažený bleskem. Josef
mezitím napřáhl k němu ruku a křičel:
»Vidíš, pane, dokonce i sem přišla tato nestyda,
aby mne zmámila svou zločinnou láskou. Ty sám a tvoji
sluhové jsou svědky, že jsem nevinen. Věříš mně nyní
čili nic ?«
Němá hrůzou, se široce vytřeštěnýma očima, Rano-
frit poslouchala toto obviňování a nemohla nikterak po-
chopiti, jakým způsobem octla se v tomto neznámémjí
místě, jehož práh až do tohoto okamžiku nikdy nepře-
stoupila. Jízlivá tvář Josefova, pronikavé křiky, dotek
jeho chladné a vlhké ruky vyvolávaly v ní nevyslovitelnou
hrůzu; při spatření udivených sluhů a rozrušené tváře
Potifarovy zmocnil se jí zoufalý stud; seznala, že jest
ztracena a s chraplavým výkřikem klesla na zem, ztrativši
vědomí.
Bronzová barva tváře Potifarovy byla zaměněna ze-
leně bledou; jeho pohled byl přikován k Josefovi, jenž
položiv se vedle nehybné Ranofrit, díval se na ni se zlo-
myslnou radostí. Byl hrozným v tomto okamžiku, s ble-
dou tváří, s rozeuchanými vlasy a krvavými šlehy, jež
pokrývaly celé jeho tělo, Takový hněv, stud a zoufalství
Želozný kaneléř.
Josef
Potifarův
Rana
Josefov