1
masthead
V Praze, v úterý dne 16. června.
Praha
2
masthead
čislu 163
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3
Praha
163 Čislo
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Nový srbský král Petr l.
Nový srbský král Petr l.
Srbské království oddychuje od včerejšího
dne volněji a stejně s tímto jihoslovanským
Piemontem i všechny ostatní slovanští, bratr-
skému lidu srbskému upřímně naklonění náro-
dové. Jako stejně do duší nás všech, jistě i do
duší měkkého lidu srbského padl zármuteka
stísněnost, že převrat na trůně srbském vyvolán
byl tragédií tak hrůznou; lid ten nejásal nad
tím, že dynastie Obrenovičů zahynula, nekochal
se nikterak prolitou krvi, nýbrž jeho radost
platila vítězství svobody nad porobou, vítěz
ství idey.
Stín stísněnosti, který padl po hrůzné noe
jako mátoha do duší citlivých národů slovan-
ských, znenáhla se rozptyluje pod přívalem
dojmů jasnějších, před úsvitem nové, bohdá
šťastnější epochy královského Srbska. Hluboká
naděje v mužnou povahu Petra Karaďorděviče.
přesvědčení o jeho prozíravosti, svobodomysl-
nosti a demokratismu, vedlo národní zastupitel-
stvo srbské ke šťastné volbě pravého, dobrého
krále svého lidu. Rychlou a jednosvornou volbou
učinilo Srbsko konec všem intrikám, kombina-
cím a úvahám zahraničním. Jistě jen k svému
velikému štěstí
Petr l
Obrenovič
Petro Karadjordjevič
Srbsko
6
article
Bělehrad v illuminaci.
(Původní zpráva »Náz. Lisíů«.)
Pro celý srbský národ nemohlo býti udá-
losti radostnější, než jednomyslné zvolení králo
Petra I. Karaďorděviče. Projevy spontanní, nikým
neřízené a tudíž z duše lidu vytrysklé, nejlep-
ším toho byly dokladem, s jakou důvěrou hled
se vštříc příští vládě Petra I. Karaďorděviče
Hned po prohlášení volby jeho s balkonu ko
naku projelo lidem od mnoha let nevídané na-
dšent. Známí i neznámí před palácem shromá-
ždění se objímali; toto moře hlav, starců, mužů
žen, dětí, tři pluky vojska v parádě bez povelu
unisonem dali průchod svému radostnému po-
citu zaburácením »Živio kralj.« — Mohutným
dojmem působilo hřímání děl s parkánů pevnost
ních a tuš vojenských kapel. Některé bělehrad
ské listy uspořádaly zvláštní vydání s podobiz
nou a podrobným životopisem Petra I. Obruba
listů provedena byla v barvách červeno-modro-
bilé. Vydání tato vyšla dvakráte, některá třikráte
za sebou, ač náklad jich byl ohromný.
Nejvelkolepěji manifestována byla rados
obyvatelstva bělehradského a národa srbskéh
Náz
Petro I Karadjordjevič
Petro I
Karadjordjevič
Petro I Obruba
Bělehrad
7
article
vůbec osvětlením, v jakém z večera tonul Bě-
lehrad. Nebylo v celém městě jediného okna
neosvětleného. Ale nejen okna; na balkonech,
na terrassách a verandách kamenné obruby hustě
posázeny byly svícemi, vztýčeny zde transpa-
renty Petra I., zavěšeny celé guirlandy z lam-
pionů. Něco tak malebného neviděl Bělehrad po
léta. Pevnost malebně trůnící nad stokem Du-
naje a Sávy úchvatně se vyjímala. Na všech
hradbách a parkánech plály řecké ohně a ho-
řely hranice dříví. Obrovská záře, vycházející
pod oblohu, z daleka označovala místo, kde leží
bílý Bělehrad. Cestující, přijíždějící v noci do
Bělehradu, vyprávěli, že odlesk osvětlení bylo
viděti ze vzdálenosti na dvě hodiny. Venkov
svým způsobem zúčastnil se illuminace. Nebylo
jediné vísky, kde by nebylo osvětlení, kde by
na návrší neplál oheň. Osvětlení Bělehradu
trvalo až do půlnoci.
Deputace s poselstvím opustila dnes Bělehrad.
(Pův. zpráva tlgrf. » N. L..)
Deputace bělehradská, která vyslána byla
vstříc králi Petrovi, bude jím přijata v Pešti
Dnes ráno o 6. hodině vydala se na cestu. Po-
vodně byl úmysl položiti setkání do Vídně
avšak z ohledů etiketních upuštěno od něho.
Deputace přibude dnes večer do Pešti. Čás
odjede do Ženevy, ostatní zůstanou do pátku,
kdy přijede král. V deputaci jsou mimo jiné
ministerský předseda Avakumovič, ministn
Žfvkovič a metropolita Innocens, který
krále pozdraví. Konečně jedou též předsedové
senátu a skupštiny.
Petro
Bělehrad
Sáva
Pešť
Vídeň
Ženeva
Innocens
senát
8
article
Král Petr I. po volbě.
Král Petr I. odjede ze Ženevy ve čtvrtel
odpoledne. Národní shromáždění srbské ozná-
milo mu, jak známo, telegraficky, že jest zvo
len a vyzvalo jej, aby se vrátil do své vlasti
Král odvětil, mimo známou již proklamaci, tele
graficky ještě takto: »Přísahám, že budu věr
ným strážcem práv národního shromáždění
obrancem svobod svého lidu. Nechť žije srbský
lid, nechť žijí věrní jeho zástupcové.
Petr I. oznámil zvoleni své ru-
skému caru, císaři rakouskému
králi italskému, knížeti černoho
skému a císaři německému.
Ze Ženevy, 16. června. (Zvl. tel. »Nár
Listů«) Král Petr I. dostal včera od princů
Božidara a Alexeje Karaďorděviče holdovací
depeši. Čásť deputace národního shromáždění
Král
Božidara
Karadjordjevič
Ženeva
práv národní shromážděný
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
srbského přibude sem zejtra odpoledne o2.
hodině. Čásť očekávati bude krále v Pešti.
Král odjede ve čtvrtek o 5. hodině přes Mni-
chov, Salepurk, Vídeň a Pešť do Bělehradu.
Dům, ve kterém bydlí, byl včera odpoledne ob-
klopen velkým zástupem lidu. Zaslány mu byly
četné kytice.
Verse o bělehradských damách a Natalii.
Srbské dámy, které přese všechno, co se
stalo, Inou ještě ke královně Natalii, chtějí prý
požádati krále Petra, aby ji pojal za
chot, přestoupí-li k pravoslaví (královna Na-
talie stala se nedávno katoličkou). Natalii ozná-
mila volbu královu její sestra princezna Ghika.
Královna odvětila: »Nechť vládne ke spáse
Srbska. Kdo mi však nahradí mého Sašu?« A
propukla v hořký pláč.
Zesnulý dr. Vilém Gabler vychovatelem Petra
Karaďorděviče.
Natalia
Ina
Petro
Ghik
Saša
doktor
Gabler
Pešť
Vídeň
Bělehrad
Srbsko
11
article
Zvěčnělý ředitel vyšší dívčí školy v Praze
dr. Vilém Gabler byl vychovatelem nového
krále srbského. Bude proto zajisté zajímati, upo-
zerníme-li několika slovy na to, co vypravuje
dr. Gabler v „Osvětě“ r. 1892, II., str. 391
a sl. o tomto svém úřadě.
Gabler jmenován vychovatelem tehdy 8letého
Petra na návrh Fr. Zacha, který tehda byl ře-
ditelem vojenské školy v. Bělehradé, již tam
zřídil. Vychovatelem Petrovým byl Gabler od po-
lovice srpna 1852 do polovice října 1859, kdy
na naléhání rakouské vlády náhle propuštěn.
Z vypravování jeho buď jen uvedeno, že byl prv-
ním učitelem princovým, který tehda divoký a
neskrocený teprve počal se učiti čtení a psaní.
Vylíčiv, jak si získal zprvu náklonnost hochovu
a jak týž potom rychle a zdárně v učení pokra-
čeval, uvádí Gabler mezi jiným též následující:
„Každý večer odříkával (Petr) svou modlitbu
v posteli kleče. V Černé Hoře zuřila tehda válka
s Turky. Petr o tom věděl a jednoho večera
skončiv tiše svou modlitbu, obrátil se ke mně
a pravil: „Víte, pane, co jsem se modlil?“ Já
řku: „To nevím, musíš mi to pověděti.“ A
devítiletý hošík opakoval mi svou modlitbu, která
zněla asi takto: „Milý bože, dej bratrům Černo-
horcům v této válce proti zlým Turkům takovou
sílu, aby každý z nich každým mávnutím šavlí
mohl useknouti alespoň deset hlav tureckých.“
Pechválil jsem Petra za tuto modlitbu, čemuž
byl rád.“
doktor
Gabler
Petro
Zach
Petrův
Petr
Turek
Černo
Praha
Francie
Bělehradý
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Jince.
V mladých létech jel jsem několikráte vla-
kem od Zdie ku Příbrami. Krajina je tu prů-
měrná. Náhle však zjevoval se mi obrázek roz-
košný jako z pohádky, když projížděl jsem Brdy
příčným údolím Litavky a než jsem postřehi
pěkný ten zjev — vidina zmizela ... Zde v Jin-
cích jsou Brdy v celé délce nejpůvabnější, nej-
romantičtější — jsou tu skvostné. A právě, že
tento skvost je uprostřed Čech, je nevšímán
neuznán. A přece — za letní byt hodí se Jinc
výtečně.
Přišel jsem v toto místo na delší pobyt letn
z našeho českého jihu. Zalíbilo se mi v Jincíeh
hned první den, ano první chvíli, cítil jsem se
tu jako doma v té milé a vlídné skořápce brdské.
Kolem dvě pásma brdského pohoří a příční
rozsochy zcela obtáčejí tu údolí Litavky, že se
mníte na všecky strany uzavřeni od hluku světa.
ano i jeho starostí a svízelů. Pravý český kraj.
Jince samy jsou podél silnice pěkně vy-
stavěný městys. Starobylý kostel a sedmitřídní
škola. Domy jsou přízemní nebo patrové a všecky
čisty jako na slavnost. Obec dělá mnoho pro
ozdobu svou i pro užitek. Najdeme tu chodníky
tak pěkně upravené, že by se jimi mohlo honositi
mnohé slušné město a jeden z nich i mosaikový.
Také ulice jsou výborné. Obecní čerpadla skýtaj
hojně zdravé a chutné vody. Regulace zdejšíeh
Brda
Jince
Zdie
Příbram
Jin
údolí Litavka
13
article
bystřin stála mnoho peněz a stále se provádí
Jince jsou svojí polohou i výstavností jako stvo
řeny pro letní byt, zvláště Pražanů a Plzeňanů
Byty jsou tu pěkné a je jich dosti, viktuálie nikol
drahé. Mnoho může ubytovati v sobě sám velk
hotel „Eška“, pohodlně a pěkně zřízený, majíc
celé veliké patro obytních pokojů.
Zvláštností Jinec je fysiatrický ústav MUDra
Jana Mosra, českého lékaře a výborného praktika
Léčí se zde choroby nervové, míchy, rheumatis
mus, chudokrevnost atd. Léčení koná se stu
denou vodou, parou dle systému dra. Haury
elektřinou, massáží, lázněmi slatinnými a s kyse
linou uhličitou. Terrain brdský je jako stvořen
k léčení terrainem dle prof. Oertla. Ponebí je
mírné, vlhčí, čistý lesní vzduch. Lesy tvoří kolem
tarasovitý val různých výšek. Lázně jsou nové
a mají již dobrou pověst, při některých nemocec
vykazují výsledky skvělé. Ústav je pěkná budova.
zřízená mnohatisícovým nákladem a má s každé
strany pěknou zahradu. Všude je elektrické
osvětlení, dvoje lázně: pro pány a dámy. Má
pěknou čítárnu a vkusnou, velikou jídelnu. Tělo-
cvična ústavu je opatřena nákladně nářadím
jehož k výkonům gymnastickým je potřebí. V pa-
tře je 12 pokojů se vším pohodlím. Léčení koná
sám chef, znamenitý odborník.
Jsou hezké nejen Jince, ale i celé okolí.
Sousední vísky rozběhly se po úbočích a údolích
brdských a jejich domky jako villy, každá pro
sebe, pyšní se svým zeleným okolím. Najdeš tu
milé procházky, do blízka i dáli a každým
Pražan
Plzeňan
Eška
Mudra Mosr
profesor
Oertl
Jince
14
article
krokem téměř zjeví se ti jiný koutek, jiný obrá-
zek, že po celé týdny chodíš, pozoruješ, sladce
opojen, raduješ se, že to tak hezké a naše, tak
idyllické, že ani po příkrých terrainech necítíš
únavy, nemůžeš se těch obrázků nabažit a jen
nerad odcházíš — aby's se výtečně vyspal.
Kdo má dobré nohy, odváží se dále, vy-
stoupí si na Plešivec (635 m. vys.), mohutnou
výšinu Písku (658 m.) a rozkošnými lesy pustí se
i na vzdálenější Waldek a nebude nikdy této ná-
mahy litovati. Se všech vrchů zdejších je ote-
vřena vyhlídka po středních Čechách a s Plešivce
spatříš i Řip. Společnost zdejší schází se tu
často, někdy přichází i. divadelní společnost a
vždy se dobře bavíš. Nezapomeneš pak nikdy
na bodrost a upřímnost zdejších přátel, jako
mně utkvěla milá vzpomínka na rodinu zdejšího
p. řídícího učitele.
Jsem jist, že se odtud domů nebude ni-
komu chtět a kdo sem jednou zajede, bude od-
cházet osvěžen a přijde opět. Nerad a těžko
loučil jsem se s touto půvabnou krajinou. Před
odjezdem vyšli jsme si ještě pěšky do Lochovic.
Jde se údolím Litavky. Za námi povozem přijel
slavný náš cestovatel dr. Pavel Durdík, který se
v Jincích léčil. Viděl již mnohý krásný kraj na
světě, ale když jsme se v Lochovicích sešli, vy-
pravoval dojemně o této své cestě, o krásách,
které tu viděl a pravil dojat: „Je opravdu ta
naše česká vlast překrásná!“ To je jistě vysvěd-
čení nejlepšl.
doktor
Pavel Durdík
Plešivec
Písek
Čechy
Lochovice
Jince
údolí Litavka