ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 675f2ef0-7698-11dc-ab49-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 20 celkem · entity: place 27, person 42, org 5, work 1
1 masthead
V Praze, v pátek dne 19. dubna.
Praha
2 masthead
K číslu 107. Čisle v Praze za 2h a na veskově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article Předplacení
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Rakousko-uherské vyrovnání. Z Vídně, 19. dubna. Ve smysluúmluvy která se stala na posledních vyrovnacích konfe- rencích mezi rakouskými a uherskými ministry, sestoupila se včera ve Vídni odborná komise vyrovnací a zabývala se záležitostmi železničníeh tarifů. Poslanec Leop. Steiner napaden sociálními demokraty. Z Vídně, 19. dubna. Když dosavadní po- slanec Leopold Steiner, křesťanský so- cialista, předevčírem přišel do Štokravy, aby tam promluvil kandidátní řeč, byl na nádraží uvítán několika sty sociálních demokratů, kteř mu provolali »fuj!«. Po skončené schůzi, když jel na nádraží, byl socialisty napaden. Dle zprávy »Křesťansko-sociální korrespondence« chtěli sociální demokraté překotiti vůz, ve kte- rém posl. Steiner jel, poházeli jej však to- liko blátem. Četnictvo zakročilo s nasazenými bodáky. Když Steiner odjel, provolali mu opětně socialní demokraté »fuj !«. Prof. Cori povolán na německou pražskou univerzitu. Z Vídně, 19. dubna. »Zt.« oznamuje z Terstu, že správce tamější stanice zoolo- gické, universitní profesor Cori povolán byl na universitu pražskou, ale nerozhodl se, zdali výzvě té vyhoví. Dr. Lueger. Z Vídně, 19. dubna. Purkmistr dr. Lue- ger, o kterém se tvrdilo, že z Lovrany se odebéře do Tyrol, vráti se 28. t. m. do Vídnlě. Teprve zde se rozhodne, co se s ním stane. Praví se, že se odebéře do sanatoria po- blíže Arka. Stav jeho se v Lovraně nikte- rak nepolepšil.
Leop Steiner profesor Cori doktor Lueger Lue Rakousko Vídeň Štokrava Terst Tyroly Vídnl
7 article
baty, nebyl však dostatečně podporován a zahájeno projednávání kapitoly „Dozorčí úřad pro soukromé pojišťování“, která byla vyřízena bez podstatné de- baty. Potom projednávána kapitola „Výdaje jednou pro vždy“. Když byla bez debaty vyřízena řada ka- pitol, navrhli svobodomyslní, když došlo k projed- návání stavby královskéhc velehradu, aby rokování bylo odročeno. Ani tento návrh nebyl dostatečně podporován. Než bylo hlasováno o tomto předmětu, upozornil poslanec Müller z Meinin- gů, že sněmovna jest nezpůsobilá usnášeti se. Místopředseda dr. Paasche přerušuje potom rokování, protože sněmovna není způsobilá usnášeti se. Příští schůze v pátek o 1 hodině. Konec schůze dnešní v 9 hodin večer. Říšský sněm dánský. Z Kodaně, 18. dubna. (K. k.) Říšský sněm schváli dnes osnovu zákona o prodloužení bankovního mo- nopolu Národní banky do r. 1938. Zasedání říšského sněmu bylo potom ukončeno.
Müller doktor Paasche Kodaň národní banka
8 article Schůze králů Eduarža a Viktora Emanuela.
Schůze králů Eduarža a Viktora Emanuela. Z Říma, 18. dubna. (K. k.) „Trib.“ sděluje se z Gaety, že communiqué o schůzce krále Eduarda s krájem Viktorem Emanuelem v Gaetě, kter bylo uveřejněno „Ag. Stef.“, bylo smluveno mezi mi- nistrem zahraničních záležitostí Tittonem a stát- ním podsekretářem Hardingem, právě tak, jako bylo úmluveno communiqué o schůzce knížete Bu- lowa s Tittonem v Rapallu mezi těmito státníky Dopisovatel „Trib.“ dále sděluje, že rozmluva Tit- tona s Hardingem trvala hodinu. Král Eduard chtěl před odjezdem mluviti ještě jednou s Tittonem dopisovateli nejsou ovšem známy ani důvody k této rozmluvě, ani její podrobnosti, myslí však, že se může domnívati, že výsledek rozmluv pro obě zúčast- něné strany ve všech projednávaných otázkách byl úplně uspokojivý. V oficiálních kruzích převládá ná- zor, že rozmluvou o nejzajímavějších mezinárodních otázkách bude vytčeno jasné a pevné stanovisko Italie také v těchto otázkách, které byly a jsou před- mětem obav spíše domýšlených, než odůvodněných
Viktor Emanuel Eduard Emanuele Harding Řím Gaeta Rapallo Tit
9 title
Ruské události.
10 article Stávky v lOděsse.
Stávky v lOděsse. Z Oděssy, 19. dubna. (K. k.) „P. t. a.“ oznamuje 15 přibyvších sem cizích parníků nemohlo býti vy- loženo, poněvadž jest zastavena práce také na plo- voucím elevátoru a na skladišti dráhy. Pro stávku železničních dělníků neskládá se obilí z vlaků. Čle- nové Svazu ryze ruských lidí pracují.
11 article Panovník v Praze.
Panovník v Praze. Při včerejší dvorní hostině panovník pro- mlouval s celou řadou osobností. Starostovi měst pražských p. dru. K. Grošovi vyslovil pano- vník uspokojení nad vzorným pořádkem, který panoval při jeho vjezdu do Prahy, ač bylo pří- tomno ohromné množství obecenstva. Panovník podotkl, že pobyt v Praze jest mu velmi pří- jemný a dojem ten že nezkazilo ani nevlídné počasí. V oslovení posl. dra. Kramáře dotkl se panovník příštích voleb do parlamentu a jich výsledku. — Bývalému starostovi měst praž- ských p. dru. Srbovi pravil mocnář, že Praha za jeho starostování značně se rozmohla. Dr. Srb poděkoval za tuto lichotivou poznámku a dodal, že Praha děkuje za rozvoj blahovůli vlády a milosti panovníkově. Dr. Srb dále poukázal na pokrok kanalisačních prací a na rozvoj v asa- načním území. — Ministra obchodu dra. J. Fořta tázal se panovník na poměry v průmy- slu a dotazoval se o cestách, jež ministr v těch- to dnech podnikl, zejména v Kladně. Ministrovi dru. Pacákovi vyslovil pa- novník potěšení své nad nadšeným přijetím v Praze a dotkl se také příštích voleb. Rektora české university p. prof. dra. Hlavy tázal se panovník na poměry a počet posluchačů. Prof. dr. Hlava uvedl v odpovědi, že počet posluchačů jest velmi značný, zejména na fakultě filosofi- cké; z těchto více se věnuje žurnalistice. S ná- městkem maršálka drem. Werunským hovořil panovník o minulém sněmovním zasedání a vy- slovil potěšení nad klidným průběhem sně- mování. Panovník podotkl: „Maršálek kn. Lob- kovic je statný muž, jemu se učiní leccos k vůli.
K Groš Kramář Srba Srb doktor J Fořt Pacák profesor Praha Kladno
12 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. úřadníhio věstníku. Z Vídně, 19. duhna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ sděluje Císař dovolil, aby dvor. rad., presidentu krajského soudu v Liberci, Robertu svob. pánu Weissovi, u příležitosti vyžádaného odchodu na trvalý odpo- činek bylo sděleno Nejvyšší uznání za jeho dlouho- leté věrné a vždy výborné služby. Z říšského zněmu německéhe. Z Berlína, 18. dubna. (K. k.) Když byla schválen projednávaná kapitola, byl dán návrh na, odročení de-
Robert svobodník Weiss Vídeň Liberec Berlín
13 article Kárné železniční vlaky.
Kárné železniční vlaky. Z Petrohradu, 18. dubna. (K. k.) Tak zvané kárné železniční vlaky jsou vojensky obsa- zeny, náhradním materiálem pro trati eventuálně po- škozené opatřeny a za nepokojů ihned se vysílají k obnovení klidu do příslušných územ. Zprávao jejich mobilisování znamená, že třeba této chvíle není žádných znepokojivých zpráv, počítá se s mož- ností železniční stávky nebo jiných nepokojů, byťi ne pro nejbližší dobu.
Petrohrad
14 article
Dnes odpoledne o půl 2. hod. císař a král navštíví město Smíchov, které se k uvítání panovníka nádherně vyzdobilo. U vchodu do Kinského zahrady a do Karlovy třídy jsou zří- zeny slávobrány, cesta, kudy panovník pojede, vyzdobena stožáry, městská radnice dekorována zelení a ve výklenku průčelí opatřena nádher- nou výzdobou. Všude převládá barva bílá a čer- vená. Smíchovské spolky a korporace shromáždí se ve velikém počtu, aby panovníkovi vzdaly Po návštěvě budovy Národopisného musea a kláštera srdce Ježíšova odjede panovník k no-
Ježíšův Smíchov Karlov třída národopisný muzeum
16 title
FEUILLETON.
17 article Premiéra na zříceninách Karthaga.
Premiéra na zříceninách Karthaga. V překrásném panoramatu, jež se rozkládá kolem pahorku u Byrsy, na němž před 25 stoletími stál chrám bohyně měsíce Eanit, uspořádal dne 2. dubna „Institut de Carthage“, soukromá společnost tunisská pro vědu a kulturu, slavnostní představení. Nikde nelze nalézti pro podobnou slavnost vhodnějšího a možno říci úchvatnějšího rámce, než jaký skýtají zří- ceniny Karthaga, přes něž se přeneslo tolik bouří. Asi 7000 osob, mezi nimi mnoho turistů, naplnilo starořímské divadlo Odeon, jež k tomu účelu bylo vhodně upraveno a diváku, jenž si přinesl trochu dobré vůle, podávalo ilusi toho, čím kdysi snad byto. Ve dvorní loži, cvěšené červenými draperiemi, na- lézali se v zastoupení vládnoucího beje Sidi En Na- ceura jeho nejstarší syn Eidi Mounsoff bej a dva jiní princové husseinské dynastie, francouzský ministr Briand, generální resident Alapetite se svou dcerou, generál Herson, velitel okupačního oddílu, spisovatel- ka Lucie Delarne-Mardrusová a j. Zvláštní lože byla slavnostním komitétem vyhrazena bývalé madaga- skarské královně Ranavalo, která, jak známo, žije v Alžíru ve vyhnanství. Přišla v průvodu své tety a anglické misionářky miss Helbertovy, kterou zná ještě z Madagaskaru a byla za hlučného potlesku obe- censtva přijata předsedou „Institut de Carthage“ drem. Cartonem, jenž jí podal kytici a uvedl ji do lože.
Sidi Eidi Mounsoff Briand Alapetite Herson Lucius Delarne Helbertův Carton Kartágo Alžír Madagaskar institut jít Carthage divadlo Odeon
18 article
Provedeno tříaktové drama od Charlesa Grand- mougina „La mort de Carthage“ a jednoaktovka Lucie Delarne-Mardrusové „La pretresse de Eanit“. První kus předvádí nám Karthago v jeho posledních dnech před zbořením. Scipio táboří před branami, Hasdru- bal hájí město, až konečně, oklamán Arizathou, kar- thaginskou dívkou, jež chce pomstíti svého ženicha Abdozisa, Hasdrubalem zavražděného, zradí Karthago v naději na odměnu. Scipio jej odvleče do otroctví, kdežto jeho šlechetná žena probodne své děti i sebe a Arizath se zástupem dívek se vrhne do plamenu chrámu, aby ušly Římanům. Nescházelo ani komických případů; tak na pří- klad měla osmiletá dceruška Hasdrubalova z matky. která ji chtěla zavražditi a již před tím nikdy neviděla. opravdový strach a musilo se jí zcela mimo program po dobrém domlouvati, aby se dala probodnouti. I po- tom ještě nechovala se „mrtvola“ dítěte dosti klidně -. Jednoaktovka Lucie Delarne-Mardrusové jest zce- la jiného rázu. Italský dělník vykope ve zříceninách Karthaga sarkofag, v němž odpočívá kněžka bohyně měsíce Eanit. Po 25 stoletích probouzí se ze svého spánku a dává si turistou, jenž je také trochu filo- sofem, přednášeti dějiny, při čemž docent ztratí srdce. Punská vestálka zůstane však chladnou a poněvadž se jí XX, století nikterak nelíbí a beze svého rodného města nechce žíti, klesá opět do své kamenné rakve,
Carthage Lucius Delarne jít Eanit Scipio Abdoziso Hasdrubal Říman Hasdrubalův Kartágo Charles Grand
19 article
—Fiasko záchranných psů. Z Paříže se sděluje Pařížští záchranní psi byli odstraněni. Přes všechnu horlivost a dobrou vůli nehodili se čtyřnozí záchrane ke svému povolání. Před pěti tety připadla pařížská policie na myšlenku, vycvičiti psy k zachraňován tonoucích. Byli objednáni nádherní velcí bernardin a policisté horlivě se snažili zasvětiti své čtyřnohé soudruhy do tajemství úřadu. Ale psi byli v zá- chranné horlivosti, jež v nich byla probuzena, příliš temperamentní. Pomocí masitých vnadidel podařilo se sice naučiti psy, aby se potápěli s otevřenýma očima, zdálo se jim také působiti značnou zábavu, že se mohli společně s policisty koupati a potápěti. ale praktické výsledky se nedostavily. Především nebylo možno zvířatům vštípiti, že s tonoucími musí se zacházeti šetrně. Z počátku byly činěny po- kusy s velkými loutkami a byli vysíláni vždy dva psi k záchraně těchto tonoucích. U zachránců šla však osobní ctižádost nade všechnu účelnost, kazde chtěl býti sám záchrancem a hrozně rozervány, na dva kusy roztrženy a strašně pokusány byly loutky „zachráněny“ Ale ani s jedním psem nebyl výsle- dek lepší. „Tonoucí“ nestal se sice obětí závodění záchranců, ale jest pochybno, zdali by ve vážném případě vyvázl aspoň životem, neboť bodří bernardini byli ve volbě záchranné methody málo vybíraví. Bylo jim úplně dhostejno, zdali chytili loutku za nohu nebo za krk a všechno poučování bylo nadarmo. Takto pokus se záchrannými psy ztroskotal a úřad- níci musili se od svých milých soudruhů odloučiti.
Paříž
20 article
= Čtveráctví žurnalistů. V den, kdy francouzská sněmovna rokovala o hazardní hře, krátce po tom, co byl na podnět Clemenceauův vypovězen jistý bel- gický nájemce herny, provedli parlamentí žurnalisté povedený kousek. Poněvadž soudili, že jednání o otázce heren trvá příliš dlouho, postrčili tajně ručičky hodin visicích pod jejich tribunou naproti sedadlu předsedovu a docílili tím očekávaného výsledku. Ho- diny ukazovaly najednou 9 hodin 30 min., kdežto ve skutečnosti scházelo ještě 10 minut do 9 hodin.. Po- něvadž však pro sněmovnu jsou rozhodny jen „ofi- ciální“ hodiny, uznali poslanci ihned, že se rokovalo příliš dlouho a byli s předmětem jednacího pořadu v okamžiku hotovi. Posud bylo vše dobře. Nyní však, dle zprávy „Cri de Paris“ způsobil povedený kousek žurnalistů zajímavý konflikt. Tajemníci a stenogra- fové, kteří redigují protokoly zasedání, mají nárok na zvláštní odměnu, trvá-li schůze déle než do 9 hodin a tuto odměnu žádají nyní také za onu schůzi, od- volávajíce se ma to, že také „Journal Officiell“, ne- omylný státní věstník, zaznamenává konec schůze o 91/2 hod. Ale chef sekretariátu, jenž se o kousku žurnalistů dověděl, zdráhá se platiti. Věc není posud. vyřízena, poněvadž se lze těžko smířiti s hroznou myšlenkou, dokázati oficiálnímu listu veřejně omyl a přiznati úřadně neplechu žurnalistům. Z té příčiny se asi povolí a stenografům bude imaginární práce „přes čas“ zaplacena.
Clemenceauův Cri jít Paris