1
masthead
V Praze, v pátek dne 19. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 107.
Čisle v Praze za 2h
a na veskově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplacení
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Rakousko-uherské vyrovnání.
Z Vídně, 19. dubna. Ve smysluúmluvy
která se stala na posledních vyrovnacích konfe-
rencích mezi rakouskými a uherskými ministry,
sestoupila se včera ve Vídni odborná komise
vyrovnací a zabývala se záležitostmi železničníeh
tarifů.
Poslanec Leop. Steiner napaden sociálními
demokraty.
Z Vídně, 19. dubna. Když dosavadní po-
slanec Leopold Steiner, křesťanský so-
cialista, předevčírem přišel do Štokravy, aby
tam promluvil kandidátní řeč, byl na nádraží
uvítán několika sty sociálních demokratů, kteř
mu provolali »fuj!«. Po skončené schůzi, když
jel na nádraží, byl socialisty napaden. Dle
zprávy »Křesťansko-sociální korrespondence«
chtěli sociální demokraté překotiti vůz, ve kte-
rém posl. Steiner jel, poházeli jej však to-
liko blátem. Četnictvo zakročilo s nasazenými
bodáky. Když Steiner odjel, provolali mu
opětně socialní demokraté »fuj !«.
Prof. Cori povolán na německou pražskou
univerzitu.
Z Vídně, 19. dubna. »Zt.« oznamuje
z Terstu, že správce tamější stanice zoolo-
gické, universitní profesor Cori povolán byl na
universitu pražskou, ale nerozhodl se, zdali
výzvě té vyhoví.
Dr. Lueger.
Z Vídně, 19. dubna. Purkmistr dr. Lue-
ger, o kterém se tvrdilo, že z Lovrany se
odebéře do Tyrol, vráti se 28. t. m. do
Vídnlě. Teprve zde se rozhodne, co se s ním
stane. Praví se, že se odebéře do sanatoria po-
blíže Arka. Stav jeho se v Lovraně nikte-
rak nepolepšil.
Leop
Steiner
profesor
Cori
doktor
Lueger
Lue
Rakousko
Vídeň
Štokrava
Terst
Tyroly
Vídnl
7
article
baty, nebyl však dostatečně podporován a zahájeno
projednávání kapitoly „Dozorčí úřad pro soukromé
pojišťování“, která byla vyřízena bez podstatné de-
baty. Potom projednávána kapitola „Výdaje jednou
pro vždy“. Když byla bez debaty vyřízena řada ka-
pitol, navrhli svobodomyslní, když došlo k projed-
návání stavby královskéhc velehradu,
aby rokování bylo odročeno. Ani tento návrh nebyl
dostatečně podporován. Než bylo hlasováno o tomto
předmětu, upozornil poslanec Müller z Meinin-
gů, že sněmovna jest nezpůsobilá usnášeti se.
Místopředseda dr. Paasche přerušuje potom
rokování, protože sněmovna není způsobilá usnášeti
se. Příští schůze v pátek o 1 hodině. Konec schůze
dnešní v 9 hodin večer.
Říšský sněm dánský.
Z Kodaně, 18. dubna. (K. k.) Říšský sněm schváli
dnes osnovu zákona o prodloužení bankovního mo-
nopolu Národní banky do r. 1938. Zasedání říšského
sněmu bylo potom ukončeno.
Müller
doktor
Paasche
Kodaň
národní banka
8
article
Schůze králů Eduarža a Viktora Emanuela.
Schůze králů Eduarža a Viktora Emanuela.
Z Říma, 18. dubna. (K. k.) „Trib.“ sděluje se
z Gaety, že communiqué o schůzce krále Eduarda
s krájem Viktorem Emanuelem v Gaetě, kter
bylo uveřejněno „Ag. Stef.“, bylo smluveno mezi mi-
nistrem zahraničních záležitostí Tittonem a stát-
ním podsekretářem Hardingem, právě tak, jako
bylo úmluveno communiqué o schůzce knížete Bu-
lowa s Tittonem v Rapallu mezi těmito státníky
Dopisovatel „Trib.“ dále sděluje, že rozmluva Tit-
tona s Hardingem trvala hodinu. Král Eduard
chtěl před odjezdem mluviti ještě jednou s Tittonem
dopisovateli nejsou ovšem známy ani důvody k této
rozmluvě, ani její podrobnosti, myslí však, že se
může domnívati, že výsledek rozmluv pro obě zúčast-
něné strany ve všech projednávaných otázkách byl
úplně uspokojivý. V oficiálních kruzích převládá ná-
zor, že rozmluvou o nejzajímavějších mezinárodních
otázkách bude vytčeno jasné a pevné stanovisko
Italie také v těchto otázkách, které byly a jsou před-
mětem obav spíše domýšlených, než odůvodněných
Viktor Emanuel
Eduard
Emanuele
Harding
Řím
Gaeta
Rapallo
Tit
10
article
Stávky v lOděsse.
Stávky v lOděsse.
Z Oděssy, 19. dubna. (K. k.) „P. t. a.“ oznamuje
15 přibyvších sem cizích parníků nemohlo býti vy-
loženo, poněvadž jest zastavena práce také na plo-
voucím elevátoru a na skladišti dráhy. Pro stávku
železničních dělníků neskládá se obilí z vlaků. Čle-
nové Svazu ryze ruských lidí pracují.
11
article
Panovník v Praze.
Panovník v Praze.
Při včerejší dvorní hostině panovník pro-
mlouval s celou řadou osobností. Starostovi měst
pražských p. dru. K. Grošovi vyslovil pano-
vník uspokojení nad vzorným pořádkem, který
panoval při jeho vjezdu do Prahy, ač bylo pří-
tomno ohromné množství obecenstva. Panovník
podotkl, že pobyt v Praze jest mu velmi pří-
jemný a dojem ten že nezkazilo ani nevlídné
počasí. V oslovení posl. dra. Kramáře dotkl
se panovník příštích voleb do parlamentu a jich
výsledku. — Bývalému starostovi měst praž-
ských p. dru. Srbovi pravil mocnář, že Praha
za jeho starostování značně se rozmohla. Dr.
Srb poděkoval za tuto lichotivou poznámku a
dodal, že Praha děkuje za rozvoj blahovůli vlády
a milosti panovníkově. Dr. Srb dále poukázal na
pokrok kanalisačních prací a na rozvoj v asa-
načním území. — Ministra obchodu dra. J.
Fořta tázal se panovník na poměry v průmy-
slu a dotazoval se o cestách, jež ministr v těch-
to dnech podnikl, zejména v Kladně.
Ministrovi dru. Pacákovi vyslovil pa-
novník potěšení své nad nadšeným přijetím
v Praze a dotkl se také příštích voleb. Rektora
české university p. prof. dra. Hlavy tázal se
panovník na poměry a počet posluchačů. Prof.
dr. Hlava uvedl v odpovědi, že počet posluchačů
jest velmi značný, zejména na fakultě filosofi-
cké; z těchto více se věnuje žurnalistice. S ná-
městkem maršálka drem. Werunským hovořil
panovník o minulém sněmovním zasedání a vy-
slovil potěšení nad klidným průběhem sně-
mování. Panovník podotkl: „Maršálek kn. Lob-
kovic je statný muž, jemu se učiní leccos
k vůli.
K Groš
Kramář
Srba
Srb
doktor
J Fořt
Pacák
profesor
Praha
Kladno
12
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
úřadníhio věstníku.
Z Vídně, 19. duhna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ sděluje
Císař dovolil, aby dvor. rad., presidentu krajského
soudu v Liberci, Robertu svob. pánu Weissovi,
u příležitosti vyžádaného odchodu na trvalý odpo-
činek bylo sděleno Nejvyšší uznání za jeho dlouho-
leté věrné a vždy výborné služby.
Z říšského zněmu německéhe.
Z Berlína, 18. dubna. (K. k.) Když byla schválen
projednávaná kapitola, byl dán návrh na, odročení de-
Robert svobodník
Weiss
Vídeň
Liberec
Berlín
13
article
Kárné železniční vlaky.
Kárné železniční vlaky.
Z Petrohradu, 18. dubna. (K. k.) Tak zvané
kárné železniční vlaky jsou vojensky obsa-
zeny, náhradním materiálem pro trati eventuálně po-
škozené opatřeny a za nepokojů ihned se vysílají
k obnovení klidu do příslušných územ. Zprávao
jejich mobilisování znamená, že třeba této chvíle
není žádných znepokojivých zpráv, počítá se s mož-
ností železniční stávky nebo jiných nepokojů, byťi
ne pro nejbližší dobu.
Petrohrad
14
article
Dnes odpoledne o půl 2. hod. císař a král
navštíví město Smíchov, které se k uvítání
panovníka nádherně vyzdobilo. U vchodu do
Kinského zahrady a do Karlovy třídy jsou zří-
zeny slávobrány, cesta, kudy panovník pojede,
vyzdobena stožáry, městská radnice dekorována
zelení a ve výklenku průčelí opatřena nádher-
nou výzdobou. Všude převládá barva bílá a čer-
vená. Smíchovské spolky a korporace shromáždí
se ve velikém počtu, aby panovníkovi vzdaly
Po návštěvě budovy Národopisného musea
a kláštera srdce Ježíšova odjede panovník k no-
Ježíšův
Smíchov
Karlov třída
národopisný muzeum
17
article
Premiéra na zříceninách Karthaga.
Premiéra na zříceninách Karthaga.
V překrásném panoramatu, jež se rozkládá kolem
pahorku u Byrsy, na němž před 25 stoletími stál
chrám bohyně měsíce Eanit, uspořádal dne 2. dubna
„Institut de Carthage“, soukromá společnost tunisská
pro vědu a kulturu, slavnostní představení. Nikde
nelze nalézti pro podobnou slavnost vhodnějšího a
možno říci úchvatnějšího rámce, než jaký skýtají zří-
ceniny Karthaga, přes něž se přeneslo tolik bouří.
Asi 7000 osob, mezi nimi mnoho turistů, naplnilo
starořímské divadlo Odeon, jež k tomu účelu bylo
vhodně upraveno a diváku, jenž si přinesl trochu
dobré vůle, podávalo ilusi toho, čím kdysi snad byto.
Ve dvorní loži, cvěšené červenými draperiemi, na-
lézali se v zastoupení vládnoucího beje Sidi En Na-
ceura jeho nejstarší syn Eidi Mounsoff bej a dva jiní
princové husseinské dynastie, francouzský ministr
Briand, generální resident Alapetite se svou dcerou,
generál Herson, velitel okupačního oddílu, spisovatel-
ka Lucie Delarne-Mardrusová a j. Zvláštní lože byla
slavnostním komitétem vyhrazena bývalé madaga-
skarské královně Ranavalo, která, jak známo, žije
v Alžíru ve vyhnanství. Přišla v průvodu své tety
a anglické misionářky miss Helbertovy, kterou zná
ještě z Madagaskaru a byla za hlučného potlesku obe-
censtva přijata předsedou „Institut de Carthage“ drem.
Cartonem, jenž jí podal kytici a uvedl ji do lože.
Sidi
Eidi Mounsoff
Briand
Alapetite
Herson
Lucius Delarne
Helbertův
Carton
Kartágo
Alžír
Madagaskar
institut jít Carthage
divadlo Odeon
18
article
Provedeno tříaktové drama od Charlesa Grand-
mougina „La mort de Carthage“ a jednoaktovka Lucie
Delarne-Mardrusové „La pretresse de Eanit“. První
kus předvádí nám Karthago v jeho posledních dnech
před zbořením. Scipio táboří před branami, Hasdru-
bal hájí město, až konečně, oklamán Arizathou, kar-
thaginskou dívkou, jež chce pomstíti svého ženicha
Abdozisa, Hasdrubalem zavražděného, zradí Karthago
v naději na odměnu. Scipio jej odvleče do otroctví,
kdežto jeho šlechetná žena probodne své děti i sebe
a Arizath se zástupem dívek se vrhne do plamenu
chrámu, aby ušly Římanům.
Nescházelo ani komických případů; tak na pří-
klad měla osmiletá dceruška Hasdrubalova z matky.
která ji chtěla zavražditi a již před tím nikdy neviděla.
opravdový strach a musilo se jí zcela mimo program
po dobrém domlouvati, aby se dala probodnouti. I po-
tom ještě nechovala se „mrtvola“ dítěte dosti klidně -.
Jednoaktovka Lucie Delarne-Mardrusové jest zce-
la jiného rázu. Italský dělník vykope ve zříceninách
Karthaga sarkofag, v němž odpočívá kněžka bohyně
měsíce Eanit. Po 25 stoletích probouzí se ze svého
spánku a dává si turistou, jenž je také trochu filo-
sofem, přednášeti dějiny, při čemž docent ztratí srdce.
Punská vestálka zůstane však chladnou a poněvadž
se jí XX, století nikterak nelíbí a beze svého rodného
města nechce žíti, klesá opět do své kamenné rakve,
Carthage
Lucius Delarne
jít Eanit
Scipio
Abdoziso
Hasdrubal
Říman
Hasdrubalův
Kartágo
Charles Grand
19
article
—Fiasko záchranných psů. Z Paříže se sděluje
Pařížští záchranní psi byli odstraněni. Přes všechnu
horlivost a dobrou vůli nehodili se čtyřnozí záchrane
ke svému povolání. Před pěti tety připadla pařížská
policie na myšlenku, vycvičiti psy k zachraňován
tonoucích. Byli objednáni nádherní velcí bernardin
a policisté horlivě se snažili zasvětiti své čtyřnohé
soudruhy do tajemství úřadu. Ale psi byli v zá-
chranné horlivosti, jež v nich byla probuzena, příliš
temperamentní. Pomocí masitých vnadidel podařilo
se sice naučiti psy, aby se potápěli s otevřenýma
očima, zdálo se jim také působiti značnou zábavu,
že se mohli společně s policisty koupati a potápěti.
ale praktické výsledky se nedostavily. Především
nebylo možno zvířatům vštípiti, že s tonoucími
musí se zacházeti šetrně. Z počátku byly činěny po-
kusy s velkými loutkami a byli vysíláni vždy dva
psi k záchraně těchto tonoucích. U zachránců šla
však osobní ctižádost nade všechnu účelnost, kazde
chtěl býti sám záchrancem a hrozně rozervány, na
dva kusy roztrženy a strašně pokusány byly loutky
„zachráněny“ Ale ani s jedním psem nebyl výsle-
dek lepší. „Tonoucí“ nestal se sice obětí závodění
záchranců, ale jest pochybno, zdali by ve vážném
případě vyvázl aspoň životem, neboť bodří bernardini
byli ve volbě záchranné methody málo vybíraví. Bylo
jim úplně dhostejno, zdali chytili loutku za nohu
nebo za krk a všechno poučování bylo nadarmo.
Takto pokus se záchrannými psy ztroskotal a úřad-
níci musili se od svých milých soudruhů odloučiti.
Paříž
20
article
= Čtveráctví žurnalistů. V den, kdy francouzská
sněmovna rokovala o hazardní hře, krátce po tom,
co byl na podnět Clemenceauův vypovězen jistý bel-
gický nájemce herny, provedli parlamentí žurnalisté
povedený kousek. Poněvadž soudili, že jednání o
otázce heren trvá příliš dlouho, postrčili tajně ručičky
hodin visicích pod jejich tribunou naproti sedadlu
předsedovu a docílili tím očekávaného výsledku. Ho-
diny ukazovaly najednou 9 hodin 30 min., kdežto ve
skutečnosti scházelo ještě 10 minut do 9 hodin.. Po-
něvadž však pro sněmovnu jsou rozhodny jen „ofi-
ciální“ hodiny, uznali poslanci ihned, že se rokovalo
příliš dlouho a byli s předmětem jednacího pořadu
v okamžiku hotovi. Posud bylo vše dobře. Nyní však,
dle zprávy „Cri de Paris“ způsobil povedený kousek
žurnalistů zajímavý konflikt. Tajemníci a stenogra-
fové, kteří redigují protokoly zasedání, mají nárok na
zvláštní odměnu, trvá-li schůze déle než do 9 hodin
a tuto odměnu žádají nyní také za onu schůzi, od-
volávajíce se ma to, že také „Journal Officiell“, ne-
omylný státní věstník, zaznamenává konec schůze
o 91/2 hod. Ale chef sekretariátu, jenž se o kousku
žurnalistů dověděl, zdráhá se platiti. Věc není posud.
vyřízena, poněvadž se lze těžko smířiti s hroznou
myšlenkou, dokázati oficiálnímu listu veřejně omyl
a přiznati úřadně neplechu žurnalistům. Z té příčiny
se asi povolí a stenografům bude imaginární práce
„přes čas“ zaplacena.
Clemenceauův
Cri jít Paris