2
article
Slavnostni otevření nově budovy
vychovatelny v Libni
býlo vykonáno dnes o 10. hod. dopolední. V nové
vychovatelně »na Rokosce«, jejíž popis uveřejnili
jsme v dnešním ranním čísle, sbromaždili se před
10. hod. pozvaní hosté a sice starosta měst praž-
ských p. dr. K. Groš, náměstkové pp. dr. Štych a
Jirousek, dále členové rady městské a sboru obec-
ních starších pp. Schrötter, Koubek, Skrčený.
Vondřich, Ondřich, Březnovský, Seyd, Náhlovský,
Siřiště, Herites, Brož, Fiala, Vejžvalda, Cetlovský.
Hubáček, Pešek, Soukup, Hodek, Filip, Pinz, stav.
Šafránek, mag. r. Borůvka, pres. tajemník dr. So-
botka a ofic. Groh, dále bývalí obecní starší za
Libeň pp. Macháček a dr. Brdek, zástupcové místních
spolků libeňských, okresního bejtmanštví a okresního
soudu v Karlíně, spolku pro blaho epileptiků a j.
Za ochuravělého arcibiskupa vykonal světící
biskup Brusák obřad vysvěcení kaple i budovy,
načež sbor pěvců zapěl příležitostnou skladbu. Na
to proslovil slavnostní řeč předseda kuratoria vycho-
vatelny libeňské p. nám. J. Jirousek. Zmínil se
především o založení libeňské vychovatelny, které
se stalo před 25 lety a sice jako ústav ochranný
pro mládež školou povinnou, do Prahy příslušícía
umístěn ve starobylém zámku libeňském. Dále řečník
uváděl rozmach ústavu, až nastala nutnost, aby byl
rozšířen a sice ve vlastní budově.
K Groš
Štych
Jirousek
Schrötter
Koubek
Vondřich
Ondřich
Březnovská
Seyd
Náhlovský
Siřiště
Herites
Brož
Fiala
Vejžvald
Cetlovský
Hubáček
Pešek
Soukup
Hodek
Pinz
Borůvka
doktor
so
Groh
Macháček
Brdek
Brusák
J Jirousek
Libeň
Rokoska
Šafránka
Praha
okresní soud v Karlín
spolek pro blaho
3
article
Získati vydatnou pomoc v tomto směru nebylo
lze jinak leč novými opravdu těžkými obětmi. Ale
i k těm se našlo dosti ochoty v zastupitelstvu na-
šeho král. hlav. města, jakož výmluvně hlásá budova
tato svými rozměry i veškerou svou úpravou.
Nepokládáme za výtku, nazvete-li tento dům pa-
läcem. Máť kromě vlastního úkolu svého býti zároveň
hlasatelem, že dnes sahá naše zlatá stověžatá Praha
až v tyto končiny. Zároveň bude důstojným památ-
níkem toho, jak obec pražská na počátku dvacátého
věku netoliko uznávala své vážné povinnosti sociální,
nýbrž také dle nejlepších svých sil je plnila.
Upřímným potěšením jest mi konstatovati, že mezi
vychovatelnou a obyvatelstvem libeúským od samého
počátku panoval vždy poměr opravdu sousedský, ano
upřímně přátelský, i doufáme, že také nádále se po-
daří vždy jej zachovati. Ústavu samému pak přeji,
aby i pod tímto novým krovem plný zdar provázel
práci jeho stejně obtížnou jako záslužnou, Ti, kdož
budou hledati a nalézati zde záchranu svého mrav-
ního života, nechť jsou napíněni vždy hlubokým pře-
svědčením, že ústav veškerým svým zřízením a jed-
náním usiluje vždy pouze o jejich blaho, ti pak, kdož
jsou nebo budou povoláni ku práci na této roli,
nechať ve zdaru práce své nalézají nejmilejší odměnu
své námahy. Žeň jejich bude tím hojnější, čím
upřímnější svornost bude je sdružovati k svědomi-
tému plnění těch v pravdě krásných povinností, jež
jsou jim zde údělem.
Praha
4
article
Naše veřejnost bude zajisté vždy s upřímnou
účastí sledovati činnost ústavu, jenž v nynějším
stupni svého rozvoje slouží ke cti naší milé domo-
viny a můžeme se jím i před bohatou cizinou v pravdě
poch lubiti.
Není kopií některého z četných ústavů cizozem-
ských, je útvarem vyrostlým zcela samostatně dle
poznaných potřeb, je organismem, jenž se po drah-
nou řadu let vyvíjel a bohdá i dále rok za rokem
ve svém vnitřním ústrojí se zdokonalovati bude.
V dnešní den při dokonaném díle pokládám za svou
povinnost s povděkem vzpomenouti těch, kdož při
vybudování tohoto ústavu spolupůsobili; jsou to
zejmena inspektor stavby p. ob. st. Šafránek, pro-
jektant budovy městský úřad stavební, p. stav. rada
Holub, arch. Kříženecký a inž. Kestřáb, dále stavitelé
Lebký, Dahinter a všichni oni živnostníci, kteří na
stavbu tuto jakékoliv práce dodali a k vybudování
díla tak krásného přispěli. Když pak řečník provolal
slávu panovníkovi, končil
Odevzdávám tímto budovu tuto do správy obc
pražské a jsem přesvědčen, že slovutný pan starosta
dr. Groš, který vždy a všude bedlivě přihlíží k vy-
konávání povinností obcí pražskou převzatých, i zde
pro tu naši mládež otcovským přítelem a ochráncem
ústavu bude. (Pochvala).
Šafránek
Kříženecký
Ing
Kestřáb
doktor
Groš
5
article
Po tomto proslovení ujal se slova starosta p. dr.
K. Groš, poděkoval světícímu biskupovi, načež
oslovil přítomné
Slavné shromáždění! Přejímaje z rukou pana
předsedy kuratoria městské výchovatelny v Praze-
Libni nový, nádherně vypravený stánek ústavu to-
hoto, mám za milou svoji povinnost, abych podě-
koval celému kuratoriu vychovatelny a zvláště slo-
vutnému jeho předsedovi, p. náměstku Jirouskovi,
za veškerou péči a neunavnou píli, kterou věnovali
jmenovaní pánové tomu, aby započaté dílo koruno-
váno bylo skvělým výsledkem a aby konečně ústa
náš, usídlen v místnostech důstojných a vhodných,
mohl k plné činnosti se rozvinouti a žádoucího roz-
květu dosíci.
K řediteli ústavu O, Dobnerovi.
Velectěný pane řediteli! Jako představenému
řediteli městské vychovatelny v Libni odevzdávám
vám novou její budovu ve správu; v okamžiku tak
významném nemám jiného přání, nežli abyste vy
i celý sbor vychovatelů mládeže, pro kterou ústav
váš je určen, a jež právě ve zvýšené míře má za-
potřebí péče a lásky vychovatelské, se stejnou hor-
livostí v práci své pokračovali v nové budově, jako
jste činili ve starém sídlo ústavním a aby z domu
tohoto vycházeli na dále chovanci, duševně, mravně
i tělesně náležitě vyzbrojení pro těžký zápas životní,
kteří by zároveň vždy vděčně vzpomínali na tento
ústav a na král. hlav. město Prahu, jež dle nej
lepších sil svých pečuje o řadnou výchovu mládeže,
této naděje budoucnosti! (Pochvala.)
Ředitel ústavu p. P. Dobner v odpovědi vy-
slovil poděkování zástupcům obce za péči o výchovu
zanedbaných dítek a slíbil, že úkol, který jest mu
svěřen, bude hledět splnit. Následoval sbor zpě-
váckého spolku, poděkování jednoho chovance
hymna. Po zápisu úcastníků do pamětní kniby
podniknuta prohlídka ústavu a tim' slavnost skončena
K Groš
Dobner
P Dobner
Praha
Libeň
6
article
— Permanentní telegrafická služba v čet-
nických stanicích. Z Chsbu sděluje se něme-
ckým listům: »V posledních dnech vydán byl
všem telegrafickým úřadům v místech s četni-
ckými stanicemi rozkaz, aby zavedly až do od-
volání permanentní službu a byly připraveny
k výpravě vládních depeší každé hodiny noční.
Toto opatření ve spojení s konfiskační praxí,
která se tu v posledních dnech objevila, vzbu-
zuje veliký úžas a nepokoj.« »Prager Tagblatt«
uvádí tuto chebskou zprávu pod záhlavím:
»Vládní opatření proti Němcům
v Čech á ch.k« Doznání, že stálá pohotovost
četnických stanic nikoho se nemůže týkatí než
Němců v Čechách, jest velmi cenným svědectvím
pro věci, jež Němci v Čechách na příští dny
chystají.
— Čeština u chebských soudů zase ob-
vyklou. Z Chebu sděluje se německým listům:
V dědické záležitosti jistého františkána v Chebu
zesnulého zakročili dědicové u okr. soudu če-
ským podáním, kteréž bylo od soudu pro »ne-
obvyklost« odmítnuto. Krajský soud potvrdil
toto rozhodnutí, na příslušné odvolání rozhodl
však nejvyšší soud, že soud jest povinen vy-
dati nejen žádaný dědický doklad, nýbrž i své
výřízení v jazyce českém. Rovněž musí býti
v českěm jazyce výhotovena adresa strany
a smí býti na ní přitisknuto jenom české ra-
zítko okr. soudu. Zvěst tuto vedle německých
přinesly také některé české listy ve stejném
znění. Nedostatek jmen, neuvedení právního
zástupce, čísel rozhodnutí atd. činí zprávu ne-
věrojatnou.
Prager
Němec
Čechy
Cheb
7
article
— O zápisu do německých škol v Praze
rozepsal se dnešní »Prager Tagblatt« velmi ky-
selo-hořce. Ukázalť prý výsledek opětné, že
Němci nevěnují svým veřejným ško-
lám v Praze a předměstích onen
zájem, jaký by ležel v prospěchu
Němců samotných. Josefovská škola sice
doznala »překvapujícího přírůstku«, ale na ostat-
ních školách nedopustil prý terrorismus bez pře-
kážky vykonávaný, aby návštěva veřejných ně-
meckých škol dospěla úplné výše návštěvy minu-
lých let. »Pokud tím sníženo procento ná-
vštěvy českýchdět! — praví »Prage
Tabl.« — nutno výsledky této agi-
tace uvítati z nacionálního stano-
viska jenom co nejvřeleji.« » Prager
Tagblatt«, jak vidět, nadává na terrorismus a
zároveň jej velebí, čímž překonává satyra stu-
dené i horké dýchajícího, neboť »Tagblatt« obé
dělá najednou. Vůbec jest »Prag. Tagblatt« dnes
skvostný, ano nádherný. Píšeť dále takto:
»O provedení ochrany v příčině návštěvy
německých škol Čechům, zaručené zákony a
předpisy, nechť se jen Češi postarají sami,
Němci nemají naprosto žádných důvodů
vynucovati proti vůli velitelů ulice volný vstup
českých děti do německých škol. Školní úřad
nemůže ničeho učiniti,« píše dále » P. T.«,
»proti plakátům, proti pouličním lístkům, proti
vystaveným hlídkám, proti úřadům samosprávy,
úřad svůj zneužívajícím, proti činnosti spolků a
společností, ba dokonce ad hoc utvořeným
družstvům, proti nádenické práci če-
ského tisku. To jest věcí jiných úřadů,
třeba že tyto jiné úřady zavírají oči.« Perfidi
i infamie »Prager Tagblattu« leží na biledni.
Prager
Němec
Praga
Čecho
Čech
Tagblatt
Praha
8
article
Infámni jest proto, že naše úsilí, dostati
české děti z veřejných německých škol v Praze,
nazývá nádeničinou — nu konečně i nádenictv
v národní službě jest čestno. Ale to,
co dělá německý tisk a němečtí lidé s če-
skými dětmi, jež cpou do německých
škol, zatím co doma jejich české matky
pláčou a oteové zuby skřípají, pro to není při-
rovnání než v trestním zákoně, to je znásilno-
vání nedospělých dětí, a německý tisk
koná k tomu služby kuplířské! Per-
fidním jest pak »Pr. Tagbl.«, když v řele
pozdravuje českou agitaci proti českým
dětem v německých školách se svého na-
cionálního stanoviska, ale českým sgitátorům
nadává shuligánů« a dovolává se proti
téže české agitaci politických úřadů a udává
jim autonomní české orgány, pracující pro
očistu německých škol od českých dětí, Němei
pražskými tak vítanou. »Věcí Němců jest pak,«
končí »Prager Tagblatt«, »posilati své dítky vý-
hradně do veřejných německých škol svého
obvodu. Jenom potom obstojí německé školy
v Praze a předměstích, potom však budou také
jen ryze německými školami.« Pro
tuto německou ryzost německých škol pracu-
jeme ze všech sil přece my Češí a Němciji
Němec
Prager
Praha
9
article
mohli míti již dávno, stačilo jen, aby odmítali
české děti z německých škol a dosáhli svého
ideálu ryzosti. Rozumíme však dobře: letos
ubylo veřejným německým školám v Praze bez
mála 200 détí, to jest citelná rána a »Prager
Tagblatt« smiřuje se jenom s neodvratným
osudem. Je jako liška, která nucena žráti ky-
selé hrozny a chválí si při tom, jak jsou
sladké, ale stranou nadává
— První úspěch — nebo začátek útrap ? Dle
dnešního »Pr. Tagblattu« dosáhli prý Němci svou
obstrukcí na sněmě úspěchu relativně velkého: tím,
že svým nynějším odporem, odvahou zoufalosti zplo-
zeným — vyvolali v mysli ministerského předsedy
teprve teď pravé vědomí o vážnosti situace, povstavší
útiskem Němců v celé monarchii a zvláště v Če-
chách, a že v jeho mysli vzbudili vědomí, že se musí
vážně zabývati léčením národnostní krise rakouské.
Prager
Němec
Praha
10
article
— Není třeba zevrubně znáti nynějšího minister-
ského předsedu, není třeba míti k němu důvěru, ale
přes to lze očekávati, že by na »Tagblattovo« zjevení
odpověděl: že útisku Němců nezná. Nemůže ho znáti,
poněvadž ho nebylo a není. A zrovna tak má se věe
s míněním, že německá obstrukce na sněmě dosáhla
úspěchu. Pokud lze souditi z toho, co se dosud stalo,
nebo co do té chvíle oznámeno bylo pro budouc-
nost, není odvážno říci, že Němci svou nynější ob-
strukcí nedosáhli do dneška praničeho, než pouze
zhoršení situace jim tak příznivé, že se trpěla revolta
chebských a jiných t. zv. německých soudců, že se
v Lublani komandovalo vojsko proti Slovincům atd.
Vyjímá se tedy druhá věta úvahy »Tagbl.«, že Němci
mohou nyní s rukama v kapse chvilku klidně vy-
čkat, jak se z velké krise vzniklá malá krise mini-
sterská vyvine — nejinak než jako úvodní věta
k zamýšlenému ústupu.
Němec
Slovinec
Tagbl
Lublaň
11
article
— O plánech ministerského předsedy bar.
Becka má dnes »Bohemla« tyto zprávy, které
dostala se strany velmi dobře zpravené: sněm
prý bude 13. t. m. odročen; dříve prý se ještě
v několika sezeních podnikne pokus, dosíci jeho
dělnosti. Není vyloučeno, že ministerský před-
seda ještě jednou vejde v osobní styk s vůdčí-
mi poslanci, a to — poněvadž by zástupcové
svazu českého do Vídně nejeli, i kdyby je vláda
znova pozvala — zde v Praze. Přijede prý 9.
t. m. do Prahy na výstavu.
— V Bílině zahájili čeští rodičové stávku
školní. Až do dneška trpělivě čekali, že přece
bude odstraněn kulturní skandál, jinak nelze
nazvati umístění české školy v sou sedst ví
chlévů a ve stodole — avšak marně.
Poměry se zcela nic nezlepšily naopak zhor-
šily, ačkoli zapsáno letos do české školy ještě
více dětí nežli loni. Úřady školské nevykonaly
k docílení nápravy ničeho jiného, nežli, že vy-
slán byl do Bíliny zemský inspektor, který pů-
sobil na městskou radu, aby odvolala rekurs,
který leží již od počátku roku 1908 u mini-
sterstva vyučování. Obec nevyhověla a ministr
vyučování je více Němcem nežli ministrem a
hraje německé obci do ruky — a tak čeští
rodičové dohnáni opět ke stávce. Zodpovědní
činitelé berou na sebe těžkou zodpovědnost.
Beck
Němec
Vídeň
Praha
Bílina
svaz český
12
article
— Zřízení Národního výboru města Žiž-
kova. Poslední dny přesvědčily celý český národ
bez rozdílu stran a stavů, že národnostní běs-
nění našich německých odpůrců dosáhlo vrchole.
Kašperské Hory, Liberec a Úsov jsou toho
smutnými doklady. Německá sveřepost nemá
však dosti na dosavadních obětech, sahá i drzou
rukou v našem, ryze českém městě po další
kořisti, českých dětech, lákajíc je zvláště pod
záminkou materiální pomoci do svých přelej-
váren. Podařilo se letos zadržeti částečně postup
germanisační. Aby tak bylo i na dále, sestoupili
se mužové všech vratev žižkovských za účasti
městské rady, okresního výboru a obranných
jednot, aby převzali práci marně založeného
odboru Národní rady v Žižkově. Nejen zabrá-
nění germanisace českých dítek, ale i úplná,
dokonalá očista hospodářská jest vznešený cíl
nové organisace Národního výboru města Žiž-
kova. Dlužno již konečně od slov přejíti ke
skutkům a dokázati našim nepřátelům, že máme
v rukou svých zbraně nebezpečnější než kosy,
sudlice a palcáty, zbraň hospodářské očisty.
Voláme ke všem, kteří nás hodlají v naší práci
podporovati, aby přispěli prostředky hmotnými,
neboť k dokonalému úspěchu našeho boje po-
třeba peněz, mnoho peněz. Ovšem, nesmí býti
tyto dary na úkor jiných všenárodních sbírek,
ač právě dosažením cíle, jejž jsme si vytkli,
těmto značně ulehčíme. Příspěvky dlužno posí-
lati na adresu: MUDr. Jan Masák, zubní lékař
v Žižkově čp. 260 a JUC. Adolf Dušek, Paaha,
II., Smečky č. 18.
MUDr
Masák
Dušek
Paah
kašperský Hora
Liberec
Úsov
Žižkov
národní výbor město Žiž
národní rada
II