1
masthead
V Praze, v úterý dne 9. června.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Čislo v Praze za 2 n .
a na venkově za 3h
Praha
6
article
LSIT
LSIT
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Z parlamentu.
Z Vídně, 9. června. V poslaneck
sněmovně se dnes patrně mnoho neudělá.
Není pravděpodobno, že po vyřízení pilného
návrhu ve příčině věcí makedonských
a o poměru Rakouska k zemím balkánským
přejde se k podrobné debatě o nedělním
klidu.
Zejtra sejde se panská sněmovna
hlavně aby vyřídila zákon, kterým se upra-
vují platy auskultantův. Usnesen
komise této sněmovny jsme uveřejnili celé.
Jest podstatnou změnou, jest podstat-
nýmzhoršením zákona, jenž vyšel
ze sněmovny poslanecké. Předseda justič-
ního výboru poslanecké sněmovny dr.
Ferjančič na dotaz náš, jak by se za-
chovala poslanecká sněmovna k zákonu
tomu, kdyby byl plenem přijat, jak jest na-
vržen komisí, odpověděl: »Tento zákon
jest pro nás absolutně nepřija-
telný. Neboť co se tam auskultantům
dává, nabízela vláda, to jest ministr financí
dr. Böhm-B awerk nám poslancům již
dávno.«
V panské sněmovně pociťuje se, že zá-
kon ten, jak byl navržen komisí, vzbudil by
největší roztrpčení mezi interessenty. Proto
učiněn bude pokus, aby zaměněn byl elabo-
rát komisní zejtra v plenu panské sněmovny
Za tou příčinou komise včera konala poradu
o tom, jaké návrhy mají se činiti, aby pokud
možno byl malý rozdíl mezi votem sněmovny
panské a votem sněmovny poslanecké. Ovšem.
nebude-li osnova přijata, jak byla schválena
poslaneckou sněmovnou, musí do této na-
zpět. Vládou bylo nedávno učiněno sdělení,
že nové platy auskultantské bu-
dou zcela určitě aktivovány
dnem 1. září. Proto bude nutno způso-
biti, aby poslanecká sněmovna — nechťs
věc dopadne v panské jakkoliv — nepro-
dleně ji vzala v poradu.
Odloučení státních zastupitelstev
od soudů.
Z Vídně, 9. června. Soudní jedna kor
respondence včera oznámila, že jest rozhod
nuto oddělení státních zastupi
doktor
Ferjančič
Böhm
Vídeň
Rakousko
poslanecký sněmovna
8
article
telstev od soudů a že usnesení o tom
stalo se již před týdnem. Ministerský před-
seda dr. Körber jako správce ministerstva
spravedlnosti pravil redaktorovi zdejší »Reichs
wehr«, který se ho tázal: »Tato z prá va
je nepravdivou.« První odborný chet
ministerstva justice, dr. Klein, prohlásil
»Věc netýká se přímo mého ressortu — dr.
Klein má ressort civilní — však proto přece
nemohu věřiti, že by zpráva ta byla pravdi-
vou; tak rychle věc by se nedala
provésti. Ještě mnoho vody uplyne, než
záležitost ta bude skončena. Není však po-
chyby, že se v ministerstvu o ní pracuje.«
Italské demonstrace proti
Rakousku.
Z Terstu, 9. června. V neděli došlo
ve Videmu k velkým demonstracím irre-
dentistickým. Konala se tam výstavní slav
nost, kteréž se zúčastnili také delegáti z Go-
rice a z Terstu. V průvodu, jehož se
zúčastnilo na 5000 osob, neseny ital-
ské prapory, které obklopeny byly pra-
pory irredentistických provin
cií, Istrie, Dalmacie a Gorice. Na
jednom italském praporu byl napis »Evviva
Italia irredenta!« Na černém praporu bylo
napsáno: »Pryč s Rakouskem!« U pomníku
Garibaldiova měl delegát terstský řeč, ve
které pravil, že v irredentistických provin-
ciích Rakouska nalézají se tisícové na-
dšených Italů, ochotných bojovati pro
splnění irredentistické ideje. Starosta videm-
ský mimo jiné pravil, že duch Garibal-
diův vládnoti musí od Alp až po
moře. Demonstranti zpívali hymnu italskou.
Také vojsko sůčastnilo se to-
hoto projev u.
Körber
doktor
Klein
Garibaldiův
Italos
Rakousko
Terst
Istria
Dalmacie
Gorica
Alpy
9
article
Německé skandály.
Z Vídně, 9. června. Nedávno na ná-
draží badenském všeněmecký poslanec Her-
zog jakémusi člověku vynadal padouchů,
načež pán, tímto predikátem poctěný, obrátil
se k obecenstvu a pravil: »Tak mluví ra-
kouský poslanec!« — Ze Štyrského
Hradce oznamují, žé se tam včera porvali
způsobem v pravdě německým poslanci
Wilhelm a Malik. Tento přišel do
schůze německého řemeslnického spolku,
kde Wilhelm přednášel a přihlásil se ke
slovu. Nebylo mu však uděleno, poněvadž
není členem. Následkem toho udály se skan-
dály. Předseda shromáždění zvolal: »Nebál
jsem se mužů, nebojím se tedy Malika.«
Malik a jeho přívrženci odporovali. Sálem
ozývaly se nadávky, jaké jen v době nej
bujnější německé obstrukce se zrodily.
Věci chorvatské.
Ze Záhřeba, 9. června. Počátek vče-
rejší schůze obecního zastupitelstva byl velmi
bouřlivý. Žádný projev nebyl připuštěn, který
se týkal známých událostí v hlavním městě
chorvatském. Člen zastupitelstva Brusina
učinil dotaz, proč tolik vojska je v Záhřebě
a kdo bude hraditi náklad na to. Dostal na
to od purkmistra písemnou odpověď, že
dotaz takový je nepřípustným, poněvadž se
netýká oboru vlastní působnosti obce, nýbrž
opatření, které spadá v obor přenesené pů-
sobnosti městského magistrátu. Jiný člen
zastupitelstva Kasparovič chtěl odpověd
tuto přečísti. Z toho vznikl spor, který se
změnil v bouřlivý, dlouhotrvající
hlomoz. Na to prohlásil Kasparovič,
že resignuje na četbu oné odpovědi. Jeho
pilný návrh, aby vyslovila deputace záhřeb-
ská díky za projevy sympatie Dalmacie,
Istrie a Krajiny a pilný návrh, aby se vdo-
vám po zabitých sedlácích Puaričovi a Kra-
ječičovi povolilo po 10.000 kor., byly za-
mítnuty.
Hera
Wilhelm
Malik
Kasparovič
Krajina
Puarič
Vídeň
Štyrský Hradec
Záhřeb
Dalmacie
Istria
10
article
Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy.
Z Vídně, 9. června. (C.-B.) Polní zbroj-
mistr František baron Filipolvlicčl dnes, maje
83 let věku svého, zemřel.
Z Pešti, 8. června. (C.-B.) Za příčinou
dnešního opposičního usnesení kongregace pešt-
ského komitátu odebralo se večer asi 100 stu-
dentů s pochodněmi ke komitátní budově a
mluvčí jejich oslovil místožupana Beniczkého
pochvalnou řeči, na kterouž tento s balkonu
odpověděl. Pořádek nebyl porušen.
Z Paříže, 8. června. (C.-B.) V důvodových
zprávách k osnovám zákonů o žádostech žen-
skýchškolských kongregací za státní
uznání praví se: Mnohé kongregace tvrdí ve
svých žádostech, že zachovávají řehole ženských
klášterů anebo že se vedle školského vyučování
zaměstnávají také ošetřováním nemocných. Vy-
František
Vídeň
Pešť
Paříž
Filipolvlicčl dnes
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Starý ořech.
Napsala Hermina Švorcová.
Stal se zbytečným jako všechno, co vy-
kenalo službu a sestárlo. Padl!
Stál dlouhá léta v rohu mezi dvěma budo
vami malostranskými: domem, nad jehož vraty
namalovaný bílý beránek hlásá, že se tam říkalo
a dosud říká „U beránků“ — a starými ka
sárnami.
Jak se do toho koutku zastrčeného dostal?
Nepřipadlo mi nikdy o tom přemýšleti, vždyt
jsou tak mnohé věci, kolem nichž člověk často
chodí a často na ně hledí, aniž mu kdy napadá,
aby jim chvíli myšlení věnoval. Až když jednou,
jda opět mimo, udiveně zůstává státi: schází tu
něco, s čím téměř srostl! A tu přichází chvilka,
kdy se zamyslí, věnuje vzpomínku — a opět
spěchá, spěchá dál v proudu denních událostí.
A bylo dosti těch, kdož pozastavili se nad
padlým starcem — ořechem, vždyť znali jej snad
všichni v té naší ztichlé ulici, vídali jej rok co
rok znova k životu se probouzet; až letos, než
probudil se ze spánku zimního, zaryly se pila a
sekera v mohutné tělo jeho a zkácely jej k zemi.
Jak nemělo dojati mne, která znám každý
kámen, všechno, všecičko v té tiché části velko-
města, která srostla jsem se vším, která žiji
dechem toho, co mne zde obklopuje, když viděla
jsem, jak naposledy zatřásla se bezlistá koruna
Hermin Švorcová
U beránek
12
article
jeho; snad právě probouzel se k životu novému
a divil se, co se s ním děje.
A shluk myšlének i vzpomínek vyrojil se
v duši. O čem jsem dříve nepřemýšlela, totiž, jak
vzrostl, jak vzal původ právě v tomto místě, t
vykouzlila mi fantasie v té době, kdy ho od-
stranili. — —
Mladá paní, smavých lící, v kroji z 1. polo
více právě minulého století, stojí u okna zmíně-
ného domu, opřena o rámě svého manžela. Již
byli si prohledli vše ve svém teplém hnízdečku
kam on ji po svatbě zavedl.
S úsměvem hledí z okna a zrak její spo
činul na prázdném místě před oknem.
„Hleď, zde také mohli bychom si zříditi ta-
kovou matičkou zahrádečku, třeba jen jediný
strom, kdyby tu byl, abychom měli zeleň hned
před okny,“ zašveholila smavá ústa, která on
za pronesenou myšlénku neopomenul zlíbati.
Je sice za domem pěkná, rozsáhlá zahrada,
přímo stvořená, aby prožívaly se tam doby
štéstí — ale přání roztomilé ženušky je mu roz-
kazem.
„Zasadíme sem strom na památku našeho
dne svatebního.“
Od slov k činu nebylo daleko.
„Ale jaký?“ A nápad dobrý kmitl spanilou
hlavinkou. Přistoupila ke stolu, na němž stála
mísa s ovocem, zavřela oči, hmátla do mísya
vytáhla — ořech. A za smíchu, polibků a žerto-
vání vsadili šťasní ti lidé jádro v zem a každým
rokem pozorovali, jak vzrůstá.
Ořech rostl, mohutněl, stál na místě vyká
13
article
zaném i když sníh pokryl hlavy manželů, když
jeden po druhém zemřeli — stál dlouho ještěa
stal se předmětem pozornosti nás, dětí, okolo
něho do školy chodících.
Byl v té ulici, tak bohaté na zeleň a stromoví
zahrad panských jediným, jenž poskytoval nám
pochoutky svého ovoce.
Jakoby cítil s námi, dětmi, přerostl hodně
přes plot, aby nemohl nikdo zabrániti nám se-
brati si spadlé oříšky.
Pozorovaly jsme milý nám strom s takovým
napjetím, jako snad pozoruje hvězdář oblohu
nebeskou, a když po dlouhé zimě teplé slunéčko
prohřálo zkřehlé větve a míza rozproudila život
stromem, vrazily jsme domů, sotva dechu po-
padajíce a křičely:
„Na ořechu už se ukazují“ — neřekly jsme
jehnědy, kdo pak věděl z nás malých, jak se
tomu říká, obyčejně: ,šištičky“
A teď nastalo každodenní dotazování, doku
jsme byly menší, každým rokem stejné.
„A kdy už budou ořechy?“ „Už se budou
klátit?“ Nebo zase: „Jéjé, šištičky spadaly, to
nebudou žádné ořechy“ a podobně.
Až čas přinesl úlevu. Oříšky se ukázalya
kdyby je zraky dětské byly mohly přiměti k rů-
stu, byly by musily za týden býti zralé!
A i té radosti veliké jsme se dočekaly.
Starý Franta, zahradník, přistavil žebřík,
vzal dlouhou tyč a srážel ořechy.
A teď to nastalo! Pro ořech byly bychom
se snad daly utlouci. Často spadl ořech i se
slupkou na hlavu některého z nás, jen to za-
Franta