ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6736ae80-70e9-11dc-b484-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: place 19, person 17, org 1, work 2
1 masthead
V Praze, v úterý dne 9. června.
Praha
2 masthead
K číslu 156
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article
Čislo v Praze za 2 n . a na venkově za 3h
Praha
6 article LSIT
LSIT Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
7 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vídně, 9. června. V poslaneck sněmovně se dnes patrně mnoho neudělá. Není pravděpodobno, že po vyřízení pilného návrhu ve příčině věcí makedonských a o poměru Rakouska k zemím balkánským přejde se k podrobné debatě o nedělním klidu. Zejtra sejde se panská sněmovna hlavně aby vyřídila zákon, kterým se upra- vují platy auskultantův. Usnesen komise této sněmovny jsme uveřejnili celé. Jest podstatnou změnou, jest podstat- nýmzhoršením zákona, jenž vyšel ze sněmovny poslanecké. Předseda justič- ního výboru poslanecké sněmovny dr. Ferjančič na dotaz náš, jak by se za- chovala poslanecká sněmovna k zákonu tomu, kdyby byl plenem přijat, jak jest na- vržen komisí, odpověděl: »Tento zákon jest pro nás absolutně nepřija- telný. Neboť co se tam auskultantům dává, nabízela vláda, to jest ministr financí dr. Böhm-B awerk nám poslancům již dávno.« V panské sněmovně pociťuje se, že zá- kon ten, jak byl navržen komisí, vzbudil by největší roztrpčení mezi interessenty. Proto učiněn bude pokus, aby zaměněn byl elabo- rát komisní zejtra v plenu panské sněmovny Za tou příčinou komise včera konala poradu o tom, jaké návrhy mají se činiti, aby pokud možno byl malý rozdíl mezi votem sněmovny panské a votem sněmovny poslanecké. Ovšem. nebude-li osnova přijata, jak byla schválena poslaneckou sněmovnou, musí do této na- zpět. Vládou bylo nedávno učiněno sdělení, že nové platy auskultantské bu- dou zcela určitě aktivovány dnem 1. září. Proto bude nutno způso- biti, aby poslanecká sněmovna — nechťs věc dopadne v panské jakkoliv — nepro- dleně ji vzala v poradu. Odloučení státních zastupitelstev od soudů. Z Vídně, 9. června. Soudní jedna kor respondence včera oznámila, že jest rozhod nuto oddělení státních zastupi
doktor Ferjančič Böhm Vídeň Rakousko poslanecký sněmovna
8 article
telstev od soudů a že usnesení o tom stalo se již před týdnem. Ministerský před- seda dr. Körber jako správce ministerstva spravedlnosti pravil redaktorovi zdejší »Reichs wehr«, který se ho tázal: »Tato z prá va je nepravdivou.« První odborný chet ministerstva justice, dr. Klein, prohlásil »Věc netýká se přímo mého ressortu — dr. Klein má ressort civilní — však proto přece nemohu věřiti, že by zpráva ta byla pravdi- vou; tak rychle věc by se nedala provésti. Ještě mnoho vody uplyne, než záležitost ta bude skončena. Není však po- chyby, že se v ministerstvu o ní pracuje.« Italské demonstrace proti Rakousku. Z Terstu, 9. června. V neděli došlo ve Videmu k velkým demonstracím irre- dentistickým. Konala se tam výstavní slav nost, kteréž se zúčastnili také delegáti z Go- rice a z Terstu. V průvodu, jehož se zúčastnilo na 5000 osob, neseny ital- ské prapory, které obklopeny byly pra- pory irredentistických provin cií, Istrie, Dalmacie a Gorice. Na jednom italském praporu byl napis »Evviva Italia irredenta!« Na černém praporu bylo napsáno: »Pryč s Rakouskem!« U pomníku Garibaldiova měl delegát terstský řeč, ve které pravil, že v irredentistických provin- ciích Rakouska nalézají se tisícové na- dšených Italů, ochotných bojovati pro splnění irredentistické ideje. Starosta videm- ský mimo jiné pravil, že duch Garibal- diův vládnoti musí od Alp až po moře. Demonstranti zpívali hymnu italskou. Také vojsko sůčastnilo se to- hoto projev u.
Körber doktor Klein Garibaldiův Italos Rakousko Terst Istria Dalmacie Gorica Alpy
9 article
Německé skandály. Z Vídně, 9. června. Nedávno na ná- draží badenském všeněmecký poslanec Her- zog jakémusi člověku vynadal padouchů, načež pán, tímto predikátem poctěný, obrátil se k obecenstvu a pravil: »Tak mluví ra- kouský poslanec!« — Ze Štyrského Hradce oznamují, žé se tam včera porvali způsobem v pravdě německým poslanci Wilhelm a Malik. Tento přišel do schůze německého řemeslnického spolku, kde Wilhelm přednášel a přihlásil se ke slovu. Nebylo mu však uděleno, poněvadž není členem. Následkem toho udály se skan- dály. Předseda shromáždění zvolal: »Nebál jsem se mužů, nebojím se tedy Malika.« Malik a jeho přívrženci odporovali. Sálem ozývaly se nadávky, jaké jen v době nej bujnější německé obstrukce se zrodily. Věci chorvatské. Ze Záhřeba, 9. června. Počátek vče- rejší schůze obecního zastupitelstva byl velmi bouřlivý. Žádný projev nebyl připuštěn, který se týkal známých událostí v hlavním městě chorvatském. Člen zastupitelstva Brusina učinil dotaz, proč tolik vojska je v Záhřebě a kdo bude hraditi náklad na to. Dostal na to od purkmistra písemnou odpověď, že dotaz takový je nepřípustným, poněvadž se netýká oboru vlastní působnosti obce, nýbrž opatření, které spadá v obor přenesené pů- sobnosti městského magistrátu. Jiný člen zastupitelstva Kasparovič chtěl odpověd tuto přečísti. Z toho vznikl spor, který se změnil v bouřlivý, dlouhotrvající hlomoz. Na to prohlásil Kasparovič, že resignuje na četbu oné odpovědi. Jeho pilný návrh, aby vyslovila deputace záhřeb- ská díky za projevy sympatie Dalmacie, Istrie a Krajiny a pilný návrh, aby se vdo- vám po zabitých sedlácích Puaričovi a Kra- ječičovi povolilo po 10.000 kor., byly za- mítnuty.
Hera Wilhelm Malik Kasparovič Krajina Puarič Vídeň Štyrský Hradec Záhřeb Dalmacie Istria
10 article Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy. Z Vídně, 9. června. (C.-B.) Polní zbroj- mistr František baron Filipolvlicčl dnes, maje 83 let věku svého, zemřel. Z Pešti, 8. června. (C.-B.) Za příčinou dnešního opposičního usnesení kongregace pešt- ského komitátu odebralo se večer asi 100 stu- dentů s pochodněmi ke komitátní budově a mluvčí jejich oslovil místožupana Beniczkého pochvalnou řeči, na kterouž tento s balkonu odpověděl. Pořádek nebyl porušen. Z Paříže, 8. června. (C.-B.) V důvodových zprávách k osnovám zákonů o žádostech žen- skýchškolských kongregací za státní uznání praví se: Mnohé kongregace tvrdí ve svých žádostech, že zachovávají řehole ženských klášterů anebo že se vedle školského vyučování zaměstnávají také ošetřováním nemocných. Vy-
František Vídeň Pešť Paříž Filipolvlicčl dnes
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Starý ořech. Napsala Hermina Švorcová. Stal se zbytečným jako všechno, co vy- kenalo službu a sestárlo. Padl! Stál dlouhá léta v rohu mezi dvěma budo vami malostranskými: domem, nad jehož vraty namalovaný bílý beránek hlásá, že se tam říkalo a dosud říká „U beránků“ — a starými ka sárnami. Jak se do toho koutku zastrčeného dostal? Nepřipadlo mi nikdy o tom přemýšleti, vždyt jsou tak mnohé věci, kolem nichž člověk často chodí a často na ně hledí, aniž mu kdy napadá, aby jim chvíli myšlení věnoval. Až když jednou, jda opět mimo, udiveně zůstává státi: schází tu něco, s čím téměř srostl! A tu přichází chvilka, kdy se zamyslí, věnuje vzpomínku — a opět spěchá, spěchá dál v proudu denních událostí. A bylo dosti těch, kdož pozastavili se nad padlým starcem — ořechem, vždyť znali jej snad všichni v té naší ztichlé ulici, vídali jej rok co rok znova k životu se probouzet; až letos, než probudil se ze spánku zimního, zaryly se pila a sekera v mohutné tělo jeho a zkácely jej k zemi. Jak nemělo dojati mne, která znám každý kámen, všechno, všecičko v té tiché části velko- města, která srostla jsem se vším, která žiji dechem toho, co mne zde obklopuje, když viděla jsem, jak naposledy zatřásla se bezlistá koruna
Hermin Švorcová U beránek
12 article
jeho; snad právě probouzel se k životu novému a divil se, co se s ním děje. A shluk myšlének i vzpomínek vyrojil se v duši. O čem jsem dříve nepřemýšlela, totiž, jak vzrostl, jak vzal původ právě v tomto místě, t vykouzlila mi fantasie v té době, kdy ho od- stranili. — — Mladá paní, smavých lící, v kroji z 1. polo více právě minulého století, stojí u okna zmíně- ného domu, opřena o rámě svého manžela. Již byli si prohledli vše ve svém teplém hnízdečku kam on ji po svatbě zavedl. S úsměvem hledí z okna a zrak její spo činul na prázdném místě před oknem. „Hleď, zde také mohli bychom si zříditi ta- kovou matičkou zahrádečku, třeba jen jediný strom, kdyby tu byl, abychom měli zeleň hned před okny,“ zašveholila smavá ústa, která on za pronesenou myšlénku neopomenul zlíbati. Je sice za domem pěkná, rozsáhlá zahrada, přímo stvořená, aby prožívaly se tam doby štéstí — ale přání roztomilé ženušky je mu roz- kazem. „Zasadíme sem strom na památku našeho dne svatebního.“ Od slov k činu nebylo daleko. „Ale jaký?“ A nápad dobrý kmitl spanilou hlavinkou. Přistoupila ke stolu, na němž stála mísa s ovocem, zavřela oči, hmátla do mísya vytáhla — ořech. A za smíchu, polibků a žerto- vání vsadili šťasní ti lidé jádro v zem a každým rokem pozorovali, jak vzrůstá. Ořech rostl, mohutněl, stál na místě vyká
13 article
zaném i když sníh pokryl hlavy manželů, když jeden po druhém zemřeli — stál dlouho ještěa stal se předmětem pozornosti nás, dětí, okolo něho do školy chodících. Byl v té ulici, tak bohaté na zeleň a stromoví zahrad panských jediným, jenž poskytoval nám pochoutky svého ovoce. Jakoby cítil s námi, dětmi, přerostl hodně přes plot, aby nemohl nikdo zabrániti nám se- brati si spadlé oříšky. Pozorovaly jsme milý nám strom s takovým napjetím, jako snad pozoruje hvězdář oblohu nebeskou, a když po dlouhé zimě teplé slunéčko prohřálo zkřehlé větve a míza rozproudila život stromem, vrazily jsme domů, sotva dechu po- padajíce a křičely: „Na ořechu už se ukazují“ — neřekly jsme jehnědy, kdo pak věděl z nás malých, jak se tomu říká, obyčejně: ,šištičky“ A teď nastalo každodenní dotazování, doku jsme byly menší, každým rokem stejné. „A kdy už budou ořechy?“ „Už se budou klátit?“ Nebo zase: „Jéjé, šištičky spadaly, to nebudou žádné ořechy“ a podobně. Až čas přinesl úlevu. Oříšky se ukázalya kdyby je zraky dětské byly mohly přiměti k rů- stu, byly by musily za týden býti zralé! A i té radosti veliké jsme se dočekaly. Starý Franta, zahradník, přistavil žebřík, vzal dlouhou tyč a srážel ořechy. A teď to nastalo! Pro ořech byly bychom se snad daly utlouci. Často spadl ořech i se slupkou na hlavu některého z nás, jen to za-
Franta