1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 132. ze dne 14. květaa 190l.
3
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Tolstoj v sartském překladě. Ze Samar
kandu se oznamuje: Historické náměstí Registan a
medressa Šir Dor, nalezající se na něm, stará moha-
medánská vysoká škola z dob Tamerlanových, staly
se v poslední době jevištěm zajímavých událostí
Samarkandský spolek pro lidové přednášky proměnil
dvůr této medressy, jež pojme čtyři až pět tisíc
osob, v posluchárnu pro lidové přednášky. Dvůr
krytý mramorovými deskami a obklopující jej dvou-
patrové klenuté galerie, jichž stěny zdobeny jsou
dosud hliněnými destičkami, opatřenými pestrou
glasurou ze starých dob, poskytuje znamenitou po-
sluchárnu. O svátku kurban-bejramu shromáždilo se
tu přes 4000 lidí, aby vyslechli povídku Lva Tol-
stého: »Čím jsou lidé živi?« v sartském překladě.
Práce předčítatelova nebyla snadna. As pětkráte pře-
rušil svoji dvouhodinnou přednášku, aby si oddechl.
Čísti pod širým nebem před davem, jenž nikdy ne-
byl úplně klidný, hlasem daleko slyšitelným, jest
práce, jakouž může vykonati toliko mladý mulla,
jenž jest zvyklý svolávati s minaretu věřící k mod-
litbě. Kdo stáli v posledních řadách, slyšeli ovšem
jen slabé zvuky, měli však tím větší požitek na
krásném obraze, jejž poskytovalo velké množství,
oděné v pestré, slavnostní kroje, skládající se ze
Sartů, bucharských židů, Peršanů, Arménů a Rusů.
Než přednáška zahájena, oslovil shromážděné vo-
jenský gubernátor, generál Medinskij, vysloviv na-
ději, že lid ochotně bude navštěvovati tyto před-
nášky.
Tolstoj
Dora
Tamerlanův
Peršan
Armén
Rus
Medinskij
Samara
Sart
Lev Tolo
4
article
= Vzrůst opilství mezi anglickými že-
nami. Poslední výroční zpráva londýnské společnosti
pro vnitřní missie stěžuje si na příšerný vzrůst opil-
ství mezi ženami a dívkami pracujících tříd. Ve všech
48 okresech misionářské činnosti v Londýně vysky-
tuje se týž úkaz a jestliže již v minulých letech bylo
dlužno konstatovati stálé šíření se této neřesti mezi
dělnicemi a ženami dělníků, jež nebyly zaměstnány
prácemi mimo dům, přesahuje přece vzrůst opilství
v posledním roce veškeru míru. Některé misionářky
dotazovaly se v dílnách a továrnách s 12—200 děl-
nicemi, která z nich při práci nepije kořalku a která
z nich považuje za neslušné, navštěvovati veřejné
kořalny a výčepy. Všude dostalo se jim s potupným
smíchem odpovědi, že ani jediná ze zaměstnaných
nevylučuje se z těchto požitků. Členové misionář-
ských společností vyslovili se při tom nepokrytě, že
stálé »vlastenecké« slavnosti, jež pořádány loňského
roku od osvobození Kimberleye až k návratu dobro-
volníků skorem každého týdne, přispěly k nepoměr-
nému pijáctví ve veškerém obyvatelstvu. Zejmena
však účastenství dívek a žen na veřejných průvodech
a vítězných slavnostech mělo nanejvýš nepříznivý
vliv na mravní úroveň ženského obyvatelstva. Počet
případů, kde dívky mladší 20 let musily býti zatčeny
a potrestány, poněvadž byly na mol zpity. vzrostl
z 1300 případů z roku 1899 na více než 4000 pří-
padů roku 1900. A jest všeobecně známo, že lon-
dýnská policie v takovýchto případech jeví trpělivost,
jež by v jiných zemích evropských zdála se nepo-
chopitelna.
= Žena ve člunu přes oceán. Z Londýna
se oznamuje: Dosud vyskytlo se již několik smělých
mužů, kteří se odvážili vzdorovati nebezpečí na moř
a přepluli přes Atlantský oceán v malém otevřeném
Londýn
5
article
plachetním člunu, avšak dosud se žádná žena nepo-
kusila o tento smělý čin. Nyní však dle zprávy zdej-
ších listů hodlá tento smělý pokus podniknouti mrs.
Nielsonova, Američanka, Hodlá se ucházeti o značnou
cenu, již vypsal kapitán Blackburns pro ženu, jež
provede v plachetním člunu nejrychlejší plavbu přes
Atlantský oceán. Mrs. Nielsonova, v jejíž žilách
proudí indiánská krev, byla dříve artistkou v cirku,
kdež se produkovala ve střelbě, tanci a veslování.
Mimo to je známa též jako horlivá spiritistka. Den,
kdy odpluje, není dosud určen, avšak hodlá vyplouti
počátkem leta, bezpochyby z Nov. Yorku. Smělá
plavkyně hodlá se odebrati do Lissabonu a jest pře-
svědčena, že cestu provede s úspěchem. Jest malé
postavy a od přírody nadána nezlomnou energií.
= Tajemná tragedie lásky, jež se těchto
dnů odehrála na venkovském sídle rodiny Alvarezovy,
vzbuzuje v celém Španělsku neobyčejnou sensaci. Se-
ňorita Regina Alvarezova, jedna z nejbohatších dědi-
ček madridských, zasnoubila se před čtyřmi lety
s nemajetným důstojníkem Andreem Arrovem. Rodi-
čové mladé dámy sice nesouhlasili s předsevzetím
své dcery, ale konečně svolili. Brzy potom roku 1897
byl ženich se svým plukem poslán na Fílipiny. Z po-
čátku udržoval se svou nevěstou čilou korrespondenci,
avšak r. 1898 pojednou přestal dopisovat a mladá
dívka s jiné strany dostávala o něm zprávy, jež ni-
kterak nesvědčily o lásce a věrnosti vzdáleného snou-
bence. Minulého roku seznámila se seňorita Alvare-
zova s bohatým mladíkem Rodolfem Lamasem, jenž
se ucházel o její ruku a jemuž se k naléhání svých
Nielsonův
Američanka
Mrs
Alvarezův
Alvar
Rodolfo Lamas
York
Španělsko
6
article
rodičů zasnoubila. Záhy potom vrátil se první její že-
nich do své vlasti. Bylť na Filipinách dostál plnou
měrou své vojenské povinnosti, byl raněn a ztrávil
déle než rok v nemocnici. Prohlásil, že po celou tu
dobu pravidelně dopisoval své nevěstě, i když nedo-
stával odpovědí a žádal, aby jeho snoubenka dostála
svému slovu. Dívka také byla ochotna vzdáři se
svého druhého snoubence, avšak rodičové toho nedo-
volili. Svatba seňora Lamasa se seňoritou Alvarezo-
vou vykonána a téhož dne odebrali se mladí man-
želé na venkovské sídlo rodiny nevěstiny, aby tam
ztrávili líbánky. Druhého dne ráno nalezena mladá
paní ještě oblečená umírající ve svém budoiru se
smrtelnou ránou v hrdle. Přede dveřmi jejího bou-
doiru ležel mrtev její první ženich, major Andrea
Arrovo, se srdcem protknutým dýkou. Mladý manžel
ležel mrtev ve vedlejším pokoji, usmrcen výstřelem
z revolveru, jenž ležel vedle mrtvoly. Kterak se tra-
gedie odehrála, nebylo lze zjistit.
Arrův
Filipíny
7
article
= Záhadná afféra. V Montreuilu u Paříže
zatčena těchto dnů hostinská Jaglinová, na niž sou-
sedé udali, že v únoru usmrtila svého manželaa
zakopala jeho mrtvolu na dvoře nebo ve sklepě.
Dům její byl zavřen a půda všude rozkopána. Avšak
vše, co nalezeno, byl toliko rukáv mužské košile
s několika krvavými skvrnami, objevený za kurní-
kem. I kdyby ve skvrnách zjištěna byla krev lidská,
nedokazoval by tento nález mnoho. Jest zjištěno, že
paní Jaglinova měla milence a že svému manželu
dobráku život pokud možno ztrpčovala. Vytý kaleli jí
manžel nevěrů, odpovídala mu, že strojí úklady její
nezletilé dceři z prvního manželství a že by učinil
nejlépe, kdyby se sám sprovodil se světa. Po prudké
bádce, již slyšela jedna ze služek, zmizel Jaglina
od té doby nebyl více spatřen. Onebdy odebrala se
Jaglinová se svým milencem k notáři, u něhož měl
Jaglin uloženo 5000 franků a pokoušela se dostati
peníze. Tím bylo podezření zvýšeno a Jaglinová
zatčena. Zatčená jeví značný klid a tvrdí, že manžel
její jest na živu. Tato možnost ovšem není vy
loučena.
Jaglinův
Jaglinová
Paříž
8
article
Zemřelí v Praze.
Dne 8. května 1901: Seidlerova Marie, dcera
truhláře, 3 roky 5 měsíců, 91—I. Chramostová Anna,
soukromnice, 37 roků, 1860—II. Wilhelm Otokar, syn
obchodníka, 3 roky 10 měsíců, 91—I. Achatzová
Emilie, manželka rady zem. soudu, 45 roků, 1771—II.
Kindl Václav, truhlářský pomocník, 35 roků, 80—IV.
Zákon Bohumír, syn modistky, 9 dní. 673—I.
Maxova Františka, dcera kováře, 1 rok, 659—VII.
Wittinger Antonín, cidič stok, 54 roky, 30—IV.
Schreiber Antonín, syn pekaře, 1 rok 3 měsíce,
1469—II. Wolfová Kateřina, vdova po zlatnickém po-
mocníku, 71 rok, 7—I. Lehnerová Augusta, vdova po
továrníku, 84 roky, 808—II. — Ve všeobecné
nemocnici: Poláková Barbora, vdova po pastýři,
89 roků. Horák František, dělník, 32 roky. Koktová
Marie, manželka truhláře, 25 roků. Sůva František,
železniční zřízenec, 43 roky. — U milosrdných
bratří: Novotný František, nádenník, 34 roky.
Vogt Josef, malíř karet, 50 roků. — U milosrd-
ných sester: Plottová Magdalena, vdova po na-
kladači, 83 roky. Tomanová Františka, manželka la-
kýrníka, 60 roků. Vála Vojtěch, pekařský pomocník,
32 roky.
I Chramostová
Anna
Wilhelm Otokar
Kindl
Bohumír
František
Antonín
Schreiber
Wolfová
Kateřina
I Lehnerová Augusta
Horák
Koktová
Marie
Sůva
Vogt
Tomanová
Vojtěch
Praha
Achatzová Emilie
Seidlerův Marie
Poláková Barbora
Plottová Magdaléna
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
V úterý 14. května.
Král
Praha
národní divadlo
10
article
Mimo předplacení
Rusalka.
Lyrická pohádka o 3 dějstvích od Jaroslava Kvapila
Hudbu složil Antonín Dvořák.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod.
Ve středu 15. května.
Odpol. o 3. hod.
Strakonický dudák.
Večer v předplacení:
Psohlavoi.
Aréna na Smíchově.
Začátek o 1/27. hod
úterý 14. května.
Pražský flamendr
Obraz ze života o 5 jednáních od J. K. Tyla.
V úterý dne 21. května premiéra:
Coralie Comp.
Předprodej lístků u Kapra a Kotka na Smíchově.
Kvapil
Dvořák
Kovařovic
Robert Polák
Tyl
Kapr
Kotek
Smíchov
Coralie
11
title
V úterý 14. května.
12
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Začátek o 3/47. hod.
Po druhé:
12131
Nováček aneb: Pekař je pekař.
Lidová hra o 4 jednáních.! Napsal O. Faster.
Král
O Faster
Pištěkův divadlo
12131 Nováček aneb : Pekař
13
article
1re
— Bude mně velice... Ani nevím, jak bych ti
řekl, jak mně bude bolestno odloučiti se od tebe, Vaso,
pravil jsem.
see
Toužil jsem tak po tom, přivinouti jej ke svým
prsoum... Ale nesměl jsem. sv
— Slyšíš, jak kukačka zakukala! řekl pojednou
místo odpovědi.
Ani mne neslyšel, pomyslil jsem sobě teskně.
Vaso!
Znova se zamračil, dívaje se na mne s očima široce
rozevřenýma.
— Budu dnes spáti u pana Keretiho ... Bude to
lépe, nemyslíš?
Se
Kývl souhlasně.
— Odjedeme-li zejtra, přijdu se s tebou rozloučiti,
Vaso, pravil jsem zarmouceně, doufaje neustále, že se
rozpomene na naše přátelství, na to, jak nevýslovně jsem
jej měl rád . ..
— Ano, ano, pravil; moje slova jej patrně mrzel
a odešel k oknu.
Toužil
Kereti
Vasa
14
article
XXXIx
XXXIx
Sotva že jsme se druhého rána oblékli, přišli pro
nás, abychom šli píti čaj k matince. Vstala velmi časně
a byla dávno již připravena, když jsme k ní vešli.
Když zůstala včera samotna s Annou Vasiljevnou
a jejím mužem, podařilo se jí je přemluviti, aby nás pu-
stili ještě dnes. Matinka byla velmi spokojena; Anna Va-
siljevna se jí přiznala, že by jednala právě tak, kdyby
byla na jejím místě.
Anna Vasiljevna
Anna Virginie
15
article
oe
dorovič předepsal mošus, pro který bylo posláno do mě-
sta, ale od kterého nedoufá ani lékař něčeho docíliti, že
jenom s největším namaháním se jí podařilo přiměti Vasu
k odpočinutí a to pouze přispěním Feodora Feodoroviče,
který se vrátil od Ljubovy Petrovny a slíbil mu, že bude
seděti u lože jeho otce až do oběda . . .
— A neřekl lékař, kde bude dnes obědvati Ljubov
Petrovna? přerušila Galečka. S námi? a v těchto slovech
bylo jakési vyzvání k dalšímu vysvětlení.
— Neřekl, odpověděla rychle Anna Vasiljevna, ne-
dívajíc se na ni a obrátila se k matince s nějakou
otázkou.
Galečka nechala mou matinku odpověděti a obrátila
se znova ke své matce:
— A bude-li obědvati dole, mám i já přijíti?
Anna Vasiljevna se podivala na dceru s očima
plnýma výčitky a hlubokého duševního žalu. Domyslil
jsem se, že se zajisté pravé nyní dověděla od Fomy
Bogdanoviče, jak se chovala Galečka k Ljubje Petrovně.
— K čemu pak žádáš měho dovolení? promluvila
se zjevným přemáháním. Galečka se podívala tak, jakoby
chtěla říci, já vám to vysvětlovati nebudu !
— Přejete-li si, mama, přijdu, řekla tiše, pokorně
i jaksi poníženě, za co bych jí byl v tomto okamžiku
s radostí vytahal za vlasy . . .
Ubohá její matka sebou rozčileně pohnula na svém
místě: nedostávalo se jí síly k ovládání tohoto domýšli-
vého, bezcitného, patnáctiletého stvoření.
— Můžeš obědvati ve svém pokoji . . . nechce-li se
ti s ostatními, řekla drahá Anna Vasiljevna, odvracejíc
svůj pohled od lhostejných očí své dcery . .. Že se jí
dostalo tolik síly, to říci.
Zanomonutá otázka.
Vasa
Feodorovič
Ljubov
Galečka
Anna Vasiljevna
Bogdanovič
Ljubj Petrovna