ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 66bb1780-66c5-11dc-b71d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 24 celkem · entity: person 43, place 16, work 5, org 7
1 masthead
Romänová příloha
2 masthead
„Národnich Listů“ k čislu 125. ze
3 masthead
dne 7. května 1901.
4 title
Různé zprávy.
5 article
= Krádež v královském zámku. Z Mad- ridu se oznamuje: Těchto dnů objevena v knihovně zdejšího královského zámku značná krádež. Knihovna, jež obsahuje značné poklady starých rukopisůa knih, obsahuje také jednu z nejkrásnějších sbírek minci na světě, čítající asi 12.000 kusů. Vynikající numismatik seňor Vives zabývá se po několik let sestavováním katalogu sbírky. Když učenec onehdy srovnával katalog se sbírkou, zjistil, že chybí 57 zla- tých mincí západo-gothských, arabských a jiných, jako na př. některé kusy Jiřího III. anglického, dále kusy holandské, jakož i turecké, egyptské atd. Na štěstí zloději, kteří patrně nebyli znalci, zanechali nejvzácnější kusy, jako na př. minci Ferdinanda II., Leonského, jediný exemplář toho druhu, jenž exi- stuje. Mimo mince zmizely též dva medaillony vé- vody z Berry a Ferdinanda VII. Konečně zloději str- hali a ukradli zlaté a stříbrné spony, kování, erby. desky a jiné ozdoby ze 16 drahocenných knih. Cel- ková cena ukradených věcí jest velmi značná. Aby prodeji ukradených věcí v cizině bylo zabráněno zaslaly úřady všem konsulům a zástupcům španěl- ska telegrafické zprávy a zaslaly jim přesný popis ukradených věcí. Bibliotéka královského paláce zalo- žena byla Filipem V. a náleží mezí nejznamenitější podobné ústavy v Evropě. = Zánadné kresby. Z Paříže se oznamuje Známý rytec Fernand Desmoulin vystavil v gallerii Petitově řadu podivných kreseb, jež nazval »Mediani- míques«, totiž kresby, zbotovené mediem. Přes to však popírá Desmoulin, že by sám byl mediem.
Jiří Ferdinand VII Filip Desmoulin Petitův Mad Berra Evropa Paříž Ferdinand II
6 article
Osobnosť umělcova mimo to vylučuje veškeré pode- zření, že by si chtěl dovoliti nechutný šprým. Vy- stavil as 100 kreseb, mezi nimi krajíny a obrazy s figurami, z nichž zejmena poslední také s uměle- ckého stanoviska jsou zajímavé. Desmoulin jest ryt- cem a rytířem čestné legie. Jest to velmi zajímavá umělecká osobnosť a osvědčil se vždy jako upřímný milovník svého umění a jest podivno, kterak sámo svém případě mluví jako o stavu pathologickém, ja koby mluvil o cizinci nebo osobě, jež je mu lbo- stejna. Nade všecku pochybnost upřímně a velmi skromně charakterisuje cenu těchto prací, jež vlastně nepovažuje za práce svoje. »Nemobu si toliko vy- světlit, jaké moci jsem poslušen při kresbě těchto li- nií, neboť neschvaluji jich umělecké formy. Krajiny hraničí s impressionismem, postavy podobají se po- stavám Rodinovým. Některé kresby, postrádající urči- tosti, vzbuzují vzpominky na Watteaua neb Lancreta a když se na ně dívám, mobu si jedva uvědomit, že jsem je kreslil sám; tak cizí jsou mému cítění. O 12. června minulého roku nalezám se pod vlivem této cizí moci. Onoho dne byla mi vnuknuta první kresba a od té doby provedl jsem ve 240 dnech 322 takovéto kresby. Nezabývám se spiritismem, ba nikdy jsem se ani nepokusil o klepání stolkem. Po rodin- ném večírku, při němž provozovány spiritistické po- kusy, jichž jsem se nezúčastnil, podlehl jsem těmto bezděčným kreslícím pohybům, pod jichž vlivem jsem všechny tyto kresby vytvořil. Když jsem večer seděl u stolu, chopila se moje ruka bezděčně tužky a kreslila soustředné čáry od okraje ke středu a vytvořila tak
Rodinův Watteau Lancret
7 article
kresbu, poněkud neforemnou, jež mne velmi překva- pila. Kresby této první periody podepsal jsem bez- děčně: »Institeur« (učitel). Pozdější, jež jsou mno- hem dokonalejší, mají podpis: »Ton Vieux Maitre- — a později: »Astarté«. Zejmena tento poslední pod- pís zdá se mi směšný, ale jest mi vnuknut. Poslední kresby provedeny jsou trojbarevně barevnými tuž- kami. Z pravidla držím tužku v sevřené pěsti, nikdy tak, jako řádný kreslič. Podpis »Ton Vieux Maitre- jest mi nesrozumitelný proto, že jsem nikdy neměl učitele kreslení a také jsem nikdy nebyl žákem ně- kterého mistra. Mně jest vše to nevysvětlitelno. Vět- šinu kreseb považují za úplně nedokonalou a celou tuto uměleckou činnost za jakýsi druh divu, jejž lze stěží vysvětlit. Myslím, nechať je to div jakýkoli, že bude uveřejnění jeho zajisté zajímavé. Některé kresby zhotovil jsem obráceně, některé potmě; některé, jež mi byly náhle pod rukou utrhnuty, ještě když tužka spočívala na papíře, jeví stopy slz, jiné jsou podo- bizny. Na jedné z těchto kreseb má zobrazená osoba na hlavě klobouk a vlasy způsobem zcela pravdě- nepodobným zkadeřeny, kdežto můj model, jenž stál v atelieru za mnou, když jsem tvář kreslil, byl bez klobouku a měl účes zcela obyčejný. Desmoulin mluví o umělecké ceně těchto kreseb tak lhostejně, jakoby šlo o díla umělce jemu neznámého. Uznává cenu některých z nich, jiné kritisuje přísně a libuje si, nadsazovati jejich nedostatky. Obraz, znázorňující tři hlavy v profilu na způsob medaille, »Sosies« dvě zcela stejné ženské tváře, jiný obraz ženy s lupením révy ve vlasech a impressionistická krajinka, již Desmoulin kreslil obráceně, jsou nejnápadnější obrazy této zajímavé výstavy.
Astarta Ton Vieux Maitre
8 article
= Zajímavé nálezy v Egyptě. Rev. dr. W. C. Winslow v Bostonu, místopředseda společnosti na prozkoumávání Egyptu, dostal úřadní zprávu o prof. Petria, že objevil,v Abydu zápisky králů před panováním Meny, jenž založil panovničí rodinu 4 800 let před Kristem. Prof. Petrie píše: »Nalezli jsme jména Narma Ka, a jednoho krále, jenž jest pojme- nován znamením ryby, a bezpochyby dvou jiných králů , Deba a Sama z Mena. Jest tu asi 30 nápisů a těžký pás zlata se jménem Aha (Mena). V brobce Chasechomui byly nalezeny kamenné, vásy, kteráž každá měla zlatou poklíčku, připevněnou zlatým drá- tem, pak dva široké opasky ze zlata a asi tucet stolních nádob a mis, kromě asi 160 vzorků náčiní v měděném plechu. Časté použití slonoviny v tehdejší době jest dokázáno objevením 40 popsaných slono- vých kusů a kamenů a dvou lvů, zhotovených ze slonoviny. Zemřelí v Praze. vonoh Dne 1. května 1901: Živný Josef, syn typo- grafa, 11 měsíců, 1711—II. Macnaň Bohumil. syn kamenotiskaře, 3 dny, 1912—II. Čapek Vojtěch, syn obuvníka, 10 měsíců, 741—VII. Reachová Cecilie, manželka sluhy, 60 roků, 683—I. Malfertheinová Eliška, soukromnice, 63 roky, 1283—II. Pavleček Stanislav, zámečník, 28 roků, 439—VII. Švejkovská Marie, vdova po dělníku, 59 roků. 246—VII. Lancin- grová Josefa, manželka písaře, 36 roků. 440—III Klika Josef, stavbyvedoucí, 46 roků, 1809—II. Ko- mers Karel, c. k. místodrž. rada v. v., 83 r., 160—I. — U Alžbětinek: Dědová Františka, vdova po dělníku, 42 roky. — U milosrdných bratří Pucsalik Josef, dráteník, 31 rok. — U milosrd- ných sester: Juklová Kateřina, vdova po zed- níku, 72 roky. — V chudobinci: Kinzlová Anna, vdova po účetním, 82 roky.
Rev doktor W C Winslow profesor Petria Krist Narma Sam Aho Josef Čapek Vojtěch Stanislav Marie Karel František Pucsalik Egypt Boston Abyd Mena Praha ko Reachová Cecilie III Klik Josef Macnaň Bohumil U Alžbětinka : Dědová Juklová Kateřina Kinzlová Anno
23 article Odvedte mne odtud, zašeptala, třesouc se na
Odvedte mne odtud, zašeptala, třesouc se na celém tele. — Jste velmi slaba, nemůžete jíti.. . Počkejte trochu! pravil jsem starostlivě a posadil jsem ji do křesla, které jsem přitáhl nohou, drže ji neustále ko- lem těla. Přicházela pomalu k sobě. Stál jsem před ni, dívaje se na ni smutně. — Borisi, pravila, otřevší si rychlým pohybem oči, vy jste všechno slyšel... To se dovolil říci syn matce . .. Vy jste svědkem, že jsem činila vše, co jsem mohia . .. Já jsem se před ním ponížila . . . — Vy vidíte, v jakém stavu se nachází, začal jsem omlouvat svého přítele, on neví, co se s ním děje . .. Ale vy jste pravila, čas... Jsem jist, že Vasa časemi. l. Nemyslil jsem vůbec na to, co jsem jí povídal, ne- věděl jsem, jak bych skončil... Ale ona sama sebe ne- klamala: — On, pravila, stahujíc obočí, on jest neoblomný a zarputilý!... jako otec. a Na okamžik se zamyslila. — Nemám již syna — vše jest skončeno! rozhodla, usmívajíc se trpce a bolestně. Nemluvila ke mně, zapo- mněla na mou přítomnost, jenom její ústa vyslovila mimo- volně ten smutný závěr, tanuvší ji v tomto okamžiku na mysli. Pozvedla oči a pojednou, jakoby teprve nyní mne byla zpozorovala, zarděla se studem, hrdosti.. . . Snad jí teprve nyní napadlo: co pak on? proč jest zde? proč zde přede mnou stojí? jaký zlý posměch osudu mne nutí, vyzývati tohoto chlapce za svědka, za soudce? ...
Boris Vasa
24 article
Podívala se vytřeštěně na něj . . . Co obětovati? ptala se chvějícím se hlasem. oe Všechno! pravil, rozpřáhnuv ruce. A ty ode mne žádáš takových obětí? — Což jest možno to žádati? Vasa se usmíval tiše a smutně. — Což možno něčeho požadovati? opakoval živěji. — Matka... taková, která miluje..., přináší je sama a nemyslí vůbec, že oběti přináší .. — Opustiti všechno štěstí svého života! přerušil ho vášnivě Ljubov Petrovna. — Vy chcete štěstí! A oči hochovy se přísně a bo- jácně upřely na matku. — Vy jste docílila toho svého zvláštního štěstí. Čím bych vám mohl já nyní býti ? . .. Ona zaplakala. — O, Vaso ... Vaso, pravila lkajíc, vždyť jsi mým synem, nosila jsem tě pod srdcem... a tvé narození mne činilo tak nevýslovně šťastnou! Doufala jsem tak dlouho, že mně budeš vším!... Mohu-li tě vyrvati ze srdce ! . . Tys nechtěl nikdy vniknouti do měho postavení, tys myslil pouze na něj. Ale pomysli... vždyť vidíš sám, že jest odsouzen, dávno odsouzen: zůstaneme brzy jen... dva, jen my dva... co potom? Budeš snad i pak nepřítelem své matky..., poněvadž jsi nyní mým nepřítelem, nepří- telem své matky, Vaso — čtu to na tvé tváři . . Mýlila se, nebylo to nepřátelství, ale nekonečná, ne- snesitelná muka, jevící se v jeho tváři, jeho zamračené oči pozvedly se tupě na matku a znova sklopily. Neod- pověděl. — Jen přemýšlej... V hlubokém hlase Ljubovy Petrovny to znělo tak měkce — zeptej se sama sebe v houbi srdce: což jest možno, aby syn nenáviděl své matky... aby si přál viděti ji nešťastnou? ... Zapomenutá otázka.
Vasa Matek Ljubov Vasa