1
article
káme, že nezná ani slůvka českého a dosazen
byl pod nátlakem Němců, zvláště působením
poslance dra. Schreinera, na toto tak významné
místo, patrně preto, aby na plzeňských dráhách
živel německý byl posilen. V důsledku tohoto
nařízení rozkázal přednosta nádraží plzeňského
Jirousehek (dle jména též veliký Germán) všem
svým podřízeným úřadníkům, aby ve službě
mezi sebou mluvili pouze německy, a sám
také předehází v tomto ohledu nejlepším pří-
kladem. Tato germanisační práce, kteráž na
státních, soukromých dráhách potírá vše, co
českého, nemůže nám býti lhostejna, ani když
působí nehlučně, neokázale uvnitř kruhů, váza-
ných nepsanou služební pragmatikou, sledující
jen větší čest a chválu všematky Germanie, tím
méně však hodláme snášeti zjevné urážky české
národnosti, i jest povinností každého Čecha
proti každé takové bezohlednosti rázně se ohra-
diti. Mnohý snad s úsměškem podotkne, že
jest to příliš malicherné, dělati hned tolik hluku
proto, že onen úřadník české národnosti byl
nucen konati cestu z Dobřichovic do Plzně na
lístek německý a pomyslí sobě, že proto nena-
stala ani srážka vlaků, ani se vlak z kolejí ne-
vyšinul a onen citlivý pán že přes to s
šťastně dostal do Plzně. Avšak zde nejedná se
o onen kousek papíru, o jízdní lístek, nýbržo
zisadu, neboť každý Čech i ve věcech na
pohled nepatrných a bezvýznamných má dbáti
bez ohledu na společenské postavení při každé
příležitosti práv svého jazyka. Co nedajísi
libiti Němci, nedáme si líbiti také my!
Němec
Schreiner
Jirousehek
Germán
Germanie
Čecho
Dobřichovice
Plzeň
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá přání stran gálerie umění
ztlumočena. Včera o polednách přijímal mí-
stodržitel hr. Coudenhove deputaci společnosti
pro fedrování německé vědy, umění a literatury.
spolku německých spisovatelů a umělců »Con-
cordie« a spolku německých výtvarných umělců
v Praze, v záležitosti založení galerie umění.
Mluvčí deputace prof. bar. Wieser sdělil místo-
držíteli, že jest zmocněn mluviti i jménem oněch
německých umělců, kteří nejsou členy
uvedených spolků a že deputace
jest si vědoma, že tlumočí i city
četných německých umělců z Čech,
kteří umění své vykonávají mimo
svou domovinu. Pan baron vyličoval panu
hraběti všechny domnělé středověké zá-
sluhy, jež prý si Němcí v ohledu uměleckém
získali, ještě prý před lidským věkem utvářeli
Coudenhove
profesor
bar
Wieser
Praha
Čechy
spolek německý výtvarný umělec
3
article
Němci v Čechách díla, kteráž stála na výši
doby. Od těch dob prý vyvinul se mocně život
umění v Praze velkými monumentálními stav
bami a jich vnitřní výzdobou i vypěstěním malých
uměleckých učelišť na dva velké, státem vydržované
ústavy. Politické (Il) poměry přinesly prý to
s sebou, že téměř všechny veřejné zakázky a
učitelská místa byla zádána českým umělcům,
němečtí umělcí, kteří dříve tato místa měli, opu-
stili prý ústavy tyto, poněvadž zřízeny utrakvi
sticky. Velký počet českých místrů a žáků, se
skvělými jmeny v čele, shromáždil se
pomalu do Prahyi byl částečně do země zpět
povolán, kdežto četní němečtí talentovaní umělci
jsou prý ponejvíce nuceni v cizině hledati vzdě-
lání a výdělek. Galerie císařem založená, tak
pravil bar. Wieser, shromáždí prý práce
všech německých talentů země a podá tak dů-
kaz o vysokém uměleckém nadání německé ná-
rodnosti v zemi. Na to přikročil řečník k jádru
své účelné řeči. Svůdnými slovy vyličoval klid-
nou a úspěšnou práci v oněch korporacích, v
Němec
Wieser
Čechy
Praha
Galerius císař
4
article
nichž obě národnosti pracují v oddělených ná-
rodnostních sekcích pod společným předsedni-
ctvem i připojil k tomu formuli přání »něme-
ckého umělectva« v ten smysl, aby kuratorium
galerie bylo pod společným předsedmictvem
rozděleno na dvě národní sekce,
memi něž by se dotaee rez děilo val
stam esit anéc sprá věs Msstodrzit
odvětil řečí, v níž podle zpráv »Bohemie« po-
tvrdil dle svých zkušeností úspě-
chy organisace podle národnosti
rio zdiělené Sámo prý nemůže rozhodnut
vlády předbíhati, může však ujistiti, že »pod-
něty«, prof. Wieserem uvedené, budou vzatyv
úvahu. — Jak vidět, hrůza, která pojala tisk
pražského kasina při pomyšlení na závody umě-
lecké, jež budou musit němečtí umělci v Čechách
s českými podnikati, je ta tam. Jest známo,
že úzkosti této propůjčila »Bohemia« velmi vý-
mluvný projev a že mu věnovala celý úvodní
článek. Bledá bázeň ustoupila kuráži, pánové
dokonce první popadli poskytnutý bochníka
na půl ! České umění, jemuž
Msstodrzit
profesor
Wieser
Čechy
kuratorium galerie
Bohemia
Český uměný
5
article
překrajujt jej —
přináleželo v té věci slovo první, mlčí a nyní
vidí, že se Němci chápou dokonce komandant-
ského slova o tom, jak má být galerie zorgani-
sována. České národní umění, jehož skvělý vývoj
i mluvčí německého umělectva musil ve své
řeči uznati, vyhrálo velký los a nyní přichází
jmenem četných prý a talentovaných prý něme-
ckých umělců — professor právníeké
fakulty, aby reklamoval polovic výhry, ačkoli
na sázku nedali Němci ani zbla! Zdali
pak se přijdou páni kůnstleři poděkovat také
do — klubu českých poslanců za — »umožnění«
císařského daru, jímž padlo německému umění
v Čechách štěstí do klína ve spaní a to do-
slovně! Neboť, že se má umění toto ze spánku
teprve burcovat, to vyznívá ze všech projevů
německých v té příčině i z řeči prof. bar. Wie-
sera. V Kolchidě hlídal zlaté rouno v Aresově
háji mohutný drak, jejž klasičtí Argonauti spra-
vili pouhými koláčky. Chtějí-li se naši moderní
Němec
Čechy
Kolchida
Český národní uměný
profesor právníeký
6
article
Argonauti čeští dostati k svému zlatému rounu,
musí dáti draku rouna — půl!
— Zajímavou reminiscenci přináší po-
slední číslo »Trautenauer Wochenblattu« v po-
lemice proti »Ostd. Rundschau« a její výtce,
že se němečtí lidovci spájejí s Čechy a kleri-
kály. Výtku tuto vrací trutnovský hareovník
Wolfovi zpět i píše: Když Wolf r. 1897 po-
prvé v Trutnově byl zvolen, byl za tento úspěch
povínován jedině hlasům Čechů, kteří odevzdali
288 hlasů znějících »Karlu Hermanu Wolfovi«
(psáno česky). Z pravého přátelství Češi Wolfa
zajisté nevolili, nýbrž proto, že od něho oče-
kávali, že při své nerozvážnosti německý
lid vžene do bídy ještě větší, o co se
Wolf také důkladně postaral. Své nenadále
dobrodince urazil Wolf později v poslanecké
sněmovně, pročež český lid tohoto muže nyní
k smrti nenávidí. Srdečnou shodu, jaká tenkrát
1897 ještě mezi Wolfem a Čechy panovala,
potvrzuje také naivní telegram díků, zaslaný
od Wolfa panu purkmistru v Polici dne
23. března 1897. Kupec Melichárek, Čech,
podal panu Wolfovi po volbě kytici, kterouž
také Wolf s díkůvzdáním jako nějaká operetní
diva přijal. Pro volbu Wolfovu roku 1897 agi-
tovali a mluvili také římsko-katoličtí duchovní,
kteří ovšem neměli o politice a neodhadných
skocích, jichž při konfusních svých nápadech
Wolf jest schopen, ani nejmenšího tušení.
— Galerie moderního umění v Praze.
Argonaut
Trautenauer
Wolf
Čecho
Herman Wolf
Čech
Kupec Melichárek
Čo
Wolfův
Čechy
Trutnov
Praha
poslanecký sněmovna
Galerius moderní uměný
7
article
Jak se z Vídně sděluje, bude prý předsedou ku-
ratoria galerie umění v Praze jmenován hrabě
Jan Harrach.
— České vítězství v Olomouci. V neděl
dne 5. t. m. konala se valná hromada gremialní ne-
mocenské pokladny v Olomouci, která před tím dva-
kráte již byla rozbita. Účastenství s české i německé
strany bylo velké. Při volbě zvítězili poprvé kandi-
dáti čeští 103 hlasy proti 90 hlasům Němců. S Čechy
volili také sociální demokraté, vydavše s nimi spo-
lečnou kandidátní listinu. Mezi Němci nastal pro
tuto porážku velký poplach, který patrným jest také
v jejich orgánech. Včerejší »Neue Zeit« naříká, že
nikdo ani netuší, že se čeští agitátoři a tovaryši ve
společenstvech a pomocníci v obchodě — tedy bu-
doucí stav živnostníků a obchodníků — soustavně
organisují. V posledním týdnu prý se v Olomouci
usadílo osm nových českých ševců a mladí čeští to-
varyši a pomocníci sotva že dosáhli věku 24 let, stá-
vají se pod českou ochranou samostatnými, čímž se
stává, že češství v Olomouci, živeno nesmírnou českou
agitací, obrovsky roste. A světe žasni: Němci při
všem tomto poznání brzké své záhuby nosí — če-
ské boty. — Olomoučtí Němci budou však nuceni
spokojiti se s tím, co je nezbytně očekává a také se
dostaví, i kdyby nosili boty německé. Ostatně zpeče-
titi svůj osud pomáhají sami, zejmena v poslední
době svým neurvalým bezohledným jednáním s pří-
slušníky českého národa.
Harrach
Němec
Vídeň
Olomouc
Čechy
galerie uměný v Praga
Neue Zeit
8
article
— Symbolika správy městských sadů
způsobila veliké potěšení jistému pěstiteli krásné
pražsko-židovsko-německé prosy, jenžto se v »Bohe-
mii« značí šifrou »-p«. Zmíněný pán učinil v sadech
na Petříně objev, který mu posloužil za pointu jarní
květnové nálady, na půldruha sloupce rozvleklé. Ve
zmíněných sadech viděl někde v trávě hliněné zajíce
provedené se známou napodobovanou virtuositou,
kterážto hříčka na první pohleď působí klamem ži-
votdsti. Nález ten adělal nu dětínskou radůst, spa-
třujeť v zajících těch narážku na německý název
Petřína »Hasenburg«. Původní český název Petřína
Nebozízek« jest prý velice originální, ale neshoduje
se s povahou oblíbených sadů a proto oživen prý
německý název jeho aspoň symbolicky — hli-
něnými zajíčky. Jest možno, že správě pe-
třínských sadů ani ve snu nenapadlo něco podob-
ného, možno však také, že vykladač symbolů
petřínských má — pravdu. A v tom případě ne-
mohlo by býti nechutnějšího nápadu nad takový
pokus. Zvláště měl-li jakýmsi plastickým rebusem
Němcům nahraditi odklizení hyzdivého a nesmyslného
názvu. Při tom není od místa připomenouti, že »Ne-
bozízek«, jakkoli není úřadním názvem petřinských
sadů, přece není tak špatným, jak se zdá kritikovi
»Bohemie«, an si z populárního jména toho šašky
tropí. Zvláště v prvotní úpravě »Nebozízku« před
lety vypadala daleko užší a ostřejší serpentinová
stezka na petřínské stráně, zvláště z pravého břehu
vltavského jako nákres, připomínající vzdáleně šroub
Němec
Petřín
Bohemia
petřinský sad
9
article
anebo »nebozízek«. Ostatně není vyloučeno, že znalci
staré Prahy znají jinou případnější etymologii tohoto
jména, jež je rozhodně původnější a starší než ně-
mecký »Hasenburg«. Ostatně koluje na Malé Straně
pověst o vzniku jména »Nebozízek«, o níž se uji-
šťuje, že jest bezpečně zaručená. Bývala prý druhdy
na »Nebozízku« ryze česká restaurace, v níž se
jinak neobsluhovalo leč česky. I přišel do ní Němec,
který mluvil jen ztěžka český, zvláště prožluklé »ře
mu v abecedě scházelo. Nezbývalo mu leč dohod-
nouti se česky, asi tak: Dejte mi to neb ono »ne bo
zízek« (»nebo řízek«). A tento »nebozízek« prý už
Petřínu zůstal. Zaznamenáváme jako tradici.
— Rozpuštěná sohůze. Bývalí sběratelé »Bra-
trstva pod ochranou sv. Václava na Smíchově« svo-
lali na včerejšek o 8. hod. več. do sálu hotelu Ku-
tílkova v Bubnech »důvěrnou« schůzi členů ze VII.
části Prahy. Poněvadž však do schůze dostavilo se
také několik od sběratelů nepozvaných členů a svo-
lavatelé se obávali, že by mohla vyjíti na jevo
pravda o spolkovém hospodářství za dosavadní
správy (za jejíž opětné zvolení sběratelé se zasazují),
dali pořadatelé sami schůzi četně navštívenou roz-
pustiti přivolaným inspektorem stráže bezpečnostní.
Němec
Bro
svatý . Václav
Praha
Petřín
Smíchov
Bubno
10
article
— Universitní komisi pro zřízení českých
vysokých škol na Moravě v Praze zaslali v r. 1900
a 1901 příspěvky: Spolek paní a dívek v Litomyšli
40 K, katol. soc. jednota v Litomyšli 10 K, studující
z Poděbradska 64 K, spolek akademiků slezských
»Opava« K 7.30, spolek česk. akademiků židů 10 K,
»Řip« 10 K, profes. sbor v Písku 18 K, subskripce
z Chrudimska K 194.60, subskripce z Přerovska 73K
subskripce z Písecka 5 K, Domažlice 50 K, Ml. Bo-
leslav 10 K, Král. Vinohrady 40 K, Žižkov 40 K,
Karlín 25 K, Pardubice 25 K, Semily 5 K, Příbram
20 K, Soběslav 5 K, Černovice 5 K, okr. výbor v Ml.
Boleslavi 50 K, v Hradci Král. 20 K, v Uhliřských
Janovicích 20 K, v Českém Brodě 20 K. v Bechyni
10 K, v Neveklově 10 K, ve Vlašimi 8 K, část vý-
těžku ze slavnosti pořádané v Chocní dam. spolkem
»Libuší« a damským odborem Nár. jednoty severo-
české v obnosu 480 K. — Universitní komise žádá
v echny, kdož ještě sběrací listiny zpět nezaslali,
aby je co nejdříve do kanceláře universitní vrátilia
doufá, že účelu tak důležitému jako je druhá česká
universita, česká veřejnost pomoci neodepře.
Král
Libuše
Praha
Litomyšl
Opava
Písek
Chrudimsko
Přerovsko
Domažlice
Žižkov
Karlín
Pardubice
Semily
Příbram
Soběslav
Černovice
Boleslav
Hradec Královský
Uhliřský Janovice
Český Brod
Bechyně
Neveklov 10 K
Vlašim
Choceň
český vysoký škola na Morava
spolek paní a dívka
Poděbradsko 64 K
spolek akademik slezský
Řip
11
article
— K soubojové afféře v Čes. Budějovi-
cích. Souboj mezi drem. Norbertem Svobodou
a Leopoldem Schweighoferem konal se již
včera odpoledne o 3. hodině a skončil po maďarsku:
Oba sokové vyšli úplně nezraněni, ačkoliv
byly smluveny »těžké podmínky.«
— Opětný pokus sebevraždy vojína. K
zprávě, kterou byli jsme již těchto dnů pod tímto
záhlavím přinesli o sebevražedném pokusu desátníka
13. praporu 98. pěš. pluku ve Vysokém Mýtě, Jana
Deyla, syna vážené měšťanky a majítelky obchodu
v Pardubicích, sdělují se nám ještě tyto podrobnosti:
Nešťastný vojín prostřelil si hlavu ranou z revolveru,
takže naděje na uzdravení není. Desátník
Deyl u své setniny i v kruzích občanských pro svoji
dobromyslnou a srdečnou povahu byl velice oblíben.
Svoboda
Schweighofer
Deyl
Vysoký Mýto
Pardubice
12
article
Absolvoval chrudimskou průmyslovou školu, vyšší
uměleckou školu v Praze, jeho práce modelářské a
vypalované kresby do dřeva byly i umělci obdivo-
vány a předpovídána mu skvělá budouenost. Za celé
své dvouleté služby nebyl dosud ani jednou trestán.
Stal se obětí sekatury vojenské. Setníkem Smrt-
schkou bylo mu prý pro jistý přestupek po-
hrozeno »garnisonou« v Josefově. Zprvu ovšem
do veřejnosti o případu neproniklo ničeho, nebot
vojínové z obavy před trestem zachovávali úplnou
mlčelivost. Teprve později, když jim byla beztrest-
nost zaručena, vypověděli o týrání nešťastného vojína
nadporučíkem Gottlem a hejtmanem Smrtschkou
věci tak závažné, že celá afféra stane se předmětem
vyšetřování, které nařízeno bylo velitelstvím v Jose-
fově. Veškerý materiál zaslán bude poslancům. Kdo
nahradí však ztrátu matce, která na studia syna
svého přinesla největší oběti! Zdrcená matka dlfu
lože těžce raněného syna v trapných nevylíčitelných
úzkostech. Bratr nešťastného vojína p. Josef Deyl z
Heřm. Městce sděluje nám, že postará se o to, by
případ tento neby! zatajen a aby
vinníci neušli zaslouženému trestu
a učinil v této příčině již náležité kroky.
Gottl
Deyl
Josefov
Jos
Městec
vysoký umělecký škola v Praga
13
article
— Dopadený zloděj. V Marianské ulici u měst-
ského sadu včera po 9. hod. večerní povstalo značné
shromáždění obecenstva, k němuž zavdala podnět
honba za zlodějem. Jirchářský pomocník Karel Jan-
dák, 41 rok starý a v čís. 29 ve Staré Libní bydlící,
v tu dobu vloudil se do domu č. 36 v Marianské
ulici, dostal se až druhého patra, kde paklí čem otevřel
dvéře, vedoucí do chodby bytu obchodníka p. Jana
Schustra. Vetřelec spokojil se s tím, že si vzal s vě-
šáku svrchník a hůl se stříbrnou rukojetí, načež na-
stoupil zpáteční cestu. Náhodou zpozorovali sousedé
počínání neznámého muže a pronásledovali jej. Te-
prve u Grand hotelu podařilo se zloděje zadržetia
na strážnici dol. Nového města odvésti. Odtud dopra-
ven bude k soudu.
10 Nebezpečná zábáva, Před domem čp. 84
v Košířích včera odpoledne ze šprýmu, kdo koho
přemůže, dostali se do křížku 17letý Frant. Šťastný
a 16letý Rudolf Hlavsa, oba z Košíř. Při zápase oba
mladíci spadli s chodníku a Šťastný utrpěl zlomení
levé nohy. Po poskytnutí první pomoci byl zraněný
odvezen do všeobecné nemocnice.
— Teplota vody ve Vltavě dnes o 9. h. dop
+ 14. C, vzduchu + 14° C.
— Z Kostelce n. Orlicí. (Dvě důvěrné schůze.)
Dvě důvěrné schůze, na nichž promluviti chtěl p. dr.
Iška o klerikalismu a jeho cílech měly se zde ko-
nati. Svobodomyslní občané čeliti chtěli výbojným
snahám klerikálním. Klerikálové cítili se schůzemi
těmi ohrožení i vydali heslo, že žádná konati se ne-
smí. V neděli při bohoslužbách předčítán zvláštní vý-
nos biskupa Brynycha, v němž upozorňováno bylo,
že každý, kdo by schůzi navštívil, byť jen ze zvěda-
vosti, dopouští se těžkého hříchu, z kteréhož ani oby-
Karel Jan
Schustr
František
Hlavsa
doktor
Iška
Brynych
Libeň
marianský ulice
Košíře
Vltava
Kostelec můj
Orlice
Grand hotel
všeobecný nemocnice