ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 66a5ed10-681e-11dc-a026-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 11, place 16, org 3, work 1
1 article
radným professorem církevního práva na české universitě v Praze. Z Vídně, 3. listopadu. (C.-B.) Dle zprávy »Wiener Zeitungu« schválil minister- ský předseda jako správce ministerstva vnitra v souhlasu s ministerstvem obchodu změnu stanov akciové společnosti: Akciová zá- sobárna »Blahobyt« v Cholti- cích. Z Vídně, 3. listopadu. (C.-B.) »Wie- ner Zeitung« oznamuje: Císař vydal tento vlastnoruční list: Milý kardinále arci- biskupe Gruscho! Dovršení 80. roku Va- šeho života zavdává mi vítaný podnět, abych vděčně vzpomenul zvláštních zásluh, kteréž Jste si svou dlouholetou činností o církev, trůn a stát získal. Konal Jste vždy obezřele těžké povinnosti Svého vznešeného stavu a povznášel Jste jeho svaté cíle. Kéž zachová Vás milost Všemohoucího ještě dlouho při plné duševní i tělesní síle Vašemu blahodár- nému působení. František Josef v. r. Boje v Číně. Z Petrohradu, 2. listopadu. (C.-B.) Dle zpráv generálního štábu událo se v době o 27. září do 10. října mezi Rusy na jedné straně a mezi Číňany a Chunchusy na druhé straně v okolí Charbinu několik nepatrných srážek. Dle zpráv z Mukdenu jsou ta- mější císařský palác a cís ařské hroby na východní a západní straně města střeženy ruskými vojáky.
Gruscho František Josef Rus Číňan Vídeň Cholti Wie Virginie Čína Petrohrad Charbin Mukden český univerzita v Praga ner Zeitung Wiener Zeitung
2 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Laurenco Marquezu, 2. listopa du. »Reuterova kancelář« sděluje: Mnozí buršti uprchlíci, kteří se od kapitulace Komatipoortu zde zdržovali, vracejí se ke svým sborům. Před několika dny přibyla jedna taková četa burská do Sabie. Kurýr, který měl odevzdati presi- dentu Steijnovi depeše, byl zabit a zprávy mu odňaty. Oddělení Burů, čítající na 40 mužů, narazilo na oddělení anglické, které 8 Burů usmrtilo a ostatní zajalo.
Reuterův Laurenco Marquez Sabie
3 article Proč obvodní lékaři jsou nespoko- jeni a co žádají.
Proč obvodní lékaři jsou nespoko- jeni a co žádají. To jsou příčiny naší nespokojenosti a na- šich požadavků, týkajících se upravení a zlep- šení našeho hmotného postavení. Kdo znáa uváží naše poměry a povinnosti, uzná, že jsou požadavky ty jen spravedlivy. A proč nedochá- zejí splnění? Působí tu dle mého náhledu příčin několik. 1. Břemena, jimiž jest poplatnictvo již ob- tíženo. Také my uznáváme, že břemena uložená poplatnictvu jsou veliká, vždyť cítíme také my tíhu jich, jsouce podrobeni dani z výdělku všem ostatním daním jako kdokoliv jiný. Za to však musí každý také uznati, že když uznána byla potřeba provésti organisaci zdravotní obcí s takovými povinnostmi obvodního lékaře, ne- zbývá také, než postarati se o uhražení nákladů s tím spojených. Uznána byla potřeba zlepšiti platy osob ve státní službě postavených, a ač- koliv spotřební daně tlačí kde koho, zlepšení platů přece uskutečněno, ačkoliv poplatnictvo na osoby ty žádného vlivu nemá. My nezávidíme zlepšení toho osobám těm, žádáme však za to s tím větší oprávněností, aby poplatnictvo spra- vedlivou úpravu a zlepšení poskytlo také nám, kteří jsme pod jeho přímým dozorem.
4 article
2. Způsob, jakým uhražuje se náklad na službu zdravotní v okrese. Ze začátku obce jed- noho obvodu připlácely určitým procentem na plat obvodního lékaře, druhého obvodu opět jiným procentem. Každé obci vypočítáno, kolik musí platiti na obvodního lékaře. Změnou zá- kona ze dne 6. ledna 1893 ustanoveno, aby všechny obce jednoho okresu (vyjma samostatné zdravotní obce) stejným procentem hradily plat obvodních lékařů. Lze proto zcela dobře (kde není samostatné zdravotní obce) hraditi platy ob- vodních lékařů okresní přirážkou, jak to také již v mnohých okresích je zavedeno; někde ovšem libují si ještě v tom, určovati obcím po- díl, jakým na obvodního lékaře přispívati mají. A tu, ačkoliv se někde stává, že ani obvodní lékař nedostane všecko, co obce jeho obvodu platí (jest změnou tou ulehčeno chudším obvo- dům v okrese), vytýká se mu často dost neoma- leně, tolik a tolik na tebe musíme platiti a co za to máme? Jak užitečno by bylo a jak po- vznášející bylo by vědomí, kdyby ku př. také v zemské přirážce bylo stanoveno, kolik procent která obec na tu neb onu kategorii zemských úřadníků připlácí, aby mohla posouditi, co n svůj příspěvek zase od nich má.
5 article
3. Plněním povinností nám uložených ob- vodní lékař přízně se nedodělá. Odstraňování závad zdravotních líbí se zvláště tomu, koho se to netýká. Ten však, kdo závadu odstraniti má, pohlíží na to zle a je to také k zlosti, když chce to právě obvodní lékař, na kterého oni tolik a tolik připlácejí. A jednou dotkne se to toho, podruhé onoho a tak nepřátel obvodního lékaře stále přibývá. Nejvíce práce dá nám pak plnění povin- ností obce v působnosti přenesené a na ty po- hlíží alespoň obecenstvo věci znalé jako na nemilé břemeno, a na nás pak jako na nutné zlo. Lékař obvodní odnáší však tahé za obecní úřad. Poukáže-li na nějakou závadu, málo kdy dočká se, aby byla trvale odstraněna. Obvodní lékař nemá moci výkonné, podává pouze svuj úsudek. Avšak za to, že obecní úřad své po- vinnosti nekoná, dává se vina lékaři obvodnímu. Stane-li se to v hostinci při pivě, nedivím se
6 article
tomu ani mnoho, učiní-li to však přísedící zem- ského výboru a zároveň zdravotní referent, ja to k neuvěření. Ovšem může si obvodní lékař stěžovati na obecní úřad výboru okresnímu, avšak to jest již i v instrukci služební konec posledního para- grafu. Buďto je to procedura zdlouhavá, anebo je to někdy k smíchu a k pláči zároveň. Těžko stěžovati si okresnímu výboru na starostu, který, není-li sám okresním starostou, jest ale- spoň členem okresního výboru nebo alespoň zastupitelstva. 4. Lékaři obvodní nehlásí se dost důrazně o upravení a zlepšení svého postavení. Takto bručíme a naříkáme všichni, jednati však ne- cháváme Ústřední jednotu českých lékařů. Ta chodí rok co rok s deputací k zemskému vý- boru a podává petice, nějaký slib přece odnese a zase je rok pokoj. V župách vládne namnoze liknavost a když se něco přece koná, rozbije se to o neochotnost a nepřítomnost obvodních a obecních lékařů. Těžko potom pořádati schůzi nějakou a pozvati do ni zástupce okresůa zemské poslance, když jest obava, že schůze tak snadno se nesejde. Podáme-li pak jednotlivé žádosti k okresnímu výboru, zamítnou je přímo, anebo odbudou nějakou vytáčkou, a nás zmocní se beznadějnost, složíme ruce v klín a pracu- jeme smutně pro okres dál, čekajíce rok od roku, že to ve sněmu přece jednou přijde na denní pořádek. Důraznější ozvání tlumí v nás pomyšlení, že za námi čeká tolik mladých sil, které při nynějších smutných poměrech mezi lékaři vůbec a při špatné naši organisaci nevá- hali by pranic vstoupiti na naše místa.
obecní úřad
7 article
Požadavkům našim dalo by se pak odpomoci hlavně dvojím způ- sobem, jednak tím, když byli by- chom vzati v službu zemskou, jed- nak tím, když byla by opravena služební instrukce. Tim že převzala by nás země do svých služeb, ostranila by se mnohá křivda, která zavedením organisace zdravotní zaviněna byla. Křiklavý nepoměr, který panoval, dokud každý obvod hradil plat obvodního lé- kaře sám pro sebe, vedl ke změně zákona o organisaci zdravotní v obcích ze dne 6. I. 1893, kterou stanoveno, aby obce celého okresu stejným percentem přispívaly na služné obvodních lékařů, tak že možno většinou hraditi služné jich okresní přirážkou. Chudé okresy ovšem mají nároky na podporu země, avšak neupře nikdo, že podporování subvencemi nebývá vždy spravedlivé. Ve velké výhodě jsou města tvo- řící samostatné zdravotní obce, která mají dosud tu výhodu, že platí si pouze své obecní lékaře. Jaký rozdíl v tom je, vidno z následujícího: Okres Velvary platí 1.64 Nové Strašecí 2.179 2.35
Velvary Nová Strašecí
8 article
2.075 Unhošť Zbraslav Smíchov 2.112% Slaný 2.419 Kladno 2.426 Město Smíchov 0.559 Bylo by proto zajisté jen spravedlivo, aby obce a okresy majíce stejné povinnosti pečovati o zdravotnictví, také stejným percentem na hra- zení výloh s tím spojených přispívaly, a výlohy s tím spojené místo přirážkou okresni hradily přirážkou zemskou. To uznával p. dr. Dvořák již v rozpočtové debatě r. 1892 a obavy v té věci chované rozplašoval slovy: »Obava, že by upravením osnovy zákona v naznačeném směru bylo poplatnictvo více stíženo, jeví se mi býti úplně bezpodstatnou, neboť i kdyby služné obvodních lékařů průměrně na 600 zl. bylo stanoveno, zemská přirážka neobnášela by přece více než nejvýš 2.« Pro poplatnictvo bylo by to spravedlivé, a pro nás obvodní lékaře mělo by to mnohou výhodu. Nebylo by závady, aby platy naše byly nám dle velikosti obvodua množství práce upraveny, nebylo by závady, aby povoleny nám byly pětileté přídavky a přiznáno právo na výslužné a požitky zaopatřovací. Tím, že obce nebo okresy neměly by obavy, že starší lékaři brzo žádati budou od nich výslužné, umožněno by bylo právě lékařům starším, aby domáhali se postupem místa pohodlnějšíhoa hlavně pro vychování rodiny výhodnějšího. Tím že stali bychom se úřadníky zemskými a ne- byli závislými na tolika svých představených, získali bychom zajisté větší vážnosti a tím zl- skalo by také zdravotnictví samo. Potom snad přestaly by se mezi námi ozývati tou dobou stále četnější hlasy, žádejme za sestátnění, stát bude k nám spravedlivější, od autonomie ne- můžeme ničeho očekávati ta nám pouze všecko odpírá, a jiné horší hlasy.
doktor Dvořák Unhošť Zbraslav Smíchov Slaný Kladno
9 article
Ani Kruczek neštěká. Sedí na zápražía patří na něho. Oči psíkovy blyští se v temnotě a zvíře občas zavrtí ohonem. Poznává svého chlebodárce, ale přiblížit se nechce, neosmě- luje se přilisati; větří a diví se, že postava nemá vůně. Cosi mu divno. V chatě hasne oheň; všickni se ubírají na odpočinek, když tu vyběhl pes za čímsi do vrat, zvedl čenich do výše a několikráte zavyl... Pod okénkem již nebylo hostě . .. Nyní již ves spí. Jen tam je ještě světlo. kde někdo nemocen leží. Lelci a netopýři krouží ve vzduchu a kdesi po střechách sovy zlověstně houkají. Duch jde středem ulice s hlavou sklope- nou, volně, nedrže se přímé cesty, jak list vě- trem hnaný, bez cíle. Chvílemi stane a jakoby se vrátiti měl. obrací se na místě — ale opět dále kráčí. Konečně nesměle vstupuje do jedné za- hrádky. Slezu a měsíčků plná zahrádka, do okna nahlížejí višničky. V houštině té tulí se duch, ku kalichu slezu ústa nachyluje a šepce: »Zaťukej ty na okénko, zaťukej! Mne lidé neslyší. Snad ty někoho ze světnice vyvoláš.« Květy dechem jeho vadnou a zavírají se a lodyha nachylujíc se o okno zavadí. »Kdo to?« táže se tichý hlas z vnitřku. Nikdo neodpovídá, jen opět šelest tajemný Okénko se ostražitě otvírá, objeví se v něm dívka, vyhlíží, naslouchá a čeká. Košili její líce ostřibřuje měsíc, v oči jí hledí, liba její tělo. Je tak krásná ve světle tomi
Lelek Sleza Květa
10 article
»Kdo tu?« ptá se dívka tichounce, vy- chylujíc se z okénka. »Jsi ty to, Stachu ?« Ne, to není Stach; — ten je s koni n louce; to někdo jiný, host z daleka ! . . Ale ona ho nevidí, ač od měsíčku jak ve dne je jasno, vidí jen, že slezy kolísají se jako živé, že po haluzích višňových jako mrazivé chvění přechází. A přece není větérku — ta- kové ticho a klid kolem. Tu i ji strach napadá, zamyká okénko, chvějíc se vrací se do lože, očí nemůže odvrátiti, nemá k tomu síly;a měsíc, jakoby po stěně tančil a za stěnou ja- koby táhl divný šum. To rosa padá — a jí tak srdce bíje, neklid dech jí svírá! O, kdyby již bylo světlo! Ale ještě ani nesvítá. Ještě duch má čas, aby se vrátil, odkud přišel ... Opět šine se ulicí a nyní výrazně slyší žebračka, nocující za plotem, že kdosi blízko žalostně pláče. Zvedá hlavu a chvíli naslouchá. Potom, jakoby byla porozuměla, spíná kostnaté ruce a bezzubými ústy počíná šeptati: »Dušičkám zapomenutým a opuštěným rač Pane, světlo své přiblížiti a k sobě je přijati Amen !« »Pst!« Již umlkl pláč, jenom slyšeti byle hluboký oddech úlevy; na ulici se cosi mihlo, jako pýří bodláku. Nebo holub? Ne, to nebyl holub! Již vše zmizelo. Měsíček již oblouk svůj obrátil a hledí nad hrbitov, jakoby na někoho čekal. Na zemi od sebe shodil stříbrnou stuhu a po té stezce vybíhá duch na svou cestu zpáteční. Vzpíná s výše, výše, ztráceje víc a více lidské tvary, rychleji vzlétá, až ztápí se ve stříbře a mizí i bledne v růžovém zásvitu na východě. Ten již nepřijde s onoho švěta — ku svým — pro vzpominkul
Stach