1
article
radným professorem církevního práva na
české universitě v Praze.
Z Vídně, 3. listopadu. (C.-B.) Dle
zprávy »Wiener Zeitungu« schválil minister-
ský předseda jako správce ministerstva vnitra
v souhlasu s ministerstvem obchodu změnu
stanov akciové společnosti: Akciová zá-
sobárna »Blahobyt« v Cholti-
cích.
Z Vídně, 3. listopadu. (C.-B.) »Wie-
ner Zeitung« oznamuje: Císař vydal
tento vlastnoruční list: Milý kardinále arci-
biskupe Gruscho! Dovršení 80. roku Va-
šeho života zavdává mi vítaný podnět, abych
vděčně vzpomenul zvláštních zásluh, kteréž
Jste si svou dlouholetou činností o církev,
trůn a stát získal. Konal Jste vždy obezřele
těžké povinnosti Svého vznešeného stavu a
povznášel Jste jeho svaté cíle. Kéž zachová
Vás milost Všemohoucího ještě dlouho při
plné duševní i tělesní síle Vašemu blahodár-
nému působení. František Josef v. r.
Boje v Číně.
Z Petrohradu, 2. listopadu. (C.-B.) Dle
zpráv generálního štábu událo se v době o
27. září do 10. října mezi Rusy na jedné
straně a mezi Číňany a Chunchusy na druhé
straně v okolí Charbinu několik nepatrných
srážek. Dle zpráv z Mukdenu jsou ta-
mější císařský palác a cís ařské
hroby na východní a západní straně města
střeženy ruskými vojáky.
Gruscho
František Josef
Rus
Číňan
Vídeň
Cholti
Wie
Virginie
Čína
Petrohrad
Charbin
Mukden
český univerzita v Praga
ner Zeitung
Wiener Zeitung
2
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Laurenco Marquezu, 2. listopa du.
»Reuterova kancelář« sděluje: Mnozí buršti
uprchlíci, kteří se od kapitulace Komatipoortu
zde zdržovali, vracejí se ke svým sborům. Před
několika dny přibyla jedna taková četa burská
do Sabie. Kurýr, který měl odevzdati presi-
dentu Steijnovi depeše, byl zabit a zprávy mu
odňaty. Oddělení Burů, čítající na 40 mužů,
narazilo na oddělení anglické, které 8 Burů
usmrtilo a ostatní zajalo.
Reuterův
Laurenco Marquez
Sabie
3
article
Proč obvodní lékaři jsou nespoko-
jeni a co žádají.
Proč obvodní lékaři jsou nespoko-
jeni a co žádají.
To jsou příčiny naší nespokojenosti a na-
šich požadavků, týkajících se upravení a zlep-
šení našeho hmotného postavení. Kdo znáa
uváží naše poměry a povinnosti, uzná, že jsou
požadavky ty jen spravedlivy. A proč nedochá-
zejí splnění? Působí tu dle mého náhledu příčin
několik.
1. Břemena, jimiž jest poplatnictvo již ob-
tíženo. Také my uznáváme, že břemena uložená
poplatnictvu jsou veliká, vždyť cítíme také my
tíhu jich, jsouce podrobeni dani z výdělku
všem ostatním daním jako kdokoliv jiný. Za to
však musí každý také uznati, že když uznána
byla potřeba provésti organisaci zdravotní obcí
s takovými povinnostmi obvodního lékaře, ne-
zbývá také, než postarati se o uhražení nákladů
s tím spojených. Uznána byla potřeba zlepšiti
platy osob ve státní službě postavených, a ač-
koliv spotřební daně tlačí kde koho, zlepšení
platů přece uskutečněno, ačkoliv poplatnictvo na
osoby ty žádného vlivu nemá. My nezávidíme
zlepšení toho osobám těm, žádáme však za to
s tím větší oprávněností, aby poplatnictvo spra-
vedlivou úpravu a zlepšení poskytlo také nám,
kteří jsme pod jeho přímým dozorem.
4
article
2. Způsob, jakým uhražuje se náklad na
službu zdravotní v okrese. Ze začátku obce jed-
noho obvodu připlácely určitým procentem na
plat obvodního lékaře, druhého obvodu opět
jiným procentem. Každé obci vypočítáno, kolik
musí platiti na obvodního lékaře. Změnou zá-
kona ze dne 6. ledna 1893 ustanoveno, aby
všechny obce jednoho okresu (vyjma samostatné
zdravotní obce) stejným procentem hradily plat
obvodních lékařů. Lze proto zcela dobře (kde
není samostatné zdravotní obce) hraditi platy ob-
vodních lékařů okresní přirážkou, jak to také
již v mnohých okresích je zavedeno; někde
ovšem libují si ještě v tom, určovati obcím po-
díl, jakým na obvodního lékaře přispívati mají.
A tu, ačkoliv se někde stává, že ani obvodní
lékař nedostane všecko, co obce jeho obvodu
platí (jest změnou tou ulehčeno chudším obvo-
dům v okrese), vytýká se mu často dost neoma-
leně, tolik a tolik na tebe musíme platiti a co
za to máme? Jak užitečno by bylo a jak po-
vznášející bylo by vědomí, kdyby ku př. také
v zemské přirážce bylo stanoveno, kolik procent
která obec na tu neb onu kategorii zemských
úřadníků připlácí, aby mohla posouditi, co n
svůj příspěvek zase od nich má.
5
article
3. Plněním povinností nám uložených ob-
vodní lékař přízně se nedodělá. Odstraňování
závad zdravotních líbí se zvláště tomu, koho se
to netýká. Ten však, kdo závadu odstraniti má,
pohlíží na to zle a je to také k zlosti, když
chce to právě obvodní lékař, na kterého oni
tolik a tolik připlácejí. A jednou dotkne se to
toho, podruhé onoho a tak nepřátel obvodního
lékaře stále přibývá.
Nejvíce práce dá nám pak plnění povin-
ností obce v působnosti přenesené a na ty po-
hlíží alespoň obecenstvo věci znalé jako na
nemilé břemeno, a na nás pak jako na nutné
zlo. Lékař obvodní odnáší však tahé za obecní
úřad. Poukáže-li na nějakou závadu, málo kdy
dočká se, aby byla trvale odstraněna. Obvodní
lékař nemá moci výkonné, podává pouze svuj
úsudek. Avšak za to, že obecní úřad své po-
vinnosti nekoná, dává se vina lékaři obvodnímu.
Stane-li se to v hostinci při pivě, nedivím se
6
article
tomu ani mnoho, učiní-li to však přísedící zem-
ského výboru a zároveň zdravotní referent, ja
to k neuvěření.
Ovšem může si obvodní lékař stěžovati na
obecní úřad výboru okresnímu, avšak to jest již
i v instrukci služební konec posledního para-
grafu. Buďto je to procedura zdlouhavá, anebo
je to někdy k smíchu a k pláči zároveň. Těžko
stěžovati si okresnímu výboru na starostu,
který, není-li sám okresním starostou, jest ale-
spoň členem okresního výboru nebo alespoň
zastupitelstva.
4. Lékaři obvodní nehlásí se dost důrazně
o upravení a zlepšení svého postavení. Takto
bručíme a naříkáme všichni, jednati však ne-
cháváme Ústřední jednotu českých lékařů. Ta
chodí rok co rok s deputací k zemskému vý-
boru a podává petice, nějaký slib přece odnese
a zase je rok pokoj. V župách vládne namnoze
liknavost a když se něco přece koná, rozbije
se to o neochotnost a nepřítomnost obvodních
a obecních lékařů. Těžko potom pořádati schůzi
nějakou a pozvati do ni zástupce okresůa
zemské poslance, když jest obava, že schůze
tak snadno se nesejde. Podáme-li pak jednotlivé
žádosti k okresnímu výboru, zamítnou je přímo,
anebo odbudou nějakou vytáčkou, a nás zmocní
se beznadějnost, složíme ruce v klín a pracu-
jeme smutně pro okres dál, čekajíce rok od
roku, že to ve sněmu přece jednou přijde na
denní pořádek. Důraznější ozvání tlumí v nás
pomyšlení, že za námi čeká tolik mladých sil,
které při nynějších smutných poměrech mezi
lékaři vůbec a při špatné naši organisaci nevá-
hali by pranic vstoupiti na naše místa.
obecní úřad
7
article
Požadavkům našim dalo by se
pak odpomoci hlavně dvojím způ-
sobem, jednak tím, když byli by-
chom vzati v službu zemskou, jed-
nak tím, když byla by opravena
služební instrukce.
Tim že převzala by nás země do
svých služeb, ostranila by se mnohá
křivda, která zavedením organisace zdravotní
zaviněna byla. Křiklavý nepoměr, který panoval,
dokud každý obvod hradil plat obvodního lé-
kaře sám pro sebe, vedl ke změně zákona
o organisaci zdravotní v obcích ze dne 6. I.
1893, kterou stanoveno, aby obce celého okresu
stejným percentem přispívaly na služné obvodních
lékařů, tak že možno většinou hraditi služné
jich okresní přirážkou. Chudé okresy ovšem
mají nároky na podporu země, avšak neupře
nikdo, že podporování subvencemi nebývá vždy
spravedlivé. Ve velké výhodě jsou města tvo-
řící samostatné zdravotní obce, která mají dosud
tu výhodu, že platí si pouze své obecní lékaře.
Jaký rozdíl v tom je, vidno z následujícího:
Okres Velvary platí 1.64 Nové Strašecí 2.179
2.35
Velvary
Nová Strašecí
8
article
2.075 Unhošť
Zbraslav
Smíchov 2.112% Slaný
2.419
Kladno
2.426
Město Smíchov
0.559
Bylo by proto zajisté jen spravedlivo, aby
obce a okresy majíce stejné povinnosti pečovati
o zdravotnictví, také stejným percentem na hra-
zení výloh s tím spojených přispívaly, a výlohy
s tím spojené místo přirážkou okresni hradily
přirážkou zemskou. To uznával p. dr. Dvořák
již v rozpočtové debatě r. 1892 a obavy v té
věci chované rozplašoval slovy: »Obava, že by
upravením osnovy zákona v naznačeném směru
bylo poplatnictvo více stíženo, jeví se mi býti
úplně bezpodstatnou, neboť i kdyby služné
obvodních lékařů průměrně na 600 zl. bylo
stanoveno, zemská přirážka neobnášela by přece
více než nejvýš 2.« Pro poplatnictvo bylo by
to spravedlivé, a pro nás obvodní lékaře mělo
by to mnohou výhodu. Nebylo by závady, aby
platy naše byly nám dle velikosti obvodua
množství práce upraveny, nebylo by závady, aby
povoleny nám byly pětileté přídavky a přiznáno
právo na výslužné a požitky zaopatřovací. Tím,
že obce nebo okresy neměly by obavy, že starší
lékaři brzo žádati budou od nich výslužné,
umožněno by bylo právě lékařům starším, aby
domáhali se postupem místa pohodlnějšíhoa
hlavně pro vychování rodiny výhodnějšího. Tím
že stali bychom se úřadníky zemskými a ne-
byli závislými na tolika svých představených,
získali bychom zajisté větší vážnosti a tím zl-
skalo by také zdravotnictví samo. Potom snad
přestaly by se mezi námi ozývati tou dobou
stále četnější hlasy, žádejme za sestátnění, stát
bude k nám spravedlivější, od autonomie ne-
můžeme ničeho očekávati ta nám pouze všecko
odpírá, a jiné horší hlasy.
doktor
Dvořák
Unhošť Zbraslav
Smíchov
Slaný
Kladno
9
article
Ani Kruczek neštěká. Sedí na zápražía
patří na něho. Oči psíkovy blyští se v temnotě
a zvíře občas zavrtí ohonem. Poznává svého
chlebodárce, ale přiblížit se nechce, neosmě-
luje se přilisati; větří a diví se, že postava
nemá vůně. Cosi mu divno.
V chatě hasne oheň; všickni se ubírají
na odpočinek, když tu vyběhl pes za čímsi do
vrat, zvedl čenich do výše a několikráte
zavyl...
Pod okénkem již nebylo hostě . ..
Nyní již ves spí. Jen tam je ještě světlo.
kde někdo nemocen leží. Lelci a netopýři krouží
ve vzduchu a kdesi po střechách sovy zlověstně
houkají.
Duch jde středem ulice s hlavou sklope-
nou, volně, nedrže se přímé cesty, jak list vě-
trem hnaný, bez cíle.
Chvílemi stane a jakoby se vrátiti měl.
obrací se na místě — ale opět dále kráčí.
Konečně nesměle vstupuje do jedné za-
hrádky.
Slezu a měsíčků plná zahrádka, do okna
nahlížejí višničky.
V houštině té tulí se duch, ku kalichu
slezu ústa nachyluje a šepce:
»Zaťukej ty na okénko, zaťukej! Mne lidé
neslyší. Snad ty někoho ze světnice vyvoláš.«
Květy dechem jeho vadnou a zavírají se
a lodyha nachylujíc se o okno zavadí.
»Kdo to?« táže se tichý hlas z vnitřku.
Nikdo neodpovídá, jen opět šelest tajemný
Okénko se ostražitě otvírá, objeví se v něm
dívka, vyhlíží, naslouchá a čeká. Košili její
líce ostřibřuje měsíc, v oči jí hledí, liba
její tělo.
Je tak krásná ve světle tomi
Lelek
Sleza
Květa
10
article
»Kdo tu?« ptá se dívka tichounce, vy-
chylujíc se z okénka. »Jsi ty to, Stachu ?«
Ne, to není Stach; — ten je s koni n
louce; to někdo jiný, host z daleka ! . .
Ale ona ho nevidí, ač od měsíčku jak ve
dne je jasno, vidí jen, že slezy kolísají se jako
živé, že po haluzích višňových jako mrazivé
chvění přechází. A přece není větérku — ta-
kové ticho a klid kolem. Tu i ji strach napadá,
zamyká okénko, chvějíc se vrací se do lože,
očí nemůže odvrátiti, nemá k tomu síly;a
měsíc, jakoby po stěně tančil a za stěnou ja-
koby táhl divný šum. To rosa padá — a jí
tak srdce bíje, neklid dech jí svírá! O, kdyby
již bylo světlo! Ale ještě ani nesvítá. Ještě
duch má čas, aby se vrátil, odkud přišel ...
Opět šine se ulicí a nyní výrazně slyší
žebračka, nocující za plotem, že kdosi blízko
žalostně pláče. Zvedá hlavu a chvíli naslouchá.
Potom, jakoby byla porozuměla, spíná
kostnaté ruce a bezzubými ústy počíná šeptati:
»Dušičkám zapomenutým a opuštěným rač
Pane, světlo své přiblížiti a k sobě je přijati
Amen !«
»Pst!« Již umlkl pláč, jenom slyšeti byle
hluboký oddech úlevy; na ulici se cosi mihlo,
jako pýří bodláku. Nebo holub? Ne, to nebyl
holub! Již vše zmizelo.
Měsíček již oblouk svůj obrátil a hledí
nad hrbitov, jakoby na někoho čekal. Na zemi
od sebe shodil stříbrnou stuhu a po té stezce
vybíhá duch na svou cestu zpáteční. Vzpíná s
výše, výše, ztráceje víc a více lidské tvary,
rychleji vzlétá, až ztápí se ve stříbře a mizí
i bledne v růžovém zásvitu na východě.
Ten již nepřijde s onoho švěta — ku svým —
pro vzpominkul
Stach