V Praze, ve středu dne 3l. října.

Čislo v Praze za 20 a na venkově za 3h

K číslu 30l.

Na »Národní Listv. ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách

NA na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Ke včerejší řečí ministr- presidenta dra. Körbra. Z Vídně, 31. října. Casopisy pojedná- vají o řeči, kterou včera promluvil ministr- president dr. Körber na sjezdu rakouských průmyslníků, způsobem zevrubným v obšír- ných úvahách, které však obsahují pozoruhod- ných momentů jen poskrovnu, jsouce většinou toliko parafrazí jeho frazí. Nemůže překva- piti, že německé žurnaly vyzývají chefa vlády, jak je jejich zvykem v poslední době, aby měl kuráž na Čechy. »Neue Freie Presse« spatřuje v jeho výkladech plán k válečné výpravě. Dr. Körber prý chce obnoviti spolek ze dne 8. června, a podaří-li se tím to, pak prý jsou Čechové a jejich blízcí po- mocníci, feudálové, osamoceni. Nemoha jim nic nabídnouti, nemůže jim také po své vče- rejší řeči zaplatiti zastavení obstrukce, Dr. Körber vystrčil trochu ze své neu trality hlavu. Situace se může státi ne- udržitelnou, a proto dlužno litovati, že pokus o pracovní majoritu nebyl podniknut již dříve a s větší vytrvalostí. Čechové nějakým pro- gramem zdoláni býti nemohou. Musejí nara- ziti na neochvějnou vůli. Musejí pocítiti, že jejich odpor je beznadějným. Jen silný mi- nistr rozřeší krisi.

»Arbeiterzeitung« shrnuje svůj úsudek v tato slova: Řeč dra. K örbra je řečí k voličům. Kdyby chtěl kandidovati s ní. mohl by býti zvolen nanejvýše v obchodní komoře. »Reichswehr« varuje před illusemi Souhlasí sice se vším, co dr. Körber po věděl, ale již prý hr. Taaffe snažil se za strčiti politiku do kulis a také on chtěl dát parlamentem řešiti toliko věci hospodářské Po něm to zkusili ještě jiní. Avšak dr Körber dnes dosudjještě neví, dospěje-li k velké parlamentní akci. Co pro- vozuje nyní, je interparlamentní mezihra. Konference vlád. Z Vídně, 31. října. »Vaterland« sděluje, že závěrečné konference mezi rakouskými, uherskými a společnými ministry ve příčině bosenských dráh konati se budou za předsednictví císařova

»Reichswehr« v této věci oznamuje z Pešti: Na konferencích, které byly předevčírem odročeny, bylo smluveno toto: vystaví se trať ze Splitu do Bugoje, v náhradu pro země uherské vy- staví se také trať Dogac-Samac s polovice na společná aktiva. Kromě toho, tolikéž s polovice na účet uherský a z polo- vice na účet společných financí, vystaví se most přes Šávu u Samce. Ve příčině tarifu pro zboží na dráhách bo- senských bylo smluveno, že tarif relace Vídeň-Sarajevo nesmí býti levnější než tarií Pešť-Sarajevo. Konečně se ještě vystaví strategická dráha Sarajevo- Perje.

Před volbami v Haliči. Z Vídně, 31. října. »Arbeiter Zeitung uveřejňuje z Krakova telegram, dle ně- hož vůdcové tamnější sociálně-demokratické strany Daszynski, Englisch a Ku- rowski zaslali dru. Körbrovi tento tele- gram: »Tisíce voličů v obcích okres. hejtmanství krakovského nebyly zapsány do seznamu vo- ličů, protože starostové zapisovali jenom poplatníky, ostatní občany pak vyhnali, před- stírajíce, že nemají co mluviti. Každá re- klamace byla hrubě odbyta. Místo- držitel a okresní hejtman krakovský ne chtějí prodloužiti reklamačn lhůtu, protože prý nemají k tomu kompe- tence. Žádáme ještě jednou Vaší Excellene za prodloužení reklamačních lhůt; do 13. prosince je času dosti.« Z Vídně, 31. října. Z Krakova sem oznamují pozoruhodnou zprávu dle »Kuryera Lwówského«, že mezi Stan- číky a stranou Stojalowského došlo k volebnímu kompromisu, a že přívrženci Stojalowského podporovati budou kandidáty konservativců proti kandi- dátům polské strany lidové a navzájem. Posl. Stojalowski ohlašuje, že kandidáti jeho skupiny, budou-li zvoleni, vstoupí do kola polského a že tam hned podají návrh na změnu stanov. Nebude-li jejich požadavkům vyhověno, vystoup z něho a založí klub samostatný. Ze Lvova, 31. října. Rolnicky volební výbor v Sacké jmenoval kan didátem pro venkovské obce bialské rolníka Krupku a přiměl ho ke složení kauce

LSIi Předplacení a inseráty přijímá administraca v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

2000 K, které jsou zárukou, že nevstoupí do kola polského na říšské radě. Obavy před nedostatkem uhlí. Z Vídně, 31. října. Z Opavy sem oznamují, že tamější městské zastupitelstvo hodlá zajistiti zásoby uhlí občanstvu zříze- ním zvláštního městského skladiště na uhlí. Vypovídací aféra z Mor. Ostravy. Z Vídně, 31. října. Ve známé aféře dělníka Skákala, z Mor. Ostravy vypově- děného, o které jsme již referovali, sděluje se »Arbeiterzeitungu«: Sotva přišel Skákal do Mor. Ostravy, byl četnictvem zatčen a dodán okr. soudu, protože prý se vrátil bez dovolení. Byl předveden před trestního soudce adjunkta Joklíka. Ská- kal odvolával se na nález říšského soudu, který byl již před několika dny v novinách uveřejněn. Soudce přes námitky veřejného zalobce osvobodil Skákala z toho důvodu, že nález v novinách před několika dny uve- řejněný sice nebyl ještě politickými úřady proveden, že však rozhodnutím tím fak- ticky bylo vypovědění Skalá- kovo zrušeno. Funkcionář státního za- stupitelství však ohlásil proti tomuto roz- sudku odvolání. Skákal propuštěn na svobodu, ale za několik hodin po tom na podnět policejního komisařství, které ho dříve vypovědělo, o pět byl zatčen. Poněvadz zakročení obhájce Skákalova u policejního komisařství nemělo žádného výsledku, obrá- til se telegraficky na minister- stvo vnitra.

Telegraflcké zprávy. Z Barcelony, 30. října. (C.-B.) »Agen- zia Fabra« oznamuje: Policie vykonala do- movní prohlídku na statku »Tor- res baros«, jenž patří švakrovi vévodv Solferinského. Při tom byli zatčeni jeden mnich a jedna paní se svými syny. Proslýchá se, že byly ještě jiné osoby zatčeny. Z Berlína, 30. října. (C.-B.) Při dnešní doplňovací volbě do říšského sněmu v 6. berlínském volebním okresu na místo zesnu- lého poslance Viléma Liebknechta zvolen

FEUILLETON. K dušičkám.

Zlaté mráčky tiše dohořívaly na vyčištěné po velkém větru obloze. Korunami kaštanůa mezerami mezi větvemi vysokých thují trousilo se to nebeské zlato do šera cest. Ticho a svatý mír uhostil se vůkol. Ach, co stojí, než takový mír vybojován bouřlivým, strastiplným životeml po tváři. Proč? Vždyť jich už nic nebolí, už se o nic nechvějí v úzkosti, už je opravdu nic na světě zlého nikdy nepotká — a přece .. Ty horké proudy, jak zaplavují zrak Proč jen? Zpomínáme na své drahé, a přece jen — ach, jak je s nimi, nevíme . .. Stýská se nám po vás, milovaní, které si představujeme zde pod zemí, v tlících rakvích. Ta podoba, kterou jste za živa měli, příliš srostla s naší představou o vás, víme, že duše vaše nedlí tuto, a přece si vás zde myslíme. Ach jaká hrozná představa, jaký přebolestný obraz — že tam ležíte a se rozpadáte Vskutku, není na hřbitově veselo. Dech večerního vánku jemně rozhoupal vrcholky cypříšů a všechny keře, že všechnosi šeptá, jako milenci a šeptem si vypravuje po- divné příhody, jako si děti šeptávají ... A vůně vadnoucích růží, stesk budící, ale přece pořád líbezná, poletuje nade vším, jako zprávy z lep- ších světů... Jaká útěcha kane s výše do vy- prahlé, umučené duše, jak krásným se jeví svět a — žel na stokrát, ti naši drazí, milovaní ne- cítí a nevidí nic z toho, s nimi nemůžeme s děliti o své blaho, jež tak ztrácí všechnu cenu srdci milujícímu, jež nezapomíná.

Nad skupinou topolů za zdí hřbitovní za- leskl se měsíc. Taková jiskřivá lampa ve svě- žím, chladném ovzduší volně zavěšená, tiše se houpající. A s měsícem i hvězdy prohledly k nočnímu životu. Ti mrtví, na jejichž rovy měsíc a hvězdy svítí, tak často se dívali vzhůru a ptávali se. je-li tam nahoře nový život, budeme-li po smrt dlíti na některé hvězdě, shlížejíce dolů . .. Vy drazí, ubozí mrtví, nyní to už víte — —

Mírný vánek šumí v cypřiších. Po suchém listí se tak měkce kráčí, kvetoucí dosud růže na hrobech tak kouzelně voní, ti naši drazí tam dole tak sladce spí, a přece nám kanou slzr Duje vítr podzimní, shazuje plody se stromů, tluče kaštany o hroby. Tak klepe na hroby každý rok, když se zima blíží, aby dole věděli, že nie neporoste na jejich hrobech, aniž jinde, dlouhý čas, že bude příroda také mrtva. Mrtva? O ne, to bude plodný odpočinek ve kterém vzklíčí tisíce nových životů. Jen člověk už nevzklíčí, když jednou umřel . .. Jaká lítost nesmírná, neutěšitelná ! Stříbrná záře měsíčná, jak pokojně spočívá na cestách, keřich, hrobech i

Tajemným mírem vůkol krok váš jemně ševelí. Ach tiše, tiše, naši milí spí věčný sen! Noc se blíží, noc krásná, magická, bílá měsíčnou září. Toužíme zůstati zde, probdíti tu noc. Zdá se nám, že zde nejsme sami . .. Někdo je s námi! vidí nás, slyší, — rád by s námi promluvil, nás potěšil . . Noc se blíží. O, jak toužíme zůstati zde, bdíti, vyčkati, co se bude díti ... Je-li pravda, že ten, kdo měl naposledy pohřeb, hlídá v noci ostatní, až zase do nového pohřbu, do vystřídání ... Ach, jak bychom rádi zde také měli stráž, jak bychom rádi čekali, setkali se s někým . .. Irma Geisslova.