ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 661d7930-661b-11dc-ad8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 89, place 79, org 15, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
21. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 230
5 article
menitého ruského professora, jenž přináleži k straně slavjanofilstvu vždycky nepřátelské, přispěje snad k tomu, aby utichly tyto nedů- stojné klevety, házené na učení vznešenéa čisté jako blankyt nebeský.« Mezi prof. Karějevem a jeho kritikem »Slov. V.« zavládlo malé nedorozumění. V Rusku nabírá se právě mohutná vina národního hnutí, které v podstatě své není úzce ruským, nýbrž široce slovanským. Prof. Karějev spatřuje tonto hnutí něco nového, my v něm vídíme zdravý obrod slavjanofilstva, zhostivšího se pří- měsi německé filosofie, jež byla v něm z po- čátku. Pan G. A. Iljinský pohlíží na tento obrod jako na dokonanou událost, jež mu se vídí vítězstvím slavjanofllstva; prof. Karějev klade toto vitězství teprve do budoucnosti, byt blízké (10—20 let).
profesor Karějev Iljinský Rusko
6 article
Ruská eskádra v Dulharsku. Z Burgasu, 10. srpna. (Pův. zpráva »Nár Listů«.) Nemenším nadšením než obrněneo »Rostislav« s vyšokým hostem velkoknížetem Michajlovem pozdravena ve vodách přístavu varnenského a burgasského ruská eskádra, ve dená místoadmirálem Hildebrandem, hrdinouu Taku. Elementárnou silou propuklo ruskými ná- vštěvami nadšení v lidu, kterému vládnoucími despoty a la Stambulov vnucována uměle po 20 let zášť proti osvoboditelům. Eskádra se skládala ze tři obrněncův C, 12 , přidružených třemi križáky (Car, yHa Kosapckiň) a jednou dělovkou (Io). Es- kádra čítala 84 důstojníků a 4200 mužů. Na počest eskádry pořádány bankety, plesy, výlely a j. Karavelov na banketě u ruského konsula pozvedl pohár v čest »mocného vůdce celého Slovanstva, cara Mikuláše II.« Za příčinou při- padajíeího výročí osvobození Varny od Turků konána vojenská přehlídku ruského a bulhar- ského vojska, jíž předcházely služby boží, při nichž metropolita Simeon držel dojemnou řeč o velkém osvobozovacím díle velikého Ruska. Přítomní ruští důstojníci slzeli. Obecenstvu dovolena prohlídka ruských lodí, kotvících v přístavech. Večerní dobou osvěllována z lodí elektrickými reflektory města a okolní pobřeží s knižecím rozkošným palácem Euxinogradem.
Rostislav Michajlov Hildebrand Karavelov Mikuláš Simeon Burgas Io Rusko Euxinograd
7 article
„Svůj k svému“ v Srbsku. Srbové v království jedině se snaží, aby se šiji svých svrhli obehodní jho, v které je příčiněním neblahého Milana zapřáhli Němci jak vídeňští, tak berlínšti. Osvobozovací úkol pojímaji široce. Protože obchodní útisk přichází z eiziny, chtějí mu čeliti takovou organisací svého obchodu zahraničného, která by jim úplně na hradila spojení, do kterého je uvedl Milan. Podle toho pojímání věci není »svým« jen člo- věk téhož národa, Srbu Srb, nýbrž také zahra- ničný přitel a spojenee. Zajímavý dopis z Bělehradu má o tom »Honoe BpeMa«. V Bělehradě otevřena byla vý- vozná banka (předseda K. S. Taušanovič) s ka- pitálem 5 mill. fr. Cilem banky je z aložit a rozvinout výměnu tovarů mez Srbskem, Francií, Čechami a Ru ske m. Při bance bude zřízeno vývozné, museum. jež bude stálou výstavou tovarů zmíněných zemí. Kapitálem banky budou garantovány obraty zahraničného obchodu. Nej- činněji pracují v tomto směru Francouzi. V Bělehradě meškají srbští gen. konsulové z Marsilie a Bordeauxu. Jsou to Francouzi rodem, velkoobchodníci povoláním. S energií a znalostí vedou svoji věc. Jisté oži- vení pozoruje se i v obchodních styeích s Ru- skem. Upravena na konec doprava tovarů po Dunaji. Manufaktura Konšinova zahájí v Bole hradě svou působnost na podzim. Jednatelství pro dovoz výrobků českého průmyslu otevřel v Bělehradě inženýr Djordje Selič, vystudovavší v Praze. Obracíme nan pozornost českých průmyslníků. Možno dopiso- vati česky.
Srba Němec Milan Srb Taušanovič Francouz Srbsko Milano Bělehrad Francie Čechy Dunaj Praha Honoe Bpema vozné banka Djordje Selič
8 article
Carova návštěva ve Francii. Zvěsť překvapující zalehla včera v sluch politické veřejnosti evropské. Nezněla přijemně všem a nanejméně těm, kteří již těšili se, že styky francouzsko-ruské v poslední době ochably a zviklaly se tak, že nemohou býti již bezpeč- ným podkladem pro případnou velkou společnou akci v budoucnosti. Car přibude do Francie, a návštěva jeho zvraci na rub všechny ony naděje odpůrcův dvojspolku a stoupencův pře- vahy germanské ragy v Evropě. V Berlíné i v Londýně měli as v noci na dnešek hezké sny. A zdaž jen tam? Také jidne budovány byly do budouenosti plány smělé a rozpínavé předpokladu, že Rusko zůstane osamoceno,že upoutá-li se v Asii východní, nebude již mii v Evropě spojence opravdu oddaného, by mu zde kryl prostě řečeno záda, aby zde zatím stojíc na stráži mařilo všeliké pikle na moři baltickém či středozemním. Illuse těchto diplomatův středoevropskýeh dnešní zvěstí jsou rozplýleny a zklamány: R sko a Francie trvají věrně při sobě a spolol svůj zachovají, ano ještě více utuží. To praví ná- vštěva carská ve Francii, však ona praví ještě více. Při dnešní stísněnosti o místo jen letmo chcemo se dalšího momentu toho dotknouti. Návšťěva carská osvětlila jak blesk i chmury, jež kupí se na obzoru evropské m. Za- jisté musí býti vážnou situa c mezinárodní a zajisté, třeba široká veřej- nost nemohla sledovati všechen ten ruch diplo- matického zákulisí, tu i tam schyluje se mnoho ke konfliktu, když as při známé své nechuti k cestám do ciziny a při jistém risiku, s tím vždy spojeném, odhodlává se na dalekou, na- máhavou cestu mořskou, kdyžtě samodržitel veškeré Rusi návštěvou republikánské Franeie chee manifestovali znovu shodu obou států velikých. spolek jich na výboj i odboj, a kdyžtě mani festací tou chce přátelům i nepřátelům říci
Carův Rus Francie Evropa Londýn Rusko Asie cizina
9 article
»Jsme připraveni! Jsme připraveni na moř i na zemi.« Bylo by dětinské popírati, že v této manifestaci, jakouž poskytne návštěva carova tak nenadále ohlášená teď, kdyžtě se nebyl car ani k návštěvě svělové výstavy pařížské odhodlal, že v manifestaci té není jistý hrol, že není v ní lekce důkladná, zvláště na dvě strany: carská přehlídka vojů francouzskýeh při německé hranici a carská přehlidka eskádry francouzské proti křídovým břehům anglickým, tato volba míst mluví až vý- mluvně, kdož slyšeti chtějí! Porozumějí právě ti, jimž jest lekce ta adresována? Dovedou zehladiti svou touhu vášnívou po světovládč. dovedou klásti meze svému dychtění po cizím území ať doma či za mořem? Buď jak bud carská návštěva ve Francii jest odpovědí pádnou na anglo-německé sblížení, jest zajímavým dů- sledkem posledních vzájemných návštěvi mezi Berlínem a Londýnem, jest doplňkem význam- ným k nejnovějšímu »výletu« korunního prinee némeckého k břehům anglickým. President re- publiky a car před frontou vojů pozemníeh i mohutné eskádry francouzské ruce si podá vajíce hlásati budou tím již Evropě celé »Bdíme nad mírem světovým! Jsme na stráži svých interessův obapolných, chceme a do- vedeme, paže k páži, čelit nebezpečím všem « Bude-li porozuměno této — snad poslední — mírumilovné manifestaci, této důtklivé výstraze všem rozdmychovačům požárův od Soluně po Berlín, od Bosporu až po Gibraltar — přinese schůzka remešská a dunkerská dobré ovoce všem mužům práce, všem lidem dobré vůle Ne-li, tím hůře pro mír evropský! Na kom bude ale pak shledáno viny největší?
Francie Berlín Londýn Evropa Bospor Gibraltar Soluna
10 article Rozmluva s André Chéradamem.
Rozmluva s André Chéradamem. Několik dnů dlel mezi námi p. A ndre Chéradame, našemu čtenářstvu dobře známý přítel národa českého, skvělý publicista a politik francouzský, jehož velké dílo »Otázk rakouská na prahu. XX. století« učinilo roz- ruch v celé Evropě a překládá se do češtiny, ruštiny a němčiny. Chéradamo zavílal do Prahy již p šesté. Jednou bydlel v Praze asi 3 měsíce v pracovitém ústraní, zabývaje se pouze stu- diemi českých poměrů politických a hospodář- ských a stýkaje se pouze v kroužku nejintim- nějších přátel. Chéradame zná nás doko- nale a je proto naším nejlepším přítelem, který české věci prokazuje neocenitelné služby ato nejen ve Francii. Jest neunavným šířitelem poznání české věci, nejhorlivějším zastancem našeho národa, nejenergičtějším a nejseriosnějším hlasatelem obranně alliance Slovanů a Francie proti nebezpečí pangermanismu. Bez oddechu pracuje mladý ten muž již po několik let. Ziskav důkladný základ vědomostí na universite a ve škole státních věd, nabyv oné skvělé eru- dice literární a filosofické, která francouzským publicistům, politikům a spisovatelům dodává té neobyčejné jasnosti úsudku, pružnosti ducha a lehkého, skoro hravého chápání, počal ce- stovati.
Chéradam Evropa Praha Francie Slovan škola státní věda
11 article
Vycítil důležitost znalosti věcí a poměrů zahraničních, studování cizích národů, což Fran- couzové dříve podceňovali a zanedbávali. Ché- radame od svého 24. roku každoročně 4 —6 měsíců je na cestách. Poznal Německo důkladně pak Rusko, Balkán a Rakousko. Naučil se ja zyku ruskému. Vstoupil do styku s politiky. stálníky, žurnalisty — a myslím, že je jedním z nejlepších a nejvšestrannějších znalců poměrů evropských. Ještě u nikoho, u žádného politika seb žurnalisty francouzského neshledal jsem tal svrchovaný přehled ve všech záležitostech evrop ských, takovou znalost politiky, diplomacie, ho spodářství, vojenství i lidí, hrajících v dotyě ných odvělvích vynikající úlohy Věčně pohyblivý, stále pracovitý, vždy něcc podnikající, nestále sludující, obeznamujícís s lidmi i s věcmi — a při tom stejně ohnivý ve svém činném podnikavém temperamentu, jako střízlivý a vážný ve svém úsudku a ze jmena v projevech svých názorů — takový je Chéradame, snad nejznamenitější zůstupce mladé generace francouzské. O málokterém jsem slyšel tolik nadšenýeh úsudků, jako o mladém tomto politikovi a spi sovateli. Nejpřednější mužové veřejnosti fran- couzské s úctou mluví o něm. Deschanel i Jule Lemaitre, skvělí duchové a opravdoví »repre- sentative mens« dnešní Francie, vidí v Chéra damovi, ve svém mladém příteli jednoho z »bu- doucích mužů«. Po vydání knihy »Rakouská otázka« byl zahrnut Chéradame pochvalnými srdečnými dapisy státníků, politiků, senátorů, poslanců, diplomatů, generálů a — ve všech těchto kruzích Chéredame neunavně propaguje věc českou. V salonech, klubech i v redakcich. v sněmovních kuloarech působí Chéradame, vý mluvný a učinný apoštol velké myšlenky. A na široké massy obecenstva účinkuje svými články svou prací žurnalistickou, jakož i svými před náškami a konforencemi.
Fran Chéradam Lemaitre Německo Rusko Balkán Rakousko Francie
12 article
Nejen ve Francii pracuje Chěrad a me pro věc naši. Všude vystupuje jako nejvřelejš přítel Čechů a všude šíří poznání jejich zápaso politických i jejich práce a rozkvětu. Známý ruský žurnalista pravil mi o vše sokolských slavnostech: »Chéradame učinil mnoho pro věc českou v Rusku. Deset vašich lidí neprokázalo by vaší věci tolik služeb jako on!s André Chéradame je Normand. Jeho jemná a výrazná tvář, s ušlechtilým profilema dlouhým plavým knírem prozrazuje krásný typ gallský. Narodil se roku 1871 v Ecouché v de- partementu Orne. Studoval práva v Paříži, stal se advokátem, s vyznamenáním studoval na škole věd politických, kde vlivem Alberta Sorela obrátil se k studiu otázek zahraničních. Od roku 1895 každý rok cestuje šest měsíců. Vydal známé dílo »La Question d'Autriche«. J jedním z nejpřednějších spolupraeovníků velkého a rozšířeného žurnálu pařížského »L' Eelair«. kde uveřejňuje v čele listu články politické. zvláště o věcech slovanských, dále píše pravi- delně o zahraniční politice do revuí: »Les An- nalles de la Patrie Frangaise« a do »Rěvu Hébdomadaire«.
Čecho Chéradam Normand jítpartement Sorel L Eelair Francie Rusko Ecouchý Orne Paříž Les an Rěv Hébdomadaire Le Question d ' Autriche nalle jít le Patria Frangais
13 article
říše německé.« Uvážíme-li povahu míněn vládnoueího v německé části Čech cprot Vídni a Berlínu, není pochyby, že toto rozdělení vaší vlasti podporovalo by mocně v Rakousku separatistické hnuti a povzbudilo by v Německu snahy annexionistické. Ostatně kdyby Čechové přistoupili na takové rozdělení, odsoudili by se před veřejným míněním ciziny. poněvadž není těžko pochopiti, že rozdělen Čech vo dvě části překročilo by dosah reformy vnítřní a stalo by se aktem politiky evropské. Čechy nepředstavují celek pouze se stano- viska historického, ale i se stanoviska po- litiekého a vojenského. Každé mravní couvnut Čechů ze soverní části jejich vlasti usnadnilo by odříznuti této části a jednalo by se tu o exislenční otázku Čech, ano i Rakouska, nebo strategicky i hospodářsky Čechy nejsou děli telny. Přírozený běh věcí by způsobil, že by držitelé hornaté a strategické severní části Čee pokračovali až k Adriatickému moři.
Čecho Čo Čee Čechy Vídeň Berlín Rakousko Německo
14 article
»Čechové trvající pavně na svých histori- ckých právech hájí účinně zájmy Rakouska i své vlasti. Musí tudíž sotrvati na své dosavadní cestě, jež se znamenítě osvědčila. A zvláštěa neztrácejí mysli, jestli strana všeněmecká učin v Čechách ještě jakýsi pokrok. Každý ví, že strana tato, kdyby zůstala omezena na své živly cislajtánské, byla by prakticky bez ne- bezpečí. Nejúplnější odpor, jímž politika prusofilská je přijímána u většiny Rakušanů, v zemích balkánských a zvláště ve Francii a v Rusku zajisté docili tam, kde je náležito, po třebného vlivu. Není nulno utloukati končeliny draka, ale nutno mířiti do hlavy a srdce — ty nejsou v Rakousku. Ostatně již energicky vyslovený odpor v velké části Evropy proti všemu vlivu Německ na záležitosti rakouské měl již platné výsledky Je vidět, že jisté velké žurnály německé rlš buď otevřeně se staví proti politice všeněmecké nebo tajně ji podporujíce, jsou nuceny tvářit se přátelsky k Rakousku a prohlašovati s uta- jenou nevůli, již těžko zakrývají, že Němeek nikdy nepomýšlelo ohrožovati neodvislost Ra- kouska. Musíme přijímati tyto projevy, jak toho zasluhují. Ale je zajímavé konstatovati, že titíž lidé, kteří před několika měsíci ještě provozoval útočnou politiku, nyní se musili utéci k de- fensivě. »Tento výsledek může mocně povzbudit národ český. Je ovšem způsoben prozíravost eizího tisku, vytrvalosti Čechů, ale též velm prospěšně intervencí arcivévody Františka Ferdi nanda, jenž správné poukázal, že hnutí, zvané »Los von Rom«, není ničím jiným, nežli politi- ckým maněvrem, namiřeným proti Rakousku.
Čecho Rakušan Němeek Ferdi Rakousko Čechy Francie Rusko Evropa Los on Rom
15 article
Všude na své cestě jsem se přesvědčil, že slova následníka trůnu měla ohromný a prospěšny ohlas. Poněvadž mluvím o arcivévodovi Fran- tišku Ferdinandovi, chci při té příležitosti pro hlásiti, že my všichni ve Francii přejemes pro budoucnost Rakousko neodvislé a silné, nalehavě odsuzujeme všechny útoky, jež cizím působením -dostaly se do jistého tisku paříž- ského proti arcivévodovi Frnntišku Ferdinandovi a dynastii habsburské. Nzopak, přejeme živě, aby trpkosti, provázející až dosud efsare Františka Josefa, byly ušetřeny jeho svěžímu stáří, přejeme si ze srdce, aby jeho nástupce, silný důvěrou národů rovných sobě, mohl vrá- titi Rakousku bývalou situaci. Čechové, kteři podali tolik důkazů své loyálnosti, mají velkou budoucnost. Nechať pokračují ve svém houžev- natém hájení svých práv a své vlasti, sympatie jejich přátel zahraničních jim zůstanou.« jejich chvalitebnou činnost a budou-li nyní všechny tři svorně vedle sebe působiti, nenastanou již nikdy ty bědné poměry, kdy rodice cnudého, pilného a n daného studenta naříkali: »Vystudoval v bídě, nouzl a tuhé práci a teď, kde měl vzíti odplatu za své na- mahání, umřel nám na souchotiny!« Množství takto zažehnaných nářků bude zajisté nejlepší odměnou výboru spolků, kteří se o zjednání hmotných potřeh chudého českého studenta starají. Z vylíčeného zajisté laskavý čtenář pozná, že obě schůze byly jak pro chudého studenta, tak pro celý český národ velmi důležité, vždyť dnes všecky vrstvy obyvalelstvas sdružují v odborné celky podle svého zaměstnání a starají se o to, aby soudruhům svým v době bídy pomohly hmotně. Pročili jsme referáty o obou schů- zích velmi pečlivě a hlavou projela nám myšlenka:
Fran Ferdinand František Josef Čecho Francie Rakousko
16 article
»Což vedle podpory hmotné nepotřebuje český student resp. české studentstvo, níčeho více? Kde pak jest strava duchovní českého studenta, když vše se bude starati jen o stravu pro tělo? Či postačí českému studentstvu úplně přednášky na vysokých školách a doplňování vzdělání svého nebude už studentstvo hledati nikde?« Toho ani při schůzi pražské ani par- dubické vzpomenuto nebylo a tím také nevzpomenuto nejstarš ho spolku, který pro studentstvo již třet desítiletí pracuje, spolku pro vystavení akademického domu v Praze. Budiž nám dovoleno, abychom referát pražský a pardubický doplnili zmínkou o spolku pro vystavení akademického domu, aby tak důležilý tento spolek pro studentstvo pracující obživl v my- slích studentstva nynějšího, obživl v myslích býva- lých akademiků i širšího obecenstva vlastenackého Spolek pro vystavení akademického domu m za účel vystavěti a spravovati v Praze dům, v němž by měly sídlo své spolky, zřízené studentstvem vy- sokých škol pražských. Spolek tento, který donfáme, že můžeme jako čtvrtou instituci pro studentstva rovně vedle zmíněných tří postaviti, péčí a pilno pracf výboru svého dodělal se slušného jmění, tak že mu dnes do 200.0. 0 korun schází jen nepatrni část, a až bude touto sumou vládnouti, přistoup k uskutečnění myšlenky, kterou si stanovami svými vytknul.
Praha
17 article
Pardubický zpravodaj našeho listu vzpomínáv svém referátu osudného roku 1889, kdy rozpuštěn byl slavné paměti Akademický čtenářský spoleka dodává, že pamatují dojista všichni, jaká to byl krutá rána, zasazená českému studentstvu. Doklá- dáme k tomu, že těžká událost tato studenstvua mysli dnes úplně vymizela, neboť kdyby na ni pa- matovali, kdyby si toho byli jasně vědomi, jakou vůhu měl nejen mezí studentstvem, ale i mezi oby- vatelstvem Prahy a celým českým venkovem Akade- mický čtenářský spolek, pak by se shlukli bez roz- dnlu studia v jeden veliký celek a založilí by ústřední veliký spolek studen tstva vysokých škol českýcb, který by již počtem svým imponoval a což by teprve váhy dosáhl, když by byl řízen výborem, jemuž by čest a váha spolku šla nada vše.
Praha
18 article
To by se studentstvu našemu lím spíše poda- řilo, když tu má mecenáče, spolek pro vystavení akademického domu, který by je nejen mravně, al také hmotně a to výdatně podporoval. Ukázals spolek pro vystavení akademického domu vželým přítelem studentstva, neboť po rozpuštění A. Č. s pomáhal výbor jeho zřizovati nový studentský spolek »Slavii« a udělil mu značnou hmotnou podporu, když pak byla »Slavie« rozpuštěna, převzal spolek pro vystavení akademického domu celou pozůstalost »Slavie« a urovnal ji na prospěch všech, kdož s »Slavií« se styk vešli. Hned na to pomáhal zříditi spolek »Nová Slaviae a když se konečně i v této studentstvo rozloučilo v různé strany, zařídil za podpory obce pražské Akademickou čítárnu, která posud trvá. Télo nové instituci studentské udílí spolek pro vystavení aka- demického domu roční subvenci sedmi tisíc korun doufá, že studentstvo konečně také nablédne, že jest povinno také samo pro svoje duchovní sdružení ně- čeho vykonati a že nastávajícím novým školním ro- kem shromáždí se v novém spolku a tak nabradí to, co od rozpuštění A. Č. S. třeba beze všcho zlébo úmyslu na svém spolkovém životě zanedbalo. Z uvedeného zajistě vysvitno, že spolek pro v- stavení akademického domu jest také důležitou in- stitucí pro české studentstvo i doporučujeme jej přízni studentstva nynějšího, akademiků bývalých i širší veřejnosti české
A Č Slavia
19 article
americká přezdívka), za to však řezník (Metzger. Fleischer nebo Sehlächter) není v celé Ameriee k nalezení; místo něho jest všude Butscher. Greengrocer (zelinář a hokynář) v »čisté« ame- rieké němčině Grünwnarenbändler, store (krám) — Kaufhaus a undertaker — Leichenbestatten neb prostě Unternehmer (po česko-americku pohrobník). Na evropského Němce komicky působí ze jmena inseráty jeho amerických krajanů, jimž naprosto nerozumí. Takž hledají se »Ausseit- Arbeiter« a »Inseit-Helfer«, dále mladí lidé kteří vyznají se v »Bartenden« (tend = poslu- hovati, bar = nalévací pult) nebo pekaři »ale fünfte Hand an Cakes« (koláče). Ostatně naš krajané počínají si nejinak, jak může se pře- svědčiti každý, kdo probírá se v inseráteeh česko-amerických časopisů. Vyčítati těmto inse- rátům zkomolenou mluvu ať již českou nebo německou bylo by nemístno: vždyť jsou právě inseráty k tomu, aby se jim rozumělo — a ak- klimatisovaní přistěhovalci právě jiné řeči ne- rozumějí. Němci v Americe mají velice vyvínutou žurnalistíku, která snese nejpřísnější měřítko evropské; časopisy jsou svěže redigovány sehop- nými silami, neboť v Americe jest přobytek ně mecké intelligence v Evropě vzdělané, maj hojný odbyt, takže v ohledu tom překonávají je pouze časopisy anglické a oplývají inseráty neboť každý Yankee, ať již rozený nebo akkli matisovaný, rozumí dobře obchodu a nešetřín reklamu peněz.
Metzger Fleischer Sehlächter Kaufhaus Němec Amerika Evropa hand an Cake AusseitArbeiter InseitHelfer
20 article
Američií Němci mají také mnohé humori stické časopisy, které silně připomínují též u nás známý »Arizona Kicker«. Redaktorem takového listu v Saint Luis, Mo., byl svého času po cel Unii pro svůj jadrný humor známý Jackson Hoofnagle (Hufnagl), jenž v praklickém životě jmenoval se krátce Louis Willich, ačkoli mě nároky na šlechtický predikát, jenž ovšem má v Amelice asi takovou cenu, jako sťarä bačkora. Hofnagle pocházel z Darmhessenu, býval ve svém mládí důstojníkem, prodělal občanskou válku ameriekou a později založil s Josefem Kepplerem v St. Louis známý »Puck«. Podnik nedodělal se zvláštního úspěchu; Keppler ode- bral se do Nového Yorku a zde s tiskařem Schwarzmannem vydával »Puck« dále a zemře před několika roky jako veliký boháč. »Pucks vycházel nejdříve německy, pak německy a an glicky, nyní však jen anglicky. Hoofnagle, jenž zůstal v St. Louis, vydáva nyní »Laterne«, humoristický týdennik, ale s neval- ným zdarem. Abonenti špatně platili a bez pe- něz ani v Americe nic se nepořídí. Kromě toho měl Hoofnagle stále žízeň; ve všech vinárnách v St. Louis byl známou osobou, všichni cestu- jíci s vínem ho znali a takž stávalo se, že jen velmi zřídka přišel střízlivý do postele. Hoof nagle vytvořil zvláštní humoristickou němčinu had jmenoval se Schnecke (snake), kořen — Ruthe (root) a vnitřnosti zvířat — Kotze (guts) Tento originální a zasloužilý německý noviná zemřel v chudobě.
Němec Jackson Hufnagl Willich Keppler Schwarzmann Puck Hoofnagle Laterne Ruth Kotz Saint Luis St . Louis Nový York Amerika Arizona Kicker Puck
21 article
Chytřejší cestu zvolili si němečtí publicist — Pullitzer a Ottendorfer, oba »čeští« židě Oba stali se během let millionáři. S Němci, vyjma Prušáků a Čechoněmeů, snášejí se naši krajané celkem dobře; Hanoverán nebo Hesseňák, vždy velice snášelivý, vyjde dobře s Čechem i Yankeem, za to však Prusák jest po právu nenáviděn, neboť dodává Uni velmi pěkný materiál: propuštěné čili odstřelené pruské důstojníky, kteří stitíce se těžké práce, stávají se obyčejnými trampy (tuláky) a metlou amerických farmářů. Právě tento druh něme- ckých přistěhovalců byl jednou z příčin, že vy- pěstovala se v americkém obyvatelstvu jistá záše proti Němcům, o jejíž rozdmýchání postarali se evropští Němci čiti vlastně Prušáci sami. A jaká jest příčina toho, že i výbojné nesnášelivé živly německé jsou v Americe bez- mocny? Jest na snadě: americká svoboda. Přijde-li do Ameriky Němec s nejvýstřednějším náhledy o velikostí a slávě Německa, brzy přijde k rozůmu. Nančí se znáti pravou rovnost volnost a zalibí se mu tam tak, že nikdy více nezatouží po kaprálské holi německé. Mám mnoho dobrých známých z říšev Americe, ale ti vesměs řídili se zásadami tuto pronešenými a přiležitostně rádi učilí i naučil se češtině; češti Němci a Prušáci to ovšem nebyli.
Pullitzer Ottendorfer Němec Prušák Čechoněme Hesseňák Čecho Yankee Uni Amerika Německo říšev Amerika
22 article
Pan Chéradame v delší rozmluvě vy- slovil se velmi zajímavě o zkušenostech za své poslední cesty. Vrací se ze čtyřměsíčního pobytu v Rusku a na Balkáně. V Rusku stýkal se s všemi možnými kruhy. Všude mohl konstatovat pozornost vzbuzenou jeho knihou. V Bulharsku a v Srbsku byl přijat u dvora, ministry, všude pak měl zajímavé rozmluvy s předními státníky ministry a diplomaty Své dojmy a své názory o českých věcee nám vyslovil takto; »Tážete se mne, zda-li na své cestě učinio jsem pozorování, jež by se mohla dotýkati Čechů Dobrá! Jedna z mých nejdůležitějších zkušeností může vás skutečně zajímati. Víte, že ve Francii učinila znalost Čechů a Rakouska v posledních letech velké a vážné pokroky. Konstatoval jsem, že též v Rušku po- čínají se zajímati o sítuací ve střední Evropě V Bulharsku a Srbsku většina mužů majícíeh nějaký význam, chápe, že zájmy zemí slovan- ských na Balkáně jsou společně se zájmy Čechů i se zájmy Rakouska skutečně neodvislého o Berlína. Tento pokrok veřejného mínění světa slovanského a rakouského nutno přičísti ze značné části energii Čechů, kteří dovedli podatí v poli- tice i v umění skvělé důkazy své životnosti.
Chéradam Čecho Dobrá Rusko Balkán Bulharsko Srbsko Francie Rakousko Evropa Berlín
23 article
Nynější doba, značící počátek vašeho úspěchu, je tudíž velmi důležitá pro váš národ. Až dosud Čechové bojovali osamoceni. Nyn jsou obklopeni sympatiemi, jež mohou míti úči- nek. To je první odměna dlouhé a vytrvalé práce vašeho národa a též, což dlužno uznati, pro- gramu tak intelligenlně voleného vůdei vaš politiky. Dodnes ani jeden vážný a nestranný muž posuzující vše důkladně a na základě jistýel dokumentů, nemůže pochybovati o legitimnost historických práv království českého. »Obhajujíce tuto staletou pravdu Čechov postavili se na správně stanoviško, je jež uchrání též od chyby, která by jim mohla být osudnou. Thoorie historického práva káž nojabsolutnojší opposici pro ti rozdělení království českého na dvě části, jak se toho domákaj tak horlivě němečtí nacionálové. Chápu urputnost, s jakou o to pracuji, když uváží se, jakou pohromou by bylo pro váš národ podobné rozdělení. Louis Leger pravil to velmi prozíravě již před dávnou dobou: »Kdyby Čechové přijali rozdělení Čech, utvořili by nové hranice
Čecho Čechov Leger Čechy
24 article
O českém studentstvu. Dne 17. t. m. konaly se dvě zajímavé sehůze, které se obě zabývaly otázkou českého studenta, ovšem málo olázkou čaského studentstva. První byla usta vující valná hromada studentské koloje českých vy sokých škol pražských, jejíž učelem jest zakupovat a vydržovati v Praze domy, ve kterých by chud studující měli bezplatný byt a později snad, až po měry finanční budou skvělejší, mohli býti podělován i částečně stravou a penězi. Schůzi zahájil v prima- torské síni radnice staroměstské starosta královské Prahy pan dr. Srb a hned po zahájení vzdal zaslou- žené díky šlechetnému původci tohoto spolku, který velkým darem spůsobil, že spolek bude moci hne prvním rokem zatím snad jen bezplatným bytem dosti chudých českých studentů na vysokých školách poděliti. Po zvolení kuratoria vzdal rektor české uni versity díky těm pánům, kteří se věci s horlivost ujali a tím spůsobili, že spolek tak brzy může čin- nost svou započíti, Konečně na konec jeden z pánů universitních docentů jmenem mladé generace vyslo- vil přání, aby se výbor zabýval otázkou, jak bys měl nový spolek postaviti k mense akademické, mohlo-li by se mense i s této strany dostati nějak podpory aneb snad jen posily. Tak vzpomenuto dru- hého důležitého spolku — mensy akademické — která studentstvu vysokých škol v Praze za cenu velmi mírnou poskytuje ve dvou svých jídelnách vy borných obědů a podává je způsobem tak krásným, že student stoluje tak, jakoby byl v rodině a ne jak
Srb Praha vysoký škola v Praga
25 article
ve veřejné hostinské jídelně. O založení tohoto spolku, který loňským rokom svou blahodárnou čin- nost započal, mají zásluhu senát české university sbor professorský české techníky, které se výborné myšlenky ujaly s takovou opravdovostí, že za krátkou dobu několika měsíců byla mensa zřízena. Přejeme aby hojnou podporou veřejnosti mohl spolek tento působiti stále tak, jak prvním rokem započal, kdy denně prodáváno bylo na šest i sedm set chutných obědů studentstvu za cenu nakoupených viktuálií náklad na místnosti, personál, topení, osvětlování prádlo i nádobí vedl spolek mensa akademická ze spolkového jmění. Tímto vřelým doporučením mensy byla valná hromada studentské koleje skončena V týž den konána pro studentstvo důležitá schůze druhá. Byl to sjezd studentstva severo-východníc Čech v Pardubicích, k němuž přijeli (aké studující z jiných krajin a dostavilo se i několik professorů vysokých škol z Prahy. Studující z krajinského spolku této části Čech měl přednášku o důležitosti Husova fondu, který podporuje chudého studenta obědy zdarma udílenými a také peněžitými podporami. Zde tedy pojednáno o třetím důležitém spolku a účelen všech tří jest starati se o to, aby se synům našeho národa málo zámožným poskytla možnost dosíci vzdě- lání akademického a při této namahavé práci vlastní a důležité pro celý český národ, aby se jednotlivei aspoň tolik podpory dostalo, aby o byt a nejnutnější potřeby životní nemusil se starati. Zajisté příslušt všem těmto spolkům dík celého českého národa z
Čechy Pardubice Praha český univerzita sbor Husův fond
26 article
Pátý internacionální kongres z00logů, jenž právě byl v Berlmě skončen a o jehož zahájení jsme již přinesli zprávu, měl po stránce vědecké i při obtížném ovládání ohromného ma- teriálu průběh v každém ohledu uspokojivý. Nechcome se dotýkati látky širšímu obecenstvu méně přístupné a podotýkáme jen, že z Čechů přispěli věcně pp.: K. Absolon velmi poutavou přednáškou o jeskynní fauně moravského Krasu, MUDr. Babor zajímavým thematem z obor srovnávací histologie, docent dr. Mrázek pěknou demonstrací praeparátů, assistent Thon důležitým výkladem embryologickým, V. Frič krásnou ex- posici v zoologické výstavce sjezdu. Slečna dr. Baborova konferovala mimo program sjezdu praeparaci foraminifer a o tukovém těles hmyzu. Vládním delegátem rakouským byl dv. rada proť. Graff ze Št. Hradce. Z německé university pražské byl přítomen proť. Leudenfeld, z Terst prof. Cori, z Lince kustos Reischek, z Uher vládní delegát Horváth, prof. Apáthy a Deszě. O ostatních účastnícíeh, jmenovitě slovanskýeh a francouzských, jsme již minule zprávu podali.
Čecho K Absolón MUDr Babor doktor Mrázek V Frič Baborův Cori Reischek Horváth profesor Apáthy Desz Hradec Terst Uhry
27 article
Účastenství z Vídně bylo letos opětně slabé, jako již pozorovati bylo v r. 1899, na kongresu geografů v Berlině, tak i v r. 1900 na kongresu zoologů v Paříži. Byl letos přítomen již jen bývalý prof. Schenk, který vykládal a debatoval dlouho o známém svém thematu. O výsledku prostě referujeme, co jsme slyšeli od odborniků, že hraničil na vědeekou ostudu a jednání něm že brali mnozí humoristicky, kdežto jinl stěžovali si na ztrátu času, tím zaviněnou. Pokud se týče zevnějších momentů dod- váme, že účastníci byli přijati na radnici,v zoologické zahradě i při banketu vysokými hod- nosty státními a že akciová společnost zdejš zoologické zahrady uspořádala mimo jiné elle- gantní projíždku, již v »Siegesallee« přihlédl také císař Vilém II. Ke konei ještě uvedeme malou význačnou episodku z velkého banketu v zoologické za- hradě, jež naznačuje přátelský ráz tohoto inte nacionálního kongresu: Českými toasty připíjel slečně drce. Baborově nejen slovanští účastníci, nýbrž i jeden Hollanďan, Japanec, Američan, b dokonce i několik Němeo.
Schenk Vilém II Baborův Američan Vídeň Berlín Paříž