2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. srpna 1901.
5
article
menitého ruského professora, jenž přináleži
k straně slavjanofilstvu vždycky nepřátelské,
přispěje snad k tomu, aby utichly tyto nedů-
stojné klevety, házené na učení vznešenéa
čisté jako blankyt nebeský.«
Mezi prof. Karějevem a jeho kritikem
»Slov. V.« zavládlo malé nedorozumění. V Rusku
nabírá se právě mohutná vina národního hnutí,
které v podstatě své není úzce ruským, nýbrž
široce slovanským. Prof. Karějev spatřuje
tonto hnutí něco nového, my v něm vídíme
zdravý obrod slavjanofilstva, zhostivšího se pří-
měsi německé filosofie, jež byla v něm z po-
čátku. Pan G. A. Iljinský pohlíží na tento
obrod jako na dokonanou událost, jež mu se
vídí vítězstvím slavjanofllstva; prof. Karějev
klade toto vitězství teprve do budoucnosti, byt
blízké (10—20 let).
profesor
Karějev
Iljinský
Rusko
6
article
Ruská eskádra v Dulharsku.
Z Burgasu, 10. srpna. (Pův. zpráva »Nár
Listů«.) Nemenším nadšením než obrněneo
»Rostislav« s vyšokým hostem velkoknížetem
Michajlovem pozdravena ve vodách přístavu
varnenského a burgasského ruská eskádra, ve
dená místoadmirálem Hildebrandem, hrdinouu
Taku. Elementárnou silou propuklo ruskými ná-
vštěvami nadšení v lidu, kterému vládnoucími
despoty a la Stambulov vnucována uměle po
20 let zášť proti osvoboditelům.
Eskádra se skládala ze tři obrněncův
C, 12 ,
přidružených třemi križáky (Car, yHa
Kosapckiň) a jednou dělovkou (Io). Es-
kádra čítala 84 důstojníků a 4200 mužů. Na
počest eskádry pořádány bankety, plesy, výlely
a j. Karavelov na banketě u ruského konsula
pozvedl pohár v čest »mocného vůdce celého
Slovanstva, cara Mikuláše II.« Za příčinou při-
padajíeího výročí osvobození Varny od Turků
konána vojenská přehlídku ruského a bulhar-
ského vojska, jíž předcházely služby boží, při
nichž metropolita Simeon držel dojemnou řeč
o velkém osvobozovacím díle velikého Ruska.
Přítomní ruští důstojníci slzeli.
Obecenstvu dovolena prohlídka ruských
lodí, kotvících v přístavech. Večerní dobou
osvěllována z lodí elektrickými reflektory města
a okolní pobřeží s knižecím rozkošným palácem
Euxinogradem.
Rostislav
Michajlov
Hildebrand
Karavelov
Mikuláš
Simeon
Burgas
Io
Rusko
Euxinograd
7
article
„Svůj k svému“ v Srbsku.
Srbové v království jedině se snaží, aby
se šiji svých svrhli obehodní jho, v které
je příčiněním neblahého Milana zapřáhli Němci
jak vídeňští, tak berlínšti. Osvobozovací úkol
pojímaji široce. Protože obchodní útisk přichází z
eiziny, chtějí mu čeliti takovou organisací svého
obchodu zahraničného, která by jim úplně na
hradila spojení, do kterého je uvedl Milan.
Podle toho pojímání věci není »svým« jen člo-
věk téhož národa, Srbu Srb, nýbrž také zahra-
ničný přitel a spojenee.
Zajímavý dopis z Bělehradu má o tom
»Honoe BpeMa«. V Bělehradě otevřena byla vý-
vozná banka (předseda K. S. Taušanovič) s ka-
pitálem 5 mill. fr. Cilem banky je z aložit
a rozvinout výměnu tovarů mez
Srbskem, Francií, Čechami a Ru
ske m.
Při bance bude zřízeno vývozné, museum.
jež bude stálou výstavou tovarů
zmíněných zemí. Kapitálem banky budou
garantovány obraty zahraničného obchodu. Nej-
činněji pracují v tomto směru
Francouzi. V Bělehradě meškají srbští gen.
konsulové z Marsilie a Bordeauxu. Jsou to
Francouzi rodem, velkoobchodníci povoláním.
S energií a znalostí vedou svoji věc. Jisté oži-
vení pozoruje se i v obchodních styeích s Ru-
skem. Upravena na konec doprava tovarů po
Dunaji. Manufaktura Konšinova zahájí v Bole
hradě svou působnost na podzim.
Jednatelství pro dovoz výrobků českého
průmyslu otevřel v Bělehradě inženýr Djordje
Selič, vystudovavší v Praze. Obracíme nan
pozornost českých průmyslníků. Možno dopiso-
vati česky.
Srba
Němec
Milan
Srb
Taušanovič
Francouz
Srbsko
Milano
Bělehrad
Francie
Čechy
Dunaj
Praha
Honoe Bpema
vozné banka
Djordje Selič
8
article
Carova návštěva ve Francii.
Zvěsť překvapující zalehla včera v sluch
politické veřejnosti evropské. Nezněla přijemně
všem a nanejméně těm, kteří již těšili se, že
styky francouzsko-ruské v poslední době ochably
a zviklaly se tak, že nemohou býti již bezpeč-
ným podkladem pro případnou velkou společnou
akci v budoucnosti. Car přibude do Francie,
a návštěva jeho zvraci na rub všechny ony
naděje odpůrcův dvojspolku a stoupencův pře-
vahy germanské ragy v Evropě. V Berlíné
i v Londýně měli as v noci na dnešek hezké
sny. A zdaž jen tam? Také jidne budovány
byly do budouenosti plány smělé a rozpínavé
předpokladu, že Rusko zůstane osamoceno,že
upoutá-li se v Asii východní, nebude již mii
v Evropě spojence opravdu oddaného, by mu
zde kryl prostě řečeno záda, aby zde zatím
stojíc na stráži mařilo všeliké pikle na moři
baltickém či středozemním.
Illuse těchto diplomatův středoevropskýeh
dnešní zvěstí jsou rozplýleny a zklamány: R
sko a Francie trvají věrně při sobě a spolol
svůj zachovají, ano ještě více utuží. To praví ná-
vštěva carská ve Francii, však ona praví ještě více.
Při dnešní stísněnosti o místo jen letmo chcemo
se dalšího momentu toho dotknouti. Návšťěva
carská osvětlila jak blesk i chmury, jež
kupí se na obzoru evropské m. Za-
jisté musí býti vážnou situa c
mezinárodní a zajisté, třeba široká veřej-
nost nemohla sledovati všechen ten ruch diplo-
matického zákulisí, tu i tam schyluje se mnoho
ke konfliktu, když as při známé své nechuti
k cestám do ciziny a při jistém risiku, s tím
vždy spojeném, odhodlává se na dalekou, na-
máhavou cestu mořskou, kdyžtě samodržitel
veškeré Rusi návštěvou republikánské Franeie chee
manifestovali znovu shodu obou států velikých.
spolek jich na výboj i odboj, a kdyžtě mani
festací tou chce přátelům i nepřátelům říci
Carův
Rus
Francie
Evropa
Londýn
Rusko
Asie
cizina
9
article
»Jsme připraveni! Jsme připraveni na moř
i na zemi.« Bylo by dětinské popírati, že v této
manifestaci, jakouž poskytne návštěva carova
tak nenadále ohlášená teď, kdyžtě se nebyl
car ani k návštěvě svělové výstavy pařížské
odhodlal, že v manifestaci té není jistý hrol,
že není v ní lekce důkladná, zvláště na dvě
strany: carská přehlídka vojů francouzskýeh
při německé hranici a carská přehlidka
eskádry francouzské proti křídovým břehům
anglickým, tato volba míst mluví až vý-
mluvně, kdož slyšeti chtějí! Porozumějí právě
ti, jimž jest lekce ta adresována? Dovedou
zehladiti svou touhu vášnívou po světovládč.
dovedou klásti meze svému dychtění po cizím
území ať doma či za mořem? Buď jak bud
carská návštěva ve Francii jest odpovědí pádnou
na anglo-německé sblížení, jest zajímavým dů-
sledkem posledních vzájemných návštěvi mezi
Berlínem a Londýnem, jest doplňkem význam-
ným k nejnovějšímu »výletu« korunního prinee
némeckého k břehům anglickým. President re-
publiky a car před frontou vojů pozemníeh
i mohutné eskádry francouzské ruce si podá
vajíce hlásati budou tím již Evropě celé
»Bdíme nad mírem světovým! Jsme na stráži
svých interessův obapolných, chceme a do-
vedeme, paže k páži, čelit nebezpečím všem «
Bude-li porozuměno této — snad poslední —
mírumilovné manifestaci, této důtklivé výstraze
všem rozdmychovačům požárův od Soluně po
Berlín, od Bosporu až po Gibraltar — přinese
schůzka remešská a dunkerská dobré ovoce
všem mužům práce, všem lidem dobré vůle
Ne-li, tím hůře pro mír evropský! Na kom
bude ale pak shledáno viny největší?
Francie
Berlín
Londýn
Evropa
Bospor
Gibraltar
Soluna
10
article
Rozmluva s André Chéradamem.
Rozmluva s André Chéradamem.
Několik dnů dlel mezi námi p. A ndre
Chéradame, našemu čtenářstvu dobře
známý přítel národa českého, skvělý publicista
a politik francouzský, jehož velké dílo »Otázk
rakouská na prahu. XX. století« učinilo roz-
ruch v celé Evropě a překládá se do češtiny,
ruštiny a němčiny.
Chéradamo zavílal do Prahy již p
šesté. Jednou bydlel v Praze asi 3 měsíce
v pracovitém ústraní, zabývaje se pouze stu-
diemi českých poměrů politických a hospodář-
ských a stýkaje se pouze v kroužku nejintim-
nějších přátel. Chéradame zná nás doko-
nale a je proto naším nejlepším přítelem, který
české věci prokazuje neocenitelné služby ato
nejen ve Francii. Jest neunavným šířitelem
poznání české věci, nejhorlivějším zastancem
našeho národa, nejenergičtějším a nejseriosnějším
hlasatelem obranně alliance Slovanů a Francie
proti nebezpečí pangermanismu. Bez oddechu
pracuje mladý ten muž již po několik let.
Ziskav důkladný základ vědomostí na universite
a ve škole státních věd, nabyv oné skvělé eru-
dice literární a filosofické, která francouzským
publicistům, politikům a spisovatelům dodává té
neobyčejné jasnosti úsudku, pružnosti ducha
a lehkého, skoro hravého chápání, počal ce-
stovati.
Chéradam
Evropa
Praha
Francie
Slovan
škola státní věda
11
article
Vycítil důležitost znalosti věcí a poměrů
zahraničních, studování cizích národů, což Fran-
couzové dříve podceňovali a zanedbávali. Ché-
radame od svého 24. roku každoročně 4 —6
měsíců je na cestách. Poznal Německo důkladně
pak Rusko, Balkán a Rakousko. Naučil se ja
zyku ruskému. Vstoupil do styku s politiky.
stálníky, žurnalisty — a myslím, že je jedním
z nejlepších a nejvšestrannějších znalců poměrů
evropských. Ještě u nikoho, u žádného politika
seb žurnalisty francouzského neshledal jsem tal
svrchovaný přehled ve všech záležitostech evrop
ských, takovou znalost politiky, diplomacie, ho
spodářství, vojenství i lidí, hrajících v dotyě
ných odvělvích vynikající úlohy
Věčně pohyblivý, stále pracovitý, vždy něcc
podnikající, nestále sludující, obeznamujícís
s lidmi i s věcmi — a při tom stejně ohnivý
ve svém činném podnikavém temperamentu,
jako střízlivý a vážný ve svém úsudku a ze
jmena v projevech svých názorů — takový je
Chéradame, snad nejznamenitější zůstupce mladé
generace francouzské.
O málokterém jsem slyšel tolik nadšenýeh
úsudků, jako o mladém tomto politikovi a spi
sovateli. Nejpřednější mužové veřejnosti fran-
couzské s úctou mluví o něm. Deschanel i Jule
Lemaitre, skvělí duchové a opravdoví »repre-
sentative mens« dnešní Francie, vidí v Chéra
damovi, ve svém mladém příteli jednoho z »bu-
doucích mužů«. Po vydání knihy »Rakouská
otázka« byl zahrnut Chéradame pochvalnými
srdečnými dapisy státníků, politiků, senátorů,
poslanců, diplomatů, generálů a — ve všech
těchto kruzích Chéredame neunavně propaguje
věc českou. V salonech, klubech i v redakcich.
v sněmovních kuloarech působí Chéradame, vý
mluvný a učinný apoštol velké myšlenky. A na
široké massy obecenstva účinkuje svými články
svou prací žurnalistickou, jakož i svými před
náškami a konforencemi.
Fran
Chéradam
Lemaitre
Německo
Rusko
Balkán
Rakousko
Francie
12
article
Nejen ve Francii pracuje Chěrad a me
pro věc naši. Všude vystupuje jako nejvřelejš
přítel Čechů a všude šíří poznání jejich zápaso
politických i jejich práce a rozkvětu.
Známý ruský žurnalista pravil mi o vše
sokolských slavnostech:
»Chéradame učinil mnoho pro věc
českou v Rusku. Deset vašich lidí neprokázalo
by vaší věci tolik služeb jako on!s
André Chéradame je Normand. Jeho
jemná a výrazná tvář, s ušlechtilým profilema
dlouhým plavým knírem prozrazuje krásný typ
gallský. Narodil se roku 1871 v Ecouché v de-
partementu Orne. Studoval práva v Paříži, stal
se advokátem, s vyznamenáním studoval na
škole věd politických, kde vlivem Alberta Sorela
obrátil se k studiu otázek zahraničních. Od
roku 1895 každý rok cestuje šest měsíců.
Vydal známé dílo »La Question d'Autriche«. J
jedním z nejpřednějších spolupraeovníků velkého
a rozšířeného žurnálu pařížského »L' Eelair«.
kde uveřejňuje v čele listu články politické.
zvláště o věcech slovanských, dále píše pravi-
delně o zahraniční politice do revuí: »Les An-
nalles de la Patrie Frangaise« a do »Rěvu
Hébdomadaire«.
Čecho
Chéradam
Normand
jítpartement
Sorel
L Eelair
Francie
Rusko
Ecouchý
Orne
Paříž
Les an
Rěv Hébdomadaire
Le Question d ' Autriche
nalle jít le Patria Frangais
13
article
říše německé.« Uvážíme-li povahu míněn
vládnoueího v německé části Čech cprot
Vídni a Berlínu, není pochyby, že toto
rozdělení vaší vlasti podporovalo by mocně
v Rakousku separatistické hnuti a povzbudilo
by v Německu snahy annexionistické. Ostatně
kdyby Čechové přistoupili na takové rozdělení,
odsoudili by se před veřejným míněním ciziny.
poněvadž není těžko pochopiti, že rozdělen
Čech vo dvě části překročilo by dosah reformy
vnítřní a stalo by se aktem politiky evropské.
Čechy nepředstavují celek pouze se stano-
viska historického, ale i se stanoviska po-
litiekého a vojenského. Každé mravní couvnut
Čechů ze soverní části jejich vlasti usnadnilo
by odříznuti této části a jednalo by se tu o
exislenční otázku Čech, ano i Rakouska, nebo
strategicky i hospodářsky Čechy nejsou děli
telny. Přírozený běh věcí by způsobil, že by
držitelé hornaté a strategické severní části Čee
pokračovali až k Adriatickému moři.
Čecho
Čo
Čee
Čechy
Vídeň
Berlín
Rakousko
Německo
14
article
»Čechové trvající pavně na svých histori-
ckých právech hájí účinně zájmy Rakouska i své
vlasti. Musí tudíž sotrvati na své dosavadní
cestě, jež se znamenítě osvědčila. A zvláštěa
neztrácejí mysli, jestli strana všeněmecká učin
v Čechách ještě jakýsi pokrok. Každý ví, že
strana tato, kdyby zůstala omezena na své
živly cislajtánské, byla by prakticky bez ne-
bezpečí.
Nejúplnější odpor, jímž politika prusofilská
je přijímána u většiny Rakušanů, v zemích
balkánských a zvláště ve Francii a v Rusku
zajisté docili tam, kde je náležito, po
třebného vlivu. Není nulno utloukati končeliny
draka, ale nutno mířiti do hlavy a srdce —
ty nejsou v Rakousku.
Ostatně již energicky vyslovený odpor v
velké části Evropy proti všemu vlivu Německ
na záležitosti rakouské měl již platné výsledky
Je vidět, že jisté velké žurnály německé rlš
buď otevřeně se staví proti politice všeněmecké
nebo tajně ji podporujíce, jsou nuceny tvářit
se přátelsky k Rakousku a prohlašovati s uta-
jenou nevůli, již těžko zakrývají, že Němeek
nikdy nepomýšlelo ohrožovati neodvislost Ra-
kouska. Musíme přijímati tyto projevy, jak toho
zasluhují. Ale je zajímavé konstatovati, že titíž
lidé, kteří před několika měsíci ještě provozoval
útočnou politiku, nyní se musili utéci k de-
fensivě.
»Tento výsledek může mocně povzbudit
národ český. Je ovšem způsoben prozíravost
eizího tisku, vytrvalosti Čechů, ale též velm
prospěšně intervencí arcivévody Františka Ferdi
nanda, jenž správné poukázal, že hnutí, zvané
»Los von Rom«, není ničím jiným, nežli politi-
ckým maněvrem, namiřeným proti Rakousku.
Čecho
Rakušan
Němeek
Ferdi
Rakousko
Čechy
Francie
Rusko
Evropa
Los on Rom
15
article
Všude na své cestě jsem se přesvědčil, že slova
následníka trůnu měla ohromný a prospěšny
ohlas. Poněvadž mluvím o arcivévodovi Fran-
tišku Ferdinandovi, chci při té příležitosti pro
hlásiti, že my všichni ve Francii přejemes
pro budoucnost Rakousko neodvislé a silné,
nalehavě odsuzujeme všechny útoky, jež cizím
působením -dostaly se do jistého tisku paříž-
ského proti arcivévodovi Frnntišku Ferdinandovi
a dynastii habsburské. Nzopak, přejeme
živě, aby trpkosti, provázející až dosud efsare
Františka Josefa, byly ušetřeny jeho svěžímu
stáří, přejeme si ze srdce, aby jeho nástupce,
silný důvěrou národů rovných sobě, mohl vrá-
titi Rakousku bývalou situaci. Čechové, kteři
podali tolik důkazů své loyálnosti, mají velkou
budoucnost. Nechať pokračují ve svém houžev-
natém hájení svých práv a své vlasti, sympatie
jejich přátel zahraničních jim zůstanou.«
jejich chvalitebnou činnost a budou-li nyní všechny
tři svorně vedle sebe působiti, nenastanou již nikdy
ty bědné poměry, kdy rodice cnudého, pilného a n
daného studenta naříkali: »Vystudoval v bídě, nouzl
a tuhé práci a teď, kde měl vzíti odplatu za své na-
mahání, umřel nám na souchotiny!« Množství takto
zažehnaných nářků bude zajisté nejlepší odměnou
výboru spolků, kteří se o zjednání hmotných potřeh
chudého českého studenta starají. Z vylíčeného zajisté
laskavý čtenář pozná, že obě schůze byly jak pro
chudého studenta, tak pro celý český národ velmi
důležité, vždyť dnes všecky vrstvy obyvalelstvas
sdružují v odborné celky podle svého zaměstnání
a starají se o to, aby soudruhům svým v době bídy
pomohly hmotně. Pročili jsme referáty o obou schů-
zích velmi pečlivě a hlavou projela nám myšlenka:
Fran
Ferdinand
František Josef
Čecho
Francie
Rakousko
16
article
»Což vedle podpory hmotné nepotřebuje český student
resp. české studentstvo, níčeho více? Kde pak jest
strava duchovní českého studenta, když vše se bude
starati jen o stravu pro tělo? Či postačí českému
studentstvu úplně přednášky na vysokých školách
a doplňování vzdělání svého nebude už studentstvo
hledati nikde?« Toho ani při schůzi pražské ani par-
dubické vzpomenuto nebylo a tím také nevzpomenuto
nejstarš ho spolku, který pro studentstvo již třet
desítiletí pracuje, spolku pro vystavení akademického
domu v Praze. Budiž nám dovoleno, abychom referát
pražský a pardubický doplnili zmínkou o spolku pro
vystavení akademického domu, aby tak důležilý
tento spolek pro studentstvo pracující obživl v my-
slích studentstva nynějšího, obživl v myslích býva-
lých akademiků i širšího obecenstva vlastenackého
Spolek pro vystavení akademického domu m
za účel vystavěti a spravovati v Praze dům, v němž
by měly sídlo své spolky, zřízené studentstvem vy-
sokých škol pražských. Spolek tento, který donfáme,
že můžeme jako čtvrtou instituci pro studentstva
rovně vedle zmíněných tří postaviti, péčí a pilno
pracf výboru svého dodělal se slušného jmění, tak
že mu dnes do 200.0. 0 korun schází jen nepatrni
část, a až bude touto sumou vládnouti, přistoup
k uskutečnění myšlenky, kterou si stanovami svými
vytknul.
Praha
17
article
Pardubický zpravodaj našeho listu vzpomínáv
svém referátu osudného roku 1889, kdy rozpuštěn
byl slavné paměti Akademický čtenářský spoleka
dodává, že pamatují dojista všichni, jaká to byl
krutá rána, zasazená českému studentstvu. Doklá-
dáme k tomu, že těžká událost tato studenstvua
mysli dnes úplně vymizela, neboť kdyby na ni pa-
matovali, kdyby si toho byli jasně vědomi, jakou
vůhu měl nejen mezí studentstvem, ale i mezi oby-
vatelstvem Prahy a celým českým venkovem Akade-
mický čtenářský spolek, pak by se shlukli bez roz-
dnlu studia v jeden veliký celek a založilí by
ústřední veliký spolek studen tstva
vysokých škol českýcb, který by již počtem
svým imponoval a což by teprve váhy dosáhl, když
by byl řízen výborem, jemuž by čest a váha spolku
šla nada vše.
Praha
18
article
To by se studentstvu našemu lím spíše poda-
řilo, když tu má mecenáče, spolek pro vystavení
akademického domu, který by je nejen mravně, al
také hmotně a to výdatně podporoval. Ukázals
spolek pro vystavení akademického domu vželým
přítelem studentstva, neboť po rozpuštění A. Č. s
pomáhal výbor jeho zřizovati nový studentský spolek
»Slavii« a udělil mu značnou hmotnou podporu,
když pak byla »Slavie« rozpuštěna, převzal spolek
pro vystavení akademického domu celou pozůstalost
»Slavie« a urovnal ji na prospěch všech, kdož s
»Slavií« se styk vešli.
Hned na to pomáhal zříditi spolek »Nová Slaviae
a když se konečně i v této studentstvo rozloučilo
v různé strany, zařídil za podpory obce pražské
Akademickou čítárnu, která posud trvá. Télo nové
instituci studentské udílí spolek pro vystavení aka-
demického domu roční subvenci sedmi tisíc korun
doufá, že studentstvo konečně také nablédne, že jest
povinno také samo pro svoje duchovní sdružení ně-
čeho vykonati a že nastávajícím novým školním ro-
kem shromáždí se v novém spolku a tak nabradí
to, co od rozpuštění A. Č. S. třeba beze všcho zlébo
úmyslu na svém spolkovém životě zanedbalo.
Z uvedeného zajistě vysvitno, že spolek pro v-
stavení akademického domu jest také důležitou in-
stitucí pro české studentstvo i doporučujeme jej
přízni studentstva nynějšího, akademiků bývalých
i širší veřejnosti české
A Č
Slavia
19
article
americká přezdívka), za to však řezník (Metzger.
Fleischer nebo Sehlächter) není v celé Ameriee
k nalezení; místo něho jest všude Butscher.
Greengrocer (zelinář a hokynář) v »čisté« ame-
rieké němčině Grünwnarenbändler, store (krám)
— Kaufhaus a undertaker — Leichenbestatten
neb prostě Unternehmer (po česko-americku
pohrobník).
Na evropského Němce komicky působí ze
jmena inseráty jeho amerických krajanů, jimž
naprosto nerozumí. Takž hledají se »Ausseit-
Arbeiter« a »Inseit-Helfer«, dále mladí lidé
kteří vyznají se v »Bartenden« (tend = poslu-
hovati, bar = nalévací pult) nebo pekaři »ale
fünfte Hand an Cakes« (koláče). Ostatně naš
krajané počínají si nejinak, jak může se pře-
svědčiti každý, kdo probírá se v inseráteeh
česko-amerických časopisů. Vyčítati těmto inse-
rátům zkomolenou mluvu ať již českou nebo
německou bylo by nemístno: vždyť jsou právě
inseráty k tomu, aby se jim rozumělo — a ak-
klimatisovaní přistěhovalci právě jiné řeči ne-
rozumějí.
Němci v Americe mají velice vyvínutou
žurnalistíku, která snese nejpřísnější měřítko
evropské; časopisy jsou svěže redigovány sehop-
nými silami, neboť v Americe jest přobytek ně
mecké intelligence v Evropě vzdělané, maj
hojný odbyt, takže v ohledu tom překonávají je
pouze časopisy anglické a oplývají inseráty
neboť každý Yankee, ať již rozený nebo akkli
matisovaný, rozumí dobře obchodu a nešetřín
reklamu peněz.
Metzger
Fleischer
Sehlächter
Kaufhaus
Němec
Amerika
Evropa
hand an Cake
AusseitArbeiter
InseitHelfer
20
article
Američií Němci mají také mnohé humori
stické časopisy, které silně připomínují též u nás
známý »Arizona Kicker«. Redaktorem takového
listu v Saint Luis, Mo., byl svého času po cel
Unii pro svůj jadrný humor známý Jackson
Hoofnagle (Hufnagl), jenž v praklickém životě
jmenoval se krátce Louis Willich, ačkoli mě
nároky na šlechtický predikát, jenž ovšem má
v Amelice asi takovou cenu, jako sťarä bačkora.
Hofnagle pocházel z Darmhessenu, býval ve
svém mládí důstojníkem, prodělal občanskou
válku ameriekou a později založil s Josefem
Kepplerem v St. Louis známý »Puck«. Podnik
nedodělal se zvláštního úspěchu; Keppler ode-
bral se do Nového Yorku a zde s tiskařem
Schwarzmannem vydával »Puck« dále a zemře
před několika roky jako veliký boháč. »Pucks
vycházel nejdříve německy, pak německy a an
glicky, nyní však jen anglicky.
Hoofnagle, jenž zůstal v St. Louis, vydáva
nyní »Laterne«, humoristický týdennik, ale s neval-
ným zdarem. Abonenti špatně platili a bez pe-
něz ani v Americe nic se nepořídí. Kromě toho
měl Hoofnagle stále žízeň; ve všech vinárnách
v St. Louis byl známou osobou, všichni cestu-
jíci s vínem ho znali a takž stávalo se, že jen
velmi zřídka přišel střízlivý do postele. Hoof
nagle vytvořil zvláštní humoristickou němčinu
had jmenoval se Schnecke (snake), kořen —
Ruthe (root) a vnitřnosti zvířat — Kotze (guts)
Tento originální a zasloužilý německý noviná
zemřel v chudobě.
Němec
Jackson
Hufnagl
Willich
Keppler
Schwarzmann
Puck
Hoofnagle
Laterne
Ruth
Kotz
Saint Luis
St . Louis
Nový York
Amerika
Arizona Kicker
Puck
21
article
Chytřejší cestu zvolili si němečtí publicist
— Pullitzer a Ottendorfer, oba »čeští« židě
Oba stali se během let millionáři.
S Němci, vyjma Prušáků a Čechoněmeů,
snášejí se naši krajané celkem dobře; Hanoverán
nebo Hesseňák, vždy velice snášelivý, vyjde
dobře s Čechem i Yankeem, za to však Prusák
jest po právu nenáviděn, neboť dodává Uni
velmi pěkný materiál: propuštěné čili odstřelené
pruské důstojníky, kteří stitíce se těžké práce,
stávají se obyčejnými trampy (tuláky) a metlou
amerických farmářů. Právě tento druh něme-
ckých přistěhovalců byl jednou z příčin, že vy-
pěstovala se v americkém obyvatelstvu jistá záše
proti Němcům, o jejíž rozdmýchání postarali se
evropští Němci čiti vlastně Prušáci sami.
A jaká jest příčina toho, že i výbojné
nesnášelivé živly německé jsou v Americe bez-
mocny? Jest na snadě: americká svoboda.
Přijde-li do Ameriky Němec s nejvýstřednějším
náhledy o velikostí a slávě Německa, brzy přijde
k rozůmu. Nančí se znáti pravou rovnost
volnost a zalibí se mu tam tak, že nikdy více
nezatouží po kaprálské holi německé.
Mám mnoho dobrých známých z říšev
Americe, ale ti vesměs řídili se zásadami tuto
pronešenými a přiležitostně rádi učilí i naučil
se češtině; češti Němci a Prušáci to ovšem
nebyli.
Pullitzer
Ottendorfer
Němec
Prušák
Čechoněme
Hesseňák
Čecho
Yankee
Uni
Amerika
Německo
říšev Amerika
22
article
Pan Chéradame v delší rozmluvě vy-
slovil se velmi zajímavě o zkušenostech za své
poslední cesty. Vrací se ze čtyřměsíčního pobytu
v Rusku a na Balkáně. V Rusku stýkal se s
všemi možnými kruhy. Všude mohl konstatovat
pozornost vzbuzenou jeho knihou. V Bulharsku
a v Srbsku byl přijat u dvora, ministry, všude
pak měl zajímavé rozmluvy s předními státníky
ministry a diplomaty
Své dojmy a své názory o českých věcee
nám vyslovil takto;
»Tážete se mne, zda-li na své cestě učinio
jsem pozorování, jež by se mohla dotýkati Čechů
Dobrá! Jedna z mých nejdůležitějších zkušeností
může vás skutečně zajímati.
Víte, že ve Francii učinila znalost Čechů
a Rakouska v posledních letech velké a vážné
pokroky. Konstatoval jsem, že též v Rušku po-
čínají se zajímati o sítuací ve střední Evropě
V Bulharsku a Srbsku většina mužů majícíeh
nějaký význam, chápe, že zájmy zemí slovan-
ských na Balkáně jsou společně se zájmy Čechů
i se zájmy Rakouska skutečně neodvislého o
Berlína. Tento pokrok veřejného mínění světa
slovanského a rakouského nutno přičísti ze značné
části energii Čechů, kteří dovedli podatí v poli-
tice i v umění skvělé důkazy své životnosti.
Chéradam
Čecho
Dobrá
Rusko
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Francie
Rakousko
Evropa
Berlín
23
article
Nynější doba, značící počátek vašeho úspěchu,
je tudíž velmi důležitá pro váš národ.
Až dosud Čechové bojovali osamoceni. Nyn
jsou obklopeni sympatiemi, jež mohou míti úči-
nek. To je první odměna dlouhé a vytrvalé práce
vašeho národa a též, což dlužno uznati, pro-
gramu tak intelligenlně voleného vůdei vaš
politiky.
Dodnes ani jeden vážný a nestranný muž
posuzující vše důkladně a na základě jistýel
dokumentů, nemůže pochybovati o legitimnost
historických práv království českého.
»Obhajujíce tuto staletou pravdu Čechov
postavili se na správně stanoviško, je jež uchrání
též od chyby, která by jim mohla být osudnou.
Thoorie historického práva káž
nojabsolutnojší opposici pro ti
rozdělení království českého na
dvě části, jak se toho domákaj
tak horlivě němečtí nacionálové.
Chápu urputnost, s jakou o to pracuji, když
uváží se, jakou pohromou by bylo pro váš
národ podobné rozdělení. Louis Leger pravil
to velmi prozíravě již před dávnou dobou:
»Kdyby Čechové přijali rozdělení
Čech, utvořili by nové hranice
Čecho
Čechov
Leger
Čechy
24
article
O českém studentstvu.
Dne 17. t. m. konaly se dvě zajímavé sehůze, které
se obě zabývaly otázkou českého studenta, ovšem
málo olázkou čaského studentstva. První byla usta
vující valná hromada studentské koloje českých vy
sokých škol pražských, jejíž učelem jest zakupovat
a vydržovati v Praze domy, ve kterých by chud
studující měli bezplatný byt a později snad, až po
měry finanční budou skvělejší, mohli býti podělován
i částečně stravou a penězi. Schůzi zahájil v prima-
torské síni radnice staroměstské starosta královské
Prahy pan dr. Srb a hned po zahájení vzdal zaslou-
žené díky šlechetnému původci tohoto spolku, který
velkým darem spůsobil, že spolek bude moci hne
prvním rokem zatím snad jen bezplatným bytem
dosti chudých českých studentů na vysokých školách
poděliti. Po zvolení kuratoria vzdal rektor české uni
versity díky těm pánům, kteří se věci s horlivost
ujali a tím spůsobili, že spolek tak brzy může čin-
nost svou započíti, Konečně na konec jeden z pánů
universitních docentů jmenem mladé generace vyslo-
vil přání, aby se výbor zabýval otázkou, jak bys
měl nový spolek postaviti k mense akademické,
mohlo-li by se mense i s této strany dostati nějak
podpory aneb snad jen posily. Tak vzpomenuto dru-
hého důležitého spolku — mensy akademické —
která studentstvu vysokých škol v Praze za cenu
velmi mírnou poskytuje ve dvou svých jídelnách vy
borných obědů a podává je způsobem tak krásným,
že student stoluje tak, jakoby byl v rodině a ne jak
Srb
Praha
vysoký škola v Praga
25
article
ve veřejné hostinské jídelně. O založení tohoto
spolku, který loňským rokom svou blahodárnou čin-
nost započal, mají zásluhu senát české university
sbor professorský české techníky, které se výborné
myšlenky ujaly s takovou opravdovostí, že za krátkou
dobu několika měsíců byla mensa zřízena. Přejeme
aby hojnou podporou veřejnosti mohl spolek tento
působiti stále tak, jak prvním rokem započal, kdy
denně prodáváno bylo na šest i sedm set chutných
obědů studentstvu za cenu nakoupených viktuálií
náklad na místnosti, personál, topení, osvětlování
prádlo i nádobí vedl spolek mensa akademická ze
spolkového jmění. Tímto vřelým doporučením mensy
byla valná hromada studentské koleje skončena
V týž den konána pro studentstvo důležitá schůze
druhá. Byl to sjezd studentstva severo-východníc
Čech v Pardubicích, k němuž přijeli (aké studující
z jiných krajin a dostavilo se i několik professorů
vysokých škol z Prahy. Studující z krajinského spolku
této části Čech měl přednášku o důležitosti Husova
fondu, který podporuje chudého studenta obědy
zdarma udílenými a také peněžitými podporami. Zde
tedy pojednáno o třetím důležitém spolku a účelen
všech tří jest starati se o to, aby se synům našeho
národa málo zámožným poskytla možnost dosíci vzdě-
lání akademického a při této namahavé práci vlastní
a důležité pro celý český národ, aby se jednotlivei
aspoň tolik podpory dostalo, aby o byt a nejnutnější
potřeby životní nemusil se starati. Zajisté příslušt
všem těmto spolkům dík celého českého národa z
Čechy
Pardubice
Praha
český univerzita sbor
Husův fond
26
article
Pátý internacionální kongres
z00logů,
jenž právě byl v Berlmě skončen a o jehož
zahájení jsme již přinesli zprávu, měl po stránce
vědecké i při obtížném ovládání ohromného ma-
teriálu průběh v každém ohledu uspokojivý.
Nechcome se dotýkati látky širšímu obecenstvu
méně přístupné a podotýkáme jen, že z Čechů
přispěli věcně pp.: K. Absolon velmi poutavou
přednáškou o jeskynní fauně moravského Krasu,
MUDr. Babor zajímavým thematem z obor
srovnávací histologie, docent dr. Mrázek pěknou
demonstrací praeparátů, assistent Thon důležitým
výkladem embryologickým, V. Frič krásnou ex-
posici v zoologické výstavce sjezdu. Slečna dr.
Baborova konferovala mimo program sjezdu
praeparaci foraminifer a o tukovém těles
hmyzu.
Vládním delegátem rakouským byl dv. rada
proť. Graff ze Št. Hradce. Z německé university
pražské byl přítomen proť. Leudenfeld, z Terst
prof. Cori, z Lince kustos Reischek, z Uher
vládní delegát Horváth, prof. Apáthy a Deszě.
O ostatních účastnícíeh, jmenovitě slovanskýeh
a francouzských, jsme již minule zprávu podali.
Čecho
K Absolón
MUDr
Babor
doktor
Mrázek
V Frič
Baborův
Cori
Reischek
Horváth
profesor
Apáthy
Desz
Hradec
Terst
Uhry
27
article
Účastenství z Vídně bylo letos opětně slabé,
jako již pozorovati bylo v r. 1899, na kongresu
geografů v Berlině, tak i v r. 1900 na kongresu
zoologů v Paříži. Byl letos přítomen již jen
bývalý prof. Schenk, který vykládal a debatoval
dlouho o známém svém thematu. O výsledku
prostě referujeme, co jsme slyšeli od odborniků,
že hraničil na vědeekou ostudu a jednání
něm že brali mnozí humoristicky, kdežto jinl
stěžovali si na ztrátu času, tím zaviněnou.
Pokud se týče zevnějších momentů dod-
váme, že účastníci byli přijati na radnici,v
zoologické zahradě i při banketu vysokými hod-
nosty státními a že akciová společnost zdejš
zoologické zahrady uspořádala mimo jiné elle-
gantní projíždku, již v »Siegesallee« přihlédl
také císař Vilém II.
Ke konei ještě uvedeme malou význačnou
episodku z velkého banketu v zoologické za-
hradě, jež naznačuje přátelský ráz tohoto inte
nacionálního kongresu: Českými toasty připíjel
slečně drce. Baborově nejen slovanští účastníci,
nýbrž i jeden Hollanďan, Japanec, Američan, b
dokonce i několik Němeo.
Schenk
Vilém II
Baborův
Američan
Vídeň
Berlín
Paříž