ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 661b7d60-661b-11dc-b5d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 67, work 8, person 96, org 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 21. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 230.
4 article
Na ranní a odpol. listy U přilehami (.Naučný Obzor' ve středu a „Literární Hlidko v nátsk) piedelist sei Praze v sěministree n něsio . . . . . . 2 K — 6 K — n čtvst lsta . . . . . s drojí člopfškoo na něst nz ětvt let 7Koo ve filsikách P Kton sa měsíe . . . . . Poštout ma měste nk . . . s dvojí zásllkou son ki ns čterí lela na něsí
Praha U přilehy
5 article Podstata vládní politiky rakouské.
Podstata vládní politiky rakouské. V Řecku střídalo se, jak známo, po dlouhá léta ministerstvo, v jehož čele stál Trikupis, s ministerstvem, jehož chefem by Komonduros. Rok Trikupis, potom zase rok Komonduros a na to opět Trikupis. Jeden kabinet za druhým, jako noc za dnem a den za nocí. Až konečně nadešel okamžik, kdy jako nová hvězda na politickém obzoru vlasti novořecké zaskvěl se pan Papalopulos. V Rakousku zdálo se z počátku, že rovněž tak se bude díti, že Trikupis centra listický bude si s Komondurosem federalisti- ckým podávati kliku. Chvilku — máme ovšem na mysli chvilku historickou — sku- tečně tak se dělo. Centralistu Schmerlinga vystřídal Beleredi, jenž únorovou ústavu, tento zdroj vší bídy v této říši zastavil potom následovalo pověstné ministerstvo ob- čanské, za jehož trvání položen základ k tak zvanému »národo-hospodářskému rozkvětu« a jež politickou energii naproti opposici osvědčovalo tím, že na ni posílalo dragouny a zavíralo ji do kriminálu. Po něm nadešla episoda Hohenwartova, načež vrátila se Víden opět ke svým zamilovaným tradicím, jejichž představiteiem stal se Auersperg.
Trikupis Komonduros Papalopulos Schmerling Beleredi Hohenwartův Víden Auersperg Řecko Rakousko
6 article
Rozumí se, že vlády necentralistické — Belcredi i Hohenwart — byly efemérky kdežto útisk vlád ústaváckých a jejich řádění mělo pokaždé trvání několikaleté. Schmerling vládl plných pět let, ministerstvo občanské dvě a Auersperg s Holzgethanovým inter mezzem déle než sedm let. Po těchto sedmi létech stala se věc zvláštní. Němec a centra- lista Herbst postavil si se svými zpupnýmí druhy ve vídeňském parlamentě hlavu i ode- přel vládě prostředků, jichž měla zapotřeb k uchvácení Bosny a Hercegoviny. Tím pak osud své strany zpečetil. Německorústaváckou společnost stihl tragický osud. Nejdříve po- jem ústavnosti skompromitovala tou měrou, že stala se z ní karikatura a když byla podstatu konstitucionalismu otrávila násilím a ničemnou sofistikou, na níž německý libera- lismus hned od počátku byl zbudován, potom zahráti si chtěla na rytíře ústavnosti. To se ví, že pochodila, jak toho zasloužila.
Belcredi Hohenwart Schmerling Auersperg Holzgethanův Němec Herbst Bosna a Hercegovina
7 article
Vláda ústavověrná byla smetena, a když ústaváčlí velkostatkáři pod nátlakem rozho- dujících kruhů deset ze svých mandátů po- stoupili konservativným soudruhům,-bylo rázem po německo-ústavácké většině na radě říšské Nastoupil Taaffe a udržel se při vládě bezmála sedmnácte let. Doba ministerského života v Rakousku neslýchaná. V době tak dlouhé vystřídalo se před tím kabinetů sedm. Rozumí se samo sebou, že pátráno bylo po arkanu, kterým se velice obratný ten muž v postavení nanejvýše choulostivém při vesle udržel. A co se ukázalo? Byl hrabě Taaffe ve spojení s nějakým politickým skřítkem, nebo měl plivníka, který ho zásoboval poli- tickým rozumem, neb jaké to byly čary. pomocí jichž hrabě Taaffe operoval? O jak prostičkým byl prostředek, jímz se udržoval nad vodou. Bylo to umění kla- mat obě strany. Usmíval se stejně v pravo i v levo, ale o to pečoval, by na pravici neviděli, ukazovalli levici vlídnou tvář a aby levice nepozorovala, když tu i tam pomazlí se drobet s pravicí. Semo tamo hodil mali čkost pravici, podruhé levici. Učinil-li nějaké opatření, dovedl věc vždy navléci, aby obě strany v domnění byly, že stalo se tak na jejich prospěch a nejednou se přihodilo, že krutě se srazily v hádce o to, proti komu vlastně čeliti mělo, co mi- nisterstvo podniklo. A když nic nepomohlo, měl hrabě Taaffe ještě vždy v zásobě opojné prostředky, jimiž bezpečně krotil nebezpeč vzpoury. V jedné kapse měl pilulky slibu. ve druhé prášky hrozeb.
Taaff Rakousko
8 article
»Jen dvě léta vyčkejte a uvidíte, jak poměry se změní.« »Vy odvažujete se tvrditi, že, nebude-l vám ve všem vyhověno, z vládní většiny vy stoupíte? Opovažte se. Zapomínáte na pro středky, které máme po ruce, abychom zdrtili váš vzdor?« A strany skutečně po takovém vládním ponaučení se schlíplýma ušima se odklidily dále a — čekaly Však lid a strana nebývají pokaždé pojmy totožné. Na té i na oně straně vzmá- hala se nespokojenost a když hrabě Taaífe svou známou odpovědí na dotaz Plenerův ohledně státního práva, vyhnuv se české Charybdě, dal se unášeti německou centrali- stickou Scyllou, tu byl osud jeho zpečetěn Než minula dvě léta, byl nemožným i s punk- tacemi, jimiž se zachrániti chtěl i se stranou v národě českém, jež byla by mu sedla n lep, kdyby nebyl včas zaburácel hněv ná- roda tak důkladně, že také tomuto způsobu vlády učiněn byl konec, neboť Steinbachov- ské intermezzo s všeobecným přímým a rov ným volebním právem byla již jen fuga zou- falství, vložená do Taaffovské symfonie před samým finalem.
Plenerův Skylla
9 article
Co potom následovalo, je známo. Dne v čele politiky vládní je — dr. Körber A jaký jest program tohoto nejnovějšího spasitele Rakouska, jemuž přičítá se táz obratnost, táž chytrost i totéž štěstí jako hr Taaffovi? Dr. Körber vládne bez programu zrovna tak, jako hr. Taaffe. V tom jsou si oba na vlas podobni. Shrneme li smělou rukou oponu, za níž se skrývá všechno to nynější státní umění se vším, co s ním souvisí, co spa- tříme? Tutéž kuchyni jako za Taaffa, tytéž ingredience a tytéž recepty Nevládnout v pravo ani v levo — aspon zdánlivě — neengažovat se zde ani tam — aspoň ne tak, aby mohl býti chycen za slovo — a z každé choulostivé věci vyvlék nouti se jako had. Varovati se jakéhokol rozhodného skutku, nepronésti určitého slova však slibovati tu i tam a trousiti drobty v levo i v pravo, dle potřeby. Tak vypadá taktika páně Körbrova.
doktor Körber Taaff Körbrův Rakousko
10 article
Taaffe tak dlouho s ní vystačil, pro by nedovedl to také dr. Körber? A kdyby snad jen deset let se svou methodou vysta čil, rozhodující kruhové by byli spokojeni. Na delší dobu se zde nekalkuluje. Še vzhle dem k národům a k jejich osudu a štěstí se vůbec v Rakousku politika nedělá. Körber není nic jiného a také nemá ni- čím jiným být, než plagiátem Taaffa. Je ovšem pravda, že ani v politice dva krát věc totožná se neopakuje a proto lze pozorovati i na panu dru. Körbrovi jisté nu- ance, tak na příklad zdá se býti poněkud pravdymilovnější než byl hr. Taaffe, však dr. Körber neprovádí svou politiku tak la- cino jako ji po doby provozoval zesnulý pán Nalžovský, který sám kdysi doznal, že do vede opentlit celý generální štáb velké strany
Taaff Körber doktor Rakousko
11 article
košíčkem čerstvých jahod. Pan Körber nu- cen byl dělnost parlamentu koupit po čer- tech draze. Ti, kteří dali se k činnosti po- hnouti, však tržní cenu ještě v kapse nemajío však již to, co se stalo a co v důsledcíeh prvních kroků dále se státi musí, pohlt obnosy, s jakýmiž dosud žádný chéf vlády a finanční ministr rakouský nekalkuloval. Co ale nyní? Dosavadní millionový déšť, jenž schladi na chvíli opposičním a obstrukčním duchem rozžhavené mozky, opakovati již se nebude již proto ne, že páry později kondensované z nichž liti se bude zlato, vystupují z kapes i z ohnivzdorných pokladen obyvatelstva Když ale bude po nich, jak potom zažehnat nebezpečí? O to na štěstí mimo ty, již bezpro- středně na svých pažích nesou břemeno vnitřní politiky, nikdo se nestará. V rozho dujících kruzích vnitřní politika vlastně nic neznamená. Pardon! Má význam jen po tud, pokud poskytuje prostředky, jichž třeb na udržování a rozmnožování armády a po- kud pomáhá dělat politiku zahraničnou.Ji nak ať se tluče, jak se tluče. A proto jsou pošetilci, kdož se domní vají, že nynější vláda má nějaký politický program. Ani jí nenapadá zbytečností tou si hlavu lámat. Žije den za dnem a důvě řuje v boha a štěstí junáckému.
Körber
12 article
Je tomu skutečně tak? Ano: Programu, kterým by vlády sna žily se urovnati neshody a odkliditi v zájmu šťastného soužití národa příčiny ke vnitř ním zápasům, tu není. Ale jen tak na zdař bůh, třeba že zvráceně, tato říše své dějinné poslání přece nekoná. Není-li to program, je to tradice, kterouž se řídí a kterouž ve Vídni chovají jako drahý skvost, jako kleno státní, abychom tak řekli, a jež přes to nen ničím jiným, než tak trochu broušeným oblázkem s mizerným lomem světla, bez jakékoli vnitřní ceny, jaký by se právem hodil na smětiště. Je to stará terezianská, Josefem m. utvrzená tradice, jež obsažena ve dvou nám známých a pro nás osudných slovech v centralisaci a germanisa ci. Tím dnem, kdy zrušena byla ve Vídni česká dvorní kancelář nastoupil zlý genius panstv v této říši. A moc tohoto zlého duch dosud nezlomena. Dosud brání obludy ger- manisace a centralisace neněmeckým náro- dům v Rakousku vstup ve chrám štěstí. Dosud jest rozhodující tato neblahá tradice, jež je příčinou, že tento stát nemůže se pozdraviii z těžké choroby, v níž úpí a vyšinouti se k velké a slavné úloze, jež mu dějinami předurčena a na niž současně hřeší. To mějme na paměti a nedejme se kla- mat do větru mluvenými a papírovými dů kazy přízně, neboť tento stát, jak je, se svým arciněmeckým, nám nepřátelským apparátem. nám přítelem nikdy býti nemůže. Musil by změniti se z fundamentu, že by ale tak učinil, k tomu nikde nejmenších známek. Střelka v našem politickém aneroidu ukazuje na politickou nepohodu a jako lide moudří dle toho se opatřme.
Josef m Musil Vídeň Rakousko
13 article
Politické zprávy domácí. Co Chorvaté dělat nemají. Viktor Garady, jenž dosud psal v maďar- ských listech proti Chorvatům a spílal jim, na- psal do »Magyar Hirlapu« článek, ve kterém jim najednou lichoti. Srby nazývá společným nepřítelem Maďarův i Chorvatů, jejž dlužno po- tírati spojenými sílami na Drávě, Sávě i na Přímoři. Chorvatských aspirací Maďarům nen se báti, jeť Chorvat na nás odkázán a bez nás by jej silnější Srbsko pohltilo. Katolický chor- vatský národ nikdy od nás neodpadne, nebo počítá na naši podporu, na naši vydatnou po- moc, až jednou udeři hodina rozhodného boje proti pravoslavným Srbům. Chorvaté a Srbové bojují spolu již déle sto let o vůdčí úlohuv jižním Slovanstvu. Vzájemná nenávisť jejich je strašná a smír není možný. Proto boj tak dlouho trvati bude, až jeden zvitězí a druhý padne. Že vítězi budou Chorvaté, každý, kdo zná jihoslovanské poměry, směle může tvrditi. neboť v tom boji pomůže jim Vídeň jako Pešt Němec jako Maďar, v té příčině Němec je Ma- daru spolehlivým a vílaným spojencem. Kdyby zvílězil Srb, byl by pro nás Maďary ztracen nejen Balkán, nýbrž i Přímoří a po tom snad Chorvatsko. Proto Uhry potřebují silnéh katoliekého Chorvatska, jež musí vyssáti srbský národ, čímž jej přivede do sféry uherského státu. My potřebujeme věrného a především spolehlivého slovanského národa, který by nám byl mostem na Balkán. Tímto mostem může býti pouze katolický národ chorvatský, jenž vždycky věrně bojoval pod maďarským prapo- rem. Za to chorvatští magnáti stali se maďar- skými magnáty a junáky- Rozumným Chorvatům dán maďarským publicistou bezpečný návod, co dělati nem ají chtějí-li býti národem samostatným, slovanským a čestným.
Chorvat Garady Magyar Srba Maďarův Přímor Maďar Němec Srb Dráva Vídeň Ma Balkán Chorvatsko Uhry
14 article
Prví královští uherští důstojníci. Dne 18. t. m. vyšli z nově kr. uherské akademie pro vzdělání důstojníků prvi poručici K této pro Uhry významné události zvolen by den narozenin králových. Čistých král. - uher ských poručíků bylo na poprvé šest. Byli hne vřaděni do rozličných pluků společné armády R. Rozhořčení nad nejnovějšími ma- ďarskými násilnostmi proti Srbům a Slo- vákům. Zdálo se, že Maďaři úplně již upu- stili od násilnické své taktiky, která je v prve polovině minulého stoleti připravila nejen o sym- patie Chorvatů, Srbů, Slováků a Rumunů, ale malém by byla podkopala i existenci maďar ského národa a uherského státu. Zvláště o dnešní vlády Szellovy slibovali si i lidé nedů- věřiví zcela jiný postup vůči nemadarským ná rodům. Nuže, zklamání jest nyní úplné, poně vadž den ke dni rozmnožují se fakta, která do- svědčují, že liberalism páně Szellův a jeho spravedlivost může podati ruku svobodomysl- nosti a právnímu citu hr. Tiszy a bar. Banffa. Jmenovitě dvě události pobouřily veškeré nema- darské mysli v Uhrách a v Chorvatsku : Štvan proti Slovákům a pronásledování Srbův. Českému obecenstvu jest známo, že po třicetileté politické nečinnosti Slováci se chy- stají k politické akci a to s programem, který především hlavní důraz klade na posvátnost nedotknutelnost koruny sv. Štépána, na svéráz- nost a nedílnost uherské vlasti a uherského státu. Potom teprve žádá se velice skrovná ná- rodnostní autonomie, do jisté míry po dobná státní a národní autonomii Chorvatska Nuže, veškeré maďarské časopisectvo bez roz dílu stran a směrů vystupuje proti slovenským národnostním požadavkům právě proto, že Slo- váci uznávají uherský stát. Tak »Pester Lloyd«,
Srba Maďar Chorvat Slovák Rumun Szellův Tisza Srbův svatý . Štépat Pester Lloyd Uhry Chorvatsko
15 article
V arobném prodejit ranni číslo o sobě . . odpolední . . . . . ts 2h Ve filialkách na venkověe ranní čislo. . . . . . . . 10h odpelední. . . . . . . . 5h Inserát platí se hotové rapře Přadplacení a insarty pšijímá sdmint- strace v Marinaské ulikci č. 3. Tam nasházají sa tíž redakea Uskárna a szpsdise „Márodsich Lista. Eakoriny ze nevracsji
Márodsich List
16 article
když byl pochválil státoprávní stanovisko Slo- váků na rozdíl od »bludného myšlení Srbů Rumunů,« píše doslovně: »Kdo program své strany začíná jednotou a nedilností uherského státu, jak to učinili Slováci, ten logicky ne- může žádati, aby se stát rozpadl na několik mnohojazyčných skupin.« Kdo tedy uznává uherský stát, nechce však býti Maďarem, ten jest pomatencem ne-li šilencem. A kdo proti tomu státu bojuje, poněvadž jest přesvědčen, že v dnešní své formě nemůže býti spravedli- vým vůči nemaďarským národům, ten jest zrád- cem a vyvrhelem. Tak tedy Slováci se mají pomaďařiti jmenem zdravého rozumu a ostatní Nemaďaři jmenem maďarské státní moci ! Veškerá maďarská bezohlednost zračí se však v zákazu, který ve Velké Kikindě byl vydán pod č. 6205 adm. ex. 1901 proti sjezdu srbské omladiny, jež po dvaceti lelech pocitila v sobě tolik mužnosti a sily, že požádala o jednu skrovnou čásť svých občanských práv. Zákaz se odůvodňuje mezi jiným takto : »v úvodu zákl. čl. XXXXIV. z r. 1868, když se mluví o národní rovnoprávnosti, uznává se jen jeden jediný maďarský národ . . . kdežto program sjezdu mluví o srbské omladině a o zvláštních srbských přáních.« Tak tedy na základě zákonu o národní rovnoprávnosti zakazuje se i sám název »srbská omladina« a »srbská přáni«a dává se rozuměti, že mladí Srbové mohou s sejiti jen jako maďarská omladina srbského jazyka s maďarskými přáními ve zvláštní srbské řeči. Ještě více provinili se Srbové tím, že se opovážili dáti do programu poměr vůči státu ústavě, který dle zákazu každému maďarskému státnímu občanu musí býti zřejmý, takže ne- může býti předmětem žádné debaty. Tomu však dlužno rozuměti takto: O tom poměru k ústavě a státu mohou debatovati jen — Madaři.
Srba Rumun Slovák Maďar Velká Kikinda
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. srpna. Zmizelo-li ruské slavjanofllstvo? V posledním čísle Vergunova »Slovanskéh Věku« umístěn je pražský dopis G. A. Iljin- ského o přednášce prof. N. I. Karějeva »o my- šlenkových proudech v obecném životě ru- ském«, již měl ruský učenec v »Umělecké Be- sedě« přede dvěma měsíci. Dopisovatel po zásluze oceňuje nestran nost přednášejícího a jasnost jeho výkladu. V ně- čem jej doplňuje a jako opponent vystupuje proti jeho tvrzení, že slavjanofilstva za našich dní v Rusku není. »Slavjanofilstvo nejen že jest«, píše, »nýbrž vítěz- ství slavi, byť bez lomozu bubnův třeba jen novinářského. Jako všecka veliká kulturná hnutí slavjanofilstvo rozšířilo se znenáhla, avšak organicky, a v nynější době často slýcháme mluvit o myšlenkách, aniž nám napadne, že jsou slavjanofilského původu. Slavja no- filstvo musilo zvítězit, nebo není ničím jiným, leč důsledným liberalismem: západníci snažili seo společensko-individualnou emancipaci, úloha pak slavjanofilů je tatáž — plus emancipa ce národně-kulturná.« * Přes tento nedostatok pisatel považuje pražskou přednášku prof. Karějeva za ohromný pokrok potud, pokud byla spravedlivým oceně- ním slavjanofilstva. V době, kdy představitelé universitní nauky urbi et orbi hlásají, že slav- janofilství je totožno se slovanožroutstvím, jako to učinil prof. Zděchovský na letošním sjezdu slovanských novinářů v Dubrovnice, hlas zna-
Iljin profesor Karějev Praha Rusko
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Němci v Severní Americe. Napsal Jan Wagner. Matka Germanie již dávno nemůže uživit všechny své syny. Již před staletimi vyvínul se u nich »Drang nach Osten«, pomocí něhož za- plaveny německými kolonisty Polsko, Volyň, Kavkaz, Bosna, Hercegovina, Srbsko, v nejno- vější době též Malá Asie a Palestina. Avšak pouhý Východ Němcům nestačil: měli již záhy také svůj »Drang nach Westen«. Již asi před 200 léty začali se stěhovati do žírných prérií amerických. Toto stěhování na Západ nabylo obrovských rozměrů, zvláště ve druhé polovie minulého stoleti, takže čítá nyní Amerika dos přes 7 millionů německých osadníků. Němce najdeš rozptýlené po celé Unii v jednotlivých však státech tvoří celé osady. Tak zvlášť ve větším množství žijí v Novém Yorku, Chicagu, Cincinnati, O., Michiganu, Iowě, Nebrasce, Kansasu, Texasu a zejmena ve Wisconsině, kde hlavní město Milwaukee má většinu obyvatelstva německého a německou správu obecní.
Němec Wagner Osten severní Amerika Polsko Volyň Kavkaz Bosna Hercegovina Srbsko Palestina Nový York Chicago Cincinnati Michigan Iowa Nebraska Kansas Texas Wisconsina Milwaukee Drang nach Westen
19 article
Ačkoliv těchto pionýrů Germánstva, kteř mohou se vykázati velmi četnou intelligencí, jes závažný počet, přece v Unii čeká je týž osud jako všechny jiné přistéhovalce, nevyjímaje an naše krajany: splynou s anglosaským obyva telstvem v jediný národ, zapomenou na svůj libozvučný jazyk, jejž tak rádi jiným, zejmena slovanským národnostem vnucují a nezanechají po sobě ani tolik, jako mnohý český Skřivánek, z jehož jména u jeho potomků ztrati se snad háček nad r nebo čárka nad a. Němci v té věci jdou dále: nejen že rychle osvojujísi angličinu i americké mravy, ale také svá jména nakvap předělávají na anglická. Herr Koch krátce po svém příchodu do Nového Yorku jmenuje se již Mr. Cook a podobně ze Schmidta stane se »čistokrevný« Yankee Smith, ze Schuhmachra — Shoomaker, Fischera — Fisher, Weise — Wise, Waidmanna — Whiteman, Neumanna — Newman a tak do nekonečna. Stačí, napíše-li se německé jméno anglickým pravopisem.
Němec Herr Koch Cook Schmidt Fischer Fisher Weis Wise Waidmann Whiteman Neumann Newman Nový York Yankee Smith Schuhmachr
20 article
Němci, ať jsou usazeni kdekoliv mezi jino rodým živlem, jsou horlivými šířiteli sociálně- demokratických zásad a pohrdají národnost. totiž ne svou, ale cizl, neboť i ten nejčervenějš německý sociální demokrat nikdy neopomene pracovati pro krále pruského a na zvětšení ně- meckého fátrlandu, neboť — »das Vaterlan muss grösser sein . . « Herr Bebel na rajehstágu v Berlíně povi německé vládě leckdys pernou pravdu do očí. ale proto přece svého času neopomenul se vy- jádřiti před císařem Vilémem II., že němečt sociální demokratě i při svých zásadách do- vedou vždy proliti svou krev ve prospěch slávy a moci Německa. Věc jest ostatně všeobecne známa, ale proto jsou přece lidé mezi námi, kteří mají oči a nevidí, mají uši a neslyší. Lidmi těmi jsou naši »češti« sociální de- mokraté, kteří klidně snesou jakoukoliv urážku od svého německého »soudruha«, při čemž ne opomenou nikdy všemi silami pracovati proti svému vlastnímu národu, z něhož pošli a jen je — živí ..
Němec Herr Bebel Vilém II Berlín Německo
21 article
Američt Němci jsou však mezi německým kolonisty v cizině aspoň poněkud výminkou poangličují se příliš rychle, což má zcela při- rozeně v zápěti, že ztrácejí všechen svůj zájem o to, co děje se »draussen«, jak nazývá se ně- mecká říše Němců v Unii a v případě války Strýce Sama s Německem nekonali by zajisté takové služby své staré vlasti, jakou jinak ochotně konají němečtí kolonisté na Rusi, kdež prolo jsou po právu »náviděni«. Takovými milými kolonisty na jižní Rus byli němečtí menonité, jimž jejich víra zaka- zuje pozdvihnouti zbraň proti spolubližním. Praxe však uči, že těmito »spolubližními« jsou pouze Němci, neboť vůči jiným národnostem. zejmena Slovanům a Francouzům, jich nábo- ženské přesvědčení jim nevadí vystoupiti se zbraní v ruce. Rusko, jako zástupce slovan- ského světa, musí se dříve nebo později srazit s Německem a v případě takovém osadníci, jako byli menonité, mohli se státi státu nebez- pečnými. Toho byla si záhy vědoma ruská vláda, která záhy se zařídila, aby pobyt meno- nitům na Rusí znemožnila. Menonité, kteří sy- stematicky odpírali službu vojenskou, chopilis
Němec Sam Francouz Německo Rus Rusko Němec
22 article
poutnické hole a zaměřili do moderní zaslíben země, Severní Ameriky. První proud usadils v anglické Manitobě v Red-river reservacir 1874; roku přištího jakož i za let následu- jících přišli další přistěhovalci, kteří po zemi se rozptýlili. Roku 1879 bylo německých me- nonitů 3617 duší, nyní však jest jich asi 7000. Jejich osady sestávají z 30 vesnic, jež roz- kládají se po obou stranách Red-riveru mezi městy Riverville a West Lynne. Na západn straně mezi Pembinskými horami a Emersonem měli r. 1879 vzděláno 141.324 akrů půdy. O rozptýlenosti Němců po Unii svědč nejlépe názvy měst, jež svými jmeny prozrazují německý původ, jak může nás o tom poučit zběžný pohled na mapu. Takž najdeme v Uni jmena: Altona, Berlín, Bismarek, Bern, Carls- ruhe, Cobourg, Dresden, Jura, Mannheim, Luther, ba dokonce i Wallenstein, při čemž Němcům nikterak nevadilo, že Valdštýn byl — rodilý Čech. Na poangličení Němeů přispívá velice něm čina sama svými vlastnostmi. Němci evropšt nebo do Ameriky nově přibyli »greenhornse velice vytýkají svým krajanům a zvláště něme ekým novinářům, že přibírají do němčiny an glická slova a anglické fráze, což ostatně činí též naši zámořští krajaně. Výčilky tyto jsou najisto neoprávněny: jazyk jest živý organism slouží praktickým potřebám a není divu, z nových-li okolností poměrům se přízpůsobuje.
Emerson Němec Luther Valdštýn severní Amerika Manitoba Reda Riverville West Lynn Pembinský hora Uni Altona Berlín Bismarek Bern Carls Drážďany Jura Mannheim Čechy Amerika
23 article
Ostatně v němčení dá se anglické nebo fran- couzské slovo velmi snadno poněmčiti; třeba jen dáti slovu přiměřenou koncovku a pak je vesele skloňovati nebo časovati dle známého šimla. Jako naši krajané za oceánem, tak Němci mluví zvláštní jazykovou směsicí, ktere se diví každý nově přibylý zelený. Avšak ne- trvá dlouho a tento zelený, aniž by toho pozo- roval, začne sám užívati anglických slov: nezná již parník (Dampfer) ale steamer nebo boat. tramway jest car (česky kára), Wirthshaus = saloon a Geschäftsstube = office, Tím začne německý greenhorn, ale v krátce mu to již nestačí; brzy naučí se po německu časovati anglická časoslova, ale pak není již více greenhorn ale dokonalý fellow citizen, jenž při nejbližší »election« (volbě) hlasuje pro sticket«, který nejlépe odpovídá jeho pře- svědčení. Oblíbené slovičko u Němců je thůe (thů). jež kladou všude tam, kde Angličan uživá slovesa do; na př. : Němec neřekne »nevidíme ale »ich thue nicht sehen« (I do not see) »ích thue nicht hören« (I do not hear). Více však, nežli poskytuje pověstná pennsylvanská »duteh« (němčina), žádati se nemůže. Synek stojí u plotu a volá na svého tatíka z Duryn- ského lesa: »De cow (Kuh) is iwwer die Fenz (fence = plot) gedschumpt (to jump = skákati) und hot de wheat (pšenici) gedämädseht (damage = škoda).« Pak není ovšem divu, přijde-li takový zámořský »onkl« po letech do rodné obce na návštěvu k příbuzným a nikdo mu — neroz- umí. O americké němčině podává zajímav zprávy Karel Eugen Schmidt; uvádíme z něho některé ukázky.
Němec cow Kuh Karel Eugen Schmidt Duryn Wirthshaus die Fenz hot jít wheat
24 article
Známé jest v americké češtině nesprávně přeložené slovo šlapati (častovati). Podobných slov vědomě i nevědomě špatně pochopených mají Němci hojnost. Řekne-li americký Němec »Ich habe zehn Dollar gespendet,« neznamená to, že věnoval deset dollarů k dobročinnému účelu, neboť americko-německé »spenden« po- chází od anglického »spend« (výlohy) a má také jeho význam. Tak také z five-dollar-bill (pělidollarově bankovky) stal se Fünfdollarbild, z avenue — Ebene, z licence (dovolení) — Leisten a když někdo řekne, »das bietet Alles«, míní tím »da hört alles auf« — this beats everything. Podnájemník jest u amerického Němee Ruhmer (roomer), jenž, je-li řádný člověk, musí koncem měsíce steppen (step = jíti) do P'arleru (parlor = pokoj kvartýrské), dá několikadolla- rovou bankovku a dostane na obrat »den schmalen Kesh« (small cash = drobné penize). Ráno pak po gebrekřestown (breakfast = snídaně), jde do city (měsla) do svého officu. Při tom wohkt (walk = jiti pěšky) nebo »reitet auf der Care Cestou čte svůj »Päper« (newspaper = novinyo a má velikou radost, jestli Editer (editor = redaktor) ho »gemenschent« (mention = zmínka). že včera večer byla u něho »Surprise-party«.
Němec Fünfdollarbild Eben Leisten Němee P ' arler Päper
25 article
Jestliže Editer opomenul tak učiniti, zajde k němu a ... Kickt (kiek = šlápnouti, stěžovati si). Řekne tomuto nešťastnému uřuži, že »mitaus von seinem Päper thun kann« (do without his paper = obejíti se bez časopisu), že bere ho beztoho jen proto, aby podporoval »Deutsch- thum« a že jsou mu anglické časopisy milejší, jelikož mají mnohem vice »Njuhs« (news = zpráv, novinek) z »draussen« (Německa). Redaktor ze strachu, aby nepřišel o abonenta, napíše žá- danou noticku, bäckt Pardon (beg pardon) a slibí, že v příštím čísle hodlá poblishen (to publish) žádanou »notice«. Když tento poameričtělý Teuton vyřídil svou záležitost u redaktora, jde do svého officu, kde pozdraví ostatní »elerks« a »bookkeepers« (účetní) a zvlášť přívětivě pokyne hlavou na Terpreiterin (femininum od »typewriter = písař na stroji). Pustí se do práce, jest velmi »bissig« (busy = pilný), přijímá Köstemers (customer = zákazník) a »macht Bills aus« (make out bills = vy- pisovati účty). Na to podívá se oknem a vidí »am Corner« (na rohu) »dieBums *) (Bummler und Loafers (tuláky)«, jak žvýkají čů (chew = tabák) nebo se fajtují (fight = rvačka).
Deutsch Teuton Corner Německo macht Bills aus Bummler und Loafer
26 article
Ještě dopoledne zaskočí si do saloonu, ke chce lunschen (luneh = masitá snídaně), kde bývá od známých getrietet (treat = častovati). Jelikož každý trýtuje dle řady, musí »fünf Drink nehmen«, což není mu právě po chuti, ale »gegen die Habit (zvyku)« nelze nie dělat. On schmeilt (to smile = usmívati se) nuceně, ale ví, jak se má ve společnosti chovat. V tom přiběhl do saloonu »office-hoy« (poslíček) a oznamuje mu, že Baas (boss = pán) čeká »für ihn« (na něho). Ve velikém hurry (spěchu) puttet (to put = po- ložiti) peníze na bar (pul!), barkeeper dá mu »schmalen cash« a výtečník spěchá do officu, aby vyslechl přání svého basse. Němčina toho druhu jest ovšem Němeům v Evropě usedlým a angličiny neznalým naprosto nesrozumitelna. Toť se rozumí, že američtí Němci nemají žádného sedláka, ale pouze farmera. Je-li ně který sedlák hloupý, pak jest Huscher (hoosier, *) Bum (Bummler) jest původu čístě německého. Slova užívá se jen v Americe, nikoliv však v Anglii
Němec Evropa Amerika Anglie Baas