3
masthead
19. srpna 1901.
5
article
její volila společenstva, přeje si, aby župy utvo-
řily ve volebních skupinách městských organi
sace za účelem vojenských dodávek a žádá
předsednictva obou zemských jednot v Čechách
a na Moravě, aby se přičinila o přičlenění Slez-
ska k organisaci. (Výborně !)
Pan Matějiček z Pražského předměst
navrhuje, aby župy svolávaly speciální schůze
dle jednotlivých živností.
Pan Holubička z Brna líčí smutné po
měry stavu živnostenského na Moravě a vyzývá
živnostnictvo, aby věnovalo nedělní odpoledne
svému vzdělání a vzájemnému poučování.
Pan Ksásek z Chrudimi žádá přítomné
poslance říšské, aby se přičinili o zrušení el.
164. živnostenského řádu a o snížení vysokýeh
dávek, předpisovaných řemeslníkům úrazovnami
Další debaty zúčastnili se pak ještě pp
Federmann ze Semil, Souček z Kuklen
Vávra z Hořie a referent p. Krato ch vl iil,
načež byla resoluce jím navržená jodno
hlasně s ch vr álen a.
Druhým předmětem pořadu sjezdového bylo
pojišťování živnostnictva vůhee
zejmena pak zřizování obligato
ních nemocenských pokladen mi-
strovský ch.
Referent p. Jan Šafr z Prahy: Více než
čtvrt století uplynulo od doby, co otázka pojí-
sťování vůbec a starobního zvláště u nás uve-
dena byla na jednací pořad, avšak s řešením
otázky tak důležité započato teprve zákonem o
nemocenském pojišťování dělnictva r. 1888
téhož roku rovněž zákonem o úrazovém pojišťo-
vání. Rozřešení tohoto problému pojišťovacího
nebylo příliš těžké proto, poněvadž vláda nemu-
sila ničím přispívati a pak, poněvadž otázka ta
se nalézala na jednacím pořadu již po celou řadu
let a nastalo tedy již přesvědčení o nutnosti so-
ciální opravy na základě pojištění.
Matějiček
Holubička
Ksásek
Federmann
Souček
Šafr
Čechy
Morava
Brno
Chrudim
Semily
Kukleny Vávra
Praha
živnostenský na Morava
Hořie
6
article
Náklad na pojištění nemocenské a úrazové
byl rozdělen tak, že na nemocenské pojištění při
plácí živnostnictvo 33 procent a ne úrazové 9
po případě 100 procent. Že obnosy, které zaměst
navatelé platí, nejsou nepatrné, vysvítá z toho, že
pokladny nemocenské měly v roku 1897 příjmů
40,531.088 K, nač zaplatili zaměstnavatelé tře-
tinu, tedy obnos 18.5 mill. K.
Břemena tato těžce jsou nesena zejmena
malými zaměstnavateli. 50 procent řemeslníků
není ani v tom postavení, jako 50 procent děl-
níků a přece zákon o pojišťování nemocenském
nevztahuje se na malé živnostníky.
Otázka pojišťování nemocenského není u nás
ještě platně rozřešena a již nalehá na naše bedra
otázka pojišťování starobního. Pozvolné tempo,
které na začátku v této otázce zavládlo, ustupuje
rychlejšímu, neboť dělnictvo obou táborů pořádá
hromadné schůze a propaguje požadavky po-
jišťování starobního.
Vládní osnova o pojištění soukromého úřad-
nictva je založena na týchž zásadách jako zákon
o pojišťování nemocenském a úrazovém, totiž
povinnosti vzešlé tímto pojišťováním přenáší stát
na pojištěné a na zaměstnavatele. Stát sámse
vyhnul všem povinnostem. Chudý náš stav však
nemůže snésti nákladu, který z tohoto pojištění
vzejde. My žádáme, aby také naše starobní po-
jišťování bylo zavedeno současně se starobním
pojišťováním dělnictva a aby na ně přispívati by
povinen stát, poněvadž jsme rovněž tak potřebni
jako dělníci.
Dělnictvo samo o svém pojišťování na cel
řadě schůzí promluvilo. Dle žádosti jeho mělc
by platiti dělnictvo třetinu, třetinu zaměstnavatel
a třetinu stát.
7
article
My jako drobní zaměstnavatelé prohlašu
jeme, že předně žádáme rovněž pro
sebe starobní pojištění za pomoe
státu, po případě země a okresu.
Naše berní soustava ukládá nám na pro-
spěch státu taková břemena, jež nejsou v žá-
dném poměru k našim finančním prostředkům.
Miním naše nepřímé zdanění. Daň z cukru činí
z každého kg 13 kr., z kávy 40 kr., z masa
3 kr., z petroleje 61% kr., z litru piva 4 kr.a
z lihu bez nynější nově zavedené daně zemské
40 kr., a tu malá rodina, spotřebuje-li ročně
jen 40 kg cukru, 6 kg kávy, 50 kg petroleje,
50 kg masa, 100 litrů piva a 5 litrů lihu, za-
platí již na nepřímých daních 36 K 70 h, ne-
počítaje ani zvláštní daně, jež z uvedených
předmětů vybirají města.
Abychom mohli jako malí zaměstnavatel
a jako pojištěnci uhraditi břemena nám poji-
štěním vzešlá, žádáme předně za upravení ber-
nietví, zejmena za odstranění nepřimých daní
za zavedení jediné spravedlivé, vzestupné daně
příjmové.
Nedělejme si však žádných illusí: Pro tut
dobu není naděje na uzákonění starobního poji-
štění pro nás, zejmena ne takového, jehož ná-
klad by se hradil způsobem přímým.
Miní
kg
8
article
Hlavní překážkou uskutečnění našeho sta-
robního pojišťování jsou naše zákonodárné sbory,
neboť volby do nich se konají ještě podle
volebních řádů Schmerlingových, dle nichž
privilegované velkostatky vysílají do říšské rady
celou třetinu a do sněmů pětinu poslanců. Při-
počíláme-li ještě zástupce velkoprůmyslu a
velkoobchodu a počítáme-li s jich vlivem, který
vždy budou vykonávati proti každé sociální
opravě, k níž by musili přinésti oběti, tu vi-
díme, že pro nejbližší dobu není ani pomyšlení
na zavedení starobního pojištění, jehož náklad
hy se hradil jiným způsobem se strany státu
nežli zavedením nějaké daně nepřímé, proti
čemuž bychom se musili důrazně ohraditi,
neboť naše hospodářské postavení nesnese již
větších břemen berních. Klesající blahobyt
v řadách našich však vyžaduje opatření v
stáří a proto budeme se snad prozatím
musiti spokojiti s pojištěním v jubilejním poji-
šťovacím fondě císaře Josefa. (Výborně !)
Na to přechází řečník k obligator-
nímu pojišťování nemocenskému
a líčí, jak po vydání zákona živnostenského do-
máhala se společenstva zřízení nemocenských
pokladen. Tehdy bylo však u vlády pro snahu
tu takové neporozumění, že se musila společen-
stva odvolávati až ke správnímu soudu. Nynl
navrhuje vláda sama toto obligatorní pojišťování.
Schmerlingův
Josef
9
article
Uznávám, praví řečník, že stanovy navržené
mají celou řadu vad, ale bude-li vláda hleděti
na účel nemocenských pokladen a nebude li
lpěti na stanovách jako na neporušitelném dog
matu, jest možno, že se nemocenské pojišťování
dostane do proudu a že se osvědčí. Stanovisko
jednotlivce, nebo i společenstva, kteří řeknou,
že toho nepotřebují a kteří nemají chuti k za
vedení této potřebné instituce, nesmí nám býti
měřítkem pro naši další činnost. Musíme posu-
zovati otázku tak důležitou se stanoviska celku,
její potřeby a vhodnosti.
Tam, kde je to možná, doporučuji spole-
čenstvům našim zřizování takových pokladen
k bedlivé úvaze (Výborně! Potlesk.) a k tomu
cíli následující
resoluci:
»My shromáždění na krajinském sjezdu
dne 18. srpna 1901 v Hradci Králové uzná-
váme, že podmínkou zdárného vývoje stavu
řemeslnického a živnostenského jest vše-
obeená organisace řemeslnietva a živnostní
ctva, soustředěná v zemské jednotě řemesl
nických a živnostenských společenstev v král.
českém a ukládáme společenstvům za povin-
nost, by svým členstvem řady zemské jed
noty doplnily.«
Po krátké debatě byla i tato resoluce v -
likou většinou schválena a zdařilý sjezc
přiměřeným doslovem a poděkováním předsedy
p. Jirouska za hojnou účast a důstojný
průběh rokování skončen.
Nepřítomnost svou omluvili telegrafleky
poslanci pp. Jaroš a dr. Sláma. Četná
společenstva zaslala blahopřejné telegramy a
projevy souhlasu s usneseními sjezdovými.
Odhalení pamětní desky Tómy ze
Štitného.
Jirousek
Jaroš
doktor
Sláma
Hradec Králové
10
article
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Štítné, 18. srpna 1901.
Prostinká, ale významná slavnost konala se dne
na návsi malé vesničky Štítné, blíže Žirovnice,
Kamenice n. L. a Nového Eltinku. Snaha několika
vlasteneckých spolků a rolnictva štítenského označiti
místo, kde žil a pracoval náš první český filosof
národní spisovatel Tóma ze Štítného, usku-
tečněna postavením žulového jehlance s poprsím a
vhodným nápisem.
Bylo by ovšem při tak velikém českém jménu
žádoueno, aby se byla zúčastnila veškerá česká ve-
řejnost národní této manifestace, nesoucí se k oslavě
spisovatele, jenž již před pěti sty lety vycítil moe
mateřského jazyka na vzdělání n zušlechtění ducha,
litovali jsme, že hlavně české akademické student-
stvo, jež nese jméno velikého vlastance »Štltný«,
v plném počtu se nedostavilo ke slavnosti, při níž
by ukázalo národní své a vlastenecké přesvědčení
ale okolnostmi omluviti lze nedostatky, které by
jinak dojista se neobjevily.
Jestiť spojení železniční s krajinou touto velice
nepříznivé, tak že bez delšího pobytu není možno
návštěvu měst a míst vykonati.
Štítná
Štítný
Žirovnice
Nový Eltinka
11
article
Ke druhé hodině odpolední za krásného počasí
počaly proudy lidí z okolních měst scházeti se
vesničce Štítné. Z Kamenice nad Lipou Čtenářská
beseda, pěv. spolek, Sokol, hasičský spolek, rovněž So-
kolové ze Žirovnice, Etinku a vůbec veškerá sdru-
žení s hudbami, prapory dostavila se na malou náves
obce Štítné. Z Jindřichova Hradce, z Počáteka
z Pelhřimova dostavily se četné deputace spolkůa
korporací. Krásné počasí, nastalé po mlhavýcha
deštivých dnech přilákalo i veškeré obyvatelstvo
okolních osad z daleka široka, tak že bylo účasten-
ství na slavnosti celkem velkolepé. Od 1 do 2 hodin
již vítal domácí komitét hosti odevšad přicházející.
Spolky seřadily se z jedné strany v Etinku, z drubé
v Žirovnici. Z Jidřichohradecka v popředí, ruchu
slavnostního stál II. okrsek sokolské župy Žižkovy.
jehož všechny téměř jednoty se zúčastnily. Z Jindři-
chova Hradce zúčastnili se dále pěvečtí spolkové
»Černín« a »Slávy dcera«, kteří zúčastnili se výkonů
pěveckých při slavnosti i při zábavě, dále » Čechic«
Beseda »Havlíček«, Českoslov. obch, beseda, poli-
tický klub, řemeslnické spolky atd. V řadách dlou-
hých pohybovaly se k vesničce Štítné slavnostní
sborové z Kamenice, Žirovnice, Etinku, Počátek,
Studené atd.; sokolské jednoty z Jindřichova Hradce,
Kumžáku, Žirovnice, Kard. Řečice, Počátek, Kamenice.
Elinku, dívky v národních krojích atd. Po všech
cestách pahorkatiny přicházely zástupy, jely ověn-
čené a prapory ozdobené vozy žebřinové, kočárya
všeho druhu dopravní prostředky. Malá vesnička
byla v krátké době přeplněna vozy a obecenstvem.
Štítná
Etinka
Sláva
Havlíček
Českoslov
Studená
Kard
Lipá
Žirovnice
Jindřichov Hradec
Pelhřimov
Etinka
Jindr
Hradec
Kumžák
Řečice
Sokol
hasičský spolek
sokolský župa Žižkov
12
article
Štítné obléklo slavnostní háv; veškery domky
čistě vybíleny a z každého vlál červenobílý prapor
oba vchody do osady ozdobeny branou slavnostní
prostou sice, ale velice milou. — Na škole, uprostřed
vsi stojící, naneseny byly nápisy, vítající hostya
oslavující jméno Štítného. — Ve škole byla vyložena
ve třídě pamětní kniha, na jejímž prvém listě uveden
protokol obecního zastupitelstva o převzetl pomníku
do obecní ochrany. — Účastníci sjezdu, pokud možno
bylo, se do knihy zapisovali.
Ke 3. hodině seřadili se spolkové i účastníe
kolem náspu, na horním konci návsi vystaveného
na němž jehlanec asi 3 metry vysoký stojí. Jehlane
zdoben medaillonem s reliefovým poprsím Tómy ze
Štítného, pod tímto jest mramorová deska. v níž
zlatým plsmem jest vryto: »Památce Tóm y z
Štítného, buditele českého písemnictví«
a na podstavci: »Postaveno na místě bý
valé tvrze roku 1901«,
Podívaná na pomník, jakoby na valech bývalé
tvrze postavený, jest velice utěšené, a celek tvoří
obraz v malé vísce překvapující.
Když byl průvod se seřadil jednak na násep
jednak kolem něho, a ostatní obecenstvo obsadilo
veškeru téměř náves, zahrána hudbou slavnostní
ouvertura, načež starosta obce štítenské pan Jan
Kučera vítal upřímně hosty, kteří zavítali do malé
jejich vísky poctili památku velikého jejich rodáka.
Pan Hynek Ruth, mlynář z Kalicha, jako
předseda výboru k vystavení pomníku děkoval rov-
něž za tak hojnou účast a přál si jen, aby slavnost
odhalení památníku velikého buditele českého v do-
bách středověkých měla i blahodárný učinek na
národ český v dobách nynějších. Pochvala provázela
od srdce jdoucí slova zasloužilého pana předsedy.
Po přednesení slavnostního sboru pěveckým
sborem kamenickým, předstoupil hlavní řečník ředitel
měšťanských škol v Kamenici nad Lipou pan J. A.
Štítná
Tóma
Štítný
Kučera
Ruth
Lipá
pěvecký sbor
13
article
Jindra, jenž zhostil se úlohy své nad obyčej zda-
řile. Rozdělil si veškerou látku řeči na pojednánío
rodině Štítného, o jeho spisech, o povaze a pak o
příkladu, jaký nám dává jeho veškera činnost.
O rodinných poměrech Štítného známe jen to,
co byl vsunul sám do svých spisů dítky své vycho-
vával si sám a pro ně též ony vznešené úvahy byt
psal. Jediný syn jeho Jan znám byl později, kdy
podepsal r. 1415 protest proti upálení Husovu. Rodina
vyhynula v polovici 16. století.
Ze spisů Stíného kromě překladů vynikaj
»O obecných věcech křesťanských« (knihy naučení
křesťanského) a »Rozmluvy náboženské« (Řeči be
sední). Některá charakteristická místa citoval řečník
z textů a vytkl onu jemnou, oduševnělou snahu
podati způsobem prostonárodním myšlénky a úvahy
jež do doby té měly býti jen majetkem učené spo
lečnosti. Po studiích na université pražské odebral
se do zátiší štítenského a psal knihy své v jazy ku
českém, proti tehdejšímu obvyklému a zakořeně
lému směru, psáti o věcech náboženských a věde
ckých vůbec jedině latinsky. Obrana jeho proti od-
půrcům vyznívá ryzím vlastenectvím: »S v. Pave
psal Židům hebrejsky, Řekům řecky
každému v řeči srozumitelné, proč
bych ja národu svému neměl psáti
česky a proto Čech jsa, česky psáti
budu, protože Bůh Čecha jako Lati-
níka miluje.« Těm mistrům učení pražského,
kteří česky psáti o otázkách náboženských nechtěli,
vytýká, že jedni z nich vůbec česky neumějí a jsou
tedy »hlůpl«, jiné pak češtinu znající, ale za ní se
stydící nazývá pyšnými a závistivými.
Jindra
Štítný
Jan
Husův
Žid
Řek
Čo
bůh Čecho
14
article
Hodnosti universitní se nedožadoval a na výtky.
že nejsa mistrem psáli nemá, trefnými, ba sarkasti
ckými odpověděl vývody.
V další řeči vylíčií řečník skromnou, nade vší
všednost se povznášejíeí povahu, která jej učinila
fenomenálním zjevem v písemnictví střední doby li-
teratury české. Spisy jeho od současníků pílně čí
tané staly se nemalou vzpruhou českého ducha
jim děkovati jest též za onu vzácnou vyspělost na-
šeho národa v 15. století.
Díla Štítného teprve v našem století opětně
došla ocenění; buditelé národa českého Jungmann
Palacký a zvláště Erben vynesli vzácné ty poklady
na povrch. Výkladů a vydání děl jeho nyní již ně
kolik v rukou českého čtenářstva.
Ke konci řeči své obrací se řečník ke přítom-
ným spolkům, vyzývá české Sokolstvo, aby jak
eminentně národní sdružení snažilo se duševní pod-
statu velikého Čecha vštípiti v družstva svá; rovně
i hasičstvo, kteří obětavostí a skromností vynikat
mají, ale hlavně appelluje na studentstvo české, aby
sledovalo nejvýznamnějšího záhybu povahy oslaven
covy — idealismu«, který tak nápadně ustupuje mo
dernímu indiferentismu.
Ukončuje výtečnou svou řeč provolání Sláv
památce velikého Čecha.
Hlučné »Sláva« ozvalo se několikráte tichou jindy
vesničkou, venkované, měšťané, vše v nadšeném
rozezvučelo se jásotu a volání Slávy Štítnému.
Před řečí p. ředitele Jindry položil zástupce II.
okresu Žižkovy župy sokolské nádherný věnec na
jehlanec a pronesl nadšenou řeč, povzbuzuje zvláště
Sokolstvo k následování ducha velikého Čecha
Štítného.
Po přednesení slavnostních sborů pěveckými
spolky jindřichohradeckými a kamenickými odevzdána
byla deska v ochranu obce.
Štítný
Jungmann Palacká
Erben
Čecho
Sláva
Jindra
Žižkův
pěvecký spolek
15
article
Obecní zastupitelstvo již v sezení dne 4. srpna
protokolárně se zavázalo, že přijímá od výboru po-
mník Tomy ze Štítného do své správy, ochranya
opatrování v ten způsob, že obecní zastupitelstv
obce Štítné bude na svůj náklad se starati, aby po-
mník ten po všechny časy v dobrém stavu udržován
byl, aby žádné pohromy neutrpěl a pakli by nějaké
opravy během časů potřebí bylo, na svůj náklad po
říditi. Podepsáni jsou starosta p. Jan Kučera, ob.
radní pp. Matěj Blednář a Tomáš Molík, jakož
ostatní zastupitelstvo.
Po oficiálních těchto slavnostních číslech nastala
volná zábava na prostranství mezi domky, kdež byla
pořízena improvisovaná letní zahrada. Teprve nyní
ukázalo se, co tisíců lidstva se na Štítné sešlo. Malá
obec sotva na dvorech ukrýti mohla povozy a koně,
valná čásť povozů stála venku na vsl.
Zásluhu o zdar této slavnosti mají ovšem ve-
škery vlastenecké spolky, které se sešly v tak hojném
počtu, jakožli obyvatelstvo z dalekého okolí, hlavně
však veškery práce vykonal výbor pro pořízení
pomníku a desky za to: Předseda Hynek Ruth.
mlynář z Kalicha v Kamenici, místopředseda Fran
tišek Vašák, učitel z Nového Elinku, pokladník
pan Dvořáče k, c. k. berní kontrolor z Kamenie,
jednatel Josef Kalina, obuvník v Žirovnici a
Jan Pokorný, správce školy ve Štltném
Důstojným způsobem oslaven byl veliký učitel
rodiny své i národa svého, vychovatel a spisovatel
jenž by ještě pilněji čítán a vysvětlován měl býti
ve školách našich.
Obec štitenská a ostatní činitelé již jmenovan
osvědčili se jako probudili a upřímní vlastenci, po-
něvadž vynesením jmena Štitného na širší půdu vě-
domí národního bude míti dalekosáhlý vliv na se
znání a ocenění spisů jeho i v těch vrstvách, které
dosud o Štitném málo věděly.
Toma
Štítný
Štítná
Kučera
Blednář
Molík
Ruth
Fran
Vašák
Dvořáč
Kalina
Pokorná
Nový Elinka
Žirovnice
16
article
Sjezd studentstva v Pardubicích.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Sjezd studentstva v Pardubicích.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Jádrem celého sjezdu byla včerejšího dne uspo-
řádaná manifestační schůze pro zřízení druhé české
university na Moravě. Aby dalo důstojný výraz to-
muto spravedlivému, dlouholetému požadavku, sešlo
se včera dopoledne studentstvo zúčastněné na sjezdu
do zasedací síně obecního zastupitelstva a zde pot
protektorátem městské rady pardubické, representované
starostou města drem. Formánkem, zahájilo jednání.
Když byl stud. pan Choceňský přečeti došlé tele-
gramy posl. Sokola a Adámka, navrhil za předsedu
schůze pana dra. Formánka, jenž uvílán potle-
skem, pozdravil srdečně shromážděné, jmenovitě pana
dra. Pippicha, jenž za rektora techníky pana J. v.
Hrázského, omluveného úmrtím v rodině, přejal
v poslední chvíli přednášku »O nutnosti druhých vy-
sokých škol na Moravě«, jakož i prof. dra. Drtinu.
který promluviti měl »O vzniku a významu univer-
sitního sludia«.
Pán dr. Formánek poukázav k tomu, že ne-
chce předbíhati řečníky a zmíniv se povšechně o
Moravě a významu jejím pro vzájemnost všeslovan-
skou, udělil slovo p. dru. Pippichovi, jenž pravil
v základě asi toto: »Výmluvnými slovy poukázal
již p. měšťanosta k tomu, že postulát vysokého učení
na Moravě jest záležitostí, která má význam národně
politický. Konstallace poměrů svého času zdála se
býli tak příznivá, že splnění požadavku vysokých
škol na Moravě bylo nám zcela blízké. Za éry Ba-
denovy mozi předními požadavky nalezala se na
řadě česká universita na Moravě a víte, že bylo to
jen bezpříkladné bezpráví, jež se shroutilo. Avšak
spravedlivost tohoto požadavku vynořuje se stálea
stále znova. Jedné části požadavku do jislé míry
Formánek
Adámek
Pippich
Hrázský
doktor
Drtina
Pardubice
Morava
Sokol
soký škola na Morava
vysoký učený na Morava
vysoký škola na Morava
17
article
bylo vyhověno — zřízena česká technika na Mo-
To jest tedy částečnou splátkou na veliký dluh
národní, jenž mámě s vládou k účtování. Avšak
drohou velikou položkou jest česká universita na Mo-
ravě. — Požadavek této university stojí v popředí
veškeré naší snahy, neboť má veliký význam na po-
sílení uvědomění, na vzájemnost Slovanstva a po-
vznesení síly duchovní. Avšak jmenovitě pro Moravu
má universita zvláštní význam. Morava sama sebou
má zvláštní svůj ráz, který zná pouze ten, kdo na
její půdě se zrodil. — Proto nám musí vychovávati
universita moravská intelligenty domorodé, kteří
svému lidu rozumí. Chceme, aby universitní studium
nám odchovávalo charaktery a pracovní síly národní.
by na universitě odbyla se průprava k životu veřej-
nému. Již z toho důvodu musíme naléhati na zřízení
university. Dále nutí k tomu jiný zvláštní důvod.
Jak známo, vysílá Morava así 1000 mladíků na studia
různých universit a z těch na 600 nachází se
v ovzduší nám cizím, nezdravém duchu — ve Vídni.
Tomu se musí zabrániti, neboť tím se nám po-
nenáhla intelligentní dorost odcizuje. Počet těchto
studentů zaručuje existenci university. Dále přimlou-
vají se za zřízení univérsity jiné ještě molivy a spe-
cifické poměry. Duše lidu moravského jest vnímavá,
ujímá se v lidu moravském uvédomění, ovšem zne-
náhla, ale přece pozorujeme, že Morava dýše a hýbá
se životem národním. To však nestačí. Jest třeba
většího nadšení, větší energie a iniciativy. Tuto
energii a iniciativu musí vnášeti do lidu vlastní sy-
nové Moravy a ne lidé od nás, neboť bohužel až
podnes ťa zvláštní nedůvěřivost, kterou chovají Mo-
ravané k Čechům — překonána není.
Čecho
Morava
Vídeň
nový Morava
18
article
Kdyby se příkladně na budoucí universitě
brněnské vylvářil živoť studentský, pak musilo by
Brno změniti svoji tvářnost; a tak bylo by to nejen
v městě nýbrž i po venkově a všude. Pak by se ta
úžasná nespravedlnost, že tři čtvrtiny českého lidu
jsou ovládány jednou čtvrtinou lidu německého, mu-
sila zvrátiti rázem. Přicházím k tomu, co již pan
měšťanosta řekl. Morava jest spojovacím mostem
mezi Slovanstvem. Morava, pohlédneme-li blíže na
její území, jest v široké podstatě pěvný pruh české
země, nemající veliké ostrovy německé.
Po širokém mostě lidové slovánské síly děje
proudění duchovního spojení slovanského, Morava
sprostředkuje toto proudění fluida všeslovanské vzá-
jemnosti, na Moravě vyměňují si Čechy s ostatním
Slovanstvem své názory a pokroky v umění, líte-
ratuře a národohospodářství. My potřebujeme však
pro sesílení tohoto proudu duchů slovanských na
Moravě pevnou stanici a od přání tohoto neupustíme
a nemůžeme upustiti.
Řečník na to porovnává stav universit v jiných
zemích, vrací se k universitě olomoucké, jež zalo-
žena r. 1572 a v r. 1855 zrušena, zavítá i do střed-
ních škol a poukazuje, jak již na gymnasiícha
reálkách moravských studentstvo se odcizuje, nebo
vyhledává se zvláštní zálibou německé ústavy, aby
snad naučilo se němčině a vrací se opětně k nut
nosti zřízení vysokých škol na Moravě, ve které
doufá v čase nejbližším a jich uskutečnění a těm
kteří o to pečují, volá z hloubi duše »Na zdar!-
(Výborně, dlouhotrvající potlesk.)
Druhým bodem schůze byla přednáška univer
sitního prof, dra. Drtinv »O vzníku a významu
Čecho
Brno
Morava
vysoký škola na Morava
20
article
studia universitního«, kterou pro značnou rozsáhlos
můžeme opět jen ve stručných konturách načrtnouti
Školství určité doby jest nejvěrnějším jejím
obrazem kulturním. Ma-li býti usilování našeo
jednotnou organisaci školství našeho, školství če-
ského, českého jazykem, obsahem a duchem účelné
a promýšlené, musí se opírati o znalost náležitou
dosavadního vývoje škol i přítomného jich stavu
kulturního významu. Péče o osvětové potřeby národa
má tvořiti podstatu politiky rozumné, oné zdravé
politiky nepolitické, důvěřující s Havlíčkem, že
všechen pokrok na cestě rozumové a bez násilí nej-
lépe se děje, i že toliko vnitřní silou zmohutníme
vplatníme se v kulturní závodění evropského lidstva.
S tohoto hlediska povšechného dnes, kdy v ruch
slavnostním chceme spojiti se k důstojnému i důraz-
nému projevu pro nutnost a neodkladnost zřízen
druhé university české na Moravě i účelné doplnění
brněnské techniky, nebude nevhodno rozhlednout
se po původě a historickém vývoji školství vysokého
vůbec v zemích evropských.
Řečník probírá na to vznik universit od 12.
13. století postupně až po dobu naši, zabíhaje do
všech zemí Evrapy.
Stát novověký ovládá znenáhla školství vešker
a universitám jen z části ponechává samosprávu jieh
ve zřízení vnitřním, volbě hodnostů, udllení hodností
připouštění docentů, obsazování stolic učitelských
správě vlastního jmění, maje při tom vyhražen
právo dozoru. Vedle postálnění je zdemokratisování
zlidovění studia universitního důležitou vymoženosti
doby nové.
če ský
Havlíček
Ma
Morava
21
article
Jakožte druhý znak moderního racionalismu
vylkl praktickou, technickou povahu moderní vě-
decké práce. Vymoženostmi technickými, nálezem
strojů, vznikem práce tovární, netušenými pokroky
elektřiny, zdokonalenými prostředky dopravním
a sdělovacími, ohromným vývojem tísku a zvlášte
zvýšeným významem časopisectva, vzrůstem ve
likých měst a nahromaděním v nich obyvatel
stva různorodého, nabývá celý život současn
společnosti tvárnosti nové, složité, nebývalé, své-
rázné. V důsledku změněných poměrů těchto ja
kožto organický vývoj škol reálných, jichž prvé po-
čátky teprve v minulém století nalezáme, vyvinuly
se vysoké školy technické a postavily se po bol
universitám, stávajíce se s nimi nenáhle rovnopráv
nými. Rozkvět věd přírodních, jak jsme jej stopovali
od doby renesance a přesvědčení doby osvicenské
že věda je moc, toť ideový podklad vzniku vysokých
škol technických. Jsou to nová vědecká střediska pro
určité úkoly technické, tedy praktické aplikace theore-
tických věd přírodních, mathematiky, fysiky, chemie
Bylo by bývalo zajisté přirozenější a organičtější
kdyby ústavy tylo jako přirozené důsledky moder
ního vývoje kulturního a vědeckého byly se usta-
víly — jako se i v některých zemích nyní děje —
jako nová fakulta při universitách a tím jednotnost
nejvyššího školství se byla doplnila i dokumen
tovala.
Nestalo se tak pro těžkopádnost ústroje unive
sitního a počátečně nepochopení důležitého významu
věd technických, dnes pak školy technické svou
samostatnost a nezávislost vybojovaly si již úplně.
Významno však jest, že techniky úplně zařídily se
dle vzoru universit, ba dnes i na udílení hodností
akademických (doktorátu) oprávněný nárok činí. Do-
svědčuje to, co předem jsem vytkl, že organisace
středověká universit i v době přítomné se uplatňuje.
vysoký škola technický
22
article
Národu českému ve vývoji kulturním evropského
lidstva náleží důležitá účast činná, národ náš prvý
ve středověku volal po nápravě mravní, usilovalo
návrat křestanství k počátkům jeho jednoduchým a
zdravým, o obrození náboženské a dal světu Husa
a Chelčického, národ náš měl těž podíl činnýv
práci vědecké a filosofické, z jeho středu vzešel veliký
učitel národů, Komenský, jenž právě ve snách svých
pansofických byl předchůdcem Leibnicovým i celého
novověkého ruchu za ucelením a usoustavněním vě-
decké práce, národ náš ve veliké chvíli svého obro-
zení na úsvitě doby přítomné ukázal již světu v
všech oborech lidského konání svou zdatnost, své
nadání, svou pracovitost
I jest úkazem smutným, že národu takové mi-
nulosti i zdatnosti přítomné všeobecně uznávané od
státu, jejž založil, za jehož udržení největší oběti
přinesl na statcích, práci i krvi, teprve po dlouhých
vysilujících bojích dostává se nejnutnějších podmí-
nek kulturního jeho života. Volání národa našeho
po doplnění školství vysokého ústavy moravským
ozývá se důrazně již po dvě desítiletí a všechny
vlády státu tohoto, jež se v době tě vystřídaly, svorne
odkazují nás stále na dobu příznivější. I táži se
Může národ čekati v kulturních potřebách svých
mají osvětové důležiťosti jeho býti v závislost uvá-
děny na poměrech politických?
Chelčický
Komenský
23
article
Studentstvo české, plníc horlivě poslání své, za-
hájilo a stále udržuje v národě ideu vysokých ško
moravských. Za to buď mu dík i uznání! Je všal
svrchovaný čas, aby povolaní vůdčí orgánové kul-
turní v národě našem důrazně a zřetelně projevili.
že národ český důležité a neodkladné zájmy a po-
třeby své osvětové nedá si snižovati na předměty
polilického vyjednávání a obchodování, aby prohlá-
sili, že ve splnění svých požadavků vysokoškolských
spatřuje náš národ své právo životní, jehož další za-
držování rovná se těžké křivdě na nás páchané
vzbuzuje spravedlivé rozhořčení v nejširších vřstvách
lidu českého. Cokoliv jsme v dějinách svých zname-
nali, znamenali jsme svou osvětou, silou ducha, ná-
boženskou zaníceností, mravní zachovalostí a oprav-
dovostí; i v budouenosti kyne nám vílězství toliko,
budeme li jen v plném smyslu uplatňovati krásné
heslo národního svého obrození: Osvětou k svo-
bodě! (Výborně, potlesk.)
24
article
Po řeči p. prof. Drtiny přečtena a jednohlasně
schválena i následující resoluce: »Účastníci mani
festačního sjezdu, pořádaného dne 18. srpna 1901
akademickým studentstvem severovýchodních Čech
v Pardubicích, uznávajícího po všestranné úvaze zří-
zení druhé české university na Moravě pro zajištění
žádoucího kulturního a národního vývoje českého
národa ve všech zemích koruny české přímo za
nutné a jsouce si vědomi, že zřízení vysokých škol
těch vůči počtu, kulturní výši, hospodářské zdalnosti
a poplatní síle českého lidu jest požadavkem pouhé
spravedlnosti — připojují se v plném znění k sou-
hlasným důtklivým projevům, na nichž se vešker
dřívější manifeslační sjezdy, pořádané za účelem zří-
zení českých vysokých škol na Moravě, byly usnesly
a prohlašují požadavek zřízení české univers,ty na
Moravě za jeden z nejkardinálnějších požadavků, a
něhož český národ nikdy neupustí a upustiti nemůže.
Vyzývají proto povolané činitele, zejména pak vyso-
kou vládu, aby české vysoké školy na Mo
ravě co nejdříve v život uvedla a spoléhají v hor
livost a svědomitost zvolených svých politických
zástupců, že k brzkému splnění tohoto spravedli-
vého požadavku celého národa bez rozdílu stran ze
všech sil se přičiní.«
Tím vlastní seriosní jednání sjezdu odbyto
odpoledne s večerem, jakož i den dnešní věnovány
národní slavnosti na Olšinkách, vínku, kterého zu-
častnily se hojně pardubické i okolní dámy, pro-
hlídce města Pardubic a výletu na hrad Kunětice.
Účastenství, ač bylo po oba dni dosti slušné, přece
naprosto neodpovídalo širokým massám studentstva.
které by mohlo jeviti trošku více účastenství, když
běží o jeho zájmy.
profesor
Drtina
Čechy
Pardubice
Morava
Kunětice
český vysoký škola na Morava
25
title
Prof. dr. Kalzl těžce onemocněl
profesor
doktor
Kalzl
26
article
Z Tábora, 19. srpna.
Tábor
27
article
(Zvl. telegram »Nár. Listů«.)
Poslanec dr. Josef Kaizl, bývaly
ministr financí, v sobotu na miškovickém
zámku nebezpečně onemocněl. Stav jeho
jest nad míru povážlivý. U jeho lože dl
prof. dr. Maixner a assistent dr. Alfred
Fuchs z Vídně, který dra. Kaizla po celou
zimu úspěšně byl léčil. Po návratu ze
sněmu království českého roznemohl se dr.
Kaizl gastrickou horečkou, kterou leže
11 dní.
Potom se mu polepšílo do té míry, že
mohl odjeti do Prahy ke schůzi výkonného
výboru národní strany svobodomyslné, ze
které se vrátil minulou sobotu. Pak odebral
se na dva dny do Šumavy. V sobotu na-
stalo takové zhoršení, že povoláni telegra-
ficky oba odborníci. Včera večer byl jeho
stav zoufalý.
Z Tábora, 19. srpna. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Posl. dr. Kaizl byl včera zaopatřen.
Jest v úplném bezvědomí.
doktor
Kaizl
profesor
Maixner
Fuchs
Posl
Vídeň
Praha
Šumava
Tábor
národní strana
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pamětihodný výrok dra. Englao
moravských smiřovačkách zaznamenává olo-
moucký »Pozor«, jehož dopisovatel měl příle-
žitost hovořiti v Karlových Varech s drem.
Englem o vyrovnání. Telegram olomouckého
listu praví doslovně: »Mezi jiným pravil mi
dr. Engel: »Řekněte dru. Žáčkovi, až
s ním budete mluvit, aby nechal
toho smiřování. Když jsem mu na t
odvětil, že přece on byl drem. Perkem a ve-
řejně v novinách označen, jakoby schvaloval
moravské vyrovnání, řekl mi dr. Engel: To
neni správné. Dr. Perek mi sice hned na
počátku sdělil, co se chystá, já mu ale ihned
řekl: »Buďte opatrni a jestliže se ne-
umíte vyrovnávati, tak toho ra-
ději mechejte, ať vás nedoslanou Némei
do osidel.« Není příčiny prozatím, proč pochy-
bovati o autenticitě tohoto výroku, zvláště když
jest patrno, že rozmluvu s drem. Eoglem ne-
vedl obvyklý pražský dopisovatel olomouckého
listu a tak jevi se uvedený výrok dra. Engla
jakožto velmi cenný příspěvek k historii vzniku
moravských smířovaček, v níž udánlivý souhlas
dra. Engla hrál úlohu tak důležitou. V bosko-
vické řeči své odvolával se dr. Žáček na tento
souhlas velmi výslovně, s dokladem, že dr.
doktor
Engel
Perk
Perek
Engl
Žáček
Karlová Vary
29
article
Engel o moravské smiřovací akci věděl dříve
než sám dr. Žáček. Klade-li se tudíž takový
důraz na souhlas vůdčích politických kruhů
pražských, přes původní separatistické ohra-
žování moravských strůjeů smiřovaček, uvidíme,
jaký účinek bude míti nynější přímý vzkaz
dra. Epgla k dru. Žáčkovi.
— Sjezd studentstva vysokých škol
z Moravy v Prostějově. Spolek »Radhost«
pořádal sjezd studentstvá vysokých škol z Mo-
ravy v Prostějově dne 17. a 18. srpna se
skvělým úspěchem. Slavnosť zahájena
byla dne 17. srpna a sice slavnostním před-
stavením, jemuž předcházel proslov, přednesený
technikem p. Slavělem, s poutavým živým
obrazem. V neděli ráno konána velká mani-
festační schůze pro zřízení české university na
Moravě. Schůze zastdupena přečetnou intelli-
gencí rolnickou z Hané a občanstvem z Pro-
stějova a okolí. Shromáždění pozdravil vřelým
proslovem purkmistr cís. rada p. Joseř Wa it,
načež představil p. professora dra. Julia
Stoklasu, který uvítán byl silným potleskem
a opravdovým nadšením. Professor dr. Julius
Stoklasa přednášel způsobem vysoce pou-
tavým a velmi zajímavým »o životě buňky
rostlinné a živočišně«. Předseda komise pro zří-
zení university na Moravě p. JUC. Sřs vý-
světlil význam dnešní schůze a předsoda slav-
nostního výboru městský rada p. dr. Al. Vrtal
navrhl resoluci, kteráž dle usnesení shromázdění
zaslán bude přímo ministrům dr. Rezkoví a dr.
Engel
Slavěl
Stoklasa
doktor
Julius Stoklasa
Al
Vrtal
Rezkovit
Prostějov
Haná
studentstvo vysoký škola z Morava
český univerzita na Morava
univerzita na Morava
městský rada p
Wa it
30
article
Hartlovi do Vidně. Předseda dr. Vrtal podě-
koval za souhlasu celého shromáždění dr. S to-
klasovi za hluboce promýšlenou přednášku
a zakončil vélezdařilou schůzi závěrečným do-
slovem. Po vyčerpání programu násleďoval sjezd
studentstva, kdež zvláště dlužno vytknouti
přednášky pp. F. V. Květoně: »O poměru
studentstva ke studenstvu středoškolskému«a
dr. E d. K alabise: »O působení studentstva
v životě veřejném«. Odpoledne následovalo se-
řadění spolků a průvod okrášleným městem
prapory do spolkové zahrady, kdež se pořádal
skvělá s pestrým programem se honosící lidová
slavnost. Zvláště uchvacovaly tance »Královniček«
slíčných dívek s okolí Prostějova. Sjezd stu-
denstva vydařil se neobyčejně příznivě v každém
směru.
— Demonstrace proti dru. Podlipnému
v Brně. Starosta České Obce sokolské dr. Jan
Podlipný pozván by na včerejšek do Krá-
lova Pole u Brna, aby zúčastnil se jako řečník
politické schůze. Přijel nenápadně; k jeho uví-
tání na nádraží nebyly konány žádné přípravy,
nieméně došlo v Brně k pohoršlivým demon-
stracím, nastrojeným německými nacionály.
Oznamuje se nám v té příčině: Příjezd dra. Pod-
lipného očekával dav asi 200 lidí. Když dr. Pod-
lipný přijel, nastaly výtržnosti. Němci ozbrojení
revolvery, vejci a klacky chodili městem, zpíva-
jíce »Wacht am Rhein« a »Heil dir im Sieger-
kranz«, při čemž událo se několik pouličních
výtržností. V Rudolfově ulici byly napa-
deny tři dámy, které česky mluvily.
Z Vídně se nám telefonuje: »Neues Wiener
Montagsblatt« sděluje z Brna: Dr. Podlipný.
který sem přijel, aby mluvil ve shromáždění
v Králově Poli, byl několika českými dů-
věrníky na nádraží uvítán. Mezi jeho jízdou do
Nové ulice došlo k dosti pohnutlivým scénám.
Hartl
doktor
Vrtal
F V Květoň
Podlipný
Podlipná
Němec
Sieger
E d
Prostějov
Brno
Rudolfov ulice
Vídeň
Králov
Nová ulice
Pola u Brno
Neue Wiener
Wacht be Rhein
31
article
Před kavárnou Biberovou očekával větší počet
německých nacionálů vůz dra. Podlipného
když jel kolem, voláno demonstrativně »Heil!«
Při tom došlo ke rvačee mezi sociálními demo-
kraty a Všeněmci, takže policie byla nucena
zakročiti. Dr. Podlipný odjel bez překážky do
Králova P'ole.
— Štvanice proti dru. Podlipnému
v Brně. Na jiném místě našeho listu přinášíme
dnes sdělení o uvítání dra. Podlipného v Brně
u příležitosti návštěvy jeho v Kr. Poli ke slav-
nosti zahájení tamějšího Besedního domu. Ž
dra. Podlipného očekávalo vážné nebez-
pečí v hlavním městě moravském, vysvítá
z příprav, k nimž štváčský tisk brněnských
Němců vyzýval. Brněnský »Deutsches Blatte
napsal dru. Podlipnému na uvítanou velmi
»vzletný« článek, jejž otiskujeme k poznání
mluvy, jakou se dělala ke příjezdu dra. Podlipného
příměřená nálada. »Jistých lidí,« tak píše »D.
B.«, »nelze se nijak zbaviti. S důrazem, jaký
co do prudkosti zajistě byl naď jiné zřetelný,
bylo dru. Podlipnému r. 1898 dáno na sroz-
uměnou, že v Brně pro něj není meškání,
a dnes přichází znova, vyzývavěji než
kdy před tím, aby posvětii novou českou vzdoro-
stavbu. S jeho osohou spojeny jsou události
pražských dnů hrůzy; on to byl, který s ohrom-
nou slovanskou trikolorou na prsou (ll) jel uli-
cemi pražskými, od »pepíků« obsazenými
Biberův
Podlipný
doktor
Podlipná
Němec
Deutsches Blatt
Brno