ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 65f9eba0-661b-11dc-9688-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 103, place 52, org 21, work 4
1 masthead
Strana-2
2 masthead
NÁRODNÍLINTY.
3 masthead
19. srpna 1901.
4 masthead
Číslo 228.
5 article
její volila společenstva, přeje si, aby župy utvo- řily ve volebních skupinách městských organi sace za účelem vojenských dodávek a žádá předsednictva obou zemských jednot v Čechách a na Moravě, aby se přičinila o přičlenění Slez- ska k organisaci. (Výborně !) Pan Matějiček z Pražského předměst navrhuje, aby župy svolávaly speciální schůze dle jednotlivých živností. Pan Holubička z Brna líčí smutné po měry stavu živnostenského na Moravě a vyzývá živnostnictvo, aby věnovalo nedělní odpoledne svému vzdělání a vzájemnému poučování. Pan Ksásek z Chrudimi žádá přítomné poslance říšské, aby se přičinili o zrušení el. 164. živnostenského řádu a o snížení vysokýeh dávek, předpisovaných řemeslníkům úrazovnami Další debaty zúčastnili se pak ještě pp Federmann ze Semil, Souček z Kuklen Vávra z Hořie a referent p. Krato ch vl iil, načež byla resoluce jím navržená jodno hlasně s ch vr álen a. Druhým předmětem pořadu sjezdového bylo pojišťování živnostnictva vůhee zejmena pak zřizování obligato ních nemocenských pokladen mi- strovský ch. Referent p. Jan Šafr z Prahy: Více než čtvrt století uplynulo od doby, co otázka pojí- sťování vůbec a starobního zvláště u nás uve- dena byla na jednací pořad, avšak s řešením otázky tak důležité započato teprve zákonem o nemocenském pojišťování dělnictva r. 1888 téhož roku rovněž zákonem o úrazovém pojišťo- vání. Rozřešení tohoto problému pojišťovacího nebylo příliš těžké proto, poněvadž vláda nemu- sila ničím přispívati a pak, poněvadž otázka ta se nalézala na jednacím pořadu již po celou řadu let a nastalo tedy již přesvědčení o nutnosti so- ciální opravy na základě pojištění.
Matějiček Holubička Ksásek Federmann Souček Šafr Čechy Morava Brno Chrudim Semily Kukleny Vávra Praha živnostenský na Morava Hořie
6 article
Náklad na pojištění nemocenské a úrazové byl rozdělen tak, že na nemocenské pojištění při plácí živnostnictvo 33 procent a ne úrazové 9 po případě 100 procent. Že obnosy, které zaměst navatelé platí, nejsou nepatrné, vysvítá z toho, že pokladny nemocenské měly v roku 1897 příjmů 40,531.088 K, nač zaplatili zaměstnavatelé tře- tinu, tedy obnos 18.5 mill. K. Břemena tato těžce jsou nesena zejmena malými zaměstnavateli. 50 procent řemeslníků není ani v tom postavení, jako 50 procent děl- níků a přece zákon o pojišťování nemocenském nevztahuje se na malé živnostníky. Otázka pojišťování nemocenského není u nás ještě platně rozřešena a již nalehá na naše bedra otázka pojišťování starobního. Pozvolné tempo, které na začátku v této otázce zavládlo, ustupuje rychlejšímu, neboť dělnictvo obou táborů pořádá hromadné schůze a propaguje požadavky po- jišťování starobního. Vládní osnova o pojištění soukromého úřad- nictva je založena na týchž zásadách jako zákon o pojišťování nemocenském a úrazovém, totiž povinnosti vzešlé tímto pojišťováním přenáší stát na pojištěné a na zaměstnavatele. Stát sámse vyhnul všem povinnostem. Chudý náš stav však nemůže snésti nákladu, který z tohoto pojištění vzejde. My žádáme, aby také naše starobní po- jišťování bylo zavedeno současně se starobním pojišťováním dělnictva a aby na ně přispívati by povinen stát, poněvadž jsme rovněž tak potřebni jako dělníci. Dělnictvo samo o svém pojišťování na cel řadě schůzí promluvilo. Dle žádosti jeho mělc by platiti dělnictvo třetinu, třetinu zaměstnavatel a třetinu stát.
7 article
My jako drobní zaměstnavatelé prohlašu jeme, že předně žádáme rovněž pro sebe starobní pojištění za pomoe státu, po případě země a okresu. Naše berní soustava ukládá nám na pro- spěch státu taková břemena, jež nejsou v žá- dném poměru k našim finančním prostředkům. Miním naše nepřímé zdanění. Daň z cukru činí z každého kg 13 kr., z kávy 40 kr., z masa 3 kr., z petroleje 61% kr., z litru piva 4 kr.a z lihu bez nynější nově zavedené daně zemské 40 kr., a tu malá rodina, spotřebuje-li ročně jen 40 kg cukru, 6 kg kávy, 50 kg petroleje, 50 kg masa, 100 litrů piva a 5 litrů lihu, za- platí již na nepřímých daních 36 K 70 h, ne- počítaje ani zvláštní daně, jež z uvedených předmětů vybirají města. Abychom mohli jako malí zaměstnavatel a jako pojištěnci uhraditi břemena nám poji- štěním vzešlá, žádáme předně za upravení ber- nietví, zejmena za odstranění nepřimých daní za zavedení jediné spravedlivé, vzestupné daně příjmové. Nedělejme si však žádných illusí: Pro tut dobu není naděje na uzákonění starobního poji- štění pro nás, zejmena ne takového, jehož ná- klad by se hradil způsobem přímým.
Miní kg
8 article
Hlavní překážkou uskutečnění našeho sta- robního pojišťování jsou naše zákonodárné sbory, neboť volby do nich se konají ještě podle volebních řádů Schmerlingových, dle nichž privilegované velkostatky vysílají do říšské rady celou třetinu a do sněmů pětinu poslanců. Při- počíláme-li ještě zástupce velkoprůmyslu a velkoobchodu a počítáme-li s jich vlivem, který vždy budou vykonávati proti každé sociální opravě, k níž by musili přinésti oběti, tu vi- díme, že pro nejbližší dobu není ani pomyšlení na zavedení starobního pojištění, jehož náklad hy se hradil jiným způsobem se strany státu nežli zavedením nějaké daně nepřímé, proti čemuž bychom se musili důrazně ohraditi, neboť naše hospodářské postavení nesnese již větších břemen berních. Klesající blahobyt v řadách našich však vyžaduje opatření v stáří a proto budeme se snad prozatím musiti spokojiti s pojištěním v jubilejním poji- šťovacím fondě císaře Josefa. (Výborně !) Na to přechází řečník k obligator- nímu pojišťování nemocenskému a líčí, jak po vydání zákona živnostenského do- máhala se společenstva zřízení nemocenských pokladen. Tehdy bylo však u vlády pro snahu tu takové neporozumění, že se musila společen- stva odvolávati až ke správnímu soudu. Nynl navrhuje vláda sama toto obligatorní pojišťování.
Schmerlingův Josef
9 article
Uznávám, praví řečník, že stanovy navržené mají celou řadu vad, ale bude-li vláda hleděti na účel nemocenských pokladen a nebude li lpěti na stanovách jako na neporušitelném dog matu, jest možno, že se nemocenské pojišťování dostane do proudu a že se osvědčí. Stanovisko jednotlivce, nebo i společenstva, kteří řeknou, že toho nepotřebují a kteří nemají chuti k za vedení této potřebné instituce, nesmí nám býti měřítkem pro naši další činnost. Musíme posu- zovati otázku tak důležitou se stanoviska celku, její potřeby a vhodnosti. Tam, kde je to možná, doporučuji spole- čenstvům našim zřizování takových pokladen k bedlivé úvaze (Výborně! Potlesk.) a k tomu cíli následující resoluci: »My shromáždění na krajinském sjezdu dne 18. srpna 1901 v Hradci Králové uzná- váme, že podmínkou zdárného vývoje stavu řemeslnického a živnostenského jest vše- obeená organisace řemeslnietva a živnostní ctva, soustředěná v zemské jednotě řemesl nických a živnostenských společenstev v král. českém a ukládáme společenstvům za povin- nost, by svým členstvem řady zemské jed noty doplnily.« Po krátké debatě byla i tato resoluce v - likou většinou schválena a zdařilý sjezc přiměřeným doslovem a poděkováním předsedy p. Jirouska za hojnou účast a důstojný průběh rokování skončen. Nepřítomnost svou omluvili telegrafleky poslanci pp. Jaroš a dr. Sláma. Četná společenstva zaslala blahopřejné telegramy a projevy souhlasu s usneseními sjezdovými. Odhalení pamětní desky Tómy ze Štitného.
Jirousek Jaroš doktor Sláma Hradec Králové
10 article
(Původní zpráva »Národních Listů«.) Štítné, 18. srpna 1901. Prostinká, ale významná slavnost konala se dne na návsi malé vesničky Štítné, blíže Žirovnice, Kamenice n. L. a Nového Eltinku. Snaha několika vlasteneckých spolků a rolnictva štítenského označiti místo, kde žil a pracoval náš první český filosof národní spisovatel Tóma ze Štítného, usku- tečněna postavením žulového jehlance s poprsím a vhodným nápisem. Bylo by ovšem při tak velikém českém jménu žádoueno, aby se byla zúčastnila veškerá česká ve- řejnost národní této manifestace, nesoucí se k oslavě spisovatele, jenž již před pěti sty lety vycítil moe mateřského jazyka na vzdělání n zušlechtění ducha, litovali jsme, že hlavně české akademické student- stvo, jež nese jméno velikého vlastance »Štltný«, v plném počtu se nedostavilo ke slavnosti, při níž by ukázalo národní své a vlastenecké přesvědčení ale okolnostmi omluviti lze nedostatky, které by jinak dojista se neobjevily. Jestiť spojení železniční s krajinou touto velice nepříznivé, tak že bez delšího pobytu není možno návštěvu měst a míst vykonati.
Štítná Štítný Žirovnice Nový Eltinka
11 article
Ke druhé hodině odpolední za krásného počasí počaly proudy lidí z okolních měst scházeti se vesničce Štítné. Z Kamenice nad Lipou Čtenářská beseda, pěv. spolek, Sokol, hasičský spolek, rovněž So- kolové ze Žirovnice, Etinku a vůbec veškerá sdru- žení s hudbami, prapory dostavila se na malou náves obce Štítné. Z Jindřichova Hradce, z Počáteka z Pelhřimova dostavily se četné deputace spolkůa korporací. Krásné počasí, nastalé po mlhavýcha deštivých dnech přilákalo i veškeré obyvatelstvo okolních osad z daleka široka, tak že bylo účasten- ství na slavnosti celkem velkolepé. Od 1 do 2 hodin již vítal domácí komitét hosti odevšad přicházející. Spolky seřadily se z jedné strany v Etinku, z drubé v Žirovnici. Z Jidřichohradecka v popředí, ruchu slavnostního stál II. okrsek sokolské župy Žižkovy. jehož všechny téměř jednoty se zúčastnily. Z Jindři- chova Hradce zúčastnili se dále pěvečtí spolkové »Černín« a »Slávy dcera«, kteří zúčastnili se výkonů pěveckých při slavnosti i při zábavě, dále » Čechic« Beseda »Havlíček«, Českoslov. obch, beseda, poli- tický klub, řemeslnické spolky atd. V řadách dlou- hých pohybovaly se k vesničce Štítné slavnostní sborové z Kamenice, Žirovnice, Etinku, Počátek, Studené atd.; sokolské jednoty z Jindřichova Hradce, Kumžáku, Žirovnice, Kard. Řečice, Počátek, Kamenice. Elinku, dívky v národních krojích atd. Po všech cestách pahorkatiny přicházely zástupy, jely ověn- čené a prapory ozdobené vozy žebřinové, kočárya všeho druhu dopravní prostředky. Malá vesnička byla v krátké době přeplněna vozy a obecenstvem.
Štítná Etinka Sláva Havlíček Českoslov Studená Kard Lipá Žirovnice Jindřichov Hradec Pelhřimov Etinka Jindr Hradec Kumžák Řečice Sokol hasičský spolek sokolský župa Žižkov
12 article
Štítné obléklo slavnostní háv; veškery domky čistě vybíleny a z každého vlál červenobílý prapor oba vchody do osady ozdobeny branou slavnostní prostou sice, ale velice milou. — Na škole, uprostřed vsi stojící, naneseny byly nápisy, vítající hostya oslavující jméno Štítného. — Ve škole byla vyložena ve třídě pamětní kniha, na jejímž prvém listě uveden protokol obecního zastupitelstva o převzetl pomníku do obecní ochrany. — Účastníci sjezdu, pokud možno bylo, se do knihy zapisovali. Ke 3. hodině seřadili se spolkové i účastníe kolem náspu, na horním konci návsi vystaveného na němž jehlanec asi 3 metry vysoký stojí. Jehlane zdoben medaillonem s reliefovým poprsím Tómy ze Štítného, pod tímto jest mramorová deska. v níž zlatým plsmem jest vryto: »Památce Tóm y z Štítného, buditele českého písemnictví« a na podstavci: »Postaveno na místě bý valé tvrze roku 1901«, Podívaná na pomník, jakoby na valech bývalé tvrze postavený, jest velice utěšené, a celek tvoří obraz v malé vísce překvapující. Když byl průvod se seřadil jednak na násep jednak kolem něho, a ostatní obecenstvo obsadilo veškeru téměř náves, zahrána hudbou slavnostní ouvertura, načež starosta obce štítenské pan Jan Kučera vítal upřímně hosty, kteří zavítali do malé jejich vísky poctili památku velikého jejich rodáka. Pan Hynek Ruth, mlynář z Kalicha, jako předseda výboru k vystavení pomníku děkoval rov- něž za tak hojnou účast a přál si jen, aby slavnost odhalení památníku velikého buditele českého v do- bách středověkých měla i blahodárný učinek na národ český v dobách nynějších. Pochvala provázela od srdce jdoucí slova zasloužilého pana předsedy. Po přednesení slavnostního sboru pěveckým sborem kamenickým, předstoupil hlavní řečník ředitel měšťanských škol v Kamenici nad Lipou pan J. A.
Štítná Tóma Štítný Kučera Ruth Lipá pěvecký sbor
13 article
Jindra, jenž zhostil se úlohy své nad obyčej zda- řile. Rozdělil si veškerou látku řeči na pojednánío rodině Štítného, o jeho spisech, o povaze a pak o příkladu, jaký nám dává jeho veškera činnost. O rodinných poměrech Štítného známe jen to, co byl vsunul sám do svých spisů dítky své vycho- vával si sám a pro ně též ony vznešené úvahy byt psal. Jediný syn jeho Jan znám byl později, kdy podepsal r. 1415 protest proti upálení Husovu. Rodina vyhynula v polovici 16. století. Ze spisů Stíného kromě překladů vynikaj »O obecných věcech křesťanských« (knihy naučení křesťanského) a »Rozmluvy náboženské« (Řeči be sední). Některá charakteristická místa citoval řečník z textů a vytkl onu jemnou, oduševnělou snahu podati způsobem prostonárodním myšlénky a úvahy jež do doby té měly býti jen majetkem učené spo lečnosti. Po studiích na université pražské odebral se do zátiší štítenského a psal knihy své v jazy ku českém, proti tehdejšímu obvyklému a zakořeně lému směru, psáti o věcech náboženských a věde ckých vůbec jedině latinsky. Obrana jeho proti od- půrcům vyznívá ryzím vlastenectvím: »S v. Pave psal Židům hebrejsky, Řekům řecky každému v řeči srozumitelné, proč bych ja národu svému neměl psáti česky a proto Čech jsa, česky psáti budu, protože Bůh Čecha jako Lati- níka miluje.« Těm mistrům učení pražského, kteří česky psáti o otázkách náboženských nechtěli, vytýká, že jedni z nich vůbec česky neumějí a jsou tedy »hlůpl«, jiné pak češtinu znající, ale za ní se stydící nazývá pyšnými a závistivými.
Jindra Štítný Jan Husův Žid Řek Čo bůh Čecho
14 article
Hodnosti universitní se nedožadoval a na výtky. že nejsa mistrem psáli nemá, trefnými, ba sarkasti ckými odpověděl vývody. V další řeči vylíčií řečník skromnou, nade vší všednost se povznášejíeí povahu, která jej učinila fenomenálním zjevem v písemnictví střední doby li- teratury české. Spisy jeho od současníků pílně čí tané staly se nemalou vzpruhou českého ducha jim děkovati jest též za onu vzácnou vyspělost na- šeho národa v 15. století. Díla Štítného teprve v našem století opětně došla ocenění; buditelé národa českého Jungmann Palacký a zvláště Erben vynesli vzácné ty poklady na povrch. Výkladů a vydání děl jeho nyní již ně kolik v rukou českého čtenářstva. Ke konci řeči své obrací se řečník ke přítom- ným spolkům, vyzývá české Sokolstvo, aby jak eminentně národní sdružení snažilo se duševní pod- statu velikého Čecha vštípiti v družstva svá; rovně i hasičstvo, kteří obětavostí a skromností vynikat mají, ale hlavně appelluje na studentstvo české, aby sledovalo nejvýznamnějšího záhybu povahy oslaven covy — idealismu«, který tak nápadně ustupuje mo dernímu indiferentismu. Ukončuje výtečnou svou řeč provolání Sláv památce velikého Čecha. Hlučné »Sláva« ozvalo se několikráte tichou jindy vesničkou, venkované, měšťané, vše v nadšeném rozezvučelo se jásotu a volání Slávy Štítnému. Před řečí p. ředitele Jindry položil zástupce II. okresu Žižkovy župy sokolské nádherný věnec na jehlanec a pronesl nadšenou řeč, povzbuzuje zvláště Sokolstvo k následování ducha velikého Čecha Štítného. Po přednesení slavnostních sborů pěveckými spolky jindřichohradeckými a kamenickými odevzdána byla deska v ochranu obce.
Štítný Jungmann Palacká Erben Čecho Sláva Jindra Žižkův pěvecký spolek
15 article
Obecní zastupitelstvo již v sezení dne 4. srpna protokolárně se zavázalo, že přijímá od výboru po- mník Tomy ze Štítného do své správy, ochranya opatrování v ten způsob, že obecní zastupitelstv obce Štítné bude na svůj náklad se starati, aby po- mník ten po všechny časy v dobrém stavu udržován byl, aby žádné pohromy neutrpěl a pakli by nějaké opravy během časů potřebí bylo, na svůj náklad po říditi. Podepsáni jsou starosta p. Jan Kučera, ob. radní pp. Matěj Blednář a Tomáš Molík, jakož ostatní zastupitelstvo. Po oficiálních těchto slavnostních číslech nastala volná zábava na prostranství mezi domky, kdež byla pořízena improvisovaná letní zahrada. Teprve nyní ukázalo se, co tisíců lidstva se na Štítné sešlo. Malá obec sotva na dvorech ukrýti mohla povozy a koně, valná čásť povozů stála venku na vsl. Zásluhu o zdar této slavnosti mají ovšem ve- škery vlastenecké spolky, které se sešly v tak hojném počtu, jakožli obyvatelstvo z dalekého okolí, hlavně však veškery práce vykonal výbor pro pořízení pomníku a desky za to: Předseda Hynek Ruth. mlynář z Kalicha v Kamenici, místopředseda Fran tišek Vašák, učitel z Nového Elinku, pokladník pan Dvořáče k, c. k. berní kontrolor z Kamenie, jednatel Josef Kalina, obuvník v Žirovnici a Jan Pokorný, správce školy ve Štltném Důstojným způsobem oslaven byl veliký učitel rodiny své i národa svého, vychovatel a spisovatel jenž by ještě pilněji čítán a vysvětlován měl býti ve školách našich. Obec štitenská a ostatní činitelé již jmenovan osvědčili se jako probudili a upřímní vlastenci, po- něvadž vynesením jmena Štitného na širší půdu vě- domí národního bude míti dalekosáhlý vliv na se znání a ocenění spisů jeho i v těch vrstvách, které dosud o Štitném málo věděly.
Toma Štítný Štítná Kučera Blednář Molík Ruth Fran Vašák Dvořáč Kalina Pokorná Nový Elinka Žirovnice
16 article Sjezd studentstva v Pardubicích. (Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Sjezd studentstva v Pardubicích. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Jádrem celého sjezdu byla včerejšího dne uspo- řádaná manifestační schůze pro zřízení druhé české university na Moravě. Aby dalo důstojný výraz to- muto spravedlivému, dlouholetému požadavku, sešlo se včera dopoledne studentstvo zúčastněné na sjezdu do zasedací síně obecního zastupitelstva a zde pot protektorátem městské rady pardubické, representované starostou města drem. Formánkem, zahájilo jednání. Když byl stud. pan Choceňský přečeti došlé tele- gramy posl. Sokola a Adámka, navrhil za předsedu schůze pana dra. Formánka, jenž uvílán potle- skem, pozdravil srdečně shromážděné, jmenovitě pana dra. Pippicha, jenž za rektora techníky pana J. v. Hrázského, omluveného úmrtím v rodině, přejal v poslední chvíli přednášku »O nutnosti druhých vy- sokých škol na Moravě«, jakož i prof. dra. Drtinu. který promluviti měl »O vzniku a významu univer- sitního sludia«. Pán dr. Formánek poukázav k tomu, že ne- chce předbíhati řečníky a zmíniv se povšechně o Moravě a významu jejím pro vzájemnost všeslovan- skou, udělil slovo p. dru. Pippichovi, jenž pravil v základě asi toto: »Výmluvnými slovy poukázal již p. měšťanosta k tomu, že postulát vysokého učení na Moravě jest záležitostí, která má význam národně politický. Konstallace poměrů svého času zdála se býli tak příznivá, že splnění požadavku vysokých škol na Moravě bylo nám zcela blízké. Za éry Ba- denovy mozi předními požadavky nalezala se na řadě česká universita na Moravě a víte, že bylo to jen bezpříkladné bezpráví, jež se shroutilo. Avšak spravedlivost tohoto požadavku vynořuje se stálea stále znova. Jedné části požadavku do jislé míry
Formánek Adámek Pippich Hrázský doktor Drtina Pardubice Morava Sokol soký škola na Morava vysoký učený na Morava vysoký škola na Morava
17 article
bylo vyhověno — zřízena česká technika na Mo- To jest tedy částečnou splátkou na veliký dluh národní, jenž mámě s vládou k účtování. Avšak drohou velikou položkou jest česká universita na Mo- ravě. — Požadavek této university stojí v popředí veškeré naší snahy, neboť má veliký význam na po- sílení uvědomění, na vzájemnost Slovanstva a po- vznesení síly duchovní. Avšak jmenovitě pro Moravu má universita zvláštní význam. Morava sama sebou má zvláštní svůj ráz, který zná pouze ten, kdo na její půdě se zrodil. — Proto nám musí vychovávati universita moravská intelligenty domorodé, kteří svému lidu rozumí. Chceme, aby universitní studium nám odchovávalo charaktery a pracovní síly národní. by na universitě odbyla se průprava k životu veřej- nému. Již z toho důvodu musíme naléhati na zřízení university. Dále nutí k tomu jiný zvláštní důvod. Jak známo, vysílá Morava así 1000 mladíků na studia různých universit a z těch na 600 nachází se v ovzduší nám cizím, nezdravém duchu — ve Vídni. Tomu se musí zabrániti, neboť tím se nám po- nenáhla intelligentní dorost odcizuje. Počet těchto studentů zaručuje existenci university. Dále přimlou- vají se za zřízení univérsity jiné ještě molivy a spe- cifické poměry. Duše lidu moravského jest vnímavá, ujímá se v lidu moravském uvédomění, ovšem zne- náhla, ale přece pozorujeme, že Morava dýše a hýbá se životem národním. To však nestačí. Jest třeba většího nadšení, větší energie a iniciativy. Tuto energii a iniciativu musí vnášeti do lidu vlastní sy- nové Moravy a ne lidé od nás, neboť bohužel až podnes ťa zvláštní nedůvěřivost, kterou chovají Mo- ravané k Čechům — překonána není.
Čecho Morava Vídeň nový Morava
18 article
Kdyby se příkladně na budoucí universitě brněnské vylvářil živoť studentský, pak musilo by Brno změniti svoji tvářnost; a tak bylo by to nejen v městě nýbrž i po venkově a všude. Pak by se ta úžasná nespravedlnost, že tři čtvrtiny českého lidu jsou ovládány jednou čtvrtinou lidu německého, mu- sila zvrátiti rázem. Přicházím k tomu, co již pan měšťanosta řekl. Morava jest spojovacím mostem mezi Slovanstvem. Morava, pohlédneme-li blíže na její území, jest v široké podstatě pěvný pruh české země, nemající veliké ostrovy německé. Po širokém mostě lidové slovánské síly děje proudění duchovního spojení slovanského, Morava sprostředkuje toto proudění fluida všeslovanské vzá- jemnosti, na Moravě vyměňují si Čechy s ostatním Slovanstvem své názory a pokroky v umění, líte- ratuře a národohospodářství. My potřebujeme však pro sesílení tohoto proudu duchů slovanských na Moravě pevnou stanici a od přání tohoto neupustíme a nemůžeme upustiti. Řečník na to porovnává stav universit v jiných zemích, vrací se k universitě olomoucké, jež zalo- žena r. 1572 a v r. 1855 zrušena, zavítá i do střed- ních škol a poukazuje, jak již na gymnasiícha reálkách moravských studentstvo se odcizuje, nebo vyhledává se zvláštní zálibou německé ústavy, aby snad naučilo se němčině a vrací se opětně k nut nosti zřízení vysokých škol na Moravě, ve které doufá v čase nejbližším a jich uskutečnění a těm kteří o to pečují, volá z hloubi duše »Na zdar!- (Výborně, dlouhotrvající potlesk.) Druhým bodem schůze byla přednáška univer sitního prof, dra. Drtinv »O vzníku a významu
Čecho Brno Morava vysoký škola na Morava
20 article
studia universitního«, kterou pro značnou rozsáhlos můžeme opět jen ve stručných konturách načrtnouti Školství určité doby jest nejvěrnějším jejím obrazem kulturním. Ma-li býti usilování našeo jednotnou organisaci školství našeho, školství če- ského, českého jazykem, obsahem a duchem účelné a promýšlené, musí se opírati o znalost náležitou dosavadního vývoje škol i přítomného jich stavu kulturního významu. Péče o osvětové potřeby národa má tvořiti podstatu politiky rozumné, oné zdravé politiky nepolitické, důvěřující s Havlíčkem, že všechen pokrok na cestě rozumové a bez násilí nej- lépe se děje, i že toliko vnitřní silou zmohutníme vplatníme se v kulturní závodění evropského lidstva. S tohoto hlediska povšechného dnes, kdy v ruch slavnostním chceme spojiti se k důstojnému i důraz- nému projevu pro nutnost a neodkladnost zřízen druhé university české na Moravě i účelné doplnění brněnské techniky, nebude nevhodno rozhlednout se po původě a historickém vývoji školství vysokého vůbec v zemích evropských. Řečník probírá na to vznik universit od 12. 13. století postupně až po dobu naši, zabíhaje do všech zemí Evrapy. Stát novověký ovládá znenáhla školství vešker a universitám jen z části ponechává samosprávu jieh ve zřízení vnitřním, volbě hodnostů, udllení hodností připouštění docentů, obsazování stolic učitelských správě vlastního jmění, maje při tom vyhražen právo dozoru. Vedle postálnění je zdemokratisování zlidovění studia universitního důležitou vymoženosti doby nové.
če ský Havlíček Ma Morava
21 article
Jakožte druhý znak moderního racionalismu vylkl praktickou, technickou povahu moderní vě- decké práce. Vymoženostmi technickými, nálezem strojů, vznikem práce tovární, netušenými pokroky elektřiny, zdokonalenými prostředky dopravním a sdělovacími, ohromným vývojem tísku a zvlášte zvýšeným významem časopisectva, vzrůstem ve likých měst a nahromaděním v nich obyvatel stva různorodého, nabývá celý život současn společnosti tvárnosti nové, složité, nebývalé, své- rázné. V důsledku změněných poměrů těchto ja kožto organický vývoj škol reálných, jichž prvé po- čátky teprve v minulém století nalezáme, vyvinuly se vysoké školy technické a postavily se po bol universitám, stávajíce se s nimi nenáhle rovnopráv nými. Rozkvět věd přírodních, jak jsme jej stopovali od doby renesance a přesvědčení doby osvicenské že věda je moc, toť ideový podklad vzniku vysokých škol technických. Jsou to nová vědecká střediska pro určité úkoly technické, tedy praktické aplikace theore- tických věd přírodních, mathematiky, fysiky, chemie Bylo by bývalo zajisté přirozenější a organičtější kdyby ústavy tylo jako přirozené důsledky moder ního vývoje kulturního a vědeckého byly se usta- víly — jako se i v některých zemích nyní děje — jako nová fakulta při universitách a tím jednotnost nejvyššího školství se byla doplnila i dokumen tovala. Nestalo se tak pro těžkopádnost ústroje unive sitního a počátečně nepochopení důležitého významu věd technických, dnes pak školy technické svou samostatnost a nezávislost vybojovaly si již úplně. Významno však jest, že techniky úplně zařídily se dle vzoru universit, ba dnes i na udílení hodností akademických (doktorátu) oprávněný nárok činí. Do- svědčuje to, co předem jsem vytkl, že organisace středověká universit i v době přítomné se uplatňuje.
vysoký škola technický
22 article
Národu českému ve vývoji kulturním evropského lidstva náleží důležitá účast činná, národ náš prvý ve středověku volal po nápravě mravní, usilovalo návrat křestanství k počátkům jeho jednoduchým a zdravým, o obrození náboženské a dal světu Husa a Chelčického, národ náš měl těž podíl činnýv práci vědecké a filosofické, z jeho středu vzešel veliký učitel národů, Komenský, jenž právě ve snách svých pansofických byl předchůdcem Leibnicovým i celého novověkého ruchu za ucelením a usoustavněním vě- decké práce, národ náš ve veliké chvíli svého obro- zení na úsvitě doby přítomné ukázal již světu v všech oborech lidského konání svou zdatnost, své nadání, svou pracovitost I jest úkazem smutným, že národu takové mi- nulosti i zdatnosti přítomné všeobecně uznávané od státu, jejž založil, za jehož udržení největší oběti přinesl na statcích, práci i krvi, teprve po dlouhých vysilujících bojích dostává se nejnutnějších podmí- nek kulturního jeho života. Volání národa našeho po doplnění školství vysokého ústavy moravským ozývá se důrazně již po dvě desítiletí a všechny vlády státu tohoto, jež se v době tě vystřídaly, svorne odkazují nás stále na dobu příznivější. I táži se Může národ čekati v kulturních potřebách svých mají osvětové důležiťosti jeho býti v závislost uvá- děny na poměrech politických?
Chelčický Komenský
23 article
Studentstvo české, plníc horlivě poslání své, za- hájilo a stále udržuje v národě ideu vysokých ško moravských. Za to buď mu dík i uznání! Je všal svrchovaný čas, aby povolaní vůdčí orgánové kul- turní v národě našem důrazně a zřetelně projevili. že národ český důležité a neodkladné zájmy a po- třeby své osvětové nedá si snižovati na předměty polilického vyjednávání a obchodování, aby prohlá- sili, že ve splnění svých požadavků vysokoškolských spatřuje náš národ své právo životní, jehož další za- držování rovná se těžké křivdě na nás páchané vzbuzuje spravedlivé rozhořčení v nejširších vřstvách lidu českého. Cokoliv jsme v dějinách svých zname- nali, znamenali jsme svou osvětou, silou ducha, ná- boženskou zaníceností, mravní zachovalostí a oprav- dovostí; i v budouenosti kyne nám vílězství toliko, budeme li jen v plném smyslu uplatňovati krásné heslo národního svého obrození: Osvětou k svo- bodě! (Výborně, potlesk.)
24 article
Po řeči p. prof. Drtiny přečtena a jednohlasně schválena i následující resoluce: »Účastníci mani festačního sjezdu, pořádaného dne 18. srpna 1901 akademickým studentstvem severovýchodních Čech v Pardubicích, uznávajícího po všestranné úvaze zří- zení druhé české university na Moravě pro zajištění žádoucího kulturního a národního vývoje českého národa ve všech zemích koruny české přímo za nutné a jsouce si vědomi, že zřízení vysokých škol těch vůči počtu, kulturní výši, hospodářské zdalnosti a poplatní síle českého lidu jest požadavkem pouhé spravedlnosti — připojují se v plném znění k sou- hlasným důtklivým projevům, na nichž se vešker dřívější manifeslační sjezdy, pořádané za účelem zří- zení českých vysokých škol na Moravě, byly usnesly a prohlašují požadavek zřízení české univers,ty na Moravě za jeden z nejkardinálnějších požadavků, a něhož český národ nikdy neupustí a upustiti nemůže. Vyzývají proto povolané činitele, zejména pak vyso- kou vládu, aby české vysoké školy na Mo ravě co nejdříve v život uvedla a spoléhají v hor livost a svědomitost zvolených svých politických zástupců, že k brzkému splnění tohoto spravedli- vého požadavku celého národa bez rozdílu stran ze všech sil se přičiní.« Tím vlastní seriosní jednání sjezdu odbyto odpoledne s večerem, jakož i den dnešní věnovány národní slavnosti na Olšinkách, vínku, kterého zu- častnily se hojně pardubické i okolní dámy, pro- hlídce města Pardubic a výletu na hrad Kunětice. Účastenství, ač bylo po oba dni dosti slušné, přece naprosto neodpovídalo širokým massám studentstva. které by mohlo jeviti trošku více účastenství, když běží o jeho zájmy.
profesor Drtina Čechy Pardubice Morava Kunětice český vysoký škola na Morava
25 title
Prof. dr. Kalzl těžce onemocněl
profesor doktor Kalzl
26 article
Z Tábora, 19. srpna.
Tábor
27 article
(Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Poslanec dr. Josef Kaizl, bývaly ministr financí, v sobotu na miškovickém zámku nebezpečně onemocněl. Stav jeho jest nad míru povážlivý. U jeho lože dl prof. dr. Maixner a assistent dr. Alfred Fuchs z Vídně, který dra. Kaizla po celou zimu úspěšně byl léčil. Po návratu ze sněmu království českého roznemohl se dr. Kaizl gastrickou horečkou, kterou leže 11 dní. Potom se mu polepšílo do té míry, že mohl odjeti do Prahy ke schůzi výkonného výboru národní strany svobodomyslné, ze které se vrátil minulou sobotu. Pak odebral se na dva dny do Šumavy. V sobotu na- stalo takové zhoršení, že povoláni telegra- ficky oba odborníci. Včera večer byl jeho stav zoufalý. Z Tábora, 19. srpna. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Posl. dr. Kaizl byl včera zaopatřen. Jest v úplném bezvědomí.
doktor Kaizl profesor Maixner Fuchs Posl Vídeň Praha Šumava Tábor národní strana
28 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Pamětihodný výrok dra. Englao moravských smiřovačkách zaznamenává olo- moucký »Pozor«, jehož dopisovatel měl příle- žitost hovořiti v Karlových Varech s drem. Englem o vyrovnání. Telegram olomouckého listu praví doslovně: »Mezi jiným pravil mi dr. Engel: »Řekněte dru. Žáčkovi, až s ním budete mluvit, aby nechal toho smiřování. Když jsem mu na t odvětil, že přece on byl drem. Perkem a ve- řejně v novinách označen, jakoby schvaloval moravské vyrovnání, řekl mi dr. Engel: To neni správné. Dr. Perek mi sice hned na počátku sdělil, co se chystá, já mu ale ihned řekl: »Buďte opatrni a jestliže se ne- umíte vyrovnávati, tak toho ra- ději mechejte, ať vás nedoslanou Némei do osidel.« Není příčiny prozatím, proč pochy- bovati o autenticitě tohoto výroku, zvláště když jest patrno, že rozmluvu s drem. Eoglem ne- vedl obvyklý pražský dopisovatel olomouckého listu a tak jevi se uvedený výrok dra. Engla jakožto velmi cenný příspěvek k historii vzniku moravských smířovaček, v níž udánlivý souhlas dra. Engla hrál úlohu tak důležitou. V bosko- vické řeči své odvolával se dr. Žáček na tento souhlas velmi výslovně, s dokladem, že dr.
doktor Engel Perk Perek Engl Žáček Karlová Vary
29 article
Engel o moravské smiřovací akci věděl dříve než sám dr. Žáček. Klade-li se tudíž takový důraz na souhlas vůdčích politických kruhů pražských, přes původní separatistické ohra- žování moravských strůjeů smiřovaček, uvidíme, jaký účinek bude míti nynější přímý vzkaz dra. Epgla k dru. Žáčkovi. — Sjezd studentstva vysokých škol z Moravy v Prostějově. Spolek »Radhost« pořádal sjezd studentstvá vysokých škol z Mo- ravy v Prostějově dne 17. a 18. srpna se skvělým úspěchem. Slavnosť zahájena byla dne 17. srpna a sice slavnostním před- stavením, jemuž předcházel proslov, přednesený technikem p. Slavělem, s poutavým živým obrazem. V neděli ráno konána velká mani- festační schůze pro zřízení české university na Moravě. Schůze zastdupena přečetnou intelli- gencí rolnickou z Hané a občanstvem z Pro- stějova a okolí. Shromáždění pozdravil vřelým proslovem purkmistr cís. rada p. Joseř Wa it, načež představil p. professora dra. Julia Stoklasu, který uvítán byl silným potleskem a opravdovým nadšením. Professor dr. Julius Stoklasa přednášel způsobem vysoce pou- tavým a velmi zajímavým »o životě buňky rostlinné a živočišně«. Předseda komise pro zří- zení university na Moravě p. JUC. Sřs vý- světlil význam dnešní schůze a předsoda slav- nostního výboru městský rada p. dr. Al. Vrtal navrhl resoluci, kteráž dle usnesení shromázdění zaslán bude přímo ministrům dr. Rezkoví a dr.
Engel Slavěl Stoklasa doktor Julius Stoklasa Al Vrtal Rezkovit Prostějov Haná studentstvo vysoký škola z Morava český univerzita na Morava univerzita na Morava městský rada p Wa it
30 article
Hartlovi do Vidně. Předseda dr. Vrtal podě- koval za souhlasu celého shromáždění dr. S to- klasovi za hluboce promýšlenou přednášku a zakončil vélezdařilou schůzi závěrečným do- slovem. Po vyčerpání programu násleďoval sjezd studentstva, kdež zvláště dlužno vytknouti přednášky pp. F. V. Květoně: »O poměru studentstva ke studenstvu středoškolskému«a dr. E d. K alabise: »O působení studentstva v životě veřejném«. Odpoledne následovalo se- řadění spolků a průvod okrášleným městem prapory do spolkové zahrady, kdež se pořádal skvělá s pestrým programem se honosící lidová slavnost. Zvláště uchvacovaly tance »Královniček« slíčných dívek s okolí Prostějova. Sjezd stu- denstva vydařil se neobyčejně příznivě v každém směru. — Demonstrace proti dru. Podlipnému v Brně. Starosta České Obce sokolské dr. Jan Podlipný pozván by na včerejšek do Krá- lova Pole u Brna, aby zúčastnil se jako řečník politické schůze. Přijel nenápadně; k jeho uví- tání na nádraží nebyly konány žádné přípravy, nieméně došlo v Brně k pohoršlivým demon- stracím, nastrojeným německými nacionály. Oznamuje se nám v té příčině: Příjezd dra. Pod- lipného očekával dav asi 200 lidí. Když dr. Pod- lipný přijel, nastaly výtržnosti. Němci ozbrojení revolvery, vejci a klacky chodili městem, zpíva- jíce »Wacht am Rhein« a »Heil dir im Sieger- kranz«, při čemž událo se několik pouličních výtržností. V Rudolfově ulici byly napa- deny tři dámy, které česky mluvily. Z Vídně se nám telefonuje: »Neues Wiener Montagsblatt« sděluje z Brna: Dr. Podlipný. který sem přijel, aby mluvil ve shromáždění v Králově Poli, byl několika českými dů- věrníky na nádraží uvítán. Mezi jeho jízdou do Nové ulice došlo k dosti pohnutlivým scénám.
Hartl doktor Vrtal F V Květoň Podlipný Podlipná Němec Sieger E d Prostějov Brno Rudolfov ulice Vídeň Králov Nová ulice Pola u Brno Neue Wiener Wacht be Rhein
31 article
Před kavárnou Biberovou očekával větší počet německých nacionálů vůz dra. Podlipného když jel kolem, voláno demonstrativně »Heil!« Při tom došlo ke rvačee mezi sociálními demo- kraty a Všeněmci, takže policie byla nucena zakročiti. Dr. Podlipný odjel bez překážky do Králova P'ole. — Štvanice proti dru. Podlipnému v Brně. Na jiném místě našeho listu přinášíme dnes sdělení o uvítání dra. Podlipného v Brně u příležitosti návštěvy jeho v Kr. Poli ke slav- nosti zahájení tamějšího Besedního domu. Ž dra. Podlipného očekávalo vážné nebez- pečí v hlavním městě moravském, vysvítá z příprav, k nimž štváčský tisk brněnských Němců vyzýval. Brněnský »Deutsches Blatte napsal dru. Podlipnému na uvítanou velmi »vzletný« článek, jejž otiskujeme k poznání mluvy, jakou se dělala ke příjezdu dra. Podlipného příměřená nálada. »Jistých lidí,« tak píše »D. B.«, »nelze se nijak zbaviti. S důrazem, jaký co do prudkosti zajistě byl naď jiné zřetelný, bylo dru. Podlipnému r. 1898 dáno na sroz- uměnou, že v Brně pro něj není meškání, a dnes přichází znova, vyzývavěji než kdy před tím, aby posvětii novou českou vzdoro- stavbu. S jeho osohou spojeny jsou události pražských dnů hrůzy; on to byl, který s ohrom- nou slovanskou trikolorou na prsou (ll) jel uli- cemi pražskými, od »pepíků« obsazenými
Biberův Podlipný doktor Podlipná Němec Deutsches Blatt Brno