2
masthead
V Praze, vapondělí dne 19. srpna 1901.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. listy
o přilohamí (.-Naněný Obzor“' v
středu a „Litarárni Hlidka
v pátek) předplací set
Praze v adinlnistraei
Ba měsie . . . . . . 2 K —
s čtvst leta . . . . . 6 K — b
s dvojí donáškou
na měsíe
7koi
na čtvt lete
ve ailalkách
2 K 30k
na měsíe . . .
Toštout
S K 20
na měsle . . . . .
na čtvrt let-
s drojí zásilkou
K Son
na paěsí
Praha
Sono
Litarárni Hlidek
Naněný obzor
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 19. srpna. »Monta gs-
presse« zabývá se s chůzí německých
pokrokovců v Praze a vybízí je, aby
se zúčastnili co nejvýdatněji boje, že nemo-
hou prý zanechati svého programu nyní, kdy
Všeněmci svým utopistickým radikalismem
tlačí německý národ od pryč rozdělení krá
lovství českého, které může zůstati jedi
ným možným programem zejmena tenkráte
když na konferenci ve Vídni jest již dost
blízko k provedení programu toho.
Ze Salepurku, 19. srpna. Ve Frauens-
bergu konala se včera voličská schůze, ke
které se dostavili poslanci Hofer a Hauck
Chováním se četných sociálních demokrat
nastal tak veliký křik, že zeměpanský komi
sař rozpustil shromáždění.
Hofer
Hauck
Vídeň
Praha
6
article
Telegrafické zprávy „N.L.
Telegrafické zprávy „N.L.
Z Vídně, 19. srpna. Včerejší naro
zeniny J. V. císaře oslaveny zde s ob-
vyklou okázalostí a nádherou, zvláště ve
chrámu sv. Štěpána. Ve všech kostelícha
chrámech všech vyznání konány slavnostní
bohoslužby. Dle došlých telegrafických zpráv
byly 71. narozeniny císařovy přiměřeným
způsobem oslaveny ve všech zemích, městech
a obcích obou polovin říše.
Z vojenského úřadního věstníku.
Z Vídně, 19. srpna. (C.-B.) Císai
jmenoval poručíky 84 chovanců Tere-
ziánské vojenské akademie, z nich 6 pro
zemskou obranu; kromě těch byli poručíky
jmenováni z technické vojenské akademie 3
chovanci pro dělostřelectvo a 28 jich pro
vojsko ženijní. Dále byli jmenováni: v pě
chotě: kadety zástupci poručíků 572, ka-
dety 14; v mysliveckých sborech: kadety-
zástupci 73, kadety 2; v kavalerii: ka-
dety zástupci 48, kadety 3; v pevnostním
dělostřelectvu: kadety- zástupci 85, kadety 2.
v pionýrském vojsku kadety zástupci 27
v železničním a telegrafním pluku kadety
zástupci 6, ve zdravotním sboru kadety-zá-
stupci 2, ve vozatajstvu kadety- zástupcí 15-
v zemské obraně byli jmenováni: v pěchot
kadety-zástupci 68, kadety-titulárními šiko
vateli 23, v jízdní zemské obraně kadety
zástupci 7, kadety titul. strážmistry 13.
N L
císař
svatý . Štěpán
Vídeň
Ter
7
article
Z Paříže, 18. srpna. (C.-B.) Při volb
zenátora v departementu Cote du Nord byl
zvolen konservativec Treveneuc 713
hlasy proti republikánovi Armezovi, kte
rýž obdržel 524 hlasy. Departement ten
byl také dosud zastupován konservativcem.
Z Paříže, 18. srpna. (C.-B.) »Echo
de Paris« uveřejňuje interview svého dopi-
sovatele s hr. Walderseem, kterýž
ppětně chválil francouzské vojsko a prohlásil,
že nevěří už v možnost války mezi Francií
a Německem.
Z Řima, 18. srpna. (C.-B.) Za příči
nou slavnosti sv. Jáchyma příjal papež v
slyšení kardinály, preláty, papežské dvořany
a zástupce katolických spolků, kteří mu před
nesli svá blahopřání. Svatý otec, který jest
úplně zdráv, bavil se s četnými osobami.
Se všech stran docházejí četné blabopřejné
telegramy.
Z Neapole, 18. srpna. (C.-B.) Všichn
zřízenci silničních dráh nastoupí zejtra opě
pravidelnou službu.
Z Cařihradu, 17. srpna. (C.-B.) Po-
něvadž již od 12 dnů nendál se žádný nový
případ moru, zrušila zdravotní rada dne
jékařskou prohlídku a desinfekci zboží, ode-
sílaného z Cařihradu.
Z Washingtonu, 18. srpna. (C.-B.)
Veneznelská vláda vydala presidentem C-
strem a celým kabinetem podepsaný de-
kret, jímž se suspendují ústavn
práva pro celou republiku, Vá-
lečná loď Spojených států »Ranger« odplula
San Diega do Panamy.
Den řemeslnictva a živnostnictva
v Hradci Králové.
Čilý královéhradecký župní odbor Zemské
jednoty řemeslných a živnostenských spole
čenstev pro království české svolal na vřerejšel
Armez
svatý . Jáchym
Paříž
Francie
Německo
Řima
Neapol
Cařihrad
Washington
spojený stát
San Diego
Panama
Hradec Králové
Ranger
Cote jít Nord
echo jít Paris
8
article
sjezd řemeslnictva a živnostnictva kraje králové-
hradeekého za účelem rozhovoru a usnesení
o otázkách stav řemeslný a živnostenský tou
dobou nejvíce zajímajících, totiž o jeho orga-
nisaci a pojišťování. Sjezd byl velice
hojně obeslán a k jeho zdárnému výsledku
a úspěchu přispěla nemálo Zemská jednota
tím, že svolala na týž den do Králově Hradce
mimořádnou valnou hromadu delegátů spole-
čenstev v Zemské jednotě pro království české
zastoupených. Valná hromada tato konána byla
dopoledne a sjezd sám odpoledne v prostorném
sále Živnostensko-čtenářské besedy v Hradei
Králové.
Hned po příjezdu pražského vlaku, králc
po 11. hod. dopolední zahájil předseda Zemské
jednoty p. Jiro u sek
valnou hromadu delegátů.
Předseda župního odboru královéhradeckého
p. Knypl uvitav shromážděné ve středu
města a poukázav na důležitost thěmatu, jež s
bylo řemeslnictvo a živnostnictvo na program
svého rokování položilo, představil četnému
shromáždění přítomné poslance zemské i říšské
pp. Březnovského, Formánkaa
Kratochvíla, pak zástupce Zemské jednoty
v markrabství moravském p. Holubičku
a starostu Živnostensko-řemeslnické besedyp.
Vale še.
Když byl pak starosta Zemské jednoty p.
Jirousek za srdečná slova p. starosty župy
králové-hradecké poděkoval a starosta. Živ-
nostensko řemeslnické besedy p. Valeš při-
vítal účastníky jmenem besedy, přistoupilo se
k projednání pořadu. Zápis o poslední valné
hromadě Jednoty, přečtený lajemníkem p. Le-
harem, schválen byl bez debaty, načež po-
dával zprávu o postupu organisace jednoty posl
p. Fr. Kratochvll.
Knypl
Formánkaa Kratochvíl
Holubička
Jirousek
Živa
Valeš
Hradec
Hradei Králové
župa král
9
article
Konstatoval s polěšením vzrůst Jednoty.
ale nezatajil, že přes to nepodařilo se dosu
vzbuditi pozornost nejširších kruhů živnosten-
ských a že dosud třeba zápasiti o porozuměn
hospodářských snah českého řemeslnictva po
jeho svérodé organisaci. Zemská jednota čítala
v roce svého založení (1895) 131 společenste
s 13.865 členy, v roce 1896 stoupl již počet
společenstev v Zemské jednotě sdružených na
149 s 15.347 členy, v r. 1897 bylo v jednotě
společenstev 183 s 17.507 členy, v r. 1898
228 společenstev s 18.885 členy, v r. 1899
272 svolečenstva s 22.127 členy, v r. 1900
302 společenstva s 24.910 členy a letošního
roku čítá jednota 319 společenstev s 26.619
členy.
Je to zajisté potěšitelný zjev, že takto mo-
hutní akce svěpomocná, která vyrostla z po
znání, že spojením všech řemesel a živnost
v království českém domůže se řemeslnictvo
živnostnietvo patřičného vlivu a bude způsobi
lým působiti k blahodárným změnám svých ne-
snesitelných poměrů. Každý, kdo chce býti sku
tečně řádným členem svého stavu, má se v tét
věci státi apoštolem a vysvětlovati podstatu hnut
řemeslného všude tam, kde pravé poznání ne-
proniklo. (Výborně !)
Úhrnný příjem jednoty obnášel v r. 1895
K 2019.60, v r. 1896 K 2821.38, v r. 1897
K 393224, v r. 1898 K 3352.72, v r. 189
K 3675.88 a v r. 1900 K 2726.30. Úhrnný
přijem za 5 let trvání jednoty činil tedyk
18.528.12. Vydání obnášela v r. 1895 K 1109.
v r. 1896 K 2354, v r. 1897 K 5800, vr
1898 K 3208, v r. 1899 K 3397 a v r. 1900
K 3043, celkem K 18.922, tak že se jeví kon-
cem minulého roku delicit K 400.
3043
10
article
Kdyby všechna společenstva konala svou
povinnost a řádně platila přispěvky, mohla by
Jednota pomocí své organisace vyvinouti silu
velkou. Pražská společenstva konají v tomto
ohledu plně svou povinnost a jest jen na společen-
stvech venkovských, aby konala totéž. Jen spo-
lečnou obětavosti všech příslušníků dobude se
zaslouženého vítězství, jemuž provolává řečník
»na zdar!« (Hlučný souhlas a volání »Na
zdar! «)
Předseda p. Jirousek appelluje na při-
tomně delegáty, aby se přesvědčili, zda spole-
čenstva jimi zastoupena vykonala svou povinnost
vůči Jednotě a snažili se zjednati v té příčine
nápravu.
Předseda Zemské jednoty v markrabství
moravském p. Holubička sděluje, že ta
mější Jednota, založená teprve v prosinci roku
Jednota
Jirousek
Holubička
11
article
1898, čítá dnes 117 společenstev a že okrouhlá
suma zorganisovaného živnostnictva moravského
převyšuje 36.000. Nyní se pořádají po celé
Moravě schůze okresní, na nichž se pojednává
o důležitosti Zemské jednoty. Zemská jednota
moravská dostává od státu roční subvenci 600
zl., jež se bude musíti však nyní zvýšiti a
sněm moravský povolil jí letos podporu 2000
kor. Ke konci vyslovuje naději, že budou-li ob
sesterské korporace v království a v markrabství
kráčeti ku předu za společným cílem, podaříse
jim také živnostnictvu prospěti. (Výborně!)
Pan Valenta z Nových Hradů žádá,
aby ústřední výbor Jednoty zasilal župám účty
které společenstvo kolik na příspěvcích dluhuje
a tyto pak aby příspěvky dlužné vybíraly
ústřednímu výboru odváděly.
Pan předs. Jirousek slibuje tak
učiniti.
Pan Florian Průša z Prahy sděluje, že
Zemská jednota v království obdržela od zem-
ského výboru jenom subvenci 500 K a žádá
valnou hromadu, aby vyzvala zemský výbor by
konal své povinnosti k českému řemeslnictvu.
(Souhlas.) Na Moravě jest organisace lepší, po
něvadž tam dochází řemeslnictvo většího po
všimnutí a lepšího porozumění.
Valent
Jirousek
Průša
Morava
Nová Hrad
Praha
12
article
Dalšího rozhovoru o vybírání a placen
příspěvků zúčastnili se pak ještě pp. M ach
z Nového Města, tajemník Lehar, K sá s ek
z Chrudimi, Novák z Hořic, Kotekze
Strenic, Hlaváček z MI. Boleslavi, Mi-
kysa z Rychnova a předseda p. Jirousek
Třetí předmět pořadu: schválení jednacíh
řádu pro odbory župní vzat byl p. předsedou
pro pokročilou dobu z programu.
Pan Ott z Jilemnice žádal, aby se Jednot
zasadila za zavedení zkoušký tovaryšské a vše-
obecné třileté doby učební. Po debatě, již se
zúčastnili předseda pp. Jirousek, Ott a Mikysa
odkazuje se záležitost ta výboru stejně jak
přání p. Havránka z Borohrádku, aby uči-
něny byly kroky, by členové tamějších cechů
se mohli státi členy Jednoty.
Pan Prokeš z Černilova táže se, pro
nebyly dosud vydány společné blankely výuč-
ných listů. Předseda p. Jirousek odpovídá,
že každé řemeslo má své zvláštnosti a že s
společenstva společných výučných listů nepřejí
Tím byl jedhaci pořad vyčerpán a valná
hromada skončena.
Po 2. hod. odpolední zahájil pak starosta
župy královéhradecké p. Knypl
sjezd řemeslnictva a živnostnictva
kraje královéhradeckého.
Uvílav shromážděné a předeslav několik
přesvědčivých slov o nutnosti organisace řeme-
slnictva, přál sjezdu a jeho pracím nejlepšího
zdaru a úspěchu, představil přitomné zemské
říšské poslance pp. V. Březnovského, v.
Formánka, Fr. Kratochvíla a zástupce
Zemské jednoty řemeslných a živnostenských
společenstev na Moravě p. Holu bičku, a vy-
zval shromáždění, aby si zvolilo předsednictvo
K návrhu p. Mužíka zvoleni byli akkla-
mací předsedou sjezdu p. Josef Jirousek
místopředsedou p. Jar. Knypl, zapísovatel
pp. Henke z Mnichova Hradiště a Novolny
z Chrudimi.
Lehar
Novák
Hlaváček
Jirousek
Ott
Mikysa
Havránek
Prokeš
Knypl
V Březnovský
Formánek
Kratochvíl
Hol
Mužík
Henke
Novolna
Nový město
Chrudim
Hořice
Boleslav
Rychnov
Jilemnice
Borohrádek
Černilov
Francie
Morava
Mnichov
Kotekz Strenice
13
article
Předseda p. Jirousek uvítán potleskem
poděkoval za důvěru volbou mu projevenou,
požádal shromáždění za zachování důstojnéhoa
věcného rázu rokování a zahájil sjezd.
Referát o zemské organisaci ře
meslných a živnostenských spole
čenstev a upravení organisae
župních podal říšský a zemský poslanecp
Kratochvil ze Žižkova.
Pravil, že nebude nikoho tajno, že u ná
poměr společenstevní zejmena v organisaci zá-
konně jest bohužel dosti smutný a že zasluhuje
organisace ta příliš mnoho péče, práce a pozor-
nosti, aby mohla prováděti to, co by taková
místní organisace českého řemeslnictva udělati
mohla. Když vláda, která má povinnost starat
se o zájmy všech stavů, povinnosti ke stavu
řemeslnému nekoná, když vláda, která měla po-
vinnost sama připravovali řemeslnictvo na nastá
vající proměny v průmyslovém podnikání
v životě obchodním, dopustila, že na nepřipra
vené české živnostnictvo dospěla tak zv. živno
stenská svoboda v r. 1859, tu bylo v první řadě
povinností řemeslnictva samého, aby poukázalo
na důležitost svou, v této věci pracovalo a pro
spěchy svého stavu živnostenského vzalo v be
dlivou úvahu.
Svoboda živnosti byla obrovskou ranou pr
nepřipravené živnostnictvo, jemuž se podařilo
teprve v letech 1883 a 1885 domoci se živno
stenského řádu nynějšího, kterým upraven sice
poněkud zákonný pořádek živností řemeslných
ale který byl a jest orgány vládními ignorován
takže dnes po 18 letech nalezáme ještě města
kde tento živnostenský zákon není dosud pro
veden. Jsou ještě hejtmanství a kraje, kde na
lezáme starodávné cechy. Na 40 tisíc řemesl
níků není ještě vřaděno do řádných svých kon
poraci, do společenstev.
Jirousek
Kratochvil
Žižkov
14
article
Nedá se popříti, že následkem tohoto igno
rování se strany vlády utrpěl vývoj stavu ře
meslného krutou ránu a řemeslnictvo samo po
znalo, že nesmí dopustiti, aby tak rapidním
způsobem stav jeho kfesal. Poznalo, že jest
nutno, zejmena pro české poměry, aby tento
stav živnostenský zůstal silným a aby byl nejen
zachován jak nyní jest, nýbrž aby mohutněl
sílil. Není zajisté nikoho tajno, že podkopáním
zničením a zproletarisováním stavu řemeslného
by ohrožena byla existence celého našeho ná-
roda. (Tak jest l)
Krátké pohlédnutí do naší minulosti nám
praví, že stav řemeslný vyrval naše města z ger
manisace a že živnostnictvo s rolnictvem za-
chovalo nám národ náš ve stavu, v jakém se
nyní nalezá. Proto ze stanoviska vlasteneckého
a národního jsme povinni pracovati k tomu.
aby stav náš sllil a mohutněl a zůstal pilířem
existence národní,
U nás v našem vývoji národním je však
třeba, abychom doplňovali svůj program vše
obecně národní stejně jako hospodářský. My
nemáme své samostatnosti národní, dobýváme
jí teprve, ale na druhé straně nesmíme také
dopustiti, aby jednotlivé stavy národa toho
zchudly. U nás nemáme nikoho, kdo by náš
postup národní účinněji podporoval nežli náš
lid český sám a proto zachováváme-li lid ten
silným, bude také naše politika silná! (Výborně!
15
article
Ale dopustíme-li, aby byl lid ten žebrácký, bude
také národ náš prováděti politiku žebráckou.
Proto cílíme všichni povinnost ne jako ře-
meslníci, ale jako upřímní vlastenci a synové
tohoto národa pracovati ke zmohutnění svého
stavu, který byl a zůstane věren našemu národ
nímu programu. (Výborněl Výborné!)
Musíme dále hleděti k tomu, aby také při-
slušníci jiných stavů pohlíželi správně na vývoj
otázky živnostenské. Všichni, kdo berou otázky
národní vážně, musí si hleděti otázky živno-
stenské, rolnické i dělnické.
Řemeslnictvo přistupujíc k řešení svých
palčivých nedostatků, zvolilo si formu a způsob
moderní, jako stavy ostatní. Zřídilo si před
pěti lety svou Zemskou jednotu řemeslných
živnostenských společenstev. Organisace tato čítá
letos již 26.619 členů a jest-li my, nejsouce
sobě cizími a roztroušeni, budeme se říditi
jednou direktivou, budeme dosti silni. Jest jen
zapotřebí, abychom dosáhli dostatečného vlivu
sami na sebe. Nedá se popříti, že mohutný šik
působí morálně na každého jednotlivce, aby
konal povinnost, která mu náleží jako členu
tohoto stavu. Vzrůst Zemské jednoty dokazuje,
že české řemeslnictvo uznává tuto formu jako
správnou. Toto sdružení řemeslnictva českého
není žádným spolkářstvím, nýbrž hnutím, způ-
sobeným z přesvědčení, že jest nutno stav ře-
meslný zachovati nejen v zájmu jeho sama.
nýbrž i v zájmu celku. Jest nutno, aby třída,
klerá jest jednou z nejdůležitějších podpor na-
šeho národa vůbec, byla zachována v neod-
vislosti hospodářské. (Výborně!)
Z těch důvodů dovoláváme se také sou-
činnosti ostatních stavů, kterou jsou nám po-
vinny.
16
article
Z jakých důvodů je zapotřebí našeho spo-
lečného postupu a společné svépomoci, bylo již
řečeno na nesčetných schůzích. Prosím jen
české živnostnietvo, aby pokládalo za největší
čest pracovati v otázkách svého stavu. Často
viděli jsme a vidíme, jak mnohý náš intelli-
gentní živnostník myslí, bůh ví, co vykoná v
prospěch společnosti národní, jestli dělá statistu
tomu neb onomu politickému dobrodruhu. Dle
svého přesvědčení mám za to, že největší státo-
právní práci vykonáme, jestli zachováme jak
V drobném prodejii
ranni čislo o sobě .
za 9b
odpolední
.. . . za zh
Ve slislkách na venkově-
ranní čáslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 5 b
Inserá ty
platí se hotevé sapřeě.
Přečplacení a faserty přijíná ednísl-
staace v Marianské ulici č. s.
Tam nachírejí ze tél redak
tiskársa s ezpečics „Nátodnich Listě.
Lukopisy se nevracsji.
bůh
17
article
rolníci svou půdu a jako živnostníci své dílny
svým synům. (Výborně ! Výborně 1 Potlesk.)
To poznání musí u nás zakotviti a této
práci nesmí se nikdo vyhnouti, kdo chce slouti
poctivým českým řemeslníkem. (Výborně !).
Doba dnešní jest velice vážná. Všichni
cítíme, jak na jedné straně se organisuje mocný
činitel, velkokapitál, který nepouští konkurenci
mezi sebe, jen aby naše střední třidy vyssál a
na druhé straně vidíme, jak organisuje se děl-
nictvo. Z proudů těch jest jediné východisko:
zachovati náš stav střední.
Nespolehejme v boji svém na nikoho, o-
puďme mezi sebou nevraživost, odpuďme vše,
co nás rozdvojuje a budůjme jen, co nás spo-
juje. V tom záleží naše budouenost ! Výborně!)
Ke konci žádá řečník, aby živnostnictv
pilně užívalo svého práva petičního a obracelo
se se svými stesky a tužbami na své poslanee
na radě řišské, by tito mohli podávati na pří-
slušné kruhy interpellace a navrhuje k přijeti
následující resoluci:
»My, na krajinském sjezdu v Hradci Krá-
lové dne 18. srpna 1901 shromáždění řemesl-
níci a živnostníci, usnášíme se na následující
Hradec
19
article
I. Otázka starobního pojišťování řemeslnictva
a živnostnictva řešena budiž současně se
starobním pojišťováním dělnictva a to na zá-
kladě autonomie království a zemí za finanč-
ního přispění státu.
II. Jelikož nynější nemocenské pojišťování
řemeslníků a živnostníků, na základě spolčo-
vacího zákona zavedené, nevyhovuje všeobecně
cítěné potřebě a tudíž žádoucí jest další jeho
rozvoj, jakým jeví se býti navržené obliga-
torní mistrovské pokladny nemocenské, doporu-
čujeme všem živnostenským společenstvům
toto nové zřízení pojišťovací k bedlivé
úvaze.
III. Ukládáme Zemské jednotě řemeslných
a živnostenských společenstev v království
českém, by tolo usnesení naše, kam náleží,
tlumočilo.« (Výborně! Výborně! Hlučný
potlesk.)
Pan Bartoň z Pardubic stěžuje si za
všeobecného souhlasu na vykazování živnosti
pracujících s ohněm za obvod města, na libo-
volné povolování živností a na příkré jednání
úřadů s řemeslníky.
Posl. p. V. Formánek upozorňuje na
důležitost práva interpellačního, ale dokládá, jak
nutným jest, aby se vylíčení interpellace zaklá-
dalo na pravdě. Uznává plně nutnost organisace
řemeslnietva, zvláště aby se zamezila neslušná
a nesolidní konkurence. Především třeba urcit
míti k sobě navzájem důvěru a lásku. Slibuje,
že bude veškeré na pravdě se zakládající stíž-
nosti řemeslnictva vždy na pravých místech tlu-
močiti a přeje snahám českého řemeslnictva
úplného zdaru. (Výborně!)
Pan Formánek z Kostelce potvrzuje fakta,
uvedená p. Bartoněm z Pardubie.
Bartoň
Posl
V Formánek
Formánek
Pardubice
Kostelec
20
article
Poslanec p. V. Březnovský líčí, jak
zejmena řemeslníci stavební jsou utiskováni a
připomíná, že podal společně s poslancem drem.
Dykem na radě říšské hotový návrh zákona,
kterým bylo žádáno, aby, dokud nebude míti
řemeslník práci na stavbě vykonanou zaplacenu,
nesměla se stavba prodati a aby byla pohledávka
ta na ní zajištěna. Avšak parlament náš má
krátký život a ministerstva střídají se tak rychle,
že nežli jeden ministr obchodu, pod jehož suve-
renitu živnostnictvo náleží, věc prostuduje, při-
jde nový a začne studovati znova. (Výborně!)
Jakmile se však opět říšská rada sejde, bude
zmíněný návrh obnoven. Konkurence řemesel
bují od té doby, co byla zrušena práva živno-
stenská. (Roku 1859.) Průkazem způsobilosti bylo
řemeslnictvo chráněno před židy, kteři s ním
nemohli aspoň tak jednat, jako po oné zlořečené
svobodě živností. Ovšem, co leželo 40 let ladem,
nedá se hned v několika málo letech napraviti.
Kdyby každý případ — praví řečník — kde se
živnostníkovi křivdí, byl poslancům oznámen a
tito učinili v té příčině dotaz na ministra, budte
ujištěni, že by se velmi mnohému zamezilo.
(Výborně!)
Pan Ott dovozuje nutnost opravy živno-
stenského řádu z r. 1883, doporučuje Zemské
jednotě, aby se zasadila u zemského výboru,
aby komise živnostenská zřízena byla na témže
podkladu jako zemědělská rada, aby totiž členy
V Březnovská
Dyk
Ott
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Do Zakopaného!
Osud zavál mne na počátku července n
několik dní do Krakova a odtuď do Zakopa-
ného. Přiznávám se, že mi to zaváti nebylo
pranic nepříjemné. Býti přenesen z dusné, vy-
prahlé Prahy na několik dnů do balsamického
ovzduší talranského, jest asi tak příjemno, jako
býti přesazen ze saharského písku do kypré
půdy. Cítil jsem to hned za Chabówkou,
ráno, kdy už na spaní nebylo ani pomyšlení.
Míti před sebou velkolepou podívanou na řetěz
tatranských velikánů s Giewontem v čele, cíliti,
jak vzduchu s každým uraženým kilometrem
přibývá na síle a mocnosti, pozorovali horský
ráz již kolem sebe, tu přejde spaní i když
v noci spali jsme sotva dvě hodiny.
Věru Tatry vrhají svůj stin daleko do kraj
Už u Nového Targu pozorovati ráz horský.
Kroje horalův, bilé neb šedé přilehavé kalhoty
a přes košili »serdak« (kožíšek bez rukávů)
kulatý klobouk na hlavě a v ruce hůl s obvy-
klou dřevěnou sekyrkou — objevují se vlastně
už za Chabówkou. Stáda krav i ovcí pasou se
po stráních, kamenné sťavby ustupují dřevě-
ným domkům, více méně ve villovém slohu
stavěným.
Vlak supe a ledva že se ku předu pohy-
buje, jedeme do značné výše, dojiždíme do Za-
kopaného, tohoto eldoráda polské společnosti.
A právě proto, že Zakopané jes
tak čistě slovanským místem lé-
čebným, právě proto chci o něm
napsati několik řádek, abych vzbu
dil v českých turistech chuť k ná
vštěvě tohoto rozkošného koutku
podtaterského, kde najdou v prav
dě slovanské přijetí!
Zakopané rozloženo jest několika směry
v údolích tatranských a ulice jeho nejsou jedno-
hlou řadou domů, nýbrž jest to vždy řada vill
(převážně dřevěných a velmi ozdobných), obklí
čených zahrádkami, takže mezi villami jest vždy
dosti prostoru. A právě tato rozložitost jestci
zinci, zvyklému na těsné a dusné ulice města
velice přijemnou.
Míťa
Zakopané
Krakov
Zakopa
Praha
Tatra
22
article
Našinec v Zakopaném brzo zdomácní. Jed
nak dorozumí se hnedle s polským obyvatel-
stvem a jednak celý způsob života neliší se
mnoho od našeho. I kuchyně tamější dojista
brzo českému hosti zachutná. Kdo by však
přece cítil se poněkud nejistým první den, tomu
doporučuji vlídného redaktora »Przegladu Zako-
pianského« p. Dionysa Beka (úlice Przecznica
č. 10), jenž ochotně udílí informace a pak To-
warzystwo Tatrzanskie (Krupówki č. 10). Přiči-
něním tohoto spolku vyšel letos první ročník
velmi praktického kalendáře »Za ko panei
Tatry«, kde český návštěvník najde odpově
snad na všechny eventuální otázky.
Spojení s Prahou jest též dosti výhodno
Nejlépe vyjeti z Prahy v 7.25 hod. ráno a do
jeti po 8. hod. večerní do Krakova. Tam nej
lépe přenocovati a ráno o půl 9. vyjeti z Kra
kova tak, že o 4. hod. odpol. jest vlak v Za
kopaném.
Tam na nádraží již stojí řada drožek. Ne
jsou to ovšem drožky dle našeho způsobu. Jsou
to bryčky s mistem pro 2—4 osoby, se znač
ným místem v zadu na cestovní koš a s obru
čemi, přes něž napjata jest bělavá plachta
V kraji, kde jsou náhlé přivaly dešťové na den-
ním pořádku, jest plátěná střecha nevyhnutelna
Drožku řídí horal ve svém kroji, obyčejně svižný
mladý hoch, vlídný a usměvavý; sazba těchto
drožek jest velmi mírna. Hnedle vyjíždíme na
hlavní ulici Krupówki, spadající mírně dolůa
k novému kamennému kostelu. Na Krupówkách
jsou nejlepší krámy, největší restaurace a hotely
i nejpříjemnější cukierni.
Przeglad Zako
Dionysa Bek
Zakopané
Praha
Krakov
Tatra
Krupówki
23
article
»Zakopianska cukiernia« s malou verandou
stane se vám od prvého okamžiku tak milým
point d'observation, jako kterákoliv z chodníko-
vých kaváren na pařížských boulevardech. Kdo-
koliv jede od nádraží nebo na nádraži, mus
jeti kolem. Vidíte nové přibývající hosty, vidíte
i ty, již osvěženi opouštějí toto údolí. A znu-
dí-li vás pozorovati, máte tu řadu listů, mezi
nimiž i »Národní Listy«, z nichž dovite se, c
nového doma . ..
Pobyt v Zakopaném není předraženým, ba
možno říci, že se vzrůstajíci konkurenci —
nové a nové villy rostou tam opravdu jako
houby po dešti — stává se pobyt v Zakopa
ném stále levnějším.
Normální ceny pense (byt i veškero zaopa
tření) jsou od 5—8 korun denně. Jednotlivé
pokoje jsou od 75—250 korun za celou sai
sonu k dostání. Hojné půjčovny knih starají se
za levný plat o zábavu hosti, když désť nedo
voluje výlet do přírody.
Komu vlastně hodí se Zakopané? Každému
kdo hledá přijemný, čistý a zdravý vzducha
čarovnou přírodu. Jsou choří, již pro mírnost
podnebí zakopanského zůstávají tam v zimě
v letě; naším hostům dostačí letní saisona, jež
právě v srpnu a v září dostupuje svého vrcholu.
Jsou tu i hydropathické ústavy, ale hlavni část
hosti léčí se nejpřirozeněji vycházkami do lesů,
k bystřinám a vdechováním mocného, v pravdě
balsamického vzduchu. Turisté, »které to táhne
výš a výš«, mají v Zakopaném východisko
k vděčným výletům do hor. K službám jes
jim celá řada zkoušených vůdců, kteří dle
svých schopností jsou rozděleni na III. třídy,
takže jen nejzkušenější smějí voditi na nebez-
pečné tůry. Adressy jich najde turista na
str. 109 zmíněného již kalendáře »Zakopané
Tatry“.
Zakopané
Zakopané Tatry
24
article
Pohodlnější mají překrásně upravené ce-
sty do lesů okolních, kde není téměř ani stou-
pání a ještě pohodlnější mají v samém Zako
paněm pěkný park, v němž od 10—12 a od
6—7 hodin denně hraje znamenitá sokolská
kapela. I české »Kde domov můj« najednou
z pavillonu hudebního vám zavzní v sluch. ..
Mimo to jest pro mládež několik hříšť law-
tennisových reservováno a i divadlo poskytuje
příjemnou zábavu.
Pravil jsem, že Zakopané jest Eldorádem
polské společnosti. Přesvědčíte se o tom n
prvním kroku, že z oněch 8000 hostí, jež pra-
videlně v létě zaplaví Zakopané, 99.9 proc. ná-
leží polské společnosti.
Literáti uchylují se sem, by po práci úmorn
si odpočinuli. V dnech mě návštěvy byl v Za-
kopaném pouze literární historik Piotr Chmie-
lonski (bydlicí v Zakopaném v zimě v leté)
ten ještě byl na celodenním výletu: Sienkie-
wieze, jenž rok co rok jezdí do svého Zako-
paněho, čekali až za týden. Ale k srpnu vzmnoží
se dojista počet spisovatelů, hledajících odpoči-
nek a nové slly k další práci perem ...
Opakují znovu: kdo rád cestuje a komu
nezáleží na určitém směru, zajeď si letos pod
mohutný Giewont, do polského, rozkošnéhoa
pohostinného Zakopaného!
Litovati nebude nikdol
Dr. Bořivoj Prusík.
doktor
Prusík
Zakopané
Piotr Chmie