ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 65f557c0-661b-11dc-a691-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 49, org 7, work 4, person 50
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, vapondělí dne 19. srpna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 228.
4 article
Na rannt a odpol. listy o přilohamí (.-Naněný Obzor“' v středu a „Litarárni Hlidka v pátek) předplací set Praze v adinlnistraei Ba měsie . . . . . . 2 K — s čtvst leta . . . . . 6 K — b s dvojí donáškou na měsíe 7koi na čtvt lete ve ailalkách 2 K 30k na měsíe . . . Toštout S K 20 na měsle . . . . . na čtvrt let- s drojí zásilkou K Son na paěsí
Praha Sono Litarárni Hlidek Naněný obzor
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 19. srpna. »Monta gs- presse« zabývá se s chůzí německých pokrokovců v Praze a vybízí je, aby se zúčastnili co nejvýdatněji boje, že nemo- hou prý zanechati svého programu nyní, kdy Všeněmci svým utopistickým radikalismem tlačí německý národ od pryč rozdělení krá lovství českého, které může zůstati jedi ným možným programem zejmena tenkráte když na konferenci ve Vídni jest již dost blízko k provedení programu toho. Ze Salepurku, 19. srpna. Ve Frauens- bergu konala se včera voličská schůze, ke které se dostavili poslanci Hofer a Hauck Chováním se četných sociálních demokrat nastal tak veliký křik, že zeměpanský komi sař rozpustil shromáždění.
Hofer Hauck Vídeň Praha
6 article Telegrafické zprávy „N.L.
Telegrafické zprávy „N.L. Z Vídně, 19. srpna. Včerejší naro zeniny J. V. císaře oslaveny zde s ob- vyklou okázalostí a nádherou, zvláště ve chrámu sv. Štěpána. Ve všech kostelícha chrámech všech vyznání konány slavnostní bohoslužby. Dle došlých telegrafických zpráv byly 71. narozeniny císařovy přiměřeným způsobem oslaveny ve všech zemích, městech a obcích obou polovin říše. Z vojenského úřadního věstníku. Z Vídně, 19. srpna. (C.-B.) Císai jmenoval poručíky 84 chovanců Tere- ziánské vojenské akademie, z nich 6 pro zemskou obranu; kromě těch byli poručíky jmenováni z technické vojenské akademie 3 chovanci pro dělostřelectvo a 28 jich pro vojsko ženijní. Dále byli jmenováni: v pě chotě: kadety zástupci poručíků 572, ka- dety 14; v mysliveckých sborech: kadety- zástupci 73, kadety 2; v kavalerii: ka- dety zástupci 48, kadety 3; v pevnostním dělostřelectvu: kadety- zástupci 85, kadety 2. v pionýrském vojsku kadety zástupci 27 v železničním a telegrafním pluku kadety zástupci 6, ve zdravotním sboru kadety-zá- stupci 2, ve vozatajstvu kadety- zástupcí 15- v zemské obraně byli jmenováni: v pěchot kadety-zástupci 68, kadety-titulárními šiko vateli 23, v jízdní zemské obraně kadety zástupci 7, kadety titul. strážmistry 13.
N L císař svatý . Štěpán Vídeň Ter
7 article
Z Paříže, 18. srpna. (C.-B.) Při volb zenátora v departementu Cote du Nord byl zvolen konservativec Treveneuc 713 hlasy proti republikánovi Armezovi, kte rýž obdržel 524 hlasy. Departement ten byl také dosud zastupován konservativcem. Z Paříže, 18. srpna. (C.-B.) »Echo de Paris« uveřejňuje interview svého dopi- sovatele s hr. Walderseem, kterýž ppětně chválil francouzské vojsko a prohlásil, že nevěří už v možnost války mezi Francií a Německem. Z Řima, 18. srpna. (C.-B.) Za příči nou slavnosti sv. Jáchyma příjal papež v slyšení kardinály, preláty, papežské dvořany a zástupce katolických spolků, kteří mu před nesli svá blahopřání. Svatý otec, který jest úplně zdráv, bavil se s četnými osobami. Se všech stran docházejí četné blabopřejné telegramy. Z Neapole, 18. srpna. (C.-B.) Všichn zřízenci silničních dráh nastoupí zejtra opě pravidelnou službu. Z Cařihradu, 17. srpna. (C.-B.) Po- něvadž již od 12 dnů nendál se žádný nový případ moru, zrušila zdravotní rada dne jékařskou prohlídku a desinfekci zboží, ode- sílaného z Cařihradu. Z Washingtonu, 18. srpna. (C.-B.) Veneznelská vláda vydala presidentem C- strem a celým kabinetem podepsaný de- kret, jímž se suspendují ústavn práva pro celou republiku, Vá- lečná loď Spojených států »Ranger« odplula San Diega do Panamy. Den řemeslnictva a živnostnictva v Hradci Králové. Čilý královéhradecký župní odbor Zemské jednoty řemeslných a živnostenských spole čenstev pro království české svolal na vřerejšel
Armez svatý . Jáchym Paříž Francie Německo Řima Neapol Cařihrad Washington spojený stát San Diego Panama Hradec Králové Ranger Cote jít Nord echo jít Paris
8 article
sjezd řemeslnictva a živnostnictva kraje králové- hradeekého za účelem rozhovoru a usnesení o otázkách stav řemeslný a živnostenský tou dobou nejvíce zajímajících, totiž o jeho orga- nisaci a pojišťování. Sjezd byl velice hojně obeslán a k jeho zdárnému výsledku a úspěchu přispěla nemálo Zemská jednota tím, že svolala na týž den do Králově Hradce mimořádnou valnou hromadu delegátů spole- čenstev v Zemské jednotě pro království české zastoupených. Valná hromada tato konána byla dopoledne a sjezd sám odpoledne v prostorném sále Živnostensko-čtenářské besedy v Hradei Králové. Hned po příjezdu pražského vlaku, králc po 11. hod. dopolední zahájil předseda Zemské jednoty p. Jiro u sek valnou hromadu delegátů. Předseda župního odboru královéhradeckého p. Knypl uvitav shromážděné ve středu města a poukázav na důležitost thěmatu, jež s bylo řemeslnictvo a živnostnictvo na program svého rokování položilo, představil četnému shromáždění přítomné poslance zemské i říšské pp. Březnovského, Formánkaa Kratochvíla, pak zástupce Zemské jednoty v markrabství moravském p. Holubičku a starostu Živnostensko-řemeslnické besedyp. Vale še. Když byl pak starosta Zemské jednoty p. Jirousek za srdečná slova p. starosty župy králové-hradecké poděkoval a starosta. Živ- nostensko řemeslnické besedy p. Valeš při- vítal účastníky jmenem besedy, přistoupilo se k projednání pořadu. Zápis o poslední valné hromadě Jednoty, přečtený lajemníkem p. Le- harem, schválen byl bez debaty, načež po- dával zprávu o postupu organisace jednoty posl p. Fr. Kratochvll.
Knypl Formánkaa Kratochvíl Holubička Jirousek Živa Valeš Hradec Hradei Králové župa král
9 article
Konstatoval s polěšením vzrůst Jednoty. ale nezatajil, že přes to nepodařilo se dosu vzbuditi pozornost nejširších kruhů živnosten- ských a že dosud třeba zápasiti o porozuměn hospodářských snah českého řemeslnictva po jeho svérodé organisaci. Zemská jednota čítala v roce svého založení (1895) 131 společenste s 13.865 členy, v roce 1896 stoupl již počet společenstev v Zemské jednotě sdružených na 149 s 15.347 členy, v r. 1897 bylo v jednotě společenstev 183 s 17.507 členy, v r. 1898 228 společenstev s 18.885 členy, v r. 1899 272 svolečenstva s 22.127 členy, v r. 1900 302 společenstva s 24.910 členy a letošního roku čítá jednota 319 společenstev s 26.619 členy. Je to zajisté potěšitelný zjev, že takto mo- hutní akce svěpomocná, která vyrostla z po znání, že spojením všech řemesel a živnost v království českém domůže se řemeslnictvo živnostnietvo patřičného vlivu a bude způsobi lým působiti k blahodárným změnám svých ne- snesitelných poměrů. Každý, kdo chce býti sku tečně řádným členem svého stavu, má se v tét věci státi apoštolem a vysvětlovati podstatu hnut řemeslného všude tam, kde pravé poznání ne- proniklo. (Výborně !) Úhrnný příjem jednoty obnášel v r. 1895 K 2019.60, v r. 1896 K 2821.38, v r. 1897 K 393224, v r. 1898 K 3352.72, v r. 189 K 3675.88 a v r. 1900 K 2726.30. Úhrnný přijem za 5 let trvání jednoty činil tedyk 18.528.12. Vydání obnášela v r. 1895 K 1109. v r. 1896 K 2354, v r. 1897 K 5800, vr 1898 K 3208, v r. 1899 K 3397 a v r. 1900 K 3043, celkem K 18.922, tak že se jeví kon- cem minulého roku delicit K 400.
3043
10 article
Kdyby všechna společenstva konala svou povinnost a řádně platila přispěvky, mohla by Jednota pomocí své organisace vyvinouti silu velkou. Pražská společenstva konají v tomto ohledu plně svou povinnost a jest jen na společen- stvech venkovských, aby konala totéž. Jen spo- lečnou obětavosti všech příslušníků dobude se zaslouženého vítězství, jemuž provolává řečník »na zdar!« (Hlučný souhlas a volání »Na zdar! «) Předseda p. Jirousek appelluje na při- tomně delegáty, aby se přesvědčili, zda spole- čenstva jimi zastoupena vykonala svou povinnost vůči Jednotě a snažili se zjednati v té příčine nápravu. Předseda Zemské jednoty v markrabství moravském p. Holubička sděluje, že ta mější Jednota, založená teprve v prosinci roku
Jednota Jirousek Holubička
11 article
1898, čítá dnes 117 společenstev a že okrouhlá suma zorganisovaného živnostnictva moravského převyšuje 36.000. Nyní se pořádají po celé Moravě schůze okresní, na nichž se pojednává o důležitosti Zemské jednoty. Zemská jednota moravská dostává od státu roční subvenci 600 zl., jež se bude musíti však nyní zvýšiti a sněm moravský povolil jí letos podporu 2000 kor. Ke konci vyslovuje naději, že budou-li ob sesterské korporace v království a v markrabství kráčeti ku předu za společným cílem, podaříse jim také živnostnictvu prospěti. (Výborně!) Pan Valenta z Nových Hradů žádá, aby ústřední výbor Jednoty zasilal župám účty které společenstvo kolik na příspěvcích dluhuje a tyto pak aby příspěvky dlužné vybíraly ústřednímu výboru odváděly. Pan předs. Jirousek slibuje tak učiniti. Pan Florian Průša z Prahy sděluje, že Zemská jednota v království obdržela od zem- ského výboru jenom subvenci 500 K a žádá valnou hromadu, aby vyzvala zemský výbor by konal své povinnosti k českému řemeslnictvu. (Souhlas.) Na Moravě jest organisace lepší, po něvadž tam dochází řemeslnictvo většího po všimnutí a lepšího porozumění.
Valent Jirousek Průša Morava Nová Hrad Praha
12 article
Dalšího rozhovoru o vybírání a placen příspěvků zúčastnili se pak ještě pp. M ach z Nového Města, tajemník Lehar, K sá s ek z Chrudimi, Novák z Hořic, Kotekze Strenic, Hlaváček z MI. Boleslavi, Mi- kysa z Rychnova a předseda p. Jirousek Třetí předmět pořadu: schválení jednacíh řádu pro odbory župní vzat byl p. předsedou pro pokročilou dobu z programu. Pan Ott z Jilemnice žádal, aby se Jednot zasadila za zavedení zkoušký tovaryšské a vše- obecné třileté doby učební. Po debatě, již se zúčastnili předseda pp. Jirousek, Ott a Mikysa odkazuje se záležitost ta výboru stejně jak přání p. Havránka z Borohrádku, aby uči- něny byly kroky, by členové tamějších cechů se mohli státi členy Jednoty. Pan Prokeš z Černilova táže se, pro nebyly dosud vydány společné blankely výuč- ných listů. Předseda p. Jirousek odpovídá, že každé řemeslo má své zvláštnosti a že s společenstva společných výučných listů nepřejí Tím byl jedhaci pořad vyčerpán a valná hromada skončena. Po 2. hod. odpolední zahájil pak starosta župy královéhradecké p. Knypl sjezd řemeslnictva a živnostnictva kraje královéhradeckého. Uvílav shromážděné a předeslav několik přesvědčivých slov o nutnosti organisace řeme- slnictva, přál sjezdu a jeho pracím nejlepšího zdaru a úspěchu, představil přitomné zemské říšské poslance pp. V. Březnovského, v. Formánka, Fr. Kratochvíla a zástupce Zemské jednoty řemeslných a živnostenských společenstev na Moravě p. Holu bičku, a vy- zval shromáždění, aby si zvolilo předsednictvo K návrhu p. Mužíka zvoleni byli akkla- mací předsedou sjezdu p. Josef Jirousek místopředsedou p. Jar. Knypl, zapísovatel pp. Henke z Mnichova Hradiště a Novolny z Chrudimi.
Lehar Novák Hlaváček Jirousek Ott Mikysa Havránek Prokeš Knypl V Březnovský Formánek Kratochvíl Hol Mužík Henke Novolna Nový město Chrudim Hořice Boleslav Rychnov Jilemnice Borohrádek Černilov Francie Morava Mnichov Kotekz Strenice
13 article
Předseda p. Jirousek uvítán potleskem poděkoval za důvěru volbou mu projevenou, požádal shromáždění za zachování důstojnéhoa věcného rázu rokování a zahájil sjezd. Referát o zemské organisaci ře meslných a živnostenských spole čenstev a upravení organisae župních podal říšský a zemský poslanecp Kratochvil ze Žižkova. Pravil, že nebude nikoho tajno, že u ná poměr společenstevní zejmena v organisaci zá- konně jest bohužel dosti smutný a že zasluhuje organisace ta příliš mnoho péče, práce a pozor- nosti, aby mohla prováděti to, co by taková místní organisace českého řemeslnictva udělati mohla. Když vláda, která má povinnost starat se o zájmy všech stavů, povinnosti ke stavu řemeslnému nekoná, když vláda, která měla po- vinnost sama připravovali řemeslnictvo na nastá vající proměny v průmyslovém podnikání v životě obchodním, dopustila, že na nepřipra vené české živnostnictvo dospěla tak zv. živno stenská svoboda v r. 1859, tu bylo v první řadě povinností řemeslnictva samého, aby poukázalo na důležitost svou, v této věci pracovalo a pro spěchy svého stavu živnostenského vzalo v be dlivou úvahu. Svoboda živnosti byla obrovskou ranou pr nepřipravené živnostnictvo, jemuž se podařilo teprve v letech 1883 a 1885 domoci se živno stenského řádu nynějšího, kterým upraven sice poněkud zákonný pořádek živností řemeslných ale který byl a jest orgány vládními ignorován takže dnes po 18 letech nalezáme ještě města kde tento živnostenský zákon není dosud pro veden. Jsou ještě hejtmanství a kraje, kde na lezáme starodávné cechy. Na 40 tisíc řemesl níků není ještě vřaděno do řádných svých kon poraci, do společenstev.
Jirousek Kratochvil Žižkov
14 article
Nedá se popříti, že následkem tohoto igno rování se strany vlády utrpěl vývoj stavu ře meslného krutou ránu a řemeslnictvo samo po znalo, že nesmí dopustiti, aby tak rapidním způsobem stav jeho kfesal. Poznalo, že jest nutno, zejmena pro české poměry, aby tento stav živnostenský zůstal silným a aby byl nejen zachován jak nyní jest, nýbrž aby mohutněl sílil. Není zajisté nikoho tajno, že podkopáním zničením a zproletarisováním stavu řemeslného by ohrožena byla existence celého našeho ná- roda. (Tak jest l) Krátké pohlédnutí do naší minulosti nám praví, že stav řemeslný vyrval naše města z ger manisace a že živnostnictvo s rolnictvem za- chovalo nám národ náš ve stavu, v jakém se nyní nalezá. Proto ze stanoviska vlasteneckého a národního jsme povinni pracovati k tomu. aby stav náš sllil a mohutněl a zůstal pilířem existence národní, U nás v našem vývoji národním je však třeba, abychom doplňovali svůj program vše obecně národní stejně jako hospodářský. My nemáme své samostatnosti národní, dobýváme jí teprve, ale na druhé straně nesmíme také dopustiti, aby jednotlivé stavy národa toho zchudly. U nás nemáme nikoho, kdo by náš postup národní účinněji podporoval nežli náš lid český sám a proto zachováváme-li lid ten silným, bude také naše politika silná! (Výborně!
15 article
Ale dopustíme-li, aby byl lid ten žebrácký, bude také národ náš prováděti politiku žebráckou. Proto cílíme všichni povinnost ne jako ře- meslníci, ale jako upřímní vlastenci a synové tohoto národa pracovati ke zmohutnění svého stavu, který byl a zůstane věren našemu národ nímu programu. (Výborněl Výborné!) Musíme dále hleděti k tomu, aby také při- slušníci jiných stavů pohlíželi správně na vývoj otázky živnostenské. Všichni, kdo berou otázky národní vážně, musí si hleděti otázky živno- stenské, rolnické i dělnické. Řemeslnictvo přistupujíc k řešení svých palčivých nedostatků, zvolilo si formu a způsob moderní, jako stavy ostatní. Zřídilo si před pěti lety svou Zemskou jednotu řemeslných živnostenských společenstev. Organisace tato čítá letos již 26.619 členů a jest-li my, nejsouce sobě cizími a roztroušeni, budeme se říditi jednou direktivou, budeme dosti silni. Jest jen zapotřebí, abychom dosáhli dostatečného vlivu sami na sebe. Nedá se popříti, že mohutný šik působí morálně na každého jednotlivce, aby konal povinnost, která mu náleží jako členu tohoto stavu. Vzrůst Zemské jednoty dokazuje, že české řemeslnictvo uznává tuto formu jako správnou. Toto sdružení řemeslnictva českého není žádným spolkářstvím, nýbrž hnutím, způ- sobeným z přesvědčení, že jest nutno stav ře- meslný zachovati nejen v zájmu jeho sama. nýbrž i v zájmu celku. Jest nutno, aby třída, klerá jest jednou z nejdůležitějších podpor na- šeho národa vůbec, byla zachována v neod- vislosti hospodářské. (Výborně!) Z těch důvodů dovoláváme se také sou- činnosti ostatních stavů, kterou jsou nám po- vinny.
16 article
Z jakých důvodů je zapotřebí našeho spo- lečného postupu a společné svépomoci, bylo již řečeno na nesčetných schůzích. Prosím jen české živnostnietvo, aby pokládalo za největší čest pracovati v otázkách svého stavu. Často viděli jsme a vidíme, jak mnohý náš intelli- gentní živnostník myslí, bůh ví, co vykoná v prospěch společnosti národní, jestli dělá statistu tomu neb onomu politickému dobrodruhu. Dle svého přesvědčení mám za to, že největší státo- právní práci vykonáme, jestli zachováme jak V drobném prodejii ranni čislo o sobě . za 9b odpolední .. . . za zh Ve slislkách na venkově- ranní čáslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 5 b Inserá ty platí se hotevé sapřeě. Přečplacení a faserty přijíná ednísl- staace v Marianské ulici č. s. Tam nachírejí ze tél redak tiskársa s ezpečics „Nátodnich Listě. Lukopisy se nevracsji.
bůh
17 article
rolníci svou půdu a jako živnostníci své dílny svým synům. (Výborně ! Výborně 1 Potlesk.) To poznání musí u nás zakotviti a této práci nesmí se nikdo vyhnouti, kdo chce slouti poctivým českým řemeslníkem. (Výborně !). Doba dnešní jest velice vážná. Všichni cítíme, jak na jedné straně se organisuje mocný činitel, velkokapitál, který nepouští konkurenci mezi sebe, jen aby naše střední třidy vyssál a na druhé straně vidíme, jak organisuje se děl- nictvo. Z proudů těch jest jediné východisko: zachovati náš stav střední. Nespolehejme v boji svém na nikoho, o- puďme mezi sebou nevraživost, odpuďme vše, co nás rozdvojuje a budůjme jen, co nás spo- juje. V tom záleží naše budouenost ! Výborně!) Ke konci žádá řečník, aby živnostnictv pilně užívalo svého práva petičního a obracelo se se svými stesky a tužbami na své poslanee na radě řišské, by tito mohli podávati na pří- slušné kruhy interpellace a navrhuje k přijeti následující resoluci: »My, na krajinském sjezdu v Hradci Krá- lové dne 18. srpna 1901 shromáždění řemesl- níci a živnostníci, usnášíme se na následující
Hradec
19 article
I. Otázka starobního pojišťování řemeslnictva a živnostnictva řešena budiž současně se starobním pojišťováním dělnictva a to na zá- kladě autonomie království a zemí za finanč- ního přispění státu. II. Jelikož nynější nemocenské pojišťování řemeslníků a živnostníků, na základě spolčo- vacího zákona zavedené, nevyhovuje všeobecně cítěné potřebě a tudíž žádoucí jest další jeho rozvoj, jakým jeví se býti navržené obliga- torní mistrovské pokladny nemocenské, doporu- čujeme všem živnostenským společenstvům toto nové zřízení pojišťovací k bedlivé úvaze. III. Ukládáme Zemské jednotě řemeslných a živnostenských společenstev v království českém, by tolo usnesení naše, kam náleží, tlumočilo.« (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk.) Pan Bartoň z Pardubic stěžuje si za všeobecného souhlasu na vykazování živnosti pracujících s ohněm za obvod města, na libo- volné povolování živností a na příkré jednání úřadů s řemeslníky. Posl. p. V. Formánek upozorňuje na důležitost práva interpellačního, ale dokládá, jak nutným jest, aby se vylíčení interpellace zaklá- dalo na pravdě. Uznává plně nutnost organisace řemeslnietva, zvláště aby se zamezila neslušná a nesolidní konkurence. Především třeba urcit míti k sobě navzájem důvěru a lásku. Slibuje, že bude veškeré na pravdě se zakládající stíž- nosti řemeslnictva vždy na pravých místech tlu- močiti a přeje snahám českého řemeslnictva úplného zdaru. (Výborně!) Pan Formánek z Kostelce potvrzuje fakta, uvedená p. Bartoněm z Pardubie.
Bartoň Posl V Formánek Formánek Pardubice Kostelec
20 article
Poslanec p. V. Březnovský líčí, jak zejmena řemeslníci stavební jsou utiskováni a připomíná, že podal společně s poslancem drem. Dykem na radě říšské hotový návrh zákona, kterým bylo žádáno, aby, dokud nebude míti řemeslník práci na stavbě vykonanou zaplacenu, nesměla se stavba prodati a aby byla pohledávka ta na ní zajištěna. Avšak parlament náš má krátký život a ministerstva střídají se tak rychle, že nežli jeden ministr obchodu, pod jehož suve- renitu živnostnictvo náleží, věc prostuduje, při- jde nový a začne studovati znova. (Výborně!) Jakmile se však opět říšská rada sejde, bude zmíněný návrh obnoven. Konkurence řemesel bují od té doby, co byla zrušena práva živno- stenská. (Roku 1859.) Průkazem způsobilosti bylo řemeslnictvo chráněno před židy, kteři s ním nemohli aspoň tak jednat, jako po oné zlořečené svobodě živností. Ovšem, co leželo 40 let ladem, nedá se hned v několika málo letech napraviti. Kdyby každý případ — praví řečník — kde se živnostníkovi křivdí, byl poslancům oznámen a tito učinili v té příčině dotaz na ministra, budte ujištěni, že by se velmi mnohému zamezilo. (Výborně!) Pan Ott dovozuje nutnost opravy živno- stenského řádu z r. 1883, doporučuje Zemské jednotě, aby se zasadila u zemského výboru, aby komise živnostenská zřízena byla na témže podkladu jako zemědělská rada, aby totiž členy
V Březnovská Dyk Ott
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Do Zakopaného! Osud zavál mne na počátku července n několik dní do Krakova a odtuď do Zakopa- ného. Přiznávám se, že mi to zaváti nebylo pranic nepříjemné. Býti přenesen z dusné, vy- prahlé Prahy na několik dnů do balsamického ovzduší talranského, jest asi tak příjemno, jako býti přesazen ze saharského písku do kypré půdy. Cítil jsem to hned za Chabówkou, ráno, kdy už na spaní nebylo ani pomyšlení. Míti před sebou velkolepou podívanou na řetěz tatranských velikánů s Giewontem v čele, cíliti, jak vzduchu s každým uraženým kilometrem přibývá na síle a mocnosti, pozorovali horský ráz již kolem sebe, tu přejde spaní i když v noci spali jsme sotva dvě hodiny. Věru Tatry vrhají svůj stin daleko do kraj Už u Nového Targu pozorovati ráz horský. Kroje horalův, bilé neb šedé přilehavé kalhoty a přes košili »serdak« (kožíšek bez rukávů) kulatý klobouk na hlavě a v ruce hůl s obvy- klou dřevěnou sekyrkou — objevují se vlastně už za Chabówkou. Stáda krav i ovcí pasou se po stráních, kamenné sťavby ustupují dřevě- ným domkům, více méně ve villovém slohu stavěným. Vlak supe a ledva že se ku předu pohy- buje, jedeme do značné výše, dojiždíme do Za- kopaného, tohoto eldoráda polské společnosti. A právě proto, že Zakopané jes tak čistě slovanským místem lé- čebným, právě proto chci o něm napsati několik řádek, abych vzbu dil v českých turistech chuť k ná vštěvě tohoto rozkošného koutku podtaterského, kde najdou v prav dě slovanské přijetí! Zakopané rozloženo jest několika směry v údolích tatranských a ulice jeho nejsou jedno- hlou řadou domů, nýbrž jest to vždy řada vill (převážně dřevěných a velmi ozdobných), obklí čených zahrádkami, takže mezi villami jest vždy dosti prostoru. A právě tato rozložitost jestci zinci, zvyklému na těsné a dusné ulice města velice přijemnou.
Míťa Zakopané Krakov Zakopa Praha Tatra
22 article
Našinec v Zakopaném brzo zdomácní. Jed nak dorozumí se hnedle s polským obyvatel- stvem a jednak celý způsob života neliší se mnoho od našeho. I kuchyně tamější dojista brzo českému hosti zachutná. Kdo by však přece cítil se poněkud nejistým první den, tomu doporučuji vlídného redaktora »Przegladu Zako- pianského« p. Dionysa Beka (úlice Przecznica č. 10), jenž ochotně udílí informace a pak To- warzystwo Tatrzanskie (Krupówki č. 10). Přiči- něním tohoto spolku vyšel letos první ročník velmi praktického kalendáře »Za ko panei Tatry«, kde český návštěvník najde odpově snad na všechny eventuální otázky. Spojení s Prahou jest též dosti výhodno Nejlépe vyjeti z Prahy v 7.25 hod. ráno a do jeti po 8. hod. večerní do Krakova. Tam nej lépe přenocovati a ráno o půl 9. vyjeti z Kra kova tak, že o 4. hod. odpol. jest vlak v Za kopaném. Tam na nádraží již stojí řada drožek. Ne jsou to ovšem drožky dle našeho způsobu. Jsou to bryčky s mistem pro 2—4 osoby, se znač ným místem v zadu na cestovní koš a s obru čemi, přes něž napjata jest bělavá plachta V kraji, kde jsou náhlé přivaly dešťové na den- ním pořádku, jest plátěná střecha nevyhnutelna Drožku řídí horal ve svém kroji, obyčejně svižný mladý hoch, vlídný a usměvavý; sazba těchto drožek jest velmi mírna. Hnedle vyjíždíme na hlavní ulici Krupówki, spadající mírně dolůa k novému kamennému kostelu. Na Krupówkách jsou nejlepší krámy, největší restaurace a hotely i nejpříjemnější cukierni.
Przeglad Zako Dionysa Bek Zakopané Praha Krakov Tatra Krupówki
23 article
»Zakopianska cukiernia« s malou verandou stane se vám od prvého okamžiku tak milým point d'observation, jako kterákoliv z chodníko- vých kaváren na pařížských boulevardech. Kdo- koliv jede od nádraží nebo na nádraži, mus jeti kolem. Vidíte nové přibývající hosty, vidíte i ty, již osvěženi opouštějí toto údolí. A znu- dí-li vás pozorovati, máte tu řadu listů, mezi nimiž i »Národní Listy«, z nichž dovite se, c nového doma . .. Pobyt v Zakopaném není předraženým, ba možno říci, že se vzrůstajíci konkurenci — nové a nové villy rostou tam opravdu jako houby po dešti — stává se pobyt v Zakopa ném stále levnějším. Normální ceny pense (byt i veškero zaopa tření) jsou od 5—8 korun denně. Jednotlivé pokoje jsou od 75—250 korun za celou sai sonu k dostání. Hojné půjčovny knih starají se za levný plat o zábavu hosti, když désť nedo voluje výlet do přírody. Komu vlastně hodí se Zakopané? Každému kdo hledá přijemný, čistý a zdravý vzducha čarovnou přírodu. Jsou choří, již pro mírnost podnebí zakopanského zůstávají tam v zimě v letě; naším hostům dostačí letní saisona, jež právě v srpnu a v září dostupuje svého vrcholu. Jsou tu i hydropathické ústavy, ale hlavni část hosti léčí se nejpřirozeněji vycházkami do lesů, k bystřinám a vdechováním mocného, v pravdě balsamického vzduchu. Turisté, »které to táhne výš a výš«, mají v Zakopaném východisko k vděčným výletům do hor. K službám jes jim celá řada zkoušených vůdců, kteří dle svých schopností jsou rozděleni na III. třídy, takže jen nejzkušenější smějí voditi na nebez- pečné tůry. Adressy jich najde turista na str. 109 zmíněného již kalendáře »Zakopané Tatry“.
Zakopané Zakopané Tatry
24 article
Pohodlnější mají překrásně upravené ce- sty do lesů okolních, kde není téměř ani stou- pání a ještě pohodlnější mají v samém Zako paněm pěkný park, v němž od 10—12 a od 6—7 hodin denně hraje znamenitá sokolská kapela. I české »Kde domov můj« najednou z pavillonu hudebního vám zavzní v sluch. .. Mimo to jest pro mládež několik hříšť law- tennisových reservováno a i divadlo poskytuje příjemnou zábavu. Pravil jsem, že Zakopané jest Eldorádem polské společnosti. Přesvědčíte se o tom n prvním kroku, že z oněch 8000 hostí, jež pra- videlně v létě zaplaví Zakopané, 99.9 proc. ná- leží polské společnosti. Literáti uchylují se sem, by po práci úmorn si odpočinuli. V dnech mě návštěvy byl v Za- kopaném pouze literární historik Piotr Chmie- lonski (bydlicí v Zakopaném v zimě v leté) ten ještě byl na celodenním výletu: Sienkie- wieze, jenž rok co rok jezdí do svého Zako- paněho, čekali až za týden. Ale k srpnu vzmnoží se dojista počet spisovatelů, hledajících odpoči- nek a nové slly k další práci perem ... Opakují znovu: kdo rád cestuje a komu nezáleží na určitém směru, zajeď si letos pod mohutný Giewont, do polského, rozkošnéhoa pohostinného Zakopaného! Litovati nebude nikdol Dr. Bořivoj Prusík.
doktor Prusík Zakopané Piotr Chmie