ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 65ac07d0-661d-11dc-a535-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 135, place 54, org 13, work 8
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÉ LISTY
3 masthead
16. října 1901
4 masthead
Číslo 285
5 article
semináře, vyplňovali indexy rusky. Dříve prot tomu nebylo námitek. Když však i letos před ložili rusky vyplněné indexy děkanu theologick fakulty, dru. Fiálkovi, odmitl tento všochny taklo vyplněné indexy, o čemž rektor university podal úřadně zprávu rektorátu semináře. Správce s mináře, kanovník Turkevič, přišel tím do nema lých rozpaků, neboť bohoslovci nehodlají svého práva se vzdáti a indexy vyplňovati polsky neb Iatinsky. Obrátil se tedy k metropolitovi hrab Šeptickému, aby choulostivou tuto otázku roz hodl. Rozhodnuti metropolity není dosud známo. Ke zprávě této dodává »Galičanin«, že už před prázdninami byl učiněn v samém univer- sitním senátě útok na právo ruského jazyka Když totiž prof. Gruševský ve schůzi senátní počal mluvili rusky, rektor jej přerušil s po známkou, že úřadním jazykem university jes polština, a že mu tedy nedovoluje mlu- viti rusky. Poláci na všechny steskyse strany ruské, že ruský jazyk jest v Haliči ulla- čován, odpovídají z pravidla, že stesky takové jsou bezdůvodné. Zde máme smutný doklad polské snášelivosti k ruštině, jíž mluví polovina všeho haličského obyvatelstva.
Turkevič Šeptický Gruševský Polák Halič
6 article
Politická vyspělost rěckých Chorvatův. R. Z Rěky, 13. října. V posledních třech lě- tech byla rěcká otázka v Pešti na denním pořádku a ji se dosti zabýval i denní tisk v celé říší. Díky ochablosti maďaronské většiny chorvatského sněmu a pohodlné parlamentní dialektice opposiční menšiny vyřízen byl rčcký konílikt bez Chorvatska a tími proti němu. Avšak nová správa rěckého guberniaa maďarské zákony, uznané rěckými Italy, jen zevně spor uklidily: »Autonomní rěcká strana s progra- mem italské irredenty a s prohnanou taktikou všech renegátův umínila si nově získané důvěry uherské vlády použiti k tomu, aby chorvalský živcl na Rece učinila naprosto bezvýznamným, dobře vědouc, že italianisaci jest větší překážkou chorvalská národ- nost než maďarské zákony. Úmysl ten byl pa- trný již z toho, že italština počala se přísně zavá- děti i do ryze chorvalského rěckého okolí a že petice předních rěckých měšťanův s bar. Vranjičanem v čele aby byla zřízena na městské útraty aspoň jedna čtyř- třídní chorvatská obecní škola pro dvacet tisíc rěckých
Chorvatův Italos Pešť Chorvatsko Reka
7 article
Chorvatův, posud po čtyřech měsících nebyla zodpo- vězena. Autonomašům všnk překážel jejich dosavadn vůdce dr. Mayländer, neboť příliš vážně bral odda- nost k uherskému státu a nemínil drážditi Chorvaty novými násilnostmi. Proto se ho jeho intimní přátelé chtěli zbaviti tak, aby jej kandidaturou do uherského sněmu sesadili s křesla rěckého starosty. Dr. May länder znaje své lidi, zřekl se kandidatury a zasadll se vším svým vlivem o volbu hr. Bathyanye, proli němuž měl kandidovati. Avšak tím rozzuřil bývalé své přátele tak, že jej prohlásili prodaným maďar- ským pacholkem. Aby si zůstali důslednými, anto- nomaši postavili hr. Balhyanovi protikandidáta (Za- nellu) a z toho povstala na Rěce taková volební agi- tace, jaké nikdo nepamatuje. Chorvaté se z počátku drželi stranou od toho politického víření anebo sym- palisovali ze zděděné nenávisti proti Maďarům s kan- didátem autonomašským (ilalským). A tak se zdálo že autonomaši prorazí a že tímto vítězstvím ještě více upevní svoji silnaci na Rěce, neboť porazivše hr. Balhyanye, zdáli by se i maďarským politickým kruhům nepřemožitelnými. V tom případě jejich libo- vůle v městské správě neznala by mezí. Jsa si dobře vědom všech následkův takové silnace, vůdce rěckých
Chorvatův doktor Mayländer Chorvat May Balhyan Maďar
8 article
Chorvatův dr. Erasmus Barčié vydal den před volbou (6. t. m.) a několik hodin před ukončením volby (7. t. m.) dva otevřené dopisy, které způsobily v pra- vém slova smyslu sensační obral v celém volebním zápase. Požíváť Barčic jako rěcký patricius, jako čtyřicotiletý obhájce práv Chorvatska na Rěku,a jako výmluvný advokát takové vážnosti a vlivu v kri- tické a pohnuté době, jakému se netěší ani jediný italský předák. Oslňující přesnost a zdrcující přímost obou jeho prohlášení způsobila v aulonomašské strané zmatek a v chorvatských řadách vyvolala neočekáva- nou účast při volbách ve prospěch hr. Bathyanye. Barčičova prohlášení vrcholi v zásadě, že i maďarský liberälní i aotonomašský italský kandidát jsou stejne nesmířitelnými odpůrci ckorvatských politi ckých práv na Rěku, ale že autonomaší majíce na Rěce bezprostřední moc, jsou mnohem nebezpeč- nějším chorvatské národnosti na Rěce okoli než Maďaři, kteří se na Rěce jako národ teprve uměle pěstují. Poprvé chorvatský radikální státo právník řídil se latinským rčením: »Kdo dobře roz lišuje, ten i dobře uči.« Nyní se rěčtí Chorvaté od- trhti od kouzelného lůna »italské kultury« a jsouce jil ode dávna zásadně oddělení od »maďarské svobody« budcu teprve ted nuceni zahájiti samostatno akci.
Chorvatův doktor Barčié Barčice Barčičův Maďar Chorvat Chorvatsko Rěko maďarský svoboda kouzelný lůno
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. října. Mijat Radovič. Starý hercegovský vlastenec, o jehož úmrt podali jsme před několika dni telegrafickou Sníh kolem do kola a stranou Gornergratu zvedá se první kopule ledovce, pokrytá čerstvě napadlým sněhem! A za ním i druhý, třetí, jako mriví z hrobu se zvedající. Nejdeme již sami. Malý vlak vychrlil n stanici gornergratské množství turistů a ti nyní s námi stoupají k vrcholu Gornergratu, na němž vidíme již okna hotelu lesknouci se v slunci Nosiči procházejí kolem nás s nosítky, na kterých hoví si ti nejpohodlnější! Dráhou až na poslední stanici Gornergratu a odtud na no- sltkách dále na vrchol. Při naší únavě je po- chopitelno, že zvodal se v našich prsou anarchismus. Ne na dlouho, neboť duše nabývala křídel šiřila se a chvěla, zmocňovala se těla, pod maňovala si jeho vyčerpané fysické síly, stávala se vítězícím obrem, který s úžasným napjetím objal svými rameny věčný mohutný svět kolem u naslouchal na mrtvém jeho srdci.
Radovič Gornergra Praha Gornergra
10 article
Konečně! Ještě několik posledních kroků, při kterých cítíme srdce chvěli se ve všech nervech, a jsme na vreholu Gornergratu. Kle sáme unaveni na kameny. — Nikdo kolem no mluví. Hlas je zde zločinem jako nad otevřeným hrobem. Bilý, tichý Monte Rosa, majestátní Breit- horn, podivuhodná dvojčata, Matterhorn — pod námi ledové, zvlněné moře, v němž jako ztra- cené tyrkysy zreadlí se malá ledovcová jezírka Býti zde sám! Noc a den sám, aby zmocniti se mohl úplně této pohádkové říše procitil až do hlubin svaté ticho, povstalé n počátku světa. Býti zde sám! Vím, že jsou zde básně, zpěvy, žalmy, vzdechy, modiitby — vím, že zde tiše varhany znějí v modrém svitu měsíee a že bílá roucha ledovců se zachvívají, když dotkne se jich slín oblaků — ale musi zde býti člověk sám, aby se toho stal účastnýma slyšel, jak věčnost dýchá a viděl její mihave sny. —— — Jinak stává se okolí pouhým panoramstem Jeden z Angličanů spustil si přes obličej závoj aby neočadi na horkém slunci, jež v tisl paprscích odráží se od ledovců — — — Ach. sám, sám zde být Boz. Viková Kunětická.
Bilá Breit Angličan Viková Matterhorn tichý Mont Rosa
11 article
zprávu, dožil se 76 let. »Serdar Mijat«, jak jej nazývali, byl nejkrásnější srbský typ, poctivá duše, charakter, jaký může sloužiti za vzor. Jako srbský národ neměl nikdy pokoje a pokoj- ného života, neměl ho ani serdar Mijat, ani jeho rodina a rod. Když r. 1875 »houkla neve- siňská puška«, t. j. vypuklo hereegovské po- vstání, bratr Mijatův, nevesiňský vojvoda pop Pero Radovič, byl jedním z vůdců povstaleckých a Mijat uchýlil se na Černou Horu, kde po celou válku byl v družině knížele Nikoly, jenž mu udělil tilul serdara. Po okupaci Bosny a Hercegoviny serdar Mijat vrátil se ke svému krbu v Mostaru, ale dlouho zde pokoje neužíval. Stojan Kovačevič Salko Fosta a j. vůdcové pravoslavného i moha medánského obyvatelstva zdvihli vzpouru prot okupátorům r. 1882 a nastalo strašné pronásle dování těch, kdo zůstali seděti doma. Mnoz mladi Mostarci utekli k povstaleům, starší pře dáci byli pozavíráni, mezi nimi i serdar Mijat Z Mostaru jej odvedli do Bosenské Gradišky kde byl dlouho žalářován. Život serdara Mijata je historií srbskéh národa v Hercegovině v posledním půlstoletl. Žádné dílo národní nebylo začato bez jeho rady Zvláštní horlivosti se vyznamenával v boji za práva národní pravoslavné církve, jejž Bosna Hercegovina vedou s vládou Kallayovou. V práei pro národ zapomínal sebe i své rodiny. Nejtěžší rána ho stihla, když mu před třemi lety umřel syn Vladimír, také neohrožený národní bojovník. Po smrti Vladimírově převzal majitelství »Srb- ského Věstníku«, jediného nezávislého listu v okupovaných zemich. Ale kmen života jeho již chřadl až uchřadl.
Mijatův Radovič Kovačevič Mostarec Gradiška Bosna Hercegovina Kallayův Vladimíra Vladimírův Srb Černá Hora Bosna Hercegovina Mostar Serdar Mijat národní pravoslavný církev Salko Fosta
12 article
Co ustanoveno za návštěvy carový ve Francit? »Ipano Bocr« v Bukureštu obdržel z Petrohradu od »osoby, velmi blízké místu, kde tyto věci známy jsou ve všech svých podrobnostech«, zprávu o tom, co usneseno návštěvy curovy ve Francii mezi ruskýmia francouzskými státníky. I. Rusko-franeouzský spole následkem valných změn okolností, které se udály v Evropě, zvláště co se týče poměru k trojspolku, musí z dosavadního trp ného stavu přejíti v činný; tat aktivnost musí se týkati nejen politiekých, nýbrž i hospodářských otázek, pokud se to ukáže nutným naproti nejnovější celné politice ně mecké. II. Aktivnost rusko-francouzského spolku týkati se bude jihoafrických zmatků a současně i balkánských otázek Události na Balkáně i v Malé Asii nut dvojspolek, aby co nejdůrazněji zakročil prol pobuřující politice, vedené v těch zemích. Co se týče záboru Mandžurie, o tom nebylo ani slova. Ruský vyslanec v Cařihradě Zino v je bude na nějaký čas povolán do Petrohradu. kde dostane nové instrukce, docela různé o dosavadních.
Zina Bukurešt Petrohrad Francie Rusko Evropa Balkán Asie Cařihrad Ipano Bocr
13 article
Výbuchy nespekojenosti v něme- ckém námořnictva nejsou již ojedinělé. Po křížáku »Gazelle« ná sledovalo mužstvo pobřežního obrněnce »Ha genu«. Jen že na této lodi hněv mužstva ne projevil se v odboji hromadném a veřejném, nýbrž způsobem jen tím, že odstrančna — také již nenalezena — závora metací roury torpědové, čímž tato stala se ovšem na čas neupotřebitelnou, že přeřezány hadice hasičské atd. Skutky to ovšem, jež rovněž mohly míti za určitých okolností následky povážlivé. Ješt povážlivějšími pro Germanii ovšem ale jest duch jakýž, jak z těchto skulků vidno, v německém námořnietvu zavládl. Bledne vůči němu i trou- falý výrok Viléma II : »Budoucnost Německ jest na mořile Příčinou zmíněných skutků n obrněnci »Hagenu« jest dle všeho rozčilení hněv mužstva nad tím, že mu byla prvním důstojníkem lodním Putifarkenem dovolená zkrácena. Demisse anglického ministra vojenství Nezdary na jihosfrickém bojišti zlomily přece již vaz aspoň jednomu členu ministerstva Chamberlainova, zvaného Salisburyovým. Ministr vojenství Brodrick hodlá ještě před sestupem parlamentu odstoupiti. Ovšem z příčin — zdravotních. »Daily News« tvrdí, že zatím bude ministr Balfour ministerstvo vojenstv spravovati. Schůzka panovníků na ruské půdě? Turinská »Stampa«, list to ostatně velmi nespolehlivý, tvrdí, že král italský cara ve Spalo navštiví. Také císař rakouský přibude prý do Spaly. Poslední schůzka neobešla by se zajisté bez dohovoru o věcech balkánských, ovšem jes ale právě v nynější situaci dost pochybnou.
Vilém II Hagen Chamberlainův Salisburyův Balfour Stamp Daily News
14 article
Panamský podnik průplavní Prodán? Washingtonský dopisovatel »Newyorl Worldu« tvrdl, že agent franeouzské společnosti pro zřízení průplavu panamského, Huler, cel jmění společnosti i se všemi právy a konces- semi nabídl Spojeným státům za 50 mill. doll. — 50 proc. pod původní nabídkou. Unie jes prý odhodlána koupi tu uskutečniti a průplav dobudovati. Zápas s řeholemi ve Fraucii. V sobotu byl prodán pařížský klášt assumptionistů za 600.000 frunků. Rozsáblý komplex ten koupila vláda, ně někteří kupe hnali cenu do značné výše. Klášter byl prodán exekučně. Jisté vzrušení budí resignace známého ka- zatele Olliviera, generála řádu dominikánů jehož kázání ve chrámu Notre Dame, ve kterých proti vládě nesmírně úločil, budila svého času sensaci. Vzdal prý se svého úřadu jedině proto poněvadž viděl ve své osobě překážku, pro kterou by vláda svrchu jmenovanému řádu ne- udělila povolení k pobytu ve Francii. Rozpočtová komise francouzské sněmovný usnesla se 12 proti 6 hlasům o zrušení nábo ženského rozpočtu a na úplném oddělení církve od stálu. Ovšem komise rozpočtová usnesení to uči nila již několikrát, ale plenum sněmovny ještě vždy usnesení její zrušilo. Bude tomu asi tak i tentokráte. Žádná válka s Kolumbii! Vlády venezuelská, ecuadorská a nikaraguj. ská prohlásily současně ve Washingtoně,že mezi nimi a ropublikou Kolumbií není stavu váločného a že přičiní se všemožně, aby zame zily vpády povstaleckých čet ze svého územ do Kolumbie. V této republice soudí se však že president venezuelský Castro upustil od svých plánů proti Kolumbii teprve, když nemohl do- síci k nim souhlasu i Eeuadoru a Nikarague a když seznal, že není si jist vlastním voj skem svým.
Castro Francie Kolumbie Washington Nikaragua Pearl World Notre Dam
15 article Volební ruch.
Volební ruch. Výsledek druhé volby v Praze ve vo lebním okresu Josefov-Libeň: Z 1200 oprávněných voličů dostavili se k volbě 972 (při prvé volbě 799). Zvoleni byli kandidáti národní strany svobodomyslné pp. Frant. Filip. hostinský v Praze—VIII. 596 hlasy (při prvé volbě 363) a Josef Macláček, ředitel účtárny v Praze—VIII. 553 hlasy. Kandidáti sociální demokracie dr. Alfred Meissnor dostal 399 Josef Schuster 403 hlasy; mimo to bylo ode- vzdáno 6 líatků se jménem p. dra. J. Scharfa Volby velkostatkářů vykonány byly včera před polednem, jak jsme sdělili již ve včerejším odpoledníku. Ve skupině velkostatk svěřenských ze 46 voličů dostavilo se k volbě 20 a byli jednohlasně zvoleni jmeno- vaní již kandidáti. Ve skupině velkostatků ne- svěřenských ze 396 oprávněných voličů zúčastnili se volby 174 a to 89 osobně a g5 plnomocenstvími. Zvoleni byli kompromisan kandidáti konservativního a ústavověrného velko statku. Na místo bar. Oppenheimra, který resi- gnoval, byl zvolen dr. Damm.
František Macláček doktor Alfréd Meissnor Schuster J Scharf Oppenheimra Damm Praha Josefov Libeň Zvolen
16 article Německé okresy.
Německé okresy. Ve volebním okrese venkovském Libere Jablonec-Tanvald odevzdáno při užší volb z 8234 hlasů 3517, z nichž neplatných bylo 65 a do stal Fr. Besemüller (lid. strana něm.) 2312, V. Kiese wetter (socialista) 1140 hlasů. Je ledy zvolen Besemaller. V městském volebním okrese Roketníce Jilemnice — II volba — odevzdáno z 968 hlas 808, z nichž bylo 8 neplatných, 2 rozíříštěny. Vilém Müller (něm. strana lid.) dostal jich 446, Františel Jerie (český sčítací kandidat) 352; je tedy zvolen Maller. V městském volebním okrese Děčín-Po mokly-Kamenice česká — II. volba — ode vzdáno z 3228 hlasů 2556 a dostal jich Josef Tschat (Všeněmec) 1239, Erhard Arnold (lid. strana něm. 900, Ant. Sehrammel (soc. dem.) 34. Charvát (český sčít. kand.) 69; 14 hlasů bylo roztříštěno. Je ted zvolen Josef T'schan. V městském okrese Trutnov-Broumo Police — II. volba — odevzdáno 1907 hlasu. z nichž 13 neplatných a 1 roztřištěn. Dr. V. Bach- mann (něm. pokrok.) dostal jich 1016, Jan Linde- mayer (Všeněmec) 747, dr. Josef Čížek (český sčío kand.) 130; je tedy zvolen dr. Bachimann.
Besemüller V Kies wetter Besemaller Müller Jerie Maller Josef Tschat Erhard Arnold Charvát T schan doktor V Bach Linde Čížek Bachimann Jablonec Tanvald Francie Děčín Kamenica Trutnov Roketnit Jilemnice II volba Broumo Police
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi delná středová příloha „Naučný Obzor“ — Až na několik užších voleb jes tedy nový zemský sněm již ve svém složen zjištěn a po dvou dnech budeme moci přehled nouti vůbec všechny volební zkušenosti, učiněné za letošní zemské volební periody, valně po změněné ve svých vnějších zjevech nejdůleži tějším rysem — přimým volením ve venkov ských obcích. Ale již dnes nutno jest zmini se o jedné z nejtrpčích a nejsmutnějších zku šeností učiněných a to tím spíše, že očekávat lze, že se při nastávajících volbách bude opa kovati všude tam, kde agrárník přijde s ná rodně svobodomyslným anebo kompromissním kandidátem v potaz pro agrárníka pochybnější Zvláště platí to o volbě na Smichovsko- Kladen sku, kdež agrárníci napjali všechny síly, aby před pádem zachránili pohlavára svých pohla- várů. Kdyby zůstalo jen při silách vlastních prostředcích dovolených, nikdo nesměl by ničeho namitati. Ale okres, v němž proti kompromiss- nímu kandidátu p. dru. Sobotkovi rytěřuje pan Kubr, byl agrární stranou adaptován za pokus- nou stanici, aby dokázala, jak rychle lze zka- ziti volební morálku tam, kde až posud byla nejnedotknutelnější. Volby v Čechách, volby českým lidem vykonávané, až dosud bývaly slavným aktem manifestačním, skutkem š le chetnosti v politice a výsledek jich uka zoval politické smýšlení národa vždy v křišťá- lové neporušenosti. Politické přesvědčení českého lidu bylo vždy jaksi jeho náboženstvím a to proto, že tak těsně souvisí s otázkou vlastního jeho bytu, jeho existence a lid český až dosu vždycky šel do voleb s nábožným vzrušením nadšením nelíčeným. Také vždy vídal ve vý- konu volebním boj za ideální statky, ve svých zvolencích pak vůdce v boji tom. Nic nemůže však působiti na politiekou mravnost zhoubněji.
Sobotka Kubr Kladno Čechy
18 article
leč vidi-li lid, kterak klesá na pouhý hlasovac materiál, vidí-li, kterak předstupuje se žádost o mandát před něj strana, jíž dokonce nezá- leží na tom, z jakých živlů složena bude vět- šina pro jejího kandidáta, jen když slátán bude zákonitě potřebný počet nadpoloviční většiny hlasů. Tomu, komu byla politická poctivost, ne- porušitelnost, nezakoupitelnost českého vo ličstva něčím povznášejícím, něčím svatým rysem národní povahy nad jiné povznášejícím nemůže boz projevu nejhlubší nevole pominout agitaci agrárnickou, kteráž na Smíchovsko- Kladensku snoubí se s největší politickou per versí, která spolčila se k poražení kandidáta stran národních, dra. Sobotky, s každým, kdo k tomu byl pohotově. Agrárníci jdou v okresu tomt do rozhodujícího volebního boje nejen s ná rodnímí sociály, nýbrž i s radikál ními pokrokáři, ano i se sociál- nimi demokraty rukou společno a nerozdílnou. Žhavá Kubrova touha po mandátu dokázala to, že mezi těmito stranami tak v gruntu rozdllnými, objevila se kopulativni sehopnost z ze hotovy jsou dopustiti se spo- lečně hříchu proti veřejné mravopočestnosti poli- tické. Se stranami všeobecného volebního práva půjde strana, jejíž spoluzakladatel Rataj odpad od národní strany svobodomyslné, když pojala ve svůj program všeobecné rovné právo volební. Jak na lid musí působiti taková spřežka vo lební, jak lahodno musí býli člověku s nepo rušenou clí býti členem takové většiny, netřeb blíže líčiti, ale že takové veřejné frivolní zhr nutí veškerým politickým přesvědčením a sluš ností způsobilé jest zhnusiti lidu našemu všechnu politickou činnost a účastenství na ní, jest jisto Ve své furiantské zvůli volební neštítí se agrár- nický rozkol však prostředků ještě hnusnějších.
Kubrův Kladensko Sobotka
19 article
Jak se proslýchá, počíná se na českém venkove ujímati Práškova methoda volebního haldamáše čili adaptace uherských voleb. Zásluhou agrár níků zavedeny letos ve venkovských obeích, jež byly uznány za obzvlášť hodné agrárnického zpracování, volby cestou vlhkou, volby často váním a pitkami po maďarském způsobu. Jal se nám sděluje, byli tak na přemnohých místech uvítáni noví přími voličové svými agrárním spásonosci. Nemůže býti nie bolestnějšího takě k hněvu dráždivějšího, než tato kortešácká mrzkost, jejímž následkem mandát záviseti má od hojnějšího zažití a notnějšího napití. Ničiti takto lid náš venkovský, kaliti dosud vždy ryzí projev jeho vůle, která se až dosud vždycky hlásívala sama ze sebe k ideální zástavě národ- ního dobra a jako takový projev, jako skvělá manifestace imponovala nepříteli a povznášívala celý národ, něco podobného jest mrzkost před geniem národa, a hodno opovržení každého če- ského člověka. To jest nejtrudnější, nejžalost nější dojem z letošních voleb v kurii venkov ských obeí a takové jsou ty agrárnické úsvitě — Velkostatkářský kompromiss, vje hož znamení provedeny včerejší volby, provázen jest karakteristickým zjevem tak významným, že nelze přejíti k dalším zjevům v interessantn kurii velkostatkářské bez vyzdvižení tohoto při- znaku, jemuž co do frappantnosti málo cos rovná ze současného života politického. Míníme prohlášení skupiny národních velkostatkářů sboru nesvěřenského, včera v listě našem uve řejněné, v němž oznamuje se volební abstinence, passivní odpor národních velkostatkářů proti kom promissu, vyjádřený nedostavením se k volbě.
Práškův
20 article
Nie neprotklo kompromiss feudálně ústavácký v samém jeho jádru a nepřibilo jej před očimu vrstevnictva tak jako toto přesné vystihnutí nej- onačejších jeho pout a svazků. V letech dři vějších, kdy naší historické šlechtě ani nena padlo nabízeli ústavákům i jen špičku mandátu bývali to velkostatkáři ústaváčtí, kteři uveřejňo- vali v ústaváckých orgánech svá volební kvinde a doporučovali voličům své strany, aby se voleb zdrželi. Ejhle, dnes jsou nuceni učiniti tak ná- rodní voličové naši ve sboru nesvěřenském v němž se Němci ani neodvažovali čeho doufat a kdy faktum jich bezmoci považováno za neroz- borné zazdění jich budouenosti. Včerejší reso- luci národních českých velkostatkářů můžes historická šlechta česká uložiti do svého kuriat- ního alba na věčnou památku . . . svého po- kořeníl — Klub národní strany svobodomy slné. Správní výbor přovzal na sebe péči postaveni důstojného pomníku zemřelému dru. Prav. Trojanovi.
Němec Trojan Pravy
21 article
Za tím účelem obrací se provoláním k české veřejnosti, aby dary dobrovolnými byla složena částka, nutná k uctění památky vynikajíeího tohoto českého vlastence, jehož hrob na hřbi- tově vyšehradském převzala v ochranu a opa- trování ochotně městská rada pražská. Třeb nyní hrob ten označiti pomníkem, byť jedno- duchým, přece důstojným tak ryzího a nezišt- ného vlastence, jakým byl dr. Pravosl Trojan Příspěvky přijímá administrace »Národ- ních Listů« jakož i pokladník Klubu národn strany svobodomyslné p. R. Keclik, obchod- ník v č. p. 1615—II. v Praze. — Ruština na francouzských školácl a frančtina v Rusku. Alliance národů fran- couzského a ruského není pouhou frásí a demon- straci a dříve nežli byla uzavřena v kruzíeh diplomatických, vyrostla již z hluboce zakoře- něných sympatil obou národů. Francouzský vliv v Rusku vždy vítězně zápolil s kullurním vlivem německým. Nikde není rozšířena znalost frančtiny tak jako v Rusku. Od dob d'Alemberta Diderota, kdy francouzští spisovatelé byli hosty a přáteli Kateřiny II., až do nejnovějších časů. kdy v Rusku byl dříve pochopen Balzac, Musset a Zola nežli ve Francii, nalezaly vždy duch osvěta francouzská v Rusku svou druhou vlast.
doktor Pravosl Trojan R Keclik Alembert Diderot Kateřina II Balzac Musset Zola Praha Rusko Francie
22 article
Nastala však též doba, kdy Rusko počalo opláceti Francii a kdy ruská literatura a umění svou krásou a originalitou podmanily si Francii. Ruský román Turgeněvův a Tolstého, hudba Čajkovského, obrazy Rěpinovy byly ve Franeii přijaty s enthusiasmem a nyní je to mladý ruský romanopisec Maxim Gorkij, který vedl Sienkiewicze je nejčtenějším autorem ve Francii. Ale i jinak nabývá ruský duch půdy ve sbra třené Francii. Šíří se v kruzích francouzských znalost ruštiny tou měrou, že i my bychom měli si povšimnouti toho příkladu, neboť my, kteří jsme s Rusy pokrevné spříznění, máme k ním též blíže nežli Francouzí a snadněji se učíme jazyku, znějícímu skoro jako naše mateř- ština, i měli bychom mnohem horlivěji šířiti u nás znafost jazyka ruského. O učení se ruštině ve Francii píše »Le Temps« ze 14. t. m., že ruštině se učí nejen na školách vojenských, ale i v některých lyceích v Paříži. Již r. 1892 před slavnostním prohlášením alliance, nařídil ministr Léon Bourgeois v něklerých lycelch vyučování ruštině. Ministr byl povzbuzen čián- kem známého překladatele ruských románů Halperina-Kaminského o prospěšnosti učení se ruskému jazyku. Halperin Kaminský byl též jmenován jedním z prvních učitelů ruštiny n školách středních v Paříží. Nyní přednáší ruštinu v lyceu Condorcet. Ruskému jazyku učí se zvláště studující, kteří se chtějí věnovati karieř diplomatické, vojenské neb obchodní. Zajímavé je, že Melchior de Vogůé, autor znamenité knihy »Le roman russe«, člen Akademie francouzské, dosti nahodile dostal se ke znalosti ruštiny.
Turgeněvův Tolstý Čajkovský Rěpinův Gorkij Sienkiewicz Léon Bourgeois Kaminskij Halperin Kaminskij Condorcet Melchior Rusko Francie Paříž Le Temps Halperina
23 article
Vzpomíná o tom v »Le Tempsu«, že když jako mladý diplomat byl přidělen francouzskému vyslanectví v Petrohradě, počal se učit ruštině jen proto, aby mohl čísti ruské žurnály. Ale sotva že se naučil číst a rozuměl rusky, byl tak uchvácen kouzlem ruské literatury, že se věnoval jejímu studiu a tak prospěl velice k rozšíření ruského románu za ruskými hrani- cemi a sobě svými pracemi o Rusku pojisti slavné jméno ve francouzské literatuře. — Lékaři a reforma nemocenského pojišťování. Veškeré lékařské komory králov- ství a zemí na říšské radě zastoupených vydaly právě pamětní spis, týkající se opravy zá- konao nemocenském pojišťování který podán byl vládě a radě říšské. Snahy lé- kařův o opravu zákona tohoto nejsou novy. Již v r. 1896 vysloven sjezdem lékařských komor télo říšské poloviny požaďavek tento.
Petrohrad Rusko Le Temps
24 article
Neobrací se proti potřebám dělni- ckým, ale žádá, aby v nemocenských poklad- nách zavládly poměry, které by umožníl řádné provádění a plnění zákon samého. Nemohouce se obírati širokými případnými vývody spisu tohoto, v němž uve- dena řada závažných fakt, uvádíme v stručnosti požadavky lékařů. Jsou: Povinnost pojišťovací řídiž se dle příjmů po jištěncových. Zákonem budiž zásadně vytčeno, že si pojištěnci mohou ošetřují- cího lékaře sami voliti; v místech s obyvatelstvem přes 20.000 budiž toto volné přibírání lékaře pravidlem. Do zákona a vzor- ných stanov budiž pojato ustanovení o příslušné odměně lékařských prací. Výše od- měny této budiž určována lékařskými ko- morami po dohodě s pokladnamia sice pro léčení od případu k pří- padu buďiž vypracován tarif za jednotlivé úkony, pro paušální placení budiž roční plat stano ven dle počtu pojistěnců. Pokladny, které neposkytnou pojištěncům svobodné volby lékaře, nýbrž které přenesou službu lékařskou na ob- vodní lékaře pokladniční, buďtež zákonně po- vinny, obmeziti počet pojištěn eu jednomu lékaři podléhajících n 800—1000 S lékaři sjednány buďtež práv- platné smlouvy, jich dírektivy budtež vypracovány lékařskými komorami, spory lékařá s pokladnami podléhejtež smírčím soudům, v nichž zastoupen delegát lékařské komory.
lékařský komora
25 article
Lékař smí býti propuštěn teprve po dobrém zdání lékařské komory. Propuštění z trestu sm nabýti platnosti jen za souhlasu komory této. Pokladny oznamujtež ustanovení lékařů poklad- ničních a s nimi sjednané smlouvy lékařským komorám. Co se speciálně pojišťování týče, má se obmezovati na pojištěnco, jich roční příjem 2000 K nepřevyš uje, za to však má se ho dostati všem dělníkům, zřízencům a pod., jichž příjem jesť nižší než uvedené maximum. Právo pojistiti se budi úplně zrušeno a uznáno jen pro osoby s ročním přijmem do 2000 K. Jakmile pojištěnec nabude vyššího příjmu než 2000 K, přestaniž ihned jeho právo respektive povinnost k pojištění. Jeho nemocenské pojištění úím momentem končí. Požadavky tyto provázeny jsou velmi obširnými motivy a obszhují — jak již z jich výčlu pa- trno — řadu moderních sociáln ě-po litických momentů (svobodná volba oše- třujícího lékaře, zmenšení počtu pojištěnců, od- kázaných na jednoho lékaře a p.), které na- leznou jistě sympatického přijetí ve všech kru- zích — i dělnických. Lékaři měli při sestavo- vání přání svých jistě více ohledů k věeí, než k sobě samým. A to právě nám čini jich snahy sympatickými a blízkými. — Rodinné zprávy. Sl. Marie Maškov a p. Rudolf Častka, professor státní reálky v Kladně, slaviti budou sňatek v úlerý dne 22. říjn o 1/212. hodině dopolední v hlavním chrámu u sv. Mikuláše v Praze, na Malé straně. — Resignace. Obecní starší dp. P. Frant.
Maškov Častek svatý . Mikuláš Kladno Praha lékařský komora
26 article
Eckert oznámil presidiu městské rady, že násled- kem churavosti vzdává se hodnosti obecního star šího. Resignace tato byla včera sdělena ve schůzi městské rady. Starosta p. dr. Srb oceniv zásluhy odstupujícího hodnostáře, tlumočil mu za souhlasu rady městské za jeho činnost diky. Dp. P. Eckert byl do sboru obecních starších zvolen 25. října 1899 na tři roky v prvém sboru volícím na Novém městě. Ve sboru zasedal vůbec od 21. listopadu — Jublleum 25lsté záslužné činnosti svého sekretáře, pana Ludvíka Garaie, oslavilo úřadnictvo vrchního jednatelství pro Čechy společ- ností Riunione Adriatica di Sicurta po- hnutlivou slavností v místnostech úřadu v měslskem sadu. Jubilárovi, jenž těší se pro své humanní zá- sady oblibě úřadnictva, podány byly vzácné čestne dary a pronešeny zástupci ústavu upřímné projevy sympatií. Pan sekretář Garai k projevům díkt připojil mnohé vzácné pokyny, směřující k uplat- nění čestné práce v oboru tak důležitém a human- ním, jako jsou instituce pojišťovací a čelfcí k po- vznešení odboru assekuračního. Večer zakončen byl banketem su černého koně«.
Eckert Srb P Eckert Ludvík Garaie Čecho Sicurt Jubilár
27 article
— Pohřeb kandidáta filosofle. Od kaple českého pathologického ústavu hnul se včera odpo- ledne pohřební průvod, v němž ubírali se četní pro- fessoři, s rektorem českého vysokého učení Kario- Ferdinandova Ph-drem. J. Sýkorou v čele. Přišli vy- provodit na poslední cestě studujícího filosofické fa- kulty p. Jos. Veselého že Švihova u Klatov, který zemřel v nadějiplném věku, v době, kdy chudí ro- díče skládali nejskvělejší naděje ve svého syna. Vy- pravení pohřbu umožněno bylo dobrodiním profes- sorů, kollegů akademiků a přiznivců, kteří obětavě příspěvky složili, aby záhy ve hrob sklácený jinoch důslojným způsobem mohl být převezen z kapie na hřbitov olšanský. S mocným pohnutím a zarosenými zraky děkoval otec všem dobrodincům — Jmenování ve službách obce pražské
J Sýkora Švihov Klatovy Olšanský český vysoký učený KarioFerdinandov fón
28 article
Ve včerejší schůzi městské rady pražské obsazena byla četná místa úřadnická a sice: Vrehními revidenly v VIII. hodn. třídě se základním služ- ným 3600 korun jmenováni pp. Hošek Jaroslav, účetní adjunkt v revisí měst. účtárny a Werl Kar. účetní adjunkt tamtéž. — Účetními adjunkty v IX. hodn. třídě se zákl. služným 2800 korun (dvě místa postupem uprázdněná a tři sborem obecních starších nově systemisovaná) jmenování pp. Hla- dík Antonín, účetní oficiál v měst. účtárně, Kurt Frant., účetní oficiál tamtéž, Štěpánek Bohumil, účetní ofic. v hlav. městské pokladně, Baudiš Jo- sef, úč. ofic. v měst. účtárně a Polák Jindřich, úč. ofic. v borním úřadě. — Kancelářskými ad- junkty v IX. hodn. třídě byli jmenování pp. Bie- nert Řichard, kanc. oficiál v referátě živnosten ském, Klacák Václ., kanc. oficiál v referátě škol- ním, Vlk Josef, kanc. oficiál v chudinském ředitel ství, Lopatář Jan, kanc, ofic. a městský okresní dozorce, Šellner Josef, kanc. ofic. v referátě škol- ním, Novotný Jan, oficiál v úřadě hospodářském, Suchý Karel, oficiál a okresní dozorce, Klose Antonín, oficiál v úřadě popisním, Srb Jan. JUC. adjankt v měst. statistické kanceláři a Berá nek Jan, oficiál a inventárník v ubytovacím komisařství.
Hošek Jaroslav Hla Antonín Kurt František Štěpánek Baudiš Polák Jindřich Klacák Václ Vlk Josef Jan Karel Klos Srb Werl Kara
29 article
— Kancelářskými oficiály v X. hodn. tříde jmenování kancelářští akcesisté pp. Srch Rudolív úřadě popisním, Kopřiva Vladimír k kanceláři katastru voličů, Štětka Alois v referátě herním, Stojanowski Čeněk v referátě vojenském, Ka- mínek Karel v referátě živnostenském, Bouzek Alois v referátě živnostenském a Dewetter Ant. v berní spisovně. — Akcesisty v XI. hodn. třídě byli jmenováni účetní praktikanti pp. Wagner Frant. v měst. účtárně, Bergmann Karel v berním úřadě. Lípa Ladislav v měst. účtárně, Palát Frant. v měst účtárně, Bečka Frant. v berním úřadě; kancelářští praktikanti pp. Benda Jarosl., Fleissig Jindřich, Klím Přemysl, Svátek Karel, Šmalolán Frant., Švejkovský Jaroslav. Dezort Čeněk a Krátký Josef, v kancelář presidiální. — Prakti kanty s adjutem 1000 k 1896.
Kopřiva Alois Čeněk Karel Dewetter Wagner František Bergmann Ladislav Palát Bečka Benda Jarosl Fleissig Šmalolán Jaroslav Josef Ka Klím Přemysl