3
masthead
16. října 1901
5
article
semináře, vyplňovali indexy rusky. Dříve prot
tomu nebylo námitek. Když však i letos před
ložili rusky vyplněné indexy děkanu theologick
fakulty, dru. Fiálkovi, odmitl tento všochny taklo
vyplněné indexy, o čemž rektor university podal
úřadně zprávu rektorátu semináře. Správce s
mináře, kanovník Turkevič, přišel tím do nema
lých rozpaků, neboť bohoslovci nehodlají svého
práva se vzdáti a indexy vyplňovati polsky neb
Iatinsky. Obrátil se tedy k metropolitovi hrab
Šeptickému, aby choulostivou tuto otázku roz
hodl. Rozhodnuti metropolity není dosud známo.
Ke zprávě této dodává »Galičanin«, že už
před prázdninami byl učiněn v samém univer-
sitním senátě útok na právo ruského jazyka
Když totiž prof. Gruševský ve schůzi senátní
počal mluvili rusky, rektor jej přerušil s po
známkou, že úřadním jazykem university jes
polština, a že mu tedy nedovoluje mlu-
viti rusky. Poláci na všechny steskyse
strany ruské, že ruský jazyk jest v Haliči ulla-
čován, odpovídají z pravidla, že stesky takové
jsou bezdůvodné. Zde máme smutný doklad
polské snášelivosti k ruštině, jíž mluví polovina
všeho haličského obyvatelstva.
Turkevič
Šeptický
Gruševský
Polák
Halič
6
article
Politická vyspělost rěckých
Chorvatův.
R. Z Rěky, 13. října. V posledních třech lě-
tech byla rěcká otázka v Pešti na denním pořádku
a ji se dosti zabýval i denní tisk v celé říší. Díky
ochablosti maďaronské většiny chorvatského sněmu
a pohodlné parlamentní dialektice opposiční menšiny
vyřízen byl rčcký konílikt bez Chorvatska a tími
proti němu. Avšak nová správa rěckého guberniaa
maďarské zákony, uznané rěckými Italy, jen zevně
spor uklidily: »Autonomní rěcká strana s progra-
mem italské irredenty a s prohnanou taktikou všech
renegátův umínila si nově získané důvěry uherské
vlády použiti k tomu, aby chorvalský živcl na Rece
učinila naprosto bezvýznamným, dobře vědouc, že
italianisaci jest větší překážkou chorvalská národ-
nost než maďarské zákony. Úmysl ten byl pa-
trný již z toho, že italština počala se přísně zavá-
děti i do ryze chorvalského rěckého okolí a že petice
předních rěckých měšťanův s bar. Vranjičanem v čele
aby byla zřízena na městské útraty aspoň jedna čtyř-
třídní chorvatská obecní škola pro dvacet tisíc rěckých
Chorvatův
Italos
Pešť
Chorvatsko
Reka
7
article
Chorvatův, posud po čtyřech měsících nebyla zodpo-
vězena. Autonomašům všnk překážel jejich dosavadn
vůdce dr. Mayländer, neboť příliš vážně bral odda-
nost k uherskému státu a nemínil drážditi Chorvaty
novými násilnostmi. Proto se ho jeho intimní přátelé
chtěli zbaviti tak, aby jej kandidaturou do uherského
sněmu sesadili s křesla rěckého starosty. Dr. May
länder znaje své lidi, zřekl se kandidatury a zasadll
se vším svým vlivem o volbu hr. Bathyanye, proli
němuž měl kandidovati. Avšak tím rozzuřil bývalé
své přátele tak, že jej prohlásili prodaným maďar-
ským pacholkem. Aby si zůstali důslednými, anto-
nomaši postavili hr. Balhyanovi protikandidáta (Za-
nellu) a z toho povstala na Rěce taková volební agi-
tace, jaké nikdo nepamatuje. Chorvaté se z počátku
drželi stranou od toho politického víření anebo sym-
palisovali ze zděděné nenávisti proti Maďarům s kan-
didátem autonomašským (ilalským). A tak se zdálo
že autonomaši prorazí a že tímto vítězstvím ještě
více upevní svoji silnaci na Rěce, neboť porazivše
hr. Balhyanye, zdáli by se i maďarským politickým
kruhům nepřemožitelnými. V tom případě jejich libo-
vůle v městské správě neznala by mezí. Jsa si dobře
vědom všech následkův takové silnace, vůdce rěckých
Chorvatův
doktor
Mayländer
Chorvat
May
Balhyan
Maďar
8
article
Chorvatův dr. Erasmus Barčié vydal den před volbou
(6. t. m.) a několik hodin před ukončením volby
(7. t. m.) dva otevřené dopisy, které způsobily v pra-
vém slova smyslu sensační obral v celém volebním
zápase. Požíváť Barčic jako rěcký patricius, jako
čtyřicotiletý obhájce práv Chorvatska na Rěku,a
jako výmluvný advokát takové vážnosti a vlivu v kri-
tické a pohnuté době, jakému se netěší ani jediný
italský předák. Oslňující přesnost a zdrcující přímost
obou jeho prohlášení způsobila v aulonomašské strané
zmatek a v chorvatských řadách vyvolala neočekáva-
nou účast při volbách ve prospěch hr. Bathyanye.
Barčičova prohlášení vrcholi v zásadě, že i maďarský
liberälní i aotonomašský italský kandidát jsou stejne
nesmířitelnými odpůrci ckorvatských politi
ckých práv na Rěku, ale že autonomaší majíce
na Rěce bezprostřední moc, jsou mnohem nebezpeč-
nějším chorvatské národnosti na Rěce
okoli než Maďaři, kteří se na Rěce jako národ teprve
uměle pěstují. Poprvé chorvatský radikální státo
právník řídil se latinským rčením: »Kdo dobře roz
lišuje, ten i dobře uči.« Nyní se rěčtí Chorvaté od-
trhti od kouzelného lůna »italské kultury« a jsouce jil
ode dávna zásadně oddělení od »maďarské svobody«
budcu teprve ted nuceni zahájiti samostatno
akci.
Chorvatův
doktor
Barčié
Barčice
Barčičův
Maďar
Chorvat
Chorvatsko
Rěko
maďarský svoboda
kouzelný lůno
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. října.
Mijat Radovič.
Starý hercegovský vlastenec, o jehož úmrt
podali jsme před několika dni telegrafickou
Sníh kolem do kola a stranou Gornergratu
zvedá se první kopule ledovce, pokrytá čerstvě
napadlým sněhem! A za ním i druhý, třetí, jako
mriví z hrobu se zvedající.
Nejdeme již sami. Malý vlak vychrlil n
stanici gornergratské množství turistů a ti nyní
s námi stoupají k vrcholu Gornergratu, na němž
vidíme již okna hotelu lesknouci se v slunci
Nosiči procházejí kolem nás s nosítky, na
kterých hoví si ti nejpohodlnější! Dráhou až
na poslední stanici Gornergratu a odtud na no-
sltkách dále na vrchol. Při naší únavě je po-
chopitelno, že zvodal se v našich prsou
anarchismus.
Ne na dlouho, neboť duše nabývala křídel
šiřila se a chvěla, zmocňovala se těla, pod
maňovala si jeho vyčerpané fysické síly, stávala
se vítězícím obrem, který s úžasným napjetím
objal svými rameny věčný mohutný svět kolem
u naslouchal na mrtvém jeho srdci.
Radovič
Gornergra
Praha
Gornergra
10
article
Konečně! Ještě několik posledních kroků,
při kterých cítíme srdce chvěli se ve všech
nervech, a jsme na vreholu Gornergratu. Kle
sáme unaveni na kameny. — Nikdo kolem no
mluví. Hlas je zde zločinem jako nad otevřeným
hrobem.
Bilý, tichý Monte Rosa, majestátní Breit-
horn, podivuhodná dvojčata, Matterhorn — pod
námi ledové, zvlněné moře, v němž jako ztra-
cené tyrkysy zreadlí se malá ledovcová jezírka
Býti zde sám! Noc a den sám, aby
zmocniti se mohl úplně této pohádkové říše
procitil až do hlubin svaté ticho, povstalé n
počátku světa.
Býti zde sám! Vím, že jsou zde básně,
zpěvy, žalmy, vzdechy, modiitby — vím, že
zde tiše varhany znějí v modrém svitu měsíee
a že bílá roucha ledovců se zachvívají, když
dotkne se jich slín oblaků — ale musi zde
býti člověk sám, aby se toho stal účastnýma
slyšel, jak věčnost dýchá a viděl její mihave
sny. —— —
Jinak stává se okolí pouhým panoramstem
Jeden z Angličanů spustil si přes obličej závoj
aby neočadi na horkém slunci, jež v tisl
paprscích odráží se od ledovců — — —
Ach. sám, sám zde být
Boz. Viková Kunětická.
Bilá
Breit
Angličan
Viková
Matterhorn
tichý Mont Rosa
11
article
zprávu, dožil se 76 let. »Serdar Mijat«, jak jej
nazývali, byl nejkrásnější srbský typ, poctivá
duše, charakter, jaký může sloužiti za vzor.
Jako srbský národ neměl nikdy pokoje a pokoj-
ného života, neměl ho ani serdar Mijat, ani
jeho rodina a rod. Když r. 1875 »houkla neve-
siňská puška«, t. j. vypuklo hereegovské po-
vstání, bratr Mijatův, nevesiňský vojvoda pop
Pero Radovič, byl jedním z vůdců povstaleckých
a Mijat uchýlil se na Černou Horu, kde po
celou válku byl v družině knížele Nikoly, jenž
mu udělil tilul serdara.
Po okupaci Bosny a Hercegoviny serdar
Mijat vrátil se ke svému krbu v Mostaru, ale
dlouho zde pokoje neužíval. Stojan Kovačevič
Salko Fosta a j. vůdcové pravoslavného i moha
medánského obyvatelstva zdvihli vzpouru prot
okupátorům r. 1882 a nastalo strašné pronásle
dování těch, kdo zůstali seděti doma. Mnoz
mladi Mostarci utekli k povstaleům, starší pře
dáci byli pozavíráni, mezi nimi i serdar Mijat
Z Mostaru jej odvedli do Bosenské Gradišky
kde byl dlouho žalářován.
Život serdara Mijata je historií srbskéh
národa v Hercegovině v posledním půlstoletl.
Žádné dílo národní nebylo začato bez jeho rady
Zvláštní horlivosti se vyznamenával v boji za
práva národní pravoslavné církve, jejž Bosna
Hercegovina vedou s vládou Kallayovou. V práei
pro národ zapomínal sebe i své rodiny. Nejtěžší
rána ho stihla, když mu před třemi lety umřel
syn Vladimír, také neohrožený národní bojovník.
Po smrti Vladimírově převzal majitelství »Srb-
ského Věstníku«, jediného nezávislého listu
v okupovaných zemich. Ale kmen života jeho
již chřadl až uchřadl.
Mijatův
Radovič
Kovačevič
Mostarec
Gradiška
Bosna Hercegovina
Kallayův
Vladimíra
Vladimírův
Srb
Černá Hora
Bosna
Hercegovina
Mostar
Serdar Mijat
národní pravoslavný církev
Salko Fosta
12
article
Co ustanoveno za návštěvy carový
ve Francit?
»Ipano Bocr« v Bukureštu
obdržel z Petrohradu od »osoby, velmi blízké
místu, kde tyto věci známy jsou ve všech svých
podrobnostech«, zprávu o tom, co usneseno
návštěvy curovy ve Francii mezi ruskýmia
francouzskými státníky.
I. Rusko-franeouzský spole
následkem valných změn okolností, které se
udály v Evropě, zvláště co se týče poměru
k trojspolku, musí z dosavadního trp
ného stavu přejíti v činný; tat
aktivnost musí se týkati nejen politiekých, nýbrž
i hospodářských otázek, pokud se to ukáže
nutným naproti nejnovější celné politice ně
mecké.
II. Aktivnost rusko-francouzského spolku
týkati se bude jihoafrických zmatků
a současně i balkánských otázek
Události na Balkáně i v Malé Asii nut
dvojspolek, aby co nejdůrazněji zakročil prol
pobuřující politice, vedené v těch zemích.
Co se týče záboru Mandžurie, o tom
nebylo ani slova.
Ruský vyslanec v Cařihradě Zino v je
bude na nějaký čas povolán do Petrohradu.
kde dostane nové instrukce, docela různé o
dosavadních.
Zina
Bukurešt
Petrohrad
Francie
Rusko
Evropa
Balkán
Asie
Cařihrad
Ipano Bocr
13
article
Výbuchy nespekojenosti v něme-
ckém námořnictva
nejsou již ojedinělé. Po křížáku »Gazelle« ná
sledovalo mužstvo pobřežního obrněnce »Ha
genu«. Jen že na této lodi hněv mužstva ne
projevil se v odboji hromadném a veřejném,
nýbrž způsobem jen tím, že odstrančna —
také již nenalezena — závora metací roury
torpědové, čímž tato stala se ovšem na čas
neupotřebitelnou, že přeřezány hadice hasičské
atd. Skutky to ovšem, jež rovněž mohly míti
za určitých okolností následky povážlivé. Ješt
povážlivějšími pro Germanii ovšem ale jest duch
jakýž, jak z těchto skulků vidno, v německém
námořnietvu zavládl. Bledne vůči němu i trou-
falý výrok Viléma II : »Budoucnost Německ
jest na mořile Příčinou zmíněných skutků n
obrněnci »Hagenu« jest dle všeho rozčilení
hněv mužstva nad tím, že mu byla prvním
důstojníkem lodním Putifarkenem dovolená
zkrácena.
Demisse anglického ministra
vojenství
Nezdary na jihosfrickém bojišti zlomily
přece již vaz aspoň jednomu členu ministerstva
Chamberlainova, zvaného Salisburyovým. Ministr
vojenství Brodrick hodlá ještě před sestupem
parlamentu odstoupiti. Ovšem z příčin
— zdravotních. »Daily News« tvrdí, že zatím
bude ministr Balfour ministerstvo vojenstv
spravovati.
Schůzka panovníků na ruské
půdě?
Turinská »Stampa«, list to ostatně velmi
nespolehlivý, tvrdí, že král italský cara ve Spalo
navštiví. Také císař rakouský přibude prý do
Spaly. Poslední schůzka neobešla by se zajisté
bez dohovoru o věcech balkánských, ovšem jes
ale právě v nynější situaci dost pochybnou.
Vilém II
Hagen
Chamberlainův
Salisburyův
Balfour
Stamp
Daily News
14
article
Panamský podnik průplavní
Prodán?
Washingtonský dopisovatel »Newyorl
Worldu« tvrdl, že agent franeouzské společnosti
pro zřízení průplavu panamského, Huler, cel
jmění společnosti i se všemi právy a konces-
semi nabídl Spojeným státům za 50 mill. doll.
— 50 proc. pod původní nabídkou. Unie jes
prý odhodlána koupi tu uskutečniti a průplav
dobudovati.
Zápas s řeholemi ve Fraucii.
V sobotu byl prodán pařížský klášt
assumptionistů za 600.000 frunků. Rozsáblý
komplex ten koupila vláda, ně někteří kupe
hnali cenu do značné výše. Klášter byl prodán
exekučně.
Jisté vzrušení budí resignace známého ka-
zatele Olliviera, generála řádu dominikánů
jehož kázání ve chrámu Notre Dame, ve kterých
proti vládě nesmírně úločil, budila svého času
sensaci. Vzdal prý se svého úřadu jedině proto
poněvadž viděl ve své osobě překážku, pro
kterou by vláda svrchu jmenovanému řádu ne-
udělila povolení k pobytu ve Francii.
Rozpočtová komise francouzské sněmovný
usnesla se 12 proti 6 hlasům o zrušení nábo
ženského rozpočtu a na úplném oddělení církve
od stálu.
Ovšem komise rozpočtová usnesení to uči
nila již několikrát, ale plenum sněmovny ještě
vždy usnesení její zrušilo. Bude tomu asi tak
i tentokráte.
Žádná válka s Kolumbii!
Vlády venezuelská, ecuadorská a nikaraguj.
ská prohlásily současně ve Washingtoně,že
mezi nimi a ropublikou Kolumbií není stavu
váločného a že přičiní se všemožně, aby zame
zily vpády povstaleckých čet ze svého územ
do Kolumbie. V této republice soudí se však
že president venezuelský Castro upustil od svých
plánů proti Kolumbii teprve, když nemohl do-
síci k nim souhlasu i Eeuadoru a Nikarague
a když seznal, že není si jist vlastním voj
skem svým.
Castro
Francie
Kolumbie
Washington
Nikaragua
Pearl World
Notre Dam
15
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Výsledek druhé volby v Praze ve vo
lebním okresu Josefov-Libeň: Z 1200
oprávněných voličů dostavili se k volbě 972
(při prvé volbě 799). Zvoleni byli kandidáti
národní strany svobodomyslné pp. Frant. Filip.
hostinský v Praze—VIII. 596 hlasy (při prvé
volbě 363) a Josef Macláček, ředitel účtárny
v Praze—VIII. 553 hlasy. Kandidáti sociální
demokracie dr. Alfred Meissnor dostal 399
Josef Schuster 403 hlasy; mimo to bylo ode-
vzdáno 6 líatků se jménem p. dra. J. Scharfa
Volby velkostatkářů vykonány byly
včera před polednem, jak jsme sdělili již ve
včerejším odpoledníku. Ve skupině velkostatk
svěřenských ze 46 voličů dostavilo se
k volbě 20 a byli jednohlasně zvoleni jmeno-
vaní již kandidáti. Ve skupině velkostatků ne-
svěřenských ze 396 oprávněných voličů
zúčastnili se volby 174 a to 89 osobně a g5
plnomocenstvími. Zvoleni byli kompromisan
kandidáti konservativního a ústavověrného velko
statku. Na místo bar. Oppenheimra, který resi-
gnoval, byl zvolen dr. Damm.
František
Macláček
doktor
Alfréd Meissnor
Schuster
J Scharf
Oppenheimra
Damm
Praha
Josefov
Libeň
Zvolen
16
article
Německé okresy.
Německé okresy.
Ve volebním okrese venkovském Libere
Jablonec-Tanvald odevzdáno při užší volb
z 8234 hlasů 3517, z nichž neplatných bylo 65 a do
stal Fr. Besemüller (lid. strana něm.) 2312, V. Kiese
wetter (socialista) 1140 hlasů. Je ledy zvolen
Besemaller.
V městském volebním okrese Roketníce
Jilemnice — II volba — odevzdáno z 968 hlas
808, z nichž bylo 8 neplatných, 2 rozíříštěny. Vilém
Müller (něm. strana lid.) dostal jich 446, Františel
Jerie (český sčítací kandidat) 352; je tedy zvolen
Maller.
V městském volebním okrese Děčín-Po
mokly-Kamenice česká — II. volba — ode
vzdáno z 3228 hlasů 2556 a dostal jich Josef Tschat
(Všeněmec) 1239, Erhard Arnold (lid. strana něm.
900, Ant. Sehrammel (soc. dem.) 34. Charvát (český
sčít. kand.) 69; 14 hlasů bylo roztříštěno. Je ted
zvolen Josef T'schan.
V městském okrese Trutnov-Broumo
Police — II. volba — odevzdáno 1907 hlasu.
z nichž 13 neplatných a 1 roztřištěn. Dr. V. Bach-
mann (něm. pokrok.) dostal jich 1016, Jan Linde-
mayer (Všeněmec) 747, dr. Josef Čížek (český sčío
kand.) 130; je tedy zvolen dr. Bachimann.
Besemüller
V Kies wetter
Besemaller
Müller
Jerie
Maller
Josef Tschat
Erhard Arnold
Charvát
T schan
doktor
V Bach
Linde
Čížek
Bachimann
Jablonec
Tanvald
Francie
Děčín
Kamenica
Trutnov
Roketnit Jilemnice
II volba
Broumo Police
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi
delná středová příloha „Naučný Obzor“
— Až na několik užších voleb jes
tedy nový zemský sněm již ve svém složen
zjištěn a po dvou dnech budeme moci přehled
nouti vůbec všechny volební zkušenosti, učiněné
za letošní zemské volební periody, valně po
změněné ve svých vnějších zjevech nejdůleži
tějším rysem — přimým volením ve venkov
ských obcích. Ale již dnes nutno jest zmini
se o jedné z nejtrpčích a nejsmutnějších zku
šeností učiněných a to tím spíše, že očekávat
lze, že se při nastávajících volbách bude opa
kovati všude tam, kde agrárník přijde s ná
rodně svobodomyslným anebo kompromissním
kandidátem v potaz pro agrárníka pochybnější
Zvláště platí to o volbě na Smichovsko- Kladen
sku, kdež agrárníci napjali všechny síly, aby
před pádem zachránili pohlavára svých pohla-
várů. Kdyby zůstalo jen při silách vlastních
prostředcích dovolených, nikdo nesměl by ničeho
namitati. Ale okres, v němž proti kompromiss-
nímu kandidátu p. dru. Sobotkovi rytěřuje pan
Kubr, byl agrární stranou adaptován za pokus-
nou stanici, aby dokázala, jak rychle lze zka-
ziti volební morálku tam, kde až posud
byla nejnedotknutelnější. Volby v Čechách, volby
českým lidem vykonávané, až dosud bývaly
slavným aktem manifestačním, skutkem š le
chetnosti v politice a výsledek jich uka
zoval politické smýšlení národa vždy v křišťá-
lové neporušenosti. Politické přesvědčení českého
lidu bylo vždy jaksi jeho náboženstvím a to
proto, že tak těsně souvisí s otázkou vlastního
jeho bytu, jeho existence a lid český až dosu
vždycky šel do voleb s nábožným vzrušením
nadšením nelíčeným. Také vždy vídal ve vý-
konu volebním boj za ideální statky, ve svých
zvolencích pak vůdce v boji tom. Nic nemůže
však působiti na politiekou mravnost zhoubněji.
Sobotka
Kubr
Kladno
Čechy
18
article
leč vidi-li lid, kterak klesá na pouhý hlasovac
materiál, vidí-li, kterak předstupuje se žádost
o mandát před něj strana, jíž dokonce nezá-
leží na tom, z jakých živlů složena bude vět-
šina pro jejího kandidáta, jen když slátán bude
zákonitě potřebný počet nadpoloviční většiny
hlasů. Tomu, komu byla politická poctivost, ne-
porušitelnost, nezakoupitelnost českého vo
ličstva něčím povznášejícím, něčím svatým
rysem národní povahy nad jiné povznášejícím
nemůže boz projevu nejhlubší nevole pominout
agitaci agrárnickou, kteráž na Smíchovsko-
Kladensku snoubí se s největší politickou per
versí, která spolčila se k poražení kandidáta stran
národních, dra. Sobotky, s každým, kdo k tomu
byl pohotově. Agrárníci jdou v okresu tomt
do rozhodujícího volebního boje nejen s ná
rodnímí sociály, nýbrž i s radikál
ními pokrokáři, ano i se sociál-
nimi demokraty rukou společno
a nerozdílnou. Žhavá Kubrova touha po
mandátu dokázala to, že mezi těmito stranami
tak v gruntu rozdllnými, objevila se kopulativni
sehopnost z ze hotovy jsou dopustiti se spo-
lečně hříchu proti veřejné mravopočestnosti poli-
tické. Se stranami všeobecného volebního práva
půjde strana, jejíž spoluzakladatel Rataj odpad
od národní strany svobodomyslné, když pojala
ve svůj program všeobecné rovné právo volební.
Jak na lid musí působiti taková spřežka vo
lební, jak lahodno musí býli člověku s nepo
rušenou clí býti členem takové většiny, netřeb
blíže líčiti, ale že takové veřejné frivolní zhr
nutí veškerým politickým přesvědčením a sluš
ností způsobilé jest zhnusiti lidu našemu všechnu
politickou činnost a účastenství na ní, jest jisto
Ve své furiantské zvůli volební neštítí se agrár-
nický rozkol však prostředků ještě hnusnějších.
Kubrův
Kladensko
Sobotka
19
article
Jak se proslýchá, počíná se na českém venkove
ujímati Práškova methoda volebního haldamáše
čili adaptace uherských voleb. Zásluhou agrár
níků zavedeny letos ve venkovských obeích, jež
byly uznány za obzvlášť hodné agrárnického
zpracování, volby cestou vlhkou, volby často
váním a pitkami po maďarském způsobu. Jal
se nám sděluje, byli tak na přemnohých místech
uvítáni noví přími voličové svými agrárním
spásonosci. Nemůže býti nie bolestnějšího
takě k hněvu dráždivějšího, než tato kortešácká
mrzkost, jejímž následkem mandát záviseti má
od hojnějšího zažití a notnějšího napití. Ničiti
takto lid náš venkovský, kaliti dosud vždy ryzí
projev jeho vůle, která se až dosud vždycky
hlásívala sama ze sebe k ideální zástavě národ-
ního dobra a jako takový projev, jako skvělá
manifestace imponovala nepříteli a povznášívala
celý národ, něco podobného jest mrzkost před
geniem národa, a hodno opovržení každého če-
ského člověka. To jest nejtrudnější, nejžalost
nější dojem z letošních voleb v kurii venkov
ských obeí a takové jsou ty agrárnické úsvitě
— Velkostatkářský kompromiss, vje
hož znamení provedeny včerejší volby, provázen
jest karakteristickým zjevem tak významným,
že nelze přejíti k dalším zjevům v interessantn
kurii velkostatkářské bez vyzdvižení tohoto při-
znaku, jemuž co do frappantnosti málo cos
rovná ze současného života politického. Míníme
prohlášení skupiny národních velkostatkářů
sboru nesvěřenského, včera v listě našem uve
řejněné, v němž oznamuje se volební abstinence,
passivní odpor národních velkostatkářů proti kom
promissu, vyjádřený nedostavením se k volbě.
Práškův
20
article
Nie neprotklo kompromiss feudálně ústavácký
v samém jeho jádru a nepřibilo jej před očimu
vrstevnictva tak jako toto přesné vystihnutí nej-
onačejších jeho pout a svazků. V letech dři
vějších, kdy naší historické šlechtě ani nena
padlo nabízeli ústavákům i jen špičku mandátu
bývali to velkostatkáři ústaváčtí, kteři uveřejňo-
vali v ústaváckých orgánech svá volební kvinde
a doporučovali voličům své strany, aby se voleb
zdrželi. Ejhle, dnes jsou nuceni učiniti tak ná-
rodní voličové naši ve sboru nesvěřenském
v němž se Němci ani neodvažovali čeho doufat
a kdy faktum jich bezmoci považováno za neroz-
borné zazdění jich budouenosti. Včerejší reso-
luci národních českých velkostatkářů můžes
historická šlechta česká uložiti do svého kuriat-
ního alba na věčnou památku . . . svého po-
kořeníl
— Klub národní strany svobodomy
slné. Správní výbor přovzal na sebe péči
postaveni důstojného pomníku
zemřelému dru. Prav. Trojanovi.
Němec
Trojan
Pravy
21
article
Za tím účelem obrací se provoláním k české
veřejnosti, aby dary dobrovolnými byla složena
částka, nutná k uctění památky vynikajíeího
tohoto českého vlastence, jehož hrob na hřbi-
tově vyšehradském převzala v ochranu a opa-
trování ochotně městská rada pražská. Třeb
nyní hrob ten označiti pomníkem, byť jedno-
duchým, přece důstojným tak ryzího a nezišt-
ného vlastence, jakým byl dr. Pravosl Trojan
Příspěvky přijímá administrace »Národ-
ních Listů« jakož i pokladník Klubu národn
strany svobodomyslné p. R. Keclik, obchod-
ník v č. p. 1615—II. v Praze.
— Ruština na francouzských školácl
a frančtina v Rusku. Alliance národů fran-
couzského a ruského není pouhou frásí a demon-
straci a dříve nežli byla uzavřena v kruzíeh
diplomatických, vyrostla již z hluboce zakoře-
něných sympatil obou národů. Francouzský vliv
v Rusku vždy vítězně zápolil s kullurním vlivem
německým. Nikde není rozšířena znalost frančtiny
tak jako v Rusku. Od dob d'Alemberta
Diderota, kdy francouzští spisovatelé byli hosty
a přáteli Kateřiny II., až do nejnovějších časů.
kdy v Rusku byl dříve pochopen Balzac, Musset
a Zola nežli ve Francii, nalezaly vždy duch
osvěta francouzská v Rusku svou druhou vlast.
doktor
Pravosl Trojan
R Keclik
Alembert Diderot
Kateřina II
Balzac
Musset
Zola
Praha
Rusko
Francie
22
article
Nastala však též doba, kdy Rusko počalo
opláceti Francii a kdy ruská literatura a umění
svou krásou a originalitou podmanily si Francii.
Ruský román Turgeněvův a Tolstého, hudba
Čajkovského, obrazy Rěpinovy byly ve Franeii
přijaty s enthusiasmem a nyní je to mladý
ruský romanopisec Maxim Gorkij, který vedl
Sienkiewicze je nejčtenějším autorem ve Francii.
Ale i jinak nabývá ruský duch půdy ve sbra
třené Francii. Šíří se v kruzích francouzských
znalost ruštiny tou měrou, že i my bychom
měli si povšimnouti toho příkladu, neboť my,
kteří jsme s Rusy pokrevné spříznění, máme
k ním též blíže nežli Francouzí a snadněji se
učíme jazyku, znějícímu skoro jako naše mateř-
ština, i měli bychom mnohem horlivěji šířiti u nás
znafost jazyka ruského. O učení se ruštině ve
Francii píše »Le Temps« ze 14. t. m., že
ruštině se učí nejen na školách vojenských, ale
i v některých lyceích v Paříži. Již r. 1892
před slavnostním prohlášením alliance, nařídil
ministr Léon Bourgeois v něklerých lycelch
vyučování ruštině. Ministr byl povzbuzen čián-
kem známého překladatele ruských románů
Halperina-Kaminského o prospěšnosti učení se
ruskému jazyku. Halperin Kaminský byl též
jmenován jedním z prvních učitelů ruštiny n
školách středních v Paříží. Nyní přednáší ruštinu
v lyceu Condorcet. Ruskému jazyku učí se
zvláště studující, kteří se chtějí věnovati karieř
diplomatické, vojenské neb obchodní. Zajímavé
je, že Melchior de Vogůé, autor znamenité knihy
»Le roman russe«, člen Akademie francouzské,
dosti nahodile dostal se ke znalosti ruštiny.
Turgeněvův
Tolstý
Čajkovský
Rěpinův
Gorkij
Sienkiewicz
Léon Bourgeois
Kaminskij
Halperin Kaminskij
Condorcet
Melchior
Rusko
Francie
Paříž
Le Temps
Halperina
23
article
Vzpomíná o tom v »Le Tempsu«, že když
jako mladý diplomat byl přidělen francouzskému
vyslanectví v Petrohradě, počal se učit ruštině
jen proto, aby mohl čísti ruské žurnály. Ale
sotva že se naučil číst a rozuměl rusky, byl
tak uchvácen kouzlem ruské literatury, že se
věnoval jejímu studiu a tak prospěl velice
k rozšíření ruského románu za ruskými hrani-
cemi a sobě svými pracemi o Rusku pojisti
slavné jméno ve francouzské literatuře.
— Lékaři a reforma nemocenského
pojišťování. Veškeré lékařské komory králov-
ství a zemí na říšské radě zastoupených vydaly
právě pamětní spis, týkající se opravy zá-
konao nemocenském pojišťování
který podán byl vládě a radě říšské. Snahy lé-
kařův o opravu zákona tohoto nejsou novy.
Již v r. 1896 vysloven sjezdem lékařských
komor télo říšské poloviny požaďavek tento.
Petrohrad
Rusko
Le Temps
24
article
Neobrací se proti potřebám dělni-
ckým, ale žádá, aby v nemocenských poklad-
nách zavládly poměry, které by umožníl
řádné provádění a plnění zákon
samého. Nemohouce se obírati širokými
případnými vývody spisu tohoto, v němž uve-
dena řada závažných fakt, uvádíme v stručnosti
požadavky lékařů. Jsou: Povinnost
pojišťovací řídiž se dle příjmů po
jištěncových. Zákonem budiž zásadně
vytčeno, že si pojištěnci mohou ošetřují-
cího lékaře sami voliti; v místech
s obyvatelstvem přes 20.000 budiž toto volné
přibírání lékaře pravidlem. Do zákona a vzor-
ných stanov budiž pojato ustanovení o příslušné
odměně lékařských prací. Výše od-
měny této budiž určována lékařskými ko-
morami po dohodě s pokladnamia
sice pro léčení od případu k pří-
padu buďiž vypracován tarif za
jednotlivé úkony, pro paušální
placení budiž roční plat stano ven
dle počtu pojistěnců. Pokladny, které
neposkytnou pojištěncům svobodné volby lékaře,
nýbrž které přenesou službu lékařskou na ob-
vodní lékaře pokladniční, buďtež zákonně po-
vinny, obmeziti počet pojištěn eu
jednomu lékaři podléhajících n
800—1000 S lékaři sjednány buďtež práv-
platné smlouvy, jich dírektivy budtež
vypracovány lékařskými komorami, spory lékařá
s pokladnami podléhejtež smírčím soudům,
v nichž zastoupen delegát lékařské komory.
lékařský komora
25
article
Lékař smí býti propuštěn teprve po dobrém
zdání lékařské komory. Propuštění z trestu sm
nabýti platnosti jen za souhlasu komory této.
Pokladny oznamujtež ustanovení lékařů poklad-
ničních a s nimi sjednané smlouvy lékařským
komorám. Co se speciálně pojišťování týče, má
se obmezovati na pojištěnco, jich
roční příjem 2000 K nepřevyš uje,
za to však má se ho dostati všem dělníkům,
zřízencům a pod., jichž příjem jesť nižší než
uvedené maximum. Právo pojistiti se budi
úplně zrušeno a uznáno jen pro osoby s ročním
přijmem do 2000 K. Jakmile pojištěnec nabude
vyššího příjmu než 2000 K, přestaniž ihned
jeho právo respektive povinnost k pojištění.
Jeho nemocenské pojištění úím momentem končí.
Požadavky tyto provázeny jsou velmi obširnými
motivy a obszhují — jak již z jich výčlu pa-
trno — řadu moderních sociáln ě-po
litických momentů (svobodná volba oše-
třujícího lékaře, zmenšení počtu pojištěnců, od-
kázaných na jednoho lékaře a p.), které na-
leznou jistě sympatického přijetí ve všech kru-
zích — i dělnických. Lékaři měli při sestavo-
vání přání svých jistě více ohledů k věeí, než
k sobě samým. A to právě nám čini jich snahy
sympatickými a blízkými.
— Rodinné zprávy. Sl. Marie Maškov
a p. Rudolf Častka, professor státní reálky
v Kladně, slaviti budou sňatek v úlerý dne 22. říjn
o 1/212. hodině dopolední v hlavním chrámu u sv.
Mikuláše v Praze, na Malé straně.
— Resignace. Obecní starší dp. P. Frant.
Maškov
Častek
svatý . Mikuláš
Kladno
Praha
lékařský komora
26
article
Eckert oznámil presidiu městské rady, že násled-
kem churavosti vzdává se hodnosti obecního star
šího. Resignace tato byla včera sdělena ve schůzi
městské rady. Starosta p. dr. Srb oceniv zásluhy
odstupujícího hodnostáře, tlumočil mu za souhlasu
rady městské za jeho činnost diky. Dp. P. Eckert
byl do sboru obecních starších zvolen 25. října
1899 na tři roky v prvém sboru volícím na Novém
městě. Ve sboru zasedal vůbec od 21. listopadu
— Jublleum 25lsté záslužné činnosti
svého sekretáře, pana Ludvíka Garaie, oslavilo
úřadnictvo vrchního jednatelství pro Čechy společ-
ností Riunione Adriatica di Sicurta po-
hnutlivou slavností v místnostech úřadu v měslskem
sadu. Jubilárovi, jenž těší se pro své humanní zá-
sady oblibě úřadnictva, podány byly vzácné čestne
dary a pronešeny zástupci ústavu upřímné projevy
sympatií. Pan sekretář Garai k projevům díkt
připojil mnohé vzácné pokyny, směřující k uplat-
nění čestné práce v oboru tak důležitém a human-
ním, jako jsou instituce pojišťovací a čelfcí k po-
vznešení odboru assekuračního. Večer zakončen byl
banketem su černého koně«.
Eckert
Srb
P Eckert
Ludvík Garaie
Čecho
Sicurt
Jubilár
27
article
— Pohřeb kandidáta filosofle. Od kaple
českého pathologického ústavu hnul se včera odpo-
ledne pohřební průvod, v němž ubírali se četní pro-
fessoři, s rektorem českého vysokého učení Kario-
Ferdinandova Ph-drem. J. Sýkorou v čele. Přišli vy-
provodit na poslední cestě studujícího filosofické fa-
kulty p. Jos. Veselého že Švihova u Klatov, který
zemřel v nadějiplném věku, v době, kdy chudí ro-
díče skládali nejskvělejší naděje ve svého syna. Vy-
pravení pohřbu umožněno bylo dobrodiním profes-
sorů, kollegů akademiků a přiznivců, kteří obětavě
příspěvky složili, aby záhy ve hrob sklácený jinoch
důslojným způsobem mohl být převezen z kapie na
hřbitov olšanský. S mocným pohnutím a zarosenými
zraky děkoval otec všem dobrodincům
— Jmenování ve službách obce pražské
J Sýkora
Švihov
Klatovy
Olšanský
český vysoký učený KarioFerdinandov fón
28
article
Ve včerejší schůzi městské rady pražské obsazena
byla četná místa úřadnická a sice: Vrehními
revidenly v VIII. hodn. třídě se základním služ-
ným 3600 korun jmenováni pp. Hošek Jaroslav,
účetní adjunkt v revisí měst. účtárny a Werl Kar.
účetní adjunkt tamtéž. — Účetními adjunkty
v IX. hodn. třídě se zákl. služným 2800 korun (dvě
místa postupem uprázdněná a tři sborem obecních
starších nově systemisovaná) jmenování pp. Hla-
dík Antonín, účetní oficiál v měst. účtárně, Kurt
Frant., účetní oficiál tamtéž, Štěpánek Bohumil,
účetní ofic. v hlav. městské pokladně, Baudiš Jo-
sef, úč. ofic. v měst. účtárně a Polák Jindřich, úč.
ofic. v borním úřadě. — Kancelářskými ad-
junkty v IX. hodn. třídě byli jmenování pp. Bie-
nert Řichard, kanc. oficiál v referátě živnosten
ském, Klacák Václ., kanc. oficiál v referátě škol-
ním, Vlk Josef, kanc. oficiál v chudinském ředitel
ství, Lopatář Jan, kanc, ofic. a městský okresní
dozorce, Šellner Josef, kanc. ofic. v referátě škol-
ním, Novotný Jan, oficiál v úřadě hospodářském,
Suchý Karel, oficiál a okresní dozorce, Klose
Antonín, oficiál v úřadě popisním, Srb Jan. JUC.
adjankt v měst. statistické kanceláři a Berá nek
Jan, oficiál a inventárník v ubytovacím komisařství.
Hošek
Jaroslav
Hla
Antonín
Kurt František
Štěpánek
Baudiš
Polák
Jindřich
Klacák Václ
Vlk
Josef
Jan
Karel
Klos
Srb
Werl Kara
29
article
— Kancelářskými oficiály v X. hodn. tříde
jmenování kancelářští akcesisté pp. Srch Rudolív
úřadě popisním, Kopřiva Vladimír k kanceláři
katastru voličů, Štětka Alois v referátě herním,
Stojanowski Čeněk v referátě vojenském, Ka-
mínek Karel v referátě živnostenském, Bouzek
Alois v referátě živnostenském a Dewetter Ant.
v berní spisovně. — Akcesisty v XI. hodn. třídě
byli jmenováni účetní praktikanti pp. Wagner Frant.
v měst. účtárně, Bergmann Karel v berním úřadě.
Lípa Ladislav v měst. účtárně, Palát Frant. v měst
účtárně, Bečka Frant. v berním úřadě; kancelářští
praktikanti pp. Benda Jarosl., Fleissig Jindřich, Klím
Přemysl, Svátek Karel, Šmalolán Frant., Švejkovský
Jaroslav. Dezort Čeněk a Krátký Josef, v kancelář
presidiální. — Prakti kanty s adjutem 1000 k
1896.
Kopřiva
Alois
Čeněk
Karel
Dewetter
Wagner
František
Bergmann
Ladislav
Palát
Bečka
Benda Jarosl
Fleissig
Šmalolán
Jaroslav
Josef
Ka
Klím Přemysl