Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník KXXXVII.

2

V Praze, ve středu 15. května 1907.

Praha

3

Číslo 133.

4 article

Na ranní a odpol. list přadplácí s v Pražě v adninirira měso. . . . . . k —k n čtvrti la te nn drojí dosátke kei něe .... 2 K so Pošton: Rni. . . s dvojí slani.

5 title

NAR

Nara

6 title

NILIS

Nilis

7 article

V arobném prodeji rnaní číslo o sobé . odpolední . . . . . . . za 2 k Ve slistkách na ven kov anní člslla. dpsleka 1nsera v plati ao botově pepre Ptedplceni ar pn pdplul-

8 article

ran nskijí lak rears to Bakoply so navrkee

9 article Po velikém volebním dnu.

Po velikém volebním dnu. Všeobecné volební právo zahájilo vlastně teprve včerejším dnem své panství; sáblo mohutností síly živelní do ústrojí státního. Proto nepřipadně označuje se den tento, den 14 května, jako význačný mezník na roz- hraní dvou dějinných období ústavního vý- voje království a zemí na říšské radě za stoupených. Všeobecné volební právo u nás soustře- dilo veškeré voličstvo ve třídu jedinou někdejší pátou, časově nejmladší kurii, od- stranivši ostatní čtyři, kteréz jakožto nositel zájmův hmotných déle třiceti let výhradně ovládaly instituce parlamentní, nedovedše je povznésti k. významu skutečného zákono- dárného činitele a bezmocně přihlížejíce k jejich očividnému úpadku. Neměl-li parlamentarism u nás skles- nouti i pod pouhou formalitu, musilo ne- zbytně hledati se východisko z posavadní neplodnosti, nehybnosti a netečnosti, a to kvnulo jedině z odhodlaného kroku v ústrety nejširším vrstvám lidovým, v ústrety demo- kratickým živlům, kteréž v moderních stá- tech všude tvoří nezbytné základny jejich. Krok tento se však v Rakousku nestal jakožto výslednice tuhého zápolení mezi vrstvami dosud vládnoucími a těmi, kdož se jim chtěli dostati po bok, ale spíše jakožto ochranný prostředek proti zjevům, kteréž lomcují po leta velikou sousední říší na severu, jako ohlas stejného pokusu, jaký se chystal v době ex lex v Uhrách a konečně jako opatření rozhodujících kruhů, kteréž těžce nesly dusivou nehotovost veřejných poměrů v době, kdy státu nadešly zejména značné přetvořovací úkoly v poměrech obou jeh polovin Třeba tedy všeobecné volební práve neprovedlo občanstvo všemi stadiemi tuhých ústavních zápasů, za nichž rodilo se jinde nepřišlo přece jen neočekávaně a nenadále jako netušený diktát moci.

den 14 květen Rakousko Uhry

10 article

Přes to roční zápolení o způsob prove- dění jeho, o rozvržení volebních okresů dle národností, a namnoze i dle příslušenství obyvatelstva do obcí městských i venkov ských, dále pak tři a půlměsíční volební kainpaň neposkytly voličstvu tolik zkušenosti a rozhledu, aby veliký včerejší den volební byl mohl býti očekáván také jakožto den ukončené a vyzralé formace všeho veřej- ného mínéní a (udíž jakožto neodvolatelne platný rozsudek voličstva, k volebnímu osudi po tisících a tisících spěchajícího. Jsme li pamětlivi bývalého způsobu ko- náni voleb, kdy voličstvo, ohraničené urči- tými zájmy odevzdávalo své hlasy dle skupin pevně vymezených, a přihlížíme-li k volbám včerejším, shledáme, že rozestup voličstva stal se ve dvojím směru, z nichž v prvý zahrnouti možno voliče prvých čtyř kurií. kdežto voličstvo původu pozdějšího, svěžej- šiho, abychom tak řekli, voličstvo, nadšené dávěrou v příští nové doby, tvořilo smět druhý. Tím již v samých počátcích akce volební vyskytovala se nejednotnost záměrů a cílů a táhla se jakási demarkační čára jež nedopustila, aby konečný akt volebni vyzači v mohutný, vše pronikající akord!

11 article

V národě našem kráčelo voličstvo včera k volebnímu osudí v osmi větších skupinách. ač není pochybnosti, že při dokonalejší všestrannější průpravě počet tento se dal nejméně o dobrou polovinu zredukovati. O úkol ten se pokoušela v čas, ale jen s částečným úspěchem národní strana svo- bodomyslná. Asi v témž poměru, v jakém s jí zdařila tato předvolební akce, jest i vče- rejší výsledek volební; teprve četným užším volbám bude zůstaveno, aby hlavní, progra- mově příbuzné a blízké skupiny vydatněji sjednotily. Co všeobecně se tušilo v předvolební kampani, že totiž pouhé zájmové programy nejsou způsobilou volební básí pro volby na základě všeobecného práva hlasovacího ko nané, to v plně tíze na sobě pocifťuje agi- tace agrární, kteráž sice řady voličstva na rodního rozrazila, ale kýžených úspěchů s nedočkala. Za to vyrostila ve svém nej- užším zájmovém obvodu masy nové, kteréz s tradicemi sice staršími, ale s nadějemi obnovenými rozmnožily řady voličstva so- ciálně-demokratického, třeba že mezi oběma není zásadové a idejní totožnosti a tudiz také nebude míti součinnost obou dlouhého trvání Že úspěch volební sociální demokracie bude velmi značný, očekávalo se již vzhle- dem k pevné orgánisaci a neutuchujícím vo- lebním přípravám jejím; jest to poučení pro všecky strany, které budou se ucházeti přízeň voličstva pro všechny budoucí volby. Neposlední příčinou značného postupu sociální demokracie jest ovšem i přímost její snah a odhodlaná houževnatost v šíření jich, což ostatní strany nemohou o sobě říci v tétéž míře. Voličstvo žádné nemiluje výklady silně zahalené, cíle málo jasné a viditelné, a úzko- stlivé sestavování málo označujících voleb- ních řečí I positivní politika musí své nejblizš cíle označiti konkretně, způsobem, kterýž v lučuje všelikou pochybnost a dvojsmysl.

12 article

Ráz všeobecného volebního práva nese to ostatně sám sebou, že zvláště určitě musí v fněm vyniknouti postup stran svobodo myslných, pokrokových, demokratických ; tak jako odpůrci jejich všude se snaží, seřaditi proti ním své stoupence v jediný mohutný šik. — Ve Vídni a v zemích alpských, kdež n samém počátku přijali všeobecné volební právo jako dobrou půdu pro působnost kle- rikalismu — strany pokrokové mají posta- vení málo závidění hodné, a tu bylo zejmena na národě našem, aby pro příští parlament zjednal potřebnou rovnováhu. Skutečně také voličstvo v Čechách přes značnou roztříštěnost výsledků volebníeh soustředilo obrovský počet hlasů na kandi- datury pokročilé, a bude neposledním úko- lem prozíravého vedení dalšich voleb, aby počet zástupců dějinných tradic svobody v Čechách dostavil se na příští horkou půdu rady říšské v počtu vydatném. Jest zajisté nápadno, že již dnesse z Vídně vytyčují cíle, kteréž ideám pokroku. svobody a potřebám národností nejsou valně slibné. Všecky záležitosti, při nichž jde o zájmy národnostní, nebudou nadále jinak řešeny, než kompromisy, či jak člen vlády prohlásil, »národní državy budou se směti měniti pouze dle skutečného dohodnutí. Jen že jsou to náhodou vesměs neněmeck národní državy, kteréž byly dosud macešsky zanedbávány a jež takto se odkazují na ochotu národně sytých Němcův. Zjednati nápravu i v tomto vládním za- staralém názoru a raziti dráhu upřímné rov- nosti všech národů — toť zůstane i nadále odkazem všech poslanců, jež český národ do rady říšské včera poslal a užšími vol bami ještě pošle.

Němcův Vídeň Čechy

13 title

Výsledky včerejších volel do říšské rady.

14 title

Království české

15 article Výsledek voleb v Praze.

Výsledek voleb v Praze. Ve volebních skupinách městských 1. Město Praha. První městský okres, Star město 37.400 obyv. Kandidáti: Dr. Ladislav Klumpar, národn strana svob. a národní. JUDr. Karel Baxa, t. zv mladé strany, dr. Václav Hon se r, soc. demn., de Matěj Kovář, str. katol. nár., Alexandr Riehte sčílací kand. něm. pokrok. strany, Rafael P achen sčítací kand. něm.-lid. strany. Z kandidátů těch obdrželi hlasů: Dr. Baxa 1703, dr. Houser 1514, dr. Klumpar. 1354 Richter 780. Jest tedy nutna užši volba mezi drem. Baxou a drem. Houserem. Mimo to obdržel dr. Kovář 392 hl. Pacher 85. Volby se zúčastnílo 5916 voličů platných hlasů odevzdáno 5907. 2. Z druhého městskěho okresu, Novék města (I. díl), la část, která jestlohraničena středn částí Václavského náměstí, hranicí města, Vltavou at k mostu Františka Josefa a prvním městským okre sem Kandidáti: Ladislav Čechi, nár. str. syob. nár., Karel St. Sokol. t. zž. mi str., Josef Sch ster, soc. dem., Alexandr Rřchter, sěítací kand. něm.pokrok. strany, Rafael Pacher, sčitací kand. něm.lid. strany, Václav Březno vský, sam. kand Z odevzdanýeh hlasů obdrželi: Ladislav Čech 705, Karel St. Sokol 549. Josei S ch u ster 619. Václav Březnovs ký 499 Alexander Rich ter 886, Rafsel Pacher 65 Jest tedy nutna užší volba mezi kan národní strany svobodomysínié a národni p. La dislavem Čechema ksndidalem německéh kasina Alexandrem Riehtrem.

doktor Klumpar JUDr Baxa Hon Kovář Riehte Rafael Houser Richter Pacher František Josef Čechi Karel Stanislav Josef Rřchter Března Březnovs Alexander Riehtr Praha Novék město Václavský náměstí Vltava Sokol . t Ladislav Čechy 705

16 article

3 Nové město. Z druhého měsíského okresu ta část, kter jest ohraničena p rv ním a třetí m volebním okre- sem, Resslovou ulicí, Karlovým náměstím, ulicí Je nou a prodlouženou střední čarou této ulice pře Komenského náměstí. Kandidáti: Dr. Vladimír Srb, nár. str. svob. nár., Josef Ečer. t. zv. ml. str., Jan H avi rá nek. soc. dem., Alexandr Richter, sčítací kand. něm. pokrok. strany, Rafael Pac he r, sčítací kand. něm. lid. strany. Poslancem do rady říšské zvolen jest spo- lečný kandidát národní strany svobodomyslné staročeské, bývalý starosta měst pražských dr. Vladimír Srb 2399 hlasy. Kromě toho obdrželi: sociální demokra Havráne k 815, kandidát německého kasina

doktor Vladimíra Srb Ečer Richter Rafael Resslův ulice Karlová náměstí Komenský náměstí

17 article

Richter 650, kandidát hostinských E če 977, německý sčítaci kand. P acher 90, kle- rikál Mudroch 229. Volby zúčastnilo se 4782 voličů, neplat- ných hlasů 17. Roztřištěných hlasů 105. Vyšehrad a horní Nové MIěsto. 4 Zbývající část druhého a šest, městský okre- Vyšehrad Tyto tři volební okresy mají 88 500 obyv.) Kandidáti: Dr. Karel Černohorský, nár. str svob. a nár., Josef Bubnik, t. zv. ml. str., Jan Jelínek, soc. dem, Ant. Šráme k. str. kat. nár. (vzdal se kandidatury). Alekandr Richter, sčíta kand, něm.-pokrok. strany. Rafael P ac hle r, sčítaci kand. něm.- lid. strany. Dr. Černohorský obdržel 1888 hlasů. soc. dem. Jelinek 1375. Nutna jest užš volba mezi kandidátem svobodomyslným drem. Černohorským a sociálním demokratem Je línkem. Mimo to obdrželi hlasů : Bubník 941. Hovádek 166, Prášek 86, Lneger 4, probos Karlach. 1, Richter 201, Pacher ° 55. Halá strana a Hradčany. 5. Třetí a čtvrtý městský okres, Malá strana a Hradčany. 26.600 obyv. Kandidáti: Inž. Jan Knftan, nár. str. svob. nár., Jan Kamelský, t. zv. ml. str., Jos. S ü se soc. dem., Václav D vorský, kat. nár., Alexani Richter, sčítací kand. něm pokrok. strany, Rafae Pacher, sčitací kand, něm. - lid. strany. Celkový výsledek Odevzdáno 4022 hlasů. Inženýr Jan Kaftan obdržel 155 90 kl.- Süss 824 hl., Dvorský 636, Ka melský 609, Richter 309, Pachle r 72. Nutn tedy užší volba mezi inž. Kaftanem Süsvem.

Richter doktor Černohorský Bubnik Jelínek Antonín Šrám Alekandr Richter Rafael Prášek Karlach Knftan Kamelský Alexani Richter Rafae Pacher Kaftan Pachl Ing Kaftan Süsv Vyšehrad Lneger Hradčany Jos

18 article

Holešovice-Bubny. 6. Sedmý městský okres, Hlolešo vice- Bubny, 30.500 oby. Kandidáti: MUDr. Václav Šamánek, nár. st. svob. a nár., Josef Černý, t. zv. ml. str., dr. P Soukup. soc. dem, Alois Sýkora, kat. nár Alex. Richter, sčítací kand. něm.- pokrok. strany. Rafael Pacher, sčítací kand. něm. lid. strany. Zvolen byl sociální demokrat dr. Sou- kup 3672 hlasy. Mimo to obdrželi dr. Ša- mánek 1362 hl., Černý 1109., Richter 178. Alois Sýkora 116, Pacher 33, neplatných lístků 14 Z 9342 voličů dostavilo se 6495 Josefov a Stará Libeň. 7. Patý aosmý mbstský okres, Židovské město a Stará Libeň, 30.000 obyv. Kandidáti: Václav Karbus, nár. str. svob. národní, Fr. Hanzliček, t. zv. ml. str, Antontn Němec. soc. dem., Alex. Richter, sčílaci kand. něm pokrok. strany, Rafael P'acher, sčitací kand nem ka alrany Zvolen byl soelální demokrat A Něme 316) hlasy; kromě toho obdrželi: V. Karbu 878 hl., Hanzliček 717, Richter 1 10, Pacher 1i Roztřištěno 34 hlasů. Ze 6663 oprávněných v ličů dostavilo se 5229. Výsledek voleb v pražských předměstích. 8 Město Smíchov (I dí). Ta část města která na západé a na jihu jest ohraničena Křižovni ckou, Radlickou a Zahradní ulicí, ulicí u Soutošky Vinohradskou, Divišovou ulicí, Plzeňskou třídou, So kolskou, Resslovou, Kobrovou a Karlovou ulicl. Kandidáti: Inž. Josef Neumann, nár. strana svob a nár. Václav Klofač, t. zv. ml. str., Frant Regner. soc. dem., Vaclav Stupka, kat. nár. Eduhrd Fencl, sa n. kand, prol. Břet. F oust ka str. realistická, Alex. Richte r, sčítací kand. něm. pokrok. strany, Rafael P ac he r, sčítací kand. něm.

MUDr Šamánek Černá P Soukup Sýkora Alex Richter Pacher Karbus Němec P acher V Karba Resslův Kobrův Josef Neumann Klofač Regner Vaclav Stupka Eduhrd Fencl Rafael Holešovice Bubno Zvolen Josefov Libeň Francie Hanzliček zahradní ulice Soutoška Divišův ulice Nout 316 Karlův ulicl

19 article

Jest nutna užší volba mezi Klofáčem, který obdržel 1425 hlasů a Neumanem, jemuž připadlo 1376 hlasů. Kromě toho obdržali Re- gner 1252, Richter 510, Foustka 199, Stupka 120, Pacher 100, 86 hlasů roztřištěných.

Klofáč Neuman Richter Stupka Pacher Foustka

20 article K volbě oprávněných 6003, odevzdáno

K volbě oprávněných 6003, odevzdáno listků 5029. 9. Zbývající část města Smíchova (II. díly dále obce: Košíře, Veliký Břevnov, Střešovice, Dej- více, Bubeneč, Hlubočepy (v soudním okrese smí- chovském), Vysočany, Podol, Braník. Volební okresy 8. a 9. mají 78.400 obyv. Kandidáti: Dr. Fr. Roček, nár. str. svob.a nár., Václav C hoe, t. zv. ml. str., dr. Lev W ín- ter. soc. dem., Tomáš Jirouše k, kal. nár., Alex. Richter, sčitací kand. něm. pokrok. strany, Rafaei Pacher, sčitací kand. něm. nd. strany. Podol (Zvl. telegr. N. L..) Roček 130. Choe 140, Winter 354, Jirouše k 26, Rjchter 2. P ac h e r 0, 3 neplatné. Draník. (Zvl. toleg. »N. L. «) Odevzdáno hlasů 665. Roček 11 hlaso, Choc 225, Winter413, Jiroulsek 14, 1 hlas ne- plstný. Vysočany. (Zvl. teleg. »N. L «) Z 10 5 voličů dostavilo se 975. Roček 77 hlasů. Choe 366, Winter 521, Jiroušek 6. Richler 4, Pacher 0, 1 hlas neplatný. Košíře. Zvl. teleg. »N. D.« Roček 83 hlasr, Choe 340, Winter 1012, Jirou- sek 18, Richter 2, Pacher o. Bubeneě (IX. okres.) Zvl. telege. »N L.« Z 1561 voličů dostavilo se 1413. Htoček 161, Choc 410, Winter 730, Jiroušek 41, Pacher 26. Richte r 39. Střevovice (IX. okres.) Zvl. telegr. »N. L.« Ze 480 oprávněných voličů dostavilo se. 467. Choc 185, Winter 274, J i r o u- šek 7. Ilubnčepy Zvl. telegr. »N L.. « Roček 23, Wnter 568, Choc 171, Jiroušek 28..

Roček Lev Jirouš Alex Richter Rafaei Pacher Winter N L Jiroušek Pacher Smíchov Košíře Břevnov Střešovice Bubeneč Hlubočepy Vysočany Podol Braník Francie Choc Jiroulsek Richler Pacher Choe Wnter h e r 0 W ín Bubene N L Střevovice

21 article

Dle předběžných výsledků obdržel dr. Winter 3872 hl., Choc 1837, dr. Roček 49. Jironšek 140, Richter 47. Zvolen sociální demokrat dr. Winter 7376. 10 Město Královské Vinohrady (l. diy. Ta část města, kterajest phraničena Z tkovou, Dii- šovou ulici, Palackého třídou, Purkyňovým námě stím, Palackého, Ruskou třídou a východní a severní hra- nicí města. Kandidáti: Dr. Josef Fořt, nár. str. svob. nár., Václav KVofad. 1. zv. ml. str., Joseí Ska 1a k. soc. dem., Alex. Rich te r. sčítkkcf ikand. ně m. pokrk. strany, Rafael Pac he r, sčitací kand. nělm. lid. strany Celkový výsledek K volbé do- ktavilo se 4358 voličů. Obdrželi dr. Fort 1609hlKlat4č— 125e Richter 369, Pasher 113. Spokakie- Jest tedy nutna užsí volba mezí ministeem drem. Fořtem a nár. soc. Klofš č e m. 11. Ostatní část města Král. Vinohrado (II. dil.: (volební okresy 10. a 11. mají 51.900 obyv Kandidáli: dr. Josef Herold, nár. str. svob a nár., Jos Slama, lak zv. ml. stran, Frant. v Krejčl, soc. dem., Alex Richter, seřtací kand. něm. pokrok. str., Ratael Pacher, sčitací kand něm. lid. strany Král. Vinohrady. Celkový výsle- dek (volební okres XI.): dr. Herold 1983, Sláma 1409, Krejčí 1319, Richter 376, Pacher 60. Jest tedy nutna užší volba mezi drem. Heroldem a Slám ou. 12 Město Žižkov (I. díl.) Ta část města, která jest ohraníčená Vilkovou ulicí, Prokopovým

Winter Choc doktor Roček Richter Purkyňův Palacký Fořt KVofad Alex Rich Rafael Pasher Král Kandidát Josef Herold Jos Slam František Ratael Pacher Herold 1983 Sláma Pacher Herold Prokopův šova ulice Palacký třída Krejčl Žižkov královský Vinohrady Klofš č e m

22 title

FEUILLETON.

23 article Carduceiho díla literárně kritická.

Carduceiho díla literárně kritická. Smrt velikého básníka nezarazila vydávání jeho děl, spís vzpružila, jak to bývá, zájem n kladafele i čtenářstva. Čila firma Zanichellia v Bolozni dospěla právě ke svazku sedmnáctému, jímž se kon básnické dílo Carduccia (obsahuje proslaven „Ody barbarské“ a poslední jeho sbírku „Rým r rhytmy“) a chystá se ke chránění epistoláře. Berý má během doby vyplniti též několik wrazků. K doplnění obrazu úplně činnosti Carduccia na poli literárně kritickém zbývá nám přehlidk jeslé číyř svazků literárních studií z doby po- slodní. Těmto zasvěcu jeme tyto řádky a to tím piše, jelikož mezi nimi jest to nejlepší,c z péra jeho vyšlo a co samo by velkému poetov pojístilo jméno nesmrtelné. Je to nejdříve velké dvousvazkové díl o Gluseppe Parinim (svazek XIII.

Carduccio Gluseppe Parini Zanichellia Bolozeň

24 article

XIV.), dále soubor obsáhlých studii Lud- vieu Ariostovi a Torquatu Tass- vi(svazek XV.) a kniha „Poesiea ději ny“ kerá jako svorniky velké stavby klade vedle sehe řadu literárních studií, zahrnujících dob ol Danta až k Leopardimu (svazek XVI.) Kniha o Parinim jest vzorem pra velké monografie. Carducci pracoval na n dlouhá léta, snad celou větší polovinou svéh nužného a kmetského věku. Čím více vhroužil se do velké látky, která v eobě zavírá celou předehru a přípravu italské poesie nové doby. tlm více docházel k přesvědčení, že rozeznává v Parinim básnické postavy dvě, které i chrono- logieky do jisté míry se kryjí a vzájemně pro- slopují. Je to Parini, jejž nazývá menším druhý, jejž nazývá větším. První je začátečník, akademik společnosti »dei transformati«, básnik madrigalů, sonetů a menších osobních a časo- vých básní, tkvící plně a cele v době, z kter vyšel, sdílející všecky její jednostrannosti i chyby s nedostatky před velkou revoluci. Druhý jes Parini zralý a zcelený, básník »Dne« a několika * Článek I. viz: »Národní Listy« ze dne 19. února 190

Ariosto Leopardi Parini Carducci Torqua Tass

25 article

ód, které patří budoucnosti, v nichž se jev Pariní v celé své velkosti satirika prvního tádu, v nichž, jak Carducci trefně přípominá, jest vtělením prvních červánků, první zony modernt poesie italské. K svazku prvnímu přidánu jest bibliografie Parinianské literatury, jistě ta nej- úplnějsí, nebo sahá od roku 1752 od prvniho vydání některých básní Ripana Cupilina (pseudo- nym Parinia při prvním jeho vystoupení) obsahuje bibliografii jeho děl původních seznam dokumentů a dokladů látky se dotýkajících, články životopisné a kritické, monografie, po- jednání různé a hovory literární až do r. 1893, celkem 246 čísel, které Pardueci sám z většiny v ruce měl. Pomník to píle vskutku mravenči a úžasnát Od prvních počátků, kdy Parini roku 1752 vydal svou první knížečku veršů pod pseudo- nymem Ripano Cupilino se skromným názvem »Něktaré básně«, ličí Cardueci styky básník s akademil zvanou »dei Trosformati« a podává kritický rozbor prvních jeho 6d a proslaveného jeho »Připitku«. Zvlástní kapitolu věnuje duchu náboženskému a Pariní to problraje jeho sonaly látek nebo inspirací duchovních, posvátných biblických. Přichází k novému potvrzení svého starého přesvědčení, že s Pariním křesťanský duch, který od patnáctého věku až do sedm- náctého byl převahou skoro současně též du- chem národním v poesii italské, ustupuje bledne, takže Parina křešťanství jeví se být nejméně přirozeným ze všech básníků italských XVIII. věku. Dech blížicí se revoluce i dech skepse nezůstaly tu beze stopy a Cerducci tvrdi, že sám Alfieri má větší pocit božství v sobě, jako že i Vasano a Monti v biblických svých allurách mají vice pravé křesťanské obraznosti nežli Parini.

Carducci Ripan Cupilin Parduece Parini Připitka Parin Alfieri Monti Něktarý báseň

26 article

Zvlásť zajímavá jest stať, pojednávajíeí láskách Parinia. Cardueci nazývá tuto studi »galanteria« a to zcela připadně nejen k vál osobě Parinia, že byl knězem, ale vůči pojímání lásky v osmnáctém věku vůbec. Bylť i po této stránce Parini věrným synem svého stoleti, které hledalo pravý smysl lásky jen v dvornostech a ve smyslnosti. Že tyto potyčky milostné — dnešní flirt — mnoho duševního života netajily. sám Parini v známém jednom sonatu připouští, pravě, že »milostné verše často po pravdě s opičí, ale pravdu nevytvoři«. A také není v Pa- rinia sonatech oné síly životní a přesvědčujíeí pravdy, s kterou se v jeho básních satirických a didaktických setkáváme. Jsou to většinou lehké hřičky, boutady, glosy genrové neb idy- jické obrázky tu a tam i s lehkou notou pi- kantnosti, která ale nikdy není lascivní. Parnii miloval takovým způsobem několik žen, což knězi oné doby nijak nepřekáželo ani v jeho důstojnosti, ani v jeho povinnostech. Tak mil- koval se dost Krátce a dle všeho povrchně s dceruškou slavného choreografa milánského Gaspara Angiolina, s kterou prý do s ti, jak praví nejstarší jeho životopisec Renia, o tanei přemýšlel. Delší byla láska k Te- reze Mussi, které napsal několik dost choulosti- vých veršíků. Silnější duševně byl zájem o hra- běnku Simonetti-Castelbarco, která byla jaksi ofieiálně uznaným plamenem elegantních abatů. která, zdá se, že byla nedobytnou pevností Parinovi jeden čas pořádně hlavu popletla.

Angiolin Renio SimonettiCastelbarco

27 article

V letech 1758—59 zpivala na divadle věvod- ském v Miláně Catenisa Gabielli, Řimanka ve- lice slavená, pravý miláček obecenstva. Však zde asi se omezilo vše na krátký výbuch ho- rování o rtech krásné Kateřiny a na spoustu marných povzdechů z příslušné dálky. Parini nazýval ji svým »pozemským andělem«. Byl to hlavička plná rozmarů a plná pretensí. O Kateřiny II. vyžadovala za vystoupení 5 tisic dukátů, tak si cenila svůj hlas »Jak, pět tisíc dukátů?« zvolala ulekaná císařovna, »tolik neplatím ani svým polním mar- šálkům.« — »U vás tedy, veličenstvo, polní maršálkové zpívají?« odpověděla zpěvačka. Misto- král Palermský uvěznil ji na jedenáct dnů, ž odepřela mu zpívati. Ona mu odpověděla: »Př- nuti mne ku slzám ale nikdy ne do zpívání!e

Řimanka Kateřina Parini Kateřina II Milán Misto

28 article

Pariní psal také mnoho veršů k různým svátkům, jak tenkrát v modě bylo. Carducci probírá tuto přiležitou poesii a shledává ji velmi slabou a tím slabší, čím do mladších let Pa- rinia vzník jeji padá. Umění Parinia rostlo lety a usedlý Pariní byl také schopnější tonů vrou- ciho, leplého citu. Do těchto strun zasáhla ly- rika staršího Parinia v mnohých básních damám připravených. Byly to zejména Cecilia Tron, Silvia Curtoni-Verza a Marie Beatrice d'Este, ku sňatku které s arcivévodou Ferdinandem před třemi roky konaným napsal slavnostní hru »Asca- nio in Alba«, již zhudebnil — mladičký Volt- gang Mozart. Této dámě napsal Parini pravé vy- znání lásky v sonetu opravdu překrásném. Jak svou mluvou tak i smělostí dikce vůči tak vy. soce postavené dámě sonet dělal sensaci a vzbu- dd i ohlasy a odpovědí výstražné i tlumici žár básniků z per jiných pěvců. Luigi Cerrelli, Teo- doro Villa a jesuita Bettinelli odpověděli, každý unešen krásou sonetu Pariniova i smělostí jakou on, prostý kněz, se odvážil opěvovati »choť soukromého Jovišee. V sonetu tom dospěla erotika Parinia svého vreholu.

Carducci Parinio Cecilio Curtoni Ferdinand Mozart Luigi Cerrelli Villa Bettinelli mladičký Volta Teo Verza a Marie Beatrice d ' Est

29 article

Parini Většt nazývá se druhý dil (XIV. cel sbírky) pojednávající Parinia jakožto autora »Dne« a velkých »Od«. Tenlo díl ospravedlňuje první, nebo nebýti velké sníiry jmenované, ne- býti proslavenýčh 64, Parini, básník dvorných popěvků, rýmař z konce XVII věku, byl by as zapadl v to velké moře zapomenuti, které po- blulo tolik jeho rýmujících současníků. Fragantní jest srnthesa, již vyslovuje Ca dursi hned úvodem o vůdčich blavách těto doby Parini stojí mezi Goldonem z jedně i Alfierim se strany druhé. Soldoni, měšťák, fotograf svého prostředí, umělecky dost nerozhodujícího vý- znamu, Parini, muž z lidu, který zhavým rýdlem cejchuje šlechtu, jaká nemá být. Alfieri, šlechtie rodem, sníci s hrůzou o lidu a národu, jakými budou. První zástupce reality, druhý morálnosti, třeti ideálnosti v památné této době úpadu evoluce třetí Ilalie. Způsob, jak synthesu tul formuluje Carducci, ukazuje právé velké umění a smysl pro styl celých dob. Orlím okem po- střehuje Cardueci věci od sebe vzdálené časem i prostorem a svádí je pod jeden uhel svého pozorování, nepovruje při tom detaily životo pisnými od předehůdeů nastřádanými. Některé kapitolky jsou malé exkurse v celek vypravo- vání jeho mistrně vložené. Tak hned na po- čátku kapitoly první vložka o lidu a abatec v poesii italské, vložka o pobytu Parinia v domě

Parini Parinio Goldon Alfieri Carducci

30 article

Serbelloniů s portrétem vévodkyně a vylíčen poměru vzájemného mezi paní domu a knězem vychovatelem. V domě Seabelloniů poznal Parini sou časnou šlechtu italskou. Maršálové, vévodové kardinali, výkvět Milána se tam scházel. Po sedm let vychovával čtyří syny vévody, teprv roku 1762 nastala roztržka mezi nimi. V prů- vodu věvodkyně byla mlalá dívka, dcera len- krále věhla mého hudebního skladatele Tammar- tina, která chtéla se vráliti z víly v G orgonzole do Milána. Věvodkyné nechtěla. Parini nepro- zřetelně hájil dívku, které paní vávodkyné vy- tala na to dva poličky. Pariní vystoupil prot tomu a vyprovodil slečnu sám do Milana proli vůli paní vévodkyně, která pak psala svému nej- staršímu synkovi, »Jediná má útěcha jest jen v knihách, musila jsem se z bavliti Porinia (disfsrmi !) k vůli jednomu výstupu, kterť mi. sebrál v Gorgonzole. A Parini zhrdl výhodami velkého domu a odešel do Milána, kde jej vá- zaly tuhé měsíce zápasů a nouze. Odtud se. datuje onen proslavený jeho list ke kanovníka Agudiovi, jejž nazývá Carducci »smutným do- kumentem«. Je psán v tercínách, jest výmluvný a prostý, udržuje Parinia — žebrajíciho. Je trapný- a pokořující. Ale kanovník mél srdce na pra vém místě.

Parini Maršálová Milan Agudi Carducci Milán

31 article

Carducei osvětluje poprvé zárodky »Jitra« (prvaího zpěvu »Dne«), shledává kroky k němu, ukazuje, jak vláda sama i kritika podporovaly Parinia úmysly satirické, oceňuje stanovisko Pariia vůči demokracii, vytčené v dialogu jeho „o šlechtě«, hledá kořeny idef Parinia o rovno- sti a bratrstvi, kotvi-li ve Francii či v republi- kánském smýšlení Parinia samého, Stať celá je vysoce zajímavá a přináší mnoho nového. Za- tím »Jitro« slavilo plné vítězství, i sám ostrý a neůprosný kritik Baretti, který vydával obávaný »Bč literární« stál odzbrojen, důtky vypadly. mu z ruky a tato dala se do tleskání. »Ať již bude tvá snaha míti oroce, či bude neplod ná, já tě vyzývám, ty abate nejelegantnější, neklam naději, kterou nám ve své předmluvé podávás a napiš ještě Poledne a Večer, vylič svýck zženštilých šlechticů. Podej nám zaokrouhlený obraz a budeme ti vděčni, beze strachu polo- žíme tvé tři zpěvy po bok »Pulpitu« Boileauova a »Loupeži kadeře« Popsově. I honorář byl n tehdejší poměry vlašské více než přiměrený. O milánského nakladatele dostal Parini 150 zecchinů (asi 17921 lir), k čemuž dlužno připočitati jest výtěžek z edic Bsgamské a Benátské. Při vydán druhého dílu, »Poledne«, vymohl si básník o Francesca III. d'Este privilegium osobní, kter mu uděleno bylo reskriptem vlády rakouské z dne 21. července 1765.

Pariius Barett Pulpita Boileauův Francesca III Este Francie