1
masthead
12. října 1901. Císlo 281
4
article
neplatných hlasů odevzdáno 17, roztříštěných
bylo 13. Zvolen byl kompromissní kandidát
JUDr. Karel Baxa 742 hlasy; sociální de
mokrat Ant. Reis obdržel 33 hlasy.
85. Třeboň, Lišov, Týn n. VIt.
kandidátí:
V těto skupině nebyla prohlášena officiální kandi-
dalura strany svobodomyslné. O mandát ucházeli
se stoupenci této strany: Vilém Ryba, redaktor
a říšský poslanec a Ant. Maděra, notář v Lišově
Z Lišova. Samostatný svobodomyslný kan
didát, starosta našeho města, notář Ant. Maděra
obdržel všech 265 hlasů. — Purkmistrovsky
Z Třeboně. V našem městě obdrželi sv
bodomyslní kandidáti red. Vilém Ryba 313.
Ant. Maděra 66 hlasů. V Týně nad Vl
hlasovalo pro V. Rybu 42, pro Maděru 158
v Lišově obdržel Madéra 265. Výsledek:ze
1250 voličů dostavilo se 847.
Zvolen jest svobodomyslný kandidát Ant.
Maděra 486 hlasy, V. Ryba obdržel 356 hlasů
JUDr
Baxa
Reis
Vilém
Maděra
Antonín
Ryba
V Ryba
Madér
Zvolen
Třeboň
Lišov
6
article
36. Budějovice.
Z Českých Budějovic, 11. října, v 7 hod
večer. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Volba konala se
na třech místech a ve všech třech volebníeh
komisích měli Němci většinu členů. Kdyžo
6. hod. večer volba byla skončena, prohlásila ně-
mecká většina komise, že skrutini um
provede se teprve zejtra v so-
botu o 10. hodině dopolední. Němci při volbě
zuřivě agitovali a použili při tom všemožných
mravných i nemravných prostředků. Najali také
všechny fiakry v městě a opatřili je černo-
žlutými páskami. O 6. hodině večerní nahro
madily se na náměstí ohromné da vy
lidu, který důrazně žádal, by
skrutinium provedlo se hned
Český lid se obává, že Němci odložili skruti-
nium na zejtřek jedině proto, by nabyli času
k dalším ještě machinacím na úkor Čechů.
Německá většina volební komise setrvala na
sobotním skrutiniu. Velké zástupy lidu odtáhly
za zpěvu národních písní před dům dra. Zátky.
před kterým proneseny některé řeči, čeští čle
nové volební komise tišili odkladem skrutinia
rozčilený lid a ujišťovali jej, že s české strany
podniknuto vše, aby s volebním osudím nemohli
Němci ničeho provésti. Nikdo appellu jejich však
nedbá a z ulic a náměstí neodchází.
Němec
Kdyžo
Čecho
Budějovice
Český Budějovice
a náměstí
7
article
Soudí se, že ku přání Němeů za kroči
vojsko. Doklad násilí, která páchána př
dnešní volbě v Českých Budějovicích, poskytla
zejmena Hardtmuthova továrna,
která dala si předložiti list ky
zaměstnaných v ní dělníků
sama je vyplnivši, komandovala pak
dělníky k volbě.
Z Českých Budějovic, 11. října. Úča-
stenství při volbách bylo veliké. Němci napjali
všechny páky. Výsledek volby nelze před
zejtřejším skončením skrutinia s určitost
předpověděti, ale na české straně kojí se na-
dějí na vítězství, tvrdice, že pro če-
ského kandidáta odevzdáno bylo asi
2310 hlasů a že zvítězí malou vět-
šinou — dle jiných většinou asi 100
hla sů.
Z Českých Budějovic, 11. října. (V 9 hod.
večer.) (Zvl. tlfgr. »N. L.«) Když nebylo lidu
vyhovéno, aby se skrutinium konalo ještě dnes,
zástupy lidu zůstaly před radnicí státi. Zástup
žádal též od dra. Zátky, aby se zaslal minister-
skému předsedovi do Vídně nebo místodržiteli
do Prahy telegram, aby bylo nařízeno telegra-
ficky provedení skrutinia ještě dnes. Odpo-
věď však žádná nedošla, ač te-
legram okamžitě byl poslán.
Hardtmuthův
Němec
Český Budějovice
Vídeň
Praha
8
article
Dále byla vyslána na žádost lidu deputace na
hejtmanství se žádostí za dovolení, aby zástup-
cové voličů směli střežiti v noci o sudi
s voličskými lístky, poněvadž voličové nevěří
že jsou tyto na radnici v dostatečném bezpečí. Okr
hejtman ujístil deputaci, že o bezpečnost osudí jest
prý dostatečně postaráno a že nikdo nepovolaný se
k lístkům nedostane. K upokojení lidu zakročil s vý-
sledkem řídící učitel p. Müller a tajemník národn
rady p. Vodňanský, na jejichž vyzvání lid, zapěv
národní písně a provolav slávu dru. Zátkovi, se ro-
zešel a procházel v malých hloučkách městem. Po
licie vyslala na ulici silné hlídky, ozbrojené bodáky
Na žádost místodržitelského rady bylo také vojsko
pohotově. Opatření to však ukázalo se zcela zby
tečným, jelikož lid choval se důstojně.
O 9. hod. večer panuje v městě již úplný klid
Se strany české bylo učiněno vše možné, avšak ná-
tlaku obce a německých továren, zejmena Hardt-
muthky a měšťanského pivovaru, se podařilo získat
několik sel českých hlasů. Obec na př. nadělalas
voliče i z nádenníků daně neplativších.
Müller
Vodňanský
Zátka
Hardt
národní píseň
9
article
Německé okresy.
Liberec. Ze 3365 voličů dostavilo se 1.489
Zvolení byli Jindř. Prade, něm. lidovec 1950 hl.
dr. Karel Šchücker, něm. lidovec 1352 a Bedřicl
Legler, něm. lidovec 1300 hlasy
Cheb. Ze 1780 voličů dostavilo se 640. Zvo
len byl Karel Iro, Všeněmce, 621 hlasy.
Česká Lípa. Z 1270 voličů dostavilo se 297.
Zvolen byl Josef Markert, něm. lidovec, 290 hlasy
Rumburk. Ze 1283 voličů přišlo k volb
390. Zvolen byl dr. Josef Malý, něm. pokrokovec
360 hlasy.
Krumlov. Z 1558 voličů dostavilo se 8ie
Zvolen byl dr. Bedřich Nitsche, něm. pokrokovee
714 hlasy.
Frýdland. Z 1800 oprávněných voličů do
stavilo se 926. Zvolen Rudolí Berger, Všeněmee
721 hlasy.
Jablonec n. N. Z 3647 oprávněných voliče
přišlo 2628 Zvolen byl Adolf Posselt, německý
pokrokovec 1367 hlasy
Aš. Oprávněných voličů bylo 1790. Dostavilc
se 684. Zvolen byl dr. Arnošt Bareuther, Vse
němec, 659 hlasy.
Kraslice. Z 1553 oprávněných dostavilos
662 voličů. Zvolen Vavřinec Hofer, Všeněmee
444 hlasy.
Jindřichův
doktor
Šchücker
Karel iro
Markert
Malá
Nitsche
Berger
Posselt
Bareuther
Hofer
Liberec
Prade
Bedřicl Legler
Cheb
Zvolen
Rumburk
Krumlov
Jablonec
Aš
Český Lípa
10
article
Vildštejn. Z 1371 oprávněných voličů do
stavilo se 573 a zvolen byl Jindřich Reiniger
něm. lidovec, 304 hlasy-
Karlovy Vary. Z 2951 oprávněných volič
dostavilo se 828. Zvolen byl Josef Hofma nn
Všeněmec, 1407 hlasy. Kandidát něm. strany pokro
kové prof. Fournier obdržel 406 hlasů.
Planá. Ze 1459 voličů dostavilo se 1162
zvolen dr. Gustav Schreiner, něm. pokrokovec
614 hlasy, Všenčmec dr. Viktor Nichl obdržel 539
hlasů.
Loket. Ze 1509 voličů dostavilo se 520
Zvolen Emil Peters, Všeněmec, 465 hiasy.
Vrehlabí. Ze 1418 oprávněných voličů do
stavili se 523 a zvolen byl Frant. Stein, Všeněmee
468 hlasy.
Roketnice-Jilemnice. Z 968 oprávně
ných dostavili se 793 voliči. Obdržel něm. pokro
kovec Vilém M üller 297 hlasů. Čes ký sčítae
kandidát p. Fr. Jerie obdržel 340 hlasů, Vše
němec Ferd. Franz 153 hlasy. Je tedy nutn
vykonati novou volbu
Trutnov. Dostavil se 1851 volič. Obdrželi
dr. Adolf Bochmann, něm. pokrokovec 826, Jan
Lindemaver, Všeněmec 642 a samost. něm. pokro
kovec dr. ryt. Grimm 71 hl., český sčítac
kandidát p. dr. Josef Čížek obdržel 294 hl
Litoměřice. Oprávněných voličů 1997, do
stavilo se 744. Zvolen byl dr. Alois Funke, něm
pokrokovec 710 bl.
Děčín. Z 3229 oprávněných voličů dostavilo
se 1928. Obdrželi: Všeněmec dr. Josef Tschan 97
hlasů, něm. lidovec Erhard Arnold 708 hl. a so
dem. Ant. Schrammel 160 hlasů, český sčít ac
kandídát p. Vladimir Chorvát 52 hlasy
Je nutno vykonali novou volbu.
Cvikov. Z 1163 oprávněných voličů dostavile
se 726. Zvolen německý pokrokovec dr. Kare
Eppinger 564 hlasy.
Bor. Dostavilo se 711 voličů. Zvolen byl Vše
němec Adolí Helzel 446 hlasy, sociální demokra
Josef. Hannich obdržel 187 hlasů.
Reiniger
Hofma
profesor
Fournier
doktor
Schreiner
Nichl
Peters
František
Stein
Jerie
Franz 153
Bochmann
Lindemaver
Grimm
Čížek
Funke
Tschan
Erhard Arnold
Vladimir Chorvat
Kare
Josef
Hannich
Karlov Vara
Zvolen
Planá
Roketnice
Jilemnice
Trutnov
Litoměřice
Děčín
Cvikov
NN všeněmec
11
article
Šlukno v. Oprávněných voličů 1326, dostavil
se 573. Zvolen byl německý lidovec dr. František
Kindermann 345 hlasy, něm. křesť. socialist
Josef Böhr obdržel 222 hlasy.
VarnsdorI. Oprávněných voličů 2112, do
stavil se 1001 volič. Zvolen byl německý pokro
kovec Edaard Strache 803 hlasy, německý křest
sociál Ant. Richter obdržel 164 hlasy.
Mikulášovice. Oprávněných voličů 1476
dostavili se 843. Zvolen byl německý pokrokovec dr
Alb. Verunský 579 hlasy, německý lidovec dr
Ad. Rösler obdržel 250 hlasů.
Starý Jiřetín. Oprávněných voličů 1392
dostavil se 761 volič. Nadpoloviční většina 381 hlas
Počet tento obdržel německý lidovec Jindřich Hiol-
feld. Křesťanský sociál P. Opitz obdržel 379 hlasů.
Vimperk. Oprávněných voličů 1331, dostavil
se 787. Zvolen byl německý pokrokovec dr. Jan Kie-
mann 722 hlasy. Český sčítaci kandidát dr. Miroslav
Stránecký obdržel 54 hlasy.
Most. Oprávněných voličů 3858, dostavilos
2283. Zvolen německý pokrokovec dr. Zdeňko Schů-
cker 1363 hlasy. Všeněmec Alois Blümel dostal
906 hlasů.
Zatec. Oprávněných voličů 3035, dostavilose
2046 voličů. Zvolen byl Všeněmec dr. Ant. Sch a l
1052 hlasy. Německý pokrokovec dr. Frant. Bernt ob
držel 976 hlasů.
Chomutov. Oprávněných voličů 1578, dosta
vilo se 809. Zvolen Všeněmec Rafael P ache r p9
hlasy, něrecký Jidovec Jindř Prade obdržel 161 hlas.
Teplice-Ústí. Oprávněných voličů 4325, do
stavilo se 2837. Obdrželi: Všenémec dr. Ant. Eisen-
kolb 1310 hlasů, německý pokrokovec dr. Bachl 925
hlas, sociální demokrat Seliger 584 hlasů. Je nut na
nová volba.
doktor
Kindermann
Böhr
Antonín
Richter
Rösler
Hiol
P Opitz
Kie
Stránecký
Sch
Blümel
František
Bernt
Rafael
Jindřichův
Prade
Zvolen
Mikulášovice
Vimperk
Most
Chomutov
Teplice
Ústí
Ada
Všenémec doktor
12
article
Volební ruch.
Volební ruch.
První přímé volby do zemského sněmu
království českého děly se po většině za ne
patrné účasti voličstva. Jediná volební skupin
Jaroměř-Králové Dvůr, kde zvolen
posl. Jaroš, vykazuje největší účast voličstva.
Ze 2406 oprávněných voličů českých dostavil
se k volebnímu osudí 2318, tedy plných 97
procent, z nichž 2299 volilo svorně poslance
Jaroše. V 18 obeích okresu jaroměřského a sice
v Černožicích (sídlo posl.), Dolanech, Mísko-
lesich, Hoříněvsi, Hustiřanech, Neznášově, Rož-
nově, v Starém a Novém Plese, Račicích,
Maslovědech, Rasoškách, Šestovicích, Rostoká ch
Sendražicích, Smržově, Hubilese, Vlkově do-
stavili se voliči do jednoho a odevzdali všec hny
hlasy posl. Jarošovi. Také město Smiřice až na
proslulého pana Bečku se plně volby zůčastnilo.
Na Králodvorsku, v obcích Třemošné a Doubra-
vicích dostavili se voličové též do jednoho
v ostatních obcích jen 4 voliči pro těžkou
nemoc zůstati doma, takže celkem jen 88 voličů.
po většině buď nemocných neb odcestovavších.
nebralo na volbě účasti. Tak vykonaly okresy
Jaroměř, Králove Dvůr svou první volbu za
nového zákona, aby tím jednak ukázaly světu
svoji politickou vyspělost a po-
chopení povinností, jednak a by
osvěděily důvěru svému bývalé m
poslanci a okresnímu starostov.
Jaroš
Dolana
Mísko
Hoříněvsi
Bečka
Jaroměř
Králové Dvůr
Černožice
Hustiřany
Neznášov
Rož
Rasošky
Šestovice
Smržov
Hubiles
Smiřice
Třemošná
Doubro
Králov Dvůr
Rostoká ch Sendražice
13
article
Nadšení v našich obeích dne 8. října nikdo
nepamatuje. Ten den nikdo nestaral se, jak
sklidí řepu, jak ukončí svoji polní práci, jediný
byl lidu hlas, jak to přece dopadne, zda ne-
zvitězí kandidát německý. I v městech našich.
zejmena ve Dvoře Králové, bylo celý den živo
a hejtmanství bylo zvědavci přimo obleháno.
Také naše menšiny plně dostály své vlasteneck
povinnosti, any plných 50 hlasů českému kandi-
dátu odevzdaly. Vlastenci dubenečtí, nemajovšti,
žírečtí, hradištští, dostáli plně svému úkolu a
s hrdostí mohou společné s námi patřiti na
veliký vlastenecký úspěch, klerého jsme docílili
Měli jsme dle seznamů voličských většinu jen
480 hlasů a při volbě doeilil kandidát náš
majoritu téměř o 1000 hlasů nad kandidátem
německým Seliskem, starostou okresu králo
dvorského. Co tomu nyní řekne »Trautenauen
Wochenblatt«, který prohlašoval vítězství ně
meckého kandidáta za zajištěně?
Dvůr Králové
Trautenauen Wochenblatt
14
article
Pánům voličům okresů Sedlčany-
Votice!
Pro krátkost času do nové pondělní volby
nelze mi již pořádati schůze, v nichž bych
osobně požádal pány voliče o další důvěru
Činím tak touto cestou, děkuje především všem
kdož vzdor tomu, že teprve dva dny před
volbou prohlášen jsem byl oficiálním kandidá-
tem národní strany svobodomyslné, shrnuli nu
mne tak značnou většinu hlasů, že jimi vl-
tězství sociálův alespoň na první ráz zamezeno
bylo. Žádám pány voliče, aby při pondělní volbe
důvěru svou mi znova osvědčili, a to tím spíse.
ano dle výsledku úterní volby jest rozhodno
nutno, bych se stranou sociální alespoň do užš
volby přišel, neboť kdyby se v ni střell samo-
statný kandidát pan Kožmin, byla by věc pro
naši stranu ztracena, poněvadž pan Kožmín ne
byl by na Voticku dosti podporován, obdrže
tam při úterní volbě všeho všudy 4 hlasy.
Appelluji zvláště na ony rozvážné pány
voliče-rolníky okresu sedičanského, by v čas
ještě uvážili, co zasejí si do ox resu svého
jaké zlo právě pro rolníky z toho vyplyne, zví-
tězí-li kandidát sociální, který vlastně jest toliko
a výhradně jen zástupcem dělnictva a nikol
rolnictva, ani živnostnictva, ani obchodnictva
který na sněmu ojedinělý pro nás ani proti
svým nepřátelům ničeho by nesvedl. Soustředí-li
při pondělní volbě hlasy své toliko na mne, ja-
kožto oficiálního kandidáta, pak již při této
volbě byl by mandát pro nás zachráněn a ne-
tříštily by se hlasy volbou p. Kožmína, kterého
jen proto volí, že jest rolníkem a mne, který
přece tak mnoho a mnohé pro zdejší rolnietv
jsem učinil, jen proto snad nevoli, že rolníkem
nejsem.
Appelluji zvláště na všechny ony rozvážné
a vlivuplné osobnosti v jednotlivých obcích obou
Kožmin
Sedlčany
Votice
15
article
okresů, aby voliče o následcích zavlečení socia-
lismu do krajin našich poučovali a bránili mož
nému jeho vniknutí k nám soustředěním hlasů
toliko na oficiálním kandidátu.
Nemohu opomenouti v tomto svém provo
lání ještě jmenem svým i všech volíčů okresu
sedlčanského vzdáti svou bezměrnou úetu z
šlechetné a vlastenecké jednání velect. panu
starostovi Penkemu z Votie, který postihnuv ně
bezpečí z více kandidatur a z možného vílězstv
sociálů, kandidatury své v můj prospěchs
vzdal.
Kéž by šlechetnost takovou a vlastenectv
osvědčil též ještě v čas pan starosla Kožmin
Ke konei sděluji, že nežádám hlasů pán
voličů pro osobu svou, nýbrž pro dobrou naš
věc českou, neboť neucházel jsem se o mandá
sám, nýbrž byl jsem k němu vybídnut, ač dva
kráte jsem jej odmítl. Když však nabidnut m
byl mandät po třetí, obětoval jsem se, abych
zamezil vítězství sociálů, a vrhl jsem se v bo-
ne za svou osobu, nýbrž pro dobrou vě
našich okresů a pro zachován
mandátu stranám kompromisním
Sodlčany, 10. října 1901.
Vilém Holoubek,
starosta.
P. T. pánům členům
živnostenských společenstev
volební skupiny
Smíchov, Zbraslav, Beroun, Rladno,
Unlošt!
Penke
Votie
Holoubek
Zbraslav
Beroun
Rladno
Unlošt
Smíchov
16
article
Nadšeným souhlasem veškerých živnostník
této volební skupiny přijatý kandidát poslanectv
na sněm král. českého, pan
JUDr. Antonín Sobotka,
advokát ve Zbraslavi,
docilil při první volbě imponujícího počtu 1835
hlasů, tedy téměř o 200 hlasů více, nežli sta-
vovský jeho prolikandidát.
V pondělí dne 14. t. m. přikročít
k volbě druhé. K volbě této dostavte se všichni
do jednoho, i ti, kteří ať již z nelečnost
nebo z jiného důvodu volby první se nezúčast-
nili a dokažte svornou volbou pana dra. Anto-
nína Sobotky, že české živnostnictvo a ře-
meslnictvo dovede se opříti snahám lidí, kteř
by v národě českém rádi podnítili občanskou
válku stavů proti stavům, nepostihujíce, že po
škodí takto nejen společnou věc naši národní.
nýbrž i věc vlastního stavu svého.
Pamatajte, že národ slavovskými zápasy
rozervaný není schopen vydalného odporu prot
spojeným nopřátalům našim.
Dokažte účastenstvím při volbě co nej
větším, jakou převahu má stav náš v národ
českém vůbec a v této volební skupině zvláště
aby poznali přívrženci slavovské politiky agrár
nickě, že proti živnostnictvu a řemeslnietvu
v politickou stranu sorganisovanému, stali by
se úplně malomocnými.
My vzpiráme se lomu, aby mezi stav náš
a stav rolnický, s nímž jsme až dosud ruku
v ruce sli a s nim i v budoucnosti svorně pra
covati chceme, vrhán byl nějaký svár, vědouce.
že jedině upřímnou součinnost
těchto nejdůležitějších stavů požadavkům jieh
vyhověno a vítězství práva českého docfleno
býti může.
JUDr
Sobotka
Zbraslav
Anta
nín Sobotka
17
article
Heslem: »Pryč s politikou stavovskou !«a
»Pro blaho celého národa i veškerých stavů
jeho!« vedeni, napište na svůj hlasovací lístek
jméno: JUDr. Antonin Sobotka, ad
vokát na Zbraslavi, jenž co muž z lidu,
s veškerými vrstvami jeho eilí a ku blahu ve-
škerých stavů bez rozdílu praco-
vati bude.
Alois Novotný, starosta společenstva živností ob-
chodních, potravních a hostinských na Zbraslavi.
František Frolík, starosta společenstva živností
obchodních a hostinských v Dejvicích. Antonín
Krafnetr, starosta společenstva smíšených živ
ností v Košiřích. Václav Ladecký, starosta spole
čenstva různých živnosti v Modřanech. V. Jech tes
starosta společenstva stavebních živností v Unhošti
Jan Kalina, starosta společenstva obchodních živ-
ností v Horoměřicích. Václav Šlcha, starosta spo-
lečenstva různých živnosti v Středoklukách. Jan
Šťastný, starosta společenstva živnosti obchodních
a hostinských v Mníšku. B. Fridrich, starosta
společenstva I. řemeslného v Buštěhradě. Václav
Vejvoda, starosta společenstva různých živností
ve Zbraslavi. Jan Helmich, starosta společenstva
veškerých živností ve Zlíchově. Jan Střelb a, sta
rosta společenstva živnostenského v Budňanech.
František Holas, starosta společenstva živností
pracujících s kovy v Unhošti. František Veselý.
starosta společenstva veškerých živnosti v Ořechu.
Karel Pechan, starosta společenstva hostinských
pro okres unhošťský v Uuhošti. Jan Váv ra, sla-
rosla společenstva spojených živnosti v Štěchovicích.
František Veselý, starosta společenstva různých
živností v Mnišku. Josef Hůrkn, starosta společen-
stva živnostenského v Podčáplich.
JUDr
Sobotka
Novotná
Frolík
Krafnetr
Ladecký
V Jech
Kalina
Šlch
Jan
Vejvoda
Helmich
Střelb
Holas
František
Pechan
Váv
Veselá
Hůrkn
Zbraslav
Dejvice
Modřany
Unhošť
Horoměřice
Středokluky
Mníšek
Buštěhrad
Zlíchov
Štěchovice
18
article
Z Budyně. Slovutnému panu Heřmanu
Jandovi blahopřeje ke skvělému výsledku voleb-
nímu a skládá jako zástupci okresu libochovického
a zdejšího měsla veškerou důvěru: Rada městská v
v Budyni n. Ohři, Beneš, starosta.
Z Litně. Pan Josef Wildt, poštmistr v Litni
nám píše: Neni pravda, že smál jsem se při řečip.
dra. Sobotky oněm vývodům, v nichž rozvinul otázku
naší státoprávní. Proč jsem se pouhou náhodou
právě v onu chvíli usmíval, vyložil jsem loyálně pře
ukončením schůze a jest tedy poznámka pana pi-
satele úmyslnou nepravdou. Proč osobu moji jako
c. k. poštmistra staví na odiv, nechápu. Včera četl
jsem ve veřejných listech, že úřadní postavení ne-
může býti ani pánům kandidátům poslanectví nijak
na závadu Pokud se pak týče mého vlastenectví, t
v tom ohledu mohu se s čistým svědomím měřiti
zajisté s každým z těch, kteří dotýčné volební schůzi
přitomni byl.
Heřman Janda
Beneš
Wildt
Budyně
Ohře
Liteň
19
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 11. října. (Doplňo v a c
volby do říšské rady.) Za krátkou dobu
trvání nynější řišské rady vybylo z řad posla-
neckých již šest mužů. Tři z nich zemřeli
Demetr Isopeseul, německý antisemita Jos. Schle-
singer a polský demokrat dr. Weigel. Tři po-
slanci vzdali se mandátu dobrovolně; jsou tc
bar. Jos. Dipauli, jenž propadnuv v bolzansk
pátě kurii, nepřijal mandátu z tamních venkov-
ských obel, pak dr. Jindř. Reicher, zvolený
v městské skupině judenburské ve Štyrsku a po
slanec svěřenského velkostatku českého hr. Lud-
vík Beleredi. Za pět prvých vykonány již dopl-
ňovací volby a sice zvoleni v Bukovině v páté
kurii radovecké ryt. Theodor Flondor,ve
Vídni místo Schlesingra dr. Al. Heili nger,
v Krakově místo dra. Weigla řed. reálky dr.
Ignat Pe telenz, v Tyrolsku místo bar. Dipaul
statkář Jos. Trafoier a ve Štyrsku míst
Reichra lékárnik Karel Gasteiger. Doplno
vací volba v českém sveřenském velkostatku vy
psána na den 31. října.
V Praze, 11. října. (Uherské volby
Včerejšími volbami v Čongradě a v Zentě ukon-
čeny letošní všeobecné volby do sněmu uher-
ského, nepočítaje ovšem volby užší, které s
teprve musejí vykonati. Volby posledních dno
vypadly skoro vesměs ve prospěch strany libe-
rální, jen v Zentě zvolen přívrženec Ugronův
Mik. Bartha.
Demetr
doktor
Weigel
Jindřichův
Reicher
Flondor
Al
Weigl
Ignat
Gasteiger
Barth
Praha
Bukovina
Vídeň
Krakov
Tyrolsko
Jos
Zenta
Ugronův Mik
20
article
Ze všech 413 volebních míst známy jso
již výsledky voleb a dle nich zvoleno 263 vlád-
ních liberálů, 75 košutovců, 20 klerikálních
lidovců, 11 ugronoveů, 5 Slovanů, volených na
program národnostní, 1 demokrat a 13 poslanců.
stojicích mimo strany, z nichž je asi deset Sa-
siků. Ve dvou okresích byly volby zaslaveny
ve 23 nutno vykonati volby u žšl, které budou
provedeny během přištích deseti dnů, dřive nej
se shromáždí nová sněmovna. Při volbách získaly
všechny strany vyjma vládně liberálnou stranu.
jež ztratila dosud 38 mandátů. Z těch připadlo
košutoveům 20, lidové straně 5, ugronovcům
4, divokým 3, Slovanům a demokratovi6
mandátů.
Přes to, že vládní strana vstoupí do nové
sněmovny seslabena o 38 členů, nepopírá se
přec nikde skvělý úspěch, jehož Kol. Szell do
sáhl svým heslem o »čistých volbách«. »Mag
Hirl.« vyžádal si v té věci mínění též některýci
rakouských politíků, jež nyní uveřejňuje. Jes
mezi nimi též mínění posl. dra. Mengra, jen
mluví o úspěchu Szellově s velikou sympatil
při tom projevuje očekávání, že liberální většina.
stojící nyní pod velením Kol. Szella, nedopusl
roztržky na poli hospodářském mezi oběma polo-
vinami soustátí rakouského.
Mag Hirl
Szell
Slovan
21
article
Snad otázku tuto vysvětlí již nejbližš
trůnní řeč, již bude zahájena nová sně
movna. Návštěva Szellova ve Vídni měla prýza
účel nejen zprávu o výsledku voleb, nýbrž také
rozřešení otázky sněmovního praesidia a trůnn
Ze Lvova, 10. října. (Odstu pujíe
maršálek hr. Stanislav Badeni
rozloučil se dnes, když bylo prohlášeno jmeno
vání hr. Ondř. Potockého, se zemským výbo-
rem a s úřadnictvem zemským. Hr. Baden
poděkoval všem za horlivost, s jakou s ním
pracovali na prospěch věcí zemských a prohlá-
sil, že nezmořen a nepozbyv ch ut
ku práci sestupuje do řady poslanců, aby
spolu s nimi pracoval na jiném poli.
Hr. Potocký odjel do Vídně poděkova
císaři za své jme-ováni, načež se ihned ode-
bere do Lvova a uváže se ve svůj nový úřad.
Ze Lvova, 10. října. (Ukrajinská
universita.) Ve středu shromáždilo sev
universitě na 300 maloruských posluchačů uni-
versitních, mezi nimiž bylo i několik studentek
aby pojednali o požadavku vysokých škol malo-
ruských. Shromáždění, v němž se nacházel
též universitní professoři Gruševský, dr. Dně-
stranský a Studnický, prohlásilo se přímo z
shromaždění mládeže rusko-ukraji n s ke
a přijalo resoluci, v níž se praví: »Snahou
rusko-ukrajinské mládeže jest samostatná
ukrajinská universita; prozatím však
jest třeba parallelních ruských stolic na fakul-
tách právnické, filosofické a lékařské a ruských
examinatorů při všech zkouskách.« Ruským
posluchačům universitním se doporučuje, aby
se u správy universitní domáhali všech tisko-
pisů také v jazyku ruském. Schůze měla ráz
nejen protipolský, nýbrž i protiruský, čemuž
dán výraz písněmi »Šče nevnerla Ukrajina« a
»Ne pora Moskalam služiti«, s nimiž na rtech
se účastníci schůze rozešli.
řeči.
Baden
Potocki
Potocká
Gruševský
Šec
Vídeň
Lvov
Hradec
Baden
22
article
Z volebního bojiště v Uhrách.
R. V Pančevě, 2. října 1901.
Pěkné, do nedávna ryze srbské město na úst
Tamiše do Dunaje zastupuje na uherském sněmu již
po 17 let baron Arnošt Daniel, maďarský velkostat
kář arménského původu a bývalý málo schopný mi
nistr obchodu v kabinetu Weckeriově. Dnes prová-
dějí se zde sněmovní volby a pan baron potkává se
s dvěma netušenými kandidáty: s maďarským libe
rálem, slovenským odrodilcem drem. Adolfem Sesi-
tinským a se srbským národnostním kandidátem dr
Pavlem Marjanovičem. Oba jsou advokáty v Pančevě
Volební boj skýtá tedy neobyčejnou podívanou jak
se stanoviska čistě politického tak i národního.
Oba maďarští liberálové vyvinuli již dávno vel-
kou agitaci, kterou p. baronu usnadňuje přízeň úřa-
dův a p. Sesitinskému jedna mohutná zdejší banka.
Prvý ve své maďarské programní řeči kladl důraz na
rovnoprávnost všech maďarských státních občanůva
na liberální instituce maďarského státu, kdežto jeho
osobní odpůrce, jak jej sám nazval, liberální svoji
maďarskou a německou řeč zabarvil prohlášením, ze
bude usilovati o to, aby byl svolán srbský církevní
kongres a aby bylo šetřeno národnostního zákona
z roku 1868. Ač nedávno v městském pančevském
zastupitelství prohlásil, že maďarisace nejen ve správě
a ve školství jest nutná a oprávněná, ale 1 v same
rodině, přece tím slibem získal sobě značnou část
Němců i Srbů. Srbové postavili svoji kandidaturu
leprve před týdnem, když již bylo jisto, že volby
budou skutečně svobodny a že i úřadnictvo bude
hlasovati dle svého přesvědčení. Okolní srbský lid
s jásotem uvítal srbskou kandidaturu, ale za to značná
čásť pančevské srbské intelligence v čele s drem.
Pěkná
Arnošt Daniel
Adolf
Pavel Marjanovič
Němec
Srba
Uhry
Dunaj
23
article
Lazarevičem usnesla se selrvati při passivitě a pro-
vedla to lak důsledně, že dnes od domu k domu šla
hlásat passivitu a že srbské voliče z okolí vracela
domů, podvádějíc je, že dr. Marjanovié zřekl se kan-
didatury. Vzdor tomu účast srbského voličstva jest
tak značná, že imponuje i samým Maďarům.
Stoupenci obou maďarských kandidátův přistu-
pují ve velikých skupinách s maďarskými (červeno-
bělo-zelenými) prapory a s červeno-bílým ko-
houtím perem za kloboukem, deprovázeni hudboua
křikem výrostkův, kteři většinou konají službu pra-
porečníkův. Liberální voličstvo čerpa své »uvědo-
mění« ve hlavních stanech, kde i prostý Rumun
Slovák dopřává si na účet svého hlasu pověstný vo-
lební gulaš, cigaro a pivo. Do poslední chvíle ud
žovala se po městě pověst, že dle pokynu sloven
ských a rumunských vůdcův Rumuní a Slováci bu
dou hlasovati pro národnostního kandidáta (Srba)
Pověsti té věřili nejvíce ti Srbové, kteří od voleb od-
vraceli sedláky srbské ..
Lazarevič
doktor
Marjanovié
Maďar
Rumun
Slovák
Srba
24
article
Charakteristiku a význam těchto voleb úplně vy-
stihl srbský lid, jak jest viděti z rozmluv, které jsem
mezi srbským voličstvem slyšel před radnici. Jeden
srbský venkovan pravil: Poprvé, co pamatuji, mu-
žeme volně zakousnouti do volebního jablíčka. My
slím, že bychom je měli i spolknouti, kdyby bylo
sebe hořčí. — To by nám nebylo nic platno, vždyt
v jednom domě nemůže býti několik pánův. — Ža
to může býti více nájemníkův, s nimiž pán nesmí
nakládati jako se žebráky Nepřišli jsme sem s tor-
bou na ramenech, ale se zbraněmi a s právem
v rukou. (Myslí tu hromadné přistěhování Srbův
r. 1699.. — Nyní jsme však bezbranní a právo naše
jest tak slabé, že Maďaři nepoutají nás již řetězem
násilí, nýbrž pavučinou strachu. — Nemluvíš pravdu.
My se nebojíme, ale naši páni, kteří se chvějí o své
postavení a kteří sedí doma a nevědí, že Slovanův
jest v Uhách tolik, jako Madarův. Ale my stále kř-
číme jen: At žija »Srbadija«, ba již jsme si zvykli
prostě prchati do Srbska. Tam se stěhůjeme se dvěma
vozy a vracime se s jedním baďrem. — Také já
myšlím, že naše záhuha jest v tom, že byl vydan
zbabělý povel »běž!« místo srbského volání »Stůj a
nednj sel« — Lid jest tedy pro aktivní slov an-
skou politiku a intelligence pro strannickou passi-
vitu. A proto prozíravý Szell dopustil svobodu vo-
lební
Srbův
Maďar
Slovanův
Madarův
Uh
Srbsko
Lido
25
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. října.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 11. října.
Busko a Afganistan.
Podle »HoB. Bpex.« může po smrti afgan-
ského emira Abdurrahmana zachován býti klid
jen v tom připadě, budeli nastolen Habibulla
chán, jenž je zákonitým následníkem. On může
počitati, že bude uznán jak Anglií,
tak Ruskem. Avšak bude-li Habibulla bojo-
vati o trůn s ostatními pretendenty, jichž je
šest (4 synové emirovi, bratr jeho Ischak chán,
přebývající v ruském Samarkandě a Ejub chán,
žijící v Ravalpindě v Indii, nedaleko afganské
hranice), Anglie sotva zůstane bezúčastným di-
vákem toho boje. Vtrhne-li ale z Indie vojensky
do Afganistanu, aby mocí nastolila svého chrá-
něnce Ejuba, bude nutno, aby Rusko
zakročilo.
»Csr« velmi sympaticky píše o zesnulém
emirovi. Po rozhraničení Pamiru r. 1895 na-
staly mezi Abdurrahmanem a Ruskem velmi
přátelské poměry. Hlavní zásluhou jeho o Afga-
nistan bylo, že utvořil krásnou armádu, pro-
niknutou rylířským duchem a věrnosti vlasti.
Za Abdurrahmana založeny byly vojenské školy
a zbrojovky, kde se vyrábějí zcela dobré zbraně.
Znaje dobře rusky a anglieky, emir vždycky
pilně sledoval politiku Evropy a Anglie, jakož
každé hnutí Ruska v sousedním Turkestaně.
Jnbilej rusko-gruzínský
V Tiflise konají se jubilejné slavnosti
100letého dobrovolného připojení k ruské říši.
My jsme již před měsícem upozornili na příšti
těchto slavností a vzpomněli historické události,
která jest jejich předmětem. Dnes můžeme ome-
ziti se na vylíčení slavností samých.
Na slavnosti přijeli členové carského domu:
královna řecká, veliká knížata Michail Nikola-
jevič, Georgij Michailovič, veliké kněžny Maria
Georgievna a Jelena Vladimírovna. S matkou
svou královnou Olgou přijeli řečtí králevičové
Ondřej a Kryštof.
Buska
Habibull
chán
Michail Nikola
Michailovič
Marius Georgievna
Jelen
Olga
Ondřej
Kryštof
Praha
Afghánistán
Anglie
Rusko
Indie
Pamir
Evropa
Turkestán
Tiflis
26
article
Po podání chlebassoli a přednesení uvítaeí
řeči promluvil veliké kníže Michail Nikolajevič
k přílomné gruzínské šlechtě tillisské a kutaiské
gubernie: »Car hosudár poručil mi vyříditi vám
jeho pozdrav, poklonu a lítost, že nemůže osobné
býti přítomen vašim jubilejným slavnostem, avšak
doufá, že mu za nedlouho bude možno na-
vštíviti Kavkaz. Co se tkne mých pocitů, jsou
vám známy, a proto pochopite, jak jsem šťasten,
že car hosudár jmenoval mne svým zástupcem
na vašich jubilejných slavnostech.«
Ulice starožitného stoličného města Kavkazu
při vjezdě řecké královny a velikých knižat
tonuly v moři řeckých a ruských praporů,
věncův a j. okras a byly přeplněny lidem, jenž
provolával »urá!« a »zito !«
Vznešení hosté ubytovali se v bývalém
dvoře carů gruzínských. Druhého dne byly ve
zboru sionském slavné služby boži na podéko-
vání a panichida za zesnulé cary ruské i gru-
zínské, jakož i za muže, kterým přináleží hlavní
zásluha, že Gruzie připojena k Rusku.
Z Poznaňska a Horního Slezska.
Delegáti katolických spolků německých ko-
nali minulou neděli sjezd, na nějž dostavil se
také jeden polský zpravodaj, vyslaný »Kurýrem
Poznaňským«. Ubohý zpravodaj pořád jestě
myslil, že Poláky s katoliky německými spo-
juje mocná páska stejné víry a že katolíci ně-
mečtí v poměru ke Slovanům jsou něco lep-
šího, než protestantští Prušáci. Sotva však se
polský novinář posadil za zpravodajský stůl, byl
učiněn návrh, aby byl ze schůzí sjezdových
vyloučen. Návrh byl přijat kněžími i laiky. Jen
dva němečtí kněži, Klinke a Spaeth, hlasovali
proti němu a po jeho přijetí odešlí za pol-
ským zpravodajem.
Sjezd se usfesl, aby německé spolky ka-
tolické utvořily svaz, jehož účelem bude
a) pěstování náboženského citu, b) pěstování
němectví a c) obrana zájmů německých ka-
toliků.
Nikolajevič
Polák
Prušák
Klinke
Spaeth
Kavkaz
Gruzie
Rusko
Poznaňsko
Horní Slezsko
27
article
Současně konal se ve Vratislavi sjezd
svazu německých evangelíků. Zahájil jej gene-
rál Schuh, jehož řeč podala důkaz, že německý
katolík a německý evangelík jsou norozlučnými
spojenci v boji naproti Slovanům. Chválil »spolu-
bratry katoliky«, že ve válkách národních (t. j.
proti Slovanům) vždycky pomáhali protestantům,
a pronesl jmenem přitomných naději, že »spolu-
bratři katolfci« budou i dále evangelikům, císaři
a řiši pomáhati, aby němectví v »zemích vý-
chodních« zmohutnělo.
Jední jsou katolíci, druzí evangelíci, ale
jedni ani druzí nejsou křesťané.
Koho dříve germanisovat?
Jeden ze školních inspektorů v Poznaňsku
přibyl do německé školy v polské vsi a zpo-
zoroval, že chapci lépe vládnou německým ja-
zykem, než děvčata. Inspektor vyslovil nad tim
učiteli své podivení a otázal se, čemu dlužno
tu věc připsati. Učitel odpověděl, že staráse
hlavně o to, aby polské chlapce naučil ně-
mecky, poněvadž toho jazyka budou později
potřebovati ne-li jinak, aspoň na vojně. Inspekton
ale řekl: »Vlastně děvčata náleží germanisovati,
protože stanou se matkami a zgermanisují nám
potom celé pokolení.«
Již tedy Němcům nejde jen o to, aby Slo-
vané naučili se jejich jazyku, nýbrž o to, aby
se vzdali svého jazyka a národnosti a předělali
se v Němce. A tak skutečně každá německá
škola působí nejen v Německu a v Rakousku,
nýbrž i v Africe, kde zakládají školy pro děti
divochů. Nemožno tedy na nynější německou
školu pohlížeti jako na semeniště osvěty, nýbrž
jako na brloh nemravnosti. Nemravností jest
janičarská bezohlednosť pangermanská naproti
národnostem jiným, vštěpovaná ve školách ně-
meckých nesmíšených, nemravností jest násilí,
páchané německou školou na dětech jiného
jazyka.
Slovan
Němec
Poznaňsko
St
Německo
Rakousko
Afrika
Vratislav sjezd svaz