2
masthead
V Praze, v sobotu dne 12. října 190l.
Praha
4
article
Na ranní a odpel. listy
o přilehami („Nauěný Obzor' ve
středů a „Literárni Hlidka
v pátek) předplení sem
Přaze v aáminis K —
na něníe
S K —
za čtvat leta . . ..
s dvojí čonkškeu
K 50
na měsle
7 K 50
a čvt lete ciisjkáck
9 K 30n
Ba měsle.
Poštout
a měsí
na čirrt leta
s dvojí zásllior
so
na měsíe
ns čavrt lot
Literárni Hlidek
5
title
Dnešní čislo pra Prahu le o 10 stranácl.
Praha
6
article
Kandidátní listina
Kandidátní listina
pro druhou volhu vkuril obcí venkovských
Kandidatury národní strany svo-
bodomyslné.
Okresy soudní:
1. Jindřichohrádecký, lomnický, (řeboňský
a novobystřický: Alexandr Korb,
tajemník okresního zastupitelstva v Tře
boni.
Vrchlabský, roketnický, jilemnický a vy
socký: Jan Barták, rolník v Kališti
3. Žamberecký a ústecký: František Ho-
vorka, rolník v Německé Rybné.
4. Plzeňský a kralovický: František Kö
nig, rolník v Krašovicích
Přeštický a nepomucký: Rudolf Trey
bal, ředitel hospodářské školy v Plzni
Kolínský, kouřimský a uhlířsko-janovický
v této skupině vystupují dva kandidát
strany: Alois P. Kryf, rolník v Plana-
nech a Jan Bříza, rolník v Pučerách
poněvadž mezi nimi shody nedosaženo
nečiní výkonný výbor usnesení, ponechá-
vaje voličstvu rozhodnutí mezi volbou
Aloisa P. Kryfa nebo volbou Jan
Bří zy.
Litomyšlský a poličský: Františel
Dostál, rolník v Morašicích
Votický a sedlčanský: Vilém Holou
bek, starosta města v Sedlčanech.
Korb
Barták
František
František Kö
Trey
Alois
Kryf
Bříza
Jan bratr
Dostál
Vilém
Krašovice
Plana
Morašice
Sedlčany
hospodářský škola v Plzeň
7
article
Kandidatury společné.
Kandidatury společné.
Okresy soudní:
9. Smíchovský, zbraslavský, berounský, kla-
denský a unhoštský: JUDr. Antonín
Sobotka, advokát a městský radní ve
Zbraslavi.
Domažlický a novokdýnský: MUDr. An
tonín Steidl, statkář v Baldově u Do
mazlie.
Kandidatura samostatná.
Okresy soudní:
Poděbradský a královéměstecký: JUDr
František Fiedler, professor české
techniky a člen výboru českého odboru
zemědělské rady.
(Kandidatura na Prachaticku bude
vyhlášena zejtra.) Volba na Jindřicho-
hradeeku (viz 1.) v sobotu dne 12. října,
na Vrchlabsku (viz 2) a v Přešti-
cku (viz 5.) v neděli dne 13. října a
ostatních okresích v pondělí dne 14. října.
Žádáme přátelsky, ale i důtklivě všecky
stoupence národní strany svobodomyslné, ja-
kož i všecky příznivce nutné národní dohody
by se k volebnímu osudí dostavili počten
úplným a aby svorně volili navržené kandidáty
Za výkonný výbor národní strany svo
bodomyslně
JUDr
Sobotka
Fiedler
Zbraslav
Baldov
Prachaticko
Vrchlabsko
Přešť
český odbor zemědělský rada
národní strana
8
article
JUDr. Lad. Dvořák,
JUDr. Lad. Dvořák,
JUDr. Václav Škarda
jednalel
předseda.
JUDr
Lada
Dvořák
Škarda
9
article
Vítězný den.
Vítězný den.
Dne včerejšího v mohutném proudu za-
bralo voličstvo z měst a z tak zvaných míst
průmyslových a pokud máme úplné výsledky
zápasu volebního v rukou, je jisto, že strana
10
article
svobodomyslná tentokráte všechny své dří-
vější mandáty, pokud nepřešly kompromissem
na stranu staročeskou a radikální, uhájila.
Den skončil pro stranu, jíž národ česky
svěřil vedení svých politických osudů, vítězně
a poněvadž další volby, jež třeba ještě vy
konati ve volební kurii venkovské a v ob
chodních komorách, tvářnosti sněmu valně
nezmění, lze již nyní učiniti si obraz o pří-
štím zákonodárném sboru království českého
Budeť záležeti sbor českých poslanců
sněmovních asi ze 70—73 poslanců národní
strany svobodomyslné, z 18—21 agrárníků
ze 3—4 Staročechů a 3—4 poslanců strany
radikální.
Je pravda, rozkladem, který vnesen by
do řad voličů venkovských agitací agrární
seslaben byl poněkud význam strany, k níž
mohutné základy byli položili dr. Sladkovský
a dr. Julius Grégr a nemáme příčiny, pro
bychom zapírali, že litujeme hluboce osud-
ného poblouzení jisté části lidu selského
která pod nesnesitelnou tíhou bídy hospodář-
ské domnívala se učiniti pokus, zdali by snad
nejnovější a nejdotěrnější mesiáš ji nevysvo-
bodil z tísně a útrap; však stejnou pravdou
zůstane, že spekulace těch, kteří se domnívali,
že pánům Hrubým, Ratajům a Práškům po-
daří se rozbiti šiky mladočeské a tím zvrátit
dosavadní politickou organisaci našeho národa.
dopadla mizerně.
Sladkovský
doktor
Julius Grégr
Hrubá
Rataj
Prášek
11
article
Třeba že o jednu stuhu chudší, dnes
přese všechno vítězně vlaje prapor strany
národně-svobodomyslné nad táborem českým
a nepřátelé naši, kteří domnívali se, že tak
jako často již i nyní v boji Čecha s Čechem
do naprosté zmalátnělosti vyčerpáme síly své,
zarmouceni a zklamáni plíží se dále.
Však nebyli bychom politiky vyspělými,
kdybychom položili se zápasem znaveni na
vavříny a ponechali času a osudu, aby věci
naše řídily dál. Žel, že jsme tak učinili a
po velikém obratu, jenž udál se v létech
1890—1891, příliš záhy oddali se onomu
opojnému snění, které dostavuje se, aby ví-
tězi tělo i ducha do nehybnosti seslabilo. Ne-
pracovali jsme tak, jak jsme měli, nesnažili
jsme se vítězství, které nám vrhl ve klín
zdravý instinkt lidu společně s politickým
důmyslem naším, si zabezpečiti a z něho ve
prospěch lidu kořistiti. Následky se dosta-
vily. Ne snad, že by nebezpečně otřesena
byla strana naše a povážlivé na ní jevily se
trhliny, ale dostalo se jí výstrahy v nejno-
vější bilanci volební, jež nevykazuje ani se-
slabení ani vzrůst. Genius národa našeho
stál tentokráte na stráži a varoval nás.
Čecho
12
article
Nechť tedy na příště provází nás zkušenost,
které jsme nabyli, nechť všickni od prvního
do posledního, kdož stojí v šiku našem.
prodchnuti jsou vědomím, že i velcí náro-
dově v čele udržují se jen prací, nejinten
sivnější prací. Tím více pak jest to ne zbyt
ností u národa malého, jakým je národ náš.
v němž každý jedinec napnouti musí svojí
energii aspoň pateronásobně, abychom na
stejné linii postupu udrželi se s velkými ná-
rody sousedícími, národy namnoze nám nepřá-
telskými. V čem bylo pochybeno, musí byt
nyní napraveno a bez odkladu musí být při-
kročeno k obrození strany.
S tím bohatým materiálem, kterého je
u nás všude, s tím lidem naším, přístupným
každé dobré myšlence a s řadami tak disci-
plinovanými, jaké jsou naše, mnoho dás
vykonati.
13
article
Neopakujme neustále tu banální frási,
že k politickým úspěchům máme zapotřeb
pomoci šlechty, nelitujme toho, že nemáme
takových aristokratů jako Maďaři. Buďme
šťastní, že máme lid. Nebagatellisujme šlechtu
a neurážejme jl, ale spolehejme výhradně na
sebe a důvěřujme jen v sebe. Zachovejme
věrnost ke svým ideálům a chraňme se za-
bořiti se v bahno oné všednosti, jež nezná
než lesklé hmoty, ale zůstaňme při tom lidm
střízlivými a rozumnými, kteří vědí, co chtějí.
Především ale mějme v úctě stěžejné zásady, na
nichž vybudován politický a národní program
náš. Chtějme žiti v neodvislé vlasti jako národ
svobodný, jenž bez překážky a protivenstv
domáhati se může všech kulturních statků,
na něž všichni národové nároky činí. Chtějme
býti svobodnými a samosprávnými a ve směru
tom pracujme vždy a všude.
Zástupci naši na sněmu království če
ského nechť zejmena tam se zabývají otázkou
jak povznésti zákonodárný sbor, aby stal se
tím činitelem ve státní organisaci, jakým
jsme si ho představovali v libánkách ústav-
ního života. Usilujme o to, aby stal se poli-
tickým a národním hradem naším a ne
loutkou vídeňských vlád-
Dosavadní český sněm byl vlastně karri-
katurou parlamentu. Do obrazce státu cen-
tralistického, jakým je Rakousko následkem
tradicionální politiky tereziánské, český par-
lament s plnými právy zákonodárného sboru
a s náležitou kompetencí ovšem se nehod
a ve snaze, snížiti význam jeho a učinit
z něho, jak to nedávno prozradila šlechetná
duše pana Prada, tak trochu rozšířené okresn
zastupitelstvo, setkává se ochota vídeňských
vlád s národními odpůrci v harmonii tak
tklivé, že dnes sněm království českého exi
stuje již jen jakoby pro forma.
Maďar
Prado
Rakousko
14
article
Déle než dvanáct let trvá již tento stav
a na zástupcích českého lidu žádati se bude
bezpochyby, aby i na dále lhostejně přihlí-
želi k podivnému hospodářství sněmovnímu.
Tomu ale musí býti učiněn konec. Kdo
těmito volbami stal se důvěrníkem národa.
převzal zároveň povinnost, aby zbavil sněm
pokořujících pout nicotnosti a povznesl je
na výši, jaká sněmu této země přísluší.
To musí býti prvním úkolem těch, jež
byl vyslal český lid do svého zemského
sboru zastupitelského.
Zlomena musí býti pouta dosavadníh
jednacího řádu, jenž dává maršálkovi a tím
vládě právo jen to položiti na jednací pořan
sněmu, co se jí zlíbí. Sněm zbaven musí
býti přítěže oněch nepatrností, jež jakoby
byly vymyšleny za tím účelem, aby mařily
zdárnou a užitečnou jeho činnost. Konečně
dostati se musí sněmu času, aby konati mohl
povinnosti své.
To práce v ohledu formálním, však
i v ohledu věcném velké tu nastávají úkoly.
Konec musí býti učiněn s dalším odkladem
věcí, jež souvisejí s otázkou státního práva
i s rovnoprávnosti jazykovou. Neboť odkládat
znamená u nás zapomínat. Rozvinut musí
býti konečně u nás soubor otázek jazyko-
vých, neboť z blízka již slyšeti je povel
generálů nepřátelských, již vedou zástupy své
proti nám a proti našemu právu.
Tolik žádáme od svých zástupcův.
15
article
Výsledek voleb ve městech
českých.
Výsledek voleb ve městech
českých.
Mohli-li nepřátelé naši po první, útern
seči ve venkovských obcích našich škodolibě
pásti se pohledem na rozkol způsobený ne-
svědomitými korteši agrárníků v rolnickém
lidu našem: dnes věru po druhé volebn
bitvě: v našich 35 městských okre-
sech volebních zajde jim škodolibý smích
jistě na dobro!
Čestný, radostný a slavný je výsledel
včerejšího zápasu pro stranu naši a pro věc
národa našeho. Celá naše listina kandidátní
pro 33 volební okrésy až na dvě výminky
vítězně prošla a tyto dvě výminky záleži
pouze v tom, že Turnovští soustředili
znovu své hlasy na dosavadního po-
slance svého pana dra. Václava Š amánka
proti mnichohradištskému starostovi panu
dru. A. Šeborovi. Druhá změna záleží v tom,
že náš kandidát, německobrodský lékař pan
MUDr. Edvard Šubert nemeškal zříci se
kandidatury ve prospěch pana JUDra. Brzo-
ráda, aby škůdcové národa nemohli se
dlouho radovati z porážky tohoto statného
předbojníka našeho »v agrární bítvě u Ledče
a Dolních Kralovic«, Veškerá města skupiny
té pak porozuměla šlechetnému skutku pana
dra. Šuberta a tak nebude dr. Brzorád schá-
zeti v řadě starých svých spolubojovníků.
Zvolen bezmála 800 hlasy proti 420 hlasům
radíkálních opponentův.
Š amánka
A Šebor
MUDr
Šubert
JUDr
Brzorád
Ledeč
Dolní Kralovice
Zvolen
16
article
Ač nelze říci, že by účastenství bylo
při těchto volbách bývalo nadprostředním,
na několika místech přece byl zápas našinců
se živly radikálně pokrokovými neb národně
socialistickými dosti živý a tuhý; ale všude
pro nás skončil vítězně. Tak zejmena na
Jičínsku a N.-Bydžovsku, kde vystoupil proti
kandidátu našemu dru. Pantůčkov
známý jičínský advokát a býv. poslanec
mladočeský p. dr. Klouček; však. v last-
ními rodáky byl včera ponaučen, jak
vlastenecký lid rozumí povinnosti
kázně a pořádku v branném šiku národním
vůči nepříteli. 419 voličů jičínských a 322
voličů novo-bydžovských pozvedli 741 hlasy
na štít dra. Pantůčka, kdežto p. dr. Klouček
propadl s 380 hlasy.
V Mladé Boleslavi a v Nym
burce s velikým hlukem vystupoval proti
dru. Škardovi radikál Bičík jako samo-
statný protik andidát. Ale nepřivedl to nez
na 249 hlasův, kdežto dr. Škarda zvítězil
769 hlasy. — Další živější zápas panoval
včera ještě v obou našich Hradcích
Králové a Jindřichově. Na Kralohradecku
vystoupil radikální pokrokář dr. Klumpar
proti našemu kandidálu dru. Ulrichovi,
ale nedosáhl ani v jediném ze tří měst sku-
piny té většiny. Dr. Ulrich vyšel jako vítě
z boje s 513 hlasy, dr. Klumpar podlehl se
330 hlasy. — V Hradci Jindřichově zvítězil
náš kandídát (Houra) 330 hlasy proti samo-
statnému radikálu, živnostníku tamnímu
Žemličkovi, který podporován frakcí národně-
socialistickou, podlehl s 263 hlasy.
Konečně v Libni a Josefově zů
staly volby pro roztříštěnost hlasů nerozhod-
Potěšitelnými jsou dále zprávy o s ta-
tečném držení se našich menši
ve smíšených okresech; na Jilemnicko- Rokyt
nuty.
Klouček
Pantůček
doktor
Škarda
Bičík
Klumpar
Ulrich
Žemlička
Josefův
Jičínsko
Bydžovsko
Mladá Boleslav
Hradec Králové
Jindřichov
Hradec Jindřichov
Libeň
Jilemnicko
17
article
V drobném prodejlr
rsaní čísle o sobě . . . aa 9b
vdpoležní
.. . . . zb
Ve dlialkách na venkovš-
ranní číslo. . . . . . . . a0
odpolední . . . . . . . . 3h
Inseráty
platí se hetově napře“.
Předplacaní a inserty přijímá sdmínl-
strace v Marianské ulini č. u.
Tam nachátají se tél rečakee
Uiskárun a expedics „Národních Lista“.
Rukopiay se navracsji.
národní List
18
article
nicku způsobili naši horliví Jilemničtí Něm-
cům novou volbu.
S dychtivostí celou veřejností naší oče-
kávaný výsledek boje za České Budějovice
pehříchu nedošel: skrutinium konají páni na
radnici budějovické až zejtra. Kéž by i tam
bylo se našim podařilo připnouti vítězství ku
praporu červeno bílému a poraziti velko-
německou tyranii, svírající ve staroslavném
městě Otakarově českou většinu. Pak by
teprve radost naše ze včerejšího vítězného
našeho dne byla úplná a dokonalá!
Německo
Český Budějovice
Otakarův
19
article
Praha.
Praha.
Král. hlav. město Praha rozděleno jest na
pět okresů volebních, z nichž každý voli po
dvou poslancích do sněmu král. českého. Ve
čtyřech okresech byli zvoleni
kandidáti, navržení výkonným vý-
borem Národní strany svobodo-
myslné. V pátém okresu, Josefov-Liben,
nutno vykonati novou volbu. Podrobný
výsledek voleb jest následující:
1. Staré město:
kandidáti;
národní strany svobodomyslné: Václav Němec,
klenotník a zat. předseda obchodní a živnost. ko-
mory v Praze; JUDr. Jan Podlipný, advokál
v Praze;
sociálně-demokratické: dr. Alfred Meisser, advokát
v Praze; Karel Cífka, úřadník nem. pokladny
v Praze.
Z 2129 oprávněných voličů ve třech oddě-
leních dostavilo se k volbě 748 voličů, 5 listků
bylo neplatných. Zvoleni byli kan-
didáti národní strany svobod -
myslné pp. dr. Jan Podlipný 681 hlasy
a Václav Němec 682 hl. Soc. demokrat dr.
Alfred Meisser obdržel 38 a Karel Cifka 34
hlasy.
Král
Václav Němec
JUDr
Podlipná
doktor
Meisser
Cífka
Cifek
Praha
Josefov
Liben
Zvolen
bor národní strana svoboda
didáťa národní strana svoboda
20
article
2. Nové město?
kandidáti:
národní strany svobodomyslné: PuDr. Gabriel Bla-
žek, professor české techniky v Praze; Václav
Březnovský, rukavičkář v Prazei
sociálně demokratické: Václav Johanis, úřadník
nem. pokladny obuvníků v Praze: Jan Havrá-
nek, správce dělnického knihařství v Praze
národních dělníků: Karel Šindelář a Karel
Chrast.
Ve 4 odděleních ze 6229 oprávněných vo-
ličů dostavilo se k volbě 2032. Byli zvoleni
kandidáti národní strany svobodo-
myslné pp. dr. Blažek 1866 hl., Václav
Březnovský 1888 hlasy. Mimo to obdrželi
Johanis 59 hl., Havránek 58 hl.; roztříštěných
hlasů bylo 74, neplatných lístků 8.
3. Malá strana
kandidátia
národní strany svobodomyslné: JUDr Lad. Pinkas
advokát v Praze
kompromissní kandidát stran národních: JUDr. Vladi-
mír Srb, starosta kr. hl. města Prahy
národně-sociální: Josef Sláma, úřadník úrazovny
a V. Měšťák, poštovní zřízenec v Praze.
Oprávněných voličů bylo 1517, odevzdaných
lístků 641, neplatný 1. Zvoleni byli: kandi-
dát národní strany svobodomyslné p. dr. Pinkas
601 hl., kandidát kompromissní starosta p. dr.
Srb 617 hl. Roztřištěných hlasů bylo 26.
4. Hraděany, král. Vyšehrad a Hole-
šovice-Bubny
kandidáti
národní strany svobodomyslné: Jan Kaftan, inže-
nýr v Praze. Eustach Neubert, inženýr a na
městek starostův v Praze;
Gabriel bla
Březnovská
Václav Johanis
Jan Havrat
Šindelář
Karel Chrast
doktor
Blažek
Havránek
Pinkas
Vlad
Srb
Sláma
Hraděana
Kaftan
Eustach Neubert
Praha
Prazei
Zvolen
Vyšehrad
Bubno
národní strana svoboda
JUDr lada
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Místní pohlaváři.
Z nového románu »Kotlíne Svetozara Hur
bana Vajanského.
Králce před posledními uherskými volbami, jež
poprvé tak šťastně pro slovenskou věc dopadly, vyšla
v Turčanském Sv. Martině Vajanského nová kniha.
Ideu k románu »Kotlín« nosil autor již dlouho
v hlavě. Ku sepsání bylo mu poskytnulo dostatek
volné chvíle a nerušeného rozpoložení za několika-
měsíčního pobytu ve vězení, k němuž byl před rokem
ve známé afléře s řadou svých přátel odsouzen. Nový
román je znamenitou analysou současného stavu slo-
venské národní duše. Vedle jiných předností, vlast-
ních autorů »Lětnoucích stínů« a »Suché ratolesti«
vyniká poslední jeho dílo zvláštní idejnou prohloube-
ností látky. V literární části »Národních Listů« bude
o obsahu nové knihy ještě blíže pojednáno. Výsled-
kem posledních voleb na Slovensku nabývá román
Vajanského zvláštní časové příchuti. Členář v něm
seznává nový nelušený svět. Jako pod drobnohledem
dochází tu vysvěllení a pochopení zajímavých spole-
čenských dějů, na venek ohlášovaných leda bez-
duchou mluvou suchopárných číslic volební statistiky.
Stůj zde na ukázku úryvek z kapitoly »Kotlínský
světik«. Jakásí defilirka figurek společenského aparátu
v malém uhersko-slovenském městě. Patrně sam
Red.
typy.
Kotlín
Hur
Vajanský
Slovensko
22
article
Skutočne, v posledných rokoch bolo cílie
v Kotlíne a celom Kotlinsku počiatky dobrého
pohybu a nového rozrůchu. Boly dva hlavné
nárazy.
Ani Kotlin nebol natol'ko doskami zabitý,
že by slovenská, osviežená literatůra nebola vniklu
doňho. L'udia počali trochu mysleť a cítiť. Kniha.
nie mrtva, ale napísaná s umom a srdcom a me
novite s talentom, stáva sa tajným apoštolom,
mocným tichošlápkom a na konci koncov i pu
šným prachom pre hnilé budovy P'udskej hlů-
posti. Po druhé do Kotlínska prišli svieži, umn
Tudia, čiastočne tam zrodení, čiastočne pritia-
hnutí rozmanitými magnétami.
Mirko Štrbík prešiel před rokom do Stra
žian, centra dolnej polovice kollínskeho vidieku
a vnášal všade, kde sa octol a nakol'ko len
vládal, ducha dobrého do kotlínskej mrtvoty.
Pavel Hlaváň, kotlínsky advokát, pracoval
po svojom: hrmotne, srázne, smelo. V čas po-
treby vedel pobehať na roztrasenej bričke cez
deň dvadsať dedín, povedať dvadsať rečí, hovoric
so sto l'uďmi a pritom nezabudnůť svojho re-
mesla. Báli sa ho před volbami ako čerta a po-
Bol
Štrbík
Pavel Hlaváň
Kotlín
23
article
sledný raz obložili jednoducho celý dom žan-
dármi a prostým násilím za celý týždeň pred
vol'bou nedovolili mu výnsť z vlastného domu.
Narekurroval, nažaloval sa do sýta, po súdoch,
po ministeriach — všetko darmo. Uznali, že
slúžny Zápy spáchal flagrantné narušenie osob-
nej svobody, svobody a svätosti domu a an
Zápy toho netajil. Na žaloby a rekursy mu ani
neodvetili. Plášť »moci diserecionálnej« prikryje
všetko. Justičná vražda patrí ešte k nevinnejším
jej prostriedkom.
V Stohároch žil a zdravstvoval Jozef Surin-
ský so svojou málo mladšou sestrou Terezou,
dekan, a starý, ostriel'aný bojovník, ktorý vídal
slávne časy, znal sa osobne s prvými buditel' mi
národnými, bol na všetkých schodzkach od Tatrina
po Maticu, od Veselého po Martin. V Jablono-
vom, ako farár sůsednej fary, pomáhal Galba-
vému ukrývať Ludovíta Štůra v záhradnom pa-
villonku, jesť mu nosil a vyprevadil ho cez hra-
nicu; Štůr potom chodieval k nemu v rokoch
pätdesiatych do Stohár na »siestu«, to jest n
pol'ovku, kterů oba milovali. Ohnivý, vzletný
muž bezúhonného života, hlboko učený, kňaz
oddaný povolaniu svojmu, mal nároky na postup
— ale zostal prikutý k nebohatej fare v Stohá-
roch. Mysleli« že sa zohne, ale on sa nezohol.
Mal hodne vyše 70 rokov, ale bol mocný, zdravý,
vznetlivý a krivda každá pálila ho na duši! Po-
písal, pohovoril svojím predstaveným až po bi-
skupa také pravdy, akých nikdy nepočul i. Na
biskupskej kurii boly jeho listy, písané klassickou
ciceronskou latinitou, pravým postrachom. »Ite-
rum, iterumque et parochia Stogareose!« stená-
val bl'adý, chudý sekretár, vchádzajůc do pra-
covne svojho biskupa, v rukách Surinského troj-
hárkovů epištolu.
Jozef Surin
Tereza
Veselý
Martin
Galba
Štůr
Zápy
Stohár
Ite
24
article
Okrem tohoto junáka v reverende (pri
audiencii za slovenskú vec všemohůcemu mini-
strovi do očí zavolal: »to je pomluva,« ked
minister osočil slovenských národovcov banálnou
frásou o panslavisme) v kotlínskom kraji bolo
ešte nickol'ko dobrých a stredne dobrých kato-
líckych a evanjelických kňazov, traja mladší
advokáti so svojími mladými pomocníkmi, boli
dobrí i bodri mladší učitelia (starších držalv
ježových rukaviciach pre slabů maďarčinu škol-
ský inšpektor Butafický, člověk hlupý, zlostný
a šplhavý); boli traja, štyria väčší gazdovia
(pardon, statkári), so pár mlvnárov. na ichž čele
stál tichý, no pevný Daniel. Kukliš z Ráztok,
syn hrdinského osemaštyridsiatnika ; bolo niekol'ko
sto měšťanov v Kotlíne, Stražanoch, na Bukovej
Ture, v Kalivodove, v Úsypoch, na Nižebreží a
potom po dedinách mala národná vec po dvock-
troch rozumných, čítajúcich gazdov . . . Tot
asi bola národná slovenská strana,
ešte nestará, nezakorenená, no sl'ubujůc
pri pomeroch právnych a pravidel-
ných neomýlny vzrast, zvlášle tým, že
Kotlín nevdojak krystalisoval sa v isté centrum.
Kotlín mal staršiu pevnů sporitel'ňu pod riadi-
te'lstvom umného, rozhodného, no trochu zaosta
lého Kuzmína.
Oproti novej, slabej eště, len práve kry
stalisujúcej sa spoločnosti stála v Kotlinsku
každým rokom z l'ahkej ruky vlády a snemu
množiaca sa záplava odrodilého, maďarónského
úradníctva, na jehož čele od nedávna vývodi
nadžupan Dionys Büky, homo novus, novissí-
mus, výskočka, stvorený novou ärou, pravý
typus nových stlpov zmodernisovaného Uhorska.
Daniel
Kukliš
Kotlín
Dionys
Ráztoka
Kotlín
Stražanochy
Úsypochy
25
article
S Kotlínskom ho nespájaly žiadne nite. Stoličná
frečitá džentry, keď išly chýry, že ju vláda pri
obsadení nadžupanského stolca obíde, vyhrážala
sa krajine i svetu, že ona ukáže, čo znamená
staroslávnej stolici, to'lkým korenným, hlboko
vysoko zaslůženým famíliam na posmech posta-
viť za föišpěna človeka neznámého, akéhosi
Bůkyho, človeka zkade ruka, zkade noha
Kotlinske famílie od slepého Belu počnů
slávne zaplňaly svojimi šl'achetnými agnátamia
cognátami všetky stoličné hodnosti a úrady o
föišpána až po kastellána (kommandanta nad
dvoma mažiarmi v bráne stoličného domu), ba
ešte dl'a známeho »jut is, marad is« aj dra-
hým stoliciam rozumy požičiavaly! A tu nám
z čísta jasna akýsi Bůky! Napochytre mu odo-
kryli autentický rodostrom a publikovali po
všetkých kassínach, kluboch, kolkárňach Kotlin-
ska: dedo Bůkyho volal sa Chaim Beigeles,
prišiel z Bukoviny a provádzal v Čongráde
sl'achetné umenie šachterské! V Kotlínsku za-
budli, alebo ešte nevedeli, že také odkrytie
u nás už nemáva želaného effektu, ba že vy-
skočkovi čistotné zamestnanie dedovo može
úsnadniť cestu k vysokým hodnostiam v ure
liberalismu a maďarismu.
»Ani pes ho u nás neobzre,« hovorilo s
všade, po domoch, kassinach, kluboch a kolkár
Chaim Beigeles
Bukovina
26
article
úach. I čestné affairy má nevybavené! A to je
už hrozná vec pre morálnu filosofiu kotlínskej
stoličnej džentry.
»Naše dámy chrbáty ukážu jeho žene r
hovorilo sa s apodiktickou istotou a mravným
zhrozením. Vari nevieme, bolo počuť tu i tam,
čo je to za dáma. Pekná föišpánka! Ved už
kotlínski vrabci po všetkých strechách čvirikajů
že madame Melanie Büky, rodená barónka de
Capri, bola zjavnou favoritkou istej vysoko po-
stavenej osoby.
Tak sa šeptalo, hovorilo, kričalo, hrozilo dv
týždne prod prichodom novovymenovaného fči
pána do kotlínskej residencie.
Čím bližšie prichádzal naznačený deň, v kto-
rom mal nový nadžupan vtiahnuť do prasláv
nych můrov nahnevaného Kotlína, prestávaly
hrozby, potom kriky, potom hovory a konečne
i šepoty o ničomnosti zo sveta sbehlého človeku
a jeho barónky.
Melanie Büka
jít Capri
Kotlín
ktoROM
27
article
Mesto Kotlín počalo stavať na Hornom hu-
štáku doskovů slávobránu (hlavné dosky boly
staré, z predošlej slávobrány), s pl'achovým an
jelom, držiacim v ruke pl'achovů stuhu s ná-
pisom: »Isten hozott!« (anjel so stuhou už tiež
pamätal so pár triumfálnych vjazdov), a keď už
zvláštny vlak kotlínskoj vicinálky privliekol Bu-
kiho, stoličná rebellantská džentry přišla k bráne
do nohy, na sto kočoch, posháňaných a napo-
žičiavaných z troch sůsedných stolic, ba i z ci-
sárskeho panstva zpoza moravskej hranice. Ne
chybel ani autonomistický podžupan Michal Stra-
konický, lenže nerečnil, škaredil sa a kůril vir-
žínku za viržínkou od vnútorného jedu. Stoličný
sirotský Duro Krapina prišiel na svojich mitr-
hách, v starohonvédskej uniforme so starou
krivou šabl'ou a spytoval sa každého, či má
nový nadžupan »peníze« a kol'ko«,
Nadžupana u brány vítal Koloman Vizy
stoličný príležitostný Cicero, večný kandidát na
všetky úrady. Vítal ho vel'kou patriotickou ře-
čou, v ktorej posmešníci načítali tridsať ráz
slovo »haza«; stoličný kastellán, Pepim zvaný
striel'al z oboch stoličných mažiarov; madame
Büky, rodená barónka de Capri, dosťala od bielo
poobliekaných zemianskych panien vel'ků kytku
z bielych ruží a kamelií, čo znamená anjelsků
nevinnosť a sňahovú čistotu.
Kotlín
Stra
Duro Krapina
Koloman vízum
Pepi
Büka
jít Capri
Horn hu
Nadžupan
28
article
Na inštallačnej hostine pila milá džentry
až sa hory zelenaly. A aké toasty sypaly sa na
slávu a dlhé panovanie jeho osvietenosti pána
Díneša Bükyho! Toastoval slůžny kotlínsky
Atila Varečkay, chlap na »tri piade«, dr. Kraus,
stoličný fysikus, slůžny podhorského okresu
Bel'a Kulifay a iní ešte.
No nielen Bükymu, ale i jeho panej toasto-
vali, ako budůcej perle kotlinskej spoločnosti,a
na znak neohraničenej úcty predložili jej krasno-
pisnů adressu ctnostných stoličných dám, viazanu
vo violettovom atlase so zlatými gombičkami a
záponami, podpísanú kvetom stoličnej dámskej
society.
Okolo Bükyho a jeho vznešenej osvietenej
ženy Melanie, rodenej barónky de Capri, krůtilo
sa ostatné prepočetné odrodilstvo.
Michal Strakonický nekrútil sa, obmedzil
oslavu na prisno úradnů, nevyhnutnú prítomnost.
Bol svojho Boha človek, ako sa hovori, do seba
zatvorený, zasmušený, gánil, ako by bol dvadsat
dedin vypálil, ačkol'vek dušou nebol zlý, ba
vedel byť i vel'kodušný — jestli nezakazovala
politika byť vel'kodušným. Majetný, samostatný
nekradol, neprijímal podplatkov, nehubil P'udí,
keď nepožadovala ich záhubu jeho fixná, ne-
šťastná, do zadubenosti urputná idea maďarónska.
Varečkay
doktor
Kraus
Kulifay
Melanie
jít Capri
strakonický
Bol
Büky
Dínešo Büky
29
article
Ale jeho morálka išla len potial': ináč podpo-
roval, vydržoval, chránil l'udí zlých a darom-
ných, keď vedeli poškodiť slovenskej národnej
strane, významnejším jednotlivcom, slovenským
obciam, mestečkám, cirkvám. Úradu držal sa
len preto, že dával moc nad l'uďmi, ináč ho
zanedbával do nemožnosti a neuveritel'nosti. Islo
o ňom letůce slovce, že stoliční hajdůsi nocou
na hnojnom voze vyvážajú jeho staré reštancie
do Kotlinky, a posmeváči tvrdili, že Kotlinka sa
nimi zastavila a zavodnila mestské láky.
Strakonický sám pre svoju osobu mal ruky
čisté, ale bol rád, keď druhí mali špinavé, ked
brali podplatky, robili zrejmo špinavé zárobky
pri stoličných stavbách, cestách, pri dodávani
rassového skotu z cudzozemska, juncov, kráva
kancov. Videl v tom prameň politickej moci,
a sotva sa mýlil.
A to všetko z naozajstného fanatismu rene-
gátského. On bol renegát katexochen; maďarsky
hovoril dosť slabo, výrečnost mal frečito kot-
linsku, s »ikes« slovami stál na vojennej nohe,
s určitým a neurčitým tvarom slovies mal malér,
že ho naopak upotrebúval s vel'kým dorazom
a úctyhodnou vytrvalosťou; no to nič nehatilo