ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 645ad620-8f3b-11dd-b144-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 106, org 14, place 47, work 6
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
26. dubna 1913. číslo 113.
4 article
Skalický žádal, by vláda brzy zodpově- děla dotaz zemského výboru v příčině pla- cení okresních školních inspek- torů, anebo jich zástupců, a umožnila, aby permanentní školská komise mohla dokončit své práce o úpravě poměrů substitutů Ukázal, jak důležité je rozřešení této otázky zejména pro školy měšťanské, tyto veledůle- žité vyšší vzdělavací ústavy šírokých vrstev lidových, které zvláště trpí neurovnaností této otázky. Jsou-li hmotné poměry těchto substitutů tak bídny, že se nevyrovná kvali- fikovaný substitut škol měšťanských svými příjmy ani učitelům škol obecných, jaký div, že utíkají z těchto míst, anebo nehlásí se o takováto místa učitelé kvalifikovaní, takže nutno dosazovat učitele bez odborné zkoušky proti zřejmému a výslovnému nařízení řádu školního a vyučovacího. (V posledních dobách bylo až 45 substitutů bez odborné zkoušky). Jménem substitutů žádá, aby vláda, jak mož- no nejrychleji, odpověděla zemskému výboru aby i tuto část učitelského zákona mohla školská komise zpracovati. Ministr vyučování ryt. Hussarek od- pověděl k tomuto apelu, naznačil, že vláda hodlá věc řešit návrhem, jejž vyučovací vý- bor říšské rady právě projednává o otázee inspektorské, jehož uskutečněním bude i otáz ka substitutů rozřešena. Vynasnaží se, aby započaté práce byly urychleny a brzy zkon- covány.
Skalický
5 article
Zemský posl. M. Morawetz mimo jiné ukázal na to, že je nutně potřebí, aby ještě tento sněm vyhověl přijetím úplné a řádné ú- pravy tužbám učitelstva, poněvadž jinak by všechna dosavadní práce byla marna. Vyslo- vuje se tudíž proti rozpuštění sněmu a také proti provisorní úpravě, která by učitelstvu nemohla prospěti již také z toho důvodu, že velká řada učitelů čeká na úpravu, aby mohla jíti do pense. Na druhé straně na 3000 absol- ventů učitelských ústavů čeká na místa, jež by se tím uprázdnila. Oběma těmto kategoriím nemohla by prospěti úprava provisorní, nýbrž jen řádná a úplná. Starosta Zemského ústředního spolku Josef Smrtka znovu zdůrazňuje, že učitel- stvo naprosto nemůže se spokojit s nějakou částečnou úpravou neb zatímním přídavkem. M.-př. hr. Stürgkh doznal, že učitel- stvo již velmi dlouho strádá a proto přál by mu brzké pomoci. Posl. Pacher a dr. Rašín poděkovali ministrům za ochotu, se kterou přijali a vy- slechli zástupce organisací učitelských. Posl Pacher dále s potěšením konstatoval, žev obou národnostních táborech pře- vážná většina vlivných činitelů uznává potřebu národnostního smíru a chce k němu pracovat, což také posl. dr. Rašín ve svém doslovu do- svědčil. Po slyšení u ministrů odebrala se depu- tace do německo-národního svazu, kde jed- nala s posl. Pachrem. Posl. Pacher souhlasi s názory, že by bylo lze v krátkém interim- ním zasedání, jak si věc představuje minister- ský předseda, projednati a usnést celý zákon jak jej navrhují permanentní školské a finanční komise sněmovní, jehož realisování bylo by učiněno závislým od splnění určitých pod- mínek.
M Morawetz Smrtka Stürgkh Posl Pacher doktor Rašín Posl Pacher národní svaz
6 article Finanční komise sněmovní skončila své práce.
Finanční komise sněmovní skončila své práce. Včera konala se závěrečná schůze plena per manentní finanční komise sněmovní. Komise schvá- lila celý, devítičlenným komitétem zpracovaný f- nanční plán na sanaci zemských financí — o pro- jektované výpůjčce zemské však nejednavši, poně- vadž úkol ten náleží komisi rozpočtové — a na úhradu nových výdajů zemských, zejména též na novou úpravu učitelských platů. Jediná změna provedena tím, že se komise usnesla navrhnonti sněmu, by zrušeno bylo zvláštní hudebné, což ho- stinští zajisté uvítají s povděkem. Veškeré toto jednání bylo jednomyslné, pouze při první dávce žádali Němci, by byla časově obmezena do r. 1917. Většína česko-velkostatkářská zamítla tento po- žadavek, Němci však zcela klidně vzali na vědomi, že byli přehlasováni — ve věci ovšem samozřejmé. Dr. Preiss měl nevděčný úkol referovati, že finanční plán zemský nestačí na projektované nové vydaje, a že nezbývá než zvýšiti zemské přirážky Rozpravy o této těžké otázce zúčastnili se mim jiné poslanci dr. Schauer, dr. Schuster, dr. Sobot- ka a president českého odboru zemědělské rady Ad. Prokůpek; v debatě té bylo poukázáno na nut- nost, řádné výdaje uhražovati řádnými příjmy, jež- to jinak nelze dosíci sanace zemských financí udržeti je v náležitém stavu. Byla též doporučována difference zemských přirážek; návrh tohoto obsa- hu, drem. Sobotkou podaný, byl sice zamítnut, ale přece byla drem. Preissem výslovně uznána mož- nost a důvodnost diíferencování přirážky na dař činžovní jako daně nejtíživější. V tomto smyslu podaly finanční komisi pamětní spis Ústřední sbor a Svaz českých majítelů domů v král. Českém o jeho obsahu podá dr. Preiss zprávu v užším komitétu finanční komise.
Němec doktor Preiss Schauer Schuster Prokůpek Sobotka český odbor zemědělský rada Ada svaz český majítel
7 article
Když komise skončila svůj úkol, byla schůze skončena vzájemnými díky. Nejzajímavější byl t projev posl. Maresche, německého pokrokovce známého navrhovatele okresních drahotních při- davků učitelských. Posl. Maresch, oceniv znamenitý referát a roztomilou ochotu zpravodaje dra. Preisse, hlásal okázalými slovy nutnost česko- německého smíru, by pak oba národové země české postupovali společně a také společně hájili jejich finančních zájmů vůči těm, kdož z nynější situace země české, v Předlitavsku nejpoplatnější, maií jednostrannou výhodu. Tato řeč posl. Maresche činila dojem upřímnosti a proto byla i na stran české přijata sympaticky. Také posl. dr. Preiss potom poukázal na po- třebu národnostního smíru. Ve finanění komisi j místo pro takový projev opravdu vhodné, nebot tato komise pracovala mimo malé výjimky vskutk jednomyslně. Pražská sněmovní korespondence vydala včerejší schůzí tuto zprávu, Plenum permanentní komíse finanční konalo dne 25. dubna schůzi za předsednictví posl. dra. Pazderky a za přítomnosti vicepresidenta zem fin. ředitelství ryt. Tersche jako záštupce vlády rady z. v. dra. Pilaře a vicesekretářů dra. Černého a dra. Maschka za zemský výbor.
Posl doktor Preiss Tersch Pilař Černý Maschek Předlitavsko
8 article
Předseda posl. dr. Pazderka sděluje, že po skončené práci devítičlenného výboru byly ko- misi dodány: 1. Zpráva permanentní finanění ko- mise ze dne 8. června r. 1912. 2. připis předsed- nictví zem. finančního ředitelství o stanovisku vlá- dy k usneseným zákonným osnovám; 3. přípi místodržitelství, kterým se sděluje stanovisko mini- sterstva orby k dani z honebních lístků; 4. přípis školské komise o výsledcích jejich porad; 5. usne- sení devitičlenného výboru o stanovisku k časo- vému obmezení zemké pivní dávky, vládou žáda- nému; 6. změněné osnovy zákona o dani z honeb- ních lístků a dani ze zábav; 7. závěrečná zpráva devítičlenného výboru permanentní komisi finanční- 8. usnesení devitičlenného výboru o námitkách vlády proti jednotlivým zákonným osnovám. Zpravodaj posl. dr. Preiss podal pak obšír- nou zprávu o výsledku prací devitičlenného sub- komitětu, o níž rozpředla se na návrh posl. dra. Haekla ihned podrobná debata. Nejprve jednáno o osnově zákona o za- vedení zemské pivní dávky. Byl přijaí návrh posl. dra. Preisse a zamitnut pozměňovaci návrh posl. dra. Hackla, aby pivní dávka byl detailně určena ve smyslu stanoviska vlády do 31. prosince 1907. Zákon o zvýšení tax z honebních lístků byl schválen s některými stylistickým změnami. Dále jednáno bylo o zákonu o zaveden dávky z přírůstku hodnoty, kterážto osnova přijata bez debaty. Při jednání o přirážee k potravní da- ni z vína byl přijat návrh posl. dra. Hackl a Fritze, aby zemský výbor byl vyzván konati šetření o zavedení zvláštní zemské dávky z vína.
doktor Pazderka Preiss Hackl Fritz
9 article
Dalším bodem jednání byla dávka ze zá- bav. Delší debata rozpředla se o § 15., který se týká rozdělení výtěžku dávky, a přijat návrh re- ferenta posl. dra. Preisse ve smyslu přání vlá- dy (10% pražskému fondu nemocničnímu). Dále přijat byl resoluční návrh posl. dra. Schustra: Zemský výbor se vyzývá, aby, uznávaje zdatnou působnost okresních a obecních nemocnic, vzal v úvahu jejich finanční postavení a zajištění. Návrh posl. dra. Hackla, aby § 15. byl ponechánv původním znění, a 10 dávky přiznáno bylo pořa- datelům zábav, byl zamítnut a přihlášen jakožto minoritní votum. Ostatní formální změny zákona byly přijaty. Při osnově zákona o zvýšení hudeb- ného přijat návrh referentův na zvýšení všeobec- ného a zrušení zvláštního hudebného, Přijat též dodatek: v případě, že by se subkomitét byl již usnesl na diferencování všeobecného hudebného dle počtu pořádaných zábav — budiž ustanovení toto přijato dodatečně do příslušné osnovy. Návrh posl. Fritze a Glöcknera, aby všeobecné hudebné bylo zrušeno a nahraženo zvláštní taxou byl zamítnut. Ve smyslu příslušného návrhu bylo dále usne- seno přistoupiti na námitky vlády a upustiti od původního návrhu na zavedení 10%% zemské při- rážky ke státnímu poplatku z převodu majetku obnoviti návrh na zavedení zemské dávky z po- zůstalosti v nepřímě linii. Dalším bodem bylo jednání o odpovědi na notu vlády o pivní dávce; odpověď ta byla přijata. Konečně bylo schváleno znění celé zprávy subkomitétu s doplňkem posl. dra. Hackla.
Preiss Hackl Fritz Glöckner
10 article
Předmětem delší debaty, které se zúčastnil téměř všichni členové komise, byla otázka zvýšent zemských přirážek. Výsledkem debaly bylo, že komise jednomyslně přijímá návrh, vyšlý od posl. dra. Preisse, knížete Schwarzenberda dra. Hackla: Plenum finanční komise, přihlížejíc ke konečným výsledkům svých prací, poukazuje na nutnost zvýšení zemských přirážek, doporučuje je sněmu — do jaké míry má býti zvýšení prove- deno, ponechává však plenu sněmu. Finanční ko- mise musí však vysloviti přesvědčení, že takové zvýšení zem, přírážek, které by mělo přivoditi úplnou úhradu potřeb zemského hospodářství, ne- bylo by možné bez těžkého poškození národního hospodářství. Návrh dra. Sobotky, aby sněmu bylo do- poručeno uvažovati o diferencování přirážek, by zamítnut. Konečně byla přijata resoluce posl. Prokůp ka: Zemský výbor nechť se domáhá změny ss 102, a 103, zákona o osobní dani z příjmu ze dne 25. října 1896, č. 220. ř. z., jímž základna přirážel značně je snížena. Dále se subkomitět zmocňuje, aby vypracoval na základě dnešního usnesení odpověď na přípis perm. komise školské. Ke konci vyslovuje posl. dr. Schauer díky celému subkomitétu a zvláště předsedovi posl. Pazderkovi, referentu posl. dru. Preissovi a zástupcům zem. výboru a vlády, k čemuž se při- pojují posl. kn. Schwarzenberg a Maresch. Zpravodaj posl. dr. Preiss odpověděl, že práce subkomitétu je výsledkem společné práce členů českých i německých. Projevuje přání, aby taková shoda práce zavládla i v jiných oborech našeho života, což by vedlo k lepším poměrům v Čechách. Doslovem předsedy posl. dra. P azder ky schůze skončena. Příští schůze subkomitélu je ve středu 30. t. m. o 3. hod. odpol
Preiss Schwarzenberd doktor Schauer Pazderka Schwarzenberg Maresch Sobotka Čechy
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Německých uchazečů není Malou, ale skvostnou ilustrací ku pomě- rům při obsazování soudcovských míst v Če- chách přinesl „Nordböhm. Tagblatt“. Děčín- ský list s řevnivým záluskem cituje úřadn „Wiener Ztg.“, kteráž dne 23. t. m. připome- nula, že zákonem ze 6. dubna 1910 byla vláda na dobu pěti let zmocněna, aby snížila pří- pravnou službu soudcovskou v obvodech vrch- ních zemských soudů ve Lvově, Krakově Terstu a Zadru na 2 leta, aby odstraněn byl nedostatek soudních úřadníků v těchto obvo- dech, kromě toho promijí se při soudcovské zkoušce v těchto obvodech domácí právně- vědecká práce. Platnost tohoto opatření byla vládou využita pouze do roku 1913, nyní však ukázalo se nutným, aby pro haličský obvod tohoto výminečného opatření použito bylo až do konce pětiletí, do 8. dubna 1915. K tomu poznamenává děčínský nacionál: „Jak známo panuje v Čechách již po dvě desetiletí mi- mořádný nedostatek německých soudců; že by však německým čekatelům soudcovského úřadu byla poskytnuta nějaká úleva, o tom nebylo dosud slyšet nic. Sem posvítit, bylo by povinností německých poslanců, aby ko- nečně zmizela stereotypní výmluva, ozývající se při obsazování německých soudů v Če- chách: „Není žádných německých uchazečůl“
Nordböhm Wiener Ztg Děčín Lvov Krakov Terst Zadr Čechy
13 article
Nestyděl-li se německý list, který v ně- mecké části Čech zaujímá vůdčí místo, něco podobného napsati, lze slušně očekávati, že se za tento jeho výlev zardí aspoň němečtí právníci. Věru, že by ještě tak scházelo, aby ku privileji německé kolébky, anebo renegátské výchovy německých právníků v Čechách byly přidávány ještě slevy kvalifikacel Přidávati německým letounům při pře- skakování českých soudních praktikantů s plnou kvalifikací a namnoze několikráte převršenou lhůtou ještě jeden pár křídel pro- míjením kvalifikačních podmínek — toť přece jenom trochu tlustá fantasie. Potom byuž mehli Němci svou provinc budoucnosti prá vem nazvat — „Schlaraffir“
Němec Čechy
14 article Přímé obvínění německého Svazu německým učitelským spolkem.
Přímé obvínění německého Svazu německým učitelským spolkem. Bochovský učitelský Verein uveřejňuje v „National-Ztg.“ přípis, v němž se doslovně praví: „Německo-nacionální Svaz neusiluje vyjednáváním o česko-německou dohoduo uskutečnění nacionálních požadavků, nýbrž používá těchto jednání toliko jako záminky, aby zmařeno bylo řešení otázky učitelských platů.“ Všeněmecký list připomíná k tomu, že ochromování zemského sněmu obstrukcí při- pomíná ohlupovací kousky lišáka ferinyv bájce, který vždy dosáhl svého cíle, politika Natíonalvepbandu jest prý vedena nepřátel němectví a osobní svobody jednotlivce.
Německo
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article Haličská krise.
Haličská krise. Dle vídeňských zpráv vláda se ještě ne- vzdala naděje, že se jejímu prostředkování po- daří navázati přetrženou nit vyjednávání o do- rozumění mezi Poláky a Ukrajinci a tím za- chrániti volební reformu i haličský sněm, o nichž závisí také dělnost říšské rady a prove- dení aspoň malého finančního plánu. Velké na- děje skládají se na příští společnou poradu všech polských klubů, jež byla svolána do Lvo- va na příští pondělí, ale dle dnešní zprávy byla odročena na pozdější dobu. Vláda má z to, že podolští autonomisté upustí od svého odporu proti volební reformě, připustí-li sev ní některé změny, poněvadž právě Podoláci by mohli v nových sněmovních volbách ztratiti nejvíce. Ale proti nadějím vídeňských vlád- ních kruhů stojí rozhodné prohlášení ukra- jinské národní rady a výkonného výboru, že od smluveného s Poláky kompromisu ne- ustoupí a nepřípustí nijakých změn, jež by byly v neprospěch Malorusů, všechny pak opravy ve volebním řádu, jež žádají Podoláci. byly by skutečně na úkor Malorusů.
Polák Ukrajinec Podolák Malorus
17 article
Za těchto poměrů haličský trh nesdili optímismu vídeňského a tu zjevně, tam za- krytě prohlašuje situaci za zoufalou, takže ne- vidí z ní jiného východu, než rozpuštění sně- mu a nové volby. K takovému názoru halič- ského tisku přispívá nemalou měrou i ta okol- nost, že míslodržitel dr. Bobrzyňski na svém místě nesetrvá a na útok katolického episkopátu proti volební reformě odpověděl demisí, které prý neodvolá, ať už příští porada polských klubů vypadne jakkoliv. Pozoruhodný je dnešní projev „Czasu“ orgánu krakovských konservativců, kteří há- jili kompromis s Ukrajinci až do vydání bi- skupského protestu. „Czas“ píše dnes: Nepří- znivý výsledek vídeňských vládních konfe- rencí s episkopátem a s vůdci oposice působí že nyní jde už jen o opatření, spo- jená s rozpuštěním sněmu a de- misímístodržitelovou... Otázka vo- lební opravy uvázla pro osvědčení episkopátu První podmínkou dalšího jednání o reformu bylo by dorozumění s episkopátem. Episkopát však prohlásil zcela určitě, že na svých ná- mitkách trvá i nyní po vídeňském vyjedná- vání. Poněvadž změny volebního projektu, kdyby měly odpovídati přání biskupův, jsou zásadní, tu vzhledem ku prohlášení Ukrajinců a polských lidovců, že trvají rozhodně na smluveném kompromisu, vysvítá, že každé další vyjednávání by bylo marno, poněvadž neposkytuje naděje na úspěch.
doktor Bobrzyňski Ukrajinec Czas
18 title
Za hranicemi.
19 article Srbí a Bulhaří.
Srbí a Bulhaří. Co se nemělo stát, čeho jsme se my Slované nejvíce báli, stalo se: oba vítězní národové slo- vanští, Srbí a Bulhaři, kteří v tolika bitvách krv zpečetili své přátelství, rozcházejí se, když se mají dělit o kořist. Z Balkánu přicházejí poplašné zvě- sti o rostoucím sporu bulharsko-srbském. Je prý nebezpečí, nedohodnou-li se obě strany smírně rozděleni dobytých území a nedohodne-li se Bul- harsko i a Řeckem, že na konec Srbsko a Řecko postaví se proti Bulharsku. Je to jen krajní mož- ností a nevěříme v její uskutečnění. Osudný ná- tlak na Srbsko, které se snažilo zabezpečiti si pří- stup k Jaderskému moři, způsobil, že srbský „drang“ obrátil se na jihovýchod, do území, které i co do národnosti při nejmenším je sporné. Vy- vstává hrozný přízrak, že by Slivnice mohla ještě jednou se opakovat. Na bulharské a srbské diplomacii, jmenovitě na Gešovu a Pašiči, spočívá nyní velký a důležitý úkol, urovnat neočekávaný spor tak, aby bratrská shoda bulharsko-srbská, která tak skvěle se osvěd- čila ve válce, potrvala i v míru. Před válkou sami spojenci nečekali takových úspěchů a proto nedo- jednali se o všech podrobnostech. Bylo by neod- pustitelným hříchem na zájmech jihoslovanských i slovanských vůbec, kdyby se nedojednali vůbec chtěli řešit svůj spor se zbraní v ruce. V srbské skupštině horkokrevný nacionalista Pelkovič již promluvil o válce proti Bulharsku. Prohlášení Pel- kovičovo zůstane snad přece ojedinělým projevem. Zdá se, že i vláda srbská snaží se najit cesty k do- hodě. Svědčí o tom akce pro hospodářské sblížení bulharsko-srbské, svědčí o tom i výklad srbský, proč žádají revisi smlouvy s Bulharskem a jaké mimořádné oběti přinesli. Znamená to asi, že Srbsko hledá cestu ke smíru. Při vzájemné ústep- nosti je možno čestný smír uzavřít.
Slovan Bulhar Pašič Balkán Řecko Srbsko Bulharsko
20 article „Temps“ o Polácích a Rusích.
„Temps“ o Polácích a Rusích. Krátkozraké jednání pravice ruské státní rady ktérá nedovedla se povznésti nad strannické před- sudky a rozhodovati o samosprávném zřízenív Polsku s hlediska širšího, s perspektivy mezi- národní situace, bylo ostře odsouzeno i v pařížském „Tempsu“. Francouzská žurnalistika, v prvé řadě „Temps“, v poslední době všímá si bedlivěji po- měru rusko-polského, poněvadž vidí v něm stejně. jak na to upozorňoval již neoslavismus, klíč k ře- šení slovanské myšlenky. „Temps“ ptá se rozhoř- čeně, zdali je to osvícený ruský patriotismus a na- cionalismus, dívati se stále na Poláky jako na pod- dané druhého řádu, kdyžtě tito poddaní jsou urče- ní býti přední stráží proti Německu? Ruská pra- více, v dumě i ve slátní radě, nepochopila, jakou úlohu mohli by sehráti Poláci v zahraničních sty- cích ruských, ačkoliv měla před očima názorný příklad bezmála provedeného souboje mezi Ruskem a Rakouskem. Balkánská válka, osvobození Jiho- slovanů, síla Rakouska, čelícího Rusku tím, že se opírá o Poláky nebo Rusíny, nepřátelské Rusku. z toho všeho krajní nacionalisté ruští ničemu se nenaučilí.
Polák Rusín Polsko Německo Rusko Rakousko Rus
21 article Kruppova aléra.
Kruppova aléra. Předseda ředitelství akciové společnosti Kruppovy, tajný rada Hugenberg. učinil vůči zá- stupci „Köln. Žeitung“ o skandálních odhaleních dra. Liebknechta v říšském sněmu německém pro- hlášení, v němž celou aféru pojímá velmi ležerně. Předně uvedl, že věci, týkající se domácí vý- zbroje, musí býti chovány v tajnosti, taliže se nelze pozastavovati nad tím, byly-li také berlínské taj- nými. Otázka, byly-li nějaké informace snad zí- skány zakázaným, nekalým způsobem, musí prý nalézti svého soudce, dle toho, co posud slyšel jde prý nanejvýs o nepatrné maličkosti. Prostředky firmy, používané ku podplácení úřadníků, existují prý jen ve fantasii Liebknechtově. Co dotyčný kancelářský úřadník snad nepřístojně vydal, bylo prý leda z jcho vlastní kapsy a proto toho nemůže býti mnoho, firma však za tyto činy svého úřadníka nemůže býti činěna zodpovědnou. Ostatně prý berlínské zprávy v provozování závodu hrály ma- lou úlohu, což soudi z toho, že za svého tříletého působení v Essenu žádnou z nich nečetl. Zprávy ony týkaly se maloobchodu, v němž bylo zapo- třebí lepších informací o všem a také o konku- renčních cenách, pročež byl kancelářský úřadníl
Kruppův Hugenberg Köln Liebknecht Liebknechtův Essen
22 article
Brandt poslán do Berlína ke zvláštnímu pozoro- vání tohoto maloobchodu. Informace, a sice lepší rychlejší a všestrannější než úřadní, jsou životním elementem obchodu a nejsou nekalou soutěží, ani jde-li o ceny konkurence. Že se informace namnoze získávají tak zvanými indiskretnostmi, ví prý také Liebknecht, jenž celou mravokárnou činnost bu- duje jistě na systému často velmi ošklivých ne- diskretností. Hugenberg vzdává se veškerého fa- rizejství a praví, že by bylo dobře, kdyby také ostatní občanský svět přenechal toto farisejství úplně sociální demokracii, která se pak svými od- haleními rychle učiní směšnou. Toto fidélní povidání tajného rady ve službách Kruppových bylo snad dobré pro zástupce „Köln. Ztg.“, ale pro forum říšského sněmu je přece přília naivní,
Brandt Liebknecht Kruppův Köln Berlín
23 article
Obrana Francie.
Francie
24 article
Nyní uveřejňují se číslice aktivního stavu mužstva, navržené vrchní válečnou radou armád- nímu výboru francouzské sněmovny. Sila setnin pě- choty i ženijního sboru stanoví se na 154 mužů ve vnitrozemí a 220 mužů na hranicích, což znamená sesílení o 60 až 70 mužů proti nynějšímu stavu. Významna jsou také navržená zvýšení stavu u dě- lostřelectva. Důležitost, která se přikládá jízdní- mu dělostřelectvu, určenému na pomoc jízdě, je vyjádřena číslicí 192 mužů pro baterii, jak ve vni- trozemí. tak i na hranicích. Povozní baterie po- hraniční dostane 154 muže, vnitrozemí 176 mužů. Pohraniční pěší baterie bude míti 176 mužů, ve vnitrozemí 132. Setnina pro řiditelné balony má míti 165 mužů, oddělení aeroplanů pak 66 mužů Pro jízdní pluky stanoví se jednotný počet 810 mužů. Ve čtvrteční schůzi armádní komise sněmovní byly některé z uvedených číslic podrobeny kritice a někteří členové komise staví se posud proti tří- leté vojenské službě. Pokládá se za možné, že rozpor bude rozřešen přijetím sprostředkovacího návrhu na třicetiměsíční služební dobu pro vše chny druhy zbraně. — Chyba tisku. V zahr. zprávách včerejšíhe r. čísla v čl. »Král Nikola a ruská diplomacie vytištěno: veliké a silné Rusko pokorně si seďi má býti: pokojně.
Nikola Rusko francouzský sněmovna
25 article Slovo v čas.
Slovo v čas. (Pův. dopis „Nár. Listů.) V Sošijí, 22. dubna. 1913. Slovanská idea stojí na Balkáně bezpro- středně před katastrofou. Už i ti největší optimist a tvůrcové srbsko-bulharského bratrství, již ješte před několika měsíci triumfovali, ztrácejí naději. — Náš prapor padá! — zoufale řekl mi včer p. Kostov, místopředseda Slovanského klubu. Děje se něco úžasného, něco neuvěřitelnéh Zatím co třístatisícová armáda bulharská zadržuje Turky u Čataldže a Bulajru a nutí je ku přijet podmínek mírových, spojenci Řekové i Srbové v týlu bulharském opovňují se na území, jež patř Bulharům, a sesilují vojsko. — Proč? Proti komu? Je to po druhé v dějinách Slovanstva. Srbov vstupují v úlohu Poláků. Je zavedly úspěchy u Ku- manova a Bitolje. Zapomínají teď na smlouvu, jeh byla před válkou uzavřena, zapomínají, že už tehdly předem rozdělena byla společná kořist válečná Dnes je bulharským vojskem obsazeno 56.000 km? srbským 45.000 km' a řeckým 26.000 km2, celkem 127.000 km'. Bulhaři ovšem budou musiti značnou část po míru vrátiti Turecku. Dále, Bulhaři od za- čátku dodnes, doplňujíce ustavičně mezery, vy- držovali na bojištích 300.000 mužů, kdežlo Srbove 200.000 a Řekové 100.000, tedy v poměru 3:2-1. Ztráty pak bulharské jsou 75.000, srbské 25.000. řecké 15.000 — v poměru 5.2:1. Na ty poměry ne- smějí zapominat spojenci. Dle toho mělo by při- padnout Bulharům nejméně 65—70.000 km“. Lule Burgas rozhodl porážku půlměsíce, a ne Kuma- novo nebo Bitolj a Janina. Při dělení válečné ko- řisti nesmí se bráti ohled na vlastní zájmy, nýbrž na zájmy všeho Slovanstva, dále na úsil i oběti vynaložené, na ethnické poměry a na před- chozí smlouvy.
Kostov Turek Řek Srba Bulhar Polák Balkán Turecko Burgas Kuma Ku Bitolje km km ' a km 2 Srbov 200.000 Řek 100.000
26 article
Je vedlejší, dojde-li k válce a prodrou-li se Srbové až do Sofije, ale nejhorší při všem tom je. že se tak vhání Bulharsko do objetí, jež Slovanům není ani trochu přátelské. Ale Bulharům nebude směti nikdo pak zazlívati. Tonoucí i stébla se chytá. V sebeobraně je každá zbraň dobrá. Ale v Bělehradě zapomínají při tom, že vydávají Srb- sko v nebezpečí zániku, že je připravují o sym- patie Evropy i Slovanstva, že ubíjejí morálku ná- roda. Pravda nade všechnol Mně nikdo nemůže vytknouti strannickost. Jsem stejně dobrým Bul- harofilem jako Srbofilem. Ale vidím, kde se děje bezpráví a nemohu mlčet. Kde jsou zpravodajové ostatních českých listů? Nebo tu byli dříve jen proto, aby si sebrali materiál a diapositivy ku přednáškám a vydělávali peníze? Teď ať přijedou na Balkán, teď by jich tu bylo zapotřebí. Ať pro- studují poměry v Srbsku, Bulharsku i v dobytých územích a pak nechť vyřknou nestranný soud. Je to v zájmu slovanského jihu, jenž upírá oči ted k nám. Bulharům je teď nejvíc potřebí naší rady, naší mravní pomoci. Co můžeme udělati pro ně? Je to těžké, je to bolestné. Ale musíme míti odvahu řci chybujícím pravdu do očí. Tam Srbové, zde Bul- haři. Chybují obě strany, jedna více, druhá méně. ale právě proto třeba jim to říci. Náž tisk může to říci dříve než ruský, za nímž se kryje oficiálne Rusko, příliž ruské a pranic slovanské. Nám věř se nejvíce. Rozechvění vládne v Sofiji veliké. Každého dne přijíždějí sem z Makedonie Bulhaří a vyšku- bané brady popů a zbičovaná záda učitelů mluv příliš důrazně. A tu může snadno nadejíti okamžik, kdy ná- rod vzkypí a napne poslední síly k boji proti bra trské nepravdě i násilí. Promluvme v časl
Srba Sofij Bulhar Srb Bulharsko Bělehrad Evropa Balkán Srbsko Rusko Makedonie Slovan
27 article
Vladimír S ís.
Vladimíra
28 article
V zájmu našich předplatitelů, čtenáři a příznivců. Kupujíce zboží všude se odvolávejte na náš insert, neboť budete zajisté u firem, v našem listě inserulících, zvláště pečlivě obsloužení.
29 article Ze strany.
Ze strany. Správní výbor Technického odboru pořádá ustavující výborovou schůzi dnes o 8. hod. več. v restaurací »u Choděrů«. Mistní organisace na Král. Vinohradech Politickým spolkem pro okres vinohradský bude konati v pátek 2. května o 8. hodině večer v divadelním sále Národního domu veřejnou schůzi. při níž promluví p. JUDr. Alois Rašín, říšský poslanec, O malém finančním plánu se zřetelem na politické poměry národa českého. Předsed- nictva obou korporací vyzývají své členstvo, aby se dostavilo v hojném počtu a přičinilo se i mezi svými známými, aby se schůze účastnili. Ke sjezdu zemských důvěrníků. Kdo z praž- ských účastníků sjezdu chce se účastniti společ- ného oběda, přihlas se v sekretariátu strany během soboty. Vršovice. Organisace mládeže pořádá dnes v sobotu vycházku do Pražské akciové tiskárny (»Národní Listys). Schůzka účastníků o 1/24. hod. u kostela ve Vršovicích. Příbram. Orgahisace mládeže pořádá v neděli 26. dubna veřejnou přednášku p. IngC. Milivoje Jevticé, Srba z Tuzly v Bosně: »O životě mohamedánů v Bosně«. Zajímavá tato přednáška bosenského rodáka, k níž je vatup volný, koná se o 129. hod. večer v Měšťanské besedě. Z Heřmanova Městce. Místní organisace n. s.s. pořádá v neděli 27. dubna o 3. hod. odpol. v sále hotelu »Bílý beránek« veřejnou přednášku p. dra. L. Mollendy, sekretáře Obchodní a živnostenské komory pražské, na thema: »Průkaz způso- bilosti a jiné otázky živnostenské«.
Choděra Král JUDr Rašín Jevticé Srba L Mollenda Vršovice Příbram Tuzla Boseň Heřmanův Městec národní Listys organizace můj . s živnostenský komora
30 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Opera Národního divadla do Paříže? Ke zprávě, kterou jsme v nedávných dnech přinesli a která pochopitelným způsobem vzrušila celou Prahu, dovídáme se z dobře informovaného místa některých podrobností. Podnikatel nového divadla pařížského v po- lích Elysejských pan Astruc žádal pů- vodně ředitelství Národního divadla, aby mu ku premiéře »Prodané nevěsty« propůjčilo několik vynikajících solistů, ale z našeho divadla bylo mu prý odpověděno, že krása a originálnost »Prodané nevěsty« záleží právě v celku, v ensemblu a že vysláním několika představitelů hlavních rolí by Ná- rodní divadlo nepokládalo první uvedení Smetany v Paříži za nejšťastnější rozřešení. Zároveň nabídlo, že vyšle všechen svůj en- semble hudební, operní i baletní do Paříže. Jak se nám ujišťuje, přistoupilo pařižské podnikatelství v zásadě na tuto myšlenkua vyjednávání v tomto — i po našem názoru jedině správném — směru, pokračuje dále. — Veřejná schůze v Mladé Boleslaví. Okresní jednota živnostenských společenstev v Mladé Bo- leslavi svolala na den 24. t. m. do velkého sálu národní restaurace pivovarské veřejnou schůzi, na kterou pozvala si jako referenty pp. dra. Mels- snera, advokáta z Německého Brodu a posl. dra. Tobolku, aby promluvili o nových finančních předlohách a to tím způsobem, že by o celku fi- nančních předloh pojednal p. posl. dr. Tobolka a o náhledu do knih a otázce amnestie p. dr. Meissner. Schůzi zahájil jménem Jednoty její starosta p. V. Rebš, který dal zvoliti předsednictvo schůze.
Astruc Smetan doktor Tobolka Meissner V Rebš Paříž Praha Mladá Boleslav Mladá Bo německý Brod národní divadlo rodný divadlo
31 article
Zasedali v něm jakožto předseda starosla města p. Mag. Pharm. Matoušek, jako jeho náměstek p. V. Rebš a jako druhý náměstek předseda ob- chodního gremia p. Mir. Domalíp. Pan starosta Matoušek uvítal vřele obecenstvo i oba referenty a udělil hned slovo prvnímu referentu posl. dru. Tobolkovi, který pojednal celkově o finančních předlohách. Řeč jeho dle stenografických zápisků přináší dnešní číslo „Jizerana“ a živnostenský tý- denník „Národ“, Řečník za své vývody byl odmě- něn bouřlivým potleskem. Na to ujal se slova druhý referent p. dr. Meissner, který v řeči věcně vedené a populárně podané na základě praktických zkušeností svých jako advokát podával poučenío náhledu do knih a otázce amnestie. Uznával, že ukládací a trestní řízení v předloze o osobní dani z příjmů jsou zlepšení, uznal, že v otázce náhledu do knih proti původnímu znění vládnímu docfleno výhod a zvláště pokud se týká provádění důkazu prohlásil práci finančního výboru za nejlepší. Řeč- ník v zásadě však zamítá náhled do knih a vy- slovuje se pro přísahu. Končil pak svoje vývody tím, že claborát finančního výboru v poslední jeho redakci, pokud se týká náhledu do knih, považuje za právnicky nedokonalý a špatný a vzhledem k tomu, že otázka amnestie není řešena bezpodmí- nečně, soudí, že by bylo lépe, aby parlament roz- hodl se vůbec proti nahlížení do knih, ale takéi proti amnestii. Řečník za své vývody byl odměněn bouřlivým potleskem. Starosta okresní jednoty pan
Mag Pharm Matoušek V Rebš Domalíp Tobolka doktor Meissner Mir
32 article
Rebě, který chtěl referovati o daňovém minimu, vzhledem k pokročilosti doby obmezil se na to, aby ukázal na stísněné hospodářské poměry stavu živ- nostenského a navrhl shromáždění následující resoluci- „My poplatníci na veřejné schůzi, svolané Okresní jednotou živnostenských společenstevv Mladé Boleslavi, prohlašujeme, že těžce neseme usnesení finančního výboru rady říšské, pokud dle usnesení povinně zavedeno býti má nahlí- žení do obchodních knih úřady berními, a že ne- bylo přihlíženo k výslovnému přání živnostnictva, aby podroben byl příjem zdanění osobní daní z příjmu počínaje teprve ročním příjmem v ob- nosu 2400 K.
Reba Mladá Boleslav rada říšský
33 article
Po vyslechnutí pánů referentů pp.: JUDra. E. Meissnera, PhDra. Zd. Tobolky a Vá- clava Rebše protestujeme co nejdůrazněji proti uzákonění předpisu o povinném předkládání ob- chodních knih orgánům berním, jakož i proti ponechání nezdanitelného existenčního minima v nynější jeho výši a žádáme, by předpis o po- vinném předkládání obchodních knih k účelům berním uzákoněn nebyl a aby nezdanitelné mi- nimum zvýšeno bylo na 2400 K. Zdanění budiž spravedlivě vůbec upraveno a nebuďtež z něho vylučovány privilegované osoby a řády. Poplatníci s ročním příjmem přes 100.000 K nebuďtež osvobozeni od stupňovaného zvýšení berní sazby. K resoluci o slovo přihlásil se p. prof. Bradáč který její znění doplnil tím, aby ve smyslu vývodě p. dra. Meissnera amnestie byla zavedena bez podmínečně. Resoluce byla i s dodatkem prof. Bra- dáče většinou hlasů přijata. Posl. dr. Tobolka ozná- mil, že resolucí ohlásí ve svém klubu a aby ne- vzniklo nedorozumění, upozornil, že pokud se týká otázky nahlížení do knih, názory, přijaté finaně- ním výborem, nekryjí se zcela s názory jeho stra- ny. Od členů naší strany ve výboru byly podány
E Meissner PhDr Zdeněk profesor Bradáč Bro Posl doktor Tobolka