1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 26. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracii
na měslo. . . . . . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 8 K —
s dvoji donáškou
na mösle. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K e2h
ve fillálkách
na měslo . . . . . 2 K 30 n
Poštou:
na město. . . . .
ne čtvrt ieta : . . . P K o0
s dvojí zásllkou
na měslo
kZ
na čtvrt feta
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
můj Pošta
5
article
Aby je pán bůh při rozumu
zachovati ráčil.
Aby je pán bůh při rozumu
zachovati ráčil.
V těchto dnech pronesl předseda an-
glického ministerstva, jakožto host sdru-
žení zahraničních dopisovatelů v Londýně
za účasti zástupců veškeré evropské diplo-
macie pozoruhodnou výstrahu, jaké škody
může způsobiti tisk politický pouhým „ne-
dorozuměním, nevinným i nezamýšleným,
jež zvráceným vlastenectvím se pozdouvá
a velebí, jež přehání nepatrné událostia
zneužívá silných slov“. Co by byl musil
říci, kdyby byl věděl, že v sídelním městě
této monarchie ve Vídni existují nezodpo-
vědní soustavní a zúmyslní odpůrci zacho-
vání evropského míru, že tamtéž vychází
rozvětvený polítický i jiný tisk, který bala-
mutí evropské veřejné mínění zlovolným
ličením, jak rakouské obyvatelstvo přímo
touhou hoří po tom, aby habsburská mo-
narchie učinila skok do tmy a rozpoutala
nové hrůzy válečné.
Zažili jsme v toku osvobozovacího zá-
pasu balkánských spojenců sice několikráte
nepříčetné výbuchy této vídeňské karika-
tury, opravdové síly a důstojnosti, jak už
přece přísluší velmoci habsburské, ale co
tropí válečná strana ve Vídni a tisk jí slou-
žící od té chvíle, co hrdinní Černohorc
ohromnými obětmi dobyli turecké pevnost
Skadru, to připomíná nejnezvedenější řá-
dění pomatenců, kteří vrhají pochodeň na
vlastní střechy! Při tom, nevyjímaje ani
„Fremdenblatt“, jenž se považuje zvláště
cizině za list blízký zahraničnému úřadu,
ani tak zvaný světový list vídeňský, ne-
ostýchají se své výklady zdobiti ustavičným
zneužíváním frasí o celé monarchii, o všem
jejím obyvatelstvu, jakoby Vídeň byla zde
tím, co je Paříž Francii, jakoby zkrátka
Londýn
Vídeň
Paříž
6
article
Vídeň byla totožná s národy rakousko-
uherskými a směla za ně vyráběti veřejné
mínění — na vývoz, kdežto převážná jejich
většina a zvláště zdejší Slované vidí na-
opak jedině správnou politiku v tom, aby
monarchie zařídila svou zahraničnou poli-
tiku na Balkáně dle změněné situace a pě-
stovala přátelsky sousedské styky s tamní-
mí národy, jež v nadlidském zápasu s bar-
barským Tureckem podaly důkazy, že prá-
vem zaujímají své místo v řadě vyspělých
národůl
Měli jme již několikráte příležitost za
událostí na Balkáně přibíti vídeňskou, od-
povědnosti všeliké prostou a proto hlo-
mozně a po jarmarečnicku si počínající žur
nalistiku i ostatní společnost stejné ráže,
a dočkali jsme se také opětného zadosti-
učinění, že byly skutečným vývojem věcí
hrozně usvědčeny ze své zvrhlé štvavosti.
Chápeme-li se v tétéž příčině opětně
slova, činíme tak jednak proto, že zájem
monarchie v této chvíli vyžaduje, aby za-
chována byla solidarita s ostatními velmo-
cemi, jednak proto, že jest nám jakožto Če-
chům a Slovanům přímo povinností, aby-
chom opětně a opětně osvědčili, že vzpo-
menuté vídeňské kruhy nemají ani nejmen-
šího oprávnění ani povolání, vydávati se z
„celou monarchii“ a mluviti jménem všech,
tedy i našeho českoslovanského národa!
Kdo chce opravdově slyšet hlasy všech
národů rakouských, nesmí je hledati ani ve
vídeňské žurnalistice, aní ve spolcích uro-
zených dam a pánů, ale musí je hledati ve
středu národů samých! Kdyby zasedaly zá-
konodárné sbory, také by bylo zřejmým.
Slovan
Vídeň
Balkán
Turecko
7
article
že jsou ony kruhy národům zdejším, zvláště
slovanským, zcela cizími a že nemluví za
nikoho, ba snad ani za sebe, protože by je
potom marně hledal na bojiští, lodyby se
jim, čehož bohdá nebude, přece snad poda-
řilo strhnouti stát do víru válečného!
Čím na př. může doložiti list vídeňský,
dříve jmenovaný, své čtvrteční tvrzení, že
mimovídeňské veřejné mínění jest pro pří-
hodu skaderskou rozčileno a přece napsal,
že rozčilení to není neodůvodněno „pro ú-
honu, již utrpěl evropský koncert“, že „na-
še obecenstvo ovšem pociťuje porážku, jíž
se dožila nyní politika evropská, tím citli-
věji, že velmoci se octly v odporu se svým
usnesením, naší veřejnosti nesrozumitel-
ným“. Posloužíme ihned ukázkou z praž-
ského německého „Tagblattu“, že i mezi
Němci v Čechách se dobře ví, „že pouze
mysl dětinská může se domnívati, jakoby
Evropa žíznila po pomstě a hořela nedočka-
vostí, aby se konečně stalo po její vůli. Ze-
vně se ovšem podobá pád Škadru blamáži
evropské, ale není na svém místě, mluví-li
officiosové v podobných frásích. Věci v da-
ném případě jsou takové, že by sice byla
Němec
Čechy
Evropa
8
article
Evropa řekla: staniž se, ale že nyní.
když se to nestalo, jest ještě spokojenější.“
A jaké opory se dostává vídeňským
podněcovatelům za hranicemi? I říšsko-
německé časopisy konstatují, že nyní se dá
z domněle jednotné vůle Evropy pro nás
ještě méně těžiti než dosud — a upozorňují.
že osud žádné války se nedá předem zji-
stiti. Proto doufají, že Rakousko i dále za-
chová se střízlivě a setrvá v dohodě s ostat-
ními velmocemi, ježto ve společném po-
stupu jeho posice jest silnější, než kdyby se
rozhodlo pro svémocnou zvláštní politiku
A tu má ještě někdo věřiti, že Evropa
chce, aby byla Černá Hora exekvována
proto, že se opřela vůli její a že totéž chce
i „celá monarchie“7
Ale co teprve říci výstřelkům, podob-
ným onomu v Danzerově „Armádním listě“
kterýž se nemůže ani dočkati, aby krise
nynější skončila „generálním (politickým
bankrotem, nemáme-li (Rakousko) za živa
shníti. Již prý se slétají supové a pouzeu-
dálosti největší živelní sily dovedou prý
snad ještě námi otřásti. Dostane-li se nám
zvenči blahovolné výpomoci
mohl by Skader býti takovou živelní udá-
lostí.
Na konec jsme si nechali „náboženské
šílení“, o němž možno se dočísti ve zvláště
bojovném „Reichspostu“ ve zprávě o valné
hromadě spolku, v němž hojně jsou zastou-
peny dámy křesťanské z vyšších kruhů
aristokratických. Pronesl v ní řečník s hra-
běcím titulem, s jehož jménem jsme se jinak
v širší veřejnosti dosud ještě neseznámili a
jež kromě rámce arcibratrstva vídeňského
dále neproniklo, v níž dovolával se katoli-
ckého Řakouska jakožto protektora Alba-
nie a jeho povinností k ní, hlásaje nábožen-
ství pomsty za domnělé útrapy tamějšíc
katolíků. Patrně ani neví, že tisíce jich bo-
jovalo po boku Černohorců i před Skadrem.
Danzerův
Skader
Evropa
Rakousko
9
article
Pomsta jest prý záležitostí katolickou; tu
musí — hlásal dále — „dvojhlavý orel ne-
přetržitým letem letěti tam dolů a posaditi
se na albánských, krví prosáklých skalách
a zaháněti vrány a supy. Vzchop se, kří-
žem korunovaný dvojhlavý orle, leť tam
— to od tebe žádáme, nás třicet pět mi-
lionů katoliků rakouských. „Nelekati sea
rozbíti rovnováhu evropskou,“ volal na
konec.
Co jsme prve pravili o lidech neodpo-
vědných, platí především o těch, kdo zne-
užívají již i kříže, aby strhli monarchii do
skal a propastí albánských, a osmělují se
krvavé své zásady kázati jménem všech
rakouských katolíků! Rakouští katolíci, jak
my je známe, jsou lidé poctivé a plodné
práce a nikoliv středověcí opozdilci, kteří
by chtěli mařiti mírumilovné snahy svého
stařičkého panovníka, jenž opětně a opětně
se přičinil, aby svým katolíkům zabezpečil
dobrodiní míru a náboženské snášelivosti.
Nemůžeme po všem, co jsme uvedli, ji-
nak než opakovati: my Čechové bez rozdílu
víry a politického přesvědčení daleci jsme
a zůstaneme této nebezpečné válečné pro-
pagandy a ohražujeme se proti ní!
Čecho
10
title
Válka na Balkáně.
Balkán
11
article
V dobytém Skadru.
V dobytém Skadru.
(Úřadní zpráva černohorská.)
Z Cetyně, 25. dubna. (K. k.) Kolem
Skadru se pokračuje ve vyklizován
všech posic. Hlavní stan následníka byl
zřízen ve vesnici Siročké, odkud vy
rozuměl krále, že Černohorci obsadili všechna
postavení.
Ve Skadru bylo 26.000 ř adových
vojáků a 5000 bašibozuků. Turei
opouštějí posice klidně, ale ve stísněné ná-
ladě. Vojenské velitelství připravuje pro-
volání ke skaderskému obyva-
telstvu, vyzývajíc je, aby zachovalo klid
a pořádek a podrobilo se černohorským
zákonům.
Včera konal se v Cetyni pochod-
ňový průvod, za kterého král byl před-
mětem nadšených projevů. Král s rodinou
vyšel na balkon paláce a děkoval za ovace.
Město s okolím bylo slavně osvětleno.
Král Nikola ke svému lidu.
Z Cetyně, 25. dubna. (»N. W. T.e)
Dnes uspořádalo obrovské množství lidu, se
starostou v čele, hlučné, radostné projevy
pro krále a dynastii. Prapory balkánských
států byly neseny před průvodem. Král ob-
jevil se na balkoně, obklopen členy své ro-
diny, děkoval za projevy oddanosti a pro-
mluvil asi takto: Vaše dávno kýžené přání
je splněno. Skader patří nám. Chceme se
se z toho těšiti a nebudeme želeti četných
obětí. Mánové padlých Černohorců před
Skadrem radují se nyní v ráji a žehnají na-
šemu šťastnému podniku. Děkovati sluší
nejen Bohu, nýbrž i vornosti Srbů, Bulbarů
a Řeků za to, že jsme konečně dlouholetého
nepřítele přemohli. Černohorci mohou býti
hrdi, že první zahájili tento gigantický boj.
jenž dobytím Skadru dosáhl nejvyššího svého
lesku. Král skončil provoláním slávy balkán-
skému svazu, které lid nadšeně opěloval.
Černohorec
Nikola
bůh
Srba
Řek
Cetyně
Siročký
12
article
Rakousko prý musí přizpůsobiti se
nové situaci.
Rakousko prý musí přizpůsobiti se
nové situaci.
Sik. Z Bělehradu, 25. dubna. (Zvl. tlg
»Nár. Listů«.) Ve zdejších diplomatických
kruzích příhlížejí dosti klidně na si-
tuaci, způsobenou pádem Ska-
dru, Jak se vyjde z této zamotané hisforie,
uemůže nikdo říci, neboť to záleží n
rozhodnutích rakouského za-
hraničního úřadu i krále Miku-
láše, ale pád Skadru je tak silným faktem,
že původní stanovisko Rakouska jest jim
úplně otřeseno. Především Rakousko musí
se přízpůsobiti nové situaci, potom teprve
uvidí se východisko.
Pozoruhodná kombinace.
Slk. Z Bělehradu, 25. dubna. (Zvl. tlg-
»Nár. Listů«.) Zaznamenávám pozoruhodnou
kombinaci, jež by mohla — dle mínění jed-
noho státníka — vyrovnati skaderskou
Mika
Rakousko
Bělehrad
13
article
otázku. Bude-li Skader černohor-
ským, byl by nejpřímějším a nej-
lacinějším východiskem Srbska
na Jaderské moře, poněvadž oba
státy budou beztak tvořiti celní unii. Usku-
tečnění srbské tužby nic by nepřekáželo;
rozhodně bylo by pro Srbsko výhodněji vy-
jíli na Skader, než neutralisovaným albán
ským územim. Tato transakce byla by při-
jatelna pro velmoci i Rakousko-Uhersko.
(Viz poslední zprávy.)
Srbsko
RakouskoUhersko
14
title
Deputace učitelů z Čech
u ministerského předsedy.
Čechy
15
article
Z Vídně, 25. dubna.
Vídeň
16
article
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Dnes meškali ve Vídni zástupci všech
českých i německých zemských organisaci
učitelských v král. Českém, aby za vedení
posl. dra. Rašína a Pachera jednali
s minist. předs. hr. Stürgkhem a k němu po-
zvanými ministry financí a vyučování, totiž
ryt. Zaleským a ryt. Hussarkem,
rychlém uskutečnění úpravy platů učitelských.
V deputaci byli za české organisace Jose
Smrtka, B. Skála, P. Skalický a B
Zelinková, za německé Jul. Pohl, posl
M. Morawetz a K. Peisker.
V proslovu zdůraznil ředitel Pohl ne-
utěšené poměry učitelstva, označiv je dála
neudržitelnými a vznesl naléhavou prosbu
na vládu, by vzhledem na poměry ve školství
i na nezaměstnanost tisíců učitelstva, když
naděje na hospodářské zasedání sněmu zkla-
maly, učinila vše možné, aby zahájen
bylojednání vyrovnavací a sener-
gií je podporovala, aby tak došlo
k dělnosti sněmu. Akcentoval dále, aby
zemi přikázány byly zvýšené úděly, aby
mohla splniti požadavky učitelstva a dodal.
že jest přáním obyvatelstva, aby
došlo k čestnému smíru. Řečník táza
se pak, co může učitelstvo od vlády očeká-
Starosta zemského ústředního spolku uči-
telského Jos. Smrtka dotkl se úvodem toho
že účastníci v téže záležitosti, která je při-
vádí dnes, jednali s min. předsedou již před
lety, kdy je přijímal ještě jako tehdejší mi-
nistr vyučování. Připomenul, že již tehda Jeho
Excellence uznávala nedostatečnost platů uči-
telských a nutnost nové jich úpravy. Od té
doby nastalo takové zvýšení cen veškerých
životních potřeb, že poměry učitelstva
stávají se dnes již přímo osudný-
mi. Všechny stavy jiné, které mají v moci
své příjmy zvýšiti stupňováním cen svých
výrobků nebo mzdy, tak dávno učinily a tím
se trapný stav učitelstva ještě dále zhoršil.
Rašín
Pacher
Stürgkh
Jose Smrtka
P Skalický
Jula
Pohl
M Morawetz
K Peisker
Smrtka
Vídeň
B Zelinková
17
article
Mluvčí ukázal na to, že uznává se oprávně-
nost požadavků učitelstva, aby postaveno
bylo na roveň státním úřadníkům.
kteří absolvovali střední školu.
Permanentní školská komise sněmu král. Če-
ského, jejíž úkolem bylo vypracovati návrh
zákona na úpravu platů učitelských, této zá-
sadě ani z daleka svým návrhem nevyho-
věla, ale i to bylo zmařeno rozpory, které
znemožňují dělnost sněmu, na který je učitel-
stvo odkázáno, aby tato nedostatečn
předloha byla uzákoněna. Poli-
tické poměry se tak utvářily, že učitelstvo
v zoufalství svém nemá tou dobou již jiného
účinného prostředku zákonitého, než žádati
vládu, aby opustila svou posavad-
ní reservu a vlivem svým spro-
středkovala alespoň částečně
oběma stranám přijatelný smír
kterým by dělnost sněmu byla umožněna a
učitelstvo království Českého ze zoufalé si-
tuace v nejbližších dnech vysvobozeno. Roz-
puštění sněmu a odročení této otázky
19
article
do zasedání sněmu, který by teprve měl být
20
article
V drobném prodejli
ranní člslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve filiálkách na venkovět
ranní čislo . . . . . . . 10b
večerní . . . . . . . . 5b
Inserátv
platí se hotově napřed.
Předplacení a lnserty přijíma
administrace v Marinnské ul., a.
Tam nacházejí se táž
redakco, tiskárna a expedlce
„Národnicb Listě“
Rukopisy se nevracei
Marinnský ulice
21
article
nově zvolen, mělo by pro celý stav učitelský
a pro poměry v král. Českém nezměrné
a nevylíčitelné důsledky, neboť o
tom nemohou býti žádné pochybnosti, jak
zhoubné následky by mělo na všechnu. práci,
na smýšlení a cítění učitelstva, kdyby mělo
býti rozpuštěním sněmu zůstaveno v těžkých
starostech o svou slušnou lidskou existenci.
Jménem všech zemských organisací učitel-
ských se ohražuje řečník proti zá-
měrům, o nichž byly dány zprávy
do veřejnosti, aby učitelstvo bylo
odbyto nějakou zatímní výpomo-
cí nebo úpravou. Učitelstvo království
Českého netrpělivě očekává po mnohých již
pokusech vyjasnění poměrů; mluvčí považuje se
za nucena otevřeně vysloviti, že by nějaké od-
bytí učitelstva provisoriem v řa-
dách jeho vyvolalo projevy ta-
kové nevole, že za ni vůdcové or-
ganisací již předem všeliké zod-
povědnosti se zříkají. Vzhledemk
tomu všemu opět žádá jménem všeho učitel-
stva v král. Českém, které s toužebností oče-
kává zdárný výsledek jednání Jeho-Excelencí
zahájeného, aby vysoká vláda měla o to péči,
aby se stavu, jenž klade výchovou základ spo-
řádané společnosti státu, stalo po právua
spravedlnosti.
Min. předs. Stürgkh měl dlouhou řeč.
v níž potvrdil, že zástupci učitelstva nejsou
tu poprvé, aby přednesli svá oprávněná přání.
Jejich důvodnost je sesílena ještě zhoršením
drahotních poměrů, které do dneška nastaly.
Stürgkh
22
article
Klade důraz na dělnost sněmu, kte-
rý jedině může ukojit tužby učitelstva a od-
pomoci stále rostoucí tísni jeho. Uznává, že
situace je nyní pro učitelstvo polito-
váníhodná, ale ukazuje, že jedině cesta
ke splnění úplně oprávněných požadavků uči-
telstva podmíněna je spořádáním zem-
ských financí a k tomu že lze dospěti
jen politicko-národním vyrovná-
ním. Vláda zabývá se vážně přípravami, kte-
ré mají za účel sprostředkovat po-
kračování v díle vyrovnacím, ale
neni tu ono samo, nýbrž i různí jiní činitele,
kteří musí také k tomu spolupůsobit. Vzhle-
dem k obtížným komplikovaným poměrům
snaží se vláda o mimořádné krátke
zasedání sněmu, které by zjednalo ale-
spoň provisorní uspořádání zemských financi
a na jehož programu samozřejmě byla by
i otázka úpravy platů učitelských.
23
article
Nemůže zatím nic určitého říci, poněvadž
jednání, jež se toho týkají, ještě nejsou ukon-
čena, ale apeluje na strany politi-
cké, aby k dělností sněmu praco-
valy. Nou-« učitelstva v království Českém
jest jedním z nejsmutnějších důsledků poměrů.
zavládnuvších na sněmu království Českého.
nouze ta musí být nejvážnější pohnutkou, kte-
rá, jak pevně doufá, příměje politické strany
sněmovní, aby učinily sněm dělným. Minister-
ský předseda dokládá, že by nebylo od něho
upřímno, aby naznačoval něco, co by k cíli
nevedlo; jiné cesty, nežli dělnosti
sněmu, není ke splnění přání uči-
telstva. Na konec ujistil zástupce organi-
sací, že vláda cítí nejvřelejší účast s osudem
učitelstva, ale nemůže, leč znovu ukázati na
to, že osud jeho spočívá jako posud i nadále
hlavně v rukou národnostních stran sně-
movních.
Jménem deputace ředitel Julius Pohl
praví, že učitelstvo je si vědomo, že pouze
dělný sněm může vyhověti jeho přáním a rov-
něž apeluje na všechny politické
strany, aby vzájemnou dohodou
dělnost sněmu přivodíly. Vítá, že
také vláda chce se vší rozhodností pracovat
k tomu, aby došlo alespoň k částečnému vy-
rovnání a vyslovuje dík za vše, co vláda pro
učitelstvo učiní.
Starosta Zemské ústřední jednoty učitel-
stva měšťanských škol odborný učitel Petr
Julius Pohl
Petr
Na
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Divadlo v přírodě.) Plakáty se ze-
leným stromem, černou skalou, modrým lesem
a červenou figurkou, troubící na průhledný
roh, oznamují, že počátkem května bude hrá-
na na přírodním divadle v Šárce Smetanova
„Prodaná nevěsta“. Dívadlo je podnikem sou-
kromým a správa Národního divadla najala si
je pro představení, pořádaná ve vlastní režii.
Noviny otiskují ochotně den co den podrobné
zprávy o postupu prací, obecenstvo kupuje
dychtivě lístky, ale současně objevují se proti
tomuto podniku hojné námitky z literárních
a uměleckých kruhů. Divadlo hrané pod ši-
rým nebem, a co víc, přímo v realné, přírodní
scenerii, je problém sám o sobě lákavý. V naší
době horečného úsíli po vytváření nového
scenického umění došlo přirozeně již před
několika lety i na takové pokusy, k nimž hi-
storie divadla dává hojně příkladů.
Řecké divadlo hrálo se na umělém jevi-
šti pod širým nebem. Profesor Groh napsal
nám o něm důkladný a podrobný spis, z ně-
hož si český čtenář může učiniti jasnou před-
stavu, jak vypadalo rozlehlé, kruhovité hle-
díště se stoupajícími řadami sedadel kolem
prostory, v níž se u oltáře pohybovaly chóry,
jeviště s umělou scenerií v pevném rámci ne-
kryté budovy, dekorace, masky herců, i způ-
sob hry. Jižní podnebí nevydávalo nekryté
divadlo v šanc rozmarům nestálého počasí,
a způsob řeckého života nebyl by ani snesl
divadlo v uzavřené, dusné místnosti, nedo-
statečně osvětlené. Ovšem řecké dívadlo hrálo
na sceně stylisované, na skutečném jevišti,
ne ve volné přírodě. A jedině v tom, že oso-
by, přicházející z ciziny, vcházely na jeviště
se strany athenského přístavu a osoby do-
mácí se strany města, udrželo se vědomí, že
umělé jeviště je postaveno na určitém místě
mezi Athenami a Piracem.
Smetanův
Groh
národní divadlo
25
article
Středověká mysteria ve Francii střídala
hry v uzavřené místnosti — v kostele —
pod širým nebem a řídila se v tom opět jed
nak požadavky hry, jednak přirozenými okol
nostmi. Gustave Cohen podal ve svých ději
nách inscenování duchovních her středově
kých ve Francii velmi podrobné popisy ta
kových her. Od XII. století hrávaly se výjevy
vzniklé z obřadů vánočních a velikonočních
částečně v kostele, částečně před kostelem
Nejstarší hra o Adamovi a Evě zachovala do-
sti podrobně scenář umělého jeviště před ko-
stelní branou, na něž se vystupovalo i z chrá-
mu. V Amiensu hrála se hra o sv. Josefu
uvnitř kostela, na chóru. V Rouenu tvořil sce-
nický rámec mysteria o sv. Romanovi hřbi-
tov před kathedralou a ve Vienne i v Ro-
mans byl to rovněž hřbitov, jenž změněn v
jeviště duchovních her. Bourges předvedlo
nekonečné mysterium bratří Grébanů o skut-
cích apoštolských ve starém amfiteatru,v
němž zřízeny plátěné kryty proti dešti a slun-
ci, a mnohá města stavěla prostě na tržišt
široká lešení, na nichž budovány „mansiones“
scenerie všech výjevů hry najednou: přístav
maloasijský u francouzského vězení, africký
háj vedle normannské krčmy, saracenská
poušť, rytířský hrad, tři patra nebes, země
pekelné tlamy atd. V Cornwallisu v Angli
zřizovali „rounds“, amfiteatry z drnových se-
dátek a lešení pro výjevy z Písma. I v řím-
ském Koloseu hrány skvělé pašije — ale sou-
časně od XIV. století počala pašijová bratr-
stva vyhledávat pro své hry uzavřené míst
nosti, když v zimě chtěla oslavovat svátel
nějakého světce, nebo když o velikonocích
bylo nestálé počasí. Pařížské bratrstvo na-
jalo si sál premonstratského hospitálu, pak
Cohen
Adam
Eva
Josef
Romanus
Gréban
Velikonoce
Francie
Amiens
Rouen
Vienne
ro
Bourges
Angl
26
article
Hótel de Flandre, konečně Hotel de Bour
gogne, později první stálé světské divadlo.
Renaissance byla si již zcela jasně vědo-
ma rozdílu mezi nádhernou výpravou slav-
ností, alegorických a maškarních průvodů
prostou scenou básnických dramatických děl
Na skvělém dvoře Medicejských, v králov-
ských sídlech Františka I. a Jindřicha II.,v
době Alžbětinské v Anglii oslavné hry, slavná
vítání, slavnosti, lichotící marnivosti velmožů
a oslňující zvědavé poddané, odehrávaly se
ve skutečnosti, představitelé úloh mísili se
mezi urozené i neurozené obecenstvo. Prá-
vody herců a exotických masek, medvědi
čerti, velryby, obři, tritoni s družinou Najad
a Delfinů, alegorie nebeských sfér, cností
hříchů, Amorové, Amazonky, skřítkové a víly
oživovali umělé tvrze, vodní bassiny, nádvoří
náměstí, parky i sály, změněné na dobu slav-
ností bohatou dekorací a složitými mašine-
riemi v jeviště slavnostních her, prologůa
tanců. Vedle toho však umělecká literární
díla, v nichž básnické a herecké umění mělo
se uplatnit, uchylovala se na prostá lešen
s naznačenou scenerií do nádvoří škol a ho-
spod a přešla do uzavřených místností, v nichž
prosté jeviště, osvětlené postranními nebo
spodními rampami, úplně se časem oddělil
od hlediště.
Veselé hry bavily obecenstvo z počátku
jen na pouhých lešeních na tržištích a mo-
stech, před boudami mastičkářů, a trvalo do-
sti dlouho, než zároveň s dramatem nalezly
útulek ve stálých divadelních sálech.
Flandre
Medicejský
František
Jindřich II
Najada
Delfin
Amor
Anglie
Amazonka
Renaissance
27
article
Moderní drama, tragické i veselé, vy-
rostlo jen v uzavřeném sále, ve světle ramp
v jeviští zarámovaném, a v umělé dekoraci
Víme sice, že za doby Ludvíků, ve Francii.
za „bílých nocí“, pořádána představení v za-
hradách, v původní dekoraci Le Nötrových
parků, že pastýři a pastýřky bergerií dekla-
movali své sentimentální verše v barevném
houští rhododendronů a mezi pomerančový-
mi stromy, u skalních vodopádů a na trávní-
cích mezi antickými sochami, ale skutečné
divadelní umění nikdy se nevzdávalo umělého
jeviště, stylisované dekorace a umělého osvě-
tlení v uzavřené místnosti. Opera, balet, vý-
pravná hra vyrostly v 18. století ve stejném
ovzduší a byly vázány vždy jen na jeho pod-
mínky.
Naše doba oživila touhu po změně. A tak
na jihu, kde půvabná příroda, stálé podnebí
a staré amfiteatry lákaly ke hrám pod širým
nebem, byly činěny pokusy sehrát klasické
drama i příležitostné hry v denním světle
bez omezení výhledu kulisami a sufitami, ale
ovšem v umělých krojích a s divadelními ma-
skami. V Bretaní i v Cornwallesu gaelské
hnutí vyvolalo touhu po divadelním obnoven
starých druidských obřadů, a tak mezi men-
hiry a dolmeny na pobřeží, na vřesovíštich
mezi duby s posvátným jmelím, vystupoval
za jasného dne druidé s falešnými bílými vou-
sy, nabarveným obočím — někdy i s brejlemi
deklamovali staré gaelské verše a odehrával
dramata z keltské historie.
Ludvík
Francie
Bretaň
Le Nötrový park
28
article
Paní Maeterlincková uspořádala předsta
vení Mackbetha ve starém opatství Saint-
Wandrille pro své hosty, tak, jakoby divác
vskutku se octli s Duncanovou družinou
Mackbethově hradě. Bloudili s figurami tra-
gedie z parku do zámku, ze síně do síně, vra-
žda odehrávala se mezi nimi zcela tak, jako
současná zločinná událost, čarodějnice a du-
chové zjevovali se na starém pohřebiští z ná-
hrobních kamenů. Umělecký dojem zmízel
ovšem nadobro. Maeterlinck opakoval pokua
s vlastní hrou Pellers a Mélisande v parku
a u věže svého opatství. Postavy v průsvit-
ných barevných řízách v lese a u pramene
působily sice pěkným dojmem, ale déšť, jenž
je promočil, změnil sentimentální tragediiv
groteskní frašku.
Dvorské zábavy 17. a 18. věku vyvolaly
v moderní době půvabné imitace. Profesor
Nejedlý popsal před nedávnem živě rozkoš-
nou pastýřskou hru, kterou viděl ve Varšavě
hráti v přirozeném parku. Mám rovněž milou
vzpomínku na půvabnou pantomimu figur
staré commedia dell'arte, již jsem viděl za
horkého letního večera hrát v kodaňské za-
hradě. Ale to je asi vše, co umělecky lze
učinit z divadla ve volné přírodě. Přenášet
po řeckém vzoru umělé jeviště do volné při-
rody nemá u nás na severu smyslu. A hrát.
na něm v denním světle divadelní hry, vyža-
dující kostymů, masky, umělého osvětlení, je
prostě omyl. Přenášet hry, skládané pro je-
viště umělé, jež je perspektivním obrazem
v otevřené krychli, do volné přírody, je omy-
lem ještě hrubším.
Maeterlincková
Mackbeth
Duncanův
Mackbethův
Maeterlinck
Nejedlá
SaintWandrille
Varšava
Peller
29
article
Není ovšem možno bránit divadlu ve vol-
né přírodě, když to, co se odehrává, je sklá-
dáno právě jen jako taková slavnost v přiro-
zené dekoraci. Slovácká svatba na Národo-
písné výstavě, umělé obžinky, alegorické prů-
vody třeba s říkáním a výjevy, najdou vždy
dosti zvědavého publika, jež se jich rádo sa-
mo činně zúčastní. Avšak užít popularity,
uměleckého, přísně stylisovaného díla, psa-
ného pro uzavřené hlediště a stylisované je-
viště, ku představení pod širým nebem v imi-
taci skutečnosti, postavené do volné přírody,
k tomu nemáme práva. Je těžko říci, kde je
pak hranice umění, a můžeme se ještě dočkat,
že „Prodaná nevěsta“ Smetanova bude ně-
jakým příliš horlivým spolkem sehrána příme
ve vsi, kde obecenstvo se bude moci za
vstupné samo osobně zúčastnit uměleckého
posvícení.
Smetanův