ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0e6fc3f0-8f0f-11dd-a96c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 36, org 5, person 48, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 26. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 113.
4 article
Na ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administracii na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 8 K — s dvoji donáškou na mösle. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K e2h ve fillálkách na měslo . . . . . 2 K 30 n Poštou: na město. . . . . ne čtvrt ieta : . . . P K o0 s dvojí zásllkou na měslo kZ na čtvrt feta Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha můj Pošta
5 article Aby je pán bůh při rozumu zachovati ráčil.
Aby je pán bůh při rozumu zachovati ráčil. V těchto dnech pronesl předseda an- glického ministerstva, jakožto host sdru- žení zahraničních dopisovatelů v Londýně za účasti zástupců veškeré evropské diplo- macie pozoruhodnou výstrahu, jaké škody může způsobiti tisk politický pouhým „ne- dorozuměním, nevinným i nezamýšleným, jež zvráceným vlastenectvím se pozdouvá a velebí, jež přehání nepatrné událostia zneužívá silných slov“. Co by byl musil říci, kdyby byl věděl, že v sídelním městě této monarchie ve Vídni existují nezodpo- vědní soustavní a zúmyslní odpůrci zacho- vání evropského míru, že tamtéž vychází rozvětvený polítický i jiný tisk, který bala- mutí evropské veřejné mínění zlovolným ličením, jak rakouské obyvatelstvo přímo touhou hoří po tom, aby habsburská mo- narchie učinila skok do tmy a rozpoutala nové hrůzy válečné. Zažili jsme v toku osvobozovacího zá- pasu balkánských spojenců sice několikráte nepříčetné výbuchy této vídeňské karika- tury, opravdové síly a důstojnosti, jak už přece přísluší velmoci habsburské, ale co tropí válečná strana ve Vídni a tisk jí slou- žící od té chvíle, co hrdinní Černohorc ohromnými obětmi dobyli turecké pevnost Skadru, to připomíná nejnezvedenější řá- dění pomatenců, kteří vrhají pochodeň na vlastní střechy! Při tom, nevyjímaje ani „Fremdenblatt“, jenž se považuje zvláště cizině za list blízký zahraničnému úřadu, ani tak zvaný světový list vídeňský, ne- ostýchají se své výklady zdobiti ustavičným zneužíváním frasí o celé monarchii, o všem jejím obyvatelstvu, jakoby Vídeň byla zde tím, co je Paříž Francii, jakoby zkrátka
Londýn Vídeň Paříž
6 article
Vídeň byla totožná s národy rakousko- uherskými a směla za ně vyráběti veřejné mínění — na vývoz, kdežto převážná jejich většina a zvláště zdejší Slované vidí na- opak jedině správnou politiku v tom, aby monarchie zařídila svou zahraničnou poli- tiku na Balkáně dle změněné situace a pě- stovala přátelsky sousedské styky s tamní- mí národy, jež v nadlidském zápasu s bar- barským Tureckem podaly důkazy, že prá- vem zaujímají své místo v řadě vyspělých národůl Měli jme již několikráte příležitost za událostí na Balkáně přibíti vídeňskou, od- povědnosti všeliké prostou a proto hlo- mozně a po jarmarečnicku si počínající žur nalistiku i ostatní společnost stejné ráže, a dočkali jsme se také opětného zadosti- učinění, že byly skutečným vývojem věcí hrozně usvědčeny ze své zvrhlé štvavosti. Chápeme-li se v tétéž příčině opětně slova, činíme tak jednak proto, že zájem monarchie v této chvíli vyžaduje, aby za- chována byla solidarita s ostatními velmo- cemi, jednak proto, že jest nám jakožto Če- chům a Slovanům přímo povinností, aby- chom opětně a opětně osvědčili, že vzpo- menuté vídeňské kruhy nemají ani nejmen- šího oprávnění ani povolání, vydávati se z „celou monarchii“ a mluviti jménem všech, tedy i našeho českoslovanského národa! Kdo chce opravdově slyšet hlasy všech národů rakouských, nesmí je hledati ani ve vídeňské žurnalistice, aní ve spolcích uro- zených dam a pánů, ale musí je hledati ve středu národů samých! Kdyby zasedaly zá- konodárné sbory, také by bylo zřejmým.
Slovan Vídeň Balkán Turecko
7 article
že jsou ony kruhy národům zdejším, zvláště slovanským, zcela cizími a že nemluví za nikoho, ba snad ani za sebe, protože by je potom marně hledal na bojiští, lodyby se jim, čehož bohdá nebude, přece snad poda- řilo strhnouti stát do víru válečného! Čím na př. může doložiti list vídeňský, dříve jmenovaný, své čtvrteční tvrzení, že mimovídeňské veřejné mínění jest pro pří- hodu skaderskou rozčileno a přece napsal, že rozčilení to není neodůvodněno „pro ú- honu, již utrpěl evropský koncert“, že „na- še obecenstvo ovšem pociťuje porážku, jíž se dožila nyní politika evropská, tím citli- věji, že velmoci se octly v odporu se svým usnesením, naší veřejnosti nesrozumitel- ným“. Posloužíme ihned ukázkou z praž- ského německého „Tagblattu“, že i mezi Němci v Čechách se dobře ví, „že pouze mysl dětinská může se domnívati, jakoby Evropa žíznila po pomstě a hořela nedočka- vostí, aby se konečně stalo po její vůli. Ze- vně se ovšem podobá pád Škadru blamáži evropské, ale není na svém místě, mluví-li officiosové v podobných frásích. Věci v da- ném případě jsou takové, že by sice byla
Němec Čechy Evropa
8 article
Evropa řekla: staniž se, ale že nyní. když se to nestalo, jest ještě spokojenější.“ A jaké opory se dostává vídeňským podněcovatelům za hranicemi? I říšsko- německé časopisy konstatují, že nyní se dá z domněle jednotné vůle Evropy pro nás ještě méně těžiti než dosud — a upozorňují. že osud žádné války se nedá předem zji- stiti. Proto doufají, že Rakousko i dále za- chová se střízlivě a setrvá v dohodě s ostat- ními velmocemi, ježto ve společném po- stupu jeho posice jest silnější, než kdyby se rozhodlo pro svémocnou zvláštní politiku A tu má ještě někdo věřiti, že Evropa chce, aby byla Černá Hora exekvována proto, že se opřela vůli její a že totéž chce i „celá monarchie“7 Ale co teprve říci výstřelkům, podob- ným onomu v Danzerově „Armádním listě“ kterýž se nemůže ani dočkati, aby krise nynější skončila „generálním (politickým bankrotem, nemáme-li (Rakousko) za živa shníti. Již prý se slétají supové a pouzeu- dálosti největší živelní sily dovedou prý snad ještě námi otřásti. Dostane-li se nám zvenči blahovolné výpomoci mohl by Skader býti takovou živelní udá- lostí. Na konec jsme si nechali „náboženské šílení“, o němž možno se dočísti ve zvláště bojovném „Reichspostu“ ve zprávě o valné hromadě spolku, v němž hojně jsou zastou- peny dámy křesťanské z vyšších kruhů aristokratických. Pronesl v ní řečník s hra- běcím titulem, s jehož jménem jsme se jinak v širší veřejnosti dosud ještě neseznámili a jež kromě rámce arcibratrstva vídeňského dále neproniklo, v níž dovolával se katoli- ckého Řakouska jakožto protektora Alba- nie a jeho povinností k ní, hlásaje nábožen- ství pomsty za domnělé útrapy tamějšíc katolíků. Patrně ani neví, že tisíce jich bo- jovalo po boku Černohorců i před Skadrem.
Danzerův Skader Evropa Rakousko
9 article
Pomsta jest prý záležitostí katolickou; tu musí — hlásal dále — „dvojhlavý orel ne- přetržitým letem letěti tam dolů a posaditi se na albánských, krví prosáklých skalách a zaháněti vrány a supy. Vzchop se, kří- žem korunovaný dvojhlavý orle, leť tam — to od tebe žádáme, nás třicet pět mi- lionů katoliků rakouských. „Nelekati sea rozbíti rovnováhu evropskou,“ volal na konec. Co jsme prve pravili o lidech neodpo- vědných, platí především o těch, kdo zne- užívají již i kříže, aby strhli monarchii do skal a propastí albánských, a osmělují se krvavé své zásady kázati jménem všech rakouských katolíků! Rakouští katolíci, jak my je známe, jsou lidé poctivé a plodné práce a nikoliv středověcí opozdilci, kteří by chtěli mařiti mírumilovné snahy svého stařičkého panovníka, jenž opětně a opětně se přičinil, aby svým katolíkům zabezpečil dobrodiní míru a náboženské snášelivosti. Nemůžeme po všem, co jsme uvedli, ji- nak než opakovati: my Čechové bez rozdílu víry a politického přesvědčení daleci jsme a zůstaneme této nebezpečné válečné pro- pagandy a ohražujeme se proti ní!
Čecho
10 title
Válka na Balkáně.
Balkán
11 article V dobytém Skadru.
V dobytém Skadru. (Úřadní zpráva černohorská.) Z Cetyně, 25. dubna. (K. k.) Kolem Skadru se pokračuje ve vyklizován všech posic. Hlavní stan následníka byl zřízen ve vesnici Siročké, odkud vy rozuměl krále, že Černohorci obsadili všechna postavení. Ve Skadru bylo 26.000 ř adových vojáků a 5000 bašibozuků. Turei opouštějí posice klidně, ale ve stísněné ná- ladě. Vojenské velitelství připravuje pro- volání ke skaderskému obyva- telstvu, vyzývajíc je, aby zachovalo klid a pořádek a podrobilo se černohorským zákonům. Včera konal se v Cetyni pochod- ňový průvod, za kterého král byl před- mětem nadšených projevů. Král s rodinou vyšel na balkon paláce a děkoval za ovace. Město s okolím bylo slavně osvětleno. Král Nikola ke svému lidu. Z Cetyně, 25. dubna. (»N. W. T.e) Dnes uspořádalo obrovské množství lidu, se starostou v čele, hlučné, radostné projevy pro krále a dynastii. Prapory balkánských států byly neseny před průvodem. Král ob- jevil se na balkoně, obklopen členy své ro- diny, děkoval za projevy oddanosti a pro- mluvil asi takto: Vaše dávno kýžené přání je splněno. Skader patří nám. Chceme se se z toho těšiti a nebudeme želeti četných obětí. Mánové padlých Černohorců před Skadrem radují se nyní v ráji a žehnají na- šemu šťastnému podniku. Děkovati sluší nejen Bohu, nýbrž i vornosti Srbů, Bulbarů a Řeků za to, že jsme konečně dlouholetého nepřítele přemohli. Černohorci mohou býti hrdi, že první zahájili tento gigantický boj. jenž dobytím Skadru dosáhl nejvyššího svého lesku. Král skončil provoláním slávy balkán- skému svazu, které lid nadšeně opěloval.
Černohorec Nikola bůh Srba Řek Cetyně Siročký
12 article Rakousko prý musí přizpůsobiti se nové situaci.
Rakousko prý musí přizpůsobiti se nové situaci. Sik. Z Bělehradu, 25. dubna. (Zvl. tlg »Nár. Listů«.) Ve zdejších diplomatických kruzích příhlížejí dosti klidně na si- tuaci, způsobenou pádem Ska- dru, Jak se vyjde z této zamotané hisforie, uemůže nikdo říci, neboť to záleží n rozhodnutích rakouského za- hraničního úřadu i krále Miku- láše, ale pád Skadru je tak silným faktem, že původní stanovisko Rakouska jest jim úplně otřeseno. Především Rakousko musí se přízpůsobiti nové situaci, potom teprve uvidí se východisko. Pozoruhodná kombinace. Slk. Z Bělehradu, 25. dubna. (Zvl. tlg- »Nár. Listů«.) Zaznamenávám pozoruhodnou kombinaci, jež by mohla — dle mínění jed- noho státníka — vyrovnati skaderskou
Mika Rakousko Bělehrad
13 article
otázku. Bude-li Skader černohor- ským, byl by nejpřímějším a nej- lacinějším východiskem Srbska na Jaderské moře, poněvadž oba státy budou beztak tvořiti celní unii. Usku- tečnění srbské tužby nic by nepřekáželo; rozhodně bylo by pro Srbsko výhodněji vy- jíli na Skader, než neutralisovaným albán ským územim. Tato transakce byla by při- jatelna pro velmoci i Rakousko-Uhersko. (Viz poslední zprávy.)
Srbsko RakouskoUhersko
14 title
Deputace učitelů z Čech u ministerského předsedy.
Čechy
15 article
Z Vídně, 25. dubna.
Vídeň
16 article
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.) Dnes meškali ve Vídni zástupci všech českých i německých zemských organisaci učitelských v král. Českém, aby za vedení posl. dra. Rašína a Pachera jednali s minist. předs. hr. Stürgkhem a k němu po- zvanými ministry financí a vyučování, totiž ryt. Zaleským a ryt. Hussarkem, rychlém uskutečnění úpravy platů učitelských. V deputaci byli za české organisace Jose Smrtka, B. Skála, P. Skalický a B Zelinková, za německé Jul. Pohl, posl M. Morawetz a K. Peisker. V proslovu zdůraznil ředitel Pohl ne- utěšené poměry učitelstva, označiv je dála neudržitelnými a vznesl naléhavou prosbu na vládu, by vzhledem na poměry ve školství i na nezaměstnanost tisíců učitelstva, když naděje na hospodářské zasedání sněmu zkla- maly, učinila vše možné, aby zahájen bylojednání vyrovnavací a sener- gií je podporovala, aby tak došlo k dělnosti sněmu. Akcentoval dále, aby zemi přikázány byly zvýšené úděly, aby mohla splniti požadavky učitelstva a dodal. že jest přáním obyvatelstva, aby došlo k čestnému smíru. Řečník táza se pak, co může učitelstvo od vlády očeká- Starosta zemského ústředního spolku uči- telského Jos. Smrtka dotkl se úvodem toho že účastníci v téže záležitosti, která je při- vádí dnes, jednali s min. předsedou již před lety, kdy je přijímal ještě jako tehdejší mi- nistr vyučování. Připomenul, že již tehda Jeho Excellence uznávala nedostatečnost platů uči- telských a nutnost nové jich úpravy. Od té doby nastalo takové zvýšení cen veškerých životních potřeb, že poměry učitelstva stávají se dnes již přímo osudný- mi. Všechny stavy jiné, které mají v moci své příjmy zvýšiti stupňováním cen svých výrobků nebo mzdy, tak dávno učinily a tím se trapný stav učitelstva ještě dále zhoršil.
Rašín Pacher Stürgkh Jose Smrtka P Skalický Jula Pohl M Morawetz K Peisker Smrtka Vídeň B Zelinková
17 article
Mluvčí ukázal na to, že uznává se oprávně- nost požadavků učitelstva, aby postaveno bylo na roveň státním úřadníkům. kteří absolvovali střední školu. Permanentní školská komise sněmu král. Če- ského, jejíž úkolem bylo vypracovati návrh zákona na úpravu platů učitelských, této zá- sadě ani z daleka svým návrhem nevyho- věla, ale i to bylo zmařeno rozpory, které znemožňují dělnost sněmu, na který je učitel- stvo odkázáno, aby tato nedostatečn předloha byla uzákoněna. Poli- tické poměry se tak utvářily, že učitelstvo v zoufalství svém nemá tou dobou již jiného účinného prostředku zákonitého, než žádati vládu, aby opustila svou posavad- ní reservu a vlivem svým spro- středkovala alespoň částečně oběma stranám přijatelný smír kterým by dělnost sněmu byla umožněna a učitelstvo království Českého ze zoufalé si- tuace v nejbližších dnech vysvobozeno. Roz- puštění sněmu a odročení této otázky
19 article
do zasedání sněmu, který by teprve měl být
20 article
V drobném prodejli ranní člslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 h Ve filiálkách na venkovět ranní čislo . . . . . . . 10b večerní . . . . . . . . 5b Inserátv platí se hotově napřed. Předplacení a lnserty přijíma administrace v Marinnské ul., a. Tam nacházejí se táž redakco, tiskárna a expedlce „Národnicb Listě“ Rukopisy se nevracei
Marinnský ulice
21 article
nově zvolen, mělo by pro celý stav učitelský a pro poměry v král. Českém nezměrné a nevylíčitelné důsledky, neboť o tom nemohou býti žádné pochybnosti, jak zhoubné následky by mělo na všechnu. práci, na smýšlení a cítění učitelstva, kdyby mělo býti rozpuštěním sněmu zůstaveno v těžkých starostech o svou slušnou lidskou existenci. Jménem všech zemských organisací učitel- ských se ohražuje řečník proti zá- měrům, o nichž byly dány zprávy do veřejnosti, aby učitelstvo bylo odbyto nějakou zatímní výpomo- cí nebo úpravou. Učitelstvo království Českého netrpělivě očekává po mnohých již pokusech vyjasnění poměrů; mluvčí považuje se za nucena otevřeně vysloviti, že by nějaké od- bytí učitelstva provisoriem v řa- dách jeho vyvolalo projevy ta- kové nevole, že za ni vůdcové or- ganisací již předem všeliké zod- povědnosti se zříkají. Vzhledemk tomu všemu opět žádá jménem všeho učitel- stva v král. Českém, které s toužebností oče- kává zdárný výsledek jednání Jeho-Excelencí zahájeného, aby vysoká vláda měla o to péči, aby se stavu, jenž klade výchovou základ spo- řádané společnosti státu, stalo po právua spravedlnosti. Min. předs. Stürgkh měl dlouhou řeč. v níž potvrdil, že zástupci učitelstva nejsou tu poprvé, aby přednesli svá oprávněná přání. Jejich důvodnost je sesílena ještě zhoršením drahotních poměrů, které do dneška nastaly.
Stürgkh
22 article
Klade důraz na dělnost sněmu, kte- rý jedině může ukojit tužby učitelstva a od- pomoci stále rostoucí tísni jeho. Uznává, že situace je nyní pro učitelstvo polito- váníhodná, ale ukazuje, že jedině cesta ke splnění úplně oprávněných požadavků uči- telstva podmíněna je spořádáním zem- ských financí a k tomu že lze dospěti jen politicko-národním vyrovná- ním. Vláda zabývá se vážně přípravami, kte- ré mají za účel sprostředkovat po- kračování v díle vyrovnacím, ale neni tu ono samo, nýbrž i různí jiní činitele, kteří musí také k tomu spolupůsobit. Vzhle- dem k obtížným komplikovaným poměrům snaží se vláda o mimořádné krátke zasedání sněmu, které by zjednalo ale- spoň provisorní uspořádání zemských financi a na jehož programu samozřejmě byla by i otázka úpravy platů učitelských.
23 article
Nemůže zatím nic určitého říci, poněvadž jednání, jež se toho týkají, ještě nejsou ukon- čena, ale apeluje na strany politi- cké, aby k dělností sněmu praco- valy. Nou-« učitelstva v království Českém jest jedním z nejsmutnějších důsledků poměrů. zavládnuvších na sněmu království Českého. nouze ta musí být nejvážnější pohnutkou, kte- rá, jak pevně doufá, příměje politické strany sněmovní, aby učinily sněm dělným. Minister- ský předseda dokládá, že by nebylo od něho upřímno, aby naznačoval něco, co by k cíli nevedlo; jiné cesty, nežli dělnosti sněmu, není ke splnění přání uči- telstva. Na konec ujistil zástupce organi- sací, že vláda cítí nejvřelejší účast s osudem učitelstva, ale nemůže, leč znovu ukázati na to, že osud jeho spočívá jako posud i nadále hlavně v rukou národnostních stran sně- movních. Jménem deputace ředitel Julius Pohl praví, že učitelstvo je si vědomo, že pouze dělný sněm může vyhověti jeho přáním a rov- něž apeluje na všechny politické strany, aby vzájemnou dohodou dělnost sněmu přivodíly. Vítá, že také vláda chce se vší rozhodností pracovat k tomu, aby došlo alespoň k částečnému vy- rovnání a vyslovuje dík za vše, co vláda pro učitelstvo učiní. Starosta Zemské ústřední jednoty učitel- stva měšťanských škol odborný učitel Petr
Julius Pohl Petr Na
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Divadlo v přírodě.) Plakáty se ze- leným stromem, černou skalou, modrým lesem a červenou figurkou, troubící na průhledný roh, oznamují, že počátkem května bude hrá- na na přírodním divadle v Šárce Smetanova „Prodaná nevěsta“. Dívadlo je podnikem sou- kromým a správa Národního divadla najala si je pro představení, pořádaná ve vlastní režii. Noviny otiskují ochotně den co den podrobné zprávy o postupu prací, obecenstvo kupuje dychtivě lístky, ale současně objevují se proti tomuto podniku hojné námitky z literárních a uměleckých kruhů. Divadlo hrané pod ši- rým nebem, a co víc, přímo v realné, přírodní scenerii, je problém sám o sobě lákavý. V naší době horečného úsíli po vytváření nového scenického umění došlo přirozeně již před několika lety i na takové pokusy, k nimž hi- storie divadla dává hojně příkladů. Řecké divadlo hrálo se na umělém jevi- šti pod širým nebem. Profesor Groh napsal nám o něm důkladný a podrobný spis, z ně- hož si český čtenář může učiniti jasnou před- stavu, jak vypadalo rozlehlé, kruhovité hle- díště se stoupajícími řadami sedadel kolem prostory, v níž se u oltáře pohybovaly chóry, jeviště s umělou scenerií v pevném rámci ne- kryté budovy, dekorace, masky herců, i způ- sob hry. Jižní podnebí nevydávalo nekryté divadlo v šanc rozmarům nestálého počasí, a způsob řeckého života nebyl by ani snesl divadlo v uzavřené, dusné místnosti, nedo- statečně osvětlené. Ovšem řecké dívadlo hrálo na sceně stylisované, na skutečném jevišti, ne ve volné přírodě. A jedině v tom, že oso- by, přicházející z ciziny, vcházely na jeviště se strany athenského přístavu a osoby do- mácí se strany města, udrželo se vědomí, že umělé jeviště je postaveno na určitém místě mezi Athenami a Piracem.
Smetanův Groh národní divadlo
25 article
Středověká mysteria ve Francii střídala hry v uzavřené místnosti — v kostele — pod širým nebem a řídila se v tom opět jed nak požadavky hry, jednak přirozenými okol nostmi. Gustave Cohen podal ve svých ději nách inscenování duchovních her středově kých ve Francii velmi podrobné popisy ta kových her. Od XII. století hrávaly se výjevy vzniklé z obřadů vánočních a velikonočních částečně v kostele, částečně před kostelem Nejstarší hra o Adamovi a Evě zachovala do- sti podrobně scenář umělého jeviště před ko- stelní branou, na něž se vystupovalo i z chrá- mu. V Amiensu hrála se hra o sv. Josefu uvnitř kostela, na chóru. V Rouenu tvořil sce- nický rámec mysteria o sv. Romanovi hřbi- tov před kathedralou a ve Vienne i v Ro- mans byl to rovněž hřbitov, jenž změněn v jeviště duchovních her. Bourges předvedlo nekonečné mysterium bratří Grébanů o skut- cích apoštolských ve starém amfiteatru,v němž zřízeny plátěné kryty proti dešti a slun- ci, a mnohá města stavěla prostě na tržišt široká lešení, na nichž budovány „mansiones“ scenerie všech výjevů hry najednou: přístav maloasijský u francouzského vězení, africký háj vedle normannské krčmy, saracenská poušť, rytířský hrad, tři patra nebes, země pekelné tlamy atd. V Cornwallisu v Angli zřizovali „rounds“, amfiteatry z drnových se- dátek a lešení pro výjevy z Písma. I v řím- ském Koloseu hrány skvělé pašije — ale sou- časně od XIV. století počala pašijová bratr- stva vyhledávat pro své hry uzavřené míst nosti, když v zimě chtěla oslavovat svátel nějakého světce, nebo když o velikonocích bylo nestálé počasí. Pařížské bratrstvo na- jalo si sál premonstratského hospitálu, pak
Cohen Adam Eva Josef Romanus Gréban Velikonoce Francie Amiens Rouen Vienne ro Bourges Angl
26 article
Hótel de Flandre, konečně Hotel de Bour gogne, později první stálé světské divadlo. Renaissance byla si již zcela jasně vědo- ma rozdílu mezi nádhernou výpravou slav- ností, alegorických a maškarních průvodů prostou scenou básnických dramatických děl Na skvělém dvoře Medicejských, v králov- ských sídlech Františka I. a Jindřicha II.,v době Alžbětinské v Anglii oslavné hry, slavná vítání, slavnosti, lichotící marnivosti velmožů a oslňující zvědavé poddané, odehrávaly se ve skutečnosti, představitelé úloh mísili se mezi urozené i neurozené obecenstvo. Prá- vody herců a exotických masek, medvědi čerti, velryby, obři, tritoni s družinou Najad a Delfinů, alegorie nebeských sfér, cností hříchů, Amorové, Amazonky, skřítkové a víly oživovali umělé tvrze, vodní bassiny, nádvoří náměstí, parky i sály, změněné na dobu slav- ností bohatou dekorací a složitými mašine- riemi v jeviště slavnostních her, prologůa tanců. Vedle toho však umělecká literární díla, v nichž básnické a herecké umění mělo se uplatnit, uchylovala se na prostá lešen s naznačenou scenerií do nádvoří škol a ho- spod a přešla do uzavřených místností, v nichž prosté jeviště, osvětlené postranními nebo spodními rampami, úplně se časem oddělil od hlediště. Veselé hry bavily obecenstvo z počátku jen na pouhých lešeních na tržištích a mo- stech, před boudami mastičkářů, a trvalo do- sti dlouho, než zároveň s dramatem nalezly útulek ve stálých divadelních sálech.
Flandre Medicejský František Jindřich II Najada Delfin Amor Anglie Amazonka Renaissance
27 article
Moderní drama, tragické i veselé, vy- rostlo jen v uzavřeném sále, ve světle ramp v jeviští zarámovaném, a v umělé dekoraci Víme sice, že za doby Ludvíků, ve Francii. za „bílých nocí“, pořádána představení v za- hradách, v původní dekoraci Le Nötrových parků, že pastýři a pastýřky bergerií dekla- movali své sentimentální verše v barevném houští rhododendronů a mezi pomerančový- mi stromy, u skalních vodopádů a na trávní- cích mezi antickými sochami, ale skutečné divadelní umění nikdy se nevzdávalo umělého jeviště, stylisované dekorace a umělého osvě- tlení v uzavřené místnosti. Opera, balet, vý- pravná hra vyrostly v 18. století ve stejném ovzduší a byly vázány vždy jen na jeho pod- mínky. Naše doba oživila touhu po změně. A tak na jihu, kde půvabná příroda, stálé podnebí a staré amfiteatry lákaly ke hrám pod širým nebem, byly činěny pokusy sehrát klasické drama i příležitostné hry v denním světle bez omezení výhledu kulisami a sufitami, ale ovšem v umělých krojích a s divadelními ma- skami. V Bretaní i v Cornwallesu gaelské hnutí vyvolalo touhu po divadelním obnoven starých druidských obřadů, a tak mezi men- hiry a dolmeny na pobřeží, na vřesovíštich mezi duby s posvátným jmelím, vystupoval za jasného dne druidé s falešnými bílými vou- sy, nabarveným obočím — někdy i s brejlemi deklamovali staré gaelské verše a odehrával dramata z keltské historie.
Ludvík Francie Bretaň Le Nötrový park
28 article
Paní Maeterlincková uspořádala předsta vení Mackbetha ve starém opatství Saint- Wandrille pro své hosty, tak, jakoby divác vskutku se octli s Duncanovou družinou Mackbethově hradě. Bloudili s figurami tra- gedie z parku do zámku, ze síně do síně, vra- žda odehrávala se mezi nimi zcela tak, jako současná zločinná událost, čarodějnice a du- chové zjevovali se na starém pohřebiští z ná- hrobních kamenů. Umělecký dojem zmízel ovšem nadobro. Maeterlinck opakoval pokua s vlastní hrou Pellers a Mélisande v parku a u věže svého opatství. Postavy v průsvit- ných barevných řízách v lese a u pramene působily sice pěkným dojmem, ale déšť, jenž je promočil, změnil sentimentální tragediiv groteskní frašku. Dvorské zábavy 17. a 18. věku vyvolaly v moderní době půvabné imitace. Profesor Nejedlý popsal před nedávnem živě rozkoš- nou pastýřskou hru, kterou viděl ve Varšavě hráti v přirozeném parku. Mám rovněž milou vzpomínku na půvabnou pantomimu figur staré commedia dell'arte, již jsem viděl za horkého letního večera hrát v kodaňské za- hradě. Ale to je asi vše, co umělecky lze učinit z divadla ve volné přírodě. Přenášet po řeckém vzoru umělé jeviště do volné při- rody nemá u nás na severu smyslu. A hrát. na něm v denním světle divadelní hry, vyža- dující kostymů, masky, umělého osvětlení, je prostě omyl. Přenášet hry, skládané pro je- viště umělé, jež je perspektivním obrazem v otevřené krychli, do volné přírody, je omy- lem ještě hrubším.
Maeterlincková Mackbeth Duncanův Mackbethův Maeterlinck Nejedlá SaintWandrille Varšava Peller
29 article
Není ovšem možno bránit divadlu ve vol- né přírodě, když to, co se odehrává, je sklá- dáno právě jen jako taková slavnost v přiro- zené dekoraci. Slovácká svatba na Národo- písné výstavě, umělé obžinky, alegorické prů- vody třeba s říkáním a výjevy, najdou vždy dosti zvědavého publika, jež se jich rádo sa- mo činně zúčastní. Avšak užít popularity, uměleckého, přísně stylisovaného díla, psa- ného pro uzavřené hlediště a stylisované je- viště, ku představení pod širým nebem v imi- taci skutečnosti, postavené do volné přírody, k tomu nemáme práva. Je těžko říci, kde je pak hranice umění, a můžeme se ještě dočkat, že „Prodaná nevěsta“ Smetanova bude ně- jakým příliš horlivým spolkem sehrána příme ve vsi, kde obecenstvo se bude moci za vstupné samo osobně zúčastnit uměleckého posvícení.
Smetanův