2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
25. dubna 1913. číslo 112.
4
article
stala báti svého krotitele. Jest otázkou, vy-
jde-li živ z klece a bylo by odvážno dnes
předpovídat, kdo koho přežije, zdali turecká
říše Rakousko, nebo naopak.
Záhřebské obecní volby.
V Záhřebě konaly se tyto dní doplňovací
volby do obecního zastupitelstva. Volilo se
25 (polovina) členů zastupitelstva. Byly to
první větší volby, jež se v Chorvatsku konaly
od zavedení komisariátu, a jich výsledek je
výmluvným svědectvím, jak cuvajštína půso-
bila na smýšlení lidu. Po celoročním Čuva-
jově krocení chorvatské oposice vládní stran
v Záhřebě netroufala si ani postaviti své kan-
didáty, a tak zvoleni z prvního sboru zástupc
t. zv. městské strany, v druhých dvou sborecl
samí kandidáti spojené oposice koaličně-pra-
vášské. Svorný postup obou těchto oposičnícl
skupin při volbách záhřebských jest důkazem
že obě strany přesně dodržují loňskou úmlu-
vu, že se budou při volbách do sněmu navzá-
jem podporovati proti kandidátům vládním
„Velezrádný“ proces v Sarajevě.
Dne 22. t. m. zahájeno před sarajevským
zemským soudem přelíčení s absolvovanými
gymnasisty Milošem Pjaničem a Dragosla-
vem Ljubibratičem, obžalovaným z ve-
lezrády. Pjanič dopustil se zločinu dle obža-
loby tím, že rozšiřoval dva bělehradské časo-
pisy, v nichž se hlásá sjednocení všech Jiho-
slovanů; Ljubibratič mimo to mluvil o povsta-
lecké četě „Černých lidí“, kteří vpadnou do
Hercegoviny, přeřežou tam telegrafní dráty
budou podněcovati lid proti monarchii.
Pjanič
Dragoslo
Ljubibratič
Rakousko
Záhřeb
Chorvatsko
Sarajevo
Hercegovina
6
article
Král Nikola a ruská diplomacie.
Král Nikola a ruská diplomacie.
Některý list v úvaze o dobytí Skadru jižsi
vzpomněl na S. D. Sazonova a řekl, že po pádu
Skadru bude následovati pád jeho. Sazonov ve
svém prohlášení proti Černé Hoře odvolal se na
informace ruského vyslance na Cetyni Giersa
ruského konsula ve Skadru Müllera. S vysl. Gler-
sem král Nikola ihned přerušil všecky styky osob-
ní a omezil se na formálné styky úřadní. Zajímavo
bude dověděti se, jak přivítá černohorské vštěze
ve Skadru konsul Müller.
„Ruské Slovo“ uveřejňuje, jak se král Nikol
vyslovil o ruské diplomacii k jeho dopisovateli. —
Král pravil:
Pro mne je ze všeho kormutlivější, že ruská
diplomacie je tak špatně zpravena. Kdyby byla
obrátila pozornost na mé dřívějkí prosby, potom
ani Rusko, ani já, ani Černá Hora nebyli by v tom
položení, v kterém nyní vězíme. To mne ze všeho
nejvíc rozhořčuje. Dokazovati ruskému národu.
jako p. Sazonov učinil, že já jen k vůli sobě chei
zatáhnoutí Rusko do evropské války, je nepravdivě
a tendenční. Naopak, jsou nezvratné důkazy a do-
kumenty, z kterých vidno, že jsem prosil Rusko,
aby se nevydávalo v nebezpečí velké evropské
války, neboť já vždy počítal s tím: děj se s Černou
Horou co děj, nás může zachránít jen veliké a silné
Rusko, ale veliké a silné Rusko pokorně si sed
a čekej, až na tebe dojde řada, a my si vyřídíme
své. Mé jednání s ruskou diplomacií vždycky bylo
bezvadné a je mi lsto, že nemohu uposlechnotti
jejích přátelských rad a ustoupiti tam, kde nejde
o věc mou, nýbrž o věc a budoucnost mého ná-
roda. Stejně bezdůvodně p. Sazonov vyslovil před
ruským národem obavu, že se Černá Hora může
pokatoličit a býtí pohlcena národností albanskou.
Nikola
Sazonov
Müller
Nikol
Rusko
7
article
Černá Hora od XIV. stol. do počátku XVIII
stol. žila Rusku docela neznáma a přece zůstala
nezvratně věrna pravoslaví přes to, že byla ob-
klopena mohamedány Turky a katolíky Benát-
čany.
Skaderská otázka je důležita nejen pro Černou
Horu, nýbrž i pro Srbsko a jižní Slovanstvo. Vše-
chen srbský a chorvatský národ, všechen slovan-
ský jih od nás netrpělivě očekává, že dobudeme
Skadru, a vidí v tom svůj zájem a vítězství Slo-
vanstva, aby nad městem tímto vládla Černá Hora
Ale sympatie šlechetného ruského národa jsoum
útěchou v těchto těžkých dnech, kdy ruská diplo-
macie tolik ublížila mně osobně, i mým Černo-
Turek
Benát
Černo
Rusko
Srbsko
9
article
Přeměna situace na dalekém východě.
Zároveň se zprávami o posledních vítězstvícl
na Balkáně se oznamuje, že na východních hrani-
cích Ruska, na pomezí Číny a Mongolska, napětí
povoluje. Ruské sily tím se značně uvolňují, po-
něvadž byly částečně poutány výhrůžným chová-
ním Číny, která poddala se našeptávání diplomacie
trojspolku a hrozila Rusku v kritické chvili bal-
kánské zápletky bezmála válkou. Nad způsobným
chováním čínské republiky bude nyní bdít kon-
sorcium šesti velmocí, které opatřily Číně půjčku
a zabezpečily si náležité záruky proti jejímu agre-
sivnímu vystupování. Naděje čínské na vzplanutí
evropského požáru byly zklamány a na místo toho
objevily se nepokoje v samé Číně. Roste nespo-
kojenost s presidentem Juanšikajem, zejména ra-
dikální jih ho podezřívá, že sám se chce stát
bogdychánem, na severu, zvláště v Mandžursku, tak
se rozmohlo monarchistické hnutí, že v Mukdeně
bylo vyhlášeno stanné právo. Juanšikaj tak se
bojí o svůj život, že se již uchýlil do císařského
paláce, silně opevněného, a obklopil se věrnou
stráží.
Ruská diplomacie v této choulostivé situaci
zachovala se velmi chladnokrevně. Vyhnula se
bez velkých ztrát konfliktu pro Balkán a zárove
zahovořila ostrým tónem s Čínou, takže tam n
konec dali se na ústup. To znamená velkou výhru
pro ruskou zahraniční politiku.
Juanšikaj
Balkán
Rusko
Čína
Mongolsko
Mandžursko
Mukdena
10
article
Sifuace na dalekém asijském východě změ-
nila se ještě v jednom směru; mezí Japonskem
a Spojenými státy mimo nadání nastalo ochlazení
Po nastoupení Wilsonově se zdálo, že se Japonsko
se Spojenými státy ještě více sblíží, poněvadž Wil.
son je proti lmperialistické politice americké. Ale
přece vzplanul spor mezi oběma řevnivými sou-
peři; v Kalifornii dlouholetý boj proti návalu žlu-
té rasy řešili tím, že zákonem zakázali cizozem-
cům nabývati země v Kalifonii. Japonsko nemůže
se vymlouvat, že pro ně výlučně bylo stvořeno
„privilegium odiosum“, poněvadž zákon, namířený
ovšem hlavně proti Japoncům, mluví všeobecně
cizincích. Japonec, který se naturalisuje v Ame-
rice, může nabývat pozemkového vlastnictví. Stej-
ný zákaz platí ostatně i v jiných státech, na př
v Novém Yorku. Ústřední vláda Spojených států
proti zákonu kalifornskému nemůže nic dělat, po-
něvadž otázka občanského práva a zejména po-
zemkového vlastnictví je vyhražena pravomoci
domácího zákonadárství jednotlivých států. Ja-
ponský šovinism, který už dlouho si dělá zálusk
na americké pobřeží Tichého oceánu a ve svých
smělých plánech neleká se ani obsazení panam-
ského práplavu vojskem země vycházejícího slun-
ce, protestuje proti kalifornskému zákonu velmi
bouřlivě. Na otevřený boj sotva se Japonsko od-
váží; převaha amerického loďatva, které proti
2 japonským dreadnoughtům může postavitis
amerických, je příliš zřejmá. A hospodářsky by
válka s Amerikou znamenala pro Japonsko po-
hromu. Vícě než třetina japonského vývozu jde
do Ameriky a japonský průmysl pracuje větším
dílem s americkým kapitálem. Ale je patrno, že
zájmy Japonska a Ameriky nejsou stejnorody a že
nebude věčně trvat americká podpora Japonska.
Wilsonův
Japonec
Japonsko
spojený stát
Kalifornie
ame
Nový York
Amerika
11
article
kterého Anglic a Amerika chtěla použit jako be-
rana proti Rusku, jež se dalo příliš uchvátit tou-
hou po světové nadvládě. Nyní Amerika Japonsk
už nepotřebuje, proto se neostýchá vystupovat
na březích Tichého oceánu bez ohledu na svého
nedávného protěgě.
Slavjanofilstvo a zpátečnictví.
Mezi dvěma pokrokovými denníky ruskými
mezi petrohradským orgánem kadetů „Rěčí“
moskevským orgánem progresistů „Utrem Rossií“
vznikl spor o to, zda nynější slavjanofilstvo n
Rusi je zpátečničtější, než původní slavianofilstvo
čtyřicátých let, či naopak. „Rěč“ tvrdí, že termin
„slavjanofilstvo“ nelze přenášet na přátele ban-
ketů a pouličních demonstrací z r. 1913, bylo by
to nespravedlivé vůči opravdovému historickému
slavjanofilstvu, které skutečně bylo vládou pode-
zříváno z revolučností. Jinak dnešní slavjanofili
vlastně však jen nacionalisté, stejně rádi se ohra-
žují proti podezření shora, jako rádi se staví d
pózy na dol, odvolávajíce se na lid, jako živý a
tyůrčí princip. Nynější demonstrace ukázaly jen
protivu mezi nacionalistckou smělostí v theoriia
zbabělejší v praxi. Nacionalisté mohou sebe více de-
klamovat proti byrokracif a odvolávat se na lidové
svědomí, na lidové sebevědomí, jakmile však tyto
výzvy je přivádějí do sporu, nacionalisté rychle se
krčí a ukazují se tím, čím jsou: věrnými sluhy
byrokracie,
V tomto úsudku „Rěči“, pokud se týká jisté
části slovanských demonstrantů, jest mnoho prav-
dy; občanské zmužilosti neprojevili, jakmile s
objevil mezi nimi polekaný klevetník V. Lvov
Anglic
Japonsk
Rěčit
Utr
Rusko
Amerika
Rěč
Lvov
Rus
12
article
Ale všechno nynější slovanské hnutí na Rusí tak
posuzovati nelzej beze sporu stojí mu v čele též
osoby, kterým mravní síly upírati nelze. Citovali
jame tyfo dni mínění V. A. Maklakova. Pravdu
proto má moskevské „Utro Rossii“, když přiznává
sice rozdíl mezi slavjanofilstvem 40. let a nyně-
ším, ale považuje historické slavjanofilstvo za
konservativnější, ba zpátečničtější, než je slovan-
ské hnutí nynější, jak se pomalu theoreticky
prakticky vytváří. „Utro Rossii“ poukazuje na ne-
dávno vydanou knihu o „Slovanské otázce v ny-
nějším významu“, objasněné tak autoritativnímí
pokrokovými lidmi, jako jsou profesoři M. M. Ko-
valevskij. P. A. Lavrov. M. P. Čubínskij. V. M
Bechtěrev. „Z theoretických výkladů těchlo pře-
svědčených přívrženců jižního Slovanstva je zcel
zřejmo, že nynější slavjanofilstvo, probuzené v ru-
ských duších heroickým zápasem Slovanů na Bal.
Maklakov
Utro Rossie
M M ko
Lavrov
Čubínskij
V M Bechtěrev
Rus
Utro Rossie
Slovan na Bala
13
article
káně a jich vítěznou slávou, nemá rozhodně nic
společného se slavjanohilstvem starým, slavjano-
filstvem Chomjakova, Aksakova, Kirějevských.
které skutečně tajílo ve své osnově reakční prin-
cipy.
Tento spor dvou pokrokových časopisů jest
jen dokladem toho, jak v ruské veřejnosti jest je-
ště mnoho nejasnosti ve slovanské otázce. Ostatně
je tomu u nás o mnoho lépe? Ale dobře, že aspoň
slovanské hnutí na Rusi se kývá, že chce žít. Ča-
sem rozptýlí strannické předsudky a najde si určité
dráhy ze své nynější mlhovitosti. Jen na jedno
musíme být připraveni: na Rusi každý vývoj jde
pomalu, ale oběas dělá obrovské skoky.
Francouzské zkušenosti z balkánské
Chomjakov
Aksakův
Kirějevský
Rus
Čo
15
article
Poslanec Bénazet, zpravodaj o vojenském roz-
počtu ve francouzské sněmovně, jenž se právě vrá-
til z Balkánu, píše ve „France Militatre“ na zá-
kladě toho, co slyšel od bulharských generálů,
nemožnosti, použíti v případě války reserv bez
delšího výcviku.
Generálové, kteří se zúčastnili dobývání Dri-
nopole, jako generál Vazov, nebo kteří veleli u Ča-
taldže, jako generál Kutučev, prohlásili. Předně že
je zločinným vyslati do boje formace, složené vý-
hradně ze záložníků, před obdobím výcviku, jejž
nelze asi snížiti pod čtrnáct dní nebo tři neděle.
Dále že je nebezpečno chtít použiti hned k boji
jednotek, v nichž by bylo příliš mnoho záložníků.
Konečně, že by bylo žádoucí v případě nové války.
aby se vystoupilo jen s aktivními jednotkami, ob-
sahujícími poměrně nevelký počet mladých zálož-
níků, kteří nedávno odbyli svou aktivní službu
Všude, kde bylo použito formací zálohy, říkají
bulharští generálové jednomyslně, že nenahradily
aktivní vojsko. Na druhé straně turecké formace
redifů i v obranném postavení byly choulostivými
místy otomanské linie. Jakmile se jeden mužž dal
na útěk, celek se rozpadl.
Vývody tyto mají za účel dokázati nutnost třl-
leté vojenské služby ve Francil, poněvadž Francie
potřebuje dostatečně silnou aktivní armádu, aby
ve vážném případě mohla vydržeti první náraz ne-
přátelské moci, než bude možno provésti úplnou
koncentraci a použíti všech zálob.
Úprava vzduchoplavby mezí Francií a Ně-
meckem.
Bénazet
Vazov
Čo
Kutučev
Balkán
Franca
Francie
16
article
Po příhodách, jako přistání Zeppelinovy vzdu-
cholodi v Luneville a vojenského seroplanu něme-
ckého v Arracourtu, na něž francouzská vláda již
zaslala do Berlína důtklivé připomenutí, že by se
opakování podobných případů mělo zabrániti, byly
nyní učiněny kroky k úpravě vzduchoplavebního
práva mezi oběma zeměmi.
Profesor Renault, právní rádce francouzského
ministerstva zahraničních záležitostí, jenž dlí v
Haagu v záležitostech rozhodčího soudu, byl mi-
nistrem Pichonem telegraficky vyzván, aby se do-
hodl s právním rádcem německého ministerstva
zahraničních záležitostí, taj. radou Kriegem, jenž
dlí rovněž v Haagu a byl podobně zpraven z Ber-
lína, o vypracování dohody mezi Francií a Něme-
ckem, kterou by se upravila vzduchoplavba mezi
oběma zeměmí. Oba právníci, kleří se již před tře-
mi lety u příležitosti první mezihárodní konference
vzduchoplavecké shodli ve všech hlavních bodech
dokončí prý nyní svůj úkol velmi rychle.
Zeppelinův
Pichon
Krieg
Arracourt
Berlín
Haag
Francie
Renault
17
article
Opevnění Vlíssing.
Opevnění Vlíssing.
V holandské sněmovně byla ve středu zahá-
jena všeobecná debata o osnově zákona, jímž se
mají opatřiti prostředky k obraně pobřeží. Vláda
navrhuje stavbu pevnosti u Vlissing, jejíž náklady
se odhadují na 5.360.000 zlatých, sesílení dělostře-
lectva v pevnostech Hocku van Holland. Ymuidenu
a Harssenu, rozpočtené na 730.000 zlatých a vy-
budování povnosti Kykduinu, na něž se počitá
4.760.000 zlatých.
Hned první den však objevila se silná oposice
proti vládnímu návrhu. Pokrokový poslanec gfen.
Eland navrhl, aby místo opevnění Vlisning byly
zřízeny jen jednoduché pevnosti dále na Šeldě, což
pokládá s vojenského stanoviska za výhodnější.
neboť pevnost při ústí Šeldy by byla příliš vydána
palbě těžkých nepřátelských děl. Katolický po-
slanec van Heemstede pokládá vládní návrh za
politickou chybu, ježto způsobil velký rozruchv
cizině. Doporučuje, aby ústí Šeldy bylo raději chrá-
něno minami. Liberální poslanec de Beaufort dovo-
zoval, že pevnost u Vlissing je zbytečna, ježto zá-
jmy válčících stran by nepřipustily, aby neutralita
Holandska byla porušena, kdyby však přece došlo
ku porušení neutrality, nestačila by pevnostu
Vlissing k odražení nepřátelského útoku. Nejroz-
hodněji však vystoupili proti návrhu socialisté.
Posl. Hugenholtz pravil, že pevnost u Vlissing by
byla nebezpečím pro nezávislost země, neboť An-
glie by pokládala Holandsko za spojence Německa
i nechtěla by již chrániti jeho neutralitu. Podobně
posl. Troestra uvedl, že se pracuje Německu do
rukou a zaujímá se málo přívětivé stanovisko vůči
Anglií. Stavba této pevnosti způsobila by meziná-
rodní bouři.
Katolický
Beaufort
Posl
Troestra
Šelda
Holandsko
Nejroz
Německo
Anglie
Vlissing
Hocek van Holland
18
article
Francouzsko-německá konference
v Bernu.
Francouzsko-německá konference
v Bernu.
Komitét, jenž pořádá sbližovací konferene
francouzských a německých parlamentníků v Ber
nu, dostal již 120 přihlášek z obou zemí, z nichž
ena
Bern
19
article
značná část je od členů občanských sfran. Konfe-
rence bude se konati v neděli svatodušní ve velké
universitní aule, která bude k disposici také v pon-
dělí pro případ, že by porady trvaly dva dny
Konfe
20
article
Ze strany.
Ze strany.
K sjezdu zamských důvěrníků. Delegáti šir-
šího výkonuého výboru, kteří se chtějí zúčastnit
společného obědu, nechť ihned se přihlásí.
Z Prahy-VII. Organisační odbor po-
řádá dnes v pátek (25. t. m.) o 8. hod. večerní
v plzeňské restauraci »u Burešů« (proti c. k. re-
álce) spolu s výborem Občanského klubu velice
důležitou schůzi. Účast všech pozvaných v eli c
nutná.
Z Karlína. Živnostenský odbor místní organi-
sace nár. strany svobod. spolu s odborem Živno-
stensko-čtenářské jednoty v Karlíně pořádají
dnes v pátek o 8. hod. več. v restaur. »u Pešků-
(Vítkova ulicel schůzi, na níž promluví p. re
Jan Kamelský, tajemnik Ústředí živnosten
ských odborů nár. strany svobodomyslné: »O ne-
dostatků bytů a dílen živnosten-
ských a prostředeích k nápravě«. —
Důležité toto thema vyžaduje účast všech uvědo-
mělých živnostníků karlínských.
Bureš
svoboda
Vítkův
Kamelský
Praha
Karlín
výbor občanský klub
u Pešek
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Po pádu Skadru udála se řada případů
že jednotlivci a korporace při dobré vůli
osvědčití srdečné sympatie černohorským
vítězům, byli na telegrafním úřadě odkázáni
a vypravení pozdravné depeše ode-
přeno. Ve mnohých takových případech
vyskytl se spontanní názor, že nejlépe bude
peníz na pozdravnou depeši již brčený věno-
vati ve prospěchsirotků po pa-
dlých junácích černohorských.
Během včerejška došlo nás větší množství
takových oznámek, zvláště potěšitelná
Vamberka, kde sbírka pro sirotky na
Černé Hoře spontanně zahájená v jediném
dni vynesla přes půl tisíce korun. Poněvadž
jsme současně s několika stran žádáni, aby-
chom tuto formu sympatií pro vítěze čer-
nohorské svým čtenářům doporučíli na
místě marných pokusů o telegra-
řické projevy blahopřejné, činíme
tak samozřejmě mílerádi, připomínajíce však
aby nebylo při tom zapomínáno i na naš
vlastní a naléhavé potřeby a instituce
všenárodní.
Vamberk
22
article
— Z komitétu pro vybudování české vysoké
školy obchodní. Výbor zvolený o poradě, za-
bývající se touto otázkou 25. února t. r., ko-
nal svou první schůzi 22. t. m. za předsedni-
ctví posl. dra. Pippicha. Po probrání sou
vztažných otázek běžných vyznělo celkové
mínění všech účastníků v připravování půdy
k rozšíření stávajícího oddělení při technice
a to nejen jako přípravny k výchově profesori
obchodních věd, ale i pro účely praxe, načež
by pak bylo nezbytně nutno oddělení tam vy-
budované osamostatniti v samostatnou vyso-
kou školu obchodní. Neinformovanost veřej-
nosti zdůrazněna a usneseno, by práce pana
Julia Brabce o tomto předmětě, jež vyjde
České Revui, byla vydána též samostatně
hojně rozšířena, a aby též denním tiskem
bylo pracováno k informování české veřej-
nosti o této otázce. Zvláště pak jednánoo
cestách, vedoucích k vybudování odborné
knihovny, zavedení praktických speclelníeh
přednášek obchodních při technice a o kro-
cích nezbytně nutných ku připravení cesty
vedoucí ke zdaru dalších akcí. Do komitétu
zvoleni kooplací ještě pp. nám. vrch. ředitele
Živnostenské banky posl. dr. Preiss, tajemníl
obchodní komory dr. Samek a vrchní inspek-
tor docent Schmid. Pak provedeny volby, př
nichž zvolen předsedou komitétu posl. Ma-
štálka a jednatelem Julius Brabec. Příští po-
rada komitétu bude svolána asi za měsíc.
Pippich
Brabec
doktor
Preiss
Samek
Schmid
Julius Brabec
Ma
živnostenský banka
23
article
— Výbor Jednoty českých novínářů pořádá
pro své členy a jich rodiny jarní výlet. 1. května
po Vltavě do Mělníka. Schůzka účastníků o 61
hod. ráno 1. května v přítavišti na ostrově Štva-
nici pod Hlávkovým mostem. Odjezd přesně ve
247. hod. ráno parníkem, který s ochotou Jednotě
čes. novinářů propůjčila Pražská spol. pro paro-
plavbu na Vltavě a Labí. Příjezd do Mělníka v
11 hod. dopol. Slavnostní uvítání městskou radou
a okresním výborem. Oběd v hotelu Vykysalově
Ve 2 hod. odpol. prohlídka památností města. Ná-
vštěva vinných eklepů J. J. Bedřicha knížete z
Lohkovicz. Odjezd do Prahy večerním vlakem z
snížené jízdné. Počet účastníků omezen. Přihlášky
nutno učiniti v nepřestupné lhůtě do 27. dubna
Bedřich kníže
Vltava
Mělník
Hlávkův most
Lohkovicz
Praha
24
article
u jednatele J. č. N. p. Frant. Nepilého, redaktora
„Venkova“ v Praze-II., Hybernská ul. 20. Ku při-
hlášce budiž připojen poplatek 2 K za osobu, v
čemž zahrnuta je úhrada za oběd a odznak. Ka
přihláškám, jež nebudou doloženy poplatkem, nes
může býti vzat zřetel z důvodů pořadatelskýcs
— Z vysoké české školy technické. Ministr
kultu a vyučování schválil usnesení profesorského
sboru c. k. české vysoké školy technické v Praze,
kterým byl připuštěn pan dr. techn. Otakar Kal-
launer za soukromého docenta keramiky na této
vysoké škole.
— Z kruhů lékařských. Prof. dr. Jedlička
nebude v příštích dnech pro churavost ordinovati.
— Sbor obecních starších král. hlav. města
Prahy svolán jest k řádné zchůzi na pondělí dne
28. dubna. Na denním pořádku četné záležitostí
stavební, volby do různých komisí, návrhy na ú-
pravu ulic a koupě nemovitostí. Dále návrhy na
schválení ujednání s obcí Břevnovem o připojení
ku Praze.
— Z pražské komise hospodářské, konané
včera za předsednictví p. náměstka cís. rady
Schröttra. Ústřední hospodářské společností pro
království České propůjčeny k výzdobě výstaví-
ště na čas trvání hospodářské výstavy stožáry
dáno svolení, aby výstavní plakáty na všech praž
ských mostech mohly býti vyvěšeny. — Komini-
cká práce v novostavbě městského sirotčince na
Hradčanech zadána Fr. Demartinimu v Praze čp.
215-IV. — Firmě Čeněk Gregor pronajata část
sbořeniště po obec. domě čp. 369-II. v ulici Dřevní
ke skládání stavebních rekvisit a staveb. mate-
riálu. — Schváleny pronájmy některých míst-
ností v býv. vojenských pekárnách v čp. 125-III.
František
Nepilý
doktor
technický
Otakar Kala
profesor
Jedlička
Demartini
Gregor
Praha
hybernský ulice
Břevnov
Hradčany
Francie
II
vysoký český škola technický
vysoký škola technický v Praga
sbor obecní starý král
25
article
129-III. s podmínkou Mletní výpovědi. — Usne-
seno, aby znovu bylo upozorněno v denních lie
stech na pronájem pekáren a jiných místností v čp.
502 a 503-III. (býv, mlýny Odkolkovy). — Schvá-
leno, aby koupeliště na Maninách bylo rozšířend
a lépe pro pohodlí obecenstva upraveno,
— Stávka mediků v Praze. Ve středu odpoa
ledne odebrali se zástupci stávkujících posluchačů
lékařství, vedeni říš. poslancem univ. prof. drem,
Em. Formánkem k J. J. místodržiteli knížeti Thue
novi a předneslí mu svá přání s prosbou za pod-
poru a brzké odstranění příčin stávky. Místodrži-
tel slíbil otázce této věnovati plnou pozornosta
uznal neudržitelnost nynějších poměrů. O podrob-
nostech provedení nápravy poukázal deputaci na
místodrž, vicepresidenta ryt. Vojáčka, který rov-
něž živý zájem o věc projevil a všemožnou pod-
poru snahám studentstva přislíbil, sděliv deputaci
zároveň, že právě došly od ministerstva vyučová-
ni definitivně schválené plány pro novostavbu čes.
dynaekologické kliniky. Dále poukázal k tomu, že
definitivní úprava kliniky porodniční, ušní a la-
ryngolocké novostavbami není okamžitě možná,
ale že se postará, aby nejnaléhavěj-
ším závadám v době nejbližší bylo
odpomoženo, aby studentům plodná návštěva
přednášek v brzku byla umožněna. Definitivní ú-
pravy slíbili místodržitel I vícepresident nespu-
stiti se zřetele. — Dále intervenováno u J. M
rektora university prof. dra. F. Vejdovského 1 JJ. S
děkana fakulty lékařské dvor. rady prof. dra. Jar
profesor
em
Formánek
doktor
F Vejdovský
Maniny
Praha
univerzita profesor
fakulta lékařský dvor
Jj
26
article
Hlavy, kteří ochotně přislíbili požadavky student-
stva podporovati jak u praž. místodržitelství, tak
u ministerstva vyučování. — Ve středu v 7 hod.
večer konala se v posluchárně fysiolog, ústavu
schůze stávkujícího studentstva, na níž referováno
o podniknutých krocích a jejich výsledcích. Stu-
dentstvo s povděkem vyslechlo, že na povolaných
místech jest snaha požadavky jeho splniti a doufá,
že brzkým odstraněním příčin stávky bude umož-
něno přednášky co nejdříve opět zahájiti. Zárovei
se však studentstvo usneslo, že neustane všemi
možnými prostředky domáhati se definitivní úpra-
vy ústavů a klinik novostavbami
— Přírodovědecký sbor Musea král. Českéh
konal v pátek dne 18. dubna schůzi, ve které před-
vedl pan předseda prof. Cyril ryt. Purkyně
skioplikonem řadu geologických obrázků typicky
representujících všechny geologické útvary, zastou-
pené na Plzeňsku. Ke konci demonstroval p. adj
J. Kafka z přírůstků sbírky geologické různ
zkameněliny
O-ká zř, třid, Česku ukademie koná s
v pátek dne 25. dubna 1913 o 51/4 hod. odpol. Pro-
gram: 1. Čtení zápisu o zasedání ze dne 7. března
1913. 2. Předložení posudků o pracích dřive po-
daných. 3. a) pref. Pelíšek zaslal prácí „O plo-
chách, vytvořených sférickými kotálnicemi“: b) dv
rada Vrba předloží práci dra. B. Ježka: „O ba-
rytu z dolu Ronny a Hnidous“; c) prof. Sobotka
zaslal práci: „O jstém minimu při osmistěnu“
4. Vyřízení běžných záležitostí.
profesor
Cyril rýt
J Kafka
Pelíšek
B Ježek
Ronny
Hnidousy
Sobotka
Plzeňsko
Česko
ty ústav a klinik
sbor muzeum král
rada Vrba
27
article
Z Paříže.
Z Paříže.
(Poslední scéna.) Dnes ráno za svítání odehrá
se na boulevardu Aragově, jenž sbíhá široce od
Lva belfortského dolů ke Gobelinům podle ne-
vlídné, z lomového drobného kamene a cementu
zbudované a ani neomítnuté zdi ohromného ne-
foremného žaláře „Santé“, poslední výjev z dlouhé
historie „tragických banditů“, jež se táhne po více
než pět čtvrtí roku annály Paříže. Byli tam sťati
tři ze zbojníků, kteří tvořili spolu s Bonnotema
Garnierem hlavní četu lupičů. Kdežto tito dva
náčelníci nedostali se do rukou policie než mrtví,
prodělali jejich tři spolupracovníci veškero obsáhlé
jednání vyšetřování a porotního líčení, jež končilo
odsouzením na smrt pro ně i pro čtvrtého jejich
druha, Dieudonnéa, jehož součinnost přes všechna
svědectví nebyla dostatečně prokázána a jemuž do-
stalo se prozatím milosti, ač-li nedojde časem vůbee
k revisi jeho procesu. Lidé bez vyšší inteligence
bez vzdělání, nedostatečné výchovy mravní, bez ja-
kékoliv velikosti a hrdosti charakteru, naplnili své
hlavy bojovnými myšlenkami odvážných reformá-
torů společnosti a krajních myslitelů a na základě
této pestré směsi hesel začali svůj neblahý a u-
bohý dilletantismus, filosofování a své hrůzné řá-
dění, jež po měsíce uvádělo v neklid a zděšení
Aragův
Bonnotem Garnier
Paříž
28
article
Paříž. Nebylo prostředků, jichž použíti by byli se
rozpakovali. Vraždili kde koho, kdo jim přišel ne-
pohodlně v cestu, a jejich bezmezná odvaha, při
níž všeho se odvažovali a vše vysazovali nebezpe-
čí, razila jim cestu při jejich loupežných podnicích.
vynášejících jim mimo větší nebo menší sumy pe-
něz, jež ovšem nerozdali chudým, ještě onu pro-
blematickou slávu banditů. Obratná organisace je-
jich „strany“, krajní oddannost jejich přátel a sou-
druhů a velikost města, v jehož moři lidstva jest
snadno se ukrýti i bdělým zrakům pátravé policie
působily, že teprve po mnoha měsících, v nich
docházelo postupně k novým zločinům, konkurují-
cím svou smělostí přímo s fantastickými přihodam
kriminálních románů, se dostali pod přístřeší spra-
vedlnosti, aby konečně letos v lednu porota roz-
hodla o jejich osudu a spoluvině jejich přechova-
vačů a pomocníků.
Paříž
29
article
Poněvadž nešlo při všem tom řádění jenomo
prosté vraždění a loupení, jak sami tito bandite
i jejich samozvaní advokáti z řad anarchistů theo-
retických neustali tvrditi, uvádějíce jakési vyšš
pohnutky, jež vnukly Bonnotovi a jeho soudruhům
tyto systémy protestů proti společenským nesrov-
nalostem, rozpoutávaly všechny ty události ob-
sáhlé diskuse a jak ony loupežné podniky a právo
pohostinství a úkrytu a jedné strany, tak ony
honby na zbojníky a jejich uvězňování byly pole-
mícky prodebatovány v tisku a ve schůzích
Tato poslední scéna, jakou byla trojnásobná
dnešní poprava, dává znovu podnět k debatě.
svádějíc ji však na pole nové pro tento případ, ale
tak staré ve všeobecném smyslu. Jde o trest smrti,
o jeho oprávněnost a prý problematický účel, jde
o 40, zda spravedlnost, chránící občanstvo, dopouští
či nedopoužti se zločinu touto amputací nemocného
údu, tímto používáním prostředku, jímž revoluční
30
article
Francle opravovala falešné přesvědčení svých ob-
čanů. Jest jisto, že ti, kteří byli přítomni popravě
tří mladých lidí, kteří nemohli nepoddati se kru-
tému prožívání oněch hrůzných chvil, jež se zdály
věčností a jejichž mučivost pro odsouzence byla
přirozeně přebarvena rozčilením a předrážděnou
fantasií, podlehli více vládě svého srdce než svého
rozumu, vídouce toto příšerné divadlo, jakým jest
zabití tří lidí. Ale kolik jest nespravedlnostiv
tomto soucitu s těmi, kteří někdy se nerozpakovali
v tolika případech popravovati lidi nevinné, lidí ne-
vyvržené z lásky rodin a přátel, jako tomu bylo
u těchto banditů; kteří neváhali vystaviti mukám
smrtí a mukám ztráty tolik lidí milujících a milo-
vaných. V jejich činech zabíjeno bylo bez kruté
theatrálnosti, pravda. Ale mám-li odvahu zasazo-
vati rány a bolestí, musím míti také odvahu je při-
Zvláštní vydání novin vypravují o posledních
chvílích odsouzenců, o oněch třiceti minutách,
nichž od probuzení až do posledního stětí se vše
odehrálo. Každý z banditů cosi říkal. Odsouzen
banditi nemluví však právě duchaplně; to bylo vy-
hraženo jiným, kteří šli za jiných podmínek a
jiného prostředí odevzdati své hlavy „vdově““. Ale
i ty trosky vět, jež jsou vkládány v ústa majících
umříti, mají svou tklivost a mají upřímné nebo za-
stírané rozechvění. Je škoda těch tří lidi. Dali se
véstí omyly, a pak-li vůbec chtěli přinésti nějak
oběti, ač o tom lze příliš pochybovati, neměli ště-
stí. Ani vážný a nejlidštější z nich Monier, řečený
Simentov, ani souchotinářský Soudy, jehož testa-
ment jest hloupou a ubohou fanfaronádou, ani Cal-
lemin, jenž byl z rodu oněch nesnesitelných řeme-
slných vtipkářů se stereotypním poloblbým úsmě-
21. dubna.
Francl
Simentov
Cal
32
article
Tolik jest jisto: že dnes ráno za prvního sví-
tání na boulevardu Aragově v alejí kaštanů, zvě-
stujících nový život svou jarní svěží zelení, byly
utraceny tři mladé životy. Tři lidé domluvili zma-
tené obhajování svých pochybných theorií. Kat vy-
konal svoje dílo, jakási instituce, kterou nazýváme
spravedlností, domluvila a slovo maji sociologové
filosofově, politikové a všichni, jimž nejsou lhostej-
ny osudy lidí a systémy společnosti. Třikráte sje)
nůž guillotiny a v koši se octla tři těla a tři hlavy
Kdož ví, zda ty blavy patřily vůbec k těm tělům
R. K
Aragův
34
article
Dvě pantomimy.
Dvě pantomimy.
Premiera baletní pantomimy „Zlatorogu“
stala se pohrobní vzpomínkou na skladatele Ericha
J. Wolffa. Před nedávnem přinesly noviny zprávu
že mladý tento skladatel, rodem Vídeňák, jejž jsme
u nás poznali jako znamenilého klavírního průvodce
Julie Culpové i jako autora pozoruhodných písní
v Americe náhle zemřel. Hudba ke „Zlatorogu“
která vznikla již před několika lety, je, pokud vím
největší orchestrální skladbou, kterou Wolfí za-
nechal. Ani ona nevydává sice svědectví o zvláště
svérázné tvůrčí jndividualitě Wolffově, ale je za to
přesvěděujícím dokladem svrchované seriosnosti je-
ho uměleckých snah. V partituře „Zlatorogu“, jež
má symfonický ráz, promluvil umělec, který i v
baletní hudbě vzdálen je vší všednosti a laciné
líbivosti a který k dramatické illustraci volí vždy
umělecky vkusné a rozvážně odměřené prostředky
Předehra k druhému obrazu a motivická práce cel.
ku ukazují vážný a slibný komposiční talent. C
na působivosti hudbě Wolffově ubírá, jest její or-
chestrální roucho. Instrumentace nemá dosti vý-
raznosti a barvité pestrosti, působí monotonně
barvě i síle zvuku. Jinak hudba Wolflova k děj
panfomímy dobře příléhá a pracuje s jasně vý-
mluvnými motivy, z nichž zvláště vystupuje motiv
zlatorogu.
J Wolff
Vídeňák
Culpová
Zlatorog
Wolffův
Amerika
35
article
Ději této baletní pantomimy, vypracovanému
majorem Martinem Žunkovičem, slouží za podkla
slovinská báje o kamzíku se zlatýmí rohy, vládnou-
cím na Triglavu. Této báji dostalo se známou
básní Baumbachovou jisté světové populárnosti
Ve svém zpracování přidržel se Žankovič původní
pověsti, jak lid ji vypráví, a spředl s ni i motiv
z jiných jihoslovanských pověstí o horských vílácí
a vodníkovi.. Dějový podklád „Zlatorogu“ je sku-
tečně poetický — jistě poetičtější, než většina pan-
tomim u nás známých — a scěnicky působivý. Po-
stavu hrbáčka, který vyzrazuje klesnutí dcerušky
hostinského sousedům, přikomponoval náš baletní
mistr a režisér p. Berger, aby dodal ději srozumi-
telnosti.
Martino Žunkovič
Baumbachův
Berger
Triglav
Zlatorog
36
article
Provedení „Zlatorogu“ postavilo výkonnost
našeho baletu za nového řízení do velmi příznivé-
ho světla. Ze solistů vynikla slč. Janečkova zvlá-
ště ve výjevu šílící dívky, jejž prosytila vervou
vášní. V ensemblech tančeno bylo svižně a ryt-
micky přesně.
V pantomimě Marnotratný syn vzbuzen byi
jeden z dlouholetých spáčů v divadelním archivu.
kam uložen byl po několika představeních v roc
1891. Jen pro mladší účastníky divadla byla novin-
kou tato pantomima a dějem čítankově moralisují-
cím a s Wormserovou hudbou lehce zábavnou, tu
vtipnější, tu zas až přiliš mělkou, ale vždy diva-
delně obratnou. V ní přenechává orchestr hlavn
slovo klavíru, který vystupuje tu většinou jako so-
lový průvodce scenických výjevů. Klavíru použito
v této pantomimě jako hudebního činitele, který
při dirigování mimické akce herců je těmto snad-
něji srozumitelný než orchestr. Ale nemírné expo-
nování klavíru v „Marnotratném synu“ působí do-
jmem jednotvárnosti a prázdnoty. Marnotratný
Pierrotek slč. Sedláčkové zaujal výmluvnosti
procitěností mimiky. Pana Poláka v roli otce vede
routina spolehlivě po vyježděných už cestách. Par
Berger vystihl dobře tragikomické situace baro-
novy. Mnohým graciosním půvabem vyšňořila pí
Bogucká koketnou Frynelku, ale přes to nedo-
vedla utajiti, že obor pantomimy je jí cizí. Za ochu-
ravělou pí. Hübnerovou ujala se obětavě role pí
Hájková. Pan kap. Brzobohatý, jemuž připadlo ří-
zení obou pantomim, ukázal, že i v tomto oboru
možno uplatnit dirigentské umění. Klavír hrálv
„Marnotratném synu p. Maixner, jenž správně po-
střehl, že scénická illustrace potřebuje silněji pod-
aš.
trženého hudebního výrazu.
Janečkův
Sedláček
Berger
Bogucká
Frynelka
Hübnerův
Hájková
Brzobohatá
Maixner
37
article
Hlahol pražský koná ve středu dne 30. dub-
na t. r. II. řádný koncert o 732 hod. več. ve Sme-
tanově síni Obecního domu. Na programu: Césara
Francka oratorium „Blahoslavenství (Les Běati-
tudes). Dirigent: Jarosl. Křička, sbormistr spolku.
Účinkují: slč. Olga Štolovská, pp. E. Burian, Pr
Jelínek, Václ. Chmel, pí. A. Sazymová, pí. B. Ull-
richová, pí. J. Vallová, pp. F. Balke, Fr. Böhm. B
Eliáš, F. Malátek, J. Stanislav a J. O. Vaněček
členové spolku. Orchestr České filharmonie. Před-
prodej vstupenek u fy. B. Stýblo, F. A. Urbánel
a M. Urbánek.
+ Koncertní večer pěveckého spolku » Slavoj-
v Karlíně dne 26. t. m. o 8. hod. večerní v Ná-
rodním domě v Karlíně, Knizlův sad. Účinkuje
koncertní pěvkyně pí. Leop. Čermáková-Ronzová.
hudební odbor Měšťanské besedy řízením ředitel
p. Kefurta. Sbory řídí p. K. Maušinger. Lístky lze
dostati v den koncertu u pokladny.
+ Beseda Měšťanská v Praze. Velký kon-
cert, kterým v sobotu dne 26. t. m. končí letošn
pořad zimních zábav, bude důstojným zakončenín
sezony. Účinkují: člena M. Kotnauerová, kone.
pěvkyně, pan N. Kubát a Symfonický orchestr-
rfzený p. Nedbalem. Koncert začne přesně o
hod. Zařízení v sále koncertní: v malem sále po
programu jest přátelská zábava.
Franck
Jarosl
Křiček
Štolovská
E Burian
Jelínek
Václ
Chmel
A Sazymová
J Vallová
Balke
Böhm
Eliáš
F Malátek
Stanislav
J O
Vaněček
Stýblo
Urbánel
M Urbánek
Čermáková
Ronzová
Kefurt
K Maušinger
M Kotnauerová
N Kubát
Nedbal
Sme
Francie
Karlín
Knizlův sad
Praha
obecní dom
Český filharmonie
pěvecký spolek
Slavoj
rodní dům
Les Běat
38
article
— Schůze Zemšvědné společnosti v pátek
25. dubna o půl 7. hod. koná se tentokráte výji-
mečně ve fysikáhím ústavě české uni-
versity u Karlova
— Valná hromam Matíce osvěty lidové pro
knížectví těšínské v Pol. Ostravě ve Slezsku ko-
ná se v neděli 4. kvěna o 10. hod. dopoledne v
sále „Záloženského jomu“ v Polské Ostravě-
Zámostí.
— Skupina výtvarých umělců pořádá svou
III. výstavu v kvělnu ačervnu t. r. v pravém sá-
lovém křídle v Obecnín domě. Pro výstavu za-
půjčila Galerie Kahnwekrova z Paříže kolekci
20 obrazů Picassa, Braqu a Deraina. Dále bude
výstava obsahovati grafiki starou a moderní, od-
dělení staré plastiky a končně výběr lidové malby
a plastiky (obrázky na skle řezby a keramiku).
— Smetanův pomník vPraze. V pondělí dne
21. t. m. dostavila se k p.starostovi král. hlav.
města Prahy deputace Sbor pro postavení Sme-
tanova pomníku v Praze, sstávající z předsedy
dvor. rady prof. dra. Jar. Gda a jednatele dra
Viléma Pospíšila, aby požácla o příznivé vyří-
zení žádosti Sboru, aby městá rada reservovala
Žofín pro pomník Smetanův. an starosta přijal
deputaci co nejvlídněji a ujiil ji svým plným
souhlasem pro přednesenou žíost. Deputace ode-
brala se v téže věcí též k pnáměstku starosty
cís. radovi Schrötterovi, kterýs obec. starším p
Mattušem zastupují obec prekou ve výboru
Sboru.
Picasso
Braq
Derain
Smetanův
profesor
doktor
Pospíšil
Schrötter
Karlov
Pola . Ostrava
Slezsko
Ostrava
Zámostí
Paříž
Praha
Zemšvědný společnost
Obecnín dům
Galerius Kahnwekrov
Sme
39
article
— Přednášky. Z výbor pro lidov
přednášky českých vyckých škol
pražských. Prof. čes, tech. dV. Felix koná
dnes v pátek o půl 8. hod. Verní v poslu-
chárně lysikálního ústavu české schniky na Kar-
lově náměstí (vchod z Resslovylice) v šesti-
přednáškovém kursu: »O plyne zhuštěných a
zkapalněných« (s pokusy a vychkou do průmys
slového závodu) IV. přednášku, of. dr. Otaka
Kádner koná dnes o půl B.od. večerní ve
velké posluchárně filosofické falty české uni-
versity v Praze-II., Krakovská uli čís. 6 (I. po-
schodí) v šestípřednáškovém kur »Školstvív
říši rakousko-uherské (část I.: Šlství elemen-
tární) IV. přednášku. — V kuti pro vý
cvik skautských vůdců ná se příští
přednáška v nedělí dne 27. t. m. 40. hod. do-
poledne v posluchárně p. prof. kuly ve všes
obecné nemocnici. — V ženské klubu č ee
ském přednáší dnes v pátek píofie Pohore-
cká: »Žena v díle D. G. Rossettih s recitací z
jeho básní. Příspěvek člena 10 haliečlena 20 h.
Felix
doktor
Otak Kádner
D G
Kara
lovit náměstí
Praha
Resslovylice
II
Školstvív říše
40
article
— Měšťanská beseda na rál. Vino-
hradech pořádá v sobotu 26. t. na ukončení
letošního zábavního období předkový večer.
při němž oblíbený cestovatel pan UDr. Boh.
Klusáček, pražský okresní lék doprovodí
svým poutavým slovem vlastních 10 obrázkůi
»Z Cařihradu a turecké říš. Začátek o
8. hod. večerní. Přístup hlavním jodištěm. —
»Společnost přátel přírody Praze
koná pravidelnou členskou schůzi v ndělí o půl
8. hod. večerní v posluchárně číXVI. české
techniky na Karlově náměstí. Předí předseda
Společnosti univ. prof. dr. Ed. Bk »O dý-
chacích pohybech obojživelníků, zvlě též bez-
plicních« s demonstracemi. Referáty slanktono-
logie a mykologie s ukázkami jarn, hub. —
Studentský odbor Svazu okšlova-
cích spolků zahajuje dnes v pátesih e-
ticko-výchovný seminář přednou pana
PhC. J. Sv. Procházky: »Ochranné olti« (Nás
rodní parky a reservace.). Místnosti Su okras
šlovacích spolků, Malé oáměstí (Richtidům, l
posch, v pravo), o 8. hod. večerní, Poldnášce
výborová schůze a záznám nových enů. —
Udr
Klusáček
profesor
doktor
Ed
Phc
Procházka
Cařihrad
Praha
Karlov náměstí
přátelit příroda
svaz okšlov
Richtid