ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 64477530-8f3b-11dd-9c65-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 40 celkem · entity: person 142, place 78, org 31, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
25. dubna 1913. číslo 112.
4 article
stala báti svého krotitele. Jest otázkou, vy- jde-li živ z klece a bylo by odvážno dnes předpovídat, kdo koho přežije, zdali turecká říše Rakousko, nebo naopak. Záhřebské obecní volby. V Záhřebě konaly se tyto dní doplňovací volby do obecního zastupitelstva. Volilo se 25 (polovina) členů zastupitelstva. Byly to první větší volby, jež se v Chorvatsku konaly od zavedení komisariátu, a jich výsledek je výmluvným svědectvím, jak cuvajštína půso- bila na smýšlení lidu. Po celoročním Čuva- jově krocení chorvatské oposice vládní stran v Záhřebě netroufala si ani postaviti své kan- didáty, a tak zvoleni z prvního sboru zástupc t. zv. městské strany, v druhých dvou sborecl samí kandidáti spojené oposice koaličně-pra- vášské. Svorný postup obou těchto oposičnícl skupin při volbách záhřebských jest důkazem že obě strany přesně dodržují loňskou úmlu- vu, že se budou při volbách do sněmu navzá- jem podporovati proti kandidátům vládním „Velezrádný“ proces v Sarajevě. Dne 22. t. m. zahájeno před sarajevským zemským soudem přelíčení s absolvovanými gymnasisty Milošem Pjaničem a Dragosla- vem Ljubibratičem, obžalovaným z ve- lezrády. Pjanič dopustil se zločinu dle obža- loby tím, že rozšiřoval dva bělehradské časo- pisy, v nichž se hlásá sjednocení všech Jiho- slovanů; Ljubibratič mimo to mluvil o povsta- lecké četě „Černých lidí“, kteří vpadnou do Hercegoviny, přeřežou tam telegrafní dráty budou podněcovati lid proti monarchii.
Pjanič Dragoslo Ljubibratič Rakousko Záhřeb Chorvatsko Sarajevo Hercegovina
5 title
Za hranicemi.
6 article Král Nikola a ruská diplomacie.
Král Nikola a ruská diplomacie. Některý list v úvaze o dobytí Skadru jižsi vzpomněl na S. D. Sazonova a řekl, že po pádu Skadru bude následovati pád jeho. Sazonov ve svém prohlášení proti Černé Hoře odvolal se na informace ruského vyslance na Cetyni Giersa ruského konsula ve Skadru Müllera. S vysl. Gler- sem král Nikola ihned přerušil všecky styky osob- ní a omezil se na formálné styky úřadní. Zajímavo bude dověděti se, jak přivítá černohorské vštěze ve Skadru konsul Müller. „Ruské Slovo“ uveřejňuje, jak se král Nikol vyslovil o ruské diplomacii k jeho dopisovateli. — Král pravil: Pro mne je ze všeho kormutlivější, že ruská diplomacie je tak špatně zpravena. Kdyby byla obrátila pozornost na mé dřívějkí prosby, potom ani Rusko, ani já, ani Černá Hora nebyli by v tom položení, v kterém nyní vězíme. To mne ze všeho nejvíc rozhořčuje. Dokazovati ruskému národu. jako p. Sazonov učinil, že já jen k vůli sobě chei zatáhnoutí Rusko do evropské války, je nepravdivě a tendenční. Naopak, jsou nezvratné důkazy a do- kumenty, z kterých vidno, že jsem prosil Rusko, aby se nevydávalo v nebezpečí velké evropské války, neboť já vždy počítal s tím: děj se s Černou Horou co děj, nás může zachránít jen veliké a silné Rusko, ale veliké a silné Rusko pokorně si sed a čekej, až na tebe dojde řada, a my si vyřídíme své. Mé jednání s ruskou diplomacií vždycky bylo bezvadné a je mi lsto, že nemohu uposlechnotti jejích přátelských rad a ustoupiti tam, kde nejde o věc mou, nýbrž o věc a budoucnost mého ná- roda. Stejně bezdůvodně p. Sazonov vyslovil před ruským národem obavu, že se Černá Hora může pokatoličit a býtí pohlcena národností albanskou.
Nikola Sazonov Müller Nikol Rusko
7 article
Černá Hora od XIV. stol. do počátku XVIII stol. žila Rusku docela neznáma a přece zůstala nezvratně věrna pravoslaví přes to, že byla ob- klopena mohamedány Turky a katolíky Benát- čany. Skaderská otázka je důležita nejen pro Černou Horu, nýbrž i pro Srbsko a jižní Slovanstvo. Vše- chen srbský a chorvatský národ, všechen slovan- ský jih od nás netrpělivě očekává, že dobudeme Skadru, a vidí v tom svůj zájem a vítězství Slo- vanstva, aby nad městem tímto vládla Černá Hora Ale sympatie šlechetného ruského národa jsoum útěchou v těchto těžkých dnech, kdy ruská diplo- macie tolik ublížila mně osobně, i mým Černo-
Turek Benát Černo Rusko Srbsko
9 article
Přeměna situace na dalekém východě. Zároveň se zprávami o posledních vítězstvícl na Balkáně se oznamuje, že na východních hrani- cích Ruska, na pomezí Číny a Mongolska, napětí povoluje. Ruské sily tím se značně uvolňují, po- něvadž byly částečně poutány výhrůžným chová- ním Číny, která poddala se našeptávání diplomacie trojspolku a hrozila Rusku v kritické chvili bal- kánské zápletky bezmála válkou. Nad způsobným chováním čínské republiky bude nyní bdít kon- sorcium šesti velmocí, které opatřily Číně půjčku a zabezpečily si náležité záruky proti jejímu agre- sivnímu vystupování. Naděje čínské na vzplanutí evropského požáru byly zklamány a na místo toho objevily se nepokoje v samé Číně. Roste nespo- kojenost s presidentem Juanšikajem, zejména ra- dikální jih ho podezřívá, že sám se chce stát bogdychánem, na severu, zvláště v Mandžursku, tak se rozmohlo monarchistické hnutí, že v Mukdeně bylo vyhlášeno stanné právo. Juanšikaj tak se bojí o svůj život, že se již uchýlil do císařského paláce, silně opevněného, a obklopil se věrnou stráží. Ruská diplomacie v této choulostivé situaci zachovala se velmi chladnokrevně. Vyhnula se bez velkých ztrát konfliktu pro Balkán a zárove zahovořila ostrým tónem s Čínou, takže tam n konec dali se na ústup. To znamená velkou výhru pro ruskou zahraniční politiku.
Juanšikaj Balkán Rusko Čína Mongolsko Mandžursko Mukdena
10 article
Sifuace na dalekém asijském východě změ- nila se ještě v jednom směru; mezí Japonskem a Spojenými státy mimo nadání nastalo ochlazení Po nastoupení Wilsonově se zdálo, že se Japonsko se Spojenými státy ještě více sblíží, poněvadž Wil. son je proti lmperialistické politice americké. Ale přece vzplanul spor mezi oběma řevnivými sou- peři; v Kalifornii dlouholetý boj proti návalu žlu- té rasy řešili tím, že zákonem zakázali cizozem- cům nabývati země v Kalifonii. Japonsko nemůže se vymlouvat, že pro ně výlučně bylo stvořeno „privilegium odiosum“, poněvadž zákon, namířený ovšem hlavně proti Japoncům, mluví všeobecně cizincích. Japonec, který se naturalisuje v Ame- rice, může nabývat pozemkového vlastnictví. Stej- ný zákaz platí ostatně i v jiných státech, na př v Novém Yorku. Ústřední vláda Spojených států proti zákonu kalifornskému nemůže nic dělat, po- něvadž otázka občanského práva a zejména po- zemkového vlastnictví je vyhražena pravomoci domácího zákonadárství jednotlivých států. Ja- ponský šovinism, který už dlouho si dělá zálusk na americké pobřeží Tichého oceánu a ve svých smělých plánech neleká se ani obsazení panam- ského práplavu vojskem země vycházejícího slun- ce, protestuje proti kalifornskému zákonu velmi bouřlivě. Na otevřený boj sotva se Japonsko od- váží; převaha amerického loďatva, které proti 2 japonským dreadnoughtům může postavitis amerických, je příliš zřejmá. A hospodářsky by válka s Amerikou znamenala pro Japonsko po- hromu. Vícě než třetina japonského vývozu jde do Ameriky a japonský průmysl pracuje větším dílem s americkým kapitálem. Ale je patrno, že zájmy Japonska a Ameriky nejsou stejnorody a že nebude věčně trvat americká podpora Japonska.
Wilsonův Japonec Japonsko spojený stát Kalifornie ame Nový York Amerika
11 article
kterého Anglic a Amerika chtěla použit jako be- rana proti Rusku, jež se dalo příliš uchvátit tou- hou po světové nadvládě. Nyní Amerika Japonsk už nepotřebuje, proto se neostýchá vystupovat na březích Tichého oceánu bez ohledu na svého nedávného protěgě. Slavjanofilstvo a zpátečnictví. Mezi dvěma pokrokovými denníky ruskými mezi petrohradským orgánem kadetů „Rěčí“ moskevským orgánem progresistů „Utrem Rossií“ vznikl spor o to, zda nynější slavjanofilstvo n Rusi je zpátečničtější, než původní slavianofilstvo čtyřicátých let, či naopak. „Rěč“ tvrdí, že termin „slavjanofilstvo“ nelze přenášet na přátele ban- ketů a pouličních demonstrací z r. 1913, bylo by to nespravedlivé vůči opravdovému historickému slavjanofilstvu, které skutečně bylo vládou pode- zříváno z revolučností. Jinak dnešní slavjanofili vlastně však jen nacionalisté, stejně rádi se ohra- žují proti podezření shora, jako rádi se staví d pózy na dol, odvolávajíce se na lid, jako živý a tyůrčí princip. Nynější demonstrace ukázaly jen protivu mezi nacionalistckou smělostí v theoriia zbabělejší v praxi. Nacionalisté mohou sebe více de- klamovat proti byrokracif a odvolávat se na lidové svědomí, na lidové sebevědomí, jakmile však tyto výzvy je přivádějí do sporu, nacionalisté rychle se krčí a ukazují se tím, čím jsou: věrnými sluhy byrokracie, V tomto úsudku „Rěči“, pokud se týká jisté části slovanských demonstrantů, jest mnoho prav- dy; občanské zmužilosti neprojevili, jakmile s objevil mezi nimi polekaný klevetník V. Lvov
Anglic Japonsk Rěčit Utr Rusko Amerika Rěč Lvov Rus
12 article
Ale všechno nynější slovanské hnutí na Rusí tak posuzovati nelzej beze sporu stojí mu v čele též osoby, kterým mravní síly upírati nelze. Citovali jame tyfo dni mínění V. A. Maklakova. Pravdu proto má moskevské „Utro Rossii“, když přiznává sice rozdíl mezi slavjanofilstvem 40. let a nyně- ším, ale považuje historické slavjanofilstvo za konservativnější, ba zpátečničtější, než je slovan- ské hnutí nynější, jak se pomalu theoreticky prakticky vytváří. „Utro Rossii“ poukazuje na ne- dávno vydanou knihu o „Slovanské otázce v ny- nějším významu“, objasněné tak autoritativnímí pokrokovými lidmi, jako jsou profesoři M. M. Ko- valevskij. P. A. Lavrov. M. P. Čubínskij. V. M Bechtěrev. „Z theoretických výkladů těchlo pře- svědčených přívrženců jižního Slovanstva je zcel zřejmo, že nynější slavjanofilstvo, probuzené v ru- ských duších heroickým zápasem Slovanů na Bal.
Maklakov Utro Rossie M M ko Lavrov Čubínskij V M Bechtěrev Rus Utro Rossie Slovan na Bala
13 article
káně a jich vítěznou slávou, nemá rozhodně nic společného se slavjanohilstvem starým, slavjano- filstvem Chomjakova, Aksakova, Kirějevských. které skutečně tajílo ve své osnově reakční prin- cipy. Tento spor dvou pokrokových časopisů jest jen dokladem toho, jak v ruské veřejnosti jest je- ště mnoho nejasnosti ve slovanské otázce. Ostatně je tomu u nás o mnoho lépe? Ale dobře, že aspoň slovanské hnutí na Rusi se kývá, že chce žít. Ča- sem rozptýlí strannické předsudky a najde si určité dráhy ze své nynější mlhovitosti. Jen na jedno musíme být připraveni: na Rusi každý vývoj jde pomalu, ale oběas dělá obrovské skoky. Francouzské zkušenosti z balkánské
Chomjakov Aksakův Kirějevský Rus Čo
15 article
Poslanec Bénazet, zpravodaj o vojenském roz- počtu ve francouzské sněmovně, jenž se právě vrá- til z Balkánu, píše ve „France Militatre“ na zá- kladě toho, co slyšel od bulharských generálů, nemožnosti, použíti v případě války reserv bez delšího výcviku. Generálové, kteří se zúčastnili dobývání Dri- nopole, jako generál Vazov, nebo kteří veleli u Ča- taldže, jako generál Kutučev, prohlásili. Předně že je zločinným vyslati do boje formace, složené vý- hradně ze záložníků, před obdobím výcviku, jejž nelze asi snížiti pod čtrnáct dní nebo tři neděle. Dále že je nebezpečno chtít použiti hned k boji jednotek, v nichž by bylo příliš mnoho záložníků. Konečně, že by bylo žádoucí v případě nové války. aby se vystoupilo jen s aktivními jednotkami, ob- sahujícími poměrně nevelký počet mladých zálož- níků, kteří nedávno odbyli svou aktivní službu Všude, kde bylo použito formací zálohy, říkají bulharští generálové jednomyslně, že nenahradily aktivní vojsko. Na druhé straně turecké formace redifů i v obranném postavení byly choulostivými místy otomanské linie. Jakmile se jeden mužž dal na útěk, celek se rozpadl. Vývody tyto mají za účel dokázati nutnost třl- leté vojenské služby ve Francil, poněvadž Francie potřebuje dostatečně silnou aktivní armádu, aby ve vážném případě mohla vydržeti první náraz ne- přátelské moci, než bude možno provésti úplnou koncentraci a použíti všech zálob. Úprava vzduchoplavby mezí Francií a Ně- meckem.
Bénazet Vazov Čo Kutučev Balkán Franca Francie
16 article
Po příhodách, jako přistání Zeppelinovy vzdu- cholodi v Luneville a vojenského seroplanu něme- ckého v Arracourtu, na něž francouzská vláda již zaslala do Berlína důtklivé připomenutí, že by se opakování podobných případů mělo zabrániti, byly nyní učiněny kroky k úpravě vzduchoplavebního práva mezi oběma zeměmi. Profesor Renault, právní rádce francouzského ministerstva zahraničních záležitostí, jenž dlí v Haagu v záležitostech rozhodčího soudu, byl mi- nistrem Pichonem telegraficky vyzván, aby se do- hodl s právním rádcem německého ministerstva zahraničních záležitostí, taj. radou Kriegem, jenž dlí rovněž v Haagu a byl podobně zpraven z Ber- lína, o vypracování dohody mezi Francií a Něme- ckem, kterou by se upravila vzduchoplavba mezi oběma zeměmí. Oba právníci, kleří se již před tře- mi lety u příležitosti první mezihárodní konference vzduchoplavecké shodli ve všech hlavních bodech dokončí prý nyní svůj úkol velmi rychle.
Zeppelinův Pichon Krieg Arracourt Berlín Haag Francie Renault
17 article Opevnění Vlíssing.
Opevnění Vlíssing. V holandské sněmovně byla ve středu zahá- jena všeobecná debata o osnově zákona, jímž se mají opatřiti prostředky k obraně pobřeží. Vláda navrhuje stavbu pevnosti u Vlissing, jejíž náklady se odhadují na 5.360.000 zlatých, sesílení dělostře- lectva v pevnostech Hocku van Holland. Ymuidenu a Harssenu, rozpočtené na 730.000 zlatých a vy- budování povnosti Kykduinu, na něž se počitá 4.760.000 zlatých. Hned první den však objevila se silná oposice proti vládnímu návrhu. Pokrokový poslanec gfen. Eland navrhl, aby místo opevnění Vlisning byly zřízeny jen jednoduché pevnosti dále na Šeldě, což pokládá s vojenského stanoviska za výhodnější. neboť pevnost při ústí Šeldy by byla příliš vydána palbě těžkých nepřátelských děl. Katolický po- slanec van Heemstede pokládá vládní návrh za politickou chybu, ježto způsobil velký rozruchv cizině. Doporučuje, aby ústí Šeldy bylo raději chrá- něno minami. Liberální poslanec de Beaufort dovo- zoval, že pevnost u Vlissing je zbytečna, ježto zá- jmy válčících stran by nepřipustily, aby neutralita Holandska byla porušena, kdyby však přece došlo ku porušení neutrality, nestačila by pevnostu Vlissing k odražení nepřátelského útoku. Nejroz- hodněji však vystoupili proti návrhu socialisté. Posl. Hugenholtz pravil, že pevnost u Vlissing by byla nebezpečím pro nezávislost země, neboť An- glie by pokládala Holandsko za spojence Německa i nechtěla by již chrániti jeho neutralitu. Podobně posl. Troestra uvedl, že se pracuje Německu do rukou a zaujímá se málo přívětivé stanovisko vůči Anglií. Stavba této pevnosti způsobila by meziná- rodní bouři.
Katolický Beaufort Posl Troestra Šelda Holandsko Nejroz Německo Anglie Vlissing Hocek van Holland
18 article Francouzsko-německá konference v Bernu.
Francouzsko-německá konference v Bernu. Komitét, jenž pořádá sbližovací konferene francouzských a německých parlamentníků v Ber nu, dostal již 120 přihlášek z obou zemí, z nichž ena
Bern
19 article
značná část je od členů občanských sfran. Konfe- rence bude se konati v neděli svatodušní ve velké universitní aule, která bude k disposici také v pon- dělí pro případ, že by porady trvaly dva dny
Konfe
20 article Ze strany.
Ze strany. K sjezdu zamských důvěrníků. Delegáti šir- šího výkonuého výboru, kteří se chtějí zúčastnit společného obědu, nechť ihned se přihlásí. Z Prahy-VII. Organisační odbor po- řádá dnes v pátek (25. t. m.) o 8. hod. večerní v plzeňské restauraci »u Burešů« (proti c. k. re- álce) spolu s výborem Občanského klubu velice důležitou schůzi. Účast všech pozvaných v eli c nutná. Z Karlína. Živnostenský odbor místní organi- sace nár. strany svobod. spolu s odborem Živno- stensko-čtenářské jednoty v Karlíně pořádají dnes v pátek o 8. hod. več. v restaur. »u Pešků- (Vítkova ulicel schůzi, na níž promluví p. re Jan Kamelský, tajemnik Ústředí živnosten ských odborů nár. strany svobodomyslné: »O ne- dostatků bytů a dílen živnosten- ských a prostředeích k nápravě«. — Důležité toto thema vyžaduje účast všech uvědo- mělých živnostníků karlínských.
Bureš svoboda Vítkův Kamelský Praha Karlín výbor občanský klub u Pešek
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Po pádu Skadru udála se řada případů že jednotlivci a korporace při dobré vůli osvědčití srdečné sympatie černohorským vítězům, byli na telegrafním úřadě odkázáni a vypravení pozdravné depeše ode- přeno. Ve mnohých takových případech vyskytl se spontanní názor, že nejlépe bude peníz na pozdravnou depeši již brčený věno- vati ve prospěchsirotků po pa- dlých junácích černohorských. Během včerejška došlo nás větší množství takových oznámek, zvláště potěšitelná Vamberka, kde sbírka pro sirotky na Černé Hoře spontanně zahájená v jediném dni vynesla přes půl tisíce korun. Poněvadž jsme současně s několika stran žádáni, aby- chom tuto formu sympatií pro vítěze čer- nohorské svým čtenářům doporučíli na místě marných pokusů o telegra- řické projevy blahopřejné, činíme tak samozřejmě mílerádi, připomínajíce však aby nebylo při tom zapomínáno i na naš vlastní a naléhavé potřeby a instituce všenárodní.
Vamberk
22 article
— Z komitétu pro vybudování české vysoké školy obchodní. Výbor zvolený o poradě, za- bývající se touto otázkou 25. února t. r., ko- nal svou první schůzi 22. t. m. za předsedni- ctví posl. dra. Pippicha. Po probrání sou vztažných otázek běžných vyznělo celkové mínění všech účastníků v připravování půdy k rozšíření stávajícího oddělení při technice a to nejen jako přípravny k výchově profesori obchodních věd, ale i pro účely praxe, načež by pak bylo nezbytně nutno oddělení tam vy- budované osamostatniti v samostatnou vyso- kou školu obchodní. Neinformovanost veřej- nosti zdůrazněna a usneseno, by práce pana Julia Brabce o tomto předmětě, jež vyjde České Revui, byla vydána též samostatně hojně rozšířena, a aby též denním tiskem bylo pracováno k informování české veřej- nosti o této otázce. Zvláště pak jednánoo cestách, vedoucích k vybudování odborné knihovny, zavedení praktických speclelníeh přednášek obchodních při technice a o kro- cích nezbytně nutných ku připravení cesty vedoucí ke zdaru dalších akcí. Do komitétu zvoleni kooplací ještě pp. nám. vrch. ředitele Živnostenské banky posl. dr. Preiss, tajemníl obchodní komory dr. Samek a vrchní inspek- tor docent Schmid. Pak provedeny volby, př nichž zvolen předsedou komitétu posl. Ma- štálka a jednatelem Julius Brabec. Příští po- rada komitétu bude svolána asi za měsíc.
Pippich Brabec doktor Preiss Samek Schmid Julius Brabec Ma živnostenský banka
23 article
— Výbor Jednoty českých novínářů pořádá pro své členy a jich rodiny jarní výlet. 1. května po Vltavě do Mělníka. Schůzka účastníků o 61 hod. ráno 1. května v přítavišti na ostrově Štva- nici pod Hlávkovým mostem. Odjezd přesně ve 247. hod. ráno parníkem, který s ochotou Jednotě čes. novinářů propůjčila Pražská spol. pro paro- plavbu na Vltavě a Labí. Příjezd do Mělníka v 11 hod. dopol. Slavnostní uvítání městskou radou a okresním výborem. Oběd v hotelu Vykysalově Ve 2 hod. odpol. prohlídka památností města. Ná- vštěva vinných eklepů J. J. Bedřicha knížete z Lohkovicz. Odjezd do Prahy večerním vlakem z snížené jízdné. Počet účastníků omezen. Přihlášky nutno učiniti v nepřestupné lhůtě do 27. dubna
Bedřich kníže Vltava Mělník Hlávkův most Lohkovicz Praha
24 article
u jednatele J. č. N. p. Frant. Nepilého, redaktora „Venkova“ v Praze-II., Hybernská ul. 20. Ku při- hlášce budiž připojen poplatek 2 K za osobu, v čemž zahrnuta je úhrada za oběd a odznak. Ka přihláškám, jež nebudou doloženy poplatkem, nes může býti vzat zřetel z důvodů pořadatelskýcs — Z vysoké české školy technické. Ministr kultu a vyučování schválil usnesení profesorského sboru c. k. české vysoké školy technické v Praze, kterým byl připuštěn pan dr. techn. Otakar Kal- launer za soukromého docenta keramiky na této vysoké škole. — Z kruhů lékařských. Prof. dr. Jedlička nebude v příštích dnech pro churavost ordinovati. — Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy svolán jest k řádné zchůzi na pondělí dne 28. dubna. Na denním pořádku četné záležitostí stavební, volby do různých komisí, návrhy na ú- pravu ulic a koupě nemovitostí. Dále návrhy na schválení ujednání s obcí Břevnovem o připojení ku Praze. — Z pražské komise hospodářské, konané včera za předsednictví p. náměstka cís. rady Schröttra. Ústřední hospodářské společností pro království České propůjčeny k výzdobě výstaví- ště na čas trvání hospodářské výstavy stožáry dáno svolení, aby výstavní plakáty na všech praž ských mostech mohly býti vyvěšeny. — Komini- cká práce v novostavbě městského sirotčince na Hradčanech zadána Fr. Demartinimu v Praze čp. 215-IV. — Firmě Čeněk Gregor pronajata část sbořeniště po obec. domě čp. 369-II. v ulici Dřevní ke skládání stavebních rekvisit a staveb. mate- riálu. — Schváleny pronájmy některých míst- ností v býv. vojenských pekárnách v čp. 125-III.
František Nepilý doktor technický Otakar Kala profesor Jedlička Demartini Gregor Praha hybernský ulice Břevnov Hradčany Francie II vysoký český škola technický vysoký škola technický v Praga sbor obecní starý král
25 article
129-III. s podmínkou Mletní výpovědi. — Usne- seno, aby znovu bylo upozorněno v denních lie stech na pronájem pekáren a jiných místností v čp. 502 a 503-III. (býv, mlýny Odkolkovy). — Schvá- leno, aby koupeliště na Maninách bylo rozšířend a lépe pro pohodlí obecenstva upraveno, — Stávka mediků v Praze. Ve středu odpoa ledne odebrali se zástupci stávkujících posluchačů lékařství, vedeni říš. poslancem univ. prof. drem, Em. Formánkem k J. J. místodržiteli knížeti Thue novi a předneslí mu svá přání s prosbou za pod- poru a brzké odstranění příčin stávky. Místodrži- tel slíbil otázce této věnovati plnou pozornosta uznal neudržitelnost nynějších poměrů. O podrob- nostech provedení nápravy poukázal deputaci na místodrž, vicepresidenta ryt. Vojáčka, který rov- něž živý zájem o věc projevil a všemožnou pod- poru snahám studentstva přislíbil, sděliv deputaci zároveň, že právě došly od ministerstva vyučová- ni definitivně schválené plány pro novostavbu čes. dynaekologické kliniky. Dále poukázal k tomu, že definitivní úprava kliniky porodniční, ušní a la- ryngolocké novostavbami není okamžitě možná, ale že se postará, aby nejnaléhavěj- ším závadám v době nejbližší bylo odpomoženo, aby studentům plodná návštěva přednášek v brzku byla umožněna. Definitivní ú- pravy slíbili místodržitel I vícepresident nespu- stiti se zřetele. — Dále intervenováno u J. M rektora university prof. dra. F. Vejdovského 1 JJ. S děkana fakulty lékařské dvor. rady prof. dra. Jar
profesor em Formánek doktor F Vejdovský Maniny Praha univerzita profesor fakulta lékařský dvor Jj
26 article
Hlavy, kteří ochotně přislíbili požadavky student- stva podporovati jak u praž. místodržitelství, tak u ministerstva vyučování. — Ve středu v 7 hod. večer konala se v posluchárně fysiolog, ústavu schůze stávkujícího studentstva, na níž referováno o podniknutých krocích a jejich výsledcích. Stu- dentstvo s povděkem vyslechlo, že na povolaných místech jest snaha požadavky jeho splniti a doufá, že brzkým odstraněním příčin stávky bude umož- něno přednášky co nejdříve opět zahájiti. Zárovei se však studentstvo usneslo, že neustane všemi možnými prostředky domáhati se definitivní úpra- vy ústavů a klinik novostavbami — Přírodovědecký sbor Musea král. Českéh konal v pátek dne 18. dubna schůzi, ve které před- vedl pan předseda prof. Cyril ryt. Purkyně skioplikonem řadu geologických obrázků typicky representujících všechny geologické útvary, zastou- pené na Plzeňsku. Ke konci demonstroval p. adj J. Kafka z přírůstků sbírky geologické různ zkameněliny O-ká zř, třid, Česku ukademie koná s v pátek dne 25. dubna 1913 o 51/4 hod. odpol. Pro- gram: 1. Čtení zápisu o zasedání ze dne 7. března 1913. 2. Předložení posudků o pracích dřive po- daných. 3. a) pref. Pelíšek zaslal prácí „O plo- chách, vytvořených sférickými kotálnicemi“: b) dv rada Vrba předloží práci dra. B. Ježka: „O ba- rytu z dolu Ronny a Hnidous“; c) prof. Sobotka zaslal práci: „O jstém minimu při osmistěnu“ 4. Vyřízení běžných záležitostí.
profesor Cyril rýt J Kafka Pelíšek B Ježek Ronny Hnidousy Sobotka Plzeňsko Česko ty ústav a klinik sbor muzeum král rada Vrba
27 article Z Paříže.
Z Paříže. (Poslední scéna.) Dnes ráno za svítání odehrá se na boulevardu Aragově, jenž sbíhá široce od Lva belfortského dolů ke Gobelinům podle ne- vlídné, z lomového drobného kamene a cementu zbudované a ani neomítnuté zdi ohromného ne- foremného žaláře „Santé“, poslední výjev z dlouhé historie „tragických banditů“, jež se táhne po více než pět čtvrtí roku annály Paříže. Byli tam sťati tři ze zbojníků, kteří tvořili spolu s Bonnotema Garnierem hlavní četu lupičů. Kdežto tito dva náčelníci nedostali se do rukou policie než mrtví, prodělali jejich tři spolupracovníci veškero obsáhlé jednání vyšetřování a porotního líčení, jež končilo odsouzením na smrt pro ně i pro čtvrtého jejich druha, Dieudonnéa, jehož součinnost přes všechna svědectví nebyla dostatečně prokázána a jemuž do- stalo se prozatím milosti, ač-li nedojde časem vůbee k revisi jeho procesu. Lidé bez vyšší inteligence bez vzdělání, nedostatečné výchovy mravní, bez ja- kékoliv velikosti a hrdosti charakteru, naplnili své hlavy bojovnými myšlenkami odvážných reformá- torů společnosti a krajních myslitelů a na základě této pestré směsi hesel začali svůj neblahý a u- bohý dilletantismus, filosofování a své hrůzné řá- dění, jež po měsíce uvádělo v neklid a zděšení
Aragův Bonnotem Garnier Paříž
28 article
Paříž. Nebylo prostředků, jichž použíti by byli se rozpakovali. Vraždili kde koho, kdo jim přišel ne- pohodlně v cestu, a jejich bezmezná odvaha, při níž všeho se odvažovali a vše vysazovali nebezpe- čí, razila jim cestu při jejich loupežných podnicích. vynášejících jim mimo větší nebo menší sumy pe- něz, jež ovšem nerozdali chudým, ještě onu pro- blematickou slávu banditů. Obratná organisace je- jich „strany“, krajní oddannost jejich přátel a sou- druhů a velikost města, v jehož moři lidstva jest snadno se ukrýti i bdělým zrakům pátravé policie působily, že teprve po mnoha měsících, v nich docházelo postupně k novým zločinům, konkurují- cím svou smělostí přímo s fantastickými přihodam kriminálních románů, se dostali pod přístřeší spra- vedlnosti, aby konečně letos v lednu porota roz- hodla o jejich osudu a spoluvině jejich přechova- vačů a pomocníků.
Paříž
29 article
Poněvadž nešlo při všem tom řádění jenomo prosté vraždění a loupení, jak sami tito bandite i jejich samozvaní advokáti z řad anarchistů theo- retických neustali tvrditi, uvádějíce jakési vyšš pohnutky, jež vnukly Bonnotovi a jeho soudruhům tyto systémy protestů proti společenským nesrov- nalostem, rozpoutávaly všechny ty události ob- sáhlé diskuse a jak ony loupežné podniky a právo pohostinství a úkrytu a jedné strany, tak ony honby na zbojníky a jejich uvězňování byly pole- mícky prodebatovány v tisku a ve schůzích Tato poslední scéna, jakou byla trojnásobná dnešní poprava, dává znovu podnět k debatě. svádějíc ji však na pole nové pro tento případ, ale tak staré ve všeobecném smyslu. Jde o trest smrti, o jeho oprávněnost a prý problematický účel, jde o 40, zda spravedlnost, chránící občanstvo, dopouští či nedopoužti se zločinu touto amputací nemocného údu, tímto používáním prostředku, jímž revoluční
30 article
Francle opravovala falešné přesvědčení svých ob- čanů. Jest jisto, že ti, kteří byli přítomni popravě tří mladých lidí, kteří nemohli nepoddati se kru- tému prožívání oněch hrůzných chvil, jež se zdály věčností a jejichž mučivost pro odsouzence byla přirozeně přebarvena rozčilením a předrážděnou fantasií, podlehli více vládě svého srdce než svého rozumu, vídouce toto příšerné divadlo, jakým jest zabití tří lidí. Ale kolik jest nespravedlnostiv tomto soucitu s těmi, kteří někdy se nerozpakovali v tolika případech popravovati lidi nevinné, lidí ne- vyvržené z lásky rodin a přátel, jako tomu bylo u těchto banditů; kteří neváhali vystaviti mukám smrtí a mukám ztráty tolik lidí milujících a milo- vaných. V jejich činech zabíjeno bylo bez kruté theatrálnosti, pravda. Ale mám-li odvahu zasazo- vati rány a bolestí, musím míti také odvahu je při- Zvláštní vydání novin vypravují o posledních chvílích odsouzenců, o oněch třiceti minutách, nichž od probuzení až do posledního stětí se vše odehrálo. Každý z banditů cosi říkal. Odsouzen banditi nemluví však právě duchaplně; to bylo vy- hraženo jiným, kteří šli za jiných podmínek a jiného prostředí odevzdati své hlavy „vdově““. Ale i ty trosky vět, jež jsou vkládány v ústa majících umříti, mají svou tklivost a mají upřímné nebo za- stírané rozechvění. Je škoda těch tří lidi. Dali se véstí omyly, a pak-li vůbec chtěli přinésti nějak oběti, ač o tom lze příliš pochybovati, neměli ště- stí. Ani vážný a nejlidštější z nich Monier, řečený Simentov, ani souchotinářský Soudy, jehož testa- ment jest hloupou a ubohou fanfaronádou, ani Cal- lemin, jenž byl z rodu oněch nesnesitelných řeme- slných vtipkářů se stereotypním poloblbým úsmě- 21. dubna.
Francl Simentov Cal
31 article
jímat vem.
32 article
Tolik jest jisto: že dnes ráno za prvního sví- tání na boulevardu Aragově v alejí kaštanů, zvě- stujících nový život svou jarní svěží zelení, byly utraceny tři mladé životy. Tři lidé domluvili zma- tené obhajování svých pochybných theorií. Kat vy- konal svoje dílo, jakási instituce, kterou nazýváme spravedlností, domluvila a slovo maji sociologové filosofově, politikové a všichni, jimž nejsou lhostej- ny osudy lidí a systémy společnosti. Třikráte sje) nůž guillotiny a v koši se octla tři těla a tři hlavy Kdož ví, zda ty blavy patřily vůbec k těm tělům R. K
Aragův
33 title
Hudba.
34 article Dvě pantomimy.
Dvě pantomimy. Premiera baletní pantomimy „Zlatorogu“ stala se pohrobní vzpomínkou na skladatele Ericha J. Wolffa. Před nedávnem přinesly noviny zprávu že mladý tento skladatel, rodem Vídeňák, jejž jsme u nás poznali jako znamenilého klavírního průvodce Julie Culpové i jako autora pozoruhodných písní v Americe náhle zemřel. Hudba ke „Zlatorogu“ která vznikla již před několika lety, je, pokud vím největší orchestrální skladbou, kterou Wolfí za- nechal. Ani ona nevydává sice svědectví o zvláště svérázné tvůrčí jndividualitě Wolffově, ale je za to přesvěděujícím dokladem svrchované seriosnosti je- ho uměleckých snah. V partituře „Zlatorogu“, jež má symfonický ráz, promluvil umělec, který i v baletní hudbě vzdálen je vší všednosti a laciné líbivosti a který k dramatické illustraci volí vždy umělecky vkusné a rozvážně odměřené prostředky Předehra k druhému obrazu a motivická práce cel. ku ukazují vážný a slibný komposiční talent. C na působivosti hudbě Wolffově ubírá, jest její or- chestrální roucho. Instrumentace nemá dosti vý- raznosti a barvité pestrosti, působí monotonně barvě i síle zvuku. Jinak hudba Wolflova k děj panfomímy dobře příléhá a pracuje s jasně vý- mluvnými motivy, z nichž zvláště vystupuje motiv zlatorogu.
J Wolff Vídeňák Culpová Zlatorog Wolffův Amerika
35 article
Ději této baletní pantomimy, vypracovanému majorem Martinem Žunkovičem, slouží za podkla slovinská báje o kamzíku se zlatýmí rohy, vládnou- cím na Triglavu. Této báji dostalo se známou básní Baumbachovou jisté světové populárnosti Ve svém zpracování přidržel se Žankovič původní pověsti, jak lid ji vypráví, a spředl s ni i motiv z jiných jihoslovanských pověstí o horských vílácí a vodníkovi.. Dějový podklád „Zlatorogu“ je sku- tečně poetický — jistě poetičtější, než většina pan- tomim u nás známých — a scěnicky působivý. Po- stavu hrbáčka, který vyzrazuje klesnutí dcerušky hostinského sousedům, přikomponoval náš baletní mistr a režisér p. Berger, aby dodal ději srozumi- telnosti.
Martino Žunkovič Baumbachův Berger Triglav Zlatorog
36 article
Provedení „Zlatorogu“ postavilo výkonnost našeho baletu za nového řízení do velmi příznivé- ho světla. Ze solistů vynikla slč. Janečkova zvlá- ště ve výjevu šílící dívky, jejž prosytila vervou vášní. V ensemblech tančeno bylo svižně a ryt- micky přesně. V pantomimě Marnotratný syn vzbuzen byi jeden z dlouholetých spáčů v divadelním archivu. kam uložen byl po několika představeních v roc 1891. Jen pro mladší účastníky divadla byla novin- kou tato pantomima a dějem čítankově moralisují- cím a s Wormserovou hudbou lehce zábavnou, tu vtipnější, tu zas až přiliš mělkou, ale vždy diva- delně obratnou. V ní přenechává orchestr hlavn slovo klavíru, který vystupuje tu většinou jako so- lový průvodce scenických výjevů. Klavíru použito v této pantomimě jako hudebního činitele, který při dirigování mimické akce herců je těmto snad- něji srozumitelný než orchestr. Ale nemírné expo- nování klavíru v „Marnotratném synu“ působí do- jmem jednotvárnosti a prázdnoty. Marnotratný Pierrotek slč. Sedláčkové zaujal výmluvnosti procitěností mimiky. Pana Poláka v roli otce vede routina spolehlivě po vyježděných už cestách. Par Berger vystihl dobře tragikomické situace baro- novy. Mnohým graciosním půvabem vyšňořila pí Bogucká koketnou Frynelku, ale přes to nedo- vedla utajiti, že obor pantomimy je jí cizí. Za ochu- ravělou pí. Hübnerovou ujala se obětavě role pí Hájková. Pan kap. Brzobohatý, jemuž připadlo ří- zení obou pantomim, ukázal, že i v tomto oboru možno uplatnit dirigentské umění. Klavír hrálv „Marnotratném synu p. Maixner, jenž správně po- střehl, že scénická illustrace potřebuje silněji pod- aš. trženého hudebního výrazu.
Janečkův Sedláček Berger Bogucká Frynelka Hübnerův Hájková Brzobohatá Maixner
37 article
Hlahol pražský koná ve středu dne 30. dub- na t. r. II. řádný koncert o 732 hod. več. ve Sme- tanově síni Obecního domu. Na programu: Césara Francka oratorium „Blahoslavenství (Les Běati- tudes). Dirigent: Jarosl. Křička, sbormistr spolku. Účinkují: slč. Olga Štolovská, pp. E. Burian, Pr Jelínek, Václ. Chmel, pí. A. Sazymová, pí. B. Ull- richová, pí. J. Vallová, pp. F. Balke, Fr. Böhm. B Eliáš, F. Malátek, J. Stanislav a J. O. Vaněček členové spolku. Orchestr České filharmonie. Před- prodej vstupenek u fy. B. Stýblo, F. A. Urbánel a M. Urbánek. + Koncertní večer pěveckého spolku » Slavoj- v Karlíně dne 26. t. m. o 8. hod. večerní v Ná- rodním domě v Karlíně, Knizlův sad. Účinkuje koncertní pěvkyně pí. Leop. Čermáková-Ronzová. hudební odbor Měšťanské besedy řízením ředitel p. Kefurta. Sbory řídí p. K. Maušinger. Lístky lze dostati v den koncertu u pokladny. + Beseda Měšťanská v Praze. Velký kon- cert, kterým v sobotu dne 26. t. m. končí letošn pořad zimních zábav, bude důstojným zakončenín sezony. Účinkují: člena M. Kotnauerová, kone. pěvkyně, pan N. Kubát a Symfonický orchestr- rfzený p. Nedbalem. Koncert začne přesně o hod. Zařízení v sále koncertní: v malem sále po programu jest přátelská zábava.
Franck Jarosl Křiček Štolovská E Burian Jelínek Václ Chmel A Sazymová J Vallová Balke Böhm Eliáš F Malátek Stanislav J O Vaněček Stýblo Urbánel M Urbánek Čermáková Ronzová Kefurt K Maušinger M Kotnauerová N Kubát Nedbal Sme Francie Karlín Knizlův sad Praha obecní dom Český filharmonie pěvecký spolek Slavoj rodní dům Les Běat
38 article
— Schůze Zemšvědné společnosti v pátek 25. dubna o půl 7. hod. koná se tentokráte výji- mečně ve fysikáhím ústavě české uni- versity u Karlova — Valná hromam Matíce osvěty lidové pro knížectví těšínské v Pol. Ostravě ve Slezsku ko- ná se v neděli 4. kvěna o 10. hod. dopoledne v sále „Záloženského jomu“ v Polské Ostravě- Zámostí. — Skupina výtvarých umělců pořádá svou III. výstavu v kvělnu ačervnu t. r. v pravém sá- lovém křídle v Obecnín domě. Pro výstavu za- půjčila Galerie Kahnwekrova z Paříže kolekci 20 obrazů Picassa, Braqu a Deraina. Dále bude výstava obsahovati grafiki starou a moderní, od- dělení staré plastiky a končně výběr lidové malby a plastiky (obrázky na skle řezby a keramiku). — Smetanův pomník vPraze. V pondělí dne 21. t. m. dostavila se k p.starostovi král. hlav. města Prahy deputace Sbor pro postavení Sme- tanova pomníku v Praze, sstávající z předsedy dvor. rady prof. dra. Jar. Gda a jednatele dra Viléma Pospíšila, aby požácla o příznivé vyří- zení žádosti Sboru, aby městá rada reservovala Žofín pro pomník Smetanův. an starosta přijal deputaci co nejvlídněji a ujiil ji svým plným souhlasem pro přednesenou žíost. Deputace ode- brala se v téže věcí též k pnáměstku starosty cís. radovi Schrötterovi, kterýs obec. starším p Mattušem zastupují obec prekou ve výboru Sboru.
Picasso Braq Derain Smetanův profesor doktor Pospíšil Schrötter Karlov Pola . Ostrava Slezsko Ostrava Zámostí Paříž Praha Zemšvědný společnost Obecnín dům Galerius Kahnwekrov Sme
39 article
— Přednášky. Z výbor pro lidov přednášky českých vyckých škol pražských. Prof. čes, tech. dV. Felix koná dnes v pátek o půl 8. hod. Verní v poslu- chárně lysikálního ústavu české schniky na Kar- lově náměstí (vchod z Resslovylice) v šesti- přednáškovém kursu: »O plyne zhuštěných a zkapalněných« (s pokusy a vychkou do průmys slového závodu) IV. přednášku, of. dr. Otaka Kádner koná dnes o půl B.od. večerní ve velké posluchárně filosofické falty české uni- versity v Praze-II., Krakovská uli čís. 6 (I. po- schodí) v šestípřednáškovém kur »Školstvív říši rakousko-uherské (část I.: Šlství elemen- tární) IV. přednášku. — V kuti pro vý cvik skautských vůdců ná se příští přednáška v nedělí dne 27. t. m. 40. hod. do- poledne v posluchárně p. prof. kuly ve všes obecné nemocnici. — V ženské klubu č ee ském přednáší dnes v pátek píofie Pohore- cká: »Žena v díle D. G. Rossettih s recitací z jeho básní. Příspěvek člena 10 haliečlena 20 h.
Felix doktor Otak Kádner D G Kara lovit náměstí Praha Resslovylice II Školstvív říše
40 article
— Měšťanská beseda na rál. Vino- hradech pořádá v sobotu 26. t. na ukončení letošního zábavního období předkový večer. při němž oblíbený cestovatel pan UDr. Boh. Klusáček, pražský okresní lék doprovodí svým poutavým slovem vlastních 10 obrázkůi »Z Cařihradu a turecké říš. Začátek o 8. hod. večerní. Přístup hlavním jodištěm. — »Společnost přátel přírody Praze koná pravidelnou členskou schůzi v ndělí o půl 8. hod. večerní v posluchárně číXVI. české techniky na Karlově náměstí. Předí předseda Společnosti univ. prof. dr. Ed. Bk »O dý- chacích pohybech obojživelníků, zvlě též bez- plicních« s demonstracemi. Referáty slanktono- logie a mykologie s ukázkami jarn, hub. — Studentský odbor Svazu okšlova- cích spolků zahajuje dnes v pátesih e- ticko-výchovný seminář přednou pana PhC. J. Sv. Procházky: »Ochranné olti« (Nás rodní parky a reservace.). Místnosti Su okras šlovacích spolků, Malé oáměstí (Richtidům, l posch, v pravo), o 8. hod. večerní, Poldnášce výborová schůze a záznám nových enů. —
Udr Klusáček profesor doktor Ed Phc Procházka Cařihrad Praha Karlov náměstí přátelit příroda svaz okšlov Richtid